EAZA YEAR OF THE FROG CAMPAIGN 2007 /2008 AMPHIBIAN ALARM - ŽÁBY BIJÍ NA POPLACH
Ve starověkém Egyptě byla žába považována za symbol původu života. Každé jaro to vypadalo jakoby z ničeho vznikali v obrovském množství pulci ve vodách Nilu a postupně se proměňovali v čtyřnohá zvířata, která zaplňovali masově jeho břehy. V evolučním smyslu obojživelníci symbolizují přechod obratlovců na souš. Poté co vystoupili na souš, přežívali nějakých 400 milionů let v devonu. Byli tak svědky vzestupu a pádu dinosaurů, přežili mnohé klimatické změny a jedno masové vymírání za druhým, při kterých bylo vyhubeno 90% zvířecích druhů na Zemi. V současné době obojživelníci a zvláště žáby a ropuchy jsou se svými více než třítisící druhy ještě pořád úctyhodnou vzkvétající, malebnou a poutavou třídou živočichů. Dokonce i v novodobých kulturách byly žáby symbolem plodnosti a úspěšné reprodukce. Nejen z hlediska evolučního, ale i v rámci krátké lidské historie se dříve a až dosud mimořádně vitální a plodní obojživelníci proměnili v nejohroženější třídu obratlovců. Polovina nebo i více druhů může zmizet ze zeměkoule v průběhu desetiletí. Je mimo veškerou pochybnost, že příčina této blížící se katastrofy je důsledkem lidských zásahů do původní přírody. Z toho plyne povinnost lidstva pokusit se zastavit tento proces a zachránit vše co je možné z této nádherné skupiny živočichů..... Je ještě další zajímavý pohled na žáby ve starověkém Egyptě. V důsledku jejich masivního výskytu podél řeky Nilu byl v egyptském matematickém systému stanoven znak 100.000 v podobě „žabího" hieroglyfu. Pojďme tedy spojit síly k zajištění finančních prostředků v rámci kampaně na záchranu žab tak, aby konto mohlo být zapsáno mnoha a mnoha žábami! Leober de Boer, Chairman, European Association of Zoos and Aquaria
PROBLÉMY - PŘÍČINY - ŘEŠENÍ Po více než 360 milionech let, kdy obojživelníci na Zemi prospívali, by mohla jedna třetina až jedna polovina ze všech druhů obojživelníků v nejbližší budoucnosti zmizet. Země směřuje k největšímu hromadné vyhynutí od zmizení dinosaurů. Na každý ohrožený ptačí nebo savčí druh jsou 2- 3 obojživelníci, které mají blízko k vyhynutí. Obojživelníci jsou hrozivě ovlivňováni ztrátou přirozeného prostředí, změnou klimatu, znečišťováním a pesticidy, zavlečenými druhy a přílišným sběrem pro jídlo a jako domácí mazlíčci. Ale nejnebezpečnější nepřítel je houbové onemocnění chytridomykóza, které je smrtelné pro stovky druhů obojživelníků a za posledních 50 let se pomalu šíří z Afriky přes celou planetu. Globální změna klimatu možná problému ještě přitížila. Hrozba chytridomykózy pro žáby byla objevená méně než před desetiletím a od té doby kvůli ní zcela zmizely tucty žabích druhů. Od 30.let minulého století, byly z Afriky do celého světa posílány tisíce žab drápatek (je pravděpodobné, že právě ony mohou být zdrojem houbové nákazy) pro těhotenské testy a laboratorní studie, čímž bylo onemocnění celosvětově rozšiřováno. Chytridomykóza je v přírodě dosud nezadržitelná a neléčitelná. V prostředích, kde prospívá, může houba zabít 80 procent všech obojživelníků v průběhu několika měsíců, což vede k rozsáhlým vyhynutím obojživelníků. Krize obojživelníků možná souvisí zároveň i se změnou klimatu. Vyšší teploty vysušují vlhké oblasti, kde se obojživelníkům nejvíce daří, a způsobují stres, který vede k větší náchylnosti k tomuto onemocnění. Celosvětové vědecké společenství má krizový plán nazvaný Akční plán na ochranu obojživelníků (Amphibian Conservation Action Plan = ACAP), včetně výzkumu, analýzy, a ochrany in situ (na původním místě ve volné přírodě). Pro ty druhy, které nemohou být zachráněné na původním místě, je
