T
O P Y
9 1 12
. č 0
1 0 /2
12
A R G
A I F or čn
3 1 1 ík
1 Obsah Contents 2 Miroslav Doãkal Zpracování polygrafick˘ch odpadÛ podle firmy Reo Processing of printing waste according Reo 4 Ondfiej Sedláãek Zelen˘ marketing Green marketing 6 TomበDuda Certifikace FSC a polygrafick˘ prÛmysl Certification FSC and printing industry 7 Anketa Certifikace FSC Questionnaire Certification FSC 8 Milan Souãek Recyklované tiskové papíry Recycling printing paper 9 Miroslav Doãkal Zvlhãování v tiskárnû Humidification in printing house 10 Vladislav Najbrt Noviny na startu nové dekády Newspapers on start of new decade 11 Vladislav Najbrt Pfiipravit se na budoucnost To prepare on future 12 Miroslav Doãkal Neradostná (?) budoucnost plakátu Bleak (?) future of poster 14 Radim Vondráãek K jubileu sbírky uÏité grafiky v UmûleckoprÛmyslovém museu v Praze To anniversary of collection of used graphics in UPM in Prague 17 Anketa Bezprocesní desky Questionnaire No process boards 18 Xerox pfiedstavil multifunkci pro vstup do produkãního tisku Xerox introduces multifunction for
P Y T
OG
RA
9 1 2 1
Editorial
Tak, jak to
je,
A I F
fiíká si obãan: jedni fiíkají, Ïe krize uÏ skonãila, druzí konstatují jiÏ
3 1 1 ík
n č ro
enter to production print 19 Xeikon oficiálnû vstupuje na trh v âR a SR Xeikon officially enters on CR and SR market 20 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 22 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members 24 Miroslav Horník Novela zákona o dani z pfiidané hodnoty Novella of Law of VAT
1 0 /2
. č 0
12
Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem Více uvnitfi ãísla Typografia 12/2010/1219/roãník 113 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Malovan˘, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Alan Záruba, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Martina Ranglová, studentka AVE ART Ostrava Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu‰ Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ Toto ãíslo je ti‰tûno na papífie Hello Silk 115 g/m2, kter˘ sponzorsky dodala spoleãnost OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz Papír na obálku a pauzu dodala spoleãnost ANTALIS, s.r.o. Bucharova 1314/8, 158 00 Praha 5 Tel.: 233 113 211, Fax: 233 113 223 e-mail:
[email protected], www.antalis.cz
jen její doznívání a nûktefií zase ohla‰ují pfiíchod krize dal‰í. Îivot ukázal, Ïe mnoh˘m byla krize záminkou, proã nemohou zaplatit, jin˘m pfiíleÏitostí k personálním ãistkám a propou‰tûní slab˘ch nebo nepohodln˘ch lidí, jin˘m zase poslouÏila jako dÛvod k zmrazení investic, v tom vynikli nûktefií zahraniãní majitelé podnikÛ nebo domácí „váhaví stfielci“. Krize se chovají podobnû, jako povodnû: zprvu naru‰í, niãí a demolují, vyvolají prvotní zdû‰ení, spláchnou neãistoty a haraburdí, znehodnotí ãásti majetku. V dal‰í etapû vyvolají fázi obnovy, upu‰tûní od pfiekonan˘ch aktivit a zastaral˘ch procesÛ a zmobilizují aktivní lidi s jejich tfieba skryt˘mi schopnostmi. Nûkdy vznikne neoãekávanû
ãas a pfiíleÏitost k rozhlédnutí se a k pfiehodnocení cílÛ a nov˘ch cest k jejich dosaÏení. KdyÏ se trochu rozhlédneme v zahraniãí, kde dopady krize byly mnohem citelnûj‰í, neÏ u nás, kde jsme zvlá‰tû bankami a nûkter˘mi ekonomy chlácholeni, Ïe nበfinanãní sektor v‰e úspû‰nû zvládl, zaznamenáme ãil˘ ruch a pozitivní orientaci. Pfiibylo oborov˘ch kongresÛ, veletrhÛ a konferencí pro podnikatele. Hledají se na nich nejen cesty k záchranû starého, mnohem ãastûji se vyhodnocují nové technologické pfiíleÏitosti a koprodukce, ‰kolí se podnikatelé a odborníci, jak vyuÏít penûz a dotací na projekty v Evropské unii. Ne v‰echno nové pfiinese ekonomické efekty, je nutné poznat specifika jednotliv˘ch trhÛ a správnû vyhodnotit konkurenãní vlivy, pfiicházející z Asie nebo ze zámofií. Svût se zmen‰uje a globalizuje a je nutné sledovat nejen pfiíleÏitosti, ale i hrozby. Kdo se zorientuje, mÛÏe otevfiít novou budoucnost pro své podnikání i pro své zamûstnance a potomky. Takov˘ch úspû‰n˘ch projektÛ a promûn jsou jiÏ v blízkém zahraniãí stovky a pfiib˘vá i úãastí na‰ich obãanÛ a podnikÛ. Nejvût‰í hodnotu mají kreativní projekty, nesené my‰lenkou a originálním nápadem, na nûmÏ se vybuduje nová orientace a nová kapacita s nov˘mi pracovními místy. Opût se spojují podniky, nûkteré z nich proslul˘ch jmen, jako nedávno ohlá‰ená spoleãná firma Ringier Axel Springer s pÛsobnosti v zemích stfiední Evropy a v˘chodu. Také v Nûmecku, mnohde krizí silnû zasaÏeném, se spojily tiskárny, studia, nakladatelé a distributofii a realizují kroky k oddálení hrozící insolvence, propou‰tûní a ztráty trhu. V˘sledkem tûchto aktivizujících krokÛ je zfietelná zmûna nálady jak mezi podnikateli, tak i mezi zamûstnanci, jimÏ uÏ jsou srozumitelnûj‰í pojmy jako crossmediální produkce, techniky elektronického tisku „iPrint“, pokroãil˘ch stupÀÛ digitalizace, ekologické tiskárny, uωí koprodukce
se zadavateli tiskov˘ch zakázek a mnoha dal‰ích racionalizaãních smûrÛ. V takové atmosféfie pfiíli‰ nekvetou stávkové aktivity, které nemohou b˘t lékem, ale roste zájem o rekvalifikace, nové informace a zapojení mlad˘ch odborníkÛ do praxe. Není to bez omylÛ a neúspûchÛ, pfiesto se zdá, Ïe tato cesta pfiemûny nachází stále více pochopení ve v‰ech vrstvách spoleãnosti a rostoucí víru v budoucnost tisku na papír. Mnohem ãastûji se v úvahách a projektech objevuje slovo design. Nové projekty a obchodní modely se neobejdou bez rostoucí role profesionálních designérÛ. Platí to pro akcidenãní a reklamní, novinovou i obalovou produkci, je to dÛleÏité i ve speciálních oblastech tisku. Heslo „nov˘ design, nov˘ obal, nov˘ trh“ se naplÀuje ve v‰ech oblastech tiskafiského svûta, ãekajícího na vyvedení ze stagnující a stárnoucí etapy v˘voje. PfiedloÏené ãíslo má tûÏi‰tû v ãláncích a pfiíspûvcích na téma „Ekologie v polygrafii“. Také poslední obálku roãníku 2010 vytvofiili studenti v Ostravû. S nimi i s jejich pedagogy se nám dobfie spolupracovalo a pfiejeme jim úspûch i potû‰ení v grafické práci a designerském uplatnûní doma i ve svûtû. My, pamûtníci star‰ích roãníkÛ, jim trochu závidíme ‰ir˘ svobodn˘ svût a volné hranice, ale pfiejeme jim souãasnû svûtlou budoucnost. Vstoupíme za pár dní do 123. roku existence Typografie. Pfiejeme v‰em pfiedplatitelÛm a ãtenáfiÛm, autorÛm ãlánkÛ i grafick˘ch prací, ãlenÛm redakãní rady, ãlenÛm Kolegia Typografie, inzerentÛm a dodavatelÛm materiálÛ, pracovníkÛm tiskárny a redakce pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a dobré zdraví, pracovní a podnikatelské úspûchy v nastávajícím roce 2011! Pfiejeme také na‰í redaktorce Jitce Böhmové, aby se brzy uzdravila a vrátila ke svému redakãnímu stolu. A prosíme: drÏte palce Typografii, aby mohla vycházet i v dal‰ích letech. Vladislav Najbrt
Obálku prosincové Typografie navrhla Martina Ranglová UÏ tfietím rokem studuji na soukromé Stfiední umûlecké ‰kole Ave Art v Ostravû. Návrh na vysekávanou obálku ãasopisu byl pro mû novou zku‰eností. Zprvu se mi technické poÏadavky zdály pfiíli‰ limitující, ale s postupem práce jsem zjístila, Ïe moÏnosti jsou i tak rozsáhlé. Pfii navrhování jsem vycházela z my‰lenky „jak s minimem prostfiedkÛ dosáhnout co nejlep‰ího v˘sledku“. V grafice jsem pouÏila pouze písmena T a P, díky jejich pfiekrytí vzniká písmeno F, pfiidáním ãtvereãku (teãky) písmeno i. S trochou fantazie najdete v kompozici v‰echna písmena z názvu ãasopisu Typografia.
Odpadové hospodáfiství je jednou z tûch nev˘dûleãn˘ch ãinností, kter˘m se tiskárny, aÈ jiÏ chtûjí ãi nechtûjí, musí vûnovat stále více. Ekologická legislativa je neúprosnûj‰í a její uplatÀování sílí i v ãesk˘ch podmínkách. S tiskárnou, která by vlastnila v‰echny potfiebné certifikáty a dokázala by ve‰ker˘ svÛj odpad vyuÏít ãi likvidovat vlastními silami, se prakticky nesetkáme. Obvykl˘m postupem je spolupráce s externí firmou, která buì vlastní v‰echny potfiebné technologie, nebo – coÏ je mnohem ãastûj‰í – vlastní jen nûkteré z nich a na ostatní uzavírá smlouvy se sv˘mi subdodavateli, vyuÏiteln˘ odpad zhodnocuje a prodává dále.
