ZIMA 2006/2007
Příloha Listů Lanškrounska č. 24/VI Zima 2006 / 2007
STRANA 1
Při samostatném prodeji cena 15 Kč UVNITŘ NAJDETE: Přehled lyžařských středisek str. 2 − 3 Akce v roce 2007, muzea a galerie str. 4 Mikulášská povídka str. 5 Veselý kalendář Pavla Dvořáčka str. 6 − 7 Ruská ruleta − rozhovor o dobývání himalájské osmitisícovky str. 8 − 10 Naše křížovka str. 11 Plány do budoucnosti − plánek k projektu revitalizace oblasti lanškrounských rybníků str. 12
Milí čtenáři! Zima může mít mnoho krás, a každý si hledá − a snad i na− chází − tu svou. Pokud vám fotografie pod textem připadá poněkud nepatřičná, máte asi pravdu, ale pochází z ne− dávné doby a byla pořízena na kopci nad Anenskou Stu− dánkou. Konkrétně v pondělí 11. prosince letošního roku. Z data by se dalo očekávat poněkud jiné zátiší i barvy, nicméně s vrtošivostí ročních období se nelze než smířit. Snad vám k tomu pomůže i zimní příloha Listů Lan− škrounska, která přináší nejen základní přehled lyžař− ských terénů pro případ, že by sníh nakonec napadl, ale pro posezení „u kamen“ i tradiční křížovku a povídku, roz− hovor s horolezcem Romanem Langrem nebo prezentaci vzni− kajícího projektu revitalizace lanškrounských rybníků. Pokud by zima opravdu nepřišla, slibujeme vám, že na− přesrok přílohu obohatíme o přehled cyklistických tras a s lyžováním nebudeme provokovat. Letos se nám toto ře− šení zdálo až příliš pesimistické a drobné pošťouchnutí v podobě květů otužilého heřmánkovce přímořského nám určitě odpustíte. Příjemnou zimu s naším magazínem přeje redakce Listů Lanškrounska
STRANA 2
ZIMNÍ RADOVÁNKY
KAM NA LYŽE Aktuální informace na http://www.holidayinfo.cz/, http://www.czecot.com/cz/
Čenkovice − Ski areál Buková hora − 561 64 Čenkovice, tel: 465 391 112, 465 391 039, fax: 465 391 112,
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected], http://www.cenkovice.com, http://www.skict.cz, http://www.obeccenkovice.cz, http://www.vodaasport.svitavy.cz/cenkov..., Kontaktní osoba: Betlach Martin (732 746 094), Dvořák Miloslav (602 876 964), provozovatelé vleků Třída: **** Popis: Středisko Čenkovice v Orlických horách nabízí ideální podmínky pro lyžování od prosince do března. Sjezdové tratě v obtížnosti červená a modrá v délce 400−1000 m, tratě jsou upravovány a technicky dosněžovány. Nadmořská výška: 750 − 950 m Poskytované služby: horská služba, lyžařská škola, lyžařská školička, občer− stvení / bufet, půjčovna lyží a snowboardů, snowboardová škola, snowpark, snowtubingová dráha, úschovna lyží, WC Vleky, přepravní kapacita: 7 − celkem 4400 osob/hod. Sjezdové tratě: 6 − celkem 4.1 km Běžná provozní doba v případě dostatečných sněhových podmínek: PO − PÁ 9 − 16.30, 17.30 − 21, SO 8.30 − 16.30, 17.30 − 21, NE 8.30 − 16.30 Kapacita střediska se zvýšila na 4 400 osob za hod. Oproti minulé sezoně je novinkou bezplatné parkoviště. Panoramatická kamera je v provozu od 5. 12. 2006! Lanovky a vleky (název − délka − přepravní kapacita (os/hod) − příslušné tratě): Junior (fa. JOZA) − 200 − 450 − Junior Nugget Snowpark (Fr. Pánek) − 300 − 350 − Nugget Snowpark (René Dobeš) Ski Klub Česká Třebová − 950 − 650 − Třebovská Ski Klub Česká Třebová − 950 − 800 − Třebovská TJ Čenkovice − 400 − 500 − Čenkovická TJ Svitavy − 900 − 900 − Svitavská Voda a sport Svitavy − 400 − 1000 − Svitavská, Vigona Běžecké tratě − celkem 63 km (název − délka v km): Buková hora − okruh I. 10 Buková hora − okruh II. 8 Čenkovice − Buková hora − Červenovodské sedlo − Mladkov − Kobylí Důl − Jamné n/O − Červenovodské sedlo − Čenkovice 45 Ski areál Ovaz Výprachtice, tel: 465 391 136, 602 309 139 e−mail:
[email protected], http://www.ovaz−merta.cz Večerní lyžování, upravovaná sjezdovka
ZIMA 2006/2007
Přívrat − 560 02 Přívrat (okres Ústí n/O), tel: 723 675 123, fax: 465 585 012, info@ski−privrat.cz, http://www.ski−privrat.cz Třída: ** Nadmořská výška: 450 − 510 m Poskytované služby: lyžařská škola, občerstvení / bufet, půjčovna lyží a snowboardů Lanovky / vleky, přepravní kapacita: 1/3 − celkem 2300 osob/hod. Sjezdové tratě: 5 Lanovky a vleky (název − délka −přepravní kapacita(os/hod) − cena/den): Dětský vlek −50 − 200 − 60 Malý vlek − teleskop (lanovka) − 330 − 700 − 60 Snowtubing (vlek) − 90 − 200 − 60 až 180 Velký vlek − kotva (vlek) − 330 − 1200 − 60 až 180 Ski Baier − České Petrovice, 564 01 Žamberk, tel: 465 635 052, 606 659 494, 723 332 119, 495 536 405, fax: 465 635 052,
[email protected], http://www.ceskepetrovice.com Třída: ** Nadmořská výška: 650 − 740 m Poskytované služby: lyžařská škola, občerstvení / bufet, půjčovna lyží a snow− boardů, skiservis, snowboardová škola, snowpark, snowtubingová dráha Vleky, přepravní kapacita: 4 − celkem 2450 osob/hod. Sjezdové tratě: 7 Běžecké tratě: 1 − 20 km (České Petrovice − Suchý Vrch − Buková hora) Běžná provozní doba v případě dostatečných sněhových podmínek: PO + ČT + NE 9 − 16, ÚT + PÁ + SO 9 − 16, 18 − 21, ST 9 − 16, 16 − 19 hod. Vleky (název − délka − přepravní kapacita (os/hod) − cena/den): Poma A − 500 − 650 − 220 až 280 Poma B − 380 − 650 − 220 až 280 Provazový vlek − 100 − 350 − 220 až 280 Provazový (dět. hřiště) − 80 − 350 − 220 až 280 Janoušov, http://www.gansberg.cz/skiklub/ Provozovatel vleku: SKI KLUB KOMFI, s.r.o., Dvořákova 1001, Lanškroun. Provozní doba: SO + NE 9−16 hod., ostatní dny − po dohodě Parametry vleku: max. kapacita − 600 os./hod Obtížnost: pro začátečníky i pro náročné lyžaře Šíře sjezdovky: 200 + 100 m mírnější svah
Deštné v Orlických horách (okres Rychnov n/K), tel: 494 663 127, fax: 494 663 127,
[email protected], http://www.sportprofi.cz Třída: **** Nadmořská výška: 610 − 850 m Poskytované služby: lyžařská škola, půjčovna lyží a snowboardů, skiservis Vleky, přepravní kapacita: 6 − celkem 5900 osob/hod. Sjezdové tratě: 5 Běžecké tratě: 16 − celkem 69.5 km Lanovky a vleky (název − délka − přepravní kapacita(os/hod) − cena/jízda, den) A− Marta I. − 850 − 900 − 35 až 45 − 250 až 420 B − Marta I. − 850 − 1400 − 35 až 45 − 250 až 420 C − Marta I. − 600 − 600 − 35 až 45 − 250 až 420 D − Marta II. − 600 − 500 − 35 až 45 − 250 až 420 E− Marta II. − 650 − 1400 − 35 až 45 − 230 až 360 F − Marta II. − 300 − 600 − 35 až 45 − 250 až 420 Říčky v Orlických horách (okres Rychnov n/K), tel: 494 595 736, 494 595 559, fax: 494 595 736,
