2007 ZDARMA

Partnerem čísla je společnost

ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2007 ZDARMA

Cena Siemens za doktorskou práci pro FS str. 4

Významné ocenění systému excelence na FS str. 5

Představujeme: Podnikatelský inkubátor CPIT str. 6

Setkání studentů s rektorem VŠB-TUO str. 7

Pracovna grafických a„Bakalářské výpočetních stanic pasování“ na hradu str. 9 Kurz Příprava absolventa VŠ pro vstup do zaměstnání str. 16

„V roce 2006 společnost KPMG Česká republika otevřela kancelář také v Ostravě, aby byla blíže svým klientům v severomoravském regionu. V roce 2007 bychom chtěli přijímat nové kolegy pro tuto kancelář i z řad absolventů Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.“ Říká ve svém úvodním slově Petr Sikora, Partner společnosti KPMG Česká republika zodpovědný za vedení kanceláře v Ostravě.

úvodní slovo AKADEMIK »ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. öÈfredaktorka

V·ûenÌ Ëten·¯i, milÈ studentky, milÌ studenti, brzy ukonËÌte sv· studia a budete se rozhodovat, jak naloûit se svou profesnÌ kariÈrou. ÿada z v·s jiû zÌskala pracovnÌ zkuöenosti v nÏkterÈ spoleËnosti v »eskÈ republice nebo i v zahraniËÌ a mÏla tak p¯Ìleûitost ovÏ¯it si teoretickÈ znalosti v praxi. Opravdov˝ vstup do pracovnÌho ûivota ale vÏtöinu z v·s teprve Ëek·, a to v dobÏ, kdy se v·m otevÌrajÌ novÈ moûnosti nejen v »eskÈ republice, ale i v EvropskÈ unii. SpoleËnost KPMG »esk· republika si v tomto rychle se rozvÌjejÌcÌm a konkurenËnÌm prost¯edÌ jiû ¯adu let udrûuje na trhu v˝znamnÈ postavenÌ, coû dokazujÌ kaûdoroËnÌ statistiky o n·boru a spokojenosti naöich zamÏstnanc˘. SpoleËnost KPMG »esk· republika pat¯Ì mezi dynamicky se rozvÌjejÌcÌ spoleËnosti s mezin·rodnÌm know-how. P˘sobÌ v oblasti auditu, daÚovÈho a finanËnÌho poradenstvÌ a ¯ÌzenÌ rizik a poradensk˝ch sluûeb. S 650 zamÏstnanci jsme jednou z nejvÏtöÌch spoleËnostÌ v oboru na ËeskÈm trhu. Ovöem poËet zamÏstnanc˘ nenÌ hlavnÌm klÌËem k naöemu ˙spÏchu. TÌm je p¯edevöÌm kvalita naöÌ pr·ce. Jsme rovnÏû hrdÌ na to, ûe mnoho naöich b˝val˝ch spolupracovnÌk˘ zast·v· v˝znamnÈ pozice ve v˝robnÌch a obchodnÌch spoleËnostech Ëi ve finanËnÌm sektoru. V pr˘bÏhu patn·cti let p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu se n·m poda¯ilo vychovat svÈ vlastnÌ zamÏstnance, z nichû mnozÌ dos·hli aû na vedoucÌ pozice a postupnÏ nahradili vÏtöinu zahraniËnÌch odbornÌk˘. V souËasnÈ dobÏ ¯ada Ëesk˝ch spolupracovnÌk˘ odjÌûdÌ na dlouhodobÈ st·ûe do zahraniËÌ, kde majÌ moûnost zÌsk·vat cennÈ zkuöenosti v praxi a zdokonalovat svÈ znalosti cizÌch jazyk˘. V roce 2006 spoleËnost KPMG »esk· republika otev¯ela kancel·¯ takÈ v OstravÏ, aby byla blÌûe sv˝m klient˘m v severomoravskÈm regionu. V roce 2007 bychom chtÏli p¯ijÌmat novÈ kolegy pro tuto kancel·¯ i z ¯ad absolvent˘ VysokÈ ökoly b·ÚskÈ ñ TechnickÈ univerzity Ostrava. P¯eji v·m mnoho ˙spÏch˘ p¯i ukonËenÌ vaöeho studia a vykroËenÌ do profesnÌho ûivota a tÏöÌm se na spolupr·ci s tÏmi z v·s, kte¯Ì se rozhodnete pro n·roËnou, nicmÈnÏ zajÌmavou a prestiûnÌ pr·ci ve spoleËnosti KPMG »esk· republika.

Petr Sikora Partner spoleËnosti KPMG »esk· republika zodpovÏdn˝ za vedenÌ kancel·¯e v OstravÏ

Ing. Petra Kubov· manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov· ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. ñ FS Ren·ta Most˝nov· ñ FEI Doc. Ing. Petr é˘rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov·, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov· ñ ñ Katedra spoleËensk˝ch vÏd Mgr. NadÏûda Pe¯inov· ñ ñ Katedra jazyk˘ Mgr. Ji¯Ì éÌdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov· ñ ñ ⁄st¯ednÌ knihovna foto: Josef Pol·k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk· 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 [email protected] http://ic.vsb.cz Vyd·v·: INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s†r.o. Studentsk· 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnÌ N·klad: 5.000 kus˘ Uz·vÏrka p¯ÌötÌho ËÌsla: 2. 2. 2007 Toto ËÌslo vyölo: 21. 1. 2007 ZmÏna program˘ je vyhrazena po¯adatel˘m Platnost kaûdÈ akce doporuËujeme ovÏ¯it telefonicky Za obsah reklamy odpovÌd· zadavatel Obsah p¯ÌspÏvk˘ se nemusÌ shodovat s n·zorem redakce

ISSN 1213-8916

AKADEMIK 1/2007

3

Cena Siemens – Werner von Siemens Excellence Award 2006 za doktorskou práci pro Fakultu strojní Ve čtvrtek 14. prosince 2006 se v reprezentativních prostorách Betlémské kaple v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení 9. ročníku Ceny Siemens – Werner von Siemens Excellence Award, kterou každoročně uděluje společnost Siemens ve spolupráci s Fórem průmyslu a vysokých škol ČR. Předání cen proběhlo za účasti ministryně školství, PhDr. Miroslavy Kopicové, náměstka ministryně školství prof. PhDr. Petra Matějů, Ph.D., rektorů a prorektorů českých technických univerzit a dalších významných osobností z oblasti vědy a výzkumu a zástupců firmy Siemens. V dosavadních devíti ročnících Ceny Siemens bylo oceněno 140 laureátů; ve formě stipendií a finančních odměn firma Siemens podpořila mladé české vědce částkou převyšující 4 milióny korun.

V 9. roËnÌku Ceny Siemens byly hodnoceny tyto kategorie: cena za v˝zkum, cena za doktorskou pr·ci a cena za diplomovou pr·ci. Z rukou gener·lnÌho ¯editele Siemens v »eskÈ republice Ing. Pavla Kafky obdrûeli ocenÏnÌ studenti nejen stipendia a finanËnÌ odmÏny, ale takÈ pamÏtnÌ medaili Siemens. JejÌm autorem je akademick˝ socha¯ ZdenÏk Kol·¯sk˝. Pro p¯ihl·öenÌ do soutÏûe je nutnÈ splnit p¯Ìsn· kvalitativnÌ kritÈria. VÌtÏznÈ pr·ce vybÌr· porota sloûen· z prorektor˘ pro vÏdu a v˝zkum Ëesk˝ch technick˝ch univerzit a ze z·stupc˘ spoleËnosti Siemens. I dÌky tomu se Cena Siemens stala jednou z nejprestiûnÏjöÌch soutÏûÌ svÈho druhu. V letoönÌm roce porota hodnotila tÈmÏ¯ stovku vynikajÌcÌch pracÌ. ÑVybrat z mnoha desÌtek p¯ihl·öen˝ch pracÌ ty nejlepöÌ je velice obtÌûnÈì, potvrzuje p¯edseda komise a prorek-

4

tor pro vÏdu a v˝zkum »VUT prof. Ladislav MusÌlek. Velmi potÏöujÌcÌ je fakt, ûe mezi letoönÌmi laure·ty v kategorii doktorsk˝ch pracÌ figuruje i jmÈno absolventa internÌho doktorskÈho studia na FakultÏ strojnÌ Ing. V·clava Moravce, Ph.D., kter˝ naöi ökolu i Fakultu strojnÌ reprezentoval svou pracÌ na tÈma ÑZvyöov·nÌ ûivotnosti osov˝ch n·stroj˘ pro modernÌ technologie obr·bÏnÌì. K bliûöÌmu p¯edstavenÌ laure·ta m˘ûe poslouûit text doporuËenÌ, kterÈ zaslal ökolitel, doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica, jako souË·st formul·¯e k ocenÏnÌ Cenou Siemens: ÑIng. V·clava Moravce, Ph.D. zn·m od dob jeho magistersk˝ch studiÌ. Jako student Fakulty strojnÌ VäB-TUO vûdy vystupoval jako student snaûÌcÌ se vyuûÌt pobytu ve ökole k zisku nov˝ch informacÌ a k rozöÌ¯enÌ si odborn˝ch znalostÌ. Vzhledem k tomu, ûe rodinnÈ z·zemÌ i vlastnÌ z·jem celkem jasnÏ modelovaly jeho orientaci na konkrÈtnÌ oblast obr·bÏcÌch n·stroj˘, byl cÌl jeho ˙silÌ z¯ejm˝. Po studijnÌm pobytu na TU Wien a dokonËenÌ magisterskÈho studia nastoupil na Fakultu strojnÌ jako internÌ doktorand. V pr˘bÏhu studia se kromÏ soustavnÈ pr·ce na doktorskÈ disertaËnÌ pr·ci aktivnÏ zapojil i do ûivota ökolÌcÌho pracoviötÏ ñ Katedry obr·bÏnÌ a mont·ûe. PodÌlel se na vedenÌ cviËenÌ v nÏkolika p¯edmÏtech, byl ¯eöitelem t¯Ì internÌch doktorandsk˝ch grant˘, podÌlel se na ¯eöenÌ nÏkolika ˙kol˘ v r·mci doplÚkovÈ Ëinnosti katedry.

NÏmecku. V˝sledkem vÏdeckÈ Ëinnosti Ing. V·clava Moravce, Ph.D. bylo i 12 odborn˝ch Ël·nk˘ v nejr˘znÏjöÌch periodik·ch. Ing. V·clav Moravec, Ph.D. ukonËil jako jeden z m·la student˘ svÈ studium v termÌnu a po obh·jenÌ svÈ pr·ce nastoupil do firmy, kde se jeho nabytÈ znalosti jistÏ z˙roËÌ. DoporuËuji pr·ci Ing. Moravce, Ph.D. do soutÏûe o Cenu Siemens nejen pro jejÌ vysokou odbornou i form·lnÌ ˙roveÚ, ale i pro mor·lnÌ a charakterovÈ vlastnosti jejÌho autora.ì

Pro ˙plnost je t¯eba dodat, ûe Fakulta strojnÌ byla zastoupena i v dalöÌ hodnocenÈ kategorii a sice v CenÏ Siemens za v˝zkum. »lenem jedinÈho ocenÏnÈho kolektivu pod vedenÌm Ing. Bohumila Hor·ka, Ph.D., kter˝ zÌskal Cenu za Studii pohonu mobilnÌho prost¯edku s palivov˝m Ël·nkem, byl i Ing. Old¯ich UËeÚ z Katedry v˝robnÌch stroj˘ a konstruov·nÌ. Nezb˝v·, neû vöem ocenÏn˝m podÏkovat za vzornou reprezentaci ökoly a vÏ¯it, ûe i v letech n·sledujÌcÌch bude naöe ökola nemÈnÏ ˙spÏön·. Text a foto: Doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica ProdÏkan pro vÏdu, v˝zkum a spolupr·ci s praxÌ FS

BÏhem svÈho doktorskÈho studia vystoupil na osmi mezin·rodnÌch vÏdeck˝ch a doktorandsk˝ch konferencÌch, kde prezentoval v˝sledky experiment˘ prov·dÏn˝ch na VäB-TU Ostrava, VUT Brno a u firmy BLICKLE v

AKADEMIK 1/2007

Významné ocenění systému excelence na Fakultě strojní Když delegace Fakulty strojní Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava zaujala svá místa v Paláci Žofín v Praze a začal slavnostní večer předávání Národní ceny České republiky za jakost pro rok 2006, byli jsme mírně rozechvělí, i když jsme z odpolední tiskové konference již věděli, co nás čeká. DÏkan fakulty p¯evzal OcenÏnÌ zlepöenÌ v˝konnosti organizace v Programu N·rodnÌ ceny »eskÈ republiky za jakost a fakulta tÌm dos·hla v kategorii ve¯ejnÈ spr·vy ñ hodnocenÌ podle modelu excelence EFQM nejlepöÌho dosaûenÈho v˝sledku za rok 2006, kdyû toto ocenÏnÌ zÌskala jako jedin· ze z˙ËastnÏn˝ch organizacÌ v tÈto kategorii. ZÌskanÈ ocenÏnÌ je v˝sledkem cÌlevÏdomÈ pr·ce vedenÌ fakulty a vöech jejÌch pracovnÌk˘, kter· se v roce 2005 projevila certifikacÌ SystÈmu managementu kvality a poDÏkan Fakulty strojnÌ VäB-TUO prof. Ing. Petr Horyl, CSc. p¯ebÌr· ocenÏnÌ

ti a zlepöov·nÌ v˝sledk˘. Fakulta si tento n·roËn˝ model vybrala mimo jinÈ pro moûnost srovn·nÌ sv˝ch v˝sledk˘ s pr˘myslov˝mi podniky, kde je tento model vyuûÌv·n ¯adu let. ⁄spÏch naöÌ fakulty by urËitÏ nebyl dosaûen bez podpory VysokÈ ökoly b·ÚskÈ-TechnickÈ univerzity Ostrava, kter· se orientuje na kvalitu systÈm˘ ¯ÌzenÌ a jiû vöechny fakulty certifikovaly svÈ systÈmy ¯ÌzenÌ podle norem ISO 9000. Proto n·s takÈ potÏöil ˙spÏch manaûera jakosti ökoly doc. Ing. Milana Hutyry, CSc., kter˝ byl ocenÏn jako finalista v prestiûnÌ soutÏûi Manaûer kvality

roku. Jsme r·di, ûe orientace univerzity na kvalitu se zaËala projevovat a doch·zÌ uzn·nÌ v nez·visl˝ch hodnocenÌch. VÌce informacÌ o p¯ed·nÌ Ceny ËeskÈ republiky za jakost obsahuje Tiskov· zpr·va Rady »eskÈ republiky pro jakost ze dne 13. listopadu 2006, dostupn· na adrese: http://www. scj-cr.cz/u-images/TZ_13_ 11_ 06_ def.pdf. VÌce informacÌ o N·rodnÌ politice podpory jakosti najdete na adrese www.npj.cz. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. Manaûer pro jakost FS Foto: ArchÌv FS

