2009. Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

Erratum

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

Doplnění: Na titulní straně minulého čísla v mapce chybí označení místa výskytu zmíněných rostlin. Je 38 mm zleva a 26 mm shora pod písmany DO. Chyba vznikla přenášením obrázku ze zdroje s více objekty a kvůli mé nepozorností mi nenápadný červený puntík unikl. Omlouvám se čtenářům i autorovi a děkuji za pochopení.

3/2009 Z činnosti klubu – členské a výborové schůze. . . Burza kaktusů Nové knihy v knihovně

Píší jinde Výstava kaktusů 2009

Kytka čísla – Coryphantha scolymoides

Fotografie na vnitřní dvoustraně jsou z letošní výstavy, na této straně z přednášky Pavla Heřtuse. Na titulní straně od Petra Metely Azet – zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno – Neprodejné – Redakce, jazyková úprava, sazba: Josef Polách – sazba systémem TEX s použitím písma Computer Modern ve variantě CSfont – tisk: Tiskárna Kašpar – vytvořeno s použitím legálního a svobodného softwaru – aniž bylo vědomě ublíženo živým tvorům – v článcích byly opraveny jazykové a typografické chyby, beze změny smyslu sdělení, není-li uvedeno u příspěvku jinak – připomínky, náměty, příspěvky prosím na adresu [email protected]

48

Jsme jako olivy. . . . . . teprve když jsme drceni, vydáváme za sebe to nejvzácnější. Na tento citát z Talmudu jsem si vzpomněl, když jsem začal slepovat toto letní číslo Azetu, z něhož si prohlížíte rub odloupnuté slupky. Již poněkolikáté jsem sebral připravený materiál a začal jsem jej sesypávat do jednoho souboru. Jako již často pustil jsem se do toho na předposlední chvíli a tedy bez nějaké časové rezervy v dobré víře, že mě snad nic nezaskočí, byť si snad pokaždé říkám, že musím začít dříve. Asi jsem taky z těch, kdo ke své práci potřebuje trochu tlaku, aby mohl za sebe něco vydat (a pokud možno to nejlepší). Nicméně mě uklidňuje, že v tom nelítám sám. Všímám si, že dnes často pro dosažení nějakého výsledku musíme vyvinout na druhé tlak a mnohdy i opakovaně. Protože to však není můj styl a cítím, že se nic nemá přehánět, nemačkám moc a nechám olivy pustit šťávu samy. A když nepustí, bude to trochu méně promaštěné. Možná i proto v tomto čísle najdete méně článků od jiných členů a budete se muset spokojit s tím, co jsem zmastil sám. – To jen na připomenutí, jak jsem minule chválil psavost našich členů a dnes bych si mohl stěžovat naopak na nezájem a pasivitu (ale nebudu, nikomu a ničemu bych tím nepomohl). Tož čtěte, co Vám přichází před oči, zavzpomínejte na proběhlé akce, na výstavu, po dlouhé době se ponořte do historie našeho kaktusářství v dopisech a ač si jsem skoro jistý, jak to dopadne, připomínám, že mi můžete napsat, co se Vám (ne)líbí, co byste v Azetu (ne)chtěli, co byste udělali jinak a lépe. . . adresa je jako obvykle na konci. Víte – když není odezva, žádné reakce, může to mít třeba tyto příčiny: Buď je to tak dobré, že není co dodat nebo tak mizerné, že to nestojí za komentář (škoda slov) nebo nám je to natolik fuk, že se nám nechce s reakcí obtěžovat. Pohoda, hezký den Josef

S hùze výboru 12. kvìtna V téměř plné sestavě výboru byla zhodnocena burza kaktusů. Hlavně z důvodu kratší doby trvání byl její „obchodní úspěchÿ poněkud slabší, než v minulých letech. Byly zváženy i další možné příčiny. Záměrem klubu je příští rok pokračovat a zejména zkusit nasadit lepší propagaci akce, jež sama má být předvojem a propagací následující výstavy. Kromě projednávání běžné činnosti byla snad největší pozornost věnována přípravě a organizaci naší největší a nejvýznamnější akce – výstavy. Doprovází ji řada změn (umístění, aranžmá a mírně posunutý termín). Rozšiřujeme možnosti propagace výstavy a chceme se i více zaměřit na mládež. Nakonec jsme poblahopřáli předsedovi Stuchlíkovi k narozeninám.

