2009. Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno. Zčinnostiklubu členskéavýborovéschůze

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

2/2009 Z činnosti klubu – členské a výborové schůze. . . Návštěva v archivu klubu Knihovna – Melocactus Návštěva u Lexy Quaisera Rudy Krajča, článek v Cactus Aventures Cesta do Švýcarska k Uebelmannům Kytka čísla – Notocactus horstii f. muglianus

Azet – zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno – Neprodejné – Redakce, jazyková úprava, sazba: Josef Polách – sazba systémem TEX s použitím písma Computer Modern ve variantě CSfont – tisk: Tiskárna Kašpar – vytvořeno s použitím legálního a svobodného softwaru – aniž bylo vědomě ublíženo živým tvorům – v článcích byly opraveny jazykové a typografické chyby, beze změny smyslu sdělení, není-li uvedeno u příspěvku jinak – připomínky, náměty, příspěvky prosím na adresu [email protected]

32

Hermína Otevírání sezóny Roubovací pomůcka

Nìjak se zaèít musí. . .

. . . a když mě nic pořádného nenapadá, aspoň to nebude otravné a zbude více místa na vlastní obsah zpravodaje. A že bude na co. Číslo, které jste otevřeli, můžeme nazvat „Národ soběÿ – přesněji „Astrophytum soběÿ. Jeho podstatnou část totiž tvoří příspěvky členů klubu. Je to velmi chvályhodné a moc přispěvatelům děkuji. Zájem mě těší, příspěvky jsou užitečné a kvalitní. Zima nám přešla téměř do léta, končící velmi suchý duben urychlil mimořádně silně vegetaci. Rostliny jsou venku, těší se do Brna na výstavu – jsem zvědav, jak se projeví toto neobvyklé jaro a pozdější termín na výstavním sortimentu – však už to bude za chvilku. V předvečer prvního máje sestavuji pro vás druhé letošní číslo s přáním, aby se vám líbilo a třeba vás i inspirovalo k napsání článku, upozornění na něco zajímavého, oč byste se chtěli podělit anebo třeba jen reakci, připomínku, kritiku, námět, návrh. . . Adresa je jako obvykle v tiráži.

užitečné činnosti. Třeba větvičky z prořezaných dřevin má nasekané a naskládané v bedýnkách na topení. Nic nepřijde nazmar. Vše se využije. Pro nás jako členy Astrophyta je však důležité, že Lexa Quaiser přislíbil přednášku v Brně na naší listopadovou schůzi. Pokud se nic mimořádného nepřihodí, máme se jistě na co těšit. Dá se předpokládat přednáška spíše prakticky a pěstitelsky zaměřená. Něco mi říká, že rozhodně nebude nudná. Doplní-li ji Lexa obrázky a zážitky z cest do Nového Mexika, kde navštěvuje svou dceru, oživí-li ji zmínkou o svých dalších zálibách jako je pěstování čarověníků, okrasných cibulovin a vůbec skalniček jakož i dalších rostlin, zmíní-li svou zálibu v alpském lyžování. . . , máme se na co těšit.

Pohoda, hezký den Josef Èlenská s hùze 6. února

Schůze byla výroční, byly přečteny a hlasováním schváleny zprávy o činnosti za rok 2008, plán činnosti (Viktor Talián) na rok 2009 a zpráva o hospodaření (Jiří Peňás). Vyvrcholením výroční schůze byla tradiční volná tribuna. O své zážitky a obrázky se podělili členové Sedlák, Bartušková, Moulis a Vítek. Za své vystoupení dostali drobný dárek – paměťové médium USB. Zpráva o činnosti Klubu kaktusářů Astrophytum za rok 2008 Vážení přátelé, tak jako v minulých letech se vždy v únoru koná výroční členská schůze Klubu kaktusářů Astrophytum Brno, na které je zhodnocena naše práce za uplynulý rok. Náš klub vycházel v roce 2008 z plánu práce, který jsme si schválili na výroční členské schůzi v únoru 2008. Těžištěm celoroční práce bylo zajištění pravidelných členských schůzí. Těch bylo celkem devět a konaly se na akademické půdě Masarykovy univerzity, která je pro naše potřeby velmi dobře vybavena. Na každé členské schůzi si členové pravidelně vyslechli zprávy funkcionářů a proběhla tombola. Dále následovala odborná přednáška, na které jsme viděli jak obrázky z našich sbírek, tak i z domoviny kaktusů a rovněž sukulentů. Na třech schůzích přednášeli lektoři z našich řad, na dalších třech z jiných českých organizací a na dvou to byli lektoři ze zahraničí. Rok 2008 byl rokem volebním. Bylo oznámeno ukončení práce třech členů výboru Klubu. Za jejich práci jim bylo vysloveno poděkování. Za tyto odstupující členy byli navrženi noví mladí členové.