Doc. Ing. Milan Hutyra, CSc. p¯ebÌr· ocenÏnÌ finalisty v soutÏûi Manaûer kvality roku

kraËuje aplikacÌ komplexnÌho systÈmu excelence. Model excelence EFQM hodnotÌ kaûdou organizaci podle devÌti hlavnÌch kritÈriÌ. PrvnÌch pÏt vytv·¯Ì p¯edpoklady pro ˙spÏönost organizace, ve zbyl˝ch Ëty¯ech se hodnotÌ organizace z hlediska v˝sledk˘ nebo cÌl˘, jichû dos·hla. V˝sledky jsou hodnoceny p¯edevöÌm s ohledem na z·kaznÌka, jemuû model p¯ikl·d· nejvyööÌ v·hu. HodnotÌ se vöak i spokojenost zamÏstnanc˘ a vztah organizace k okolÌ, kde p˘sobÌ. Model EFQM umoûnÌ odhalit slab· mÌsta organizace a jeötÏ lÈpe vyuûÌt silnÈ str·nky. St·v· se tak siln˝m n·strojem pro management spoleËnosti p¯i zvyöov·nÌ jejÌ v˝konnos-

AKADEMIK 1/2007

OcenÏnÌ je slavnostnÏ p¯en·öeno na fakultu

5

Představujeme: PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR CPIT Ministerstvo pr˘myslu a obchodu v z·¯Ì uplynulÈho roku schv·lilo dva projekty zamÏ¯enÈ na v˝stavbu a provoz PodnikatelskÈho inkub·toru (PI) a Region·lnÌho centra transferu technologiÌ (RCTT) v celkovÈ hodnotÏ 230 miliÛn˘ korun. Celkem t¯i Ëtvrtiny n·klad˘ na uskuteËnÏnÌ projekt˘ zaplatÌ Evropsk· unie ze sv˝ch struktur·lnÌch fond˘. Projekty se t˝kajÌ v˝stavby a provozu objektu TechnologickÈho pavilÛnu CPIT ñ TL2. CÌlem projekt˘ je vybudov·nÌ kapacit inkubaËnÌch ploch pro zaËÌnajÌcÌ inovaËnÌ spoleËnosti a vytvo¯enÌ infrastruktury pro poskytov·nÌ kvalitnÌch rozvojov˝ch sluûeb. Projekty zpracovalo Centrum pokroËil˝ch inovaËnÌch technologiÌ (CPIT) ve spolupr·ci s Centrem transferu technologiÌ (CTT). Objekt PodnikatelskÈho inkub·toru CPIT bude st·t do konce roku 2007 v centr·lnÌ Ë·sti are·lu VäB-TUO v OstravÏ-PorubÏ. Inkub·tor nabÌdne technickÈ z·zemÌ, kter˝m je 3000 m2 Ëist˝ch inkubaËnÌch ploch a 2800 m2 ostatnÌch ploch pro tÈmÏ¯ Ëty¯icet zaËÌnajÌcÌch inovaËnÌch firem. Tyto firmy by mÏly vytvo¯it aû 200 pracovnÌch mÌst. Popt·vka uchazeË˘ o umÌstÏnÌ v inkub·torech v r·mci MoravskoslezskÈho kraje by mÏla zabezpeËit dlouhodobou obsazenost inkub·toru okolo 85%. OdbornÌ konzultanti RCTT budou formou takzvan˝ch BalÌËk˘ nabÌzet inkubovan˝m spoleËnostem rozvojovÈ sluûby. Jedn· se o konzultaËnÌ a poradenskÈ sluûby v oblastech jako jsou finance, marketing, ochrana duöevnÌho vlastnictvÌ, komercializace duöevnÌho vlastnictvÌ, pr·vo, lidskÈ zdroje, vzdÏl·nÌ, strategickÈ poradenstvÌ, propojov·nÌ spoleËnostÌ, zakl·d·nÌ spoleËnostÌ apod. Velk˝m ˙spÏchem je, ûe Podnikatelsk˝ inkub·tor CPIT se pravdÏpodobnÏ stane jednÌm z prvnÌch univerzitnÌch inkub·tor˘ v »eskÈ republice. VäB-TUO bude tÌmto

tÏûit ze sv˝ch odborn˝ch schopnostÌ a dovednostÌ a umoûnÌ sv˝m akademick˝m zamÏstnanc˘m, student˘m Ëi absolvent˘m uskuteËÚovat svÈ podnikatelskÈ z·mÏry.

V souËasnosti kaûd· univerzita, kter· se ¯adÌ nebo se chce ¯adit mezi ty nejlepöÌ, tedy i VäBTUO, inkub·tor spravuje a d·le tyto aktivity rozvÌjÌ. Podnikatelsk˝ inkub·tor CPIT otev¯e dve¯e i ostatnÌm z·jemc˘m o inovaËnÌ podnik·nÌ. KromÏ akademick˝ch pracovnÌk˘, student˘ a absolvent˘, to budou jiû fungujÌcÌ spoleËnosti a firmy s inovaËnÌm n·padem Ëi z·mÏrem, kterÈ mohou prok·zat ˙zkou vazbu na v˝zkum a v˝voj univerzit v MoravskoslezskÈm kraji. TÌmto by mÏly b˝t odbour·ny z·kladnÌ problÈmy ryze univerzitnÌch inkub·tor˘, kterÈ se t˝kajÌ nap¯. v˝raznÈho odbornÈho vyhranÏnÌ u nÏkter˝ch tzv. Ñakademick˝ch podnikatel˘ì. Udrûitelnost p¯ijat˝ch uchazeË˘ je p¯edpokladem pro dlouhodobou udrûitelnost naöeho univerzitnÌho inkub·toru CPIT. Proto kaûd˝ uchazeË o vstup do inkub·toru musÌ projÌt n·roËn˝mi v˝bÏrov˝mi kritÈrii. TÏûkosti v poË·teËnÌ f·zi podnik·nÌ vöak nemajÌ nikoho odradit od myölenky zaËÌt podnikat a vstoupit do PodnikatelskÈho inkub·toru CPIT. Management PodnikatelskÈho inkub·toru CPIT vÌ, ûe velmi d˘leûitou roli m· podnikatelsk· podpora a zprost¯edkov·nÌ uËenÌ podnikatelsk˝m dovednostem. Jiû brzy budou p¯edstaveny produktovÈ listy BalÌËk˘ konzultacÌ a sluûeb, kterÈ budou odbornÌ konzultanti RCTT poskytovat spoleËnostem sÌdlÌcÌm v PodnikatelskÈm inkub·toru CPIT. Od ¯Ìjna roku 2006 jste mÏli a st·le jeötÏ m·te moûnost se zcela zdarma zapojit do vzdÏl·v·nÌ v r·mci projektu ÑSystÈm dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pracovnÌk˘ v˝zkumu a v˝voje v MoravskoslezskÈm kraji a jeho realizaceì (www.vsb.cz/rozvojlidskych-zdroju/), kterÈ V·s m˘ûe na dr·hu zaËÌnajÌcÌho inovaËnÌho podnikatele kvalitnÏ p¯ipravit. Ing. V·clav Lukeö Manaûer CPIT

VeökerÈ informace o aktivit·ch CPIT a mnoho dalöÌch zajÌmavostÌ naleznete na internetov˝ch str·nk·ch www.cpit.vsb.cz. SvÈ dotazy na n·s m˘ûete smÏ¯ovat prost¯ednictvÌm elektronickÈ adresy [email protected].

6

AKADEMIK 1/2007

Setkání studentů s rektorem VŠB-TU Ostrava V úterý 12. prosince 2006, se v tomto předvánočním období plném „vánočního těšení“, uskutečnilo pravidelné a již tradiční setkání s vedením VŠB-TU Ostrava. Zvídavé studenty, kteří si udělali v předvánočním shonu čas, přivítala předsedkyně studentské komory Akademického senátu Ing. et Ing. Mgr. Jana Nováková, a uvedla hlavního hosta tohoto podvečerního setkání rektora prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a další hosty – doc. Ing. Jaromíra Gottvalda, CSc. – prorektora pro rozvoj, Marii Stonišovou – vedoucí divize stravování, Ing. Boženu Jemelkovou – vedoucí divize ubytování. Pan rektor, ve svÈ ˙vodnÌ ¯eËi, informoval o hlubok˝ch p¯emÏn·ch ve ökolstvÌ, kdy experti z†OECD vypracovali expertÌzu, a nynÌ se oËek·v·, jak˝ postoj zaujme naöe vl·da, kter· by se mÏla pokusit tyto zmÏny uvÈst do praxe. Pan rektor se takÈ pochlubil tÌm, ûe VäB-TUO dos·hla certifikace jakosti na vöech fakult·ch. Informoval rovnÏû o zmÏn·ch financov·nÌ menz a kolejÌ, kdy byla p¯edevöÌm zruöena dotace na ubytov·nÌ a tu nahradilo ubytovacÌ stipendium. Prioritou je pak p¯edevöÌm to, aby se neust·le zkvalitÚoval kulturnÌ ûivot student˘. Ubytov·nÌ student˘ na kolejÌch v OstravÏ-PorubÏ pat¯Ì st·le mezi nejlevnÏjöÌ v celÈ »R, ale i tak by mÏl b˝t zachov·n urËit˝ standard ubytovacÌch sluûeb a prost¯edÌ a proto se poËÌt· s postupnou rekonstrukcÌ a modernizacÌ. Po ˙vodnÌch slovech pana rektora p¯iöly na ¯adu dotazy, kterÈ studenti mohli poloûit vedenÌ ökoly prost¯ednictvÌm webov˝ch str·nek StavovskÈ unie student˘ VäB-TU Ostrava, http://sus.vsb.cz/. Ve velmi p¯·telskÈ atmosfÈ¯e odpovÌdal pan rektor vst¯ÌcnÏ na ot·zky t˝kajÌcÌ se ubytovacÌho a soci·lnÌho stipendia, o leg·lnÌm softwaru pro studium a mimo jinÈ takÈ o t¯ÌdÏnÌ odpadu. Dotazy z†internetovÈho fÛra zodpovÏdÏli i doc. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc., Marie Stoniöov· i Ing. Boûena Jemelkov·. N·sledovala voln· diskuse, kdy se z poË·tku ost˝chavÌ studenti zdr·hali, ale nakonec nev·hali a vyuûili p¯Ìleûitosti poloûit ot·zky osobnÏ. VeökerÈ dotazy a odpovÏdi najdete na v˝öe uveden˝ch str·nk·ch StavovskÈ unie a p¯ÌötÏ, milÌ studenti, pokud i V·s zajÌm· dÏnÌ na VaöÌ alma mater, nev·hejte a vyuûijte podobn˝ch p¯ÌleûitostÌ. Z·vÏrem pan rektor podÏkoval p¯Ìtomn˝m student˘m za ˙Ëast a pop¯·l mnoho ötÏstÌ u z·poËt˘ a zkouöek. Za Stavovskou unii student˘ VäB-TU Ostrava Veronika VonöÌkov· Viceprezident pro finanËnÌ z·leûitosti

AKADEMIK 1/2007

Snídaně s děkanem Ekonomické fakulty Ve dnech 30. listopadu a 14. prosince se na Ekonomické fakultě VŠB-TUO uskutečnily ve spolupráci se Studentskou komorou AS EkF „Snídaně s děkanem“.

Akce byla urËena student˘m 4. a 5. roËnÌk˘, kte¯Ì se chtÏli setkat s panem dÏkanem doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. v p¯ÌjemnÈ neform·lnÌ atmosfÈ¯e jeho kancel·¯e u chutnÈ snÌdanÏ, kde mohli p¯ednÈst svÈ p¯ipomÌnky, n·mÏty, n·zory na v˝uku, studium nebo st·tnice. Studenti se p¯ihlaöovali prost¯ednictvÌm internetu a byl zaznamen·n velk˝ z·jem p¯edevöÌm o druh˝ termÌn. ProbÌrala se tÈmata pr˘bÏûn˝ch st·tnic, p¯evoditelnosti kredit˘ do dalöÌch roËnÌk˘ studia, problÈm˘ kvality v˝uky cizÌch jazyk˘, ale takÈ chybÏjÌcÌ bufet na novÈ budovÏ E. Ze strany student˘ padly takÈ n·mÏty na nÏkterÈ novÈ p¯edmÏty, kterÈ by uvÌtali v souvislost s jejich vstupem do praxe po ukonËenÌ studia. TakÈ byly prodiskutov·ny n·vrhy na zajiötÏnÌ praxÌ do soukrom˝ch firem a podnik˘ pro studenty poslednÌch roËnÌk˘, d·le pak poûadavek obohatit nÏkterÈ vyuËovanÈ p¯edmÏty o prak-

tickÈ p¯Ìklady a vÌce propojit teorii s realitou. Student˘m takÈ chybÌ p¯edmÏt, v nÏmû by se nauËili, jak prezentovat, jak Ñprodatì zÌskanÈ vÏdomosti, interperson·lnÌ komunikaci, ¯eË tÏla apod. Protoûe byla SnÌdanÏ s dÏkanem hodnocena jako oboustrannÏ velmi prospÏön·, bude pokraËovat takÈ v letnÌm semestru, a to pro 1.ñ3. roËnÌky, student˘m doporuËujeme sledovat n·stÏnky v are·lu EkonomickÈ fakulty a n·stÏnku StudentskÈ komory AS EkF u mÌstnosti A218b. Studentsk· komora je vöem student˘m EkF takÈ k dispozici na e-mailu [email protected], kde n·m m˘ûete ps·t svÈ problÈmy, p¯ipomÌnky a n·mÏty. Panu dÏkanovi i vöem z˙ËastnÏn˝m student˘m velmi dÏkujeme. Lucie Vilamov· P¯edsedkynÏ StudentskÈ komory AS EkF Foto: Ing. Petr Brozda

Projekt UNDERSTAND LEONARDO DA VINCI PROGRAMME RostoucÌ z·jem o zajiötÏnÌ bezpeËnosti kritickÈ infrastruktury a zvl·ötÏ pak energetiky obsahuje takÈ nutnost p¯Ìpravy pracovnÌk˘ v energetice, zvl·ötÏ pak managementu zodpovÏdnÈho za bezpeËnost a spolehlivost dod·vky energie. ProblÈm energetiky m· navÌc evropsk˝ rozmÏr, protoûe jak uk·zaly minulÈ Ñblack-outyì, vznik a dopad v˝padk˘ energie mohou b˝t geograficky vzd·lenÈ a zas·hnout vÌce st·t˘. Jako p¯ÌspÏvek k ¯eöenÌ tohoto problÈmu byl vytvo¯en projekt Leonardo da Vinci UNDERSTAND: European Energy Supply Security Management Co-ordinators

UNDER way towards STANDard indicators for continuous vocational education and training, zahrnujÌcÌ 11partner˘ z 9 evropsk˝ch zemÌ. Za Ëeskou republiku se na ¯eöenÌ projektu podÌlÌ pracovnÌ skupina z†Laborato¯e v˝zkumu a managementu rizik Fakulty bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ a Katedry energetiky Fakulty strojnÌ VäB-TU Ostrava pod vedenÌm prof. RNDr. Pavla Danihelky, CSc. Ing. Ji¯Ì Nezhoda, Ph.D. Katedra energetiky FS

7

Nová vysoce specializovaná Celoškolská pracovna grafických a výpočetních stanic Slavnostní otevření specializované „Celoškolské pracovny grafických a výpočetních stanic – A1032“ proběhlo dne 24. 11. 2006 v Ostravě-Porubě za účasti jak zástupců vedení VŠB-TUO, tak zástupců externích firem, které se na její realizaci podílely (Sun Microsystems Czech, s.r.o. Praha, Stickfish, s.r.o. Praha). V rámci podpory spolupráce s průmyslem a přiblížení teorie s praxí byla pozvána firma Visteon Autopal Nový Jičín, která v praxi využívá software (SW) instalovaný na nových pracovních stanicích a již delší dobu s naší univerzitou spolupracuje. SouË·stÌ slavnostnÌho otev¯enÌ bylo p¯edstavenÌ pracovny öiröÌ ve¯ejnosti, praktick· uk·zka rozdÌlu pr·ce na nov˝ch stanicÌch SUN Ultra 40 a na klasickÈm PC, vËetnÏ prezentaËnÌch p¯ÌspÏvk˘ v˝öe uveden˝ch host˘.

