2009. Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

vegetačním období odpočívat, ale porostou, namnoží se a naberou síly pro psaní a třeba nakazí i další členy. Samozřejmě dostanou v Azetu přednost.

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

Výstava kaktusů 2008 v Brně

1/2009 Z činnosti klubu – členské a výborové schůze. . . Nový člen výboru Karel Kašpárek I to se může stát Přírůstky do knihovny Kapitoly z historie – korespondence Fotografie z cest a z loňských akcí Kytka čísla – Mammilaria nana Sympózium listopad 2008, Gabriel Vereš, Pediocactus simpsonii ssp. simpsonii a Pediocactus knowltoni L. Benson:

Popisy fotografií na s. 9 z přednášky Radka Čecha zleva – horní řada: Jiří Peňás a Jorg Piltz Düren jižně od Kölnu, Radek Čech a Add Vijverbergr Honselersdijk (NL). Dolní řada: Jeden z bratrů DeHerd Rijkevorsel (B), druhý z bratrů, Ward Verschueren a jeho paní Rumst, Cok Grotscholten Honselersdijk (NL) a Ernest Specks, Erkelenz. Azet – zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno – Neprodejné – Redakce, jazyková úprava, sazba: Josef Polách – sazba systémem TEX s použitím písma Computer Modern ve variantě CSfont – tisk: Tiskárna Kašpar – vytvořeno s použitím legálního a svobodného softwaru – aniž bylo vědomě ublíženo živým tvorům – v článcích byly opraveny jazykové a typografické chyby, beze změny smyslu sdělení, není-li uvedeno u příspěvku jinak – připomínky, náměty, příspěvky prosím na adresu [email protected]

16

Na zaèátek. . .

Také Vám připadá, že nám to od minulého Azetu nějak rychle uteklo? Mně ohromně. A pak že kaktusáři přes zimu odpočívají. Nicméně nebudu zde bědovat nad tím, jak mám málo času. Je to přece nesmysl mít málo času. Všichni jej máme stejně: Dvacet čtyři hodiny každý den a takových dní sedm do týdne. Mám za sebou rok tvoření Azetu, nepřísluší mi hodnotit – od toho jste tu Vy. Těší mě, že konečně přicházejí nesmělé ohlasy, i na schůzi výboru jsme rozebírali, jak by měl Azet vypadat. Že by měl být spíše zpravodajovatější než časopisovatější apod. Posuďte sami a ozvěte se, budete-li s něčím nespokojeni či najdete-li návrh, jak jej vylepšit. Důležité je, že pro letošní rok bylo rozhodnuto, že Azet bude vydáván ve stejném rozsahu, tedy čtyři čísla po 16 stranách se stejným počtem barevných stránek. A hned ze začátku chci poděkovat přispěvatelům, kteří napsali a/nebo poskytli obrázky. Budou zmíněni u patřičných článků. Azet je náš, jaký si jej uděláme, takový jej budeme mít. Tož se můžete přidat i Vy další, dosud nesmělí. . . Pohoda, hezký den Josef Èlenská s hùze 7. listopadu

Hlavním bodem byla po malém zdržení přednáška Pavla Pavlíčka z Chrudimě. Cesta, která byla předmětem přednášky, probíhala od 30. března do 25. dubna a zúčastnili se jí přednášející Pavel Pavlíček z Chrudimě, Václav Jakubec z Luštěnice, Luděk Šubert z Turnova, Karel Pavlíček z Chrudimě a Karel Ben Beneš z Opavy. Cílem cesty byly nejkrásnější lokality na sever od Ciudad de Mexicos, začala návštěvou botanické kaktusové zahrady Cante, poblíž San Miguel de Allende (směr Querétaro). Pokračovala dále a byla přerušována mnoha předem neplánovanými zastávkami s prohlídkou okolí, kde se skoro vždy daly najít zajímavé rostliny. Dále se jelo směrem na Zacatecas, za zmínku stojí Mam. perezdelarosae v. andersonii. U vesnice Maguey zase Mam. bombycina. Ještě předtím se cestovatelé zastavují v Durangu, v jehož okolí rostou M. theresae, M. longiflora, M. petersonii, echinocereusy. . . Přestože mám k dispozici velmi výživné podklady a dostatek textového a obrazového materiálu, nutí mě rozsah Azetu omezit se na výpis zeměpisných názvů – pro představu těm obeznalejším a pro nás ostatní přidám aspoň pár fotografií s rostlinami. Cesta byla pestrá a dobrodružná, jak se patří na navštívenou krajinu. Cestovatelé nebyli ušetřeni výkyvů počasí, problémů s autem ani přechodného nedostatku alkoholu. Nicméně nejsou žádní žabaři a všechna úskalí zdárně překonali. Živí a zdraví se vrátili zpět, aby mj. nám mohli popovídat, ukázat obrázky, sdělit zkušenosti a dojmy z mnohokrát procestovaného kaktusářského ráje.