18

Na únorové volné tribuně přednášeli mj. pánové Moulis a Sedlák Neve¹lo se. . .

Tentokrát se stále krčí ve frontě korespondence Mareš-Frič. Ve snaze být stručný se mi podařilo do tohoto čísla našlapat vše, co jsem měl připraveno a nemusím mít špatný pocit z toho, že jsem něco odsunul nebo dokonce zahodil do nenávratna jako minule. Jsem rád, že se mi podařilo vydat všechny příspěvky členů. Ty mají a budou mít vždy přednost. Děkuji za ně a vážím si obětavosti a úsilí přispěvatelů. Obrázky na pravé straně vnitřní dvoustrany: Fotografie z článku v Cactus aventures – R. Krajča: Rostlina z titulku – Uebelmannia pectinifera ssp. horrida Uebelmannia pectinifera na nalezišti s přítelkyní Naďou Obrázky na následující stránce: Werner Uebelmann, jeho paní R¨ osly a návštěvníci od nás Ve sklenících pana Uebelmanna, vpravo Rudy Krajča a Václav Toman foto „účastníci zájezduÿ 31

Osmnáctého dubna jsme se sešli na vlakovém nádraží v Brně, odkud jsme vyjeli na Prahu a ještě kousek na západ do Rudné. Tam má Lexa svou chatu, kde se převážně zdržuje a kde pěstuje své rostliny. Odvezl si nás tam od nádraží a provedl nás po svém „hospodářstvíÿ. Nahoře ve své svažité zahrádce má dva částečně v zemi zapuštěné skleníky, z nichž část jednoho v zimě přitápí elektrickými topidly. Mnoho rostlin má na zahradě, třeba na hromadách dřevěného materiálu má přístřešky z pařeništních oken a pod nimi pěstuje kaktusy.

V září rezignoval př. Šmíd na členství ve výboru a na funkci distributora časopisu. Činnost distributora vykonával velmi dobře řadu let. Tato činnost je odpovědná a náročná na čas. Za tuto bezchybnou práci mu všichni mnohokrát děkujeme. Vydávání Azetu převzal po př. Trtílkovi př. Polách a navázal na velmi dobrou úroveň, kterou po dobu 10 roků držel př. Trtílek. Za tuto práci př. Trtílkovi děkujeme. V roce 2008 vyšel Azet třikrát a seznamoval nás s prací výboru, činnostmi Klubu a jsou zde publikovány i příspěvky členů Astrophyta. Výbor se během roku 2008 sešel dvanáctkrát. Zabýval se zajištěním přednášek, organizováním výstavy a připomínkami z řad členské základny ke zlepšení naší činnosti. • • •

•

•

• Lexa Quaiser a Jan Ziegrosser Pěstuje hlavně drobné mrazuvzdorné rostliny a hodně množí a roubuje. K roubování používá nejvíce opuncie. Jeho zvláštní, ale logicky zdůvodněná a účinná metoda si zaslouží naši pozornost. Malé semenáčky roubuje šikmo seříznuté a k cévním svazkům podložky je přichytává velmi snadno a šikovně gumičkou. Rostliny množí výsevy a jak bylo zmíněno i vegetativně řezáním a roubováním. Velkých rostlin v jeho sbírce najdeme velmi málo. Všude kolem je vidět spousta práce. Té hotové i té, která čeká zatím ve frontě. Je obdivuhodné, jak to všechno stihne. Pravda, je „na důchoděÿ, krátce před sedmdesátkou se těší dobrému zdraví a je nesmírně činorodý a pracovitý. Obdivuhodné a v dnešní době vzácné je, že nelituje času a práce na zdánlivě podružné a nepříliš

