2007. Ročník IX. Vyšlo Cena 15 Kč. Zvláštní vydání. Čtrnáctideník regionu Rýmařovska

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Zvláštní vydání

Ročník IX.

Vyšlo 21. 12. 2007

23/2007

Čtrnáctideník regionu Rýmařovska

Cena 15 Kč

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Milí ãtenáfii, Dovolte mi, abych Vám s nadcházejícími vánoãními svátky popfiál jejich klidné a spokojené proÏití v kruhu sv˘ch nejbliωích, bohatou nadílku a do nového roku pevné zdraví, ‰tûstí a spokojenost. Dny volna vyuÏijte k odpoãinku a také k bilanci a zamy‰lení nad uplynul˘m rokem. Novû získané síly, pfiedsevzetí a elán vûnujte v novém roce k realizaci sv˘ch plánÛ a naplnûní svého Ïivota. Starosta K tomu vám pfieji hodnû ‰tûstí.

úvodem VáÏení ãtenáfii a ãtenáfiky, po tfiíleté pfiestávce se vám do rukou opût dostává celobarevn˘ historick˘ speciál R˘mafiovského horizontu, kter˘ se tentokrát vûnuje historii jednoho z tradiãních fiemesln˘ch a pozdûji prÛmyslov˘ch oborÛ chudého horského regionu - textilnictví. Odívání je jednou z charakteristick˘ch ãinností ãlovûka, která mu pomáhá lépe udrÏovat tûlesnou teplotu a pfieÏít i v extremních klimatick˘ch podmínkách. Není ov‰em pouhou fyziologickou nutností, ale i souãástí spoleãenského Ïivota, vÏdyÈ styl oblékání spoluutváfií na‰i identitu a ovlivÀuje sociální

kontakt. Móda h˘be civilizovan˘m svûtem od sam˘ch poãátkÛ, dobové styly odívání jsou stejnû podstatn˘m rysem kulturních ér jako architektura, v˘tvarné umûní, hudba a literatura. Nebylo by v‰ak odûvÛ, kdyby nebylo základního materiálu - textilie. Dodnes se samozfiejmû vyuÏívají i materiály netkané, obleãeni pouze v kÛÏích a koÏe‰inách bychom v‰ak jiÏ asi neobstáli. SloÏitá v˘roba tkanin z vláken rostlinného i Ïivoãi‰ného pÛvodu má své bohaté dûjiny, do kter˘ch zasáhlo i chudé R˘mafiovsko, pro jiné obory svou polohou tolik nevhodné, ale pro pûstování lnu a zpracování nejrÛznûj‰ích vláken jako stvo-

fiené. Textilnictví v rukou stovek domácích tkalcÛ i v podobû organizovanûj‰í manufaktury ãi rozvinuté prÛmyslové v˘roby patfií k na‰emu kraji stejnû bytostnû jako zpracování dfieva. Je tudíÏ pfiinejmen‰ím tristní, Ïe z nûj po dne‰ní dny zbyly jen skomírající pozÛstatky. Snad bude pro v‰echny ty, kdo v textilních provozech strávili velkou ãást svého Ïivota, pohled do historie tohoto oboru pfiíleÏitostí k nostalgické vzpomínce a pro v‰echny ostatní dokladem skuteãnosti, Ïe R˘mafiovsko bylo bûhem zlaté éry textilnictví skuteãn˘m pojmem, znám˘m po celé Evropû i za jejími hranicemi. Redakce R˘mafiovského horizontu

Nejstar‰í stopy v˘roby textilu na R˘mafiovsku TfiebaÏe jsou nálezy Ïivoãi‰n˘ch ãi rostlinn˘ch materiálÛ velmi sporadické, neboÈ se obtíÏnû uchovávají, pfiece jen o nich nûco víme. JiÏ hluboko ve star‰í dobû kamenné tu‰íme první stopy oblékání. Vedle ohnû a pfiístfie‰í, mnohdy na principu stanu, umûly lovecké kultury eliminovat chlad zim ãi pozdûji ledov˘ch dob vydûlan˘mi zvífiecími koÏe‰inami, ãasto se‰ívan˘mi ãi upevÀovan˘mi Ïivoãi‰n˘mi ‰lachami nebo úzk˘mi prouÏky kÛÏe. Teplej‰í klima si v‰ak Ïádalo téÏ lehãí a prody‰nûj‰í materiály. Pozdûji se tak objevuje textilní surovina poskytovaná vedle asijské bavlny, evropského lnu a konopí fiadou dal‰ích rostlin, mezi nimiÏ objevujeme i pevné a dobfie zpracovatelné vlákno kopfiivové. UÏívalo se téÏ

2

l˘ko, vzpomeÀme na „l˘ãené“ stfievíce Pfiemysla Oráãe ãi kabelu zemûdûlce, jeÏ b˘vala souãástí rituálu pfii vstupu ãeského kníÏete na trÛn. Seno poslouÏilo jako teplá vyst˘lka bot Enziho, proslulého muÏe z doby bronzové, jemuÏ se nezdafiilo pfiejít Alpy pfied tfiemi tisíci lety, a tak se stal na konci minulého století ve stavu dokonale zmraÏeném pramenem tvrd˘ch sporÛ mezi rakousk˘mi a italsk˘mi archeology, neboÈ se nechtû uloÏil vyãerpan˘ k poslednímu spánku (poslední dobou se spí‰e zdá, Ïe byl zavraÏdûn) ve sporném hraniãním pásmu mezi obûma státy. Koãovníci ãi pastevci Ïenoucí ovce pfiispûli teplou ovãí vlnou ãi kozími chlupy, ba vyskytla se i textilie utkaná z lidsk˘ch vlasÛ. Také plsÈ ze srsti krá-

líkÛ, zajícÛ, bobrÛ ad. se pomûrnû dávno vyuÏívala pfiedev‰ím k v˘robû bot a pokr˘vek hlavy. Obdobnû téÏ poslouÏily fiádnû vy-

Pfiesleny, konec 14. stol

klepané choro‰e. Dosud se vyuÏívá téÏ srst yakÛ ãi v jiÏní a stfiední Americe vysoce kvalitní chlupy lam ãi velbloudí srst v Asii.