2

Stenocactusy. To je krásná sbírka. Ale se správnými jmény je neseženou. Já je jednou sbíral na jednom kopci v San Luis, nasbíral jsem jich za den asi 1.000, ale ani dva nebyly stejné. Jen crispatus, coptonogonus a Zacatecasensis jsou typické a málo varírují a také rostou daleko od centra. Co pak se na moji sbírku Stenoc. nepamatujete? Mám jich asi 50, co jsem si přivezl, ale oni tam na skalách neměli žádné cedulky a tak je nemám určené. A určit je nedovede nikdo, alespoň né přesně. Hlavně proto, že variruje každá jednotlivá rostlina: Dětská forma vypadá jako Mamillarie, dorostlý kus najednou začne dělat docela jiné bodláky, jak formou, tak počtem, na jedné rostlině jsou docela různé areoly a ani podle naleziště to nejde určit, protože většina pochází z jednoho kopce a rostou pohromadě. Ještě Vaupelianus je odlišný a nevím odkud je. A z jednoho ovoce dostanete haldu druhů. A táž rostlina je v každém zahradnictví pod jiným jménem. Tak budou mít těžkou práci a neurčí to nikdy, leda by se od Sadovského naučili určovat rodiče Astr. hybrid dle květu. Ale sbírka to bude pěkná. Já jich jednou měl několik oken. Ale jsou to proti jihoamerikánům příliš mrtvé rostliny, roubované časem derformují, pravokořené rostou pomalu, pak rádi zkorkovatí a na konec vychcípnou najednou. Kratochviliana: Tak vidíte, jakou má cenu latinský popis v Kaktusáři, když i Bakovi kradou jeho latinské popisy. Ale to není psáno proti Bakovi, nýbrž na jeho objednávku, aby pod cizí vlajkou mohl prokázat svou prioritu a aby prosadil překlad svých článků z Kaktusáře v Kakteenfreund. Prvý jsem tu rostlinu dostal já a pojmenoval ji tortispina. Mám asi 20 rostlin, každá jiná, ale velice příbuzné, takže jsem je považoval všecky za variety Graulichii. Ale jedna kvetla tak, že to bude jiný rod, jenže jsem ji našel už odkvetlou. Ani mi nenapadne se do nich míchat. Ať se Bak s Werdermannem požerou. Werdermann teď studuje moje herbáře (zatím 5 rodů) a je z toho jelen. Errata a doplnìní

Ke článku o staronovém znaku Astrophyta rád dodávám, že jeho autorem byl Ing. Neumann. Ke pražské výstavě dodávám, že dopoledne poslední den výstavy jsem obdržel vstupenku s číslem 002211. Tak jestli jeli od jedničky, můžete si udělat představu o návštěvnosti. Neve¹lo se. . .

Staré články od minula (sympózium) jsem odložil do nenávratna, listopadovou přednášku Pavla Pavlíčka jsem silně očesal a už se k těm „starýmÿ věcem nebudu vracet. Pro příznivce historie Klubu jsem po dlouhé době zařadil Kapitoly z historie, korespondenci s V. Fričem. Stejně mi ještě zbylo. Přestože do uzávěrky tohoto čísla nestihnu dokončit záležitosti výroční členské schůze (činnost, plán a finance), mám už dnes dobré zprávy: Těšte se na další příspěvky členů klubu. Je vidět, že letošní zima přála psavcům. Snad nebudou ve 15

A. V. Frič, 19. 12. 1934 Milý Mareši. Poslední odpověď se zpozdila, protože jsem měl veliké bolesti. Ale vyzkoušel jsem nový preparát, který rozpouští kaménky a vypadávají ze mne. Bolesti polevují a jsem teď jen velice sesláblý a nevydržím dlouho u práce. Ale už začínám. Polanský mi kdysi ukradl několik rostlin, ale nenašel jsem je u něho, za to jsem našel kaktusy ukradené u Klusáčka. S Jajem se hodí dobře do páru. S Martínkem to není tak zlé jak myslíte: On mi přinesl darem Grässnerii cristata, ale nechtěl říci, odkud ho má. Dělal tajnosti, aby se zdálo, že je od něho, ale se způsobu roubování jsem věděl, že není. Rozmnožil jsem ho a dal mu kousek. Když jsem od Vás zvěděl, že jsou v Brně v prodeji, tak jsem mu vynadal, že je neskoupil všecky. Neodpověděl mi na to. Asi jich bylo moc. Ale jak víte: Darovanému koni. . . Ostatně pochybuji, že někdo z toho vypěstuje constantní cristatu, leda by měl lepší kousek, než jsem měl já. Že prodává své přebytky, to vím – a proč by neprodával – Že prodává lacino, jsem mu už mnohokrát vytknul. Ale prodává jen plevel z vlastních výsevů, nebo co tak vyhandluje od Šuby, nebo někoho jiného. Šubové rostliny jsou laciné a krásné, ale já bych je nechtěl, leda na jaře a hned se musí přeroubovat. Uvidíte, kolik Astrophyt bude mít Sadovský z jara. Mám s tím zkušenosti. A bude tam u Olomouce ještě nějaký, kdo tak ceny podráží. Snad proto mi Martínek nechtěl říci původ rostlin, protože jsem mu řekl, aby mi Šubovy rostliny nenosil. – Také s tím udáním to není tak zlé. Jeden zahradník, který Martínka vykradl, ho udal, že prodával na rybičkářské výstavě a všecko se to srovnalo, protože je Martínek městským radou a má všude konekse. A. V. Frič, 5. 1. 1935 Milý Mareši. Revision: Už je napsaná Vaše adresa na velké obálce a jak to vyjde, tak to automaticky dostanete, jak od Kreutzingera, tak ode mne. Ale Kreutzinger na tom pořád piluje, pořád dostáváme nové obrázky, které bychom rádi zařadili a tak to ještě není v tisku. Nemáte ponětí, co to je za práci a co se Kreutzinger nazlobí. Inu Němec. Já bych to měl dávno vydané, i když by tam byla nějaká ta chybička, ale to jsou samé korektůry a předělávky. Ale bude to něco jiného, než Bakovy Faschingsblätter. Latinské popisy už padly na mezinárodních kongresech a také padlo ianus. Tak nemějte starosti. Ale protože Němci dělali pitomost, tak je musí dělat také Čech? Ostatně na tom houby záleží, kdo rostlinu popíše. Hlavní je, že tu je. Řekněte mi, kolik má Roezl priorit a přece ho každý zná a každý uznává jeho práci (ovšem mimo Čechy). Ostatně nejsem tak tvrdohlavý: Vždyť jsem uveřejnil v Kaktusáři latinský popis tehdá té humbugensis Wrd. A pana Krejčího upokojte, že už dnes ten mezinárodně uznaný princip neplatí a že to jen povídá Bakeberg, aby měl důvodu pro své krádeže. A já bych se měl chránit před zlodějem, tím, že bych imitoval jeho pitomosti? Jen ať si kradou, však ono na ně dojde. Ostatně to vše už je zodpovězeno v Revision.