Miloslav Krejza
Jednou z tûchto nûkolika desítek firem je i spoleãnost Reo, sídlící nedaleko Prahy na kraji vesnice Záryby mezi Brand˘sem nad Labem a Kostelcem. JiÏ od poloviny 90. let minulého století tato firma provozuje zafiízení ke sbûru, v˘kupu a vyuÏívání odpadÛ pfieváÏnû z polygrafického prÛmyslu. Zaji‰Èuje rovnûÏ poradensk˘ servis v oblasti odpadového hospodáfiství, v oblasti plnûní povinností provozovatelÛ zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, plnûní povinností dle zákona ã. 356/2003 Sb., o chemick˘ch látkách a chemick˘ch pfiípravcích. Na rozdíl od mnoha jin˘ch spoleãností z téÏe branÏe je Reo ãistû v ãesk˘ch rukách, nejde o poboãku zahraniãní spoleãnosti. Nav‰tívili jsme proto tento provoz a pro‰li jej spolu s majitelem firmy Reo Miloslavem Krejzou a vedoucím provozu Lubomírem Bolãákem. Miloslav Krejza je v ‰kolní radû Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické v Hellichovû ulici, kde vystudovala jeho dcera obor Polygrafie, a sám o zaloÏení tiskárny nûkolikrát uvaÏoval. „Dnes na to není ale vhodná doba, v âesku je nadbytek kapacit“, fiíká. „Sami vidíme, kolik tiskáren samo dobrovolnû konãí nebo jdou do konkursu.“ Na dal‰ím v˘voji ãeského polygrafického prÛmyslu závisí, zda a jak se podnikání s odpady
bude rozvíjet, napfiíklad zda pfiibude nov˘ tlaãn˘ kompresor k zalisovávání. „Máme pfiikoupeny sousedící pozemky, ale pokud se nebude dafiit polygrafii, zaãneme likvidovat autovraky“, konstatuje majitel Rea. Reo obstarává ve‰ker˘ polygrafick˘ odpad tiskárny, s níÏ uzavfie smlouvu – tûchto tiskáren je dnes zhruba pût desítek rÛzné velikosti, ãtyfii pûtiny z nich ze Stfiedoãeského kraje. „Jezdili jsme i napfiíklad na Moravu, ale ãasto to pro nás nebylo efektivní, proto jsme nûkteré smlouvy po jejich vypr‰ení neobnovili“, fiíká Lubomír Bolãák. Nûkam jedou jednou za tfii mûsíce, jinde i tfiikrát t˘dnû. Ve‰ker˘ odpad tiskárny lze rozdûlit na dvû hlavní ãásti – podle jeho dal‰í vyuÏitelnosti a toho, zda Reo dané tiskárnû platí, nebo naopak tiskárna platí Reu. Do první skupiny, za kterou Reo tiskárnám platí, patfií zejména papírov˘ odpad a pouÏité tiskové desky na hliníkové bázi (kovolisty). Tyto odpady se oznaãují jako „ostatní“ (populárné „óãkové“), tedy nikoliv nebezpeãné. Papír do Rakouska a Nûmecka V âesku se roãnû sesbírá 750 000 tun papíru, z nûj lze doma zpracovat 450 000 tun. Zbytek starého papíru vyváÏíme, velkou ãást do âíny. Stát provoz tfiídíren a sbûren do urãité míry dotuje. Reo tfiídí roãnû fiádovû tisíce tun papíru. Musí b˘t ale aspoÀ do urãité míry pfiedtfiídûny jiÏ v tiskárnû, jinak se tfiídûní stává neekonomické. Na samotné lince pak jiÏ probíhá pouze dotfiiìování. Materiál dovezen˘ z tiskáren se musí probrat vÏdy, i pokud je jiÏ pfiipraven v balících, ty je nutno rozstfiíhat a pfiebrat. Papír pÛvodnû dodávali zejména papírnû ve ·tûtí, která ale utlumila provoz. Z 95 % se proto pfieorientovali na papírny v Rakousku a Nûmecku. Na nejstar‰í a nejvût‰í tfiídící lince probíhá tfiídûní v horním patfie linky, v prostoru krytém sklem pro obsluhu. Prostory pro tfiídûní jsou totiÏ v nevytápûné hale. Na pás se vÏdy pou‰tí jen jeden druh pfiedtfiídûného papíru. Reo tfiídí zhruba
na deset druhÛ papíru a jeho pracovníci pfiitom na tiskárny trochu Ïehrají. „Tiskafii jsou nepouãitelní a nechce se jim házet papír do více beden s rÛzn˘m oznaãením“, fiíká Lubomír Bolãák. „Ale abych jim nekfiivdil, zejména u rotaãek jsou lidé plnû vytíÏení a nemají na tfiídûní ãas.“ Tiskárny jsou k tfiídûní motivovány rÛznou v˘kupní cenou, pfiiãemÏ smí‰en˘ papír je samozfiejmû za cenu nejniωí. Naopak nejdráÏe je vykupován „panensk˘“, nepoti‰tûn˘ papír, napfiíklad zbytky rolí z rotaãek, kvÛli kter˘m se uÏ nevyplatí rozjet stroj. „Vzhledem k natûsnání papíru na roli jsou poslední metry ãi i desítky metrÛ nepouÏitelné, protoÏe jsou tlakem na dutince rÛznû zkrabatûny“, vysvûtluje Bolãák. Sorty papíru, na které se tfiídí, nejsou dány úplnû jednoznaãnû. Zatímco tiskárny si ãasto vystaãí napfiíklad se tfiemi kódy (fiazení více odpadÛ pod jeden kód je vÛbec jedním z ne‰varÛ tiskáren), Rea jiÏ papír rozdûluje zhruba na deset druhÛ. ¤ídit se pfiitom musí i podle odbûratele: napfiíklad barevné reklamní letáky, ti‰tûné na novinov˘ papír a ãasto sponkované, odebírají nûmecké tiskárny jako papír novinov˘, kdeÏto rakouské tiskárny jako papír letákov˘. Norma âSN vychází z evropské normy EN 643:2001 – Papír a lepenka. Ta rozdûluje papír do pûti základních tfiíd, se sedmi aÏ devatenácti druhy v kaÏdé tfiídû. ProblémÛ je mnoho. âasopisy z makulatury nûkdy pfiijdou do tfiídírny v zataven˘ch obalech, z nichÏ se musí vytáhnout. Problémem jsou také pfiílohy – Lubomíru Bolãákovi jednou jim volali z papírny, Ïe jim to nûjak pûní, a on to byl skryt˘ pfiílohov˘ ‰ampon... Mezi zpracovávan˘mi tiskovinami byly i diáfie, které je nutno upravit fiezaãkou na kniÏní bloky. V rámci úspor se ve spoleãnosti Rea snaÏí vytfiídûn˘ papír pfiíli‰ nebalit, protoÏe to vychází na 30 – 50 haléfiÛ na kilogram. KdyÏ dodávali do papírny ·tûtí, poÏadovala po nich co nejvût‰í balíky. Nûmecké a rakouské tiskárny naopak
Vyti‰tûno na papíru Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Zpracování polygrafick˘ch odpadÛ podle firmy Reo
Typografia 12 2010
poÏadují balíky men‰í nebo volnû loÏen˘ papír v kontejnerech. Proto si Rea nedávno pofiídila „lodní jefiáb“ na pfiípravu volnû loÏeného papíru. Dvakrát zkou‰eli z papíru zhotovovat i papírové brikety, ale neujaly se. I kdyÏ mají v˘hfievnost srovnatelnou s dfievûn˘mi ‰tûpky, je z nich více popela. „Sami tady topíme dfievûn˘mi ‰tûpky“, ukazuje Lubomír Bolãák na venku stojící sud. Reo nûkteré odpady nezpracovává a neposílá k dal‰ími vyuÏití ihned, ale postupnû shromaÏìuje ekonomicky v˘hodné mnoÏství, napfiíklad kovolistÛ. Velmi ãasto nejde pfii tomto ãekání pouze o dostateãné mnoÏství, ale také o dostateãnou cenu, která znaãnû kolísá, nyní jsou napfiíklad ceny dosti nízké. Nebezpeãné odpady jsou nejãastûji tekutinami v obalech Dále jsou zde odpady nebezpeãné, za jejichÏ odbûr, dal‰í zpracování a ekologickou likvidaci tiskárny platí. Sem patfií v‰echny oplachové kapaliny, barvy, rozpou‰tûdla ãi oleje apod. Dal‰í zpracování kapalin závisí na stupni jejich zneãi‰tûní. Nejjednodu‰‰í je odvézt je do ãistiãky, pokud to „snese“. Podle nové legislativy se ale do bûÏn˘ch ãistiãek odpadních vod nesmí dávat Ïádn˘ prÛmyslov˘ odpad, nezávisle na stupni zneãi‰tûní. âastou úpravou je destilace, kdy se z tekutin odpafií voda a likviduje se aÏ zhruba pûtinov˘ objemov˘ zbytek, kter˘ se odváÏí do nûkteré ze speciálních demelugaãních stanic, s nimiÏ má Reo uzavfieny smlouvy. Zbytky barev v plechovkách ãi plastov˘ch obalech jsou likvidovány buì spalováním (pfii fluidním spalování s teplotou nad 1 000 °C zde shofií v‰e vãetnû kovového obalu, kter˘ se vypafií) nebo skládkováním. V âesku se bohuÏel vût‰ina obalÛ skládkuje, protoÏe likvidace v kvalitních fluidních spalovnách je draωí neÏ skládkovné, takÏe se do nich vozí pouze nejtoxiãtûj‰í látky. To by se ale mûlo postupnû zmûnit. Laxnost tiskáren, zmínûná v souvislosti s papírov˘m odpadem, se projevuje i v zacházení
2 3
s nebezpeãn˘mi odpady: ãasto napfiíklad najdou v ãistidlech vyhozené hadry. „Asi tam nûkomu spadly“, fiíká Lubomír Bolãák ironicky. Situace se ale oproti minulosti velmi zlep‰ila. Tiskárny jsou celkovû ãist‰í a uklizenûj‰í, v‰e se zdokonaluje, plní se ISO, lidé si váÏí práce a pracují proto dÛkladnûji. ProtoÏe Reo s tiskárnami uzavírá i smlouvu o poradenství, namátkovû tyto tiskárny kontrolují, procházejí konkrétní provozy a pfiipravují je tak na pfiípadnou kontrolu pfiímo ze státních úfiadÛ. Kontrola se mÛÏe t˘kat napfiíklad shromaÏìovacích nádob a jejich správného oznaãení: nikoliv jen Ïe jde tfieba o sorbent, ale pfiímo nad ním musí viset identifikaãní list a pouãení, jak s ním zacházet. Reo v rámci sv˘ch sluÏeb podává za kaÏdou svou zákaznickou firmu hlá‰ení o odpadech: dfiíve na odbor Ïivotního prostfiedí, nyní do integrovaného systému ISNP. Na byrokracii si zde velice st˘skají, zejména na zbyteãné vyplÀování stejn˘ch ãísel do pûti ãi ‰esti formuláfiÛ a jejich rozesílání rÛzn˘m státním institucím, které by pfiitom mohly tyto informace sdílet. Na kaÏd˘ formuláfi je tfieba zakoupit obvykle zvlá‰tní program. Úfiady sídlící v rÛzn˘ch místech mají ãasto také rozdílné poÏadavky: co u jedné kontroly bez problémÛ projde, u jiné nikoliv. Nejsou také sjednoceny poÏadavky v zákonech, které se odpadÛ t˘kají: aÈ uÏ jde o zákon o odpadech, hygienû, bezpeãnosti práce ãi poÏární ochranû. Reo má vlastní dopravu, kterou vyuÏívá jak pro svoz z tiskáren, tak pro dodávky nûkter˘m koneãn˘m zpracovatelÛm. Spoleãnost má kolem ãtvrtstovky zamûstnancÛ. Brigádníky nepouÏívají: „NeÏ se to nauãí, brigáda skonãí“, shrnuje dÛvod lapidárnû Lubomír Bolãák. âesko hlavnû skládkuje PfieváÏná ãást ãeského odpadu pochází z prÛmyslu. Spolu s komunálním odpadem jde roãnû o 30 milionÛ tun odpadu. Drtivá vût‰ina odpadu se dnes skládkuje. Pokud stojí uloÏení