[email protected],
[email protected], http://www.skiricky.cz Třída: **** Nadmořská výška: 752 − 992 m Poskytované služby: lyžařská škola, občerstvení / bufet, půjčovna lyží a snowboardů, skiservis, snowpark, úschovna lyží Lanovky / vleky, přepravní kapacita: 1/2 − celkem 4850 osob/hod. Sjezdové tratě: 4 Běžecké tratě: 5 − celkem 31 km Lanovky a vleky (název − délka − přepravní kapacita(os/hod) − cena/jízda − den): Můstek (vlek) − 200 − 600 − 50 − 350 až 450 Tatrapoma (vlek) − 1000 − 850 − 50 − 350 až 450 1. orlická dráha (lanovka) − 1200 − 2400 − 50 − 350 až 450
ZIMA 2006/2007
ZIMNÍ RADOVÁNKY
Dolní Morava − Informace pro sezónu 2006/2007 Změny pocítí návštěvník Dolní Moravy již na odbočce u kostelíčka v Červeném Potoce (komunikace č.312 ). Příjezdová komunikace opouští stávající úzký a ne− vyhovující "esíčkový" přejezd starého železničního nadjezdu a nově vede po na− přímeném novém viaduktu, aby posléze splynula s hlavním příjezdovým tahem do údolí Dolní Moravy. Nově byla rekonstruována centrální příjezdová silnice až na koncové parkoviště "Na Konečné" v závěru obce. Zrekonstruovány a nově vybudovány byly všechny propustky a mostky na této komunukaci. Nově také bylo vybudováno záchytné, koncové parkoviště včetně technické infrastruktury a nového objektu informačního centra. Toto bude v režii provozovatele lyžařského areálu SKI centrum SNĚŽNÍK k dispozici návštěvníkům v zimním období každo− denně v prodlouženém provozním režimu (od 8 do 17 hod.). Návštěvníci zde na− jdou také nové sociální zázemí s udržovanými WC a nezbytnými službami včetně informačního servisu. Nově bude koncipována kyvadlová přeprava skibusem ze záchytného parkoviště přímo pod sjezdovky. Jízdní řád skibusu naleznete na in− ternetových stránkách http://www.skisneznik.cz. Příznivci tohoto střediska jej tuto zimu poprvé také naleznou v pravidelném ranním televizním zpravodajství Panoramy na ČT 2 od 7.45 − 8.30 h. Kvalitnější služby bude poskytovat také dětský skiareál v dolní části sjezdovky "B". K dispozici bude lyžařská škola i školička a přilehlé občerstvení přímo u svahu. Ceny jízdného se budou pohybovat na úrovni loňské zimy. Návštěvníky jistě příjemně překvapí bezplatné parkování, bezplatné používání WC a kvalitní informační servis. Širší bude i nabídka občerstvení přímo u sjezdovek. Posílené pokladny budou zaručovat plynulé odbavování návštěvníků bez zbytečného čekání. Ski centrum Sněžník − Dolní Morava 58, 561 69 Králíky, tel: 464 620 730, fax: 465 634 015,
[email protected],
[email protected], http://www.skisneznik.cz Třída: *** Nadmořská výška: 760 − 1105 m Poskytované služby: horská služba, lyžařská škola, občerstvení / bufet, půjčovna lyží a snowboardů, skibus, skiservis, úschovna lyží, WC Vleky, přepravní kapacita: 4 − celkem 2500 osob/hod. Sjezdové tratě: 6 − celkem 2 km Běžná provozní doba v případě dostatečných sněhových podmínek: PO + ST + NE 9 − 16, ÚT + ČT + PÁ + SO 9− 16, 18 − 21 hod. Vleky (název − délka − přepravní kapacita(os/hod) − cena/jízda − den): Baby lift − 100 − neurčeno −20 až 50 − 220 až 410 Leitner − 500 − 1200 − 20 až 50− 220 až 410 Metasport − 400 − 500 − 20 až 50 − 220 až 410 Tatrapoma − 1250 − 800 − 20 až 50 − 220 až 410 Ski areál a snowpark Dolní Morava – Větrný Vrch Tel: 465 634 141, e−mail:
[email protected], http://www.dolnimorava.cz Večerní lyžování, upravovaná sjezdovka
Běžecké tratě v Čenkovicích Místa nástupu: Mladkov žel. stanice−Bouda, Červenovodské sedlo (parkoviště), Jeřáb (z Čenkovic), převáží (omezená možnost parkování). K parkování je též možné využít placené parkoviště v zimním středisku Čenkovice. Frekvence údržby: tratě jsou udržovány minimálně dvakrát týdně. Závisí na sněhových a povětrnostních podmínkách! A − Převáží (sedlo mezi obcemi Čenkovice a Výprachtice) − Buková hora (vrchol) − Jeřáb − Červenovodské sedlo − Hvězda − odbočka pod Suchým vrchem (Suchý vrch) − pevnost Bouda − Mladkov (jen za příznivých sněhových podmínek). Délka (včetně odbočky na Suchý vrch): 17,5 km B − Pevnost Bouda − vrstevnicová cesta nad Těchonínem − Rudé náměstí − U tří pánů − K Jamnému − Hvězda. Délka: 8,3 km C − Červenovodské sedlo − vrstevnicová cesta nad Červenou Vodou − sjezdové tratě Čenkovice − Jeřáb − Červenovodské sedlo. Délka: 8,6 km
STRANA 3
KRYTÉ PLAVECKÉ BAZÉNY Česká Třebová: Krytý plavecký bazén; U Teplárny 617; 560 02 Česká Třebová Telefon: +420 465 531 060; Fax: +420 465 531 793; Email: ekobi−
[email protected]; http://www.ceska−trebova.cz/sport/kryty_bazen/ kondiční a rekreační bazén (hloubka 1,4 − 2,1 m); bezbariérový vstup a zařízení pro imobilní osoby; dětský bazén s chrliči a vzduchováním (hloubka 0,45 − 0,75 m); 80m krytý tobogán se světelnými efekty; vířivá vana; parní komory s vonnými esencemi; za příznivého počasí možnost vstupu na venkovní travnatou plochu; občerstvení přístupné z prostoru bazénu. Lanškroun: Školní bazén; ZŠ Dobrovského 630; 563 01 Lanškroun Telefon: +420 465 322 400; http://www.zslado.cz/bazen_obazenu.html Krytý plavecký bazén při ZŠ Dobrovského má příjemné prostředí a teplotu vody vždy 28°C. Jeho základní rozměr je 12,5 x 6m s minimální 90cm a maximální hloubkou 130cm. Po obvodu je obohacen o skluzavku pro děti, ve vodě proti− proudem, masážními tryskami a podvodními světly, které romanticky osvítí vodu. Cena za osobu je 20,−Kč/hod. Pronájem bazénu − potřeba se objednat předem. Vhodné pro skupiny, větší rodiny nebo firmu. Cena za pronájem je 320,−Kč/hod Svitavy: Krytý plavecký bazén Svitavy, Riegrova 5, 568 02 Svitavy Vedoucí provozovny: p.Chmelařová Hana; Tel/fax: 461 533 888; Mobil: 603 502 300; http://www.vodaasport.svitavy.cz/bazen/uvod.htm Plavecký bazén 25m − šest drah; z toho dvě dráhy jsou vyčleněny ke kondičnímu plavání; − hloubka je 1,4m − 1,7m. Dětský bazén 9x6m − hloubka 0,6m až 0,8m − pro děti do 6−ti let. Vířivá vana Wirlpool pro 6 osob. Tobogán − délka 93m s ce− loročním provozem. Otevřeno je po celý rok, zavřeno pouze: 1. ledna, Veli− konoce, prázdniny, 24., 25., 31. prosince. Možné aktuální jednorázové změny Ústí nad Orlicí: Krytý plavecký bazén; Polská 1360; 562 01 Ústí n/O http://www.tepvos.cz/index2.html Nová bazénová technologie využívající k provozu slané vody. Suterén − relaxační centrum : Ústředním prostorem je místnost