Do zkuöebnÌho provozu byla tato pracovna uvedena jiû 2. 10. 2006 jako realizace dÌlËÌho projektu celoökolskÈho rozvojovÈho projektu. V souladu s dlouhodob˝m z·mÏrem v oblastech rozvoje a budov·nÌ informaËnÌ a komunikaËnÌ infrastruktury byla souËasn· pracovna unixov˝ch grafick˝ch stanic SGI (A1045, 10. p. budovy A rektor·tu) transformov·na na zcela novou multiplatformnÌ pracovnu grafick˝ch stanic (A1032, 10.p. budovy A rektor·tu) z nÏkolika d˘vod˘: 1. instalovan˝ hardware (HW) ñ SGI pracovnÌ stanice O2, jiû neumoûÚoval provoz aktu·lnÌch verzÌ SW aplikacÌ pouûÌvan˝ch ve v˝uce, 2. auto¯i a distributo¯i pouûÌvan˝ch SW aplikacÌ avizovali stagnaci podpory st·vajÌcÌ provozovanÈ SGI platformy pro OS IRIX, 3. v oblasti podpory rozvoje a vyuûitÌ modernÌch IT, rozvoje v˝uky a p¯iblÌûenÌ se poûadavk˘m praxe pot¯ebovala st·vajÌcÌ pracovna komplexnÌ p¯estavbu, jak po str·nce HW a SW, tak po str·nce modernizace didaktick˝ch a audiovizu·lnÌch n·stroj˘. CÌlem projektu bylo p¯edevöÌm zajistit dalöÌ fungov·nÌ unixovÈ pracovny, nabÌdnout novÈ kvalitativnÏ vyööÌ hardwarovÈ z·zemÌ pro v˝uku nejnovÏjöÌch verzÌ softwarov˝ch aplikacÌ. Umoûnit provoz n·roËn˝ch CAD/ CAM a FEM systÈm˘, specializovan˝ch p¯edmÏt˘, kterÈ vyûadujÌ vysok˝ v˝poËetnÌ a grafick˝ v˝kon a majÌ vysokÈ n·roky na operaËnÌ pamÏù (nap¯Ìklad ¯eöenÌ rozs·hl˝ch matematick˝ch ˙loh, n·vrhy a simulace v oblastech termodynamiky a dynamiky tekutin, Ë·sti stroj˘ a konstrukcÌ).

8

Za tÌmto ˙Ëelem bylo ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ zakoupeno 16 ks v˝konn˝ch dvouprocesorov˝ch pracovnÌch stanic ÑSUN ULTRA 40ì, kterÈ byly ve svÈ t¯ÌdÏ a v danÈ dobÏ v˝bÏru hodnoceny jako nejrychlejöÌ stanice s 64 bitovou architekturou v testech OCUS (Olaf Cortens Utilities). Tyto stanice jsou mimo jinÈ vybaveny 4 GB RAM, v˝konn˝mi 400GB SATA HDD, jenû svou serverovou architekturou splÚujÌ podmÌnky pro prov·dÏnÌ sloûit˝ch a n·roËn˝ch vzd·len˝ch v˝poËt˘ v nep¯etrûitÈm reûimu pr·ce. Tuto v˝hodu aktivnÏ vyuûÌv·me v noËnÌch hodin·ch pro zajiötÏnÌ funkce v˝poËetnÌho clusteru univerzitnÌho SuperpoËÌtaËovÈho centra ñ SPC. D·le jsou vybaveny profesion·lnÌ OpenGL grafickou kartou NVIDIA FX3450 pro podporu graficky n·roËn˝ch SW aplikacÌ. Stanice SUN ULTRA 40 jsou multiplatformnÌ a jsou certifikov·ny pro provoz nÏkolika operaËnÌch systÈm˘ jako nap¯. Sun Solaris , 64-bit verze; Red Hat Enterprise Linux, 64-bit verze; MS Windows XP Professional, 64-bitov· verze. Naöe univerzita se zapojila do grantu spoleËnosti Sun Microsystems pro oblast ökolstvÌ, vÏdy a v˝zkumu a tyto pracovnÌ stanice vËetnÏ 20ì Sun LCD monitor˘ byly po¯Ìzeny s 50% slevou. Celkov· Ë·stka za HW vybavenÌ tÈto uËebny Ëinila 2.243.578,ñ KË vË. DPH. V r·mci celoökolskÈho rozvojovÈho projektu byl pro tyto novÈ pracovnÌ stanice zakoupen licenËnÌ a integraËnÌ software za 424.876,ñ KË vË. DPH. V˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ na dod·vku SW vyhr·la firma ITS s.r.o., Praha. PomocÌ zakoupen˝ch SW integr·tor˘ a zmÌnÏnÈ multiplatformnosti lze na stanicÌch provozovat nejvyööÌ moûnÈ dostupnÈ verze software jako nap¯. I-DEAS, NX-I-DEAS, Autocad Inventor Series 10, CATIA V5 Solution, Pro/ENGINEER, Fluent, MatLab, Ansys. VyuûitÌ novÈ vysoce specializovanÈ grafickÈ multiplatformnÌ pracovny vidÌme p¯edevöÌm pro: 1. V˝uku n·roËn˝ch CAD/CAM a FEM systÈm˘ (FS, FEI a dalöÌ fakulty Ëi katedry, jejichû v˝ukov˝ SW vyûaduje v˝konn˝ grafick˝ HW a je licenËnÏ pokryt). 2. Pracovna bude splÚovat funkci, jak uËebny, tak simulovanÈho pracoviötÏ ñ vzorovÈ pracovnÌ prost¯edÌ (integrace PLM modul˘) pro p¯iblÌûenÌ praxi.

3. Instalace SW integraËnÌch n·stroj˘ a multiplatformovÈho SW prost¯edÌ, splÚuje poûadavky na prost¯edÌ pro realizaci t˝mov˝ch projekt˘. 4. V dobÏ mimo v˝uku bude pracovna vyuûita pro tvorbu studijnÌch projekt˘ zadan˝ch z v˝uky. 5. Ve veËernÌch, noËnÌch hodin·ch, o vÌkendech a o sv·tcÌch bude plnit funkci v˝poËetnÌho clusteru zaËlenÏnÈho do univerzitnÌho SPC. Specializovan· pracovna je vybavena novou audiovizu·lnÌ technikou vË. aktivnÌho ozvuËenÌ. Pedagog˘m je zde umoûnÏno pracovat formou audiovizu·lnÌ prezentace. TakÈ pracovnÌ prost¯edÌ mÌstnosti A1032 doznalo zmÏn v podobÏ nov˝ch poËÌtaËov˝ch stol˘, podstavc˘ pod pracovnÌ stanice a ûidlÌ. StabilnÌ klimatickÈ podmÌnky pro zabezpeËenÌ nep¯etrûitÈho provozu tÏchto stanic zajiöùuje novÏ instalovan· podstropnÌ klimatizace. Majetek univerzity a provoz v Ëase bez ¯ÌzenÈ v˝uky je monitorov·n kamerov˝m systÈmem s digit·lnÌm z·znamem. Pracovna je chr·nÏna proti neopr·vnÏnÈmu vstupu EZS. ProvoznÌ doba pracovny je: 7:15ñ19:15, kdy je prioritnÌ jejÌ obsazenÌ v˝ukou. Mimo v˝uku je v tomto ËasovÈm ˙seku pracovna p¯Ìstupna student˘m pro samostatnou pr·ci na projektech zadan˝ch z v˝uky. V pracovnÌ dny v Ëase 19:15ñ7:00, nep¯etrûitÏ pak bÏhem vÌkend˘ a sv·tk˘ jsou tyto stanice zaËlenÏny do univerzitnÌho SPC, jako vzd·lenÈ v˝poËetnÌ uzly s moûnostÌ samostatnÈho ¯eöenÌ sloûit˝ch v˝poËt˘. BÏhem zimy bychom chtÏli tuto pracovnu p¯edstavit co nejöiröÌmu poËtu pedagog˘, aby si ji mohli za¯adit do pl·nu v˝uky na letnÌ semestr roku 2007. VÏ¯Ìme, ûe realizacÌ v˝öe zmiÚovanÈ specializovanÈ pracovny bude mÌt naöe univerzita vytvo¯eny lepöÌ podmÌnky, jak pro vlastnÌ zkvalitnÏnÌ studia, tak pro ˙spÏönÏ se rozvÌjejÌcÌ spolupr·ci s pr˘myslem. Jako p¯Ìklad spolupr·ce a v souvislosti s novou grafickou pracovnou lze uvÈst spolupr·ci s firmou Visteon Autopal Nov˝ JiËÌn v oblasti konstrukcÌ svÏtelnÈ a klimatizaËnÌ techniky v automobilovÈm pr˘myslu, kter· se slavnostnÌho otev¯enÌ novÈ pracovny rovnÏû aktivnÏ z˙Ëastnila. Ing. Sylva Nov·kov· VedoucÌ odd. PC uËeben CVT

AKADEMIK 1/2007

Pracovna grafických a výpočetních stanic SUN ve výuce Pracovna grafických a výpočetních stanic SUN slouží pro výuku různých předmětů, které vyžadují odpovídající výpočetní a grafický výkon. Jsou to zejména předměty, ve kterých jsou prostředkem pro řešení semestrálních prací softwarové nástroje pracující s virtuálními technickými modely, realizující různé typy technických výpočtů, a to převážně s využitím metody konečných prvků. Mezi takovÈ softwarovÈ n·stroje pat¯Ì Fluent, Ansys, MARC, Matlab, Pro/Engineeer, NX, I-DEAS a dalöÌ. Jako p¯Ìklad v˝uky v pracovnÏ grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN bude d·le pops·n charakter p¯edmÏtu PoËÌtaËov· podpora konstrukËnÌch pracÌ. P¯edmÏt provozuje Katedra v˝robnÌch stroj˘ a konstruov·nÌ Fakulty strojnÌ. Tento p¯edmÏt vyuûÌv· jako prost¯edek pro konstruov·nÌ CAD/CAM/CAE systÈm I-DEAS. DÌky mocnÈmu softwarovÈmu n·stroji a v˝konnÈmu hardwarovÈmu vybavenÌ pracovny je v r·mci p¯edmÏtu re·lnÈ spolupracovat s praxÌ a do p¯edmÏtu zahrnout ˙lohy odpovÌdajÌcÌ n·roËnosti, jako jsou ˙lohy vyskytujÌcÌ se v pr˘myslovÈ praxi. P¯Ìkladem takovÈ spolupr·ce je ˙Ëast firem Autopal-Visteon a ERCO ve v˝uce uv·dÏnÈho p¯edmÏtu. V r·mci p¯edmÏtu PoËÌtaËov· podpora konstrukËnÌch pracÌ studenti nejd¯Ìve projdou z·klady 3D modelov·nÌ v modulu Master Modeler, kde je vyuûit grafick˝ v˝kon poËÌtaË˘ v pracovnÏ. D·le v p¯edmÏtu pokraËujÌ problematikou technick˝ch v˝poËt˘ v modulu Simulation. V˝uka je zpest¯ena exkurzÌ ve firmÏ Autopal-Visteon (www.visteon.cz). Autopal-Visteon je p¯ednÌ svÏtov˝ v˝robce automobilov˝ch komponent˘. Studenti zde ve v˝vojovÈm centru a ve v˝robnÌm provoze v NovÈm JiËÌnÏ shlÈdnou, jak vypad· konstruktÈrsk· praxe za vyuûitÌ stejn˝ch a obdobn˝ch SW n·stroj˘ jako vyuûÌvajÌ v r·mci v˝uky v pracovnÏ grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN.

Exkurze sklÌzÌ od student˘ kladnÈ ohlasy, a to zejmÈna takÈ proto, ûe si uvÏdomÌ v˝znam v˝uky p¯edmÏtu, kter˝ jim p¯in·öÌ pr·vÏ ty znalosti, kterÈ poûaduje praxe. O to vÌce toto uvÏdomÏnÌ u student˘ podpo¯Ì semestSrovn·nÌ Ëas˘ v˝poËtu pevnostnÌ line·rnÌ statickÈ ˙lohy Stanice SUN PC Intel 2 x AMD Pentium 4 OPTERON 2,8GHz, 3GHz, 4GB RAM 512MB RAM poËet prvk˘: 80 429 prvek line·rnÌ Ëty¯stÏn

25 s

140 s

poËet prvk˘: 80 429 prvek vyööÌho ¯·du

2,5 min.