34

100 %) Microspermie pěstovat stejně, jen je nechat do půl léta stát a nepikýrovat i kdyby se tlačily. Pak v létě rovnou roubovat. Moje jméno není u Mareší v Revision, protože je Mareška pojmenovaná touto publikací a tedy je autorem Frič a Kreutzinger. Kde bylo pojmenováno dřív, tam jsem jako autor. Možná, že to Hakenkreutzinger někde zbodnul. Ale já se o takové maličkosti nestarám. Přes všecko pilování je tam chyb víc a co nejhorší, chyb vědeckých. Co bych říkal, kdybych dostal ceník psaný češtinou, jako je má němčina: Já bych se důkladně zasmál. Jiný by to vrazil do Poledního Listu a nadělal by firmě reklamu – a to je cíl mé němčiny a velice mi posloužil. V Orstgrupách každý můj ceník dělal vzbouření a opravdoví zájemci mi oň psali a já nemusel posílat na všecky členy. Proto také děkuji za adresy členů Astrophyta a Sdružení. Ty, co jsem měl, jsem vyházel z adrestypu. Vážný kaktusář si bude muset hledět opatřit knížku sám a mně ani nenapadne, abych mu ji vnucoval. Křídový papír nebude. Raději 500 exemplářů gratis pro vědecké ústavy dostane fotografie microsnímků semen. A bude to stát 11.000 mimo porto. Bakeberg má stálé odběratele. Nám snad zaplatí 5 % lidí jímž pošleme. Snad co se prodá, pomůže krýt režii. Je asi 60 obrázků. Švejk u Polanského je Švejk, který mne vykradl a Polanský měl v tom prsty. Ale tehdá neměly ještě pro Rebutie zájem a každý se mi smál, že v nich vidím rostliny budoucna. Polanský má ale Rebutie od Bakeberga 60 druhů, ale ve skutečnosti je jich jen 18 druhů. Také některé koupil prostřednictvím jiných ode mne a platil až 200 Kč za kus a slibuje je prodávat po 25 Kč. Jen ať prodává. Podaří-li se mi najít několik zájemců na herbáře, budu z nich dobře žít několik let a pěstovat své nové věci. (Polanský také koupil Marešku a bude ji jistě množit. Tím se spopularisuje víc než mně.) Jak zacházet s Euphorbiemi: V létě hodně vody a v zimě teplo a světlo. Do země 30 % sádry. To je vše. Pěstovat Euphorbie v zimě ve sklepě, to nejde, protože už v lednu některé rostou. S nomenklaturou Gymnoc. je potíž. Většinou jsou to bastardi.

Neve¹lo se Tentokrát ani nebylo třeba moc mazat, příspěvků jsem měl přiměřeně rozsahu čísla. Propříště se kromě běžných věcí chystám napsat recenze na knížky nově pořízené do klubové knihovny, najde zde své místo hlavní akce podzimu – sympózium, neměla by chybět reportáž ze zájezdu a možná dokončíme historickou korespondenci brněnských kaktusářů – už zbývá jen malý kousek. A kdyby nastala nouze, což nepředpokládám, mám v záloze minireportáž z návštěvy svého kamaráda a jeho sbírky ve Velké Bíteši. K říjnovému sympóziu připravujeme multimediální DVD, které bude jednak sborníkem – najdeme na něm hlavně obsah nadřeknutých přednášek (přednášející přislíbili), jednak připomínkou půlkulatého výročí klubu. Kromě toho se vejdou fotografie z letošní výstavy. Je jich dost, nejen mých, mám už dnes k dispozici obrázky od dalších dvou členů klubu. 47