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT První prokázané dÛkazy textilní, tfiebaÏe znaãnû primitivní v˘roby pochází z maloasijsk˘ch nalezi‰È mezi 10 - 7 tis. lety pfi. Kr. Pro eneolitické zemûdûlce jiÏ byly len ãi pevnûj‰í a odolnûj‰ího konopí zcela bûÏné, tfiebaÏe dál uÏívali na odûv ovãí vlnu i kÛÏi, jeÏ byla navíc nejvhodnûj‰ím materiálem na obuv. Odûv nadále poskytovala lovná zvûfi, nemluvû o koÏkách drobnûj‰ích ÏivoãichÛ, jeÏ nejednou stály za jejich vyhubením. Tkaní jiÏ bylo naprosto bûÏnou souãástí Ïivota starovûké Mezopotámie, Egypta, Indie a âíny kolem roku 4000 pfi. Kr. Zvlá‰tû od období kovÛ, jeÏ pfiirozenou cestou konzervovaly textilie, nejlépe stykem se Ïelezem. V˘chodní a stfiední Asie pfiispûly bavlnou (Indie 3000, Egypt 500 pfi. Kr.) a hedvábím (âína 3000 pfi. Kr.), ale to uÏ se ãlovûk nespokojil jen s praktick˘m odûvem, ale zaãal jej tkát na primitivních rámech sloÏitûji, zprvu z rÛznobarevného pfiediva a pozdûji zdobil tkaninu téÏ vy‰íváním ãi na‰íváním, ba dokonce se objevily materiály nadmíru drahé, zlato, stfiíbro, perly, drahokamy ãi polodrahokamy.

Jen fiím‰tí senátofii a vládcové mûli právo zdobit své tuniky purpurov˘m barvivem, jeÏ poskytoval krásn˘ mofisk˘ plÏ, ostranka jaderská, která kupodivu pfieÏila eleganci pfiedstavitelÛ nejmocnûj‰í fií‰e. Samet ãi aksamit se poprvé vzpomíná roku 649 po Kr. Od raného stfiedovûku tónovali vybûlené látky krásnobarvífii barvami upraven˘mi pomocí mofiidel (kamenec, skalice modrá...), na kouzelnou tmav‰í ÏluÈ ãi zlatavou oranÏ ‰afránem, Ïlutou v‰ak dodala i svûtlice barvífiská a krásnooãko barvífiské, nádhernou nazlátlou ãerveÀ dávala mofiena, znali i dal‰í odstíny ãervené vãetnû dÛstojného karmínu. âernobarvífii vÛbec nebarvili jen na ãerno, ale na celou paletu dal‰ích odstínÛ. Nabízeli téÏ nûkolik druhÛ zelenû z kopfiivové nati nebo listÛ ãerného bezu, kter˘ v‰ak mohl pfiispût i hezkou fialovou sv˘ch plodÛ, ãernou pfiipravovali z bukvic. Mochna s nátrÏníkem umoÏnily získat hnûì a ãervenohnûdou, rdesno barvífiské nebo borÛvky modfi a co teprve po setkání s Indií, to se to barvilo indigem. Minulost vÛbec nebyla jednoba-

revná, ale naopak h˘fiivû kolorovaná. Aãkoli R˘mafiovsko nav‰tûvovali uÏ parádiví Keltové a po nich praktiãtûj‰í a skromnûj‰í Germáni, mÛÏeme jen zprostfiedkovanû usuzovat z paralel na jejich odûvy z kÛÏe, plátna ãi vlny, stûÏí ze vzácného orientálního hedvábí, v˘jimeãnû dostupného v nedalek˘ch fiímsk˘ch provinciích Noricum ãi Panonia (zhruba nynûj‰í Rakousko a Maìarsko). Nejednalo se totiÏ vût‰inou o bohatou kmenovou elitu, a vÛbec, oba národy po sobû nechaly v Jeseníkách jen velice málo. Jinak tomu bylo o tisíciletí pozdûji. První domácí rolníci osídlovali R˘mafiovsko na sklonku románského období v první polovinû 13. století. Mezi pfiedmûty, jeÏ po sobû zanechali, najdeme zpoãátku neãetné pfiesleny, tj. setrvaãníky (závaÏíãka) nasazené ve spodní tfietinû pfiadláckého kuÏele (ruãního vfietena), jeÏ pomáhaly rychlé a pravidelné rotaci zhruba 15-50 cm dlouhé dfievûné, ãasto pûknû malované a tvarované kónické tyãky (prÛm. 1-2,5 cm). Pfii spfiádání niti (pfiíze) z lnûného ãi vlnûného

ÚtrÏek textilie z 1. pol. 14. stol.