plánem zachránit žáby prostřednictvím iniciativy Archa obojživelníků (Amphibian Ark). Plán Archa obojživelníků je jednoduchý, ale vyžaduje získání darů v celkovém úhrnu 50 milionů $ (US). Archa obojživelníků (Amphibian Ark =AArk) je program koordinovaný Světovým svazem ochrana přírody (IUCN), Skupinou specialistů pro záchranné chovy (Conservation Breeding Specialist Group), Skupinou specialistů IUCN pro obojživelníky (IUCN Amphibian Specialist Group, a Světovou asociací zoo a akvárií (World Association Zoos a Aquariums (WAZA), a podporovaný celosvětovou sítí zoologických zahrad a akvárií, který pomáhá držet ohrožené druhy obojživelníků nad vodou. AArk program zachrání ohrožené žáby a umístí je do "ochranné vazby" ve stovkách jedinců ex situ (mimo přirozené stanoviště) ve specializovaných zařízeních v zoologických zahradách, akváriích, a dalších partnerských institucích na celém světě pro úschovu a chov, zajištění dlouhodobého přežití obojživelníků, jejichž ochrana v přírodě není aktuálně možná. Je naděje, že tito zachránění obojživelníci budou vypuštěni zpět do přírody až původní hrozby budou zneutralizovány. Kampaň na záchranu obojživelníků - proč? „Téměř každý zná obojživelníky, resp. žáby. Jedná se o mimořádně zajímavou skupinu obratlovců, kteří se vyvíjejí z vajíčka v dospělce tzv. metamorfózou - přes stádium larvy. Tento pozoruhodný proces hrál důležitou roli v historickém vývoji organismů při osidlování souše. Představuje evoluci zhuštěnou do pouhých několika týdnů, což podněcuje naši představivost. Rozmanitost obojživelníků je obrovská, stejně jako prostředí, které obývají - kromě oceánů a polárních oblastí se vyskytují téměř všude. Jsou tak blízcí většině lidí, což dokazuje fakt, že se stali součástí mystiky, legend, národních pohádek mnoha národností. A co víc, stále ještě jsou objevovány nové druhy. Vzhledem k tomu, že jejich prostředí je ničeno takovou rychlostí, nejeden druh vymizí ještě dříve, než je vůbec objeven. Plísňová infekce, proti které neznáme lék, postupuje velmi rychle a ohrožuje celá společenstva obojživelníků. Pokud nebudeme rychle jednat, obojživelníci mohou vymizet plošně po celé Zemi. Chov obojživelníků v lidské péči je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších způsobů, jak tuto postupující krizi zpomalit. Vybrané druhy, odchované ve vhodných ex-situ podmínkách, mohou znásobit a podpořit populace, které mohou být vypuštěny do chráněných míst ve volné přírodě. Proto byla vyhlášena Skupinou specialistů pro chov obojživelníků při IUCN/SSC (Mezinárodní unie ochrany přírody) a WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií) kampaň na podporu ex-situ projektů po celém světě. Světová komunita zoologických zahrad a akvárií ochotně přijala tuto výzvu a poskytla vhodná zařízení a chovatelské zkušenosti v rámci svých institucí. Aby byla realizace kampaně skutečně přínosnou, je třeba získat finanční i politickou podporu ve všech částech světa. Proto vřele zvu všechny z vás, abyste se zúčastnili globální kampaně na záchranu obojživelníků. Jejím hlavním cílem přiblížit veřejnosti povědomí a pochopení krize a mizení obojživelníků. Finance získané díky této světové kampani pomohou podpořit organizační aktivity, budou financovat regionální iniciativy a také zajistí udržitelnost přežívajících populací obojživelníků. Bez okamžité pomoci je pravděpodobné, že stovky druhů těchto zajímavých tvorů by vyhynuly ještě v průběhu našeho života." Sir David Attenborough Patron kampaně Amphibian Ark 2008 - Rok obojživelníků