O. Mareš, 24. 2. 1935 Vážený mistře. Dejme tomu Sadovský. Tak jej poctili čestným členstvím v astrophytu. A nyní teprve shání diplom. Tak prý sehnali nějakého učitele, výborného malíře diplomů, ale ten žádá asi 300–350 Kč. Tak prý se srandy udeřili na Sadovského, když už tedy byl zvolen tím čestným členem, ať se dá taky vidět a sáhne si do kapsy – chce-li mít diplom. A on prý procovsky prohlásil, ať to nechají udělat, on že prý to beze všeho zaplatí. Weingarta i Krejčího přivedla za Papírníkem nová mánie – sbírají Echinofossulocactusy – se správnými jmény. Měli velký zájem o to, zda Vy máte dostatečný počet druhů Stenocactů a správné ve jménech. Řekl jsem jim, že jistě máte dostatečný počet druhů i kusů jakýchkoliv semen, tedy i Stenocactusů, přesnou odpověď že jim dá Váš ceník, který si mohou u Papírníka koupit! Nevím, který z obou to řekl, že má 19 či 29 druhů Echinofossulocactů. O. Mareš, 7. 4. 1935 Vážený mistře. Těším se již na to, až to bude klíčit. Jen jste mi měl aspoň krátce poradit s těmi Microspermiemi, abych to nezabíjel, jak to dělají druzí. Když se tak na ten šňupavý tabák dívám, mám z toho strach. Je těch semen sice dost, ale přece jen bych nerad zabíjel. Vím, že máte nyní mnoho práce, ale až budete mít trochu volna, tedy mi prosím několika slovy naznačte, jak si při výsevu Microspermií počínati nejsprávněji. Hlavně, jak zabrániti vzniku škodlivých plísní. A. V. Frič, 9. 4. 1935 Milý Mareši. Celou tu dobu mne kousalo svědomí, že tím, že Vám neodpovídám, zaviním zbytečná podezření a nepříjemný pocit. Sám tím často trpím a vím, co to je, ale nebylo mi možno. Bylo mnoho práce: Dodělat a odevzdat alespoň část herbáře, zakládat pařníky, výsevy, připravovat na křížení, korektury, zahradnický slovník a kdo ví, co vše ještě. Pak byla dlouhá korespondence s Werdermannem a von Roedrem. Vyzvali mne ku spolupráci v Kakteenkunde a já ji odřekl. V Berlíně se dějou divné věci. Neumann koupil Kakteenfreunda, Bakeberg bude předsedou Kakteenges. a mně chtěli na protiváhu proti němu. Ať si to němčíci vylíží sami – ale přece jim pomohu ho shodit. Výsev: Eternitovou mísu: Dirky zacpat špuntíky nebo zacementovat, do mísy postavit malé kořenáčky a mezery zasypat pískem. Do kořenáčků vřesovku, nebo čistý písek, hodně jemný. Každý druh nasejt zvlášť. Mísu naplnit vodou, každý kořenáček vlastní krycí sklíčko. Nejlépe se hodí aušusová sklíčka hodinářská. Semena nezasypat, nebo jen tak, aby polovina semena vykukovala. Žádný chinosol, jen po výsevu porosit 1 promile, jinak kazí klíčivost. Z plísní si nic nedělat. To jsou cukrové kvasinky, které Vás tak lekají. Když naroste plíseň, sejmout sklíčko a pozvednout kořenáček, aby zem vyschla. Možno-li před výsevem vystavit mísu s kořenáči na déšť. (Euphorbie co vyšly 40 % výjdou hned, jak na ně napadne déšť 46

Èlenská s hùze 15. kvìtna Schůze proběhla v mimořádném termínu a to proto, že slavné májové dny – tedy státní svátky – vyšky na pátek a v jiný den přednáškový sál není volný. Hlavní přednášku měl náš čestný předseda Josef Odehnal. Protože jsem mohl být přítomen pouze krátce, nemohu příliš referovat a hodnotit. Z toho mála a podle ohlasů však přednášející nezklamal a poskytl přítomným tradičně hezkou a zajímaou přednášku.

Burza kaktusù Každoroční již zmíněný předvoj výstavy proběhl od 1. do 8. května – byla nám tedy poskytnuta kratší doba. To byla zřejmě i jedna z příčin nepříliš významného obchodního úspěchu. Prodávajících bylo tentokrát 15 a utržilo se jen kolem třiceti tisíc korun. Na přípravě a likvidaci burzy bylo odpracováno 24 a 7 hodin, nejvíce se zasloužili Petr Metela, Jiří Urban a manželé Kovářovi. V prodeji se střídali členové výboru Stanislav Stuchlík, Petr Metela a Radek Čech.

Výstava kaktusù Naše hlavní akce v průběhu celého roku proběhla ve dnech 30. května až 7. června 2009 v zahradnictví Čtyřístek v Brně-Bystrci. Ve spolupráci s touto firmou a v jejím areálu, byť na různých místech, to bylo již po patnácté. V mnoha ohledech tradiční výstavy letos přinesla několik inovací: Jednou z nich byl mírně opožděný termín související s obchodní činností a možnostmi našeho hostitele. Změnilo se i místo expozice, způsob aranžování a pokusili jsme se zlepšit a rozšířit propagaaci. Brigády aneb „v arašídových dolechÿ Příprava výstavy zabrala jako obvykle předcházející týden. Při velmi uspokojivé účasti členů jsme v prvních dnech (pondělí a úterý) vyklidili a připravili plochy pro expozici a prodej. Za zmínku stojí především pytlování a dovoz granulí keramzitu z odlehlého konce areálu, rozmisťování dřevěných kostek, výroba a nátěr rámečků a zpevňování konstrukce výstavních parapetů. Ve středu a ve čtvrtek probíhaly již méně fyzicky náročné práce, vystavovatelé přiváželi rostliny a Jarka Životská řídila aranžování. V době přípravy i vlastní výstavy převládalo horké počasí, což na pohodlí nepřidalo, spíše prověřilo naši odolnost. Organizace prací a spolupráce s pracovníky zahradnictví byla téměř bez problémů a vše jsme zvládli včas a dostatečně kvalitně. Zahájení V pátek odpoledne, kdy byly dokončeny poslední aranžerské a závěrečné práce nastal čas tradičního slavnostního zahájení.