30

•

•

Z hlavních bodů naší činnosti: Při výstavě skalniček ve Čtyřlístku ve dnech 28. 4.–8. 5. proběhla burza kaktusů. Pravidelná výstava kaktusů, která se konala již tradičně v areálu Čtyřlístku v Brně-Bystrci, a to ve dnech 24. května až 1. června. Aranžmá bylo zase jiné než v minulých letech. Ve spolupráci s Ing. Kutílkem realizaci výstavy provedli naši členové. Bez pomoci brigádníků a vystavovatelů by nebylo možné tak kvalitní výstavu uskutečnit. Při realizaci a likvidaci výstavy se zúčastnilo 45 našich členů, vystavovatelů bylo 42. Poděkování patří všem, kdo se jakkoli o úspěch výstavy zasloužil. V měsíci srpnu se uskutečnila současně s výstavou Flora Olomouc Národní výstava kaktusů a sukulentů pod záštitou Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. Do této činnosti se aktivně zapojili naši členové Kulhánek, Odehnal a Ziegrosser. V loňském roce nechybělo uspořádání každoročního zájezdu pro brigádníky zúčastněných na realizaci výstavy kaktusů. Jelo se za kaktusy a sukulenty, tentokrát to bylo na jižní Slovensko. Účastníci viděli čtyři sbírky. Zájezd se konal až 13. září, měli jsme štěstí, že nám počasí přálo. Zájezd byl podle vyjádření účastníků velmi zdařilý. V měsíci říjnu se už stalo tradicí pořádání Sympozia. Jeho organizaci zajišťuje náš Klub. Sympozium se konalo v sále Vojenské akademie na Šumavské ul. Na Sympoziu byly předneseny čtyři přednášky. Přítomno bylo 119 účastníků. Sympozium bylo velmi kladně hodnoceno. Při příležitosti zavírání sezóny a schůze Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů v Chrudimi byla př. Stuchlíkem a Pavlíčkem předána cena Zlatého Alberta našemu bývalému předsedovi a loňskému sedmdesátníkovi Josefu Odehnalovi. Ještě jednou gratulujeme. Naše knihovna a archiv jsou stále doplňovány, o přírůstcích jsme informováni v Azetu. Vzhledem k malému zájmu o půjčování bude od 1. dubna 2009 upraven výpůjční řád. O knihovnu a službu ve výpůjční době se vzorně stará př. Čech.

19

Při hodnocení činnosti roku 2008 můžeme konstatovat, že byly splněny všechny body plánu práce. Za to patří poděkování jak členům výboru, tak vám všem, kteří v průběhu roku věnovali svůj čas a energii Astrophytu. Zpracoval: Viktor Talián, jednatel Plán činnosti Klubu kaktusářů Astrophytum Brno pro rok 2009 Uskuteční se 9 členských schůzí s odborným programem; Výbor se bude scházet pravidelně jedenkrát měsíčně, případně mimořádně; Burza se uskuteční ve Čtyřlístku ve dnech 1. 5.–8. 5. 2009; Výstava proběhne ve Čtyřlístku v termínu 30. 5.–7. 6. 2009; Bude zorganizován zájezd za kaktusy; Podzimní Sympozium se uskuteční 17. října 2009; Čtyřikrát vyjde Zpravodaj Azet; • Bude zajišťován časopis Kaktusy pro členy, a to buď zasíláním poštou nebo osobním odběrem na schůzi; • Knihovna a archiv se bude průběžně doplňovat. • • • • • •

Zpracoval: Viktor Talián, jednatel Přepsáno, jak bylo předneseno, opraveny pouze gramatické a stylistické chyby. Převod z roku 2007 Běžný účet: 11 977 Pokladna: 91 842 Celkem: 103 839

Vše zaokrouhleno na celé koruny Výdaje

Kč

Časopis

47 613

Kč

Výstava

16 219

Časopis, členské příspěvky, poštovné

66 310

Seminář

4 736

Výstava, vstupné a prodej literatury

23 476

Přednášky

5 568

Prodej rostlin během výstavy

14 805

Zájezd

14 182

Prodej rostlin před výstavou

5 861

Tisk Azetu

10 137

Seminář

2 897

Přednáškový sál

4 500

Dobrovolné vstupné, čl. schůze

8 674

Poplatky Spořitelna

2 021

Úroky

37

Nákup literatury

5 000

Ostatní

880

Ostatní a internet

6 293

Celkem

122 940

Fotografie vlevo na prostřední dvoustraně: Z knihy o melokaktusech Botanická zahrada v Z¨ urichu 20