FAKTA NEJEN O ŽÁBÁCH 1. Už sám pojem obojživelník napovídá, že tato zvířata žijí "obojím životem", tedy jak ve vodním prostředí coby larvy, tak víceméně pozemním životem jako dospělci. 2. Většina obojživelníků skutečně prochází akvatickým (vodním) stadiem a pak metamorfuje do pozemních dospělců, ovšem jedná se o značné zevšeobecnění. 3. Existuje totiž mnoho výjimek, někteří obojživelníci jsou terestriální (žijící pozemním životem) a jejich mláďata jsou identická s dospělci; jiní, například někteří mloci, vůbec neprocházejí metamorfózou a pohlavně dospívají už jako larvy; další obojživelníci nikdy neopouštějí vodu, některé žáby snášejí svá vajíčka do pěnových hnízd nebo vychovávají své larvy ve vlhkých norách pod zemí a někteří mloci jsou živorodí. 4. Ale i kdybychom obojživelníky popsali jen jako čtyřnohá zvířata, která mají páteř, rovněž bychom se dopustili značné generalizace. Celá skupina červorů nemá nohy vůbec a absence
končetin existuje také u některých druhů mloků. Známe tři řády obojživelníků: bezocasí (žáby, Anura), ocasatí (mloky a čolky (Caudata) a červoři (Gymnophiona). 5. Obojživelníci nemají šupiny, peří ani srst. Jejich kůže bývá více či méně vlhká. Larvální dýchání probíhá obvykle externími žábrami, ale dospělci mohou k dýchání používat žábry, plíce a nebo kůži. Někteří mloci úplně ztratili plíce a pro výměnu plynu používají pouze kůži. I žáby mohou ve vodě dýchat kůží. 6. A konečně: obojživelníci jsou ektotermní živočichové (s proměnlivou teplotou), což znamená, že teplota jejich těla závisí na teplotě okolního prostředí. 7. Představují velmi zajímavou skupinu živočichů s množstvím neobvyklých adaptací na své okolí. Nalezli bychom je v tropických deštných lesích, v bažinách, v kulturních krajinách i na pouštích. V mírném pásu hibernují, v pouštích tráví buď horké dny, nebo celé období sucha pod zemí.
OBOJŽIVELNÍCI V OHROŽENÍ Archa obojživelníků. Obojživelníci čelí vysokému stupni ohrožení. Krize obojživelníků představuje největší výzvu druhové ochrany v dějinách lidstva. Globální odhad počtu obojživelníků Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) z roce 2005 uvedl, že třetina až polovina ze 6000 druhů obojživelníků je ohrožena vyhubením, více než 120 druhů v nedávné minulosti už dokonce zcela zmizelo. Vědci na celém světě si uvědomili, že chov v zajetí je nezbytný jako dočasné řešení a že je nutné ho zahrnout do plánů, jež by zabránily vyhynutí dalších stovek druhů obojživelníků. O rok později vypracovali specialisté z celého světa, Světová unie na ochranu přírody (IUCN) a Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) program spolupráce zvaný Archa obojživelníků (Amphibian Ark, Aark) s cílem rozvíjet, propagovat a vést krátkodobý management chovu v lidské péči a tím umožnit dlouhodobé přežití i těch druhů obojživelníků, u nichž momentálně potřebná ochrana v přírodě není možná. pravděpodobně došlo k vymizení nesčetných druhů obojživelníků, přežití dalších je nejisté. Rozšíření chytridiomykózy, která je zodpovědná za současnou krizi, nepolevuje a neslábne, takže výzva k činům je naléhavější než kdy předtím. Preferované řešení, jímž je vytvoření "záchovných" populací v lidské péči, které by zajistily přežití druhu, však vyžaduje úsilí, nasazení a investice ve stěží předvídatelné míře. Je velmi důležité, aby si veřejnost uvědomila hrozbu vyhynutí obojživelníků. Obojživelníci v nebezpečí! Obojživelníci čelí vysokému stupni ohrožení. Krize obojživelníků představuje největší výzvu druhové ochrany v dějinách lidstva. Jedna třetina (žáby) až jedna polovina (ocasatí) z téměř 6000 druhů obojživelníků jsou ohroženy vyhubením a přes 120 druhů již v poslední době vymizelo. To je