35

Vzhledem k nejistému deštěm zavánějícímu vývoji počasí – což se následně potvrdilo dešťovými přeháňkami – proběhla oficiální i neformální část zahájení uvnitř výstavního prostoru. Na zahájení opět zahrála trampská kapela Příboj a předseda Astrophyta Stanisalv Stuchlík pronesl zahajovací projev. Připomněl patnácté konání výstavy ve spolupráci se Čtyřlístkem, poděkoval všem vystavovatelům, brigádníkům a pracovníkům zahradního centra. Tentokrát byl jeho projev jediným, protože ředitel Čtyřlístku pan Kutílek kvůli zdravotnímu stavu nebyl schopen přijít, však i v průběhu příprav se ukazoval velmi málo. Následovala prohlídka a volná zábava s občerstvením a hudbou. I přes menší pohodlí malých prostor a nutnost donášky připraveného jídla zvenku, bylo připraveno všechno včas a v pořádku a přítomní byli spokojeni a dobře se bavili. Občerstvení zajišťovali především Viktor Talián, Petr Metela, Radek Čech a Miroslav Vojtěch. Průběh výstavy Výstava byla otevřena denně v uvedených dnech od devíti do osmnácti hodin. To znamenalo zajistit obvyklé služby v pokladně (Vlastimil Man), prodeji (Stanislav Stuchlík, Petr Metela a Radek Čech), jakož i službu pro návštěvníky (16 členek a členů, více vizte níže). Všechny služby byly naplánovány, obsazeny a vykonány spolehlivě a dobře, jak bylo i následně vyhodnoceno. Následující tabulka ukazuje „špičkuÿ ze 16 služeb a 47 brigádníků. Služba

Hodin Brigádník/-ice Hodin

Životská

42

Stuchlík

33

Mazour st.

40

Metela

32

Bartušková

35

Talián

27

Ježová

35

Dobešová

25

Vyúčtování Finanční vyúčtování poskytl pokladník klubu Jiří Peňás. Nechme hovořit čísla. Příjmová položka Vstupné + prodej tiskovin

21 571

Prodej rostlin při výstavě

17 075

Dar př. Skurského Prodej rostlin před výstavou Příjmy celkem 36

Částka Kč

355 4 000 43 001

A. V. Frič, 14. 2. 1935 Milý Mareši. Astrophytum: Číslo jsem dostal, ale nečetl. Všiml jsem si, jen té nové obálky, kterou udělali pro radost Němcům: KAKTUSarsch. Proto jim ty hnojařské články tak pásnou, když už tu Arsch mají i na obálce. Ale jsem moc rád, že mne s tím spolupracováním nevzali za slovo a že na mé podmínky nepřistoupili. Mám teď mnoho co dohánět a nikdy jsem ještě neměl takové starosti na sehnání živobytí, jako teď. Revision výjde asi už koncem února. Bude po 10 Kč, ale moji odběratelé ji dostanou zdarma se složenkou Kreutzingera. Zaplatí-li dobře, né-li také dobře. Dal jsem Kreutzingerovi své adresy, ale doufám, že jsem všecky brněnské vyškrtal. Tak by bylo možné, že byste je mohl prodávat. Já jsem si jich pro svou potřebu dal přitisknout 500. Bude to krásná práce. Předělali jsme to znovu a přidali jsme všecky rody i ty, co nemáme a co známe jen z literatury. A. V. Frič, 14. 2. 1935 Milý Kadi. Také jste mi to mohl o tom Výborném napsat trochu dřív. Teď už to asi bude v tisku a nevím, půjde-li to tam v korekturách ještě vpašovat. Kreutzinger čekal jen na mé poslední korektůry, aby začal jet. Zkusil jsem mu zatelefonovat, ale nezastihl jsem ho u aparátu, tak mu to píši expresně. Bude to hezká galerie: • • • • • •