14

Zde je zmíněný výpis zeměpisných názvů: Rodeo, Villa Hidalgo, Ocampo, Cuatro Cienegas, La Paloma, Saltillo, Grutas Garcia, Parras, Echido Tanque Menschaca, Linares, La Boquilla, Dr. Arroyo, balneario Nogales, Las Tablas, San Fracisco, Vizaron, Rancho Nuevo Sombrerete, Vista Hermosa, Ixmiquilpan a zpět do Ciudad de Mexico.

Pavel Pavlíček je zkušeným cestovatelem, botanikem, pěstitelem a obchodníkem. Není třeba jej příliš představovat. Za připomenutí stojí i jeho činnost společenská, zejména organizování snad největšího evropského setkání kaktusářů v Chrudimi – zavírání sezóny – každoročně poslední sobotu v září. Patří mu i můj velký dík za poskytnutí podrobného cestovního deníku. Popis obrázků na s. 9: Selenicereus grandiflorus u la Sabinitas, Las Tablas, Thelocactus rinconensis var. freudenbergeri u Grutas Garcia, Mammillaria andersoni u Villa Garcia a členové výpravy v botanické zahradě na začátku výpravy. S hùze výboru 19. listopadu 2008

Schůze proběhla v restauraci Severka. Jediným nepřítomným byl předseda Stuchlík, který byl již v té době na cestě do Brazílie. Hlavními body bylo hodnocení proběhlých akcí, příprava další činnosti a debata o budoucím charakteru Azetu, jak již bylo zmíněno v úvodu. Èlenská s hùze v prosin i 2008

Pátého prosince jsme se sešli naposledy v osmém roce na členské schůzi. Hlavním bodem schůze byla přednáška Radka Čecha, který s přáteli opět vyrazil do Německa a Beneluxu. Protože Radek dodal fotografie, připomene Vám tuto přednášku – a tedy i cestu – část barevné přílohy a poslední strana Azetu. Velmi dobře připravená přednáška byla vedena v odlehčeném stylu a byla prokládána drobnými rýpnutími zejména na účet spolucestujícího Jiřího Peňáse. 3

S hùze výboru 16. prosin e

Výborová schůze kromě pravidelných bodů (činnost) projednávala zejména zéležitosti související s koncem kalendářního roku, s uzávěrkou hospodaření (kniha majetku apod.) a s plány do roku příštího. Jako náhrada za odcházejícího Františka Šmída byl navržen Karel Kašpárek. Budeme mít nový plakát na výstavu, do knihovny je zajištěn KuaS a byl schválen nákup dárkových publikací pro přednášející. První èlenská s hùze { 2. ledna 2009

Hlavní organizační záležitostí bylo kromě vyhlášení volné tribuny na příští schůzi poděkování Františkovi Šmídovi za dvacetiletou práci pro klub coby distributor tiskovin. Od výboru klubu dostal za vzornou a spolehlivou práci knihu. V distribuci jej nahradí Ing. Karel Kašpárek (vizte dále). Pro malý zájem o knihovnu bylo vyhlášeno, že bude nadále dostupná v pravidelném termínu – úterý před členskou schůzí, případní zájemci se však musí předem nahlásit telefonicky (Radek Čech, 603 795 978).