A na doplnění ještě botanická charakteristika: Stonek většinou jednotlivý, občas odnožující, zelený, až 1 m dlouhý. Žeber až 16, rovná, tupá, s hrbolky 2–3 mm vysokými. Areoly s bílou vlnou, až 4 mm široké, v zářezech, až 9 mm vzdálené. Okrajové trny jemné, v počtu až 15, rovné nebo ve stáří ohnuté, bočně směřující, jehlovité, až 30 mm dlouhé. Středové trny silnější, málo odlišné od okrajových, až 4, poněkud delší; barva trnů nažloutlá až žlutohnědá. Květy až 35 mm dlouhé, rozevřené asi 30 mm široké, červené barvy. Jedná se o dobře rostoucí rostliny, pěstování není obtížné, pěstuje se v mírně kyselém substrátu. Kvete už ve velikosti 8–10 cm. Pěstování není obtížné. Otevírání sezóny v Drásovì 4. dubna

Pokladní zpráva za rok 2008

Příjmy

do Sul, Brazílie). Je to kolmá skalní stěna na příkrém kopci, k jejímuž úpatí se můžete dostat jen po sice poměrně krátkém, ale namáhavém výstupu hustým, těžko prostupným lesem. Pokud se ocitnete pod stěnou, můžete kaktusy jenom vidět, pro běžného smrtelníka jsou nedostupné. A přesto se ve sbírkách rostliny vyskytují. Dříve možná byly dostupnější, ale v každém případě si musíme vážit úsilí a námahy lidí, kteří nám rostliny obstarali až na náš kaktusářský talíř. Považujme si jich nejenom pro úsilí, vynaložené pro jejich získání, ale i proto, že jsou v přírodě jen opravdu vzácně zastoupeny. text a foto na titulní straně Stanislav Stuchlík

Celkem

116 269

foto „účastníci zájezduÿ

Hned následující den po přednášce Ladislava Fábiána naplánoval Rudy Krajča otevírání sezóny ve svých sklenících v Drásově a pozval kdekoho k sobě na návštěvu a na pivo. V průběhu soboty se u něj scházela postupně řada hostů z blízka i z daleka. Samozřejmě nechyběli ani členové Astrophyta. Ruda pěstuje množství rostlin, zejména drobné a vzácné kytky. Odtud zřejmě pojmenoval svou internetovou doménu (vzacnykytky.cz). Rozchodil na internetu vlastní e-shop a pochvaluje si, jak se obchody pěkně rozbíhají a jak to funguje. U Rudy nenajdete tradiční „sbírkuÿ, jak ji známe od většiny kaktusářů. Tedy sbírku s letitými někdy i důstojně vzrostlými kaktusy. Ruda je velmi dynamický a vše neustále otáčí. Uvidíme třeba časem, kam se bude tento bývalý učitel, cestovatel, dobrodruh, kaktusář a obchodník ubírat. Náv¹tìva u Alexandra Quaisera

Donedávna mi toto jméno nic neříkalo. Přesvědčil mě však poměrně snadno Jan Ziegrosser – jinak člen Astrofyta a proslulý pěstitel chladnomilnějších a mrazuvzdorných kaktusů, abychom se za ním vypravili podívat.

29

nočním čase dostali domů. Vřele doporučuji navštívit toto místo jak jednotlivcům, tak případně autobusovému zájezdu. Stojí to za to. Emil Vašíček, Blansko

Návrh rozpočtu na rok 2009 Příjmy

Výdaje

Pomù ka na roubování ze ©vý arska

Kdepak zlaté české (a moravské) ručičky, šikovní koumáci jsou i v cizině. Při návštěvě u Uebelmannů zaujala naše přátele zajímavá pomůcka na roubování kaktusů. Spočívá ze stojánku a svislé tyče, na níž je připevněno přidržovátko na podložku a „kloboučekÿ na roub přitahovaný pružinou. Zmíněná přidržovátka se montují pohyblivě, aby bylo možné vše upravit na míru roubované sestavě. Tedy žádné brnkání gumičkami. Zkušenosti nemám ani mi je pánové neposkytli – jestli Vás takový nápad zaujal, vyzkoušejte a napište. Podle textu Emila Vašíčka Hermína