podstatně více než u kterékoli jiné skupiny zvířat: pro srovnání, 12 % ptačích druhů a 25 % savčích je ohroženo. Globální hodnocení obojživelníků Světovou unií na ochranu přírody (IUCN) varuje, že stovkám ohrožených druhů již nemůžeme pomoci ve volné přírodě, tzn. vyzývají zoologické zahrady k záchraně, tj. vytvoření záložních populací v lidské péči. Příčiny ohrožení Masivní pokles množství druhů obojživelníků je vyvolán celou řadou příčin. Abychom lépe porozuměli nejdůležitějším příčinám ohrožení obojživelníků, vědci z GAA shrnuli známé příčiny ohrožení jednotlivých druhů obojživelníků s použitím standardizovaného seznamu (IUCN Major Threat Authority File). Shrnutí příčin ohrožení ukazuje graf číslo 1. Ztráta biotopů a zhoršování životního prostředí jsou největšími příčinami ohrožení obojživelníků, které se dotýkají téměř 4000 druhů. Počty druhů ohrožených ztrátou biotopu a zhoršováním životního
prostředí jsou téměř čtyřikrát větší než druhá největší příčina, jíž je znečištění. Ačkoliv se onemocnění jeví jako relativně méně podstatná příčina ohrožení obojživelníků, u postižených druhů mohou způsobit náhlý a dramatický pokles populace vedoucí k velmi rychlému vyhubení. Pro srovnání: ztráta biotopu a zhoršování životního prostředí sice ovlivňují mnohem větší počet druhů, míra poklesu je však obvykle mnohem nižší, a pro tyto případy existuje celá řada různých strategií jako je tvorba chráněných území. Červený seznam ohrožených druhů Primárním cílem Global Amphibian Assessment je vyhodnocení všech známých druhů obojživelníků s přihlédnutím k zařazení do kategorií Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN. Tyto kategorie poskytuj rámec pro zařazování druhů do kategorií Červeného seznamu ohrožených druhů s důrazem na kriticky ohrožené druhy. V tomto kontextu patří pojem "ohrožený druh" k druhům zařazeným do kategorií "zranitelný", "ohrožený" a "kriticky ohrožený". Odhaduje se, že z 5918 druhů obojživelníků je téměř jedna třetina (32, 2%), což je 1896 druhů (graf číslo 2), ohrožena vyhynutím. To je výrazně více než u ptáků (12%) a savců (23%), jediných srovnatelných tříd živočichů, kde se podařilo shromáždit srovnatelné údaje. 34 druhů je považováno za vyhynulé (ex), jeden za vyhynulý ve volné přírodě . Dalších 2604 druhů se nyní nepokládá za ohrožené a jsou řazeni do kategorií "téměř ohrožený"(NT) a "nejméně dotčený"(LC), zatímco k dalším 1383 druhům nejsou k dispozici dostatečné údaje (DD). Ve srovnání s dalšími třídami živočichů je obzvláště velké množství obojživelníků zastoupeno ve vyšších kategoriích. Například 7,7% obojživelníků je uvedeno v kategorii "kriticky ohrožený"(456 druhů) ve srovnání s 1,8% druhů ptáků (179druhů) a 3,8% savců (184 druhů). Úroveň ohrožení obojživelníků je nepochybně podhodnocena, protože téměř ¼ (23,4%) druhů je natolik málo známých, že nelze učinit kvalifikovaný početní odhad, a významná část těchto druhů je považována za globálně ohrožené. Srovnatelné počty pro ptáky a savce jsou 0,8% a 5, 3%. Monitorování populačních trendů je klíčem k určování počtů jednotlivých druhů: Mimořádná pozornost byla věnována tomu, který druh ubývá, který je stabilní a u kterého se počty zvyšují. V GAA zaznamenali pokles stavů obojživelníků u 42, 5% druhů. Naproti tomu 26% druhů obojživelníků je stabilních a pouze u 0,5% druhů se počty zvyšují. Informace o trendech nejsou dostupné u 30,4% druhů, takže počet ubývajících druhů může být ještě podstatně vyšší. Vyhynutí Potvrdit vyhynutí je velmi obtížné. Od roku 1500 bylo potvrzeno pouze u 34 druhů obojživelníků. Ovšem už mnoho druhů obojživelníků vymizelo a nebylo znovu nalezeno. Bez