23/2007 chuchvalce namotaného na vrcholu kolmé tyãky (trnu - pfieslice) pfiipevnila pfiadlena na horní ãást vfietene trochu vytaÏen˘ch vláken z chuchvalce, roztoãila kuÏel a nechala jej volnû rotovat, ten pak tíhou vytahoval a splétal ãi zatáãel nit. UÏívaly se v‰ak i jiné techniky. V‰e se opakovalo aÏ do úplného spotfiebování materiálu. StûÏí nevzpomenout staré TibeÈanky sedící v poklidu jednoho z ãetn˘ch himalájsk˘ch vrcholkÛ, vysoko nad ve‰ker˘m kru‰n˘m lidsk˘m hemÏením, jeÏ moudfie souká svou hrubou nit na filmovém snímku fotografa Píra na jedné z na‰ich v˘stav. Jak z jin˘ch dob. O vlnu se na R˘mafiovsku asi ãasto nejednalo, neboÈ mezi ãetn˘mi nálezy kostí chybí pfiesvûdãiv˘ pozÛstatek ovce ãi kozy (kromû kozího rohu z konce 15. století). Oba druhy pfieÏv˘kavcÛ jsou navíc anatomicky natolik shodné, Ïe je prakticky nelze podle nedostateãn˘ch kostern˘ch nálezÛ odli‰it. Na rozdíl od ovcí nacházíme velké mnoÏství kostí koÀsk˘ch, hovûzích a vepfiov˘ch. Z toho mÛÏeme soudit, Ïe zde byl chov ovcí zanedbateln˘, coÏ potvrzují pozdûji písemné zprávy, aniÏ by pfiesnûji urãovaly dÛvody neobvyklého jevu. Zb˘vá tedy len, pro nûjÏ jsou na R˘mafiovsku v˘borné podmínky, bohuÏel dnes uÏ nevyuÏívané. Plátno se zatím tkalo podomácku. Snad je‰tû zmínit nález z domu ‰evce z druhé pÛle 13. století. Zamûstnání majitele zahloubené chatrãe prozradila nádobka s vloÏenou tûrkou a se zbytky ostfie ãerveného barviva. Na stopu ‰evce nás pfiivedla tehdej‰í móda, jeÏ si Ïádala i na vsi ãervenou obuv. Pro bûÏn˘ odûv, pokud nemûl pfiírodní reÏnou barvu, se pfiipou‰tûl na vsi na ‰aty „chodûcí“ nejv˘‰ je‰tû ‰ed˘, hnûd˘ nebo ãern˘ odstín. Pfiíli‰ mnoho barev zvlá‰tû na Ïenském rouchu pr˘ svádûlo k hfiíchu. Zbraslavsk˘ kronikáfi dokonce chválí stfiídmého krále Václava II., Ïe uÏíval jen hladk˘ ‰at setkan˘ z obvyklé vlny, „nikdy v‰ak zdoben˘ pestrostí barev“.

3

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

V následujícím století se poãet nalezen˘ch pfieslenÛ enormnû zvy‰uje a vrcholí ke konci 14. století, kde momentální nedostatek pfieslenÛ nahradily místy dokonce i ulomené a provrtané knoflíky keramick˘ch poklic ãi polorozpadlá bfiidlice kruhového tvaru s otvorem uprostfied. Lze tedy pfiedpokládat, Ïe v prÛbûhu

14. a 15. století získalo tkalcovství na R˘mafiovsku fiemeslnou úroveÀ a s tím asi pfiibyla i cechovní organizace, pfiestoÏe je nejstar‰í tkalcovsk˘ cech v na‰ich konãinách doloÏen aÏ roku 1442 v ·umperku a R˘mafiované asi vyuÏívali cechÛ vzdálen˘ch center. V˘robu plátûn˘ch odûvÛ z let 1300-1350 navíc potvrdil nález

útrÏku velmi hrubého, jednodu‰e tkaného plátna (v muzeu) a zbytkÛ obdobné lnûné látky pfiirezavûlé na obou sponách jezdeck˘ch tfimenÛ, tentokrát se asi jednalo o plátûnou ãabraku. Hrádek poskytl téÏ ocelovou jehlu s oãkem a zbytek nevelk˘ch nÛÏek velmi podobn˘ch dne‰ním. Lze tedy fiíci, Ïe pozdûji slavná éra r˘mafiov-

ského textilnictví má plynulou kontinuitu od 13. století. Ze dna pfiíkopu mûstského hradu (hloubka aÏ 5 m, ‰ífie v prÛmûru 14 m) pochází ãetné zbytky hnûd˘ch nebo ãernû barven˘ch kÛÏí ‰korní ze 13.-14. stol. âásti se‰ívan˘ch bot spojovaly nepochopitelnû ‰iroké, aÏ tfiímilimetrové stehy. Jifií Karel

Renesanãní pláteníci a jejich nástupci na R˘mafiovsku Stfiedovûká mûsta Evropy, ale i men‰í obce byly velmi dobfie organizovan˘mi celky. Zvlá‰tû mûsta se stala stfiedisky místního i dálkového obchodu a fiemesel. Poskytovala ‰irokou ‰kálu nezbytn˘ch v˘robkÛ ãasto úzce specializovan˘ch dílen. Mûsta, ‰lechta i panovníci cechy chránili. Cechy pak povolovaly a kontrolovaly únosné mnoÏství uãÀÛ i tovary‰Û, pfiimûfiené ceny, kvalitu v˘robkÛ, a tak úãinnû bránily konkurenci i fu‰erÛm. Mimo cechy se nesmûlo pod pfiísn˘mi tresty svobodnû podnikat kromû vymezen˘ch oborÛ, napfi. punãocháfiÛ. PÛvodnû sídlily cechy jen ve vût‰ích mûs-

tech a mistfii z men‰ích sídli‰È byli rovnûÏ jejich ãleny. S rÛstem moci mal˘ch mûst a poãtu obyvatel se v‰ak vytváfiely cechy místní i v nevelk˘ch sídli‰tích a nejednou se do nich zvlá‰tû v men‰ích obcích spojovalo nûkolik pfiíbuzn˘ch fiemesel (RyÏovi‰tû - spoleãn˘ cech kováfiÛ, koláfiÛ a zámeãníkÛ). Mezi nejsilnûji zastoupená fiemeslnická spoleãenství na R˘mafiovsku nutno zapoãítat cechy tkalcovské, jejichÏ ãleny b˘vali i fiemeslníci z pfiíbuzn˘ch oborÛ, aãkoli ve vût‰ích mûstech mûli své samostatné cechy. Jednalo se o postfiíhaãe, ãernobarvífie, krásnobarvífie, krejãí, ‰vadleny, jeÏ

tehdy ‰ily v˘hradnû prádlo, kabátníky nebo kabátníky vete‰ní, ktefií odûvy jen opravovali a pfie‰ívali, kalhotáfie, ‰lojífinice, zlatopfiádky, jeÏ zdobily prÛsvitné ‰lojífie zlat˘mi nitkami, valcháfie, vochlífie ãi drhleny (ãesaãe pfiíze), ba i ãamrdáfie, tj. knoflíkáfie, atlasu tlaãitele, pozametáfie - pr˘mkafie, krumplífie - vy‰ívaãe, textilníky, tj. tovary‰e tkalcovské, pfiadláky, mezuláníky (barchetníky), cajkáfie (tkalce hrubého plátna - cajku), mandlífie, a to jsme neuvedli rÛzné druhy soukeníkÛ vãetnû zpracovatelÛ vlny, plsti, kobercÛ. Cechovní organizace vznikaly nejspí‰e jiÏ v 13. stol. a jejich roz-

Smotávání kokonÛ, 16. stol.