21,5 min.

r·lnÌ projekt, jehoû p¯edmÏtem je konkrÈtnÌ typ ˙lohy, kter· byla p¯edvedena jako re·ln˝ projekt v praxi na exkurzi. TakovÈ moûnosti zahrnutÌ praktick˝ch ˙loh do v˝uky podpo¯il pr·vÏ vznik pracovny grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN. D·le uv·dÏn˝ p¯edmÏt obsahuje odbornou p¯edn·öku zkuöen˝ch konstruktÈr˘ z firmy ERCO (www.feanalyses.cz). Jedn· se o skupinku pracovnÌk˘ z firmy, kter· se zab˝v· tvorbou virtu·lnÌch model˘ a technick˝mi v˝poËty za vyuûitÌ metody koneËn˝ch prvk˘. Tito odbornÌci pracujÌ pro r˘znÈ pr˘myslovÈ oblasti a zejmÈna ¯eöÌ ˙lohy vyööÌch sloûitostÌ, kterÈ nepokryjÌ schopnosti bÏûn˝ch konstrukËnÌch oddÏlenÌ. V r·mci p¯edn·öky mimo problematiky v˝poËt˘ v konstruov·nÌ poukazujÌ takÈ na v˝znam modernÌch softwarov˝ch n·stroj˘ a v˝konnÈho hardware, a to p¯edevöÌm z d˘vodu tlaku na rychlost v˝voje v souËasnÈm konkurenËnÌm prost¯edÌ. Na z·kladÏ takov˝ch informacÌ z praxe mohou studenti posoudit takÈ v˝konnost hardwarovÈho a softwarovÈho vybavenÌ pracovny grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN a takÈ zvaûovat moûnosti vyuûitÌ pracovny pro realizaci sv˝ch bakal·¯sk˝ch a diplomov˝ch pracÌ. R·mcovou p¯edstavivost o v˝konnosti vybavenÌ pracovny mohou demonstrovat v˝sledky testu. Byla testov·na v˝poËtov· ˙loha za vyuûitÌ metody koneËn˝ch prvk˘ v modulu Simulation systÈmu I-DEAS. V˝sledky Ëasu stejn˝ch ˙loh na poËÌtaËi, kter˝m je vybavena pracovna grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN a na poËÌtaËi o bÏûnÏ vyuûÌvanÈm v˝konu uv·dÌ ˙daje v tabulce. TakovÈ vybavenÌ poskytuje VäB-TU Ostrava sv˝m student˘m. Ing. Michal Koles·r Katedra v˝r. stroj˘ a konstruov·nÌ FS

Zahájeny zkoušky prototypu APK2 V prosinci 2006 byly zah·jeny zkouöky prototypu mÏ¯ÌcÌho systÈmu APK2, urËenÈho k provoznÌmu mÏ¯enÌ geometrick˝ch parametr˘ kolejov˝ch tratÌ. N·vrh mechanickÈ Ë·sti konstrukce mÏ¯ÌcÌho vozÌku byl realizov·n zamÏstnanci ˙tvaru CPIT (Centrum pokroËil˝ch inovaËnÌch technologiÌ) ve spolupr·ci s Institutem dopravy na FakultÏ strojnÌ a v˝roba prototypu byla realizov·na za p¯ispÏnÌ zamÏstnance Institutu geologickÈho inûen˝rstvÌ p. Weipera. Splnit poûadavky uûivatele z hlediska mechanickÈ konstrukce nebylo jednoduchÈ, poûadovala se mal· hmotnost a souËasnÏ vysok· tuhost r·mu vozÌku, p¯esnÈ

AKADEMIK 1/2007

Prototyp mÏ¯ÌcÌho vozÌku APK2

smÏrovÈ vedenÌ pojezdu. Poûadavek na malou hmotnost vych·zÌ ze zp˘sobu provoznÌho nasazenÌ, kdy obsluha vozÌku je

prov·dÏna jednÌm pracovnÌkem, poûadavky na tuhost a p¯esnÈ smÏrovÈ vedenÌ jsou diktov·ny skuteËnostÌ, ûe jde o mÏ¯ÌcÌ systÈm. PrvnÌ v˝sledky zkouöek jsou p¯ÌznivÈ, uzav¯enÌ zkouöek je moûnÈ oËek·vat v roce 2007. Co je vöak na celÈ akci nejd˘leûitÏjöÌ, poda¯ilo se prakticky realizovat z·kladnÌ myölenku stojÌcÌ u zrodu CPIT VäB TUO, tj. budovat v˝znamnou infrastrukturu v˝zkumu a technologickÈho rozvoje jako zdroje technick˝ch inovacÌ. Ing. Jan FamfulÌk, Ph.D. Institut dopravy FS Foto: Ing. Jan NeËas, CPIT

9

Silesian Moodle Moot Digitální dialog v globální vzdělávací síti

Vzdělávání v informační a znalostní společnosti vyžaduje řadu významných změn. Jejich realizace je umožněna, ale rovněž zapříčiněna rozvojem informačních a komunikačních technologií. Významným počinem v oblasti inovací vzdělávání na škole bylo zavedení řídícího vzdělávacího systému Moodle do výuky ve všech jejích formách. SystÈm je jiû Ëtvrt˝ ökolnÌ rok vyuûÌv·n zejmÈna na EkonomickÈ fakultÏ VäB-TU Ostrava, ale rovnÏû i dalöÌmi. SouË·stÌ systÈmu na instalaci http://moodle.vsb.cz je jiû bezm·la sedm tisÌc student˘ ve Ëty¯ech stech eLearningov˝ch kurzech. ⁄ËastnÌci nejsou pouze naöimi studenty, ale je umoûnÏno hostov·nÌ dalöÌm organizacÌm vstupujÌcÌm do komunity systÈmu Moodle jako jsou jinÈ fakulty, univerzity, ale rovnÏû st¯ednÌ Ëi z·kladnÌ ökoly a podniky. Tvorba nov˝ch online kurz˘ studijnÌch p¯edmÏt˘, ale rovnÏû jejich realizace je financov·na z projekt˘, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ je projekt ESF OP RLZ s n·zvem Nechù studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv. Institut inovace vzdÏl·v·nÌ vyvinul ˙Ëinnou a efektivnÌ metodiku, jak postupnÏ vtahovat k realizaci nov˝ch metod a forem vzdÏl·v·nÌ dalöÌ pedagogy z fakulty, ale hojnÏ i mimo ni. SouË·stÌ strategie je nejen technickÈ a technologickÈ zabezpeËenÌ, ale p¯edevöÌm soustavn· a systematick· pÈËe o lidi, jeû technologie vyuûÌvajÌ. Vedle cykl˘ semin·¯˘ VIRTUNIV (http://www. virtuniv.cz; nynÌ 5. roËnÌk) a semin·¯˘ Elektronick· podpora vzdÏl·v·nÌ (http://iiv. vsb.cz; nynÌ 7. cyklus) a dalöÌch, zejmÈna online prost¯edk˘, je takÈ jednou roËnÏ po¯·d·n mezin·rodnÌ workshop s n·zvem Silesian Moodle Moot (http://moodle. vsb.cz/smm).

LetoönÌ 3. roËnÌk setk·nÌ p¯ednÌch Ëesk˝ch i zahraniËnÌch nov·tor˘ vzdÏl·v·nÌ po¯·dan˝ ve dnech 2.ñ4. listopadu v Beskydech je v˝znamnou ud·lostÌ na poli eLearningu. Jeho n·zev ÑDigit·lnÌ dialog v glob·lnÌ vzdÏl·vacÌ sÌtiì napovÌd·, co bylo v centru p¯ÌspÏvk˘ a aktivit ˙ËastnÌk˘. SjednocujÌcÌ myölenkou bylo nalÈz·nÌ cesty k vyuûÌv·nÌ technologiÌ webu 2.0 ve vzdÏl·v·nÌ. Vöichni ˙ËastnÌci tak v neform·lnÌch jedn·nÌch sdÌleli podnÏty, jak ve znalostnÌ spoleËnosti opouötÏt pasivnÌ p¯ijÌm·nÌ obsahu internetu (Ñread webì) a zÌsk·vat znalosti a dovednosti k jeho aktivnÌ tvorbÏ jako efektu soci·lnÌ interakce. VÏtöina p¯ÌspÏvk˘ se vÏnovala teoretick˝m poznatk˘m, ale rovnÏû praktickÈ realizaci n·stroj˘ vyuûÌvajÌcÌch moûnostÌ dalöÌho v˝vojovÈho stupnÏ internetu charakterizovan˝ch jako Ñread-write webì. Virtu·lnÌ souË·stÌ workshopu SMM¥06 se stal takÈ Martin Dougiamas, zakladatel vzdÏl·vacÌho systÈmu Moodle, a jeho mil˝ domeËek s logem Ñmoodleì na adrese Moodle Headquarters, 16 Wickham St, East Perth, Western Australia. VystoupenÌ uskuteËnÏnÈ online videokonferencÌ bylo nejen zatraktivnÏnÌm jedn·nÌ, ale rovnÏû zv˝öenÌm v˝znamnosti workshopu. Vöichni ˙ËastnÌci mÏli moûnost slyöet z tÏch nejpovolanÏjöÌch

˙st o aktivit·ch p¯ipravovan˝ch ve svÏtÏ, vËetnÏ informacÌ o verzi 1.7, v tÏchto dnech pr·vÏ dokonËovanÈ. Je potÏöitelnÈ, ûe ˙ËastnÌky 3. roËnÌku Workshopu Silesian Moodle Moot (SMM¥06) byly v˝znamnÈ osobnosti mnoha Ëesk˝ch i zahraniËnÌch univerzit (celkem z 15 organizacÌ). Vöichni pot¯ebujeme neust·lÈ podnÏty, abychom byli dob¯e p¯ipraveni na nov˝ typ vzdÏl·v·nÌ, kdy je st·le vÌce poûadov·no, aby se pedagog st·val odborn˝m poradcem, pr˘vodcem a zprost¯edkovatelem vÌce neû pouh˝m p¯edavatelem znalostÌ. StejnÏ tak, jako na bezpoËtu mÌst svÏta, lze p¯edpokl·dat takÈ v »R st·le vÏtöÌ vliv komunity Moodlu na dÏnÌ v oblasti inovacÌ ve vzdÏl·v·nÌ vöech stupÚ˘. Snad rovnÏû workshop SMM¥06 trochu p¯ispÏl k pochopenÌ toho, ûe ve st¯edu dÏnÌ je student a jeho metalearning, kdy je pozornost vÏnov·na na prvÈm mÌstÏ tomu, jak se uËit, jak zdroje hodnotit, rychle se v nich orientovat a tvo¯ivÏ vyuûÌvat ty pravÈ z nich. Pro budoucÌ rozvoj ökoly je slibnÈ, ûe se st·v·me souË·stÌ celosvÏtovÈ komunity (http://moodle.org) a ûe se m˘ûeme nach·zet po boku nap¯. slavnÈ Open Univesity (http://open.ac.uk) a stovek dalöÌch v˝znamn˝ch institucÌ. PotÏöujÌcÌ je vöak zejmÈna skuteËnost, ûe intenzivnÌ uplatÚov·nÌ informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ ve vzdÏl·v·nÌ p¯in·öÌ v˝znamnÈ efekty na poli zvyöov·nÌ p¯Ìstupnosti vzdÏl·nÌ dalöÌm z·jemc˘m, vËetnÏ skupin z ¯ad znev˝hodnÏn˝ch. RNDr. Danuöe Bauerov·, Ph.D. Institut inovace ve vzdÏl·v·nÌ EkF

Fotosoutěž Redakce časopisu Akademik vypisuje soutěž Podařilo se Vám zachytit nějakou humornou či kuriózní situaci na naší univerzitě (kterou by bylo možné zveřejnit)? Podělte se o své fotoúlovky s čtenáři Akademika a pošlete je mailem do redakce: [email protected]. Předmět zprávy: fotosoutěž k fotografiím můžete přidat krátký komentář a nezapomeňte uvést své jméno a kontaktní údaje. Zasláním fotografie do soutěže souhlasíte s jejím uveřejněním. Redakce vybere do každého čísla Akademika nejvydařenější snímek a autora odmění. 10

AKADEMIK 1/2007

Odborná vědecká konference ke 45. výročí založení Katedry tepelné techniky FMMI Katedra tepelné techniky Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava pořádala ve dnech 4.–6. 10 2006 v hotelu Relax v Rožnově pod Radhoštěm vědeckou konferenci s mezinárodní účastí s názvem Tepelná technika v teorii a praxi. Tato konference se uskutečnila u příležitosti 45. výročí založení Katedry tepelné techniky na VŠB-TU Ostrava. V roce 2006 uplynulo 45 let od zaloûenÌ Katedry tepelnÈ techniky VäB-TU Ostrava. BÏhem kr·tkÈ doby od svÈho zaloûenÌ se katedra stala v oblasti tepelnÈ techniky a pr˘myslovÈ keramiky uzn·van˝m pracoviötÏm nejen v naöÌ republice, ale i v sousednÌch zemÌch. Katedra dnes garantuje studijnÌ programy ve vöech form·ch vysokoökolskÈho studia, tedy bakal·¯skÈm, magisterskÈm i doktorskÈm. Je garantem habilitaËnÌho a jmenovacÌho profesorskÈho ¯ÌzenÌ pro obor Tepeln· technika v pr˘myslu. Odborn˝m garantem konference byl prof. Ing. Miroslav P¯Ìhoda, CSc. (vedoucÌ katedry). Na p¯ÌpravÏ konference se podÌleli ËlenovÈ sestavenÈho p¯ÌpravnÈho v˝boru ñ za Katedru tepelnÈ techniky doc. Ing. Zuzana KleËkov·, CSc. a Ing. Ji¯Ì MolÌnek, CSc.; za Energetiku T¯inec, a.s. Ing. Ji¯Ì Lasota, za Teplotechnu pr˘myslovÈ pece, s. r. o. Ing. Josef Zeitler a za TANGER, s. r. o. Ing. JaromÌr Kupka. Setk·nÌ obnovilo tradiËnÌ konference po¯·danÈ katedrou a p¯edloûilo p¯ehled o ¯eöe-