I když se tentokrát nevešly kapitoly z korespondence brněnských kaktusářů s Vojtěchem Fričem, připomene nám tuto osobnost v tomto čísle Azetu zpráva patřící spíše do společenské kroniky. Tu náš zpravodaj nemá a ani ji nepotřebuje. Co stojí za zveřejnění, zaslouží si samostatný článek. Tento kratinký je přepisem zprávy, která mi přišla od paní Yvonny Fričové a týká se dcery Vojtěcha Friče narozené v roce 1905 nebo 1906. Milí přátelé, se smutkem Vám sděluji, že 10. března asi ve 21 hodinu našeho času zemřela v Puerto Esperanze naše tetička Hermína. Následujícího dne byla pochována do zděné hrobky, kterou jsme jí nechali již před několika lety postavit – byl to jediný dárek, o který nás kdy požádala. Indiáni se pohřbívají do země, protože hrobku si nikdo nemůže dovolit – ona chtěla, aby se vědělo, že její původ nebyl tak úplně obyčejný. Má tedy i cedulku: „Hermína Ferreira Frič – dcera velké lásky A. V. Friče a Lorai.ÿ Budeme na ni vzpomínat. Více na www.checomacoco.cz Noto a tus horstii f. muglianus

Proč právě tato a ne jiná rostlina má být jako „kytka číslaÿ? Jsou přece kaktusy, které mají více květů. Nebo mají větší květy. Nebo mají krásnější plody. Nebo mají hezčí otrnění. Nebo. . . Tak proč tedy? Důvodem, proč dávám rostlinu na toto místo, je její nedostupnost v přírodě. Rostliny pocházejí z jednoho jediného naleziště o nadmořské výšce 320 metrů, které se nachází u města Candelaria (stát Rio Grande 28

Předplatné časopisu

50 000

Výstava

15 000

Seminář

7 000

Knihovna a KuaS

5 000

Zájezd Nájem sálu na čl. sch.

15 000 5 000

Členské příspěvky, předpl. časop.

65 000

Tisk Azetu

13 000

Výstava včetně prodejů rostlin

45 000

Přednášky

5 000

Ostatní, knihovna, dobrov. vstup.

10 000

Ostatní a internet

5 000

Celkem

120 000

Celkem

120 000

S hùze výboru 17. února 2009

Výbor se sešel téměř v plné sestavě. Byl projednán program na další měsíce, oznámeny termíny výstavy (30. 5.–7. 6.) a sympózia (17. října). Bylo rozhodnuto vydat sborník k sympóziu a výročí klubu formou DVD. Byly připomenuty úkoly inventarizace majetku klubu a pravidelné aktualizace webových stránek jakož i přenést některé věci, které zůstaly zatím u Františka Šmída. Distributor Karel Kašpárek sepíše seznam přebytečných čísel časopisu a bude se snažit postupně je rozprodat za sníženou cenu. Èlenská s hùze 6. bøezna

Z informací výboru stojí za zmínku vyhlášení termínu a některých věcí souvisejících s výstavou a burzou kaktusů. Byl připomenut neobvyklý termín květnové schůze kvůli svátečním májovým dnům a provozu fakulty, na jejíž půdě jsme hosty. Rudy Krajča upozornil na otvírání sezóny u něj v Drásově, které propukne 4. dubna, Předseda Stuchlík nahlásil nabídku westernového městečka ve Zvoli na uspořádání menší výstavy kaktusů. Hlavním bodem schůze byla přednáška Rudy Krajči o jeho putování po významných evropských sbírkách. Snad nejvýznamnější navštívenou osobností byl W. Uebelmann ve Švýcersku. V Z¨ urichu nemohli vynechat botanickou zahradu, kde Rudu zaujala mj. později jím s nadšením propagovaná Aloe iucunda. Další sbírky a jména připomenu jen telegraficky: Itálie – Trento, Pavel Heřtus – Sibřina u Prahy, Chris Davis a Doug Donaldson v Londýně, Jiří Pavlík – Brno-Komín. Za připomenutí stojí několik vzácných nebo nějakým způsobem zajímavých rostlin: Pierrebraunia brauniorum (něco mezi cereusem a uebelmannií), Delaetia, Ferobergia (kříženec Ferocactusu a Leuchtenbergie), Melocactus perazosoi. Bez zajímavosti

21

není ani způsob, jakým se sláva českých a moravských kaktusářů šíří po světě. Cestovatelé poznali rostliny pocházející ze skleníků našich pěstitelů. Ceny byly ovšem světové. Návštěvy některých sbírek budou podrobněji rozepsány na jiném místě. Výborová s hùze 17. bøezna