Po obvyklé tombole, kterou zajistil převážně Petr Metela, následovala hlavní přednáška našeho předsedy Stanislava Stuchlíka, který se v listopadu vrátil z jarní Brazílie. Přednáška byla velmi důkladně připravena včetně map a obecného seznámení s Brazílií a zejména se státem Rio Grande de Sul, kde přednášející cestoval. Cesta byla poznamenána převážně pošmourným a deštivým počasím, takže rostliny nebyly moc rozkvetlé, hojné květy byly většinou zavřené. Hlavním zájmem našeho cestovatele byly – jak jinak – notokaktusy. Zajímavé a často smutné bylo 4

Londýna a né žádný podfuk. Teď při zpracování herbářů teprve vidím, co mám nepojmenovaných rostlin. Bude těžko pro ně najít jména. Nejkrásnější z mých hybrid bude Silvestrii × ECHC De Laetii. Udělal jsem ji před pěti léty, 4 léta seděl a byl asi 2 mm v průměru, takže jsem se ho neodvážil přeroubovat a chtěl ho vyhodit. Letos vyhnal pěknou větev. Přeroubovanou mi vykousaly vši, ale do léta bude zase krásná, ovšem květ už příští jaro asi nebude. To bude květů z jara. Jak rád bych se toho dočkal. Ale teď už toho psaní musím nechat, moc mne to bolí. Ale ještě něco. Tím psaním konceptů a přepisováním se zbytečně zdržujete a já dostanu dopis o týden později. A nemá to smysl, protože já dopisy Vaše neschovávám a své neproklepávám a tak to bude lepší, že Vám Vaše dopisy pošlu zpět, když už si to sbíráte. A. V. Frič, 16. 12. 1934 Milý Mareši. Je mi teď zas nějak hůř, a proto jsem nemohl hned odpovědět. Jak by se Vám zamlouvalo: Pragochamaecereus dveřník Čeněk Mareš. Samozřejmě, že i do cizozemských publikací to přijde česky. Rád bych se vyhnul slovu pan, ale chcete-li, tak tam dám pan Čeněk Mareš. Ale nepoužiji pan při jiných PCHC, senátní president Čabrada, Zimmermaler Bödecker, Reichskanzler Hitler (Monstrose). O. Mareš, 17. 12. 1934 Vážený mistře. Přece jen se mi podařilo vyzvěděti, kdo za dumpingové ceny dodává Papírníkovi zboží. Jsou to dokonce 2 dodavatelé, oba Vám velmi blízcí, každý ovšem jiným způsobem. – Původem jsou semena i rostliny jednak od Vás, jednak od Baka! Ten prvý Vám sedí docela v týle, je to zahradník Polanský z Prahy. Tak s tím Polanským navázal p. Jajó a dal se s Bakem dohromady. Dostává od něho rostliny i semena s tím, hodně toho naflákat a ceny podbízet. A druhý dodavatel je p. Šuba! Je to prý sedlák, který má skleník a spoustu pařenišť. Tedy ten, od něhož koupil Sadovský ta Astrophyta, i tu byla Vaše informace přesná. – Ale dál, a to další je na tom to nejzajímavější. Pan Martínek dostával od Vás rostliny a semena, mnohé s tím, aby to nemnožil. – On tedy slovo dodržel, ale – dal to sofort Šubovi a ten z toho naflákal materiál a o zisk se dělili. Ostatně i od Martínka samotného odebíral Papírník. Nyní však prý to obchodování p. Martínkovi zarazili – udal jej prý někdo a bude z toho důchodková pokuta. Taky mu to prý kromě berňáku zakázaly školské úřady. – A to mi řekl dnes sám Papírník, kterého jsem se opět na to tázal. – Žádal mne však, abych Vám neprozrazoval informátora. Já mu řekl, že Vám napíši od koho to vím, že však se nemusí obávati, že Vy byste Martínkovi Papírníka prozradil.