n˝ch v˝zkumn˝ch a praktick˝ch aktu·lnÌch tÈmatech v oboru tepeln· technika, pr˘myslov· keramika a û·rovzdornÈ materi·ly a v oborech blÌzk˝ch a navazujÌcÌch. Prostor byl d·n takÈ doktorand˘m, kte¯Ì sezn·mili odbornou ve¯ejnost s v˝sledky sv˝ch pracÌ a zÌskali tak zkuöenosti s tvorbou p¯edn·öek a prezentacÌ. Jedn·nÌ se z˙Ëastnilo 87 odbornÌk˘ ze sedmi zemÌ Evropy ñ »eskÈ republiky, Slovenska, Bulharska, MaÔarska, NÏmecka, Polska a Ukrajiny. Zah·jenÌ konference se z˙Ëastnil dÏkan FMMI prof. Ing. ºudovÌt Dobrovsk˝, CSc., Dr.h.c. Ve svÈm vystoupenÌ struËnÏ charakterizoval pedagogickou i vÏdeckov˝zkumnou Ëinnost fakulty, vËetnÏ perspektivnÌch smÏr˘ jejÌho rozvoje a zd˘raznil v˝znamnÈ postavenÌ Katedry tepelnÈ techniky. Ve sbornÌku, vydanÈm u p¯Ìleûitosti tÈto akce, bylo publikov·no 53 odborn˝ch p¯ÌspÏvk˘. SbornÌk rovnÏû obsahuje ve zkr·cenÈ for-

mÏ refer·t profesora P¯Ìhody, v nÏmû sezn·mil p¯ÌtomnÈ ˙ËastnÌky v historickÈm pr˘¯ezu se z·kladnÌmi fakty, kterÈ vy˙stily v ustavenÌ samostatnÈ Katedry tepelnÈ techniky p¯ed 45 lety, a d·le s v˝vojem katedry vÏdeckov˝zkumn˝m, pedagogick˝m, person·lnÌm v pr˘bÏhu trv·nÌ jejÌ existence. Dle vyj·d¯enÌ ˙ËastnÌk˘ konference lze konstatovat, ûe odborn· jedn·nÌ byla vedena na nadstandardnÌ ˙rovni a p¯inesla mnoho zajÌmav˝ch podnÏt˘. ⁄ËastnÌci rovnÏû ocenili doprovodn˝ program, v nÏmû navötÌvili Ë·st roûnovskÈho skanzenu Ml˝nsk· dolina, ve kterÈ shlÈdli technickou dovednost a um naöich p¯edk˘. Zd·rn˝ pr˘bÏh konference byl umocnÏn p¯ekr·sn˝m p¯ÌrodnÌm prost¯edÌm Beskyd a neb˝vale pÏkn˝m poËasÌm. NÏkterÈ okamûiky jsou zachyceny na fotografiÌch. PodÏkov·nÌ za ˙spÏön˝ pr˘bÏh tÈto vÏdeckÈ konference pat¯Ì sponzor˘m, v˝öe uveden˝m spoleËnostem, organiz·tor˘m z Katedry tepelnÈ techniky a vöem, kte¯Ì byli n·pomocni v pr˘bÏhu p¯Ìprav i vlastnÌho kon·nÌ. Prof. Ing. Miroslav P¯Ìhoda, CSc. Doc. Ing. Zuzana KleËkov·, CSc. Katedra tepelnÈ techniky FMMI Foto: Ing. Leoö V·clavÌk

INZERCE

AKADEMIK 1/2007

11

Projekt partnerství se středními školami na Fakultě strojní Fakulta strojní usilovně pracuje na svém systému řízení, analyzuje dosažené výsledky a pravidelně hodnotí své dodavatele nejen proto, že takové činnosti jsou vyžadovány implementovaným Systémem řízení kvality, ale rovněž vzhledem k tomu, že získané informace pomáhají fakultě zlepšovat svou činnost a vychovávat absolventy, kteří budou dobře připraveni pro nástup do strojírenských podniků nejen v našem regionu.

Z pr˘bÏhu setk·nÌ

V r·mci tÈto Ëinnosti navazujeme st·le tÏsnÏjöÌ kontakty se st¯ednÌmi ökolami, jejichû absolventi k n·m p¯ich·zejÌ. P¯i anal˝ze v˝sledk˘ spolupr·ce a hled·nÌ dalöÌch forem ˙ËinnÈ a skuteËnÏ vz·jemnÏ v˝hodnÈ spolupr·ce se zrodil z·mÏr projektu PartnerstnÌ se st¯ednÌmi ökolami, kter˝ byl vyhl·öen na letoönÌm Setk·nÌ vedenÌ FS se z·stupci v˝znamn˝ch st¯ednÌch ökol 12. prosince 2006. Setk·nÌ se z˙Ëastnilo dvacet pÏt reprezentant˘ spolupracujÌcÌch st¯ednÌch ökol, vÏtöi-

nou osobnÏ jejich ¯editel˘. PrvnÌ Ë·st spoleËnÈho jedn·nÌ byla vÏnov·na anal˝z·m v˝sledk˘ studia, v r·mci nÌû zÌskaly jednotlivÈ st¯ednÌ ökoly informace o poËtech a ˙spÏönosti sv˝ch absolvent˘ studujÌcÌch na FS. N·sledovaly informace o p¯ÌpravÏ nov˝ch studijnÌch obor˘ a specializacÌ na FakultÏ strojnÌ, z·mÏrech pro dalöÌ Exkurze obdobÌ, vËetnÏ diskuze o dalöÌch moûnostech vz·jemnÈ spolupr·ce. Ze strany Fakulty strojnÌ bylo nabÌdnoto nÏkolik aktivit: ï nabÌdka odborn˝ch exkurzÌ pro studenty do specializovan˝ch laborato¯Ì, ï nabÌdka ¯ady specializovan˝ch p¯edn·öek odbornÌk˘ FS pro studenty st¯ednÌch ökol na aktu·lnÌ tÈmata jako ÑPalivovÈ Ël·nky-budoucnost energetikyì nebo ÑMobilnÌ robotiì, ï nabÌdka inovaËnÌch kurz˘ pro pedagogy st¯ednÌch ökol, p¯edstavujÌcÌ nejnovÏjöÌ

strojÌrenskÈ technologie, programovÈ n·stroje apod. SouËasnÏ byly prezentov·ny zkuöenosti z podan˝ch projekt˘ Evropsk˝ch struktur·lnÌch fond˘, zamÏ¯enÈ na spolupr·ci a podporu st¯edoökolskÈ v˝uky a moûnosti kooperace s odbornÌky fakulty.

na novÈ Aule VäB-TUO

Setk·nÌ se jiû stalo tradiËnÌm a dÌky sv˝m p¯Ìnos˘m jiû nynÌ oËek·vajÌ ˙ËastnÌci jeho dalöÌ pokraËov·nÌ. Letos bylo zakonËeno n·vötÏvou novÈ Auly VäB-TUO s prezentacÌ projekËnÌch moûnostÌ Auly a unik·tnÌho systÈmu vyt·pÏnÌ pomocÌ tepeln˝ch Ëerpadel. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan pro Bc., Mgr. studium a externÌ pracoviötÏ FS Foto: archÌv FS

INZERCE

12

AKADEMIK 1/2007

Pizza se Siemens Na Mikuláše 6. 12. 2006 zorganizovalo INFOCENTRUM VŠB-TUO akci s názvem Pizza se Siemens v budově NK v areálu VŠB-TUO. Prezentace společnosti Siemens, která působí na mezinárodním trhu, byla určena především studentům 3.–5. ročníků. Akce se zúčastnili zejména studenti Fakulty strojní, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. V ˙vodnÌm dvacetiminutovÈm bloku probÏhlo p¯edstavenÌ spoleËnosti Siemens jako jednoho z nejvÏtöÌch glob·lnÌch elektrotechnick˝ch a elektronick˝ch koncern˘, kter˝ p˘sobÌ ve 190 zemÌch svÏta. V souËasnÈ dobÏ pat¯Ì Siemens s vÌce neû 14.000 zamÏstnanci mezi nejvÏtöÌ zamÏstnavatele v »eskÈ republice. Studenti se dozvÏdÏli, ûe pod spoleËnost Siemens spad· nÏkolik divizÌ a firem jako

nap¯. Siemens Kolejov· vozidla nebo Siemens VDO Automotive, ale takÈ spoleËnosti OSRAM Brunt·l a ANF DATA, kterÈ byly zastoupeny p¯Ìmo na mÌstÏ.

N·sledovala individu·lnÌ prezentace jednotliv˝ch divizÌ v r·mci p¯edn·ökovÈ mÌstnosti, kde se studenti se z·stupci firmy Siemens mohli setkat osobnÏ a poloûit jim dotazy. ⁄ËastnÌci se zde mohli dozvÏdÏt o moûnosti vöestrannÈho uplatnÏnÌ absolvent˘, o moû-

nostech ¯eöenÌ tÈmat diplomov˝ch pracÌ, zÌsk·nÌ odbornÈ praxe, brig·d a takÈ se mohli sezn·mit s poûadavky na novÈ uchazeËe o zamÏstn·nÌ a v˝hodami, kterÈ spoleËnost Siemens sv˝m zamÏstnanc˘m poskytuje. BÏhem akce se pod·valo chutnÈ obËerstvenÌ. Cel˝ projekt byl hodnocen oboustrannÏ jako velmi prospÏön˝ a zajÌmav˝, nasvÏdËuje tomu takÈ fakt, ûe se ho z˙Ëastnilo tÈmÏ¯ 180 student˘. V p¯ÌpadÏ, ûe se chcete o spoleËnosti Siemens dozvÏdÏt vÌce, nev·hejte kontaktovat INFOCENTRUM VäB-TUO nebo vyuûÌt internetovÈ str·nky spoleËnosti Siemens http://www.siemens.cz. Lucie Vilamov· INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: Roman Zem·nek

Z Ostravy do srdce Himalájí „Je lepší jednou vidět než desetkrát slyšet.“ Tímto heslem se nechali vést i tři členové Katedry financí EkF Miroslav Čulík, Josef Novotný, Jiří Valecký spolu s absolventkou EkF VŠB-TU Ostrava Danielou Baklíkovou, když začali plánovat, kde a jak strávit loňskou dovolenou. Vzhledem k tomu, že jsou v dnešní době turistické možnosti pro nezávislé cestovatele téměř neomezené, zvolili jsme tentokrát dvě asijské země: Indickou republiku a Nepálské království. Obě země patří mezi ty, které mají ze svého přírodního, kulturního a historického bohatství opravdu co nabídnout. Na druhou stranu se jedná o jedny z nejchudších asijských zemí, kde téměř 70 % obyvatelstva žije na hranici chudoby. Na celý pobyt v obou zemích jsme měli 21 dní, i když pro země takových rozměrů, jako je třeba Indie, je to zcela určitě málo. VeökerÈ p¯Ìpravy zaËaly zhruba Ëty¯i mÏsÌce p¯ed samotn˝m odjezdem. Nejprve bylo nutnÈ rezervovat letenky (kaûd˝ z n·s vÌ, ûe ËÌm d¯Ìve udÏl·te rezervaci, tÌm je cena le-

14

Annapurna I (hlavnÌ vrchol, 8 091 m.n.m.)

tenky v˝hodnÏjöÌ). Zvolili jsme spoleËnost AEROFLOT, jejÌû ceny jsou dlouhodobÏ jedny z nejniûöÌch, a to z d˘vodu nÌzk˝ch letiötnÌch poplatk˘. D·le bylo pot¯eba vy¯Ìdit Indick· multiple vÌza (1600 KË/p˘l roku), naoËkovat se proti vybran˝m infekcÌm a nemocem (hepatitida typu A a B, b¯iönÌ tyfus, meningitida typu C). D˘leûitou souË·stÌ vöech p¯Ìprav byla koupÏ pr˘vodce a nastudov·nÌ vöech pot¯ebn˝ch informacÌ. Bylo t¯eba zjistit, co je pro tyto zemÏ typickÈ, jak·

je jejich kultura a zvyky (kter˝m je t¯eba se p¯izp˘sobit), a z·roveÚ jsme se chtÏli informovat, kam vöude bychom se mohli jet podÌvat, co stojÌ za to vidÏt, jak si sh·nÏt ubytov·nÌ a na co si d·vat pozor. Odlet z Prahy p¯ipadnul na sobotu 23. z·¯Ì a do indickÈho Delhi (s p¯estupem na moskevskÈm letiöti Sheremetevo) trval let asi 10 hodin. PrvnÌ kulturnÌ öok zaûÌv· kaûd˝ Evropan potÈ, co se vymot· z letiötÏ a dopravÌ se do centra tohoto indickÈho hlavnÌho mÏsta. OsobnÏ bych

AKADEMIK 1/2007

ho charakterizoval jako p¯elidnÏnÈ p·chnoucÌ zneËiötÏnÈ mÏsto plnÈ nah·nÏË˘, bezdomovc˘, ûebr·k˘, ¯idiË˘ hazardÈr˘ (kte¯Ì o dopravnÌch p¯edpisech nemajÌ v˘bec ponÏtÌ, pokud tedy zde v˘bec nÏjakÈ existujÌ) a prodavaË˘ vöeho moûnÈho. Mimo to se zde volnÏ potuluje spousta nikomu nepat¯ÌcÌch, na kost vyhubl˝ch ps˘, posv·tn˝ch krav a k tomu jeötÏ spousta potkan˘, kte¯Ì si v hald·ch p·chnoucÌch odpadk˘ (povalujÌcÌch se vöude po ulicÌch) hledajÌ zbytky jÌdel. Na norm·lnÌ proch·zku po mÏstÏ bylo nutnÈ zatnout zuby, odloûit z·brany a vyzbrojit se znaËnou d·vkou odvahy. Do tÏchto mÌst vyrazÌ pouze ten, kdo touûÌ po skuteËnÈm dobrodruûstvÌ a kdo chce vidÏt tzv. ÑReal Old Delhiì. Na druhou stranu je nutno konstatovat, ûe zde stojÌ i nÏkolik budov a pam·tek, kterÈ stojÌ za to urËitÏ navötÌvit: p¯ekr·sn· Humayu·nova hrobka ze 16. stoletÌ, Lotosov˝ chr·m, »erven· pevnost, meöita Jama Masjit ze 17. stoletÌ, kter· je nejvÏtöÌ muslimskou meöitou v Indii a kter· pojme vÌce neû 25 000 vÏ¯ÌcÌch a mnoho dalöÌch. Je vöak vûdy nutnÈ poËÌtat s tÌm, ûe jako turista-cizinec zde zaplatÌte vûdy p¯ibliûnÏ 10ñ20kr·t vyööÌ vstupnÈ neû mÌstnÌ obyvatelÈ, i kdyû po p¯epoËtu na naöi mÏnu zjistÌte, ûe jste nezaplatili o moc vÌc neû na z·mek nebo hrad u n·s. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ staËilo v Delhi str·vit dva dny k tomu, abychom poznali to nejzajÌmavÏjöÌ z celÈho mÏsta. Proto jsme rychle koupili lÌstky na vlak a p¯es indickÈ ÑmÏsteËko zlodÏj˘ì Ghorakpur a pohraniËnÌ indicko-nep·lskÈ mÏsto SonaulÌ (kde jsme si za 30 USD vy¯Ìdili vÌza) odjÌûdÌme do Pokhary, druhÈho nejvÏtöÌho nep·lskÈho mÏsta. Jiû po p¯ekroËenÌ hranic je patrn˝ rozdÌl mezi obÏma zemÏmi. Nep·l je mnohem kultivovanÏjöÌ zemÌ, nenÌ tak zneËiötÏn˝ (jedinou v˝jimkou je snad mÏsto Kathmandu), lidÈ nejsou dotÏrnÌ a nechtÏjÌ z turist˘ tahat jen penÌze, ale dajÌ se s v·mi Ëasto do ¯eËi prostÏ jen tak. Pro n·s »echy je tato zemÏ takÈ cenovÏ v˝hodnÏjöÌ; veökerÈ ceny uvedenÈ v nep·lsk˝ch rupiÌch p¯epoËtenÈ na koruny jsou p¯ibliûnÏ t¯etinovÈ (v Indii asi poloviËnÌ), takûe sehnat ubytov·nÌ ve dvoul˘ûkovÈm pokoji za 40 KË/osobu s vlastnÌ koupelnou a WC nenÌ û·dn˝ problÈm. I kdyû