Pragochamaecereus hybrida Prof. Kavina Ing. Kreutzinger senátní pres. Čabrada dveřník Mareš sekč. chef Výborný Zimmermaler Boedecker

jen Sattlergeselle Hitler mi tam Kreutzinger nechce vytisknout. Je na hranicích a má strach, aby nepřišel do Sta. Concentracione, kdyby to Němčíci přece jen nezesarštili, při naší diplomacii mu to člověk nemůže brát ve zlé. Mám teď dvě rtuťové lampy po 10.000 lumenech a dělám pokusy, krásně se pod nimi dá roubovat a nic nehnije. Také jsem dostal trochu radiové emanace a tak se mi ukazuje řada nových objevů. Škoda, že v tom nebudu moci pokračovat. Moje Einsteinka má přes 200 poupat. Ani to nebude hezké. Já už udělal pokusné výsevy, ale radím Vám, abyste ještě počkali. Nemáte pomůcky, jako já a neměli byste z toho radost. Až výjde můj ceník u Kreutzingera, tak si zaškrtáte, na co byste měli chuť a já Vám to pošlu. Druhá generace PCHC jsou opravdu legrační, lezou z toho kaktusy, jaké asi rostly před milióny let: Nějaké prarody. Přijedete-li z jara, rád Vás uvidím a Vy uvidíte velkou nádheru. Snížil jsem letos teplotu víc než vloni a bude vše plné květů. Nenechám je růst ještě nejméně měsíc a jen mateční rostliny vysadím do pařníku, protože po vyjití knížky bude sháňka po roubech. 45

Pøírùstky do knivovny Knihovník Radek Čech opatřil pro knihovnu klubu následující literaturu. První dva tituly jsou nové, další jsou antikvární: • Gymnocalycium in habitat and culture Graham Charles • Rhipsalis & Lepismium Frank Süpplie • Beiträge zur Sukkulentenkunde und Pflege 1938–1943 • Kakteenkunde 1939–1943 • Blätter für Kakteenfoschung 1934–1938 To jsou zatím všechny informace, které mám, jakmile se mi knihy dostanou do ruky, zkusím napsat recenze a dát do některého příštího Azetu.

Kapitoly z historie { Koresponden e Mare¹-Friè O. Mareš, 10. 1. 1935 Vážený mistře. Chci si napřed zjistiti, jak dopadla valná a hlavně volby funkcionářů. Dále, jak to dopadlo s Jajem. – A pak, po úradě s Vámi bych na Weingartův dopis odpověděl. – Tak panu Martínkovi píše Weingart, že bude osamocen ve své práci a žádá, aby mu psal, v dopisu mně určeném píše zase, že do časopisu budou přispívati Bak., Werdermann, Valentová a jiní cizinci, jejichž práce má v rukopisech zajištěny. Je vidět, že jedno z obou tvrzení je nepravdou. Buď nikoho nemá, kdo by psal a proto ty horlivé námluvy u všech, kteří by mohli psát, v prvé řadě ovšem u Vás, anebo má uvedené spolupracovníky skutečně zajištěny a pak houpe p. Martínka. Spíše bych však věřil, že to s těmi spolupracovníky nebude tak sichr. Pad-li Jajo, nebude asi Bak. psát. – Werdermann – možná. Není v DKG a nemá kam psát. – Valentová tomu mnoho nerozumí, dělají to za ní placení lidé – leda, že by měla rozumy od svých zahradníků. O. Mareš, 11. 2. 1935 Vážený mistře. Jajo je skutečně odstaven, není ve výboru, nemá jakoukoliv funkci, ale členem dosud je. – Zaslali nám prvé číslo Kaktusáře, které nás nikterak nenadchlo. Hlavně p. senátní byl načertěn na toho p. inž. z pražského sdružení, který se tam v článku o hnojení kaktusů posmíval Vašemu tvrzení, že kaktusy před hnojem nížin se utekly do hor. Předsedu mají v Astrophytu nyní řádného – nepokazí-li se snad kantor Krejčí. Tak náš společný přítel a odběratel semen, či dodavatel Bakův, jak se domníváte, inž. Ryšánek, je jednatelem. To ta důvěra k němu nějak rychle vzplála, když je od května či června minulého roku členem. Obyčejně navrhoval-li někdo v dřívějších létech někoho z mladších členů do výboru, byl odmítnut s poukazem, že je to člen ještě příliš mladý.