Rýmařovská pekárna s.r.o. Národní 443/26, 795 01 Rýmařov Tel.: 554 211 459, Fax: 554 230 122 e-mail: [email protected]

4

Vedení firmy a zamûstnanci dûkují vûrn˘m zákazníkÛm a odbûratelÛm za projevenou dÛvûru a pfiejí v‰em pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ, v‰e nejlep‰í, hodnû zdraví, pracovních i osobních úspûchÛ a zachování pfiíznû v novém roce 2008

voj ve 14. - 15. století je zcela evidentní. Ve sporadick˘ch r˘mafiovsk˘ch písemn˘ch pramenech jako by v‰ak neexistovaly. Víme ale, Ïe je‰tû na poãátku 16. století byli místní fiemeslníci jiÏ léta ãleny cechÛ velk˘ch mûst, víme o Olomouci, nelze v‰ak vylouãit téÏ ·umperk, Uniãov, ménû pravdûpodobná jsou mûsta ve Slezsku (Bruntál, Krnov, Opava). R˘mafiovsko tvofiila panství rab‰tejnské (janovické) a sovinecké se správními centry Rab‰tejn (pozdûji jeho úlohu pfievzaly Janovice) a Sovinec, hospodáfisk˘mi stfiedisky byly R˘mafiov s RyÏovi‰tûm. Obû si tvrdû kon-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT kurovala aÏ do vzniku Ïeleznice 1878, jeÏ díky nesmyslnému strachu místních radních z parostroje do RyÏovi‰tû nedorazila. K nejstar‰ím doloÏen˘m patfií v R˘mafiovû cechy kováfisk˘ a tkalcovsk˘, kter˘ byl zaloÏen roku 1568 tfiinácti r˘mafiovsk˘mi tkalci, jejichÏ poãet se nezmûnil je‰tû v letech 1616/17. Stejn˘ poãet tkalcÛ mûl téÏ cech brunzejfsk˘ (ryÏovi‰Èsk˘). Tkalcov‰tí pfiíseÏní cechmistfii olomouãtí poskytli své artikuly sv˘m dfiívûj‰ím r˘mafiovsk˘m kolegÛm na pfiání Vavfiince Edera ze ·tiavnice, tehdej‰ího zástavního pána rab‰tejnského panství a majitele Sovince. Jen o málo pozdûji se téÏ RyÏovi‰È‰tí doãkali od Vavfiince obdobn˘ch práv, v nichÏ se navíc praví, Ïe je nutno pronásledovat kaÏdého ru‰itele, kter˘ by provozoval Ïivnost bez povolení cechu. V poddanském RyÏovi‰ti povoloval vstup do cechu rychtáfi. Zajímav˘ je i první ryÏovi‰Èsk˘ artikul, kter˘ fiíká, Ïe stanovy mají tkalci od sv˘ch olomouck˘ch rodiãÛ, moÏno chápat jako star‰í olomouck˘ cech. Jinak se r˘mafiovské a ryÏovi‰Èské artikuly samozfiejmû nijak neli‰ily. Stanovy byly sice pfiísné, ale nevyboãovaly z rám-

ce vcelku demokratické samosprávy mûsta, jeÏ vyrostla z antick˘ch kofienÛ. Od uchazeãÛ o ãlenství poÏadoval tkalcovsk˘ cech kromû v˘‰e uveden˘ch vûcí místní manÏelsk˘ pÛvod a naprosté podfiízení cechovním star‰ím. Stanovila se v˘‰e tovary‰sk˘ch platÛ, pfi. 7 gro‰Û dostal tovary‰ za loket plátna (0,791 m), ba i pokuta 1 gr. za skákání do fieãi cechmistrÛm, za vulgární slova zaplatil viník dokonce 3 gr. Z povinn˘ch pfiíspûvkÛ a pokut se tvofiil fond na v˘pomoc nemocn˘m tkalcÛm nebo jejich vdovám a sirotkÛm. Nejvy‰‰ím trestem bylo trvalé ãi doãasné vylouãení z cechu za ‰patnou práci ãi spory s cechmistry. Podmínkou vstupu do cechu byl souhlas v‰ech stávajících ãlenÛ, zaplacení 2 zlat˘ch, pfiedání pfiedepsaného mistrovského kusu, uspofiádání nákladné hostiny apod. Do r˘mafiovského cechu patfiili téÏ dva tkalci z Hank‰tejna (Skal) a po jednom z Re‰ova, Najfunku (Stfiíbrn˘ch Hor), Janovic, Ondfiejova a Nové Vsi. O Sovinecku mnoho zpráv nemáme, víme v‰ak, Ïe zdej‰í tkalci patfiili k cechu v RyÏovi‰ti. Ani v dobû, kdy R˘mafiov poklesl do stavu mûst poddansk˘ch (1583), nezasaho-

vala vrchnost ani mûstská samospráva do fungování cechÛ, jak˘chsi republik v republice, protoÏe jen svobodné podnikání mohlo zajistit prosperitu Ïivností, jeÏ sv˘mi danûmi plnily mûstské i panské pokladny. âím byli fiemeslníci bohat‰í, byl bohat‰í i R˘mafiov ãi RyÏovi‰tû. R˘mafiov‰tí tkalci pfiispívali roku 1582 vrchnosti roãnû 2 zlat˘mi, postfiíhaã jen 20 gr. a barvífi platil 15 gr. roãnû. Tkalcování úzce souviselo s pfiadláky a pfiekupníky pfiíze, ktefií materiál skupovali a prodávali tkalcÛm na panství i na ·umpersko a Uniãovsko. Poãet pfiekupníkÛ pfiíze na Janovicku dosáhl roku 1617 poãtu dvaceti ãtyfi (8 v R˘mafiovû, 4 Horním Mûstû, 3 v Re‰ovû, 2 ve Staré Vsi a po jednom v Jamarticích, Ondfiejovû, Nové Vsi, Janovicích, Tvrdkovû, Dobfieãovû a Najfunku). Z ãísel je patrné, Ïe centry plátenické v˘roby byly kromû R˘mafiova a RyÏovi‰tû je‰tû Horní Mûsto a Re‰ov a stejnû tomu bylo kromû Re‰ova aÏ do osmdesát˘ch let dvacátého století. PÛvodnû hrubá plátna se postupem ãasu zjemÀovala. Dûlila se na plátna hladká, ‰achovaná a ãinovatá, písaná mûla na rozdíl