s velkokapacitní vířivkou, mořským akváriem a lehátky. Modulace prostoru, barevnost, minimální osvětlení a bezprostřední kontakt s podmořským světem v kombinaci s působením masážních van vytvá− ří předpoklad k uvolnění a navození blahodárného meditativního stavu návštěvníka − parní kabina se zařízením pro vytváření mlhy z koncentrátu jodové soli − účinek páry je možné doplnit solným aerosolem, který je obohacen ionty a blahodárně působí na funkci horních cest dýchacích; − relaxační bazén s hydromasáží a vzduchovou masáží; infrakabina; − mořské akvárium o objemu 1.500 litrů; − solární louka − místo slunění, setkávání a rozhovorů; kvalita záření použitých lamp odpovídá přirozenému slunečnímu svitu, jehož účinky posilují dobrý životní pocit, snižují napětí a pozitivně ovlivňují výkonnost; − relaxační hudební vana Duett − místo pro absolutní relaxaci. Vibrace hudby jsou přenášeny stěnou vany do vody a díky rezonanci s tělní tekutinou dochází k hluboké a jemné masáži vnitřních orgánů i celého těla. Vezměte si s sebou své CD, které chcete při relaxaci poslouchat. Léčivý účinek je umocněn světlem a mag− netickým polem. První nadzemní podlaží: dětský bazének pro nejmenší s chrličem a skluzavkou, plavecký bazén délky 25 m, dojezdový bazén tobogánu délky 84 metrů, vířivka, dvě parní kabiny. Druhé nadzemní podlaží: vertikální solárium s moderní technologií, která zajišťuje rovnoměrný opalovací výkon, spinningové centrum. Zábřeh na Moravě: Krytý bazén Zábřeh; Oborník 36; tel: 583 411 159
Pravidelné bruslení veřejnosti v Hale B. Modrého v Lanškrouně Pondělí a středa 17.00 − 18.15 hod. Sobota 14.00 − 15.15 a 17.00 − 18.15 hod. Neděle 14.00 − 15.15 hod. Cena: 20 Kč/osoba Permanentky na volné bruslení: cena 200,− Kč za 11 vstupů (mládež 12 x) Informace byly získány mimo jiné ze serverů: http://www.czecot.com/cz/; http:// www.cz−museums.cz/, http://www.holidayinfo.cz/; http://www.czecot.com/cz.
Informace poskytlo Infocentrum nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun tel.: 465 320 007, 385 257− 8 e−mail:
[email protected] Aktuální informace z regionu najdete na internetové adrese: www.mesto−lanskroun.cz
STRANA 4
TIPY PRO HORŠÍ POČASÍ
MUZEA A GALERIE Městské muzeum – Lanškroun Nám. Al. Jiráska 1; 563 01 Lanškroun (okres Ústí nad Orlicí) Tel: 465 324 328,
[email protected] Historie města Lanškrouna; Kabinet míncí, medailí a plastik akademického sochaře Zdeňka Kolářského; Sklářství na pomezí Čech a Moravy; Pamětní síň Jindřicha Pravečka; sezónní výstavy Otvírací doba: celoročně Út – Pá: 9 −11.30, 13 −16; So−Ne: 13 −17 Městské muzeum − Česká Třebová Kozlovská 565, 560 02 Česká Třebová, tel: 465 534 516,
[email protected], http://www.ceska−trebova.cz/historie/mu... V depozitáři je umístěna expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím. Městské muzeum − Králíky Velké nám. 365, 561 69 Králíky, tel: 465 631 117,
[email protected], http://muzeumkraliky.cz Dějiny města, spolky, řezbářství, varhanářství, přírodovědná expozice, příroda Králického Sněžníku, historická expozice. Mikcentrum − Městské muzeum Letohrad − Letohrad Václavské nám. 77, 56151 Letohrad, tel: 465 622 255, fax: 465 622 255
[email protected], http://www.mu.letohrad.cz/muzeum/index.... Historie města, výroba sirek, saně císaře Napoleona, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska, nábytek a doplňky z napoleonského období, osobnosti Letohradu, řezbář Jan Dušek, vynálezy a kuriozity, lidový život v Kyšperku (dřívejší název Letohradu) − malovaný nábytek, lidové kroje, místní řemesla a obchody, lidové kroje z Čech, Moravy i Slovenska. Otevírací doba: leden−červen, září−prosinec v Po−Pá 9 −16 , v So 9 −12 Ceník: dítě < 5 rok − zdarma ; dospělý/á − 20 Kč/vstup; dítě, důch. − 10 Kč/vstup Muzeum řemesel Nový Dvůr Letohrad − Letohrad Nový dvůr 143, 561 51 Letohrad, tel: 465 622 160, fax: 465 621 550
[email protected], http://www.muzeumremesel.cz Muzeum řemesel je největší svého druhu v ČR. Nachází se ve 3 patrech barokní sýpky na ploše 720 m2 − naleznete zde přes 40 ucelených expozic řemeslných dílen a živností převážně z období 1850 až 1930. V expozici je také umístěn uni− kátní pohyblivý skanzen řemesel s 25 vyřezávanými řemeslníky, kteří předvádějí svá řemesla. U tohoto skanzenu uvidíte i dřevěný mechanismus, který zajišťuje pohyb všech figurek. Stará řemesla − kompletně vybavené dílny s výrobky: truhlář, kovář, sedlář, kolář, paramentář, tkadlec, krejčí, pletař, švec, knihař, pradlena, kamnář, kupec, kartáčník, vlásenkář, hodinář, řezbář, pekař, mlynář, rolník, bednář, šindelář, fotograf, kameník, cihlář, sirkář, včelař, perníkář, železničář, klempíř, cukrář, holič, funebrák, hostinský, provazník, puškař a další. Řemesla jsou doplněna expozicemi staré školní třídy, světnice a hasičství, četnické stanice. Ceník: rodina − 150 Kč/vstup ; držitel průkazu ZTP − 40 Kč/vstup ; dítě < 15 rok − 40 Kč/vstup ; dospělý/á > 15 rok − 60 Kč/vstup ; dítě < 6 rok − zdarma ; dospělý/á − počet osob > 15 − sleva 50 Kč/vstup Dům U Rytířů − Litomyšl Smetanovo nám., 570 01 Litomyšl, tel: 461 614 765, fax: 461 619 458,
[email protected], http://www.litomysl.cz Otevírací doba: leden−březen, říjen−prosinec mimo Po 9 −16 (samostatně) Galerie umělecké fotografie − Moravská Třebová, tel: 461 315 103, Brněnská č. 32, 571 01 Moravská Třebová, http://www.mtrebova−city.cz/galerie/ Fotografie z regionu, díla předních českých fotografů, současné a historické fotoaparáty, autorské výstavy. Stálá expozice je rozšířena do budov na náměstí TGM č. 2, č. 19. Otevírací doba: celoročně v St 14 −17, v So, Ne 14 −16 (samostatně), celoročně celý den (na objednávku) Moravská Třebová − zámek Zámecké nám. 1, 571 01 Moravská Třebová, tel: 731 151 784, 461 312 458
[email protected], http://www.mtrebova.cz/node/32 Geologické poměry Moravskotřebovska, humanismus a renesance v Moravské Třebové, památky moravskostřebovského baroka a rokoka, Moravská Třebová v 17.−20. století, zbraně a jejich využití. Otevírací doba: leden−březen, listopad, prosinec v Út−Pá 9 −16 , v So, Ne 13 −16 duben−říjen v Út−Pá 9 −17, v So, Ne 13 −17 (samostatně nebo s průvodcem) Městské muzeum a galerie − Svitavy Máchova alej 1, 568 02 Svitavy, tel: 461 532 704, 777 247 437