DopravnÌ ruch v ulicÌch Agry

AKADEMIK 1/2007

z historick˝ch pam·tek nebo jin˝ch turistick˝ch zajÌmavostÌ toho Pokhara moc nenabÌzÌ, turisty je vyhled·van· zejmÈna proto, ûe je v˝chozÌm bodem pro vÏtöinu trek˘ do oblasti poho¯Ì Annapurny a DhaulaghirÌ. MusÌme uznat, ûe na turisty ze z·padnÌch zemÌ je toto mÏsto skuteËnÏ velice dob¯e p¯ipraveno. MajitelÈ hotel˘, hostel˘ a lodgÌ vÏtöinou znajÌ d˘vod jejich n·vötÏvy, a proto nabÌzejÌ kromÏ ubytov·nÌ jeötÏ ¯adu OdpolednÌ siesta dalöÌch sluûeb. Je zde moûnost najmout si pr˘vodce nebo nosiËe, vy¯Ìdit si povolenÌ pro vstup do hor a vyuûÌt dalöÌch nabÌzen˝ch v˝hod. TakÈ my jsme se rozhodli najmout si pr˘vodce, a to za cenu 12 USD/den. Tato volba se pak uk·zala jako skuteËnÏ dob¯e investovanÈ penÌze. Jiû p¯edem jsme mÏli jako cÌl naöeho treku mÌsto nazvanÈ South Annapurna Base Camp (jiûnÌ z·kladnÌ t·bor Annapurny), kterÈ leûÌ ve v˝öce p¯ibliûnÏ 4 130 m.n.m. Na cestu tam i zpÏt je t¯eba poËÌtat s 8 dny, bÏhem nichû se zdol·v· celkovÈ p¯ev˝öenÌ asi 3 500 m. DennÏ je nutno zvl·dnout p¯ibliûnÏ 6ñ8 hodin pochodu, kdy se p¯ekon·vajÌ st¯ÌdavÏ hlubok· ˙dolÌ s t·hl˝mi dlouh˝mi v˝stupy takûe nÏkdy jsme byli veËer pouze o 300 v˝ökov˝ch metr˘ v˝öe neû p¯edchozÌ veËer. Teploty se i zde bÏhem dne pohybujÌ kolem 30 stupÚ˘ a se zmÏnou nadmo¯skÈ v˝öky se bÏhem dne v˝raznÏ nemÏnily; pouze veËer a r·no jsme pociùovali nep¯Ìjemn˝ chlad a hlavnÏ vlhko. V˝hodou tohoto treku je, ûe se jiû po prvnÌm dni dostanete do mÌst, kter· jsou tÈmÏ¯ ze vöech stran obklopena majest·tn˝mi sedmitisÌcov˝mi vrcholy, jedinou osmitisÌcovku ñ hlavnÌ vrchol poho¯Ì Annapurny ñ uvidÌte aû poslednÌ den v˝stupu, kdy dorazÌte do z·kladnÌho t·bora. NavÌc nenÌ nutnÈ mÌt s sebou vlastnÌ stan, protoûe levnÏ se d· p¯enocovat v jednoduch˝ch lodgÌch v horsk˝ch vesniËk·ch (zpravidla nÏkolik jednoduch˝ch pokoj˘ se dvÏma a vÌce l˘ûky, za kterÈ zaplatÌte p¯ibliûnÏ 50 KË/osobu). Jejich komfort vöak s p¯ib˝vajÌcÌ nadmo¯skou v˝ökou rapidnÏ kles·. Do z·kladnÌho t·bora lze dojÌt za 4ñ5 dn˘, kdy je nÏkolikadennÌ ˙mornÈ ölap·nÌ odmÏnÏno ˙chvatn˝mi v˝hledy na posv·tnou nep·lskou horu Machhapuchhre (6993 m), Annapurna South (7219 m), Annapurna IV (7525 m), Annapurna II (7939 m) a Annapurna I (8091 m). Nejkr·snÏjöÌ v˝hled na okolnÌ hory je vûdy r·no, takûe pokud chcete udÏlat opravdu hezkÈ z·bÏry, je nutnÈ vylÈzt

(Delhi)

ze spac·ku jiû kolem öestÈ, coû p¯i teplot·ch a vlhku, kterÈ zde v brzk˝ch rannÌch panujÌ, nenÌ vûdy jednoduchÈ. V z·kladnÌm t·bo¯e Annanpurny tr·vÌme jeden p¯Ìjemn˝ den, spojen˝ s p¯Ìjemn˝m odpoËinkem, focenÌm, pitÌm Ëaje z ËerstvÏ natrhanÈ m·ty a ochutn·v·nÌm oblÌben˝ch placek chapati. T¯ÌdennÌ cesta zpÏt konËÌ ve vesnici Phedi, kam zajÌûdÌ i mÌstnÌ autobusov· doprava a kterou vyuûÌv·me pro p¯esun zpÏt do Pokhary. VyuûÌv·me moûnosti cestovat na st¯eöe autobusu (i kdyû je ˙plnÏ pr·zdn˝), coû je skuteËnÏ opravdov˝ z·ûitek a vöem v¯ele doporuËujeme takovouto jÌzdu vyzkouöet, pokud budete v zemi, kde je tento zp˘sob cestov·nÌ leg·lnÌ. Po vy¯ÌzenÌ nezbyt˝ch formalit jsme n·sledujÌcÌ den r·no odjeli do hlavnÌho mÏsta Kathmandu, jeû je od Pokhary vzd·leno asi osm hodin cesty autobusem a podle naöeho pr˘vodce je povaûov·no za nejvÌce zneËiötÏnÈ mÏsto v Nep·lu. P¯i pohledu na technick˝ stav vÏtöiny aut n·s to v˘bec nep¯ekvapuje ñ jezdÌ tu vöechno, pokud to m· motor a je to schopno nÏco spalovat. P¯esto m· toto mÏsto sv˝m n·vötÏvnÌk˘m co nabÌdnout: Durbar Square, Patan, Zlat˝ chr·m nebo Bouddhanath Stupa z 5. stoletÌ a dalöÌ pam·tky. Kathmandu nenÌ tak p¯elidnÏnÈ jako nap¯. Delhi, ale takÈ zde narazÌte v ˙zk˝ch uliËk·ch na velkÈ mnoûstvÌ kr·mk˘, pouliËnÌch prodavaË˘, dohazovaË˘ hotel˘ a pochybn˝ch restauracÌ, rikö·k˘, taxik·¯˘, ûebr·k˘ a dÏtÌ ulice. Nejen proto, ûe je zde mezin·rodnÌ letiötÏ, ale p¯edevöÌm proto, ûe je Kathmandu v˝chozÌm mÌstem pro vÏtöinu trek˘ do oblasti Everestu, je mÏsto a zejmÈna nÏkterÈ Ëtvrti vhodnÈ p¯Ìmo pro zahraniËnÌ turisty, kde lze najÌt ubytov·nÌ evropskÈho stylu, spoustu restauracÌ, kav·ren atd. VyuûÌv·me toho taky, a tak bez problÈmu a nutnosti p¯edchozÌ rezervace tr·vÌme dvÏ noci v p¯ÌjemnÈm hotelu v centru mÏsta (dvoul˘ûkov˝ pokoj s vlastnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm za 60 KË/osobu). Kathmandu bylo naöÌ poslednÌ zast·vkou p¯i naöem putov·nÌ po Nep·lskÈm kr·lovstvÌ, p¯ed n·vratem dom˘ n·m zb˝valy uû jen dvÏ zast·vky ve V·ran·sÌ a Ag¯e. (PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ) Text a foto: Ing. Miroslav »ulÌk, Ph.D. Katedra financÌ EkF

15

Kurz Příprava absolventa VŠ pro vstup do zaměstnání Zkušenosti pracovníků zabývajících se problematikou uplatnění absolventů na trhu práce ukazují, že absolventi českých vysokých škol odcházejí do praxe připraveni velmi dobře teoreticky a mnohdy i prakticky, ale příčinou neúspěchu u přijímacích pohovorů bývá nedostatek znalostí a dovedností úspěšně se prezentovat ve výběrových řízeních.

NÏkterÈ odpovÏdi pro ilustraci uv·dÌme: ÑVelice zajÌmavÈ, navÌc prokl·danÈ testy ke zpest¯enÌ, vynikajÌcÌ motivace. NynÌ si vÏ¯Ìm daleko vÌc neû p¯ed tÌmto kurzem.ì ÑVelice zajÌmavÈ, jsem r·da, ûe jsem kurz absolvovala.ì

Z tohoto d˘vodu naöe univerzita p¯ivÌtala moûnost zorganizovat v r·mci rozvojovÈho projektu kurz P¯Ìprava absolventa Vä pro vstup do zamÏstn·nÌ. V˝stupem projektu je cyklus semin·¯˘ zamÏ¯en˝ch na p¯Ìpravu student˘ poslednÌch roËnÌk˘ prezenËnÌ formy studia magistersk˝ch studijnÌch program˘ pro vstup do praxe. CÌlem tÏchto semin·¯˘ je dostateËnÏ p¯ipravit absolventa v oblasti komunikaËnÌch a prezentaËnÌch schopnostÌ a pomoci tak dos·hnout ˙spÏchu ve v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌch, kter˝ch se z˙ËastnÌ. Pro realizaci byla vybr·na renomovan· firma zab˝vajÌcÌ se person·lnÌm poradenstvÌm MITA THOR INTERNATIONAL, spol. s r.o. S p¯ispÏnÌm organizaËnÌ v˝pomoci INFOCENTRA VäB-TUO p¯i oslovov·nÌ z·jemc˘ se nabÌdka kurzu u naöich student˘ setkala s neobvykl˝m ohlasem; kapacita bohuûel nedovolovala vyhovÏt vöem z·jemc˘m. Celkem se p¯ihl·silo 77 uchazeË˘ z r˘zn˝ch fakult, z toho 1. bÏhu, kter˝ se uskuteËnil ve dnech 20. 10., 21. 10., 3. 11. a 4. 11. 2006, se z˙Ëastnilo 20 frekventant˘ a 2. bÏhu, kter˝ probÌhal ve dnech 10. 11., 11. 11., 24. 11. a 25. 11. 2006, rovnÏû 20 frekventant˘. Semin·¯e byly rozdÏleny do blok˘. Kaûd˝ z nich tvo¯il uzav¯enou Ë·st, jednotlivÈ bloky na sebe navazovaly. PrvnÌ blok byl zamÏ¯en na problematiku: trh pr·ce, oËek·v·nÌ zamÏstnavatel˘, struktura v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ, organizace hled·nÌ pr·ce, smÏr v˝bÏru a schopnost sebepercepce, korespondence p¯i hled·nÌ pr·ce (CV, motivaËnÌ dopis, pr˘vodnÌ dopis). Druh˝ blok obsahoval tÈmata jako: p¯Ìprava na pohovor, informace o osobÏ kandid·ta, informace o spoleËnosti, ta-

ÑVelice zajÌmavÈ, jak po obsahovÈ str·nce, tak i z hlediska formy.ì ÑJe to velmi dob¯e udÏlanÈ. Z·bavn· forma n·m d·v· vÌc, ide·lnÌ je uvÈst p¯Ìklady ze ûivota, z praxe, materi·ly byly dostaËujÌcÌ.ì ÑV˝hoda, ûe lektor je z praxe, s·m nejvÌc vÌ, co personalist˘m vyhovuje apod., snaûÌ se n·m to p¯edat, na vöe se dÌv· jin˝ma oËima. Uû nem·m takovÈ obavy ze vöeho.ì ÑAngliËtina je z·ludn˝ jazyk, takûe vöe, co jsme se dozvÏdÏli, bylo p¯Ìnosem.ì ÑProfesion·lnÌ p¯Ìstup, ochota spolupracovat a vysvÏtlit i vÏci mimo probÌranÈ tÈma, p¯ehled, profesion·lnÌ angliËtina, v˝uka na ˙rovni, prostÏ super.ì ÑNebudu se b·t pohovoru, vÌm teÔ lÈpe, jak se na nÏj p¯ipravit.ì ÑUsnadnÌ mi budoucÌ psanÌ CV a PD (pr˘vodnÌho dopisu), jsem sebejistÏjöÌ, vÌm, co se bude na pohovorech oËek·vat.ì ÑJinak jsem po dlouhÈ dobÏ slyöela AJ a takÈ si p¯ipomnÏla slovnÌ z·sobu a zÌskala i nov· slovÌËka, kter· se mi budou hodit u pohovoru.ì Absolventi kurzu zÌskali osvÏdËenÌ o jeho absolvov·nÌ. Na z·vÏr lze ¯Ìci, ûe kurz byl hodnocen ze strany realiz·tor˘ i ˙ËastnÌk˘ velmi kladnÏ. Je to d˘vod k zamyölenÌ, zda obdobnÈ akce v budoucnu nezopakovat. VÏ¯Ìme, ûe zÌskanÈ zkuöenosti a dovednosti napomohou k ˙spÏchu naöich absolvent˘ p¯i jejich uplatnÏnÌ v praktickÈm ûivotÏ. Ing. Stanislava Kebov· PoradenskÈ centrum VäB-TUO Foto: archÌv

16

jemstvÌ ˙spÏchu u pohovoru, ot·zky a odpovÏdi, kterÈ jsou klÌËem k ˙spÏchu, sebepozn·nÌ siln˝ch a slab˝ch str·nek. T¯etÌ blok se zab˝val ot·zkami: komunikace p¯i pohovoru, prezentace a sebeprezentace, schopnost improvizace, neverb·lnÌ a verb·lnÌ styl komunikace, nedostatky a chyby p¯i jedn·nÌ. Diagnostika, assessement centre a dalöÌ

techniky posuzov·nÌ. Ve ËtvrtÈm bloku se jednalo o p¯Ìpravu CV, motivaËnÌho dopisu a korespondence v anglickÈm jazyce, anglickou terminologii t˝kajÌcÌ se trhu pr·ce, cizojazyËnÈ n·zvy pracovnÌch pozic, anglickÈ pracovnÌ inzer·ty, n·cvik pohovoru v angliËtinÏ apod. Celkov˝ pr˘bÏh byl prov·dÏn aktivnÌm systÈmem pr·ce skupiny a byly pouûity klasickÈ i modernÌ techniky a metody: p¯edn·öka, semin·¯, workshop, diskuse, testy, brainstorming, n·cvik, skupinovÈ aktivity, modelovÈ situace. A jak byli s kurzem spokojeni jeho ˙ËastnÌci? To lze usoudit z v˝sledku dotaznÌku, ve kterÈm absolventi odpovÌdali na ¯adu ot·zek.