44

Výdajová položka

Částka Kč

Propagace

4 090

Občerstvení

4 787

Odměna, služba pokladníka

3 500

Příprava výstavy

6 737

Výdaje celkem

19 114

Na základě těchto dvou výsledků vychází čistý příjem 23 887 Kč. Na závěr zbývá zmínit položky, které jinak velmi pečlivý pokladník Jiří Peňás nesdělil včas a kompletně. V okamžiku těsně před odevzdáním do tisku mám k dispozici jen tyto informace: Tři členové výboru přispěli sponzorským darem. Astrophytum děkuje. jednoho člena výboru. Propagace výstavy Není třeba příliš zdůrazňovat význam propagace našich akcí. Je to velmi důležitý faktor ovlivňující návštěvnost a tím tržby ze vstupného a prodeje. V případě burzy kaktusů bývá propagace slabší, samotná akce je považována za předvoj výstavy. Nedocenění propagace burzy bylo jednou z příčin letošního – dá se říci – propadu. U výstavy můžeme být trochu spokojenější. Tentokrát jsme kromě obvyklých způsobů (tisk, rozhlas, plakáty a letáky) dohodli s reklamní firmou Snip, která zajišťovala akci Brno – město uprostřed Evropy zařazení naší výstavy do jejich propagačních materiálů výměnou za přidání jejich logotypů na naše propagační materiály – letáky a plakáty. Vytvořili jsme nový plakát a nechali v potřebném množství vytisknout. Nezahodili jsme ovšem ani zbývající předtištěné barevné plakáty z minulých let, které jsou vyhovující a po dotištění aktuálních údajů dobře posloužily. Jako v předchozích letech jsme připravili a vytiskli malé letáčky, které se rozdávají zejména na burze a umožňují pětikorunovou slevu na vstupném. Tentokrát jsme se rozhodli sledovat jejich účinnost a návratnost tím, že letáčky byly označeny různými písmeny podle zamýšleného cíle. Začali jsme je rozdávat na pražském sympóziu, zbylé a další pak na burze, jiné se daly stáhnout z webu a vytisknout, další jsme šířili cestami jako transfuzní stanice, školy, výstava bonsají, prostřednictvím členů apod. Protože vytištěné počty nebyly přesné (zbylé se často použily jinde), není vypovídací schopnost tohoto způsobu zcela spolehlivá. Pro orientaci nabízím aspoň stručné vyhodnocení: Praha + (především) burza – 35, rozdáno členům na schůzi – 12, výstava bonsají – 5, internet – 4, ostatní 3. Celkem 58. Děkujeme všem, kteří přispěli propagaci třeba rozmisťováním plakátů a šířením letáčků, mezi mnohými např. př. Novákovi na železničních zastávkách nebo Karlu Kašpárkovi, který zařídil příspěvek do školského věstníku. 37

Pro propagaci činnosti klubu jsme vytiskli vlastní „upovídanéÿ vstupenky. Záměrem je informovat o činnosti klubu a připomenout nejbližší akce, jakož i slosováním nalákat na zářijovou schůzi. Všechny nové nápady nebyly vždy prokazatelně účinné a dotažené, bereme je ale jako zkušenost a inspiraci. Už teď si poznamenávám, co by se dalo zlepšit a provést a uvítám i Vaše podněty a nápady. V průběhu výstavy byly zapsány dvě přihlášky do Klubu.

Èlenská s hùze 5. èervna Na schůzi, která se konala v průběhu výstavy kaktusů, jsme přivítali jako přednášejícího Pavla Heřtuse. Na začátku samozřejmě proběhla obvyklá informační „předehraÿ a tombola. Patří přípomenout, že přednášejícího jsme navštívili v jeho prodejních a sbírkových sklenících na jednom z našich klubových zájezdů. Skleníky jsou v Sibřině a v Pískové Lhotě. Přednáška se týkala návštěvy horských oblastí Peru včetně historických pamětihodností a návštěvy Karla Knížete, který dlouhodobě žije v hlavním městě Limě, sbírá, pěstuje a obchoduje s kaktusy. Cestovatelé – kromě přednášejícího i pánové Chvastek a Horáček, Urban a – což nebývá na takových výpravách běžné – i dámy, přiletěli do Limy a odtud podnikli několik výprav půjčeným autem a letecky. První výprava směřovala do hor severně od Limy, kde měli vesnice pojmenované po kaktusech:␁ Oroya a Matucana. Rychlý výlet od moře do výšek kolem 4000 metrů byl náročný, aklimatizace byla příliš krátká. Nicméně ve vlhkém a občas deštivém počasí byly k vidění např. haageocereusy, Tephrocactus flocosus („ovečkyÿ), přičemž rostliny byly na nalezištích velmi variabilní. Navštívenými místy vede nejvýše položená železnice na světě (až 4800 m n. m.). Peru je země bohatá na nerostné zdroje a suroviny je potřeba nějak dostat dolů. Cestovatelé byli rovněž velmi příjemně překvapeni kvalitou silnic, byť po nich jezdila velmi vydatně naložená nákladní vozidla. Další část cesty vedla (po návratu do Limy) kolem moře do Pisca a Paracasu. Cestovatelé se také vydali lodí na guanové ostrovy. Tento úsek byl kromě čichově vydatných zážitků bohatý na živočichy – množství ptactva (nevycházet bez klobouku!), tučňáci, mořští savci. . . K nekaktusářským zážitkům patřil i prolet aeroplánem nad Nazcou (2000 m n. m.), kde se aviatici kromě přidržování zlámaných sedadel a pytlíků před ústy kochali velkolepými pozemními kresbami nejistého původu a významu. Ale zpátky ke kaktusům: V ohromném horku byly k vidění melokaktusy, Neoraimundia roseiflora (vypadá jako živá zkamenělina), cleistocactusy. . . Cestovatelé neminuli ani národní park La Vicu˜ na ve výšce 3700–3800 m n. m., Navštívili jej za velmi vlhkého a mlhavého počasí. Nacházeli zde tilandsie, oreocereusy, cereusy, Za připomenutí stojí i druhy jako Matucana histrix , Browningia cardinalis a Melocactus peruvianus. Odtud se pak opět vrátili do Limy.