13

že mám dublet. Ostatně až vyjde Kreutzingerova Revise Systemu, která už je dávno vysázená a jen na ní pilujeme a až vyjde Schenklův ceník, tak to uvidíte sám. A. V. Frič, 7. 12. 1934 Milý Mareši. A teď prozkoumejte nestranně, jak to bylo: Vy jste chtěli vysedlat Jaju. A to jste nedocílili, naopak byl v sedle upevněn a pak-li dnes padá, myslím upřímně, že my na tom máme velice málo zásluhy a že padne svou vlastní pitomostí a svou gauneřinou. Přání oposice vyhodit Jaju – a tím indirektně s ním některé jiné, srazilo dohromady ohrožené, popíchlo několik nedůtklivců, které zlobilo, že Vy jste Jaju prohlédli dřív, než oni, a přesto, že Jaju nemohl z nich nikdo mít rád a nikdo si ho nemohl dlouho vážit, všichni se pro něho bili na krev. To myslím je nepopíratelné a přece je to totéž, co mi napsal Weingart. Za druhé: Chtěli jste prospět mně. Vy i Weingart jste si mysleli, že je to možné. Neznali jste mne tehdá a Weingart mne nezná dosud. Mysleli jste, že v tom vidím kdo ví jakou čest, když budu mít články v Kaktusáři, když se tam o mně bude hezky psát a když něco prodám do Brna. Zatím pro mne to byla nemilá povinnost a do Brna jsem nerad něco prodával. Já měl svůj okruh odběratelů pravých fandů, kteří pěstovali pro sebe vzácné věci. Ale brněnští fandové nejsou odběrateli, které rád vidím, nejsou to milovníci rostlin, ale salátníci, kteří hned vše namnoží a pod cenou nabízí. Najděte mi tam jednoho, který by měl pořádnou sbírku velkých vyvinutých cristat? Nebo pěkných desetiletých, vyvinutých rostlin. Každý to řeže na kšeft. Dobrá, musí také takoví být, ale ti nemusí mít moje rostliny. Tak se těším, že přijedete oba o svátcích. Ovšem, že se budete muset podřídit nynějším poměrům. Omezil jsem veškerá vydání i na jídlo a samozřejmě, že se to tak trochu přehání – ale protože já mám přísnou dietu a vím, že klukovi se podstrčí, tak to nechci rušit. Proto je teď zavedeno, že hosté si pošlou pro co chtí, když jim brambory na loupačku, nebo topinky nestačí. Ale protože jsou v Praze uzenáři, a mám Švejka, který pro cokoli může doskočit, tak myslím, že to půjde. A pokoj je k dispozici a nic nestojí. Největší radost mám z toho, že jsem udělal radost Vašemu otci. Jak víte, se při hybridách píše celé jméno i povolání, nebo titul: Phyllocactus hybr. Bahnisp. XY. Tak buď mi napište celé jméno a zaměstnání Vašeho otce, nebo mi to řeknete, až sem přijedete, ale raději napište, možná, že bych to dostal ještě do Kreutzingerovy knížky a já po něm pojmenuji některou z mých hybrid Pragochamaecereusu. To bude mít teprve radost a já ji z toho mám už teď. A udělám pro něho také takový herbářový duplikát. Víte, že jich mám víc než 22 druhy a asi 30, co ještě nekvetly a teprve dva mám pojmenované. Také po Kadim bych měl pojmenovat, ale nevím jak, zda senátní president Čabrada, nebo Kadi Čabrada. Doufám totiž, že Kreutzinger sem přijede, než to dá do tisku a že budou nějaké změny ještě možné. Rád bych Revisi Systému doplnil i o rody, které nepěstujeme a které přesně neznáme a na to musí přijet. Pro herbář mám Pragochamaecereusů dost a tak pro Vašeho otce uděláme pěkný dáreček k vánocům. Asi hned příští týden se pustím do zpracování PCHC pro herbář. Chci totiž udělat poctivý průklep z originálu, který půjde do 12

porovnání stejných nalezišť dnes a před několika lety. Poučné bylo sledovat proměnu krajiny a vegetace v souvislosti se silně protlačovanou výsadbou blahovičníkových plantáží. Ve vlhkém počasí byla vegetace velmi bujná, bohatá a pestrá. Stanislava doprovázel maďarský kaktusář Czaba Kádár a příležitostně přátelé Walter Wolf a další. Z nich snad nejvýznamnější je Kurt Ingo Horst – syn Leopolda Horsta, který vede velkou pěstírnu. Právě kaktusáři byli obsahem jedné ze dvou mimotématických vložek. Přednášející jich potkal několik, jsou mezi nimi úředníci, podnikatelé, cestovatelé. . . – velmi pestré zastoupení. To bylo zřejmé i ve druhé vložce lidě , jakých Stanislav potkal spoustu. Pestrobarevní národnostně, rasově i sociálně, většinou však ochotní, srdeční a přátelští lidé. Tož děkujeme, první letošní přednáška byla hodně zdařilá, pomyslná laťka je zavěšena hodně vysoko, těšme se na další. Fotografie v barevné dvoustraně – Stanislav Stuchlík: 1. Gymnocalycium uruguayense, okolí Aceguá – velmi malá lokalita s několika málo rostlinami, značně vzdálená od dalších lokalit tohoto druhu 2. Notocactus sucineus, okolí Cerro Douro – jasný obyvatel skal, jedná se o původní Ritterovu lokalitu, ze které pochází holotyp 3. Notocactus herteri, okolí Santana do Livramento – kopec mezi kaktusáři zvaný „Antennenbergÿ nebo „Polizeibergÿ, protože na něm je anténa a v jeho bezprostřední blízkosti policejní stanice 4. Notocactus courantii, okolí brazilsko-uruguayského města Aceguá – dorůstá až půlmetrové délky, potom ale obvykle poléhá, v přírodě se vyskytuje často 5. Notocactus ottonis, okolí Hulha Negra – rostliny tohoto druhu se nacházejí na velikém území, z toho vychází jejich značná variabilita, všechny ale kvetou ochotně krásnými, velkými květy 6. Notocactus crassigibbus, silnice mezi městy Lavras – Cacapava – oblast kolem těchto dvou měst je hlavním výskytem druhu, rostliny dosahují v přírodě až více než dvaceti centimetrů šířky 7. Notocactus ottonis, Colonia Itapuá – kopec poblíž hlavního města Porto Alegre – text jako výše (N. ottonis) 8. Notocactus uebelmannianus, okolí Santana da Boa Vista – rostliny mívají dvě barvy květů, obe dvě formy rostou společně na jednom nalezišti, fialová barva je značně proměnlivá od světlých odstínů až po velmi tmavé 9. Echinopsis oxygona, okolí Guaritas – krásné růžové květy jsou otevřeny kupodivu přes den, a to i když je zamračeno S hùze výboru 13. ledna 2009

Na první letošní výborové schůzi jsme přivítali Ing. Karla Kašpárka navrženého jako nového člena výboru místo F. Šmída, jehož hlavním úkolem bude distribuce tiskovin. Bylo schváleno jeho přijetí do výboru, které potvrdí následná členská schůze. Byl aktualizován adresář výboru.