Při stoprocentní účasti členů výboru byli upřesněni přednášející na sympózium v říjnu. Všichni souhlasili s poskytnutím materiálů pro multimediální sborník (Gratias, Stuchlík, Odehnal a Kunte). Probíhá zajišťování propagace výstavy, plakáty, letáčky apod. Byla zdárně dokončena inventarizace majetku klubu. Schválen byl i nákup zahraničních časopisů pro knihovnu od Dr. Sedláka. Èlenská s hùze 3. dubna

Po úvodních zprávách výboru proběhla přednáška Ladislava Fábiána z Nových Zámků. Jeho sbírku ve Dvorech nad Žitavou jsme viděli loni v září na zájezdu. Přijel s ním i pan Beďač, který nás během toho zájezdu provázel. Ladislav Fábián to vzal podle abecedy, zmínil se kratince o každém rodu kaktusů a promítal obrázky. Používá zažité názvy podle Backeberga nebo prezentuje rostliny pod názvy, se kterými je získal. Přednáška vyčerpala svůj čas v půlce abecedy, časem možná zajistíme její pokračování. Přednášející zřejmě není zvyklý na tak rozsáhlé auditorium, snažil se spíše přivést lidi k diskusi, zatímco naši členové chtěli spíše poslouchat. I přesto byla přednáška velmi přínosná, protože po dlouhé době zase přinesla informace botanické a pěstitelské. Ar hiv Astrophyta { náv¹tìva 7. dubna

Toho úterního odpoledne tři členové výboru navštívili archiváře pana Jaroslava Stejskala doma v Hrušovanech nad Jevišovkou. Přinesli jsme některé materiály k uložení a domlouvali jsme se na další činnosti a spolupráci. Pan Stejskal od naší minulé návštěvy téměř před rokem dokončil uspořádání a naskenování materiálů klubu. Sám doplnil některé chybějící materiály a připravuje seznam dokumentů, které chybí a je žádoucí pokusit se je opatřit. Zároveň přemýšlí nad materiály, které by mohly posloužit při tvorbě výroční publikace za necelých pět let. Naskenované dokumenty na DVD budou k dispozici v knihovně klubu. Výborová s hùze 14. dubna

Nejvýznamějším tématem byla příprava výstavy kaktusů a její propagace. Výstava proběhne opět v areálu Čtyřlístku, zahradního centra v Bystrci, ovšem na jiném místě. Jsou připraveny i nové plakáty, propagační letáčky a rovněž vstupenky budou jiné. Záměrem je, aby to všechno přispělo k šíření informací o našem klubu a napomohlo k rozšíření a omlazení členské základny. 22