23/2007 od pfiedchozích vytkávan˘ vzor a název potykovaná oznaãoval nejstar‰í druhy dama‰ku. Lnûná tkanina se pouÏívala zprvu v˘hradnû na svrchní odûv a dlouho trvalo, neÏ se objevilo téÏ jemnûj‰í lnûné prádlo spodní, jeÏ napodobovalo prádlo aristokratÛ pfiivezené kfiiÏáky z arabského svûta ve 12.-13. stol. Od 14. století se objevila turecká bavlna, která se uÏívala na útek (osnova byla lnûná nebo vlnûná) u smí‰en˘ch tkanin: barchentu (barchánu, parchánu, barchetu), ale téÏ pomezinu (bukasinu, pokoãinu) nebo nejjemnûj‰ího z nich, témûfi prÛsvitného mu‰elínu. Jediní punãocháfii provozovali svou Ïivnost svobodnû a nikdy netvofiili cechy. Své v˘robky v podobû pásÛ ãasto vlnûné tkaniny, jeÏ se pak se‰ívala, tkali na speciálních men‰ích stavech, které se vyrábûly je‰tû na pfielomu 18. a 19. století také v R˘mafiovû. Propracovaná a kvalitní organizace cechÛ vydrÏela staletí, ale stala se pfiítûÏí, kdyÏ zaãaly vznikat vût‰í podniky soustfieìující pracovníky rÛzn˘ch profesí. DluÏno téÏ vzpomenout, Ïe se u nás od 16. století objevuje poprvé v˘konn˘ ‰lapací kolovrat, kter˘ skvûle nahradil ruãní pfiedení. Jifií Karel

Janovická manufaktura Stfiediskem moravského lnáfiství byl olomouck˘ kraj, ve kterém vynikalo pfiedev‰ím janovické panství. V olomouckém kraji byly ideální podmínky pro rozvinutí lnáfiství - pfiíhodná pÛda a klimatické podmínky, dostatek pracovních sil i zaji‰tûn˘ odbyt. Ve druhé polovinû 18. století se zde lnáfiství rychle rozvinulo, a tak se zde soustfiedila plátenická v˘roba i obchod s pfiízí. Pfiíze se mohla tkát surová (vznikalo hrubé plátno na svrchní odûvy, pytlovina, lÛÏkoviny apod., které se poté vybûlily), nebo se nejprve vybûlila a pak teprve pfiicházela na tkalcovské stavy (vznikaly tak kvalitnûj‰í v˘robky). Jedno z nejvût‰ích bû-

lidel lnûné pfiíze vzniklo na janovickém panství pfii tamní manufaktufie. Vût‰ina bûlidel mûla tehdy malou kapacitu, v Janovicích v‰ak ve druhé polovinû 18. století vyrostl velk˘ podnik s nûkolika desítkami zamûstnancÛ (v roce 1789 zde pracovalo 79 lidí a roãnû se vybûlilo 3000 kop pfiíze). Na R˘mafiovsku byly ideální podmínky pro vznik bûlidel - dostatek lesÛ (podstatnou souãástí bûlícího roztoku byl dfievûn˘ popel, nejlépe z dubu, buku, ol‰e ãi borovice), mûkká a ãistá voda a zku‰ení bûliãi. KaÏd˘ bûliã mûl vlastní utajovan˘ v˘robní postup, coÏ bylo pfiíãinou, Ïe se i na velk˘ch bûlidlech na konci 18. století udrÏovaly konzerva-

tivní technologické postupy s pouÏitím popela, aãkoli v té dobû byla jiÏ pouÏívána pota‰

(draslo, uhliãitan draseln˘). Majitelem janovického panství byl od roku 1745 hrabû Ferdi-

Zámek Janovice

5

23/2007 nand Bonaventura Harrach. Patfiilo mu také v˘znamné plátenické stfiedisko v severních âechách - ·luknovsko, a tam posílal znaãné mnoÏství surové i bílé pfiíze. Po zaloÏení janovické manufaktury v‰ak spotfieba pfiíze vzrostla natolik, Ïe úfiedníci skupovali pfiízi na celé severní Moravû i ve Slezsku. Koncem 18. století v˘voz pfiíze na ·luknovsko klesl, protoÏe na Moravû i ve Slezsku zaãal b˘t pfiíze nedostatek, a plátenická manufaktura navíc potfiebovala rok od roku stále více pfiíze pro sv˘ch nûkolik set stavÛ. Nedostatek byl zpÛsoben také tím, Ïe domácí surovinová základna se nestaãila rozvíjet tak rychle jako v˘roba lnûn˘ch tkanin. Janovická plátenická manufaktura byla nejv˘znamnûj‰ím pod-

Ferdinand Bonaventura Harrach

6

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT nikem svého druhu nejen na Moravû, ale i v celé rakouské monarchii. Pro plátenické podnikání zde byly ideální podmínky nadbytek pfiíze a dostatek obyvatel hledajících obÏivu v pfiedení. Aãkoli mûli zdej‰í pfiadláci prÛmûrnou kvalifikaci a dokázali vyrábût pouze hrubou nebo stfiední pfiízi, po za‰kolení dokázali vyrobit jemnou pfiízi a vytvofiili základnu pro v˘robu lnûn˘ch tkanin. V R˘mafiovû a Horním Mûstû existovaly tkalcovské cechy a v kaÏdé vesnici byli dva nebo tfii pláteníci, ti v‰ak zhotovovali jen hrubé tkaniny. Proto se hrabû Harrach rozhodl povolat na Janovicko poddané tkalce ze svého ‰luknovského panství, kde byla v˘roba jemn˘ch lnûn˘ch tkanin znaãnû rozvinutá. V letech 1746 aÏ 1756 se nûkolik desítek rodin ze