38

Vládi Šamalíka, Isla Cedros – krásný zážitek na cestě po Baja California od Pavla Pavlíčka, Mexiko 2008 – část 4, Splněný sen – Echinocereus lindsayi (PP); Z dalších jen telegrafický přehled titulků: Povídání pro začátečníky, podle abecedy (5), Ve sbírce Libora Kunteho – červenec 2009, Kaktusářské jaro 2009 v Opavě II. Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (58), Povídání pro začátečníky – o pikýrování, Parodia herzogii – Foto měsíce – červenec 2009, Digitostigma s červeným květem, Bolivie očima Ladislava Horáčka (kniha), Projekt www.cykasy.cz, Na návštěvě v Jeřmanicích, Antálkova drobná poezie (15), Nová nabídka květináčků, Další noví adoptovaní potomci Inků, František Sedlář – stoletý jubilant, Setkání členů a příznivců Sekce pěstitelů sukulentů, Výstavy kaktusů a ostatních sukulentů na severní Moravě, Inzerce/Pozvánka na výstavu sukulentů v Brně a Pozvánka na výstavu kaktusů a sukulentů do Kroměříže

Coryphantha s olymoides (S heidweiler) Berger V historii kaktusaření patří tato nápadná koryfanta k opravdovým kmetům. První zmínka sahá až do roku 1841. Své druhové jméno získala díky podobnosti tvaru těla s artyčokem (Cynara scolymus). I přesto, že se jedná o velice atraktivní kaktusy, je jejich zastoupení v našich sbírkách spíše ojedinělé. Problém je třeba hledat přímo na nalezištích. C. scolymoides roste na rozsáhlém území Texasu, Chihuaušské pouště a Nového Mexika. Na nalezištích panují extrémní podmínky – teplo a minimum ročních srážek. To jsou hlavní faktory, které je třeba zohlednit při pěstování u nás. Co to znamená v praxi? Mně se osvědčila tato pravidla: Sázím do hrubšího substrátu s minimem hunusu (žádná rašelina!) a poprvé zalévám až po „zmrzlýchÿ. Pak už stačí maximum světla, spousta čerstvého vzduchu (nemají rády zadušené vlhké skleníky), troška trpělivosti (tyto koryfanty určítě nepatří ke sprinterům v růstu) a po pár letech máte ve své sbírce krásné a nezaměnitelné solitéry. Petr Metela Co dodat – Petrův příspěvek je takřka vyčerpávající a skoro jsem si doslov mohl odpustit. Přesto jsem zapátral po dalších zdrojích v literatuře i na síti. Mnoho jsem nenašel. Kromě položky Atlasu kaktusů 7/87 vypadá nadějně kniha Coryphantha∗). Nadějné očekávání však vzápětí vystřídalo zklamání, když jsem na s. 147 nalezl článeček převážně se zabývající historií popisů a popisovatelů, zatímco rostlina se v tom ztrácí. ¨thy, A., D. Coryphantha: Cacti of Mexico and southern USA. ) Dicht, F., R. Lu Ed. Springer. 2004. 200 s. ISBN 3-540-22306-1 ∗

Pozvánka od þpøíbuzný hÿ Tradiční prodejní výstava sukulentů, kaktusů, tilandsií a miniaturních orchidejí se uskuteční ve dnech 4.–11. září 2009 od 9.00 do 17.30 ve sklenících Botanické zahrady přírodovědecké fakulty MU Brno (roh ulic Veveří a Kotlářská). 43

Výborová s hùze 17. èerven e První prázdninová schůze výboru byla mírně odlehčená, k projednávání zůstalo především podrobnější hodnocení výstavy – vizte jinde v textu – a domlouvání nejbližších akcí. V horkém odpoledni u Petra Metely jsme si opět prohlédli jeho sbírku, poblahopřáli jsme hostiteli k narozeninám a probrali jsme i věci, na něž jindy nezbývá příliš čas.