[email protected], http://www.muzeum.svitavy.cz/ Základem výstavy je na 40 kusů praček, které jsou vývojově uspořádány − od dřevěných praček (kejvaček) přes pračky svépomocné výroby (dřevěné nebo plechové) až po první sériově vyráběné pračky pro domácnost. To vše je doplněno fotokopiemi starých reklam, plakáty a dokumentárními fotografiemi. Druhou částí expozice je výstava dokumentů a fotografií popisující život rozporuplného svitavského rodáka, zachránce na 1200 lidských životů před smrtí během druhé světové války, Oskara Schindlera. Otevírací doba: Út−Pá 9 −17, So 9 −13, Ne 13 −17 (samostatně) Ceník: osoba − 20 Kč/vstup; důchodce/důchodkyně, student(ka) − 10 Kč/vstup
ZIMA 2006/2007
Kalendář akcí − Lanškrounsko 2007 1. 1. Zahájení nového roku v Sázavském údolí; start od Děl. domu ve 13 hod. (KČT Lanškroun) 12. 1. Maturitní ples 4. ročníku Gymnázia Lanškroun 15. 1. Den otevřených dveří Gymnázia Lanškroun pro žáky 5. a 9. tříd ZŠ (GY) 20. 1. – 25. 3. Výstava: Lanškrounský fotoklub; doprovodný program: Michal Holas (Městské muzeum Lanškroun) 26. 1. Maturitní ples oktávy Gymnázia Lanškroun 27. 1. Maškarní karneval pro děti na lanškrounském zámku, od 14.00 hodin (Junák, středisko DIKOBRAZ Lanškroun) 17. 2. Masopustní průvod a veselice (Městské muzeum Lanškroun) 3. 3. Country bál – 7. ročník (KČT Lanškroun) 17. 3. „Loučení se sněhem“, LYŽE, cca 25km (KČT Lanškroun) 1. 4. – 27. 4. Výstava: Práce žáků Základní školy praktické Lanškroun (Městské muzeum Lanškroun) 21. 4. Jazz a Little Otherwise (Kulturní centrum Lanškroun) 30. 4. Čarodějnice na loděnici – táborák, občerstvení (KČT Lanškroun) 1. 5. Majáles (Gymnázium Lanškroun, Kulturní centrum Lanškroun) 5. 5. Den zemědělské školy a jezdecké závody O hliněný pohár (Střední zemědělská škola Lanškroun) 5. 5. – 20. 5. Výstava: 550 let od založení Jednoty bratrské − hala muzea (Městské muzeum Lanškroun) 5. 5. – 23. 6. Výstava: Slavní a zapomenutí aneb Chytré hlavičky z Čech a Mo− ravy − ve spolupráci s Moravským zemským muzeem Brno Vydání vlastivědného sborníku Lanškrounsko č. 5; doprovodný program: Sbor KomoKrák (Městské muzeum Lanškroun) 14. − 18. 5. KALEIDOSKOP kultur partnerských měst (KC Lanškroun) 26. 5. Lukovský mandel – turistický pochod 1. − 3. 6. Malý závod míru AVX, cyklistický závod 3. 6. Pravečkův Lanškroun – 30. ročník (Kulturní centrum Lanškroun) 21. – 24. 6. Čermenské slavnosti − folklórní mezinárodní festival 30. 6. − 26. 8. Výstava: Petr Špaček – obrazy a keramika (městské muzeum)
NAŠE POVÍDKA
ZIMA 2006/2007
To by se Mikulášovi stát nemělo... Tak mne umluvili, abych udělal něco pro děti. Zajímavé. Ve vsi, kam jsme se přestěhovali, jsme se sotva stačili roz− koukat, a už přifrčí tohle. No, to jsem zvě− dav, jak celá věc dopadne. Znám se, maléry přitahuji jako magnet. Všechno přišlo takříkajíc na poslední chvíli. Manže−lka se vytasila s tím, že místní ochot−níci budou v předvečer Mikuláše tradič−ně chodit po vsi a dle přání rodičů buď strašit, nebo chválit. Já prý mám dělat Mikuláše. Takže už v šest večer pod rouškou tmy jsem podle Hediných pokynů ma− zal do zdejšího kulturního domu. Míst− ní divadelní spolek je sice amatérský, ale zázemí má, že by mu mohlo závidět kdekteré městské divadlo. Maskérnu, bohatý sklad kulis a samozřejmě pestrý výběr kostýmů. I ten mikulášský se tam našel. Hned jak jsem se objevil, kde se vzaly, tu se vzaly dvě ženy, které mne nekompromisně tlačily k sedadlu. To se jako trůn vypínalo před ohromným zr− cadlem. „Že už jdete. Už jsme měly po− chyby, zda dorazíte včas,“ hlaholily bodře. Jedna z nich mi na hlavu narazila načesanou bílou paruku, kterou hbitými prsty přivedla k dokonalosti, zatímco druhá se zkušeně oháněla šminkami a rejdila mi pudřenkou po obličeji. Vzá− pětí mi na tvář připlácla huňaté cosi, co se teprve po rozčesání ukázalo být hus− tým plnovousem stejného odstínu jako paruka. Vyjeveně jsem sledoval svoji pro− měnu. Ženské štěbetaly jedna přes dru− hou, až mi z toho šla hlava kolem. Tolik drbů o celé vsi člověk snad nezaslechne ani u holiče. Přetřásaly kde co a čas od času se mne zeptaly na názor. Většinou jsem něco neutrálně zavrčel a přemýšlel o tom, co se bude dít dál. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale pocítil jsem uleh− čení, když ohlásily, že je maska hotova. Nu, nepoznal jsem se. Má větrem o− šlehaná tvář se změnila. Ze zrcadla na mne hleděl málem děd Mrazík z té zná− mé ruské pohádky. Přišel čas navléci se do kostýmu. Byl opravdu krásný. Dlouhá vyšívaná říza s volnými rukávy, které plandaly kolem boků. Tedy, že bych měl na tuhle roli postavu, to pochybuji. Jsem sice nevy− soký, leč natolik podsaditý, že nebude třeba téměř žádné vycpávky, tvrdily mi. Skutečně. Tu a tam strčily vycpávku a netrvalo dlouho a já byl téměř hotov. Zbývala jen mitra, tedy mikulášská če− pice, a hůl. „Oboje mají již vaši kole− gové, “ zazubila se na mě ta mladší z nich a ukázala ke dveřím sálu. Když se mnou udělaly ty dvě takový zázrak, ti ostatní na tom nebudou o nic hůř, pomyslel jsem si a srdnatě vykročil. Tušení mne nezklamalo. V sále na mne čekaly tři postavy. Dva čerti, oba hromburáci – každý dva metry a svaly jak zápasník. Umounění a chlupatí, jak se patří. Jeden svíral v ruce vidle, za které by se ne− styděl ani Tritón, a ten druhý ohromný jutový pytel a chřestil řetězem. Trojici doplňoval něžný anděl. Zlaté vlasy, říza a zlatá hvězda na čele. Na zádech křídla úctyhodného rozpětí. Stáli ke mně zády, takže si mého příchodu nebyli vědomi a živě se bavili. Hlasy mužských jsem nepoznával. Nebylo divu, vždyť jsem