jedné tuny odpadu na skládce více neÏ 80 euro, zaãnou podle odborníkÛ spalování a dal‰í zpÛsoby vyuÏití odpadu pfievládat nad skládkováním. Letos vy‰la euronovela o odpadech, Zákon ã. 154/2010 Sb., stanovující hierarchii nakládání s odpady: 1. pfiedcházet vzniku odpadÛ, 2. pfiipravit odpady k opûtovnému pouÏití, 3. recyklovat odpady, 4. nerecyklovatelné odpady vyuÏít jinak, nejlépe energeticky, 5. odstranit zbylé odpady. Jen do roku 1998 bylo pfiitom v âesku vybudováno pfies 300 skládek odpadÛ a 60 spaloven nebezpeãn˘ch odpadÛ, které splÀovaly dané normy, zatímco by podle odborníkÛ skládek staãila tfietina a spaloven i desetina (plus dvû spalovny nebezpeãn˘ch odpadÛ). × Miroslav Doãkal
Co certifikace FSC obná‰í pro tiskárnu? (jaké podmínky musí tiskárna splnit napfi.: sloÏení produkce tiskárny: % zakázek z papírÛ FSC, v˘bûr dodavatelÛ papíru certifikovan˘ch FSC, poplatek za certifikaci, apod.) Zásadní je zjistit/zajistit si dostatek FSC papíru na pfiedpokládanou ãást v˘roby FSC produktÛ od certifikovaného dodavatele. Nestaãí pouze ovûfiit platnost certifikátu dodavatele, ten musí b˘t rovnûÏ schopen FSC certifikovan˘ papír dodat. Platn˘ certifikát firmy nemusí znamenat, Ïe ve‰kerá produkce/prodej má certifikát FSC! NezáleÏí na poãtu nebo % zakázek z FSC papíru. Základní pravidlo pro tiskárny je, Ïe na FSC zakázku pouÏije v˘hradnû FSC papír (pozn. v nûkter˘ch odÛvodnûn˘ch pfiípadech je moÏno mít 1 – 5 objemov˘ch nebo váhov˘ch procent necertifikovaného papíru). V˘slednou cenu auditu a certifikátu FSC také ãásteãnû ovlivÀuje obrat tiskárny. Pfiesnou cenu je nutné poptat u akreditovan˘ch certifikaãních firem. Jejich cenové nabídky se v‰ak mohou li‰it, proto je dobré poptat hned nûkolik z nich. Jak ãasto se musí certifikát obnovovat? (celulózka, papírna, tiskárna) Platnost certifikátu pro v‰echny ãlánky zpracovatelského fietûzce (vãetnû obchodníkÛ) je pût let. Po prvním komplexním hlavním auditu následují jednou za rok ãtyfii audity. Poté se certifikát mÛÏe prodlouÏit a zaãíná se opût hlavním auditem. MÛÏe se certifikovat FSC i firma, která papír FSC pfiímo nezpracovává, ale spolupracuje s firmami, které jsou certifikovány? Napfiíklad reklamní agentura nebo grafické studio, které spolupracuje s tiskárnami certifikovan˘mi FSC a vybírá si FSC papíry? Ano, certifikovat se tyto firmy mÛÏou. Pokud v‰ak v otázce zmínûné firmy nakupují jiÏ finální v˘robky (tiskoviny od certifikované tiskárny) a Ïádn˘m zpÛsobem je jiÏ neupravují, tak se certifikovat nemusí. Logo, které se objeví na tiskovinû, pak nese licenãní ãíslo tiskárny. Certifikát FSC nepotfiebují obchodníci/reklamní agentury, které obchodují s finálními v˘robky, které uÏ neupravují. Reklamní agentura by se naopak certifikovat musela v pfiípadû, kdyby certifikovan˘ papír nakoupila a následnû by jej nechala potisknout a dále prodala jako certifikovan˘ v˘robek. Vyrobit polygrafick˘ produkt FSC napfi. knihu je pomûrnû sloÏit˘ proces zahrnující mnoho odvûtví a zpracovatelÛ: dfievafiská spoleãnost vytûÏí dfievo z lesa FSC, Celulózka vyrobí celulózu FSC, Papírna vyrobí papír FSC z celulózy FSC (kolik procent celulózy FSC musí min. papír FSC obsahovat?), Papír FSC prodává distributor papíru s certifikátem FSC (i bez), Tiskárna vytiskne knihu
FSC a pak se teprve kniha dostane do knihkupectví a ãtenáfi se v tiráÏi doãte, Ïe je vyrobena z papíru FSC a její koupí mÛÏe podpofiit v podstatû v‰echny firmy, které se na v˘robû papíru a knihy podílely. Hlavní tíha ov‰em spoãívá – dle mého názoru – na dfievafii FSC a na celulózce FSC u tûchto subjektÛ musí asi b˘t podíl dfieva z ekologicky obhospodafiovan˘ch lesÛ 100%? Dá se to opravdu spolehlivû dosledovat? Podíl FSC vstupní suroviny v celulózce nemusí a ãasto ani neb˘vá 100%. Jedná se ãasto o zpracovatele s obrovskou spotfiebou vlákniny, ktefií ve svém regionu tûÏko shání dostatek FSC suroviny. Proto existuje v rámci systému FSC tzv. „Kreditní systém kontroly“, kter˘ umoÏÀuje zpracovávat s pfiesnou evidencí libovolné procento FSC vlákniny. Audity se konají jednou roãnû a vÏdy je kontrolována evidence a bilance mnoÏství nakoupené a prodané FSC suroviny/v˘robkÛ. Dále auditor prochází cel˘ technologick˘ proces, sklad suroviny a v˘robkÛ a kontroluje také faktury a dodací listy související s FSC v˘robou. Finální v˘robek, aby mohl nést logo FSC, musí projít fietûzcem, ve kterém jsou v‰echny ãlánky certifikované a tudíÏ v˘‰e popsan˘m zpÛsobem sledované. Podstatou a základním prvkem systému FSC je certifikace ‰etrného lesního hospodafiení. Zde probíhají rovnûÏ dÛkladné a vût‰inou nûkolikadenní audity. Na závûr mi je‰tû dovolte jednu velmi ‰Èouravou otázku: pouÏívá va‰e organizace pro korespondenci a kanceláfiské dokumenty v˘hradnû papír FSC? Máte ve své organizaci v˘hradnû nábytek s certifikátem FSC? Zv˘‰ilo to va‰e provozní náklady? (na tuto otázku nemusíte odpovídat, pokud nechcete) SnaÏíme se. Co bylo moÏné a dostupné jsme nakoupili s FSC certifikátem. FSC âR bylo zaloÏeno v roce 2002, tedy v dobû, kdy je‰tû v âeské republice nebyly napfi. certifikované tiskárny (první zamûfiená na tisk knih získala certifikát v únoru 2008) a na trhu nebyl FSC papír, takÏe nûkteré na‰e star‰í ti‰tûné materiály nejsou na FSC papífie. Bûhem posledních 2 let se situace znaãnû zlep‰ila (v souãasné dobû je v âR certifikovan˘ch 17 tiskáren) a naprostá vût‰ina na‰ich novûj‰ích tiskovin (letáky, vizitky, 500 stránková kniha) je vyti‰tûna na certifikovaném papífie. Co se t˘ká kanceláfiského papíru a obálek, tak je‰tû spotfiebováváme star‰í zásoby, ale pouÏíváme i FSC kanceláfisk˘ papír, kter˘ je jiÏ nyní bûÏnû k dostání, a postupnû pfiejdeme i na jeho v˘hradní pouÏívání. S dostupností FSC (kanceláfiského) nábytku je to komplikovanûj‰í. Nevíme o tom, Ïe by na ãeském trhu byl k dostání. V kanceláfii máme v‰ak FSC certifikovanou plovoucí podlahu. ×
Vyti‰tûno na papíru Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Co je certifikace FSC a jak vznikla? Certifikace FSC je dÛvûryhodn˘ mechanismus definující ‰etrné lesní hospodafiení a oznaãující v˘robky pocházející z tûchto lesÛ. Jinak fieãeno spojuje pfiírodû blízké obhospodafiování lesÛ a v˘robu dfievûn˘ch (papírensk˘ch) v˘robkÛ se spotfiebitelem. Na FSC se dá také dívat jako na marketingov˘ nástroj lesníkÛ a zpracovatelÛ, potvrzující zodpovûdn˘ pfiístup k nákupu papíru (dfievní suroviny). FSC je mezinárodní nezávislá nevládní nezisková organizace se sídlem v Bonnu. Byla zaloÏena roku 1993 zástupci mezinárodních ekologick˘ch organizací, velko- i maloobchodníkÛ se dfievem, lesníkÛ, dfievozpracujícího prÛmyslu, sdruÏení domorod˘ch obyvatel, odborÛ a certifikaãních organizací z celého svûta. Základní ideou FSC je podporovat environmentálnû vhodné, sociálnû pfiínosné a ekonomicky Ïivotaschopné obhospodafiování lesÛ, a tím napomoci chránit mizející, ohroÏené a devastované svûtové lesy. Dá se nûkolika vûtami vyjádfiit jaké podmínky pro certifikaci FSC musí splnit zpracovatelé dfieva a celulózy – celulózka a papírna? (kolik % dfieva FSC musí obsahovat celulóza FSC, kolik % celulózy FSC musí obsahovat papír FSC) V nûkolika vûtách je to tûÏké, nicménû zpracovatel musí úspû‰nû projít certifikaãním auditem. K tomu je potfieba mít zamûstnance, kter˘ rozumí v‰em aplikovateln˘m poÏadavkÛm systému FSC. Dále musí b˘t vytvofiena vnitfiní smûrnice, která se vyrovnává s poÏadavky základního standardu pro zpracovatelské firmy (FSC-STD-40-005). V zásadû smûrnice fie‰í nákup, uskladnûní, zpracování, prodej a evidenci vstupního materiálu a v˘robkÛ, dále fie‰í pouÏití loga FSC a systém ‰kolení zamûstnancÛ. Standard FSC ale nedefinuje minimální % FSC dfieva v FSC celulóze apod. Jak se mÛÏe tiskárna, ãili zpracovatel papíru FSC, certifikovat? (koho oslovit) MÛÏe oslovit napfiíklad na‰e sdruÏení FSC âR. Zájemce vybavíme v‰emi potfiebn˘mi informacemi, standardy, odkazy, kontakty, radami a vysvûtlíme cel˘ certifikaãní proces. V pfiípadû zájmu mÛÏeme pomoci s pfiípravou na certifikaãní audit. Obãanské sdruÏení FSC âR v‰ak samotné audity kvÛli stfietu zájmu a dÛvûryhodnosti neprovádí. Uchazeã o certifikát proto musí dfiíve ãi pozdûji poptat akreditované certifikaãní firmy a jednu z nich si vybrat. Role této certifikaãní firmy v celém procesu je „pouze“ bûhem auditu zkontrolovat je-li vyhovûno v‰em aplikovateln˘m poÏadavkÛm standardÛ a udûlit ãi neudûlit certifikát. Certifikaãní firma nesmí sv˘m klientÛm kvÛli stfietu zájmu pomáhat s pfiípravou na audit.