5

Knihovna bude fungovat na zavolání Radkovi Čechovi (malý zájem), v únoru bude ještě normálně. Pozdrželo se jednání s Ing. Kutílkem o výstavě (je v nemocnici). Pro nový plakát na výstavu budeme vybírat vhodný obrázek. Lednová přednáška Ing. Stuchlíka byla vyhodnocena jako velmi zdařilá, na únorovou výroční schůzi s volnou tribunou se již přihlásili zájemci o prezentaci: Sedlák, Bartušková, Moulis, Životská. Byl schválen dárek pro přednášející – USB paměťové médium. Byl navržen termín sympózia na 17, říjen, bude potvrzeno, jakmile se domluví sál. Přednášející jsou v jednání, bylo navrženo vytvořit sborník formou CD (DVD) i s ohledem na výročí Klubu. Obsahem disku kromě přednášek ze sympózia bude i novější historie klubu a fotografie z výstav a akcí Astrophyta. Byly podány informace o redakční radě celostátního časopisu, vyjde speciální číslo od Rudolfa Slaby. Jarda Šnicer připravuje akce v botanické zahradě PrahaTrója. Bude provedena inventarizace majetku, vytvořen soupis a rozhodnuto o likvidaci neužitečných starých věci. Byla přečtena a drobně upravena zpráva o činnosti, plán činnosti a finanční zpráva. Členstvu bude předložena v únoru na výroční scghůzi. Nový èlen výboru Karel Ka¹párek

Po již zmíněné rezignaci Františka Šmída nastala potřeba najít za něj náhradu pro funkci distributora tiskovin. Františkovým následníkem se stal Ing. Karel Kašpárek. Výborovou schůzí v lednu byl přijat a výroční členskou schůzí v únoru potvrzen. Sluší se jej krátce představit: Je mu asi 48 let, bydlí v BrněBystrci v panelovém bytě. Pracuje jako správce softwaru v telekomunikační firmě. Kaktusy pěstuje asi čtyři roky a stejnou dobu chodí do Astrophyta. Na zahrádku pod přístřešek a do zasklenné lodžie na zimování se mu vejde asi stopadesát rostlin. Pěstuje rostliny bez vyhraněné specializace, kromě kaktusů má rád i sukulenty, například Hawortie. Přejeme mu dobré vykročení v nové odpovědné funkci, hodně trpělivosti a samozřejmě radosti z dobře vykonávané práce pro Astrophytum. Mammillaria nana

Cílem tohoto krátkého zamyšlení nebude obsáhlý popis rostliny včetně výpisu všech nalezišť. Důvod, proč o tak obyčejné kytce píši, je daleko prostší. V neustálé snaze získávat novinky nebo chcete-li „špekyÿ do našich sbírek nastává zákonitě druhá fáze. Známe ji všichni! Na úkor nových favoritů odstrkujeme ty staré a okoukané kusy dál a dál někam do stínu, až nám jednoho dne zmizí ze sbírky nadobro. Mnoho krásných – i když obyčejných kaktusů – se tak nenávratně vytratilo z našeho povědomí. Již víte o čem 6