AKADEMIK 1/2007

Vysokoškolský sportovní klub (VSK) VŠB-TU Ostrava oslavil 55. výročí založení! Na půdě KTVS se sešli sportovci – pamětníci, zakládající členové a zasloužilí pracovníci výboru a sportovních oddílů, aby si společně připomněli 55. výročí založení sportovní organizace na půdě tehdejší VŠB .

V˝bor VSK pracoval v letoönÌm jubilejnÌm roce v tomto sloûenÌ: P¯edseda prof. Ing. V·clav RoubÌËek, CSc. V˝konn˝ mÌstop¯edseda PaedDr. Aleö Hrab TajemnÌk Mgr. Ji¯Ì éÌdek Hospod·¯ PaedDr. AntonÌn ämÈtka

V˝konn˝ mÌstop¯edseda VSK PaedDr. Aleö Hrab p¯ivÌtal zakl·dajÌcÌ a zaslouûilÈ Ëleny VSK na p˘dÏ KTVS

V prosinci 1951 vznikla p¯i tehdejöÌ FakultÏ hutnickÈ TÏlov˝chovn· jednota Sl·via VäB Ostrava. PrvnÌm p¯edsedou TJ se stal Theodor Lazar, pozdÏji dlouholet˝ p¯edseda oddÌlu kanoistiky. V souËasnosti jiû TJ funguje pod n·zvem Vysokoökolsk˝ sportovnÌ klub (VSK) VäB-TU Ostrava a trÈninkovou a z·vodnÌ Ëinnost ve 20 sportovnÌch oddÌlech vyvÌjÌ 730 Ëlen˘, p¯ev·ûnÏ student˘. P¯i tÈto slavnostnÌ p¯Ìleûitosti p¯edal v˝konn˝ mÌstop¯edseda VSK PaedDr. Aleö Hrab upomÌnkovÈ d·rky dlouholet˝m zaslouûil˝m pracovnÌk˘m ve vysokoökolskÈm sportu

»lenovÈ Mgr. Milena »ern· Mgr. Jaroslav Stola¯Ìk Mgr. V·clav Svoboda, RNDr. V·clav Kubica

VäB-TUO a ocenil tak jejich p¯Ìnos pro budov·nÌ sportovnÌ tradice na naöÌ alma mater. OcenÏni byli: Theodor Lazar zakladatel TJ Sl·via VäB a jejÌ prvnÌ p¯edseda PaedDr. AntonÌn ämÈtka dlouholet˝ p¯edseda TJ a dosud Ëinn˝ hospod·¯ VSK prof. ZdenÏk HradÌlek dlouholet˝ mÌstop¯edseda TJ doc. Slavoj Posker dlouholet˝ p¯edseda oddÌlu basketbalu TJ UpomÌnkov˝ d·rek p¯evzal takÈ zakladatel a prvnÌ p¯edseda TJ Sl·via VäB pan Theodor Lazar, dosud aktivnÌ tenista a Sokol

»enda MenöÌk dlouholet˝ p¯edseda oddÌlu sjezdovÈho lyûov·nÌ TJ Libuöe Ad·mkov· dlouholet· hospod·¯ka TJ Dr. Arnoöt äarman dlouholet˝ p¯edseda oddÌlu tenisu TJ a spr·vce kurt˘ Miroslav Sita¯ dlouholet˝ Ëlen oddÌlu tenisu a dosud Ëinn˝ pokladnÌk VSK

BÏhem p¯·telskÈho posezenÌ vzpomÌnali a diskutovali pamÏtnÌci o problematice sportov·nÌ na VäB-TUO d¯Ìve a nynÌ, zleva: doc. Slavoj Posker, »enda MenöÌk, RNDr. Josef Jan·Ëek, PaedDr. Aleö Hrab, prof. Ing. ZdenÏk HradÌlek, DrSc., Jan Koz·k a Alois Pavl·sek

AKADEMIK 1/2007

OcenÏnÌ pak mohli v druûnÈ z·bavÏ prodiskutovat s kolegy ñ asistenty KTVS i souËasnou problematiku sportov·nÌ na VäB-TUO a zavzpomÌnat na spoleËnÈ chvÌle str·venÈ na sportoviötÌch, na vod·ck˝ch a lyûa¯sk˝ch kurzech se studenty VäB-TU Ostrava. Mgr. Ji¯Ì éÌdek TajemnÌk VSK VäB-TUO Foto: autor

17

Koncert a workshop didjeridoo na VŠB-TUO

Vicekonzul Amerického velvyslanectví v Praze přednášel v Aule VŠB-TU Ostrava

Díky záštitě a podpoře děkanů fakult VŠB-TUO se v prosinci v nové Aule uskutečnil zcela mimořádný hudební projekt. V pondělí 18. prosince zazněl v tanečním sále Auly koncert a workshop Williama Bartona, jednoho z předních světových hráčů na didjeridoo. V úterý 28. listopadu 2006 se v tanečním sále Auly VŠB-TUO konal informační seminář vicekonzula Amerického velvyslanectví v Praze Harta Nelsona pro studenty i veřejnost o možnostech studia a práce v USA . Didjeridoo je origin·lnÌ lidov˝ d¯evÏn˝ dechov˝ n·stroj p˘vodnÌch obyvatel Austr·lie ñ aboriginc˘, kter˝ je dnes ve svÏtÏ pomÏrnÏ oblÌben a zÌsk·v· si v˝znamnou pozici i mimo australskou lidovou hudbu. O tom svÏdËÌ i jeho za¯azenÌ do hlavnÌho cyklu koncert˘ Jan·Ëkovy filharmonie Ostrava v†prosinci 2006. William Barton je povaûov·n za jednoho z p¯ednÌch svÏtov˝ch hr·Ë˘ a takÈ skladatel˘ pro didjeridoo. Narodil v Mount Isa, h¯e na didjeridoo ho vyuËoval jeho str˝c, sta¯eöina kmen˘ Wannyi, Lardil a Kalkadunga v z·padnÌm Queenslandu. V roce 1998 ve sv˝ch 17 letech hr·l William sv˘j prvnÌ klasick˝ koncert s Queensland Symphony Orchestra. V minul˝ch letech vystupoval na oslav·ch 90. v˝roËÌ ANZAC Cove v Turecku, absolvoval turnÈ s Goldner String Quartet, vystoupil na festivalu v Aldbrough ve VelkÈ Brit·nii a debutoval v Lond˝nÏ s London Philharmonic Orchestra v Royal Festival Hall. JedineËnÈ vystoupenÌ Williama Bartona na VäB-TUO mÏlo formu koncertu-workshopu, kde v†prvnÌ Ë·sti William Barton vystoupil sÛlovÏ, za doprovodu klavÌristky V·clavy »ernohorskÈ a smyËcovÈho kvarteta. Na koncertÏ zaznÏly tradiËnÌ aboriginskÈ skladby, skladby soudobÈ v·ûnÈ hudby pro didjeridoo a doprovod a improvizaËnÌ p·smo, ve kterÈm nechybÏlo velmi origin·lnÌ pojetÌ moravsk˝ch lidov˝ch pÌsnÌ a skladeb J. S. Bacha. Ve druhÈ Ë·sti projektu probÏhla instrukt·û hry na didjeridoo za ˙Ëasti z·jemc˘ z†¯ad publika. Cel˝ tento mimo¯·dn˝ koncert se setkal s†velk˝m ohlasem nejen z†¯ad student˘ a zamÏstnanc˘ VäB-TU Ostrava, ale i öirokÈ ve¯ejnosti, coû potvrzuje, ûe i technick· univerzita m· kulturnÏ vzdÏlanÈ a zvÌdavÈ publikum. Mgr. Alice Wostr· ⁄sek prorektora pro rozvoj Foto: Ing. JiljÌ Flanderka

18

Americk˝ vicekonzul se zamÏ¯il na nÏkolik pro studenty velmi zajÌmav˝ch tÈmat. V pr˘bÏhu semin·¯e probral zp˘sob i veökerÈ d˘le-

ûitÈ form·lnÌ n·leûitosti û·dostÌ o studentsk· vÌza pro studijnÌ a pracovnÌ pobyty v USA, a to konkrÈtnÏ o vÌza tipu J-1 a F-1, postup p¯i jejich udÏlov·nÌ a p¯ÌpadnÈ d˘vody zamÌtnutÌ, podrobnÏji se zamÏ¯il takÈ na prezentaci programu Work and Travel. Velk˝ z·jem vzbudilo tÈma studia v USA a moûnosti zÌsk·nÌ finanËnÌ podpory na jeho profinancov·nÌ. Pan vicekonzul podrobnÏ sezn·mil studenty s ËinnostÌ Nadace J. Williama Fulbrighta, s dalöÌmi sponzorovan˝mi studijnÌmi pobyty a takÈ poradil student˘m s v˝bÏrem studijnÌch a pracovnÌch program˘. Cel˝ semin·¯ probÏhl v anglickÈm jazyce. Po skonËenÌ semin·¯e si pan vicekonzul prohlÈdl are·l ökoly, prodiskutoval s prorektorem pro rozvoj doc. Ing. JaromÌrem Gottwaldem, CSc. moûnosti dalöÌ spolupr·ce a p¯islÌbil opakov·nÌ obdobn˝ch semin·¯˘ i v p¯ÌötÌm roce. Mgr. Alice Wostr· ⁄sek prorektora pro rozvoj

Představujeme osobnost z VŠB-TUO: fotografa a výtvarníka prof. Ing. Jana Fuxu, CSc. Galerie VäB-TUO hostila dalöÌ ze zajÌmav˝ch v˝stav fotografiÌ. Jejich autorem je profesor Fuxa z naöÌ univerzity, kter˝ nejen odbornÏ p˘sobÌ na FakultÏ strojnÌ, ale je takÈ zn·m˝m fotografem a v˝tvarnÌkem. Jan Fuxa se narodil 15. kvÏtna 1947 v OstravÏ-Z·b¯ehu, ale aû do sv˝ch vysokoökolsk˝ch studiÌ ûil ve Frenöt·tÏ pod RadhoötÏm v rodinÏ doktora pr·v a fotografky. Po frenöt·tskÈm gymn·ziu (1962ñ 1965) absolvoval StrojnÌ fakultu na VysokÈ ökole b·ÚskÈ v OstravÏ (1965ñ1970). Dva roky pracoval jako konstruktÈr v oddÏlenÌ speci·lnÌch stroj˘ ve éÔ·rsk˝ch strojÌrn·ch a slÈv·rn·ch ve éÔ·¯e nad S·zavou. Od roku 1972 p˘sobil ve V˝zkumnÈm ˙stavu hutnictvÌ ûeleza v DobrÈ u Fr˝dku-MÌstku. V roce 1986 p¯eöel na Vysokou ökolu b·Úskou do Ostravy, kde p˘sobÌ na Kated¯e pruûnosti a pevnosti Fakulty strojnÌ. V b¯eznu 1991 se habilitoval jako docent v oboru Technick· mechanika. V kvÏtnu 2001 p¯ednesl inauguraËnÌ p¯edn·öku na tÈma: ÑKritÈria pevnosti, experiment·lnÌ za¯ÌzenÌ a metodika zkouöenÌì a v ¯Ìjnu 2001 byl jmenov·n profesorem.

VÏdeckÈ aktivity prof. Fuxy jsou zamÏ¯eny do oblasti meznÌho nam·h·nÌ kovov˝ch materi·l˘. Od ökolnÌch let se Jan Fuxa aktivnÏ zab˝v· v˝tvarn˝m umÏnÌm. ZaËÌnal u dÏdeËka fotografa v AteliÈru Lochman ve Frenöt·tÏ pod RadhoötÏm. ÑS dÏdeËkem jsem Ëasto kreslÌval a maloval. NejradÏji konÏ. Doma byly obrazy od JaroÚka, Duöi, Bartoöe a zajÌmav· keramika. To vöe jsem vst¯eb·val. Zanechalo to ve mnÏ trval˝ dojem a vypÏstovalo vztah k v˝tvarnÈmu umÏnÌ,ì vzpomÌn· prof. Fuxa, kter˝ v roce 1959 vyhr·l krajskÈ kolo v˝tvarnÈ soutÏûe v oboru malba. Absolvoval kurz figur·lnÌ malby u profesora J. NedvÏda z UmÏleckopr˘myslovÈ ökoly v Praze (1971ñ1972) a socha¯skou konzervato¯ (1975ñ1979) u akademickÈ socha¯ky HavlÌËkovÈ. Byl mezi ocenÏn˝mi v p¯ehlÌdce ÑGenerace 77ì. Prof. Fuxa je zakl·dajÌcÌm Ëlenem Klubu v˝tvarnÌk˘ ve Frenöt·tÏ pod RadhoötÏm a ˙Ëastnil se vöech jejich Salon˘. Ing. Petra Kubov· Manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy Foto: archÌv

AKADEMIK 1/2007

Veslaři VŠB-TU Ostrava třikrát akademickými mistry ČR! Veslařský oddíl VSK VŠB-TU Ostrava uspořádal tradiční již 14. otevřený Přebor VŠB-TU Ostrava ve veslování na trenažéru, který byl letos také Akademickým mistrovstvím ČR. Regata proběhla ve spolupráci s Českou asociací univerzitního sportu (ČAUS) a záštitu nad ní převzali prorektoři VŠB-TU Ostrava prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. a doc. Ing. Vladimír Kebo, CSc. TechnickÈ zajiötÏnÌ nezajiöùoval letos vesla¯sk˝ oddÌl na kolenÏ se zap˘jËen˝mi trenaûÈry, p¯enechal tyto starosti profesion·l˘m z firmy äport C2 z BanskÈ Bystrice a ˙roveÚ regaty to pozvedlo o 100 %! Vesla¯i VäB-TU Ostrava dokonale vyuûili dom·cÌ prost¯edÌ a zÌskali t¯i tituly akademick˝ch mistr˘ »R ze Ëty¯!