v obci teprve krátce. Anděl zatím ne− říkal nic. Došel jsem téměř až k nim. „Hele, zkusíme si to“, kývl čert na čerta a spustil. „ Ble, ble, brrrr!!“ Vzá− pětí si totéž zopakovali v duetu. Škoda, že psaný projev nemůže zachytit ten zvukový efekt. Bylo to tak procítěné, že se mi až zježily chlupy po celém těle. Možná se mi zježil i ten plnovous s pa− rukou. To se mají hříšníci na co těšit, bleskla mi hlavou myšlenka. Ani anděl to neustál. Rozkašlal se. „Neblbněte, málem jsem tu tatranku leknutím spolkla celou,“ ozvalo se zajíkavé láteření mezi poryvy kašle. V té chvíli jsem se roz− hodl, že vstoupím na scénu. „Neruším?“ „Vůbec ne, jdete právě včas“, odpo− věděl čert s pytlem a vycenil na mne te− sáky v přátelském úsměvu. Pak rukou opatřenou drápy ukázal ke stolu. Tam ležel zbytek věcí. Mitra, hůl i objemný koš s uchem. V koši se nacházelo ještě jedno překvapení. Nádherná kniha opat− řená křížem a velkým nápisem Kniha hříchů. Musel jsem uznat, že divadelníci jsou na tenhle svátek připraveni vskutku důkladně. „ Tak. Jsme komplet, takže můžeme vyrazit,“ konstatoval anděl rozšafně. Fis− tule v hlase mi byla více než povědomá. Zakrátko se mi rozbřesklo. Andělem nebyl nikdo jiný, než Zita, Hedina nová kamarádka a obyvatelka domu v sou− sedství. A šlo se. Čerstvě napadaný sníh chru− pal pod nohama. Anděl odkudsi vylovil seznam míst, která jsme měli navštívit. Takže jsme šlapali dům od domu. Všude to probíhalo podobně. Já, hůl v ruce jed− né a koš v druhé, se vážně ptal vyje− vených dětí, zda byly hodné. Anděl mi občas podržel před očima knihu, když jsem měl podle domluvených znamení váhat. To abych některé odrostlejší pře− svědčil, že přede mnou nemá cenu za− pírat. Vyslechl jsem spousty básniček. Některé přednášené se zápalem, jinde zajíkavě. Někdy jsem dokonce musel plačícího špunta konejšit svorně s an− dělem. Čerty jsme raději drželi zkrátka. Ti většinou tvořili přísné křoví, které jen tu a tam zachřestilo řetězem nebo zahudralo, aby dodalo mým slovům váhu. Jen ve chvílích, kdy si to rodiče výslovně přáli, jsme je pustili do akce. To pak bylo jinší pokoukání. Čerti se pak skutečně rozdivočili. Jejich sazemi umouněné pracky označkovaly provi− nilce a mnohdy zanechaly šmouhu i na tváři paní domu. A na závěr jsme předali balíčky se sladkostmi. Jen tu a tam dělali čerti drahoty a místo balíčku mi vnu− covali uhlí, brambory a mrkev. Ve vět− šině případů jsem jejich aktivitu odmítal. Jen občas jsem podle scénáře zaváhal. Ale pak stejně každé děcko dostalo slad− kou nadílku. Zatím však probíhalo vše tak, jak mě− lo. Už jsem se chtěl radovat, že to všech− no vyšlo. To jsme se blížili k jednomu z posledních stavení, která měl anděl zapsána. Měsíc stál na obloze a vrhal na zasněženou krajinu provazce světla. Sníh se třpytil, jako kdyby ho někdo posypal diamanty. Čertům se už to zdálo dlouhé, takže se hnali o dost napřed.
Vrzla vrátka a satanáši s chřestícím řetězem a burácivým „Mulisy mulisy bu bu bu!!“ vpadli do zahrady jak velká voda. I my jsme vešli na pečlivě umete− ný chodník netušíce nic zlého. Vzápětí se z tmavého rohu zahrady, kam měsíc svými paprsky nedosáhl, ozvalo temné, navztekané vrčení. To sílilo a náhle se na scéně zjevil ohromný dobrman. První z čertů jej vůbec nezahlédl, pro− tože se plně věnoval bušení na dveře hu− lákaje, že si jde pro hříšníka. Zato jeho dvojka si situace všimla. Zaječel na poplach a vrhl se k nebližší jabloni. Stihl to jen tak tak. Psisko bylo rychlé jako stíhačka. Stačilo mu jen pár skoků a už chňapalo čertovi po ocase. Ten se zou− fale držel větve a hulákal, ať se všichni někam uklidíme. Ani nám to nemusel sdělovat. Každý z nás už seděl na nějaké té větvi nebo v horším případě visel. Čert u dveří se rychlostí blesku vydrápal na nedaleký žebřík, který naštěstí zůstal stát opřený o pergolu. Smůlu jsem měl já s andělem. Naše volné řízy splývaly dolů, čehož si navztekané zvíře, které nepochodilo u čertů, brzy všimlo. Sta− čilo pár okamžiků a naše kostýmy měly navíc třepení. Když už nás psisko ne− mohlo dostat dolů, alespoň si ulevovalo hlasitým štěkotem. Našich nesnází si naštěstí všiml majitel domu a s klením psa odvolal a šel jej zavřít do voliéry. Ukázalo se, že psí pohromu měl na
STRANA 5 svědomí jejich nezvedený synátor, který měl z čertů oprávněný strach. Naši čerti v té chvíli nebyli zrovna přátelsky nala− děni. Halasně slibovali pomstu s jen se třásli na to, aby viníka dostali do drápů. Taková věc dokáže člověku řádně po− kazit den. Tentokrát jsme nechali čertům volné pracky. I otec souhlasil. Taková nepravost musí dojít trestu. Následoval divoký hon, kluk se skrýval, kde jen mohl, ale neunikl. Zakrátko stál přede mnou. Čerti jej sešněrovali řetězem. Malému lotrasovi bylo do pláče. I přes potrhaný kostým jsem se snažil vypadat důstoj− ně. Snad se mi to povedlo. Během čer− tovského honu si mi jeho tatík postěžo− val, jaké s ním mají trápení. Jak jsme již poznali, není to žádný svatoušek, za celý rok nasbíral úctyhodný počet prů− švihů a lotrovin, jen co je pravda. Vypo− čítal mi jeho prohřešky. I anděl se na mě při tom výčtu podíval vyjeveně. Každou nepravost jsem chlapci neo− pomněl připomenout, na konci mého projevu kluk bulil jako želva. Sliboval hory doly, že se polepší. I anděl se za ně− ho přimlouval. Vzal jsem ho za slovo. Dárek dostal tak jako ostatní, jen mezi bonbóny byly namíchané brambory a mr− kev. To na připomínku, že mu čerti svatosvatě slíbili, že bude−li dělat potíže dál, nezachrání ho ani zásah anděla. Seberou ho do pytle. S potrhanými kostýmy jsme nemohli pokračovat dál, stejně zbývaly jen dva domy. Tam jsme zavolali a slíbili účast až na příště. V cárech jsme se vraceli zpět do kostymérny. Tak za tohle nás ne− pochválí, věděl jsem jistě. Naštěstí se ukázalo, že střih není tak složitý, takže kostýmy budou znova ušité a připra− veny na dalšího Mikuláše To vše se odehrálo před rokem. Otec malého zločince si v hospodě libuje, že se jeho ratolest snaží sekat latinu. Sa− mozřejmě, je to kluk, nemůžete od něj chtít, aby byl svatý. Lumpačili jsme pře− ce všichni. Takže letos si to zopakuje− me. Sestava bude stejná. Uvidíme, jak to bude probíhat. Snad na nás nebudou mít psy nachystané všude. JS
Autorky: Denisa Prokopová, Lucie Marková, výtvarný kroužek DDM KAPŘÍ ÚVAHA (Jaroslav Koláčný) Snad jen ti malí, ti nevinní, ti růstem povinní, ti nedávno zrození od lásky, co neznají odpověď na mnohé otázky, co nečtou noviny, jež nemaj obrázky, mohou mě zachránit od hrůzných receptů, jež na mou hlavu jsou vypsány. Mohou mě zachránit od smrti, od rány,
potoky slanými v náručí své mámy zastavit katův švih. Odměnu v nebesích za život spasený chtěl bych jim vymodlit svých šupin šustěním. Na víc se nezmohu, chvála Pánu Bohu za jejich srdíčka. I když jsou maličká, láska v nich přebývá, dík tomu Vánoce pár kaprů přežívá.
STRANA 6 ZIMA NA LANŠKROUNSKU
ZIMA 2006/2007
OBCEMI REGIONU
ZIMA 2006/2007
LISTY LANŠKROUNSKASTRANA 2006/2007 7
STRANA 8
ROZHOVOR
RUSKÁ RULET A RULETA
- Dhaulagiri 8.167 m n. m.