průkazného výzkumu zaměřeného na vymizení však tyto druhy nemohou být klasifikovány v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN jako vyhynulé, ovšem jsou označovány jako "zřejmě vyhynulé" v kategorii "kriticky ohrožení". GAA eviduje na 130 takových zřejmě vyhynulých druhů. Bohužel bylo neomylně zdokumentováno, že rychlost vymírání se zvyšuje. Ze 34 známých vyhynulých druhů se od roku 1980 znovu objevilo 9, včetně takového druhu jako je golden toad Bufo periglenes z Monteverde v Kostarice. Z těchto obojživelníků označovaných jako "zřejmě vyhynulí", od roku 1980 zmizelo a nebylo dokumentováno nejméně 113 druhů. Naštěstí se podařilo znovu objevit několik druhů obojživelníků, jež byly pokládány za vyhynulé. Například Atelopus cruciger nebyl ve Venezuele od roku 1986 spatřen, ale v roce 2003 byla znovu objevena malá populace. Ohrožení celých systematických skupin Třída obojživelníci je tvořena třemi skupinami (řády): ocasatí (Caudata), žáby (Anura) a červoři (Gymnophiona). Mezi těmito skupinami existují velké rozdíly jak v počtu druhů, tak ve stupni jejich ohroženosti. Nejvíce je známo druhů žab, poté mloků a čolků a nejméně známých patří do skupiny červorů. Mezi žábami je 1675 druhů (32,1 % z celkového počtu druhů žab) ohrožených nebo již vymřelých. U čolků a mloků je ale stupeň ohroženosti podstatně vyšší - 251 druhů (46.9 % z
celkového počtu druhů ocasatých) je ohroženo nebo již vyhubeno. Oproti tomu červoři se zdají být v relativním bezpečí, pouze 5 druhů (2.9 %) je ohrožených (viz tabulka 1). Na druhou stranu toho o červorech mnoho nevíme, asi 2/3 (66%) druhů je příliš málo probádáno.
Další rána pod pás Obojživelníci jsou vážně ohroženi ztrátou životního prostředí, změnou klimatu, znečištěním a používáním pesticidů, zavlečením nepůvodních druhů, lovem do restaurací i pro obchod se zvířaty. Nejzávažnější hrozbou je však cizopasná plíseň (Batrachochytrium dendrobatidis) napadající právě obojživelníky. Nemoc způsobená touto plísní (chytridiomykóza) je pro stovky druhů smrtelná. Byla zavlečena z Afriky prostřednictvím africké žáby drápatky vodní. Drápatky, které jsou pravděpodobně imunními nosiči choroby, byly od třicátých let 20. století rozváženy do celého světa a používány k laboratorním účelům. Tímto způsobem se nemoc rozšířila po celé Zemi. Bohužel, v přírodě je v současné době neléčitelná a prakticky nezastavitelná. Ve vhodném prostředí může během několika měsíců usmrtit až 80% žijících obojživelníků. Její rozšíření ovlivňují také změny klimatu. Oteplování
vysušuje vlhké oblasti, kde se obojživelníkům daří, a tyto negativní změny snižují jejich šance na přežití.
• • • • • • •
Odstrašující statistika 50 % z celkového počtu obojživelníků, tj. asi 6,000 popsaných druhů, je ohroženo vyhynutím, 33 % známých druhů je ohroženo, o dalších 23 % nemáme dostatek údajů, předpokládáme ale se, že jsou ohroženi, což činí dalších zhruba 3,000 druhů v tíživé situaci. 122: minimální počet druhů obojživelníků, kteří již vyhynuli! 500: odhadovaný počet druhů obojživelníků, jejichž životní prostředí je ohrožováno způsobem, který nelze dostatečně rychle zastavit a vyžadují tudíž ochranu v ex situ. 10: počet druhů obojživelníků, kteří tvoří životaschopné populace vzoologických zahradách Severní Ameriky 50: počet druhů obojživelníků, kteří tvoří životaschopné populace v zoologických zahradách celého světa 10 %: poměr druhů obojživelníků ohrožených vyhubením, které jsou zoo po celém světe v nejlepším případě schopné zachránit 1: počet druhů obojživelníků, o které se musí postarat každá z 500 největších zoo sloučených ve WAZA, aby se zastavily ztráty.