radno vědět, komu mé rostliny a semena přijdou, a proto, že je pro mne užitečné, abych měl v Brně někoho, kdo by mne zastupoval. A když už to Mareš vede, ať vede vše. Také jeho prostřednictvím se ode mne dostane vše mnohem rychleji. Pokud jde o rostliny, není teď příhodná doba. Většina mých rostlin na semena je ve výtopných pařnících a ty jsou uzavřené a zasypané rašelinou. Mám nového nezapracovaného švejka, ale i kdybych byl zdráv, bylo by mi obtížné jednotlivé rostliny vyhledávat. Microspermie jsem nemnožil a mimo většího výsevu sanguiniflory u Klusáčka jsem je taky nesel. Mám od každé jen jistý počet na semena. Intermedia je velice podobná macrancistře, liší se jen větším květem, který je jako poupě oranžový a odkvetlý je červený – ale v plném květu je žlutý. Dle mého názoru je to jen lokální varieta. Sbíral jsem jí mnoho, protože jsem ji našel časně ráno a viděl červeně odkvetlé květy (tehdá jsem ještě neznal sanguinifloru). Ale pak jsem se v ta místa vrátil v poledne a byl jsem žlutými květy zklamán. Až zde se mi zase zalíbily velikostí květů. Müller-Melchersii jsem přivezl pouze semena, protože všeho všudy byly nalezeny 3 rostliny sotva větší než koruna, ale každá měla několik ovocí. Z těch mám asi 60 semenáčků, které letos začaly kvést a mám prvou zdejší sklizeň. A ty neprodám. Müller-Mellerii našel Kolischer s Melchersem a dostal jsem jednu rostlinu, která zašla. Před 2 léty mi poslal Kolischer něco semen a druhou ze svých rostlin, která kvetla, ale použil jsem květ pro herbář. Semena jsem nasel jen několik zrnek, abych zjistil klíčivost a pak je zanedbal a mám jen několik semenáčků z deseti. Z mých více než 250 druhů Rebutií dostane některé Mareš, až ke mně přijede na vánoce a tak je můžete vidět. Ostatně jsem právě dostal korektury našeho společného ceníku dle nového rozdělení a tak už asi bude brzo vytištěn a tam se o tom dozvíte víc. Vzhledem k tomu, že nejsem zdráv, uznáte, že nemohu vést takovéhle sáhodlouhé korespondence, ani s Vámi, ani s jinými členy Astrophyta, ani s eventuelními odběrateli a snad pochopíte, jak je mi vítaný Mareš, i když ho jmenujete mým škůdcem. A. V. Frič, 4. 12. 1934 Milý Mareši. Myslíte, že mám jmění v rostlinách. Ovšem, jenže to nikdo nekoupí, a když, tak jednotlivé kousky, které nezaplatí ani reklamu a pak to začne množit a prodávat pod cenou. Rozparcelovat. To je jedna z možností záchrany, ale obec dělá překážky. To Vás ale nebaví a nemá smysl o tom mluvit. Já byl vždy nezmar a snad se i z toho nějak dostanu. Kadi má pravdu, že u mne je původ nemoci nervové zhroucení a také to tak léčím. Takových bolestí jsem míval jindy víc – to už tak člověk musí platit život v tropech – a snášel jsem je lehce a lezl při tom po skalách, nebo krotil koně – teď je jen víc cítím a víc se podávám. To vše si uvědomuji, ale to jsou okolnosti, které těžko předělat. Holt toho přišlo mnoho najednou. Ale uvidíme. A zase si děláte sám špatnou náladu novou fixní ideou, že jste pojmenování vyprovokoval. Nesmysl. Pojmenoval jsem po Vás rostlinu zároveň s Čabradou, jenže jsem se k tomu nedostal Vám ji poslat, až když jsem dělal definitivní herbář a zjistil, 11

Kapitoly z historie { koresponden e Mare¹/Friè

Z historie vybral archivář Jaroslav Stejskal A. V. Frič, 23. 11. 1934 Pane Weingarte. Ve svém dopise jste se zmínil, že Marešovo povídání je nepravdivé a tudíž trestné. Jednak jsem nebyl o jednání ve spolku informován Marešem, nýbrž Šobrem a pak mne zarazilo slovíčko „trestnéÿ. – Vy jste tam v Brně samý advokát a já nemám žádnou chuť být zapleten do nových žalob. Proto jsem napsal dopis tak, jak mi zobák narostl a poslal ho dobrému juristovi, aby ho zcenzuroval a Vám dal poslat jen nestihatelný výtah. Je nechutná Vaše zášť k Marešovi i jeho k Vám. Oba jste mladí zajíci, oba idealisté, jen s tím rozdílem, že Mareš je puntičkář a Vy šlendrián. Vy jste vydal pro spolek 10× víc se své kapsy, než co spolek měl jmění, ale nezapisoval jste asi a nemohl vyúčtovat. Pro člověka Marešovy mentality je něco takového nepochopitelné, a proto věřil všemu, co se povídalo, a pak jste se vzájemně pomlouvali a vzájemně o sobě roznášeli babské klepy. – A z toho se vyvinula nenávist. Má to smysl? Mně do toho nic není, dělejte si v Brně co chcete – já se beztak odsud asi vystěhuji a nebudu se o nic podobného starat – ale je to blbé – to mi věřte. A pro Vaše vzájemné a nesmyslné škorpení jste otevřeli spolek a časopis Bakovi a jeho nohsledům. Ale aby bylo jasno, já nehledám v korespondenci, ale ve své paměti a ta je velice dobrá. Pamatuji se velice dobře, že jsme seděli v besídce s Václavíkem a tam jste mi říkal osobně a ústně, že jste udělal hloupost, že jste si nedal odhlasovat mou podmínku a teď že Vám se štočky dělají potíže. Žádal jste mne, abych si pro formu vždy štočky vypůjčil, abyste neměl mrzutosti. Tak to bylo kamaráde, a proto jsem si je vypůjčoval. Korespondenci se Šobrem jsem poslal Marešovi. Nevím, zda mi ji poslal zpět a já ji pak zahodil, nebo zda jí ještě má. Myslím, že ji má a bylo by dobré, kdybyste si ji přečetl a tak poznal, kdo a jak mne informoval. Tam se dočtete, jak mi Šobr dal čestné slovo, že mi štočky budou vráceny a že nebudou zneužity a jak krátce na to byly znovu otištěny, tam najdete, jak byly rostliny rozděleny – a já zase mám zprávy, které rostliny dostal Bak. Také rostliny dal Klusáček spolku a né výboru, dal rostliny všecky ve velkonákupní ceně 1.300 Kč a spolek resp. výbor z nich, dle mých informací dostal sotva třetinu. A proč mi píšete o těch importech Venturii od Marsonera – Melcherse, když víte, že to není pravda? Za prvé, Melchers sám ode mne žádá prostřednictvím Kolischera jednu Venturii a s Bakem nechce nic mít – Marsoner neví kde roste, nepřišel nikdy do těch krajin a byl od Baka ošizen v Kakteenfreundu, že mají dobrou sklizeň z rostliny, kterou má Jajovým prostřednictvím ode mne. Podívejte se: Proč na mne jdete s takovými Jajovskými fóry? Copak nečtete vlastní časopis? Chcete mi snad zase opakovat, že lhu a že Venturii našel Melchers a že já zfalšoval naleziště, ač dobře víte, že to není pravda. Proč sám tak upozorňujete na nedostatek bona fide se své strany? Žádaná semena posílám svému „škůdciÿ Marešovi, který zároveň vyřizuje ostatní objednávky z Brna a Vám je dodá. Uznáte snad, že nynějších poměrů je pro mne 10