Dhaulagiri − sedmou nejvyšší horu světa − se podařilo zdolat až 13. května 1960. Znáte tu ve filmech oblíbenou scénu: na stole láhev vodky, revolver a dva chlápci s výrazy hráčů pokru. Jeden u− chopí odhodlaně revolver. Rychlými pohyby vyklopí zásobník a postupně z něj doluje náboje. V kuželu ostrého světla se lesknou krůpěje potu na jeho vrásčitém čele. Z pěti nábojů zůstane uvnitř komor jen ten poslední. Bubínek nacvičeným trhnutím ruky vrátí zpátky do funkční polohy. Rozhodným švihem roztočí zásobník a na sucho polkne. Zbraň přiloží ke spánku, zavře oči a s křečí hrůzy a strachu v obličeji na− táhne kohoutek a domáčkne spoušť… Tak přesně tuhle hru si s českou ex− pedicí zahrála nepálská hora Dhaula− giri. To ona však držela svou zbraň u spánků horolezců, vkládala ledové náboje a ob− čas zkusila vystřelit. Dostali se daleko, přiblížili se k hranici 8000 m n.m. Dál to nešlo. Himalájský velikán letos ne− pustil nahoru nikoho. Roman Langr, Kamil Bortel a Radek Jaroš se ale vrátili v pořádku zpátky, i přes tu neuvěřitel− nou „ruskou ruletu“ v cestě přes ledo− vec. O té ale více až v rozhovoru s Ro− manem Langrem. Dhaulagiri byla spolu s Shisha Pang− mou poslední osmitisícovkou, na kte− rou do roku 1960 nevstoupila lidská noha. Na Shisha Pangmu Čína nevy− dávala povolení, protože si horu držela pro sebe, Dhaulagiri vzdorovala nároč− ností. Od roku 1950 se přitom k Bílé hoře, jak zní sanskrtský překlad 7. nej− vyšší hory světa, vypravilo nemálo od− vážných a odhodlaných expedic. Vrchol vytrvale odolává a až 13. května 1960
ZIMA 2006/2007
prolomila léta neúspěchů mezinárodní švýcarská expedice. Šestice horolezců stojících na vrcholu hned při prvový− stupu ohromila svět. O deset dní později další dva členové expedice dosáhli vr− cholu a podtrhli neobyčejně zdařilý pro− jekt. Češi poprvé vystoupili na vrchol na podzim roku 1984 a hned se postarali o senzaci, neboť se jim to podařilo no− vou cestou v dosud netknuté S−Z stěně. Úspěch zahalil stín smutku ze smrti jed− noho ze tří vrcholových lezců při cestě dolů. Další a také poslední úspěšnou ex− pedici podnikli na Dhaulagiri naši horo− lezci v roce 1990. Během příštích 16 let se i přes řadu pokusů nikomu od nás vystoupit až nahoru nepovedlo a zůstane tomu tak i pro letošek. Projektu Dhaulagiri HI−TECH, HIGH POINT 2006, kterou připravil Roman Langr s Kamilem Bortelem, se podařilo atakem hranice téměř 8000 m přiblížit ze všech ostatních expedic nejblíže cíli. Nejvýše dolezl třetí člen expedice Ra− dek Jaroš. Za nesmírně větrného počasí a na pokraji fyzického zhroucení se oto− čil, a o něco níže se k němu, i přes pro− zatím uspokojivý fyzický stav, přidali i Roman s Kamilem. Více šancí zopa− kovat klasický výstup S−V hřebenem nedostali. Počasí se při následujícím pokusu prudce zhoršilo a kluci návratu obětovali i kompletní zimní výbavu v C2. Kamil přišel o nafocené filmy i fotoaparát. V základním táboře ničeho nelitují, vědí, co by následovalo, kdyby nahoře zůstali odříznuti v přívalech sněhu.
Hrajeme s ledovcem „ruskou ruletu“.
den se tam ozývalo dunění několikatunových ledových bloků, které permanentně měnily trasu přechodu a téměř znemožňovaly bezpečné zdolání množství trhlin. Když si představíš, že uvedeným úsekem nelze projít rychleji než zhruba za 2 ho− diny, je jasné s jakou pravděpodobností nehody musíš počítat. Spadnout může něco z vrchu nebo se to s tebou odloupne zespodu a letíš dolů, aniž tušíš, co přesně se stalo. Ledové věže jsou přes sebe naskládané jak stromy při polomu. Prakticky není způsob, jak se smysluplně odjistit. Nebezpečí tam bylo fakt obrovské. Před námi sem dorazili Američané, chvíli se v tom trápili a pak ukončili expedici. Máš nějakou svou hypotézu, jak mohlo dojít k tak výrazným změnám ve struktuře ledovce? Všechno se odvíjí od změn teplot. Ledovec se podobá velmi pomalu tekoucí řece. Dost často se stává, že na cestě narazíš na staré jištění, které nedává smysl. Je to tím, že ledovec se za několik let natolik změnil, že původní výstupová cesta vedla úplně jinudy. Když se ledovec tlačí dolů, jako to bylo podle mě v tomto případě, tak ubývá, ale může narazit na skálu. Ta ho nepustí, přeruší se celistvost a vznikne velice nebezpečný ledopád. My jsme jednu z těch cest přes tento úsek zdolávali v pátek třináctého a bylo to shodou okolností takové „peklo“, že jsme tam uvízli o 2 hodiny déle než jindy. Zmizel nám zde fix, najednou čtyři metry díra a příštích dvacet metrů úplně jinak. Vytvořily se tam ledové mosty na vrcholech dvacetimetrových propastí a nezbývalo než to se sebezapřením přeskákat a přelézt. Jakou jste volili taktiku přelézání těch nejtěžších míst? Každý pěkně sólo. Kamarád tě nezajistí, protože není k čemu a může to na něj spadnout každou chvíli taky. Nedá se odhadnout, kdy a co se utrhne. Cokoliv může kdykoliv letět dolů. Někdo natahoval lano, které se zafixovalo, ale jen proto, aby určovalo cestu, protože trasírky se do ledu nedají zapíchnout. Jdeš a vidíš, že místo cesty je díra, tak do ní slaníš, kousek traverzuješ a za chvíli už zase musíš nahoru. Tam zjistíš, že jsi na ledovém mostě a takhle stále dokola. Jak to výstižně popsat − „ruská ruleta“ nebo „jízda na červenou“? Permanentní psycho, jaké jsem nikde jinde než tady nezažil. Ten, kdo byl na Dhaulagiri dříve, tak nikdy nic takového nemusel absolvovat. Vzniklo to asi za poslední roky. Kolikrát jste museli tenhle úsek projít? Čtyřikrát nahoru a čtyřikrát dolů. Když jsme zjistili, jak to vypadá, naplánovali
Rozhovor s horolezcem Romanem Langrem Romane, před měsícem jsi se vrátil ze čtvrté expedice na osmitisícovku. Nepálská Dhaulagiri vás na vrchol nepustila, byť jste byli velmi blízko. Čím si tahle hora vydobyla takový respekt? Objektivním nebezpečím, které je v některých partiích na hranici představitelnosti. Mezi základním táborem a CI se ledovec zdeformoval takovým způsobem, že prostoupit těch zhruba 150 výškových metrů představovalo nekonečné psychické i fyzické vypětí. Dosud si rovnám v hlavě, jak něco takového mohlo vzniknout, protože podle informací těch, kdo tu byli před námi, jsme na tomto úseku neměli narazit na významnější problém. Pro nás představoval přechod do CI ruskou ruletu. V místech prostupu neustále padaly ledové seraky. Běžně osmkrát i desetkrát za
Jedna z nesčetných lavin.