asi 120 m2 polykarbonátového skleníku s automatickým větráním. Zde jsem mohl ocenit znalost němčiny a angličtiny Rudyho a Václava, kteří i s účinnou pomocí paní Uebelmannové kládli odborné dotazy. Pan Uebelmann nám na vše ochotně odpovídal. Hojně jsme využili možnosti fotografovat. Nemohu zde popisovat rozsáhlou kolekci uebelmannií. Sbírka byla doplněna velkými mexickými kaktusy a střed skleníku zabíraly květuschopné sloupovité kaktusy. Mne též upoutala pomůcka na roubování skládající se ze stojánku pro vložení seříznuté podložky a roubu pod přítlačnou destičku. Ta je vedena dvojicí kulatin a pružinou, přes kterou ručně nastavíme přítlačnou sílu. Místo fixace je zajištěno bočním červíkem. Tento přístroj je možné shlédnout u mě. Náš zájem byl odměněn darováním jednoho exempláře každému z nás. Pan Uebelmann jich má větší množství ve dvou velikostech, a proto gumičky asi nepoužívá. K tomu nás obdaroval i nějakou tou kytičkou, což bylo velmi milé. Po fotožni jsme byli pozváni ke stolu, kde nescházel jejich sylván zelený. Zajištění noclehu jsme s díky odmítli. Čekalo nás, přesněji řečeno Vaška a Rudyho, tréninkové přespání pod širákem. Já jsem vše jistil ze zadních sedadel v autě. Rozloučení bylo srdečné s nejistým určením možnosti dalšího setkání. Druhý den byl uskutečněn pomocí GPS přesun k botanické zahradě. Jištěn byl cestovatelskou a sportovní zkušeností Rudyho, který zde dřív po břehu jezera v Z¨ urichu závodil ve svém oblíbeném triatlonu. Skleníky zahrady leží těsně přes silnici, která jezero lemuje. Příchodem deváté hodiny, se vstupem zdarma(!) jsme opět zahájili žeň focení a obdivování. Precizní úprava a rozdělení do různých zeměpisných sekcí jsou zde dokonalé. Václav s Rudym se se zpočátku příliš vysilovali v byť krásné, ale nekaktusářské části. Moc zde nadchly kaudexní rostliny obrovských rozměrů (zeli ze Švajcu) a dosud netušených názvů a tvarů. Například Dioscorea silvatica, Cyphostema currorii, C. jutae, pachypodia, Uncarina grandidieri, Pyrenacantha, Brighamia insignis, Sanseveria fischeri. Skleníková část obsahovala především sloupovité kytky, z nichž mnohé již byly seřízlé, protože dosahovaly již asi pětimetrové výšky stavby. Jeden vážný nedostatek jsme však odhalili. V zemi světoznámého odborníka na uebelmanie se na vnitřním parapetu krčily dvě zanedbané kytičky tohoto rodu a z toho mála byla jedna zřejmě na konci své pouti. Napadlo mě, že by se zde mohla nacházet tabulka s odkazem, kde je tento nanejvýš vzácný rod ke shlédnutí. Dle kusých informací hodlá pan Uebelmann celou svou sbírku prodat. Je to výzva pro movité zájemce nebo organizace. I pro zdejší botenickou zahradu by byla velkým přínosem. Venkovní prostory jsou vyhrazeny kaktusům v pařeništích s celoročním pobytem. Vysoké betonové boxy kryté polykarbonátem jsou pod falešným dnem vybaveny topným trubkovým systémem. Výška je dostatečná, že se návštěvníci nemusí příliš ohýbat a tak mají možnost vše dobře vidět, fotit a i jmenovky jsou dostatečně čitelné. Čistota a přirozený vzhled kytek je překvapující. Škála rodů je zde skoro všeobsažná. Několikahodinový pobyt uběhne takřka nepozorovaně bez obtěžování nějakých hlídačů, což si u nás nedovedu představit. U posledních boxů jsme museli zrychlit kroky, protože čtvrtá hodina odpolední nás vytlačila k východu, abychom se v pozdním

27

Pí¹eme jinde { èlánek Rudyho Kra jèi o Brazílii

Kniha o melokaktuse h

Členové našeho klubu – ač to jednu dobu z pohledu redakce našeho zpravodaje ani trochu nevypadalo, umí psát. Píší však jinde, nicméně tak aspoň šíří věhlas českého a moravského kaktusářství ve světě. Pro Rudu Krajču, kterého netřeba představovat, se stal cílem časopis Cactus aventures/Cactus adventures http://www.cactus-aventures.com. Článek má název Uebelmannia pectinifera ssp. horrida, how to get it and how to get back. V čísle 80 zmíněného časopisu popisuje Ruda na devíti stránkách s obrázky svou velmi dobrodružnou cestu do Brazílie, kdy jej doprovázela jeho bývalá přítelkyně Naďa. O cestě nás informoval na přednášce, kterou si většina z nás asi pamatuje – bylo to ještě na Lékařské fakultě MU. Mám od Rudy k dispozici tento článek v elektronické podobě a mám rovněž slíbený jeden výtisk. Jakmile jej dostanu, hodlám jej přenechat klubové knihovně a tím tedy i k dispozici Vám všem.

Klubová knihovna oznamuje přírůstek. Je jím kniha Jiřího Thomsona Melocactus, care and cultivation. Thomson, George. Melocactus: care and cultivation. Vydání 1. Cactus & Co. Libri. 2008. 94 s. ISBN 978-88-95018-01-0 Kniha byla vydána v anglickém a italském jazyce (my máme tu anglickou, na webu http://www.cactus-co.com/images/temp/MelocactusThIT.pdf je dostupná část italské verze). Provedení je pevná lesklá vazba, velikost A4. K dostání je na internetu za asi 20 e. Svým zpracováním na první dojem může působit jako jedna z populárních povrchních publikací pro nenáročné čtenáře. Obsah nás však hned vyvede z tohoto klamu. Po poděkování a úvodu následují kapitoly Biologie (morfologie, rozmnožování. . . ), Rod Melocactus (výskyt, habitus), Melocactus Link & Otto (1827) (popisy jednotlivých druhů – nejrozsáhlejší kapitola), Pěstování (požadavky na světlo, teplotu, zavlažování. . . , vysévání, choroby a škůdci) a Přílohy (synonyma, polní čísla a bibliografie). Kniha je hojně ilustrována barevnými fotografiemi i kresbami a naplněna mnohými údaji, které zřejmě uspokojí vážné zájemce o studium tohoto rodu. Jedinou drobnou vadu vidím v nevhodném způsobu zpracování. Je to ovšem můj subjektivní dojem, v tomto ohledu jsem spíše konzervativní a pro odbornou monografii bych volil jiný styl. Odbornou přesnost a pravdivost na úrovni svých znalostí a zkušeností nedovedu posoudit, kdo si knihu půjčíte, můžete mi poslat své zkušenosti, abych je mohl zveřejnit v Azetu.