Pí¹í jinde. . . Během přípravy tohoto čísla mi přišla zpráva z Chrudimi, že vyšlo další číslo webových kaktusářských novin na adrese http://www.cact.cz/noviny/. Jindy bych si to prohlédl, něco přečetl, pokýval bych hlavou a šel dál. Tentokrát mě ale zastavily dvě myšlenky: • Zrovna se mi to hodí to Azetu, kousek místa se tentokrát najde snadněji a • jedna na zamyšlení – proč jinde lidé píší, jen v našem klubu moc ne. Nevím, jak to Pavel Pavlíček dělá, zda autory příspěvků honoruje nebo je jinak motivuje nebo zda je to osobním kouzlem a známostí jeho osoby, firmy, stránek, že píší a posílají mu články. Jedno je však jisté: Přes dvacet článků od různých autorů pestrého zaměření velmi dobré úrovně dělá z Pavlíčkových webových novin zdařilé a lákavé místo pro zveřejňování informací, zkušeností a dojmů a „pochlubení seÿ. V té souvislosti jsem si vzpomněl, že ani v Brně v minulosti nebylo tak líno a ticho. Prošla mi rukama sbírečka článků bývalého předsedy pana Moučky, které psal a které zveřejňovaly noviny krajského a městského formátu. Nebylo jich málo a kdyby nic jiného, čas od času připomínaly, že v Brně žijí kaktusáří a že něco dělají, zkrátka taková nenásilná propagace a nepochybně i trochu lákadlo pro zájemce. Nechci si namlouvat, že dnešní noviny by nám pro takové články zrovna trhaly ruce, že je dost lidí, kteří mají čas a chuť se na kaktusaření dát, že by nám taková literární činnost rozšířila a omladila členskou základnu apod. Přinejmenším by to však byla vhodná forma zviditelnění kaktusů a kaktusářství. Další věc je, že dnes by se asi těžko našel autor takových článků, neboť i do našeho Azetu dostávám velmi málo příspěvků (ledaže by mu/jí byl Azet málo dobrý nebo že třeba příspěvky nehonoruje). Tvrdím ovšem také, že mnozí mají hodně poznatků, zkušeností a zážitků týkajících se kaktusů a že by stačilo málo: Sednout a napsat. Potenciální autoří se ale o-/vymlouvají, že nevědí o čem, že to neumí, že nemají čas a podobně. Nechci soudit a porovnávat, kolik váží výše uvedené předpony vya o-. To ví každý nejlépe sám. Ani se nemohu a nechci na lidi zlobit, že si s určitým oprávněním řeknou: „Zaplatil/a jsem si, teď mě bavte.ÿ Dalo by se říci, že dnes jsou lidé línější a lenivější, uhoněnější a unavenější, méně uvědomělí a motivovaní. Alespoň to tak vypadá, pominu-li několik málo čestných výjimek. Ale zpět ke chrudimským novinám. Z titulků vybírám cestopisné: Václav Šeda – Toulky Bolivií (5), Gymno-deník 2007 (19) od Martina Tvrdíka, Den po dni v Baja California (5) – Pavel Randa, Baja California 2008 všemi směry (4) – z deníku 42

Tam na kraji města navštívili zmíněného skoro osmašedesátiletého Karla Knížete, který kromě místní zahrady a skleníku udržuje ještě pěstírnu v Chile a čile ochoduje s Američany, Japonci a Číňany (mj.) a je zdrojem legálních „Citesovýchÿ rostlin. Následoval přelet do Cusca, hlavního města incké říše, výlet na Machu-Picchu podél řeky Urubamby, raftaři vyhledávaného centra Aqua Scalientes. Ve stále vlhkém ale teplém počasí cestovatelé navštívili i blízkou botanickou zahradu. Tropické klima a nedozírné schody a žebříky nad hlavou je však odradily od důkladné prohlídky. Za připomenutí stojí obrázky horských teras, starobylých staveb, muzea zlata. . . Po schůzi jsme se s přednášejícím a několika „skalnímiÿ občerstvili v blízké Severce a rozešli na víkend domů. Pavel Heřtus – pro ty, kdo jej neznají třeba ze zájezdu před několika lety – je kaktusář, pěstitel, cestovatel a obchodník. Aktuality, jakož i obchodní nabídku najdete na jeho webu http://www.kakteen.cz/.

Přednášející z května a června si večer po schůzi prohlížejí fotografie ze zahájení letošní výstavy kaktusů

Výborová s hùze 16. èervna Schůze byla ve znamení hodnocení nedlouho skončené výstavy kaktusů a přípravy činnosti pro následující půlrok. Šlo převážně o méně závažné změny a upřesnění. Byl oznámen a schválen záměr doplnit kontaktní informace o členech klubu.

39

Foto Matěj a Josef Poláchovi (←) 40

Viktor Talián (↑) 41