TomበDuda
Certifikace FSC a polygrafick˘ prÛmysl
Anketa
Certifikace FSC
Ale‰ Odehnal
1 Bylo obtíÏné splnit v‰echny podmínky, abyste mohli získat certifikát FSC? 2 Myslíte si, Ïe má v˘znam se certifikovat pro v‰echny tiskárny nebo jenom pro nûkteré, po kter˘ch to vyÏadují zákazníci? 3 Má certifikace FSC je‰tû jinou v˘hodu neÏ je úãast v mezinárodních v˘bûrov˘ch fiízeních? 4 Jak dáváte vefiejnosti vûdût, Ïe va‰e firma tento certifikát vlastní? 5 Co dal‰ího dûlá va‰e firma pro ochranu Ïivotního prostfiedí? (napfi. tfiídûní odpadu, papír-plast-komunální odpad, pouÏívání bezprocesních tiskov˘ch desek?
1 Pfii získávání certifikace jsme od zaãátku spolupracovali s ãesk˘m zástupcem mezinárodní organizace FSC, firmou FSC, o. s. Brno. Její fieditel, Ing. TomበDuda, nám v˘raznû pomohl pfii pfiípravû smûrnice pro zpracování zakázek na materiál s certifikací FSC. Probûhlo nûkolik konzultací, náv‰tûv a v‰e bylo „u‰ito na míru“ v˘robním procesÛm v H.R.G. Audit spojen˘ se získáním certifkátu, pak probûhl naprosto bez problémÛ. 2 Toto nemohu posoudit, je to na zváÏení kaÏdé tiskárny. Pro nás je dÛleÏité, Ïe certifikát FSC nezÛstává pouze marketingov˘m tahákem, ale ukazuje zodpovûdn˘ pfiístup firmy H.R.G. k Ïivotnímu prostfiedí. Chceme, i v této oblasti, dávat dobr˘ pfiíklad ostatním a neb˘t lhostejní k osudu lesÛ na této planetû. 3 Je to obdobné jako u pfiedchozí otázky. Ano, certifikát FSC nám mÛÏe pomoci pfii získání nûkteré zakázky. Ano, mÛÏeme se pfiihlásit do v˘bûrového fiízení, kde je certifikát podmínkou. To jsou v‰ak pouze v˘hody materiální.
6 7
NemÛÏe b˘t ale také v˘hodou, Ïe patfiíte mezi ty, kter˘m není lhostejná budoucnost i za cenu niωího profitu? Zku‰enosti ukazují, Ïe lidé na západ od nás si toto uvûdomují více neÏ my. Hledají partnery, ktefií uvaÏují podobnû a my se domníváme, Ïe H.R.G. pro nû mÛÏe b˘t dobrou volbou. 4 ZpÛsobÛ, jak˘mi jsme informovali na‰e zákazníky o získání certifikace FSC bylo nûkolik. Osobní e-maily klientÛm, internetové stránky H.R.G., reklama v ãasopisech (napfi. Typografie), vkladky do periodik, infomace o certifikátu na po‰tovních obálkách atd. 5 HRGreen je dal‰ím pfiíspûvkem na‰í firmy k ochranû Ïivotního prostfiedí. Certifikát ISO 14001:2005, FSC, dÛsledné tfiídûní odpadÛ, recyklace, sníÏené pouÏívání IPA, nepodporování koufiení, to v‰echno jsou procesy, na kter˘ch stále pracujeme a pokou‰íme se je vylep‰it. Pfii dodrÏení v‰ech legislativních pravidel se snaÏíme najít rozumn˘ kompromis mezi ekologií a profitabilní v˘robou. ×
Materiály pro CTP – fotopolymerní desky: Fuji, Kodak – stříbrné desky: Agfa – termální desky: Fuji, Kodak – chemie
Dodavatel veškerého sortimentu pro polygrafický průmysl Repromat a.s. U Stavoservisu 1, 100 40, Praha 10 Tel.: 296 325 392, 281 007 675 Fax 296 325 395 E-mail:
[email protected] www.repromat.cz
Konvenční materiály – filmy: Kodak, Typon, Agfa, Fuji – nátisky: Matchprint, Cromalin, Agfa Dry Proof (Ozasol), Rainbow – ofsetové tiskové desky: Kodak, Fuji, Konica Minolta – chemie Ofsetové tiskové barvy – Coates Lorilleux – Sun Chemical – Brancher – míchané tiskové barvy
Tankujte u nás! My vaše stroje na suchu nenecháme! Tisková chemie – Varn, Prisco Bezalkoholové vlhčení
Papíry pro ink-jet: Typon, KPG Matchprint Media, Foma
Široký sortiment, příznivá cena, ověřená pověst spolehlivého partnera
O ãem dumají novináfii a v˘robci novin na pfielomu dekád? O ãem se mluvilo na veletrhu a posledním novináfiském kongresu v Hamburku? Ti‰tûné noviny jsou a zÛstanou i v nastávajícím desítiletí v˘znamnou souãástí celosvûtového novináfiského komplexu informaãních technologií. Novináfii jistû nejsou bez obav a starostí o budoucnost a kaÏd˘m rokem se shromaÏìují na kongresech IfraExpo a na odborn˘ch konferencích WAN IFRA, svolávan˘ch na rÛzn˘ch místech svûta. Leto‰ní IfraExpo byla situována do „kolébky písma“ v Libanonu, ale z dÛvodu moÏného ohroÏení byla pfienesena do severonûmeckého Hamburku, coÏ jí nespornû prospûlo, protoÏe ji nav‰tívilo pfies 10 000 odborníkÛ, o ca 3000 více, neÏ pfied rokem. Vy‰‰í úãast byla dána nejen zvolen˘m centrálním místem, ale zcela jistû i stoupajícím zájmem o nové cesty pro zachování dosud mocného vlivu na technologie informací. Neustále opakovaná uji‰Èování o dal‰ích pozitivních perspektivách tisku na papír a dobr˘ch v˘hledech tiskafiského prÛmyslu jsou jiÏ neproduktivním a v podstatû nezajímav˘m obecn˘m utû‰ováním neinformovan˘ch. Zájem se obrátil na konkrétní vydavatelské a obchodní projekty, inovativní technologie a kreativní hledání nov˘ch pfiíleÏitostí pro investování, vyuÏívání finanãních pobídek a zvy‰ování zisku, na jaké byl tento komplex po nûkolik staletí zvykl˘. Podle souãasn˘ch zpráv se to dafií a na trh vstoupilo mnoÏství nov˘ch novináfisk˘ch a ekonomicky efektivních produktÛ. Dá se fiíci, Ïe v tomto segmentu tiskafiského média se toho dûje nejvíc a ostatní grafick˘ prÛmysl sleduje, co zãásti mÛÏe oãekávat také on. VzpomeÀme na nedávn˘ v˘voj technik computer to plate. Internet a dal‰í v˘voj tiskov˘ch strojÛ Internet pfiestal konkurovat, novinov˘ a tiskafisk˘
prÛmysl jej naopak vyuÏívá pro svÛj dal‰í pokrok a ve svÛj prospûch. Postupnû odpadávají obavy z „konkurence“ internetu a informaãních sítí. Staly se z nich spí‰e dobfie vyuÏitelné zdroje a linky rychl˘ch, dobfie zpracovateln˘ch informací a databází a pfiestaly b˘t stra‰ákem. Do novin a pfiíloh vstoupila personalizace a princip „one to one“, osobní v˘tisk odbûratele. Také nበãasopis Typografia bûhem v˘voje dokumentoval tento pokrok vydáním tfií ãísel, personifikovan˘ch na kaÏdého pfiíjemce. VÏdy po nûkolika letech jsme vydali postupnû 3 ãísla, první dvû ti‰tûná na barevném digitálním stroji Xeikon 50 D, poslední ã. 10/2010 v fiíjnu leto‰ního roku ve spolupráci se spoleãností Xerox. Internetová podpora oÏivila zájem o digitální tisk regionálních, úãelov˘ch a obchodních novin. Jinou vûtví rozvoje jsou nové rotaãky pro elektronick˘ tisk. V˘kony, dosahované jiÏ dnes, opravÀují k oãekávání velmi pohotové produkce. Velmi slibné jsou nejnovûj‰í konstrukce inkjetov˘ch rotaãek i pro barevn˘ tisk vysoké úrovnû. Obrovskou v˘hodou je jiÏ realizovaná a technicky komletní digitalizace redakãní pfiípravy stran a cel˘ch vydání, na nûÏ plynule navázala digitální v˘roba tiskov˘ch forem CtP. Snadn˘m dal‰ím krokem je ãistû digitální technologie samotného tisku, pfii nûmÏ témûfi Ïádnou roli nehraje v˘‰e nákladu od jednoho v˘tisku v˘‰e. Na druhém pólu jsou velkonákladová a velkoobjemová vydání novin a periodik, jejichÏ v˘znam se neumen‰uje. Nesmíme zapomínat na rychl˘ ekonomick˘ v˘voj velk˘ch aÏ mamutích kultur a trhÛ, jak˘mi jsou âína, Indie, Brazílie a dal‰í oblasti svûta, kde vysoké náklady tisku jsou a budou nutností. pro nû se dál vyvíjí technologie tisku. Jedním z dÛkazÛ jsou dal‰í nové nákupy v˘konn˘ch novinov˘ch i akcidenãních rotaãek a tiskafisk˘ch systémÛ a v˘stavba novinov˘ch tiskáren