ZIMA 2006/2007
ROZHOVOR
Tuhle trhlinu lze pouze obejít. Strastiplná cesta ledovcem. jsme si to jinak, ale člověk míní a Bůh mění. Vy jste ale neměli problémy jen tady, i cesta do základního tábora byla asi dost dramatická. My jsme přiletěli do Kathmandu a odtud pokračovali do Pokhary. Po dni od− počinku, vynuceném ranním startem letadla, následovala cesta do Jomosonu. Odtud jsme už po svých přešli do Marphy, vesničky vzdálené hodinu a půl na jih. Tady nás čekaly věci i kuchař, který měl na starost zajištění nosičů. Druhý den jsme se nabalili a vydali se nahoru. Marpha leží 2600 m vysoko a cesta do základního tábo− ra je plánovaná na tři dny. Třicítka nosičů se musí hned první den vyrovnat se 2000 metry převýšení. To proběhlo celkem bez problémů, ale následující den se výrazně zhoršilo počasí. Silný vítr doprovázel sníh a špatně obutí a oblečení šerpové propadli panice. Sudy shodili z hlavy a utekli dolů. Svoje věci jsme měli roztroušené v délce dvou kilometrů a nosiči nikde. Nechtěli jsme tomu věřit. Upevnili jsme věci, aby nespadly dolů ze srázů, a mazali jsme zpátky do Marphy podat si kuchaře, který měl celou organizaci na starost. Poprvé jsem měl možnost naplno si uvědomit kvalitu oblečení, které používáme několik let. Díky němu jsme ty dva dny, kdy po nás tekly proudy vody mísící se se sněhem, zůstali v suchu. Nosiči dole dostali ponožky a bundy, které do té doby neměli, a znovu začali stoupat do B.C. My jsme si dali dole oddech, kurýrovali nachlazení a až na druhý den je následovali. Za sedlem ve výšce 5300 m jsme se spojili a pokračovali přes další podobně exponované místo do základního tábora ve výšce 4700m n.m. Díky dobré aklimatizaci jsme už třetí den stavěli jedničku a následující odpoledne i dvojku v 6600 m n.m. To byl myslím velmi slibný začátek. Potkali jste se přímo v B.C. s jinými expedicemi? Už tam byla čtveřice švýcarských lezců a hned po nás tam přišla polská čtyřčlenná expedice a dvojice Rusů. Spolupráce probíhala hlavně s Poláky, jejichž šéfem byl Ryszard Pawlowski, známý polský horolezec. Dorazil sem i úspěšný ekvádorský horolezec Ivan Vallejo se šerpou a právě s ním jsme měli naplánovaný druhý pokus o vrchol. 9. října jste po několika aklimatizačních výstupech a vybavení výškových táborů odstartovali první pokus o vrchol. Popiš nám klíčové okamžiky i zážitky z těch nejdůležitějších letošních dnů v Himálaji. Vystoupili jsme za velmi pěkného počasí do C1 a přespali. Noc byla díky větru šílená. Následující den jsme za velmi tvrdých větrných podmínek došli do dvojky. Stan byl až po vrch zafoukaný sněhem, který zledovatěl a o polovinu zmenšil vnitřní rozměry. Vzhledem k velikosti prostoru a neustálému zafoukávání vchodu sněhem hrozilo, že se v noci udusíme. Radek z toho měl opravdu strach a raději sestoupil o několik stovek metrů níže. Jak se ráno dozvídáme, tak přečkal noc u polské horolezkyně Sylwie v polské C2. Já s Kamilem jsme si nastavili budíky a ve dvouhodinových intervalech jsme se střídali v odklízení sněhu ze vchodu. Ráno jsme všechno sbalili se záměrem postavit C3. Nevěděli jsme, jak to bude s Radkem, protože nebylo jasné, kam až se dostal a zda nesestoupil až dolů.
STRANA 9
Znenadání se však objevil a po přebalení na tři lidi jsme mohli pokračovat vzhůru. V 6900m n.m. jsme na posledním rozumném místě postavili C3. V šest odpoledne si dáváme prášky na spaní, budík nastavujeme na jedenáctou a uléháme s představou, že další den uděláme pokus o vrchol. Po probuzení vaříme a určitě před jednou v noci začínáme lézt vzhůru. Cesta se začíná naklápět a postupně se zvedá až na přední hroty. Fixy znenadání skončí. První jde Radek a ve sněhu nachází druhý cepín, který mu usnadňuje pohyb při razení cesty. V 7300 m n.m. dostaneš pořádnou pecku na mimořádně větrné a otevřené hraně přináležící severní stěně. Stále jsme měli velmi dobrý čas, traverzujeme v dosti příkré stěně, pod kterou se otevírá dvoukilometrová díra. Tady nemůžeš udělat chybu, každý jdeme sólo. Řekli jsme si, že nahoru už žádný fix nebereme, každý se s tím musí porvat sám. Těžce jsem tady vzpomínal na Aconcaguu, protože jsem tam měl to samé. Říkal jsem si, že tohle prostě musím ten jeden den vydržet. S každým poryvem zarážím cepín až po rukojeť, ale stejně nám skoro vlají nohy. Obloha je modrá, sil rapidně ubývá, ale pořád máme pocit, že to dáme. Radek nasazuje tempo a začíná se nám vzdalovat. Myslím si, že na tu výšku celkem slušně stoupáme. Nedá se mluvit o tom, že jsme v pohodě, protože tam se nikdo necítí skvěle. Normálně jsi „na šrot“ ale pořád stoupáš, pomalu, krok za krokem. Radek to pálil a někde v té výšce 7900 m ho to stoplo. Měl pocit, že na něho ně− kdo mluví, a začal kolabovat. Ty hlasy ho asi dost vyděsily.Od hřebene, který končí na vrcholu, ho dělilo prý možná deset výškových metrů. Věděl však, že musí okamžitě dolů, jinak tam zůstane. Začal slézat k nám a my jsme se domnívali, že jde z vrcholu. Když jsme se potkali, tak už bylo jasné, že nahoře nebyl, dostal se tak o 100 m výše. Každopádně končí a sestupuje. Nahoru se to podle něho nedá zvlád− nout. Věděli jsme, že máme nejméně tři hodiny rezervu, ale Radkova slova nás zba− vila motivace. Měli jsme strach, že jestli to přeženeme, tak ohrozíme bezpečnou cestu dolů i šanci zvládnout případný druhý pokus. Byli jsme na 60 stupňovém svahu a bořili jsme se místy po kolena do sněhu, hrozný vichr. Musíš se rychle roz− hodovat, protože čekat není na co. Volíme sestup s Radkem s tím, že dáme druhý pokus. Kolik metrů vás dělilo od vrcholu? Tak okolo 350 výškových. Ale tyhle poslední jsou vždycky nejtěžší. Terén se ještě láme, ale vrchol je téměř na dohled. Otáčíme to a na zbraních couváme dolů do C3. Vítr má stále hroznou sílu a co chvíli ležíme na cepínech. Snadná není ani orientace, nicméně šťastně se blížíme do stanu. Já jdu poslední a ještě si cepínem dloubám kousky skály. Po fixech sjedu dolů, vycvaknu se z lana a bojuji s každým metrem z těch patnácti, co mě dělí od stanu. Stan stojí na ledovém mostě, takže máme trochu strach, abychom se ráno neprobudili o patro níž. Ve stanu chvíli ležím jak mrtvola a sbírám síly, abych se napil čaje, který mi připravil Kamil. Je těžké něco sníst a vůbec to polknout. Protože počítáme s druhým pokusem, necháváme nahoře druhý den kompletně vybavenou trojku. Karimatky, péřové bundy a kalhoty, spacáky, stan, termosky, výškové rukavice, já s Kamilem taky brýle, lopatu, vařiče, foťák, materiál… všechno, co je potřeba na výstup. Sestupujeme do základního tábora s tím, že až se zregenerujeme, zkusíme druhý pokus. Cestou dolů čtyři hodiny vysekáváme z ledu náš stávající stan v C2 a rušíme ho. C1 teď máme v 5.600 m n.m. a C3 v 6.900 m n.m. se stává naší novou C2. Jak dlouho jste se dole dávali do kupy? Čtyři dny. Plánovali jsme jen tři, ale po dohodě o spolupráci s ekvádorským horolezcem Ivanem Vallejo, který chtěl výstupem se šerpou na Dhaulagiri překonat 13. osmitisícovku, se situace změnila. Ivan plánoval tři výškové tábory a my tak mohli zůstat dole o den déle, protože jsme měli jen dva. Až nahoru jsme chtěli vylézt rovnou z C2. Dohoda zněla, že se setkáme u Ivana v C3 v brzkých ranních hodinách a společně prorazíme cestu na vrchol. To bylo docela rozumné, protože v pěti lidech je větší šance prošlápnout vrcholové partie hlubokého sněhu. Dochází však k velké změně počasí. Při cestě do C1 Ivana potkáváme s výškovým šerpou na cestě dolů a říká nám, že se sem žene šílená fronta od oceánu se sněžením a on to balí. Ještě jsme přespali v C1, ale počasí se hodinu od hodiny horšilo. Nad C1 napadlo dost sněhu, začalo to praskat a hrozilo, že se s námi utrhnou lavinézní svahy. Nahoru to nešlo. Se slzami v očích jsme z výšky cca 6.500 m n.m. koukali na naši vybavenou C2, ale bylo nutné zachovat chladnou hlavu a otočit to. Večer se informace o frontě potvrdily. Začalo velmi prudce sněžit a celý vršek se definitivně uzavřel.