·luknovska pfiistûhovalo do novû zaloÏen˘ch vesnic Harrachova a RÛÏové. KaÏdá rodina si na dlouhodob˘ úvûr zakoupila domek, kter˘ slouÏil souãasnû jako dílna. Zafiízení dílen a tkalcovské stavy byly pofiízeny z vrchnostensk˘ch penûz, uÏivatelé si museli koupit pracovní nástroje. Souãasnû byla také vybudována dvû bûlidla, kam pfiicházela pfiíze urãená pro manufakturní tkalce i pro v˘voz do ·luknova. Zpracovávalo se na nich také plátno, ubrusy a jiné hotové zboÏí. Komerãní stránka bûlidel se v‰ak pfiíli‰ nerozvinula, protoÏe jejich kapacita stûÏí staãila zvládnout veliké mnoÏství pfiíze a lnûného zboÏí pro potfieby manufaktury. Zdej‰í bûliã‰tí mistfii pocházeli pfiedev‰ím ze sousedního Rakouského Slezska a bûlidla buì mûli v nájmu (obstarávali si pomocné síly, vypláceli je a kupovali ve‰keré potfieby pro bûlení a za odvedené mnoÏství pfiíze dostali smluvenou ãástku), nebo na nich pracovali jako námezdní pracovníci (bûliã byl povinen dohlíÏet na v˘robní postup a dostával úkolovou mzdu). V prvních letech nebyl objem v˘roby velk˘, pracovalo jen nûkolik desítek stavÛ a pfiíze vykupovaná na panství staãila plnû pokr˘vat jejich spotfiebu - v okolí se kupovaly jen speciální druhy pfiíze. Hrabûti Harrachovi v‰ak záleÏelo na zv˘‰ení kvalifikace pfiadlákÛ, protoÏe si chtûl v‰echny druhy pfiíze zajistit z místních zdrojÛ, proto povolal nûkolik rodin odborníkÛ z jilemnického panství, aby zdej‰í obyvatelstvo vyuãili. Zavedením v˘roby lnûn˘ch tkanin v‰ak neopustil obchod s pfiízí. V˘voz, smûfiující v pfiede‰l˘ch desetiletích do Slezska (Zlat˘ch Hor, Prudniku), pokraãoval - zmûnilo se jen odbyti‰tû. Hrabû Harrach totiÏ vyuÏil v˘hodné polohy ‰luknovského panství - tamní patrimoniální úfiad zprostfiedkoval prodej zásilek janovické pfiíze mezi ‰luknovsk˘mi tkalci a je‰tû ãastûji ji prodával v Sasku. V dobû, kdy byla v˘ro-

ba v janovické manufaktufie v poãátcích, pfiiná‰el obchod s pfiízí podstatnû vût‰í zisky neÏ prodej lnûného zboÏí. S rozvojem plátenické manufaktury klesal v˘znam obchodu s pfiízí a na konci 18. století byl uÏ jen zlomkem ‰lechtického podnikání. Po sedmileté válce se janovická manufaktura rychle rozvíjela pfiibyly dal‰í stavy ve vrchnostenské reÏii, byl dostatek pracovních sil (rodiny ‰luknovsk˘ch pfiistûhovalcÛ se staly zásobárnou pracovních sil a manufaktura lákala také místní obyvatelstvo). Usedlí tkalci mûli jako tzv. tovární mistfii právo drÏet uãnû a vydávat jim v˘uãní listy. Na Janovicko pfiicházeli také tkalci z rÛzn˘ch míst Moravy, Rakouského Slezska a âech, v˘jimkou nebyli ani „cizinci“ ze Saska a Pruského Slezska - byli to pfiedev‰ím umûleãtí tkalci, odborníci na v˘robu draωích tkanin (ubrusÛ, dama‰ku). V roce 1770 bylo na janovické manufaktufie uÏ 220 stavÛ a dal‰í zvût‰ování manufaktury pomûry nedovolovaly. Poptávka po zboÏí nebyla dostateãná - mimo jiné proto, Ïe tehdej‰í fieditel Nadale de Soubreville v rozporu s pfiedchozím zamûfiením na jemnûj‰í sortiment kladl dÛraz na v˘robu hrub‰ích tkanin. BûÏná plátna a jiné lacinûj‰í tkaniny vyrábûla nejvût‰í ãást ãesk˘ch tkalcÛ, a proto jimi byl trh pfieplnûn. Manufakturní správa stûÏí prodávala kvanta v˘robkÛ, sklady byly pfieplnûné a bylo nutno omezovat v˘robu. Nûkdy bylo nutno na ãas vyfiadit ãást stavÛ z provozu, a kdyÏ se situace zlep‰ila, poãet stavÛ se zase zv˘‰il. Nadale de Soubreville pÛsobil v Janovicích v letech 1771 1778 a provedl rozsáhlé reformy v organizaci v˘roby i ve správû manufaktury. Jeho ãinnost byla v mnohém úspû‰ná, ale byla radikální a ãasto neuváÏená. Soubreville chtûl v manufaktufie zavést obdobné pomûry, jaké znal ze západní Evropy, coÏ naráÏelo na potíÏe ve zcela jiném