na v‰ech hlavních kontinentech. Dal‰ím potvrzením rozmachu a kontinuity jsou stále ‰ir‰í konstrukce tûchto rotaãních strojÛ. ·ífie kotouãÛ papíru jiÏ pfiekroãila 3 metry nejen v ofsetu a hlubotisku, ale budeme jistû svûdky nov˘ch fie‰ení také u zmínûn˘ch digitálních strojÛ pro elektronick˘ tisk na papír. Papír nezmizí Nepfiehlédnuteln˘m faktorem a zárukou pro budoucnost novin jako nosiãe informací je papír a dfievní hmota, nenahraditelná a recyklovatelná souãást pfiírody a zdravého Ïivotního prostfiedí nejen pro lidi. Dfievo je ideální obnovitelná surovina, ekologická, vytváfiející Ïádoucí atmosféru pro Ïivot. Kdo vidûl tisíce hektarÛ novû vysazen˘ch lesÛ tfieba v JiÏní Africe, musel okamÏitû pochopit, kde budou dal‰í zdroje. Sly‰íme o cílech znovu zazelenit Saharu a nûkteré pou‰tû. Papírny jsou velk˘mi pûstiteli vlastních lesÛ a zpracovávají na místû hmotu rychle rostoucích kmenÛ na papírensk˘ polotovar. Navíc dávají mnoha místním lidem práci v lesích, logistice a v mal˘ch zpracovatelsk˘ch fabrikách. I v na‰í zemi vy‰el nov˘ zákon, podporující dotacemi vyuÏívání neobdûlan˘ch ploch a vysazování vhodn˘ch „rychl˘ch stromÛ“, které mají vysoké roãní pfiírÛstky. Je to jeden z dlouhodob˘ch v˘sledkÛ v˘zkumu nov˘ch druhÛ dfievin, na nûmÏ se podílela i na‰e Akademie vûd. Zapadá to i do nové ekologické iniciativy „green Printing“, zelen˘ tisk. Jak budou vypadat e-noviny? ¤íjnov˘ svûtov˘ kongres IfraExpo 2010 se zab˘val také otázkami elektronick˘ch novin a nov˘ch nosiãÛ – novinov˘ch tabletÛ. Jde o zásadní zmûnu v tvorbû a v˘robû novin. Av‰ak nejen to: také ãtenáfi novin bude v této souvislosti mûnit své zvyky a technické vybavení. Elektronick˘ tablet, „ãteãka“, jak se podobnému tabletu zaãalo fiíkat u knih, bude mít mnoho odli‰ností, pfiedností
Vyti‰tûno na papíru Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Noviny na startu nové dekády
Pfiipravit se na budoucnost
i nev˘hod a dne‰ní technick˘ stav zdaleka není koneãn˘, ani dozrál˘. Jako v‰echno v elektronice, rozjíÏdí se nov˘ v˘voj, na nûmÏ pracují stovky v˘vojov˘ch pracovi‰È a v˘zkumn˘ch ústavÛ. Nejdále z tfií klasick˘ch a nadále platn˘ch souãástí tiskovin nového vûku – text – design – obraz – je pfiirozenû nejdále zpracování textu a typografie, vyfie‰ená jiÏ dfiíve beze zbytku v období fotosazby a její digitalizace. Nároãnûj‰í a otevfienûj‰í jsou problémy nového designu novin, sahají do psychologie ãtení a vizuální komunikace se ãtenáfiem, jeho orientace po celé plo‰e vydání, nejen na jednotlivé stránce. Tfietí souãást, obrazová informace a ilustrace bude stejnû jako text ãerpat z jiÏ dosaÏen˘ch technik, nastane v‰ak zájem a potfieba zapojení pohyblivého obrazu a provedení v tfietí dimenzi, obdobnû jako u audiovizuálních médií. Nemají-li noviny jako médium u ãtenáfie a spotfiebitele poprvé v historii propadnout do zapomnûní, bude tfieba spolupracovat s fiadou vûdeck˘ch oborÛ. Bude to etapa znaãn˘ch v˘dajÛ, investic a dosavadní v˘vojáfiské t˘my doznají neb˘val˘ch promûn. Souãasnû se nask˘tá otázka, jaké dopady bude mít novinov˘ tablet nejen na redakci, ale pfiedev‰ím na tiskárnu. Dosud byly pokrokové tiskárny schopny zachytit nové procesy a integrovat je do stabilizovaného prostfiedí tiskárny a jejích kvalifikovan˘ch profesí. Znalostí dosavadních odborníkÛ bylo vyuÏito jako dobrého základu k rekvalifikaci a ve vût‰inû dobfie veden˘ch podnikÛ, které s otevfieností pfiijaly nové silné impulzy, zdomácnûly nové technologie pfiípravy a v˘roby. Za pfiíklad lze jmenovat zvládnutí procesu web-to-print, techniky pokroãilého malingu, iBook, holografie a dal‰ích moderních vynálezÛ, které úspû‰nû nahrazují zapadající a odcházející procesy i jejich produktové v˘stupy. V historicky nejkrat‰í dobû dochází k pfiemûnám, z nichÏ mnozí mají zfiejmû oprávnûné obavy, zdali dne‰ní, byÈ na neustál˘ proud novinek uvykl˘ ãlovûk, udrÏí krok a unese tûÏkou inovaãní zátûÏ. Obavy jsou zfiejmû do znaãné míry oprávnûné, leã trendy jsou nezastavitelné. Novû se formuje neb˘vale potfiebné odborné (nejen polygrafické) poradenství, které v fiadû zemí je jiÏ neodmyslitelné. Stejnû tak procesy kvalifikované kontroly kvality. × Vladislav Najbrt Pokraãování v dal‰ím ãísle.
Tiskov˘ prÛmysl proÏívá své velké dilema: po období úspû‰ného rozvoje tiskov˘ch technik, po znaãné vlnû nákladné modernizace, investic do strojÛ stojí celá branÏe na dal‰í kfiiÏovatce a ostfie sleduje poslední v˘voj. Zdokonalení dosavadních technik, zdokonalené systémy vnitfiní i vnûj‰í organizace, kroky, které pfiinesly zfietelné a nesporné zv˘‰ení produktivity, zase jednou nestaãí a v˘voj roztáãí dal‰í tûÏko ãitelnou spirálu, jejímÏ jmenovatelem jsou mobilní a internetové technologie. Mobilní iPhone, iPad a dal‰í produkty pfiekotného tempa v˘voje mûní mediální krajinu, v které se budeme jiÏ zítra pohybovat. Dennû je sly‰et o nov˘ch a dal‰ích internetov˘ch projektech a produktech, které net umoÏnil. Jak˘ to v‰e má dopad na tiskárny a vydavatele, jejichÏ úroveÀ je beztak vysoká a progresívní? K jakému stfietu má dojít a jak si to v‰e vykládat? A jaké ‰ance pfiinesl tento pfiíliv samotnému tisku? V technicky a vydavatelsky rozvinut˘ch zemích se zvy‰uje frekvence odborn˘ch konferencí, diskusních akcí, setkání tiskafiÛ a nakladatelÛ, v‰e co má nohy, bûhá za nov˘mi informacemi. Jednou z nedávn˘ch konferencí bylo setkání pod tématem „Média v promûnách“, které se konalo v listopadu v blízkém Norimberku. Svolalo ho nejv˘znamnûj‰í evropské odborné nakladatelství Deutscher Drucker, které vydává jiÏ déle, neÏ 80 let, ãasopis stejného jména. Spoleãnû s renomovanou poradenskou firmou GC Graphic Consult tito partnefii (nikoli poprvé) definovali otázky, na které hledá podnikatelská a odborná vefiejnost aktuální odpovûdi. Jakou roli si udrÏí tisk v roz‰ífieném digitálním prostfiedí? Z ãeho bude profitovat obor, kter˘ se teprve nedávno fascinujícími a nákladn˘mi opatfieními vy‰vihl mezi nejmodernûj‰í branÏe? Jednou z odpovûdí pozvan˘ch expertÛ byla v˘zva pfiítomn˘m: „chytfie kombinujte print a online“. Toto se stalo hlavním mottem setkání nejen v Norimberku ale zní dál do svûta, ke v‰em, kdo se ptají podobnû. „Vysokokarátoví“ referenti a diskutující z vydavatelsk˘ch a tiskafisk˘ch podnikÛ a institucí po cel˘ den zvaÏovali, které produkty budou v blízké budoucnosti zajímavé pro zákazníky, pfiedev‰ím agentury, stanou se nov˘m zdrojem zisku a zamûstnanosti tiskáren, prepressov˘ch a pfiíbuzn˘ch studií, kniháren a zpracovatelÛ tisku. Není ani nejmen‰ího sporu o tom, Ïe ãesk˘ grafick˘ prÛmysl, závisl˘ na nûmecké poptávce a kapacitnû provázan˘ s nûmeck˘m
prÛmyslem, si musí klást otázky podobné, ne-li úplnû stejné. âasov˘ odstup, kter˘ nás je‰tû pfied ãtvrtstoletím chránil pfied turbulencemi západního svûta, jiÏ nepÛsobí a v‰echny dopady jsou pfiímé a bezprostfiední také na na‰e podniky a spoleãnost. Z nabitého programu konference, kterou otevfieli Peter Jeschke, fieditel Graphic Consult z Mnichova a fieditel nakladatelství DD Bernhard Niemela vyjímáme: „Vliv sociálních sítí“(D.Hensen, VZnet Netzwerke Berlin), „Mobilní marketing“, (R. Suda, ContNet Mnichov), „Postavení novin“, (J. Dorfs, Stuttgarter Zeitung), „âasopisy“, (Y. Cui, Gruner + Jahr, Hamburg), „Direct Mails“ (V. Schmidt, Wirtz Druck, Datteln). V odpoledním programu vystoupili: „Úãinnost reklamních tiskovin“, (K.Schlaudraff, RedWorks, OgilvyOne worldwide), „Corporate Publishing, rostoucí trh“, (M. Hoeflich, Forum Corp. Publishing, V. Jansen, Raff Holding), „Pozoruhodné knihy“, (I. Scholz, CPI Leck, B. Friderichs, Univerzitní tiskárna Mohuã, O. Gerstheimer, chilli mind Kassel). Vidíme, Ïe experti pocházejí ze v‰ech v˘znamn˘ch oborÛ, t˘kajících se tisku. Odpoledne se konala pódiová diskuse na téma „Zvládnout komplexní mediální objekty“ vedená ãtyfimi komentátory. Závûreãn˘ pfiíspûvek pronesl vydavatel deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jedním z vrcholÛ PrintCongressu byla v˘stava v‰ech tiskov˘ch exponátÛ, nominovan˘ch do soutûÏe „Cena za inovaci nûmeckého tiskového prÛmyslu“, kterou kaÏd˘m rokem oceÀuje mezinárodní porota. Veãer se konal spoleãensk˘ program, pfii nûmÏ byli vyznamenáni vítûzové „Printstars“, nositelé titulu „Hvûzda tisku“. Veãer uvádûla Annett Moeller, populární televizní moderátorka TV RTL a ntv. Pozvání k úãasti na aktuálních konferencích pfiicházejí také k nám, ov‰em na‰ím problémem jsou zpravidla vysoké náklady na úãast. Efektem na‰í úãasti by nebyly pouze obsahy pfiedná‰ek a diskuzí. Na akcích jsou pfiedvádûny pfiehlídky vybran˘ch úspû‰n˘ch pfiíkladÛ z praxe podnikÛ. V Norimberku to byla v˘stavka reklamních tiskovin, knih a Corporate Publishing. × Vladislav Najbrt