O estì do ©vý ar za Uebelmannem

Každý z nás běžných kaktusářů hýčkajících své kytičky pro potěšení zná zvučná jména světových kapacit, po nichž jsou pojmenovány i rody kaktusů. Nemálo z nás touží poznat některého z těchto pánů osobně v jeho sbírce a v soukromí. Měl jsem to velké štěstí, že jsem viděl při práci ve skleníku tehdejšího komunálu v Brně pana Fleischera. Tam mne uvedl přítel Jarek Holub jako praktikant, potom velkým skokem v roce 1995 v USA pana Stevena Bracka. Tam mne uvedl přítel Pepík Mikuláš a odvezl jsem si odtud nezapomenutelné životní zážitky. A nedávno, koncem srpna (2008) – díky příteli Rudymu a Vaškovi Tomanovi z Prahy – jsem mohl ve Švýcarsku navštívit pana Uebelmanna. Ten – ač mnoho návštěv nepřijímá, zřejmě díky osobnímu kouzlu Rudyho Krajči a také pro jeho zásluhy v oblasti zkoumámí brazilské flóry, naši návštěvu neodmítl. Já jsem byl přibrán, abych svým věkem dodal vážnosti mladistvě vyhlížející výpravy a taky abych zatížil zadní nápravu nového Vaškova firemního Suzuki a odlehčil režijní náklady cesty svým příspěvkem. S Rudym do Brazílie už jet nehodlám (mám se rád), ale vidět uebelmanie u pana Uebelmanna je něco jiného a to se neodmítá. V pátek odpoledne jsme se s Rudym přepravili autobusem do Prahy, kde bylo u Tomanových plánováno přespání. Večer jsme zvládli prohlídku Vaškova skleníku posazeného na terase střechy činžovního domu se vstupem z krásného bytu v půdní vestavbě. Profese inženýra stavaře se nezapře. Jeho paní nás obklopila milou pozorností a zvláště Rudy byl překvapen vegetariánským štrůdlem. To ještě nevěděl, že na cestách se bude muset dívat na moji dokonalou vepřovou konzervu. GPS nás spolehlivě dovedl do Z¨ urichu a odtud pár kilometrů k rodinnému domu Uebelmannových, kde jsme již byli očekáváni. Přirozený respekt ke známé osobnosti mistra kaktusáře byl oslaben přátelským přijetím od obou manželů a po krátkém vydechnutí začala prohlídka. Krásná a letitá sbírka je umístěna na 26

George Thomson Kaktusy jej začaly zajímat už v dětství, kdy mu někdo daroval Echinopsis, který jej uchvátil svým květem a vůní. Vážně se kaktusům věnuje asi třicet let. Pěstoval nejrůznější kaktusy a sukulenty ve skleníku 6 × 8 stop. Poté, co se kvůli práci přestěhoval do jižního Skotska mu většina sbírky odešla. Postavil však ještě větší skleník a naplnil jej množstvím kaktusů a sukulentů. Zaujaly jej právě Melocactusy a to zejména proto, že byly překvapivě schopny přežívat v chladných klimatických podmínkách. Následoval další skleník s přitápěným místem hlavně pro Melocactusy, Uebelmannie a Discocactusy. Sám sebe nepovažuje za velkého odborníka na Melocactusy, je vyučen jako kaligrafický a typografický návrhář, později se stal výzkumníkem a vyučujícím. Akademickou hodnost získal za výzkum genetiky motýlů, ale zabývá se i dalšími přírodními vědami jakož i počítačovou kaligrafií, genealogií, místní historií a hmyzoznalstvím. Zdroj – autorův web http://dspace.dial.pipex.com/town/drive/xz06/melocactus/index.html Malá ukázka je na následující straně nahoře. 23

24

25