3x ze života v Nepálu.
STRANA 10
ROZHOVOR
Sněžilo nepřetržitě a nám bylo jasné, že kdybychom to neotočili, tak tam zůstaneme. Hned následující den jsme sbalili stany v základním táboře a sestoupili až do Mar− phy. To taky nebyla žádná sranda. Neměli jsme s Kamilem brýle do mlhy, protože zůstaly ve dvojce, a jen Radek viděl vyšlapanou stopu na cestě, která byla z větší části zafoukaná. Máš pocit, že jste měli něco udělat jinak? Máme pocit, že jsme pro to udělali všechno, co se dalo. Taky jsme se ptali sami sebe, v čem byla chyba. Ale asi snad jediné, co jsme neudělali, byl obřad. Nesehnali jsme lámu. Co tvé nejbližší plány? Ještě máš chuť jet se ohřát do Afriky? Začátkem ledna vyrážím na mezinárodní česko−slovenskou expedici do Afriky. Plánujeme přechod hory Kilimangaro a slezení několika cest na Mt. Kenya. Tyto akce se uskutečňují za podpory přátel a sponzorů. Děkuji všem, kteří mě finančně, materiálně i morálně pomáhají. Důležité informace o mých plánech a part− nerech naleznete na mém webu www.romanlangr.cz. Díky za rozhovor. František Teichmann, foto: Roman Langr Poznámka autora: Fotografie z článku a mnohé další naleznete v novém kalendáři Romana Langra a Kamila Bortela. Protože Roman věnoval redakci pro čtenáře tři kalendáře, vyhlašujeme soutěž, ve které je můžete získat. Stačí jen poslat správnou odpověď na otázku: Ve kterém státě leží nejobávanější osmitisícovka K2? do do redakce LL. Odpovědi posílejte e−mailem na adresu: redakce@ tgtisk.cz, nebo poštou na adresu uvedenou v tiráži LL. Uzávěrka soutěže je 31. prosince 2006. Vylosované výherce uvedeme v LL č. 1.
V základním táboře expedice vlála naše vlajka.
Věčně zasypaný výškový tábor C2 jsme museli pravidelně vyhrabávat ze sněhu.
Čelovka se neodkládá ani na spaní.
ZIMA 2006/2007
Koutek poezie Autorka zveřejněných veršů VLADENA TESLÍKOVÁ žije a tvoří ve slo− venské Prievidzi. Básně jsme vybrali ze dvou jejích sbírek, do dnešní doby vy− dala už čtyři. Zvolili jsme je nejen proto, že jsou o zimě a o Vánocích, ale pře− devším kvůli autorce samé. Narodila se totiž 22. 12. 1958 v Lanškrouně. Blíže ji představíme v Rodinném kalendáři Inforočenky na rok 2007. (Vysvětlivka: zdivieť = zdivočet) jif Záveje Plamienok v snehu láska v závejoch zabudnutá Dlane sú na cudzích pastvinách Plamienky na snehu vijeme do nočných kytíc Do očí uložená soľ prebúdza ráno Zvráskavel čas a my s hviezdami vo vlasoch odmetáme záveje v nás Smutná zimní Zlatý vůz na nebi nese zářivé hvězdy tvého dětství. Andělskou čistotu. Obrůstají tě větve černých děr a paví pera, pozlátka ze střelnic. Sám v bílé krajině uprostřed všech. Zlatý vůz klesá k obzoru. Začíná sněžit. Jen děti vidí létat anděly. Jen ony vědí, kolik má nebe hvězd.
Stála a prezerala si prsty na nohách Bez pohybu Akoby ten moment skrýval absolútno a nebylo třeba nič iné Ani nakupovať piecť jazdiť autami zdivieť proste bežať opreteky k Vianociam a Ježiškovi No ona stála A okolo nej sa valilo stádo Hvězdy mne milují A denně vyprovázejí do snů přes okno vědomí ložnice. Na křídlech éterických drobných sklíček Sněhové královny za Kayem v zamrznutých krajinách lidských srdcí. Tam se učíme opět plakat přes silnou kůži. Slzy, co rozpouštějí ledovce našich světů na stračích nožkách. (Překlad jif)
ZIMA 2006/2007
NAŠE KŘÍŽOVKA
STRANA 11
Milí čtenáři, připravili jsme pro Vás opět oblíbenou křížovku. Její tajenku můžete doručit (poštou, osobně či e−mailem) na adresu redakce (5. května 1010, Lanškroun, budova firmy TG Tisk) do 17. ledna. Ve druhém čísle ročníku 2007 najdete správné řešení i seznam vylosovaných výherců. Přejeme Vám pohodu a zábavu při luštění i štěstí při slosování. Redakce LL ZIMA NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, 563 01, tel.: 465 322 270, mobil: 605 20 66 35, tel/fax: 465 322 271. E−mail:
[email protected]. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: J. Straková, R. Lepka, F. Teichmann a soukromé archivy autorů.
STRANA 12
PLÁNY DO BUDOUCNOSTI
ZIMA 2006/2007
Projekt revitalizace oblasti lanškrounských rybníků
Rozhledna na vrchu Kypuš.
Do barevné přílohy jsme se přes pa− nující roční období rozhodli umístit i část z vznikajícího projektu revitalizace oblasti lanškrounských rybníků. V současné do− bě se připravuje studie proveditelnosti, která se může stát základem žádostí o do− tace z grantů EU v letech 2007 − 2012. Na výřezu z celé oblasti chceme při− blížit možné změny v turisticky nejat− raktivnějších partiích na břehu Dlouhého rybníka.
Jak je patrné z obrázku, počítá projekt hlavně s přírodní podobou koupání. Ne− vznikne žádná betonová vana, ale rela− tivně rozsáhlé jezero oddělené od stávající plochy rybníka hrází. Dno by tvořila speciální hydroizolace pokrytá vrstvou písku. Zdrojem vody pro přírodní koupaliště nebude rybník, ale s největší pravděpodobností vodovod ne− bo samostatná studna. Na jezero by na− vazovala písečná pláž, která by již byla
přímo součástí Dlouhého rybníka. Za pozornost stojí i velmi důležité od− klonění jakubovické silnice od celého a− reálu a vytvoření nového autokempinku. Množství dodatečných atrakcí a sporto− višť je dobře patrné z plánu. Zajímavostí projektu je nesporně fu− turistická podoba rozhledny na vrchu Ky− puš. Její konstrukce musí přesahovat okolní smrkové porosty, a tak se počítá s výškou okolo 35 metrů. Nahoru i dolů
povede samostatné schodiště a lidé se tak nebudou složitě vyhýbat. Konečná podo− ba se bude ještě upravovat podle upřes− něných požadavků a ceny. Autorem této studie vycházející z ve− řejného dotazníku je městský architekt Přemysl Kokeš, podílí se na něm však i firma REDEA, celé vedení města, ob− čané připomínkami při diskuzích a pro− střednictvím městského webu (adresa: www.mesto−lanskroun.cz). FT