V Goethe Institutu, nûmeckém kulturním centru v Praze, probûhla 18. listopadu na závûr v˘stavy 100 nejlep‰ích plakátÛ (mínûno souãasn˘ch nûmeck˘ch tvÛrcÛ) diskuse o budoucnosti tohoto média. Debaty moderované Filipem BlaÏkem ze studia Designiq, znám˘m také jako organizátor, publicista a aktivista v branÏi grafického designu, se zÛãastnili za nejstar‰í grafickou generaci Jan Solpera, za stfiední Robert V. Novák a za tu nejmlad‰í Petr Bosák a Robert Jansa, spoleãnû tvofiící studio Advancedesign. Základním tématem veãera bylo to, zda má plakát ‰anci pfieÏít jako médium v digitálním svûtû 21. století. Kde jsou vlastnû hranice plakátu? MÛÏeme za plakát povaÏovat napfiíklad billboard, nebo grafick˘ návrh na velkoplo‰né obrazovce ãi digitálním papíru? Podle Solpery musí mít plakát velikost aspoÀ 80 cm na v˘‰ku, na ‰ífice tolik nezáleÏí – zde mohou existovat i poloviãní úzké formáty, jako je napfiíklad navrhuje Robert V. Novák pro divadlo Archa a dal‰í
kulturní instituce. Solpera neomezuje plakát v˘‰kov˘m formátem – sám v Ïivotû dûlal více plakátÛ ‰ífikov˘ch, coÏ mûlo dfiíve své technické dÛvody: na plakátovací plochy se ve‰ly tfii plakáty pod sebe a grafici se ãasto snaÏili vyuÏít skupinov˘ v˘lep, kterému plakátovací podnik dával pfiednost, pro vût‰í pÛsobnost. Podle Nováka billboard plakátem není, mimo jiné právû z dÛvodu formátu na ‰ífiku, s ãímÏ mlad‰í grafikové vesmûs souhlasili. Novák naopak povaÏuje za plakát citylight (CLV), tedy motiv v prosvûtlen˘ch vitrínách v interiérech budov i v exteriéru. Velkou roli hraje prostorové mûfiítko: zda je plakát umístûn napfiíklad v kavárnû ãi na ‰kolní nástûnce, kde je i formát A4 pfiíli‰ velk˘. „Brutální mûfiítko“ povaÏuje Filip BlaÏek za jeden z hlavních souãasn˘ch ne‰varÛ billboardÛ zejména ve mûstech, kter˘ch se diskuse t˘kala nejvíce. Billboard u dálnice ov‰em vnímáme jako leták formátu A5 (dodejme, Ïe podle nestora ãeské reklamní komunikace Jifiího Mike‰e dokonce jako krabiãku zápalek). Je plakát dÛleÏitou souãástí mûsta? Podle BlaÏka ano: souãasnému mizení plakátu z ulic mûst bychom mûli podle nûj ãelit sdruÏením grafikÛ a obãanÛ za navrácení plakátovacích ploch do mûst. Plakát je podle nûj v˘razem kulturní úrovnû spoleãnosti. Podle Jansy je v Berlínû mnohem ménû CLV neÏ v Praze, ale zato mnohem více plakátovacích ploch, vãetnû tzv. ãern˘ch, tedy bez povolení. âerné plochy z Prahy v podstatû zmizely pfied
dvûma lety, kdy ve‰el v platnost zákon velmi pfiísnû je postihující. Podle Bosáka je ‰patná úroveÀ plakátÛ v ãesk˘ch mûstech dána hlavnû úrovní akcí samotn˘ch – u akcí typu technoparty plakáty nemají co za poselství pfiiná‰et. Kulturní plakát a interiérová dekorace Solpera citoval divadelníka a spisovatele Ivana Vyskoãila, podle kterého má plakát oslovit a navázat rozhovor. Souãasn˘ divadelní plakát napfiíklad v Národním divadle tvofií podle Solpery obvykle fotografie v kombinaci se slu‰nou typografií, ale bez jiskry. Novák v návaznosti na Jansu ale doplnil, Ïe plakát jen zrcadlí: kdyÏ v pfiedstavení samotném ta jiskra není, proã by mûl jiskfiit plakát. „KdyÏ je mi to blízké, plakát vzniká sám,“ prohlásil. Podle Solpery fiíká plakát o své dobû nûkdy více neÏ umûlecká díla. Pfiesto vidí jeho budoucnost pesimisticky: plakát jako dítû reklamy je jiÏ mrtev a spoleãnost artistní plakát nepotfiebuje. Polsko se snaÏí plakát umûle udrÏovat soutûÏemi a v˘stavami apod., ale v ulicích jej neuvidíte. Ov‰em napfiíklad Francouzi polskou ‰kolu stále obdivují a dûlají plakáty jako Poláci pfied ãtyfiiceti lety. Úpadek plakátu i jeho souvislost s poklesem v˘lepov˘ch míst ilustrovali oba grafikové z Advancedesignu na svém vlastním pfiíkladu: pro praÏsk˘ kulturní festival Sperm se zpoãátku tisklo 10 000 plakátÛ, v následujícím roce uÏ jen 7000, pak 2000, letos se uÏ plakáty nebudou vÛbec
Vyti‰tûno na papíru Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Neradostná (?) budoucnost plakátu
Typografia 12 2010
vylepovat a v pfií‰tím roce ani Ïádné nevzniknou... V jednom pfiípadû u jiné zakázky dokonce napÛl zaplatili tisk a zcela rozvoz, kdyÏ zadavateli do‰ly peníze a oni chtûli, aby jimi navrÏené plakáty nûkde visely. Solpera na to reagoval slovy: „Není nic smutnûj‰ího neÏ plakát, kter˘ se nevylepuje.“ Plakát se v souãasnosti prodává a kupuje také jako interiérová dekorace. Podle Nováka ale pak uÏ nemá s plakátem nic spoleãného, jde prostû o grafické dílo, pokud neobsahuje konkrétní informace. Souãástí merchandisingu souãasn˘ch kulturních akcí b˘vají i verze plakátu bez konkrétního textu, Novák by si ale jako „upomínku“ na danou akci koupil domÛ pouze plakát s pÛvodním textem. Podle BlaÏka byl plakát ve formû interiérové dekorace masovou souãástí ãesk˘ch domácností jiÏ v 80. letech, kdy na 90 % záchodÛ visel Mucha. Novák k tomu poznamenal: „Mám vÏdycky radost, kdyÏ nûkdo ukradne plakát, kter˘ jsem dûlal, a povûsí si ho tfieba na záchod.“ Dal‰í ãást debaty se t˘kala nástupu velkoplo‰n˘ch obrazovek, které budou zfiejmû postupnû vytlaãovat z nûkter˘ch míst plakáty i billboardy. Podle Bosáka jiÏ zaãíná místo statick˘ch obrazÛ nebo naopak pfiená‰ení pÛlminutov˘ch reklamních klipÛ z televize nastupovat forma krat‰ích nûkolikavtefiinov˘ch, ãasto animovan˘ch klipÛ: jako pfiíklad uvedl promûnu obsahu obrazovek nového praÏského obchodního domu Palladium bûhem nûkolika mûsícÛ. Stále levnûj‰í
12 13
obrazovky podle Nováka plakáty a billboardy na mnoha místech vytlaãí, protoÏe bude levnûj‰í je promítat neÏ tisknout. Pro grafika je podle nûj také frustrující navrhovat plakát, kter˘ je pak vyti‰tûn tfieba digitálnû v poãtu tfií exempláfiÛ. Filmov˘ plakát a ãeská ‰kola ¤eã pfii‰la i na filmov˘ plakát. Na SolperÛv názor, Ïe ãeská plakátová ‰kola vlastnû neexistovala, byli zde pouze jednotliví tvÛrci plakátÛ, namítl Novák, Ïe u filmového plakátu 60. a 70. let o ãeské ‰kole mluvit mÛÏeme. Podle Solpery byly tyto plakáty ãasto lep‰í neÏ ty filmy samotné, ov‰em na plakátech grafikÛ jako Zdenûk Ziegler nebo Josef VyleÈal je vidût, Ïe film vidûli a vztah mezi ním a plakátem je zfieteln˘. Podoba souãasn˘ch plakátÛ zejména na zahraniãní filmy je ov‰em dána smlouvami v˘robcÛ a distributorÛ, do ãe‰tiny se plakát pouze pfiekládá bez grafick˘ch zásahÛ do vizuálu, ãasto uÏ u zahraniãního Producenta. Podle BlaÏka ale i ãe‰tí tvÛrci napodobují americké plakáty: malé písmo na hranici ãitelnosti, bez ãárek mezi uveden˘mi mnoh˘mi autory filmu (podle Nováka „je dnes uveden kaÏd˘ podrÏta‰ka“), kdy není jasné, kde konãí jedno jméno a zaãíná dal‰í. Podle Nováka lze ale dodnes podle plakátu v podstatû poznat, co je to za film a jak dobr˘ bude. V‰ichni diskutéfii se shodli, Ïe velk˘m ne‰varem zadavatelÛ je tlak na pfiítomnost pfiemíry log na plakátu.