je řeč? Všichni jsme je kdysi měli, všichni je dodnes známe, ale kdo z nás je ještě má? Ten kdo vydržel, se může tak jako já kochat pohledem třeba na úplně obyčejnou Mammillarii nana. Petr Metela Na doplnění uveďme, že Mammillaria nana ssp. nana byla popsána Kurtem Backebergem v roce 1963. Její příbuznou je známější ssp. duwei. Zeměpisné rozšíření zabírá oblasti/státy: San Luis Potosi, Guanajuaro, Queretaro, Mexico a nadmořská výška výskytu je 1 600–2 300 m. Mapka výskytu a fotografie rostliny od Petra Metely jsou na titulní stránce. Tuto mamilarií známe i pod jmény M. monancistracantha a M. trichacantha. I to se mù¾e stát

Krásná polovina září roku 2008. Přes den svítí Slunce, v noci je rosa, co víc si mže kaktusář přát. I já jsem podlehl, otevřel okna pařeniště a vše, co se dalo, jsem vynosil ze skleníku na dvorek. Brzy bylo po radosti. Zdejší Agro pěstovalo v blízkosti mého domu slunečnici. V těchto dnech se rozhodlo chemicky letecky ošetřit svá pole (desikovat), Je to obvyklý postup napomáhající stejnoměrnému a urychlenému zrání semen, což usnadní následnou sklizen. Pilot letadla si ale zkracoval cestu a místo otáčení se nad poli a lesem se točil nad vesnicí. Nevím, byla-li to jeho chyba nebo technická závada, ale dávku postřiku jsem dostal nejen já, ale i některé mé kaktusy. Copak já – to spraví sprcha, ale co s asi padesáti kaktusy? Ty dopadly hůře a tento zákrok nepřežily. Nepomohlo ani to, že jsem vyhledal pilota a odpovědného pracovníka Agra. Sice se během dvou dnů dostavili a slíbili, že za dva až tři týdny přijdou znovu a uhradí případnou škodu, Sliby – chyby. Nepřišli a pro jistotu ani nebrali mé telefony, I takto se chovají lidé. Přeji Vám všem hodně pěstitelských úspěchů a aby Vás nepotkalo nic podobného. Raději ani nepřikládám fotografie. Není to nic hezkého. Jaroslav Kašparovský, Mělčany Novinky v klubové knihovnì

Radek Čech aktualizoval seznam knih. Vybírám alespoň novinky:

Autor Horáček Ladislav Manke Elisabeth Herynek Petr Pasečný P., Ullman J. Šnicer a kol. Kunte Libor Pavlíček P., Kunte L. Kunte, Pavlíček, Šnicer

Kleiner Ewald

Název

Atlas kaktusů 2007 Sulcorebutia Kaktusy a jiné sukulenty Sukulentní bonsaje Sukulenty Expedice USA 2005 Encyklopedie kaktusů Nová kniha o kaktusech Kaktusy za oknem i ve skleníku Acta Musei Richnoviensis 14 (4) 2007 Atlas kaktusů 2008 Expozice botanických zahrad ČSSR Kaktusy a sukulenty K. K. Dvůr Králové nad Labem 40 let GÖK Mitteilungsblatt 2008

Vydáno Jazyk Èíslo 2007 2008 2008 2003 2005 2008 2003 2000 2005 2007 2008 1983 2008 2008 2008

česky česky česky česky česky česky česky česky česky česky česky česky česky česky něm.

1021 1024 519 580 582 1023 1025 492 517 1020 1022 1019 1018 687 1026

7

Foto Stanislava Stuchlíka z cesty po Brazílii koncem roku 2008 (popis s. 5) Na pravé straně nahoře fotografie k listopadové přednášce Pavla Pavlíčka – popis na straně 3. Dole snímky z cesty Radka Čecha a Jiřího Peňáse po západní Evropě. Popis s. 16 8

9