ROZŠÍŘENÍ OBOJŽIVELNÍKŮ Světové rozšíření obojživelníků znázorňuje obrázek 1. Z této mapy vyplývá, že oblasti s nejvyšším výskytem zahrnují tropickou Jižní Ameriku a západní Afriku. USA je důležitým domovem pro mloky. Bohužel oblasti jako Indonésie, Nová Guinea a údolí Konga nejsou zdaleka tak přístupné člověku a data z nich jsou zřejmě podhodnocená.
Pokud se podíváme na rozšíření obojživelníků z hlediska jednotlivých států, pak v Brazílii žije nejvíce druhů obojživelníků na světě (nejméně 751 druhů). V tabulce 3 je uvedeno 20 zemí s největším zastoupením obojživelníků. Některé země ale nejsou dobře prozkoumány a předpokládá se, že se počet druhů je vyšší, např. v Indonésii.
ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ Mapa (obr. 4) ukazuje světové rozšíření ohrožených druhů - největší koncentrace zahrnující více než polovinu doposud známých druhů obojživelníků se vyskytuje v relativně omezené oblasti od jižního Mexika jižně po Ekvádor a Venezuelu a ve Velkých Antilách. Tato oblast je osídlena převážně druhy s malým areálem rozšířením, často žijící v horských oblastech. Mnoho z nich bylo vystaveno ztrátě přirozeného životního prostředí a houbové nemoci chytridiomykóze.
Tabulka 4 shrnuje 20 zemí s největším počtem ohrožených druhů obojživelníků.
Země zahrnuty uvedené v tabulce 4 mají velkou zodpovědnost za ochranu světově ohrožených druhů obojživelníků. Tabulka 5 shrnuje seznam zemí s největším procentem ohrožených druhů obojživelníků. Prvních 5 zemí se nachází v Karibiku, kde je ohroženo nejméně 70% všech obojživelníků žijících v těchto zemích. Nejvíce zemí z tabulky 5 leží ve střední či Jižní Americe.
ENDEMIČTÍ OBOJŽIVELNÍCI Tabulka 6 shrnuje 20 zemí s největším počtem endemických druhů (tzn. druhů, které se nevyskytují v žádné jiné zemi), zatímco tabulka 7 ukazuje 20 zemí s největším procentem endemismu.
Nejvyšší procento endemismu vykazují ostrovní státy. Na 6 z nich jsou všechny druhy obojživelníků endemické.
OBOJŽIVELNÍCI JAKO UKAZATELÉ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH PŘÍNOS LIDSTVU Obojživelníci pomáhají nám a celému světu nespočet způsoby. Poskytují léky, včetně látek, které jsou používány jako analgetika, antibiotika, stimulanty pro lidi postižené infarktem a léky na různé nemoci včetně depresí, mrtvice, Alzheimerovy nemoci a rakoviny. Australská žába Litoria chloris a její příbuzní nám dávají látku schopnou prevence HIV, příčiny AIDS. Prostřednictvím tenké kůže obojživelníci dýchají (až z 80ti %) a přijímají vodu, zároveň jsou ale díky tomu velmi zranitelní vůči znečištění životního prostředí, zejména ze zemědělství, průmyslu a farmaceutického odvětví. Například DDT, PCB a dioxiny (látky podobné ženským hormonům) mohou ovlivňovat endokrinní systém a způsobovat "poženštění" u obojživelníků (ale i vodních organismů, např. ryb). Tyto případy již byly zaznamenány u jedinců žijících v přírodě, nicméně o dlouhodobých vlivech na populaci se toho zatím moc neví. Obojživelníci byli používáni horníky v dolech, aby je v podzemí včas varovali před přítomností jedovatých plynů (podobně se používali i citliví kanárci). Stejně tak nás obojživelníci mohou upozorňovat na nebezpečné životní prostředí, které by mohlo mít vážný vliv na i naše zdraví. Obojživelníci jsou významným prvkem celého ekosystému. V 70. letech minulého století bylo objeveno, že mločík Plethodon cinereus byl nejvíce zastoupený obratlovec v lesích na východě USA a že svou biomasou převažoval nad všemi ptáky a savci dohromady. Obojživelníci se živí především hmyzem a dalšími bezobratlými. Odhaduje se, že např. jediná populace rosničky Acris crepitans čítající asi 1000 jedinců by mohla zkonzumovat téměř 5 milionů bezobratlých za 1 rok. Jednoznačně jsou obojživelníci významnými predátory malých bezobratlých, ale zároveň také slouží jako potrava pro větší predátory. Jsou tak významným a nepostradatelným článkem v potravním řetězci. V oblastech, kde došlo k poklesu stavu obojživelníků došlo k nárůstu škůdců a hmyzu, který přenáší nejrůznější nemoci, včetně těch lidských.