Rysy ãeské plakátové ‰koly lze ale vymezit i negativnû. Filip BlaÏek vznesl domnûnku, Ïe za totality jsme nemûli rádi angaÏované plakáty a tato skepse se projevuje dodnes. Mezi úãastníky mezinárodních soutûÏí na sociální plakáty napfiíklad proti bití Ïen, pouÏívaní dûtsk˘ch otrokÛ jako vojákÛ nebo o boji proti AIDS nefigurují prakticky Ïádní âe‰i. Novák kritizoval vût‰inu tûchto plakátÛ za kli‰é: zaÈaté pûsti, formální hfiíãky... „Vidûl jsem hezkou kampaÀ ve Francii proti domácímu násilí“, dodal, „ale je velmi tûÏké udûlat dobr˘ sociální plakát“. Diskutéfii zmínili rovnûÏ úspû‰nou kampaÀ finsk˘ch plakátÛ v polsk˘ch Katovicích o postiÏen˘ch hledajících práci. BlaÏek se souhlasem citoval názor francouzského grafika Alaina LeQuernec, Ïe sociální projekty v grafickém designu by mûly vycházet z citlivosti designéra. Konec debaty vyznûl ponûkud beznadûjnû: plakát dlouho nepfieÏije. Nejvíc nadûje a ‰ancí zfiejmû vidí Filip BlaÏek, kter˘ také upozornil na to, Ïe nejménû polovina plakátÛ z v˘stavy v Goethe Institutu byla podle jeho odhadu pfiipravována ruãnû, bez pomoci poãítaãÛ. Publikum v naplnûném sále tvofiilo zhruba sto pfiítomn˘ch pfieváÏnû z mlad‰ích vûkov˘ch skupin. Pfií‰tí rok chce Goethe Institut s Filipem BlaÏkem uspofiádat nûkolik v˘stav ve spolupráci s jin˘mi kulturními instituty, napfiíklad nizozemsk˘m, ‰panûlsk˘m a izraelsk˘m. × Miroslav Doãkal
Bezprocesní desky
Ing. Jan Kroupa, tiskárna Silueta 1 PouÏíváme termální tzv. bezprocesní desky Agfa Amigo. 2 S technologií bezprocesních desek jsme po jejich tfiíletém pouÏívání spokojeni – jak s kvalitou desek, tak s v˘sledky tisku. 3 V˘hodou je nenároãnost na vyvolávací (v tomto pfiípadû spí‰e vym˘vací) proces. Zásadní nev˘hodou je vysoká cena. 4 V nedávné dobû jsme dûlali ekonomickou rozvahu v souvislosti s pouÏíváním tûchto desek. BohuÏel musíme pfiiznat, Ïe ekonomické NEJSOU. Ing. Vladimír Zoul, v˘robní fieditel STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik 1 Na‰e firma pouÏívá stfiíbrné a polymerní desky. 2 Bezprocesní desky jsou z pohledu budoucnosti zajímavé. V na‰í firmû jsme je zatím nezkou‰eli. 3 U bezprocesních desek je jistû atraktivní úspora chemikálií na jejich vyvolání nebo zafixování. Pro na‰i firmu musí desky pfiedev‰ím splÀovat ostrost obrazu a vysokou hustotu zápisu na desku, aby vyhovovaly ceninovému tisku. 4 Pro ekologii je nezadateln˘m pfiínosem nezatûÏování Ïivotního prostfiedí likvidací vyvolávací chemie. Jejich rychlej‰í zavedení, ale umoÏní pouze v˘hodnûj‰í ekonomické posouzení, které nebude zatûÏovat nákladovou sloÏku ceny. ProtoÏe polygrafie, kde je siln˘ cenov˘ boj a minimální zisk,
Jaroslav Holásek
1 Jaké pouÏíváte tiskové desky (stfiíbrné, polymerní, termální...)? 2 Jak se díváte na technologii bezprocesních desek, máte nûjaké zku‰enosti s jejich pouÏíváním? 3 Co je podle vás hlavní v˘hodou a nev˘hodou pouÏívání bezprocesních desek? 4 Jsou tyto ekologické bezprocesní desky i ekonomické, kdyÏ není potfieba likvidovat vyvolávací chemii?
Jaromír Jekel
Anketa
neumoÏÀuje dal‰í navy‰ování nákladÛ. Jekel Jaromír Vedoucí DTP & Prepress Model Obaly, a.s. 1 PouÏíváme termální desky pro tisk ofsetov˘mi konvenãními a hybridními barvami a dále pak pro technologii bezvodého ofsetu speciální desky Toray, které jsou ale rovnûÏ zpracovávány termálním osvitem. 2 Doposud nemáme Ïádné zku‰enosti s uvedenou technologií. V minulosti jsme uvaÏovali o pofiízení tiskového stroje Karat od KBA, kter˘ pouÏíval technologii bezprocesních desek, ale nakonec jsme se rozhodli pro Rapidu R74G s technologií bezvodého ofsetu. 3 V˘hodou bude rychlost, nev˘hodou by mohla b˘t urãitá nestabilita procesu, ale je to pouze mÛj odhad. 4 Podle mne není otázka poloÏena zcela korektnû a to jednodu‰e proto, Ïe si budeme muset zvyknout na to, Ïe za ekologické vûci zaplatíme více. Jaroslav Holásek Vedúci oddelenia prípravy tlaãe Slovenská Grafia 1 Termální, pozitivní. 2 Zku‰enosti s tûmito deskami prozatím nemáme. Pokud mám správné informace, tak bezprocesní desky jsou vhodné prozatím pro men‰í náklady (do 100 tis. v˘tiskÛ pfii optimálních podmínkách) a souãasnû je i jejich v˘roba pokud vím, omezena formáty a vyrábí
16 17
se v max. velikosti nûkde okolo B1 formátu. 3 V˘hodou mÛÏe b˘t rychlost zpracování tiskov˘ch desek, zejména u zakázek, které jdou ihned po pfiijetí do tisku. Ve Slovenské Grafii zatím preferujeme v˘drÏnost desek v tisku a bezprocesní desky zatím na‰e poÏadavky nesplÀují. Z tohoto dÛvodu v‰echny tiskové desky i vypalujeme. Zajímavé jsou pro nás tiskové desky, které bez vypálení dosahují nákladu 200 – 400 tis. v˘tiskÛ, po vypálení i dvojnásobek. Bezprocesní desky nám také nevyhovují formátovû – nemohli bychom je pouÏívat napfiíklad na nበnejvût‰í rotaãní stroj (formát desky: 1257 x 1990 mm). 4 TûÏko fiíci bez znalosti vûci. Ve Slovenské Grafii jsme pofiídili a s úspûchem pouÏíváme filtraãní zafiízení Logotec CMS Plate TYP3 zakoupené od firmy Printec pro filtraci v˘vojky, jejíÏ Ïivotnost jsme touto filtrací nûkolikanásobnû prodlouÏili a tím i sníÏili náklady na ãastou likvidaci chemie, ale souãesnû jsme i u‰etfiili ãas potfiebn˘ na ãastou údrÏbu vyvolávacího automatu. Ale‰ Bargl, Ekon Jihlava 1 Termální. 2 Pfiedpokládám, Ïe v budoucnu budou pfievládat (ekologie, jednoduchost) 3 Nev˘hoda – Asi zatím vy‰‰í cena/vy‰‰í osvit? 4 Nemáme zatím vyzkou‰eno, spoãítáno. ×
Xeikon oficiálnû vstoupil na ãesk˘ a slovensk˘ trh Spoleãnost Xeikon CZ&SK se stala obchodním, marketingov˘m a servisním partnerem firmy Punch Graphix International, vlastníka znaãky digitálních tiskov˘ch technologií Xeikon. Pro majitele a provozovatele tiskáren, firmy zab˘vající se v˘robou obalÛ i spoleãnosti vûnující se direct marketingu, to znamená lep‰í dostupnost tûchto technologií na tuzemském trhu a záruku, Ïe se stroji a spotfiebním materiálem budou mít k dispozici i kvalitní a rychlou technickou podporu. Xeikony tisknou z role a pracují na principu elektrografického LED tisku se such˘m tonerem. Jsou vybaveny otevfien˘m softwarem pro fiízení workflow. V˘zkum, v˘roba a v˘voj znaãky se nacházejí v Belgii. Petr Zika, obchodní fieditel Xeikonu CZ&SK, zdÛraznil kromû vysokého v˘konu tûchto strojÛ rovnûÏ jejich spolehlivost, malé provozní náklady a snadné ovládání. Xeikon sv˘m zákazníkÛm poskytuje mimo jiné ‰irokou ‰kálu odborn˘ch konzultací a sluÏeb, vãetnû technicko-mechanick˘ch zkou‰ek dle nûmeckého (ale sv˘m renomé spí‰e mezinárodního) standardu bvdm/FOGRA. Podrobnûj‰í informace o tiskov˘ch technologiích Xeikon najdete na webov˘ch stránkách www.xeikon.cz nebo www.xeikon.com. ×
Obfií 47palcov˘ monitor Eizo pro kontrolní náhledy obrazov˘ch dat Spoleãnost EIZO NANAO uvedla na ãesk˘ trh v listopadu nov˘ Full-HD monitor LX470W. Tento 47palcov˘ monitor je prvním zástupcem modelové fiady LX (Large Displays), urãené pro kontrolní náhledy obrozov˘ch dat vãetnû rentgenov˘ch snímkÛ, popfiípadû pfiehrávání videa ve vysokém rozli‰ení v reálném ãase.