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Práce na ruãním tkalcovském stavu hospodáfiském prostfiedí. Hrabû Ferdinand Bonaventura Harrach v‰ak Soubrevillovi dÛvûfioval a schvaloval jeho poãiny. Reorganizace v manufaktufie se citelnû dot˘kala v‰ech zamûstnancÛ, jeho orientace na v˘robu bûÏného zboÏí nebyla ‰Èastná, a manufaktura proto utrpûla znaãné ‰kody. V roce 1778 ho nov˘ majitel panství hrabû Arno‰t Harrach propustil a Nadale de Soubreville ode‰el do Polska. Následující dvû desetiletí byla dobou nového rozmachu. Po zboÏí z Janovic byla poptávka na trzích v rakouské monarchii a v nemalé mífie také za hranicemi. Poãet stavÛ i zamûstnancÛ stoupal (v roce 1789 pracovalo v manufaktufie na 346 stavech 225 tkalcÛ se 104 tovary‰i

a 57 uãni, v roce 1792 se poãet stavÛ zv˘‰il na 407). S rozvojem manufaktury se roz‰ifiovala také kapacita bûlidel a do konce století pfiibylo dal‰í bûlidlo. Díky odborníkÛm dosahovala tato bûlidla znamenit˘ch v˘sledkÛ a ve 2. polovinû 19. století s nimi nemohlo soupefiit Ïádné jiné bûlidlo na Moravû ani v âechách. K manufaktufie patfiila barvírna, která se postupnû roz‰ifiovala, a dílna, kde lnûné tkaniny dostávaly apreturu. Na poãátku 19. století bylo zavedeno také potiskování pláten. Konec 18. a poãátek 19. století byl pro manufakturu obdobím stfiídav˘ch úspûchÛ. Janovické zboÏí se prodávalo z velké ãásti v Itálii a kaÏdé omezení tamních trhÛ se na prodeji odráÏelo, kolem roku 1810 se v manufaktufie

pracovalo aÏ na 800 stavech. Do poloviny 19. století poklesl poãet stavÛ na 600 a následoval rychl˘ úpadek a zánik janovické manufaktury. Janovická manufaktura se, s v˘jimkou de Soubrevillova období, zamûfiovala na jemnûj‰í tkaniny - jemné plátno, kapesníky, ‰átky. V men‰ím mnoÏství se vyrábûl také cvilich a trilich z barevné pfiíze, grádl, cíchovina a nitûné punãochy. Ujalo se zde také umûlecké tkalcovství - v˘roba nároãn˘ch lnûn˘ch tkanin: dama‰ku, ubrusÛ, cel˘ch stolních garnitur a brokátu. Umûleãtí tkalci mûli spoleãnou dílnu zpoãátku byla umístûna v jedné adaptované budovû, pozdûji pfiibyly dal‰í dílny. Na úãet manufaktury byly dílny pro v˘robu ubrusÛ a dama‰ku opatfieny speciálními úzk˘mi ãi ‰irok˘mi stavy, mnohem nákladnûj‰ími neÏ stavy obyãejné, zakoupen˘mi prostfiednictvím ‰luknovského patrimoniálního úfiadu aÏ v Sasku. V˘robky janovick˘ch tkalcÛ si získaly velkou oblibu doma i za hranicemi, svûdãí o tom objednávky pro vysoce postavené osobnosti. Zdej‰í stolní garnitury byly dávány jako dary pfii v˘znaãn˘ch pfiíleÏitostech, napfi. pfii korunovacích. V poãáteãních fázích podnikání prodávala manufakturní správa lnûné tkaniny na moravsk˘ch trzích a ve Vídni. V hlavním mûstû monarchie byl sklad, kter˘ se stal prodejním oddûlením nejen pro janovickou manufakturu, ale také pro lnûné zboÏí z ãeského harrachovského panství jilemnického. VídeÀské skladi‰tû navazovalo spojení s domácími i zahraniãními zákazníky, manufakturní správa vyfiizovala objednávky z Vídnû a posílala tam poÏadované zboÏí. Druh˘ sklad byl v Pe‰ti a jeho starostí bylo zaji‰Èovat prodej v oblasti Uher a Sedmihradska. Manufaktura obesílala do 80. let také nûkteré trhy v Brnû, Olomouci, Opavû, ·t˘rském Hradci, Linci, Bratislavû, Debrecínû a samozfiejmû v Pe‰ti. V souhla-

23/2007 su se sklady sem vysílala své zamûstnance, ktefií po dobu trhu prodávali plátna, dama‰ky a jiné zboÏí (v podstatû ‰lo o formu prÛzkumu trhu). Pozdûji se této úlohy ujaly vídeÀsk˘ a pe‰Èsk˘ sklad. Harrachové zaujímali pfiední postavení ve státní správû a díky svému vlivu získávali mnohé zákazníky doma i v cizinû, zejména v Itálii. Postupnû se proslulost janovického zboÏí roz‰ífiila na italsk˘ch trzích natolik, Ïe na trhy v Milánû, Janovû, Benátkách i ¤ímû putovalo kaÏdoroãnû znaãné mnoÏství plátna, ubrusÛ a kapesníkÛ. V˘voz sice znesnadnily boje francouzsk˘ch a rakousk˘ch vojsk na italském území, av‰ak po roce 1815 si ubrusy, dama‰ek ãi kapesníky s harrachovsk˘m erbem získaly snad je‰tû vût‰í oblibu. âetné zprávy dokazují, Ïe se janovické v˘robky prodávaly v desítkách vût‰ích i men‰ích mûst v Uhrách. Obchodní spojení bylo navázáno také v Polsku (v Krakovû, ve Lvovû a ve Var‰avû), koncem 18. století se ve‰kerá obchodní agenda vyfiizovala prostfiednictvím vídeÀského skladu. Janovická manufaktura mûla v prvním desetiletí své existence, pfiibliÏnû do roku 1756, ãistû poddansk˘ charakter. Poté v‰ak nevolní tovární mistfii zamûstnávali tovary‰e, ktefií byli na majiteli manufaktury závislí pouze ekonomicky, a také novû pfiíchozí tkalci byli osobnû svobodní. V prÛbûhu ‰edesát˘ch let 18. století se uÏ situace zmûnila natolik, Ïe ‰lechtick˘ podnikatel uÏ nepotfieboval hájit své zájmy stál˘m uÏíváním sv˘ch práv. KdyÏ si pak krátkodobû nepfiíznivá situace vynutila sniÏování poãtu zamûstnancÛ, rozhodovala pfii v˘bûru tkalcÛ, ktefií mûli zÛstat v práci, pfiedev‰ím jejich kvalifikace, a nikoli jejich spoleãenské postavení. V sedmdesát˘ch letech 18. století jiÏ naplno pfievládly ekonomické vztahy. Poslední poddanské svazky odstranilo zru‰ení nevolnictví. Leona Pleská