ROLE OBOJŽIVELNÍKŮ V KULTUŘE A NÁBOŽENSTVÍ Obojživelníci hrají také důležitou roli v lidské kultuře. Lidé vnímají obojživelníky různými způsoby. Zatímco v některých kulturách byly žáby a ropuchy považovány za symbol zla, jiné kultury je považovaly za strážce životodárného deště nebo znak plodnosti a štěstí. A některé je prostě využívaly jako zdroj potravy. Obojživelníci byli oslavováni nebo zatracováni jako postavy z bájných historek, jako posvátné bytosti. Používali se i jako příměs lidových léků... Před-biblická doba. Šamanismus, datován zpět do období doby kamenné, je považován za základ všech náboženství. Šaman byl vůdce, jehož funkcí bylo tvořit spojení mezi jeho lidem a duchovním světem. Ropuchy byly významné pro šamany pro jejich symbolickou hodnotu a halucinogenní účinky.
V raných asijských kulturách a Americe před příchodem Kolumba byla ropucha považována za Matku Zemi, začátek a konec života. Egyptská bohyně dětí Heqet je obvykle zobrazována s hlavou žáby. Lampy a amulety ve tvaru žáby byly umisťovány do egyptských hrobek, aby zaháněly démony z podsvětí. Bible. Křesťanská víra nezobrazuje obojživelníky v tak pozitivním světle. Jedna z pohrom seslaných na Egypt byla ve formě záplavy žab. Za povšimnutí však stojí, že tato pohroma předcházela pohromě znečištění vody a byla následována pohromou ve formě přemnožení hmyzu. Středověk. Od středověku byly ropuchy a čarodějnice úzce svázány. Podle některých pověr, čarodějnice žily s žábami. Díky chemickým látkám obsaženým v jejich kůži se žáby staly populární ingrediencí kouzel a lektvarů. Moderní původní společnost. Lovci z některých původních amazonských kmenů si třou do zanícených ran výměšky kůže žáby Phyllomedusa bicolor. Toxiny, které jsou v kůži obsaženy, vzbuzují zvracení a halucinace a údajně způsobují větší úspěch při lovu. Aboriginiové používali žáby rodu Cyclorana jako zdroj vody v období sucha. Indiáni z Kolumbie potírali výměškem ze zad žab Phyllobates terribilis ostří svých šípů, které poté používali jako jedovaté k lovu opic. Současnost. Kermit -žába, jedna z postaviček z pořadu Sezame, otevři se měl svůj debut v roce 1955. Od té doby těší děti každého věku svým vystoupením. Žáby pak mají své místo v mnoha pohádkách a povídkách.
JAK MŮŽETE POMOCI? • • •
Zapojte se s námi do připravovaných soutěží, pomůžete tak s osvětou veřejnosti. Navštivte webové stránky EAZA Informujte o kampani také své blízké a přátele!
Pokud se rozhodnete pomoci, kontaktujte nás nebo pošlete finanční podporu na účet kampaně:
číslo účtu (IBAN): název banky (Bank): kód banky (BIC):
NL-77-FTSB-0806604409 Fortis Bank Amsterodam FTSB-NL-2R
Adresa (Address): EAZA Executive Office PO Box 20164 1000 HD Amsterdam The Nederlands konstantní symbol lze použít č.: 622