Monitor je osazen kvalitním panelem typu IPS s Full-HD rozli‰ením 1920 x 1080 pixelÛ a extrémním rozsahem jasu (70 – 700 cd/m2) pfii zachování vysokého kontrastního pomûru 1000:1. Je vhodn˘ i pro sledování dat z vût‰í vzdálenosti od monitoru. Díky kvalitnímu panelu se ‰irok˘mi úhly bude pfiitom barevná reprodukce vnímána stejnû i v pfiípadû více uÏivatelÛ, ktefií sledují zobrazovaná data z rÛzn˘ch úhlÛ a vzdáleností. Vysoká univerzálnost monitoru pfii jeho pouÏití v rÛzn˘ch fie‰eních je podtrÏena velk˘m mnoÏstvím digitálních a analogov˘ch vstupÛ od profesionálního HD-SDI pfies HDMI a DVI-I aÏ po nûkolika analogov˘ch vstupÛ. Spotfieba modelu LX470W je asi poloviãní ve srovnání s obdobn˘mi panely této velikosti a v˘konu. âiní max. 270 W pfii maximálním jasu 700 cd/m2 a pouze 14 W v úsporném reÏimu Power Save. Monitory EIZO fiady LX jsou standardnû nabízeny s prodlouÏenou záruãní lhÛtou tfii roky spoleãností Avnet, která firmu zastupuje na ãeském trhu. Více informací lze najít na stránkách www.eizo.cz a www.eizomonitor.sk. ×
Manroland a Océ se spojily do aliance V˘robce ofsetov˘ch strojÛ manroland a v˘robce digitálních rotaãek (kontinuálÛ) i dal‰ích digitálních tiskov˘ch strojÛ Océ uzavfieli dohodu o globální kooperaci v oblasti digitálních
inkoustov˘ch tiskov˘ch systémÛ pro polygrafick˘ prÛmysl. Od pfií‰tího roku budou prvními spoleãnostmi na trhu, které zaãnou nabízet úplná digitální tisková fie‰ení zamûfiená na polygrafick˘ prÛmysl – v‰echna budou zahrnovat konzultace, systémy, sluÏby a materiály poskytované z jediného zdroje. ¤e‰ení pokryjí ve‰keré v˘robní fáze v polygrafickém prÛmyslu slouãením správy tiskov˘ch dat s digitálním a ofsetov˘m tiskem i dokonãujícím zpracováním. Kooperace bude pfiínosem zejména pro poskytovatele tiskov˘ch sluÏeb: po spoleãné konzultaci se spoleãnostmi manroland a Océ si budou moci zvolit optimální technologie se zamûfiením na budoucnost a také optimální fie‰ení workflow. Obû spoleãnosti se vzájemnû ideálnû doplÀují, a jsou tedy díky této spolupráci schopné dosáhnout konkurenãních v˘hod. Spoleãnost manroland vstoupí do oblasti digitálního tisku a postupnû si v ní vybuduje vlastní pozici. Spoleãnost Océ získá díky distribuãní síti manrolandu pfiístup do nov˘ch segmentÛ trhu, a bude tedy mít moÏnost podstatnû zvût‰it svÛj podíl na trhu v polygrafickém prÛmyslu. Digitální, pfiedev‰ím inkjetové produkãní systémy se stále víc a víc pouÏívají jako doplnûk ofsetového tisku, zejména pro malonákladové tisky a pro „just-in-time“ produkci v poÏadovaném termínu se stfiedními nároky na kvalitu. V tomto segmentu nabízejí v˘hodné ceny a ve spojení s vhodn˘mi fini‰ovacími systémy zaruãují krátké doby zpracování. Mezi aplikace patfií knihy, reklamní pfiílohy, katalogy nebo broÏury. Spoleãnost manroland je ‰piãkou v rotaãním ofsetovém tisku s pokroãil˘mi fini‰ovacími systémy. Spoleãnost Océ má jako svûtová jedniãka v oboru digitálních plnobarevn˘ch
kontinuálních tiskov˘ch systémÛ znaãné zku‰enosti v oblastech systémové integrace, správy workflow a vysokoprodukãního personalizovaného tisku. AÏ dosud byli zákazníci nuceni sluãovat tyto rozdílné technologie vlastními silami. Proto nebylo moÏné vytvofiit fie‰ení, která by byla ideální z technologického i obchodního hlediska. „Digitální tisk uÏ má na trhu takov˘ podíl, kter˘ nelze brát na lehkou váhu. Objemy digitálního tisku dynamicky rostou, zejména v oboru tisku v mal˘ch nákladech. Mnoho na‰ich zákazníkÛ investuje do digitálního tisku… protoÏe segment digitálního tisku je trhem, kter˘ stále více doplÀuje prÛmyslov˘ tisk,“ fiíká Gerd Finkbeiner, CEO spoleãnosti manroland. Podle Sebastiana Landesbergera, vedoucího Strategic Business Unit produkãního tisku Océ, dosáhla tato spoleãnost bûhem dvou let prvenství v barevn˘ch kontinuálech na sv˘ch tradiãních trzích v Evropû a v Severní Americe a chce dále roz‰ifiovat své aktivity v Asii a v˘chodní Evropû. ×
Barevná multifunkce Océ ColorWave 300 získala pût hvûzdiãek od laboratofií BERTL Nezávislé laboratofie BERTL se sídlem v New Jersey (USA) udûlily ve své zprávû k velkoformátové multifunkãní
Vyti‰tûno na papíru Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Aktuality z domova a ze zahraniãí
Typografia 12 2010
tiskárnû Océ ColorWave 300 tomuto stroji pût hvûzdiãek a hodnocení „V˘jimeãné“. Laboratofie BERTL Inc. provádûjí nezávislé anal˘zy digitálních zobrazovacích fie‰ení a zafiízení. Zpráva tiskárnu velmi doporuãuje zejména architektÛm a konstruktérÛm. ColorWave 300 je první integrovan˘ velkoformátov˘ plotr pro barevn˘ a ãernobíl˘ tisk, kopírování a skenování. Tiskárnu lze umístit do kompaktních prostor, má nízkou spotfiebu energie a jednoduchou obsluhu. Revoluãní horní v˘stupní stÛl s energeticky úsporn˘m provozem a funkcí proti namotání papíru stohuje a sná‰í dokumenty. Tiskána vyhovuje standardÛm Energy Star a RoHS. Podle 55stránkové zprávy tato tiskárna nabízí uÏivatelÛm „v˘jimeãnû jednoduchou obsluhu, energetickou úspornost a masivní konstrukci... Zákazníci na takov˘ produkt ãekali spoustu let... Jednotn˘ pÛdorys tiskárny s integrovan˘m skenerem ‰etfií místem. Systém lze ovládat z jediného ovládacího panelu. Podporované formáty zahrnují formát A0 (E) na v˘‰ku s rychlostí tisku 41 sekund (ãernobíl˘ tisk) a nûco málo pfies minutu pfii barevném tisku.“ ×
Vût‰í formát papíru pohání prodeje systémÛ Xerox iGen4 EXP Noví uÏivatelé produkãního systému iGen4 EXP spoleãnosti Xerox uvádûjí jako klíãov˘ dÛvod pro jeho pofiízení vût‰í velikost papíru. Ta zvy‰uje mnoÏství v˘stupÛ ve vysoké kvalitû aÏ o 50 % na kaÏdé stránce. Kromû v˘stupu roz‰ífieného na 14,33“ x 26“, coÏ je nejvíce mezi archov˘mi zafiízeními na trhu, mají uÏivatelé k dispozici fie‰ení Automated Web to Finish, které omezuje manuální nastavování úloh a zásahy obsluhy bûhem provozu. Zákazníci, vãetnû níÏe uveden˘ch, vyuÏijí iGen4 EXP pro vytvofiení personalizovanûj‰ích
20 21
pohlednic, ‰estidíln˘ch broÏur a kampaní pro pfiím˘ marketing na rÛzn˘ch médiích. Spoleãnost Kelmscott Communications s témûfi 75letou historií pro‰la úspû‰nou promûnou z tiskárny na komunikaãního poskytovatele. VyuÏila k tomu personalizované kampanû napfiíã médii pro asociace a klienty z oblasti vy‰‰ího vzdûlávání, herního prÛmyslu a neziskov˘ch organizací. Kelmscott Communications kombinuje moÏnosti digitálního svûta, vãetnû prvkÛ sociálních médií, s v˘stupy ve vysoké kvalitû tvofien˘mi na digitálních systémech Xerox. iGen4 EXP nabídne nové aplikace, jako napfi. ‰estiaÏ dvanáctistránkové náborové broÏury pro university s minimálním dokonãováním. Kombinace tisku na míru a prvkÛ digitálních médií pomáhá oslovit stávající i potenciální zákazníky a je základem v‰ech mûfiiteln˘ch kampaní spoleãnosti Kelmscott. Madden Communications se zamûfiuje na maloobchodní marketing a Xerox iGen4 EXP bude vyuÏívat k tvorbû lokálních propagaãních materiálÛ pro nûkteré z nejznámûj‰ích svûtov˘ch znaãek. Plnûbarevné a variabilní materiály v místû prodeje pomáhají získat zákazníkovu pozornost a zároveÀ díky pfiesnému ladûní barev systému iGen4 EXP ochraÀují integritu znaãky. Madden ãasto kompletnû fiídí propagaãní kampanû pro své klienty, od správy zákazníkÛ pfies v˘robu aÏ po realizaci. Spolehlivost systémÛ iGen4 pomÛÏe spoleãnosti
splnit poÏadavky na rychlost bez sníÏení kvality. Poskytovatel sluÏeb pfiímého marketingu QuantumDigital si pofiídí dva systémy iGen4 EXP a pfiedpokládá, Ïe produkce dosáhne jeden aÏ dva milióny v˘stupÛ mûsíãnû na kaÏdém z nich. Mezi klíãové v˘robky spoleãnosti patfií pohlednice na míru, které procházejí vysoce automatizovan˘m systémem Web-to-print v nákladech pod 100 kusÛ. 26palcov˘ tisk umoÏÀuje spoleãnosti vytisknout více pohlednic na kaÏdém listu papíru a sniÏovat tak provozní náklady. Mezi zákazníky QuantumDigital patfií napfi. spoleãnosti Hallmark Cards, John Deere nebo Michelin. Xerox iGen4 EXP byl vystaven na stáncích Xeroxu na fiíjnovém veletrhu Graph Expo 2010 v Chicagu. ×
Multifunkce bizhub 43 specialista pro malé pracovní skupiny âernobíl˘ bizhub 43 je díky mal˘m rozmûrÛm a intuitivnímu ovládání ideální jako centrální tiskové zafiízení men‰ích spoleãností nebo jako tiskové vybavení pfiímo na lokální pracovi‰tû. Díky zabezpeãenému tisku je navíc vhodn˘m strojem v‰ude tam, kde se pracuje s citliv˘mi dokumenty. Konica Minolta bizhub 43 kombinuje funkci tiskárny, kopírky, skeneru a faxu s rychlostí tisku ãi kopírování aÏ 43 ãernobíl˘ch stran A4 za minutu. Funkce duplex pro oboustrann˘ tisk je, stejnû jako automatick˘ oboustrann˘ podavaã originálÛ, standardním vybavením stroje, jeÏ dosahuje
v˘tûÏnosti toneru aÏ 20 000 v˘tiskÛ. KdyÏ uÏ je nutné vymûnit náplÀ, je v‰e díky ergonomickému designu dílem okamÏiku. AÏ ãtyfii zásobníky papíru umoÏÀují okamÏit˘ pfiístup k rÛznorod˘m vstupÛm o maximální kapacitû aÏ 1 800 listÛ. Aãkoliv se jedná o ãernobílou multifunkci, je k dispozici barevné skenování rychlostí 15 stran za minutu s rozli‰ením 1 200 dpi. Bizhub 43 zaujme také velmi snadnou obsluhou, kterou zaji‰Èuje barevn˘ dotykov˘ displej s úhlopfiíãkou 7,4“. Díky nûmu nalezne uÏivatel velmi snadno v‰echny potfiebné ovládací prvky. Mal˘ rozmûr v základnû a pfiední pfiístup ke v‰em ãtyfiem zásobníkÛm papíru spoleãnû se stfiedovou pfiihrádkou pro vyti‰tûné dokumenty pak minimalizuje prostorové nároky stroje. Multifunkce získala díky své nízké energetické spotfiebû cenu Energy Star, coÏ z ní dûlá velmi ekonomické zafiízení pro kaÏdodenní pouÏití. Barevné skenování pfiedloh je moÏné odeslat do e-mailové schránky, SMB sloÏky, USB flash disku ãi na FTP server. Praktická je také moÏnost propojit fax s PC a pracovat s faxy pfiímo v poãítaãi obdobnû jako s emailem. Tyto vlastnosti dûlají z multifunkce Konica Minolta bizhub 43 zafiízení velmi otevfiené k potfiebám uÏivatele a urychlují tak jeho práci. Multifunkce bizhub 43 je vybavena fiadou bezpeãnostních prvkÛ. Pfii pouÏívání v kanceláfii je zaji‰tûna interní bezpeãnost ‰ifrovanou SSL komunikací ãi podporu HTTPS. Stroj také umoÏÀuje omezení tiskov˘ch práv skupinám uÏivatelÛ anebo jednotlivcÛm. „Bizhub 43 je velk˘m pfiírÛstkem k portfoliu kanceláfisk˘ch zafiízení na‰í spoleãnosti, protoÏe perfektnû slouÏí poÏadavkÛm rychlého tisku formátu A4. Toto zafiízení odpovídá nárokÛm na vysok˘ v˘kon a odpovídající vybavení multifunkce,“ doplÀuje Martin Dou‰ek, produktov˘ manaÏer Konica Minolta. ×