7

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Osudy FlemmichÛ Textilní tradice na R˘mafiovsku byla pfiedev‰ím plátenická, soukeníky bychom na‰li nejblíÏe v Huzové a ve ·ternberku. Zcela nov˘m odvûtvím, jeÏ zaãalo pfied nûkolika staletími pfiedev‰ím ve Francii úãinnû konkurovat asijské domovinû, bylo hedvábnictví. Na R˘mafiovsku jej Alexandr Schmidt jiÏ roku 1835 pov˘‰il na prÛmyslov˘ obor v hornomûstské továrnû. V R˘mafiovû vznikl první men‰í podnik Viléma Marburga aÏ roku 1862. Historie rodiny svûtoznám˘ch hedvábníkÛ FlemmichÛ zaãíná dávno. Roku 1681 zaznamenáváme krnovského mû‰Èana a soukeníka Martina Flemmicha, Antonínova pradûda. Stejnû jako otec se Ïivil i jeho syn Johann. Tradici rodiny se nezpronevûfiil ani Bernard se synem Antonínem (*1807 Krnov, +1853 VídeÀ). Ten ‰el tehdy obvyklou cestou a zamífiil za nejlep‰ími mistry monarchie do Vídnû, kde se vyuãil. JiÏ roku 1836 zaloÏil první nevelkou hedvábnickou tkalcovskou dílnu na jedné vídeÀské ulici s pfiíznaãn˘m názvem Webgasse 43 (Tkalcovská ulice). Matefisk˘ podnik se postupnû rozrostl o dal‰í a kromû jiného se ãasem zamûfiil téÏ na perlu podnikání FlemmichÛ, na tzv. umûlecké tkalcovství a paramenta, tj. církevní brokáty, jeÏ lze zcela jistû oznaãit za umûleckofiemeslné v˘robky. Kupodivu pouh˘ rok po krvavé vídeÀské

revoluci (1848) otevfiel Antonín Flemmich se svou podnikavou chotí Juliánou textilní továrnu v pfiedmûstí Gumsdorf na Müllergasse 40. Nyní se soustfiedil na hedvábí, jeÏ získávalo stále vût‰í odbyt uÏ nejen v hlavním mûstû. Dodával látky na de‰tníky, sluneãníky a dámské odûvy. Tím v‰ak zdaleka jeho podnikání nekonãilo, neboÈ v Pot‰tátu otevfiel se svolením radních v˘robnu tkalcovsk˘ch stavÛ pfiímo na tamûj‰í radnici. Po továrníkovû smrti pokraãovala ve vedení podniku jeho Ïena se synem Karlem, kter˘ získal náskok pfied ostatními rakousk˘mi hedvábníky studiem oboru ve Francii a dal‰ích zemích. Roku 1860 otevfiel mlad‰í z bratrÛ Ferdinand poboãku textilního podniku také v Pot‰tátu a ujal se vedení celé firmy, zatímco se Karel zcela soustfiedil na odbyt. V roce 1862 upozornilo na kvality podniku vyznamenání získané v Lond˘nû, jeÏ zv˘‰ilo jeho prestiÏ v celé Evropû. Rozvoj podnikání nenaru‰ilo ani nepfiíjemné váleãné stfietnutí s Pruskem u Hradce Králové, jeÏ uvrhlo Rakousko do úlohy druhofiadé velmoci. Zájem Ferdinanda Flemmicha o podnikání v R˘mafiovû vyvolala zcela náhodná a v podstatû nev˘razná zpráva úfiedníka kraje olomouckého, Ïe „pfiíznivé plochy pro továrny jsou v R˘mafiovû na Moravû“. ZaloÏení podniku

Faktura firmy Flemmich a synové, r. 1915

8

Flemmichova textilka, nedatováno zkomplikovali sami r˘mafiov‰tí malomû‰Èáci. Okresní hejtman Julius Boese, otec stejnojmenného lékafie, na nûjÏ jistû vzpomínají star‰í âe‰i a Slováci, které úspû‰nû léãil je‰tû dlouho po roce 1945, okamÏitû pochopil pfiínos podniku pro R˘mafiov a nabídl Flemmichovi nevyuÏit˘ pozemek naproti dne‰nímu gymnáziu. Reakce lidí v‰ak byla neobyãejnû hysterická a vyloÏenû nepfiátelská. Obdobnû nesmyslné protesty známe u nás i nyní, aãkoli v nich uÏ náboÏensk˘ podtext nahradil politick˘. Na místû budoucí továrny totiÏ stál starobyl˘ kfiíÏ, na kter˘ byli místní zvyklí a jehoÏ likvidaci povaÏovali za zavrÏeníhodn˘ hfiích. Ba dokonce se rozhodli bránit jeho pfiemístûní vlastními tûly. Kupodivu v‰ak napomohla dal‰í nepfiedvídanost. Boufilivá noc se siln˘m západním vichrem dokázala to, naã byl rozum krátk˘ povalila kfiíÏ. Povûrãiví horalé to vzali jako pokyn BoÏí a Ferdinand dostal roku 1871 povolení ke stavbû prvních hal. I zde si nutno pov‰imnout, Ïe narozdíl od ostatních podnikatelÛ, ktefií se distancovali z pochopiteln˘ch dÛvodÛ od hluku strojÛ a stavûli si vily mimo závod, Flemmich nechal svou rezidenci doslova nalepit na první z v˘robních hal a se sv˘m podnikem tak Ïil stále. Jen v obrovité zahradû mu zamûstnanci postavili romantickou ruinu vûÏe, kde stojí doposud za-

rostlá kfiovím, zaplnûná odpadky a injekãními stfiíkaãkami, aãkoli se jedná o obdobn˘, tfiebaÏe ne zcela srovnateln˘ projev pozdního romantismu jako JanÛv hrad v liechten‰tejnské Lednici. Zde si obãas Ferdinand v klidu pfiem˘‰lel