Ñ⁄roveÚ letoönÌ regaty byla velmi dobr·, potÏöil mÏ jak poËet aktivnÌch z·vodnÌk˘, tak i z·jem div·k˘ì, hodnotil pr˘bÏh soutÏûe ¯editel regaty Mgr. Ji¯Ì éÌdek z KTVS VäB-TUO. ÑChtÏl bych podÏkovat z·stupc˘m vedenÌ VäB-TUO, p¯edevöÌm panu prorektoru doc. Kebovi, kter˝ takÈ s·m z·vodil a p¯ed·val ceny vÌtÏz˘m. Pan prorek-

⁄silÌ o dosaûenÌ co nejlepöÌho Ëasu bylo v kategorii zamÏstnanc˘ obrovskÈ, zleva Byrtus, éÌdek, Kebo

V kategorii ûeny lehk· v·ha (do 61 kg) zÌskala titul Martina Cajtchamlov· (EkF, 3. roËnÌk), v kategorii ûen bez omezenÌ hmotnosti PavlÌna éiûkov· (EkF, 1. roË.) v nejhodnotnÏjöÌm Ëase regaty (6:50,2 min.) a v ÑtÏûk˝chì muûÌch Dalibor Stejskal (EkF, 4. roË.). Pouze v kategorii muûi lehk· v·ha se radoval Miroslav Vraötil z UP Olomouc, kter˝ stejnÏ jako éiûkov· obh·jil sv˘j titul z loÚska.

20

S·l KTVS je pro po¯·d·nÌ regat na vesla¯sk˝ch trenaûÈrech p¯Ìmo ide·lnÌ!

tor prof. Strnadel n·m hodnÏ pomohl s technick˝m zajiötÏnÌm regaty, ale nemohl se osobnÏ regaty z˙Ëastnit. UrËitÏ by zamÌchal po¯adÌm v kategorii muûi-zamÏstnanci VäB-TUO!ì. Letos v soutÏûÌch otev¯enÈho P¯eboru VäB-TU Ostrava startovalo v 10 kategoriÌch 69 z·vodnÌk˘, p¯ijeli mladÌ vesla¯i z VK HodonÌn (2 vÌtÏzstvÌ), VK Perun Ostrava

Titul akademickÈ mistrynÏ »R v ûen·ch vybojovala PavlÌna éiûkov· v nejhodnotnÏjöÌm Ëase regaty a novÈm studentskÈm rekordu VäBTUO 6:50,2 min.!

(1 vÌt.), startovali tradiËnÏ cyklistÈ z SK Ji¯Ì Team (2 vÌt.), maratonci z X-AIR Ostrava, lyûa¯i bÏûci VSK VäB-TUO, plavci KPS Ostrava, ale i hasiËi HZSMSK Ostrava. ÑByl to jeden z nejpovedenÏjöÌch roËnÌk˘, akci skvÏle moderoval Honza GavelËÌk z R·dia »AS a soutÏû gradovala poslednÌ jÌzdou kategorie muû˘, kde triumfoval rozdÌlem 0,1 s Dalibor Stejskal p¯ed Danielem Bekeöem! Z·vÏr tÈto jÌzdy byl opravdu strhujÌcÌ a div·ci si p¯iöli na svÈì, ¯ekl Mgr. éÌdek. Vesla¯i VäB-TUO se rovnÏû z˙Ëastnili 3. kola »eskÈho poh·ru 14. 1. 2007 v Praze a hned na to, 19. 1. 2007 se t˝m VäB-TUO

z˙ËastnÌl i maratonu ÑMen¥s Health Challenge 2007ì na trati 42 195 metr˘. Loni v tomto z·vodu skonËilo smÌöenÈ druûstvo ostravsk˝ch akademik˘ na 3. mÌstÏ, o letoönÌm pr˘bÏhu budeme informovat v p¯ÌötÌm ËÌsle Ëasopisu Akademik. Mgr. Ji¯Ì éÌdek Katedra tÏlesnÈ v˝chovy a sportu Foto: archÌv autora

⁄spÏön˝ t˝m vesla¯˘ VäB-TUO s trenÈrem Mgr. Ji¯Ìm éÌdkem (vlevo dole)

AKADEMIK 1/2007

Z v˝sledk˘ 14. otev¯enÈho P¯eboru VäB-TUO a AM »R 2006 éaËky: 1. Jaklov· 2. Materov· 3. Rezkov·

SK Ji¯Ì Team-cyklistika SK Ji¯Ì Team-cyklistika SK Ji¯Ì Team-cyklistika

8:45,4 min. 10:09,5 10:55,3

é·ci: 1. RÈdr 2. Juras 3. Rut

VK HodonÌn VK Perun Ostrava VK Perun Ostrava

6:57,0 min. 7:49,7 8:06,9

Dorostenci: 1. Ondrejko 2. Raöka 3. MaceËek

VK HodonÌn SK Ji¯Ì Team cyklistika SK Ji¯Ì Team cyklistika

6:56,5 min. 7:23,3 7:44,9

Juniorky: 1. Kavkov·

SK Ji¯Ì Team cyklistika

9:23,1 min.

Junio¯i: 1. Oulehla 2. éÌdek jr. 3. Sopuch

VK Perun Ostrava VSK VäB-TUO KPS Ostrava, plav·nÌ

6:45,4 min. 7:08,8 7:41,0

Muûi-zamÏstnanci VäB-TUO: 1. KrËek J. 714 2. Tuöil 713 3. Byrtus 713 4. éÌdek sen. 713 5. Kebo 940

6:44,4 min. 6:50,2 6:58,7 7:01,2 7:30,4

éeny LV (do 61 kg):

Jedin˝ titul, kter˝ nez˘stal na VäB-TUO uko¯istil v kategorii muûi LV Miroslav Vraötil z UP Olomouc Ëasem 6:27,0 min. (vlevo)

Otev¯en˝ P¯ebor VäB-TUO: 1. Cajtchamlov· VäB-TUO 2. Olej·kov· X-AIR Ostrava 3. Doleûelov· VäB-TUO

8:01,1 min. 8:19,6 8:57,2

AM »R 2006: 1. Cajtchamlov· 2. Doleûelov· 3. Rauscherov· A.

8:01,1 min. 8:57,2 9:11,9

VäB-TUO VäB-TUO VäB-TUO

M. Cajtchamlov· zÌskala titul v kategorii ûeny LV Ëasem 8:01,1 min.

éeny (shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch): 1. éiûkov· VäB-TUO 2. BurdÌkov· VäB-TUO 3. VodiËkov· UP Olomouc

6:50,2 min. 7:46,5 8:15,4

Muûi LV (do 75 kg) shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch: 1. Vraötil UP Olomouc 2. Proch·zka VUT Brno 3. »abla UTB ZlÌn

6:27,0 min. 6:33,2 6:43,3

Muûi (shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch): 1. Stejskal VäB-TUO 2. Bekeö VäB-TUO 3. TomaöÌk VäB-TUO

6:27,8 min. 6:27,9 6:40,4

Medaile p¯edal prorektor VäB-TUO doc. VladimÌr Kebo, vlevo st¯Ìbrn˝ Proch·zka (VUT Brno), uprost¯ed vÌtÏz Vraötil (UP Olomouc), vpravo bronzov˝ »abla (UTB ZlÌn)

INZERCE

AKADEMIK 1/2007

21

Krvavý diamant V devadÈs·t˝ch letech v Siera Leone, paöer·k Danny Archer (Leonardo DiCaprio) hled· vz·cn˝ r˘ûov˝ diamant. P¯i jeho poslednÌm pobytu ve vÏzenÌ se na nÏj usmÏje ötÏstÌ, kdyû mu jeho spoluvÏzeÚ Solomon Vanda (Djimon Hounsou), otec rodiny kterou ztratil, kdyû byl donucen pracovat na diamantov˝ch polÌch, ¯ekne, ûe jeden takov˝ naöel a schoval. Spolu s americkou novin·¯kou Maddy Bowenovou (Jennifer Connelly) se vyd·vajÌ nap¯ÌË rebÈliÌ zmÌtanÈm ˙zemÌm, cestou, kter· m˘ûe Solomonovi vr·tit zpÏt rodinu a Archerovi d·t druhou öanci.††

PREMIÉRY V LEDNU 25. 1. Apocalypto Jedné noci v jednom městě Dveře dokořán Americká kletba Krvavý diamant

Goyovy přízraky

1. 2. Clerks: Muži za pultem Goyovy přízraky Little Children Ztracený poklad templářských rytířů 8. 2. Štěstí na dosah Zastav se a nepřežiješ The Last King of Scotland Atentát v Ambassadoru 15. 2. Sejmi eso Maharal – tajemství talismanu Královna 22. 2. Dreamgirls Dámě kord nesluší Vlajky našich otců Hannibal Rising Babel Kvaska Past na žraloka

P¯ÌbÏh natoËen˝ reûisÈrem Miloöem Formanem se odehr·v· v roce 1792, kdy Goya nastoupil na öpanÏlsk˝ kr·lovsk˝ dv˘r jako dvornÌ malÌ¯. Je zaloûen na vztahu Goyi a jeho m˙zy Ines. T¯etÌ z·sadnÌ postavou velkÈho dramatu je Goy˘v p¯Ìtel, katolick˝ mnich Lorenzo. V Ëasech, kdy se Evropou jako morov· n·kaza öÌ¯ila francouzsk· revoluce, posÌlila katolick· cÌrkev ve äpanÏlsku svou moc znovuobnovenÌm inkvizice, coû mÏlo zastraöit obyvatelstvo touûÌcÌ po revoluci a absolutnÌ nez·vislosti na jakÈkoliv despotickÈ autoritÏ. Velk˝ zlom v GoyovÏ ûivotÏ nastane, kdyû je Ines obvinÏna z kacÌ¯stvÌ a po vykonstruovanÈm procesu na mnoho let uvÏznÏna. Za vöÌm stojÌ lstiv˝ Goy˘v p¯Ìtel Lorenzo, jehoû city v˘Ëi Ines nebyly opÏtov·ny. Po mnoha letech se Goya seznamuje s dalöÌm potenci·lnÌm objektem pro realizaci svÈho talentu, mladiËkou prostitutkou AliciÌ. Aû pozdÏji zjistÌ, ûe je to dcera Ines. Goya se dozvÌd· o zn·silnÏnÌ a pravdu o otci Alicii.... Lorenzovi. (ofici·lnÌ text distributora)

Audiovizuální centrum VŠB-Technická univerzita Ostrava

Akademický Filmový Klub VESMÍR leden 2006 23. 1. 24.–25. 1. 29.–30. 1. 31. 1.–1. 2. 5.–6. 2. 7.–8. 2.

12.–13. 2. 14.–15. 2. 19.–20. 2. 21.–22. 2. 26.–27. 2.

BLÍZKO NEBE – komedie ČR LET S DANCE – psychologický taneční film o hip-hopu RŮŽOVÝ PANTER – komedie USA SHOW ZAČÍNÁ – smutná hudební komedie podle skutečných událostí PRAVIDLA LŽI – psychothriller ČR KUPEC BENÁTSKÝ – Al Pacino jako nenáviděný a nenávidějící židovský lichvář září v adaptaci slavné komedie Williama Shakespeara USA PŮL ČTVRTÉ – etnografický dokument ČR OUTSIDER – smutná komedie Dánsko NAUKA O SNECH – komedie FR ŽENA MÉHO MUŽE – drama FR ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU – komedie ČR

Hlavní promítání vždy od 19:30 hodin. Pokladna otevřena půl hodiny před začátkem představení. Telefonické i osobní rezervace PO–ČT 8:00–20:00 hodin, PÁ 8:00–14:00 hodin, tel.: 597 325 733. Sídlo promítání Filmového klubu: Zahradní ul. 17, Ostrava 1

22

Soutěž o ceny Rekapitulace ot·zek a odpovÏdÌ z minulÈho ËÌsla: 1. Jeden z nov˝ch program˘, kter˝ zavedli v TÿINECK›CH éELEZ¡RN¡CH v r·mci spolupr·ce se ökolami, se svou n·plnÌ zamÏ¯uje na StÌnov·nÌ manaûer˘. 2. »estn˝ doktor·t VäB-TUO p¯i poslednÌm slavnostnÌm zased·nÌ VÏdeckÈ rady za svou vÏdeckou Ëinnost obdrûel prof. Teruyi Shinjo z Kyoto University. 3. V r·mci vyhl·öenÌ nejlepöÌch sportovc˘ VäB-TUO za uplynul˝ akademick˝ rok bylo p¯ed·no rektorem naöÌ univerzity Mimo¯·dnÈ ocenÏnÌ rektora ˙spÏönÈmu olympionikovi Luk·öi Bauerovi. A kdo vyhr·l? 1. cena: od spoleËnosti TÿINECK… éELEZ¡RNY ñ Jan BaötÌnsk˝ 2. cena: lÌstky do multikina Cinestar Jakub Makov˝ 3. cena: od spoleËnosti GTS international Jarmila Kah·nkov· 4. cena: od spoleËnosti Copy Daniel »ervenka 5. cena: lÌstky do kina VesmÌr Luk·ö Ml˝nek V˝hry si vyzvednÏte do 6. 2. 2007, jinak propadnou, coû by byla jistÏ ökoda. Pokud i vy chcete mÌt öanci p¯ÌötÏ vyhr·t, odpovÏzte na naöe dneönÌ soutÏûnÌ ot·zky: 1. V kterÈm roce otev¯ela spoleËnost KPMG »esk· republika svou kancel·¯ v OstravÏ? 2. V jak blÌzkÈ budoucnosti bude vystavÏn objekt PodnikatelskÈho inkub·toru CPIT? 3. Kolik·t˝ rok od svÈho zaloûenÌ oslavili v roce 2006 z·stupci VysokoökolskÈho sportovnÌho klubu? SvÈ spr·vnÈ odpovÏdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, resp. do obchod˘ SUS nebo je vhazujte do schr·nek, kterÈ jsou umÌstÏny na kolejÌch s oznaËenÌm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdÏji vöak do 9. 2. 2007. JmÈna v˝herc˘ se dozvÌte v p¯ÌötÌm ËÌsle. Kdo vÏnuje ceny do soutÏûe tentokr·t?

-jaz-

AKADEMIK 1/2007

2007 ZDARMA

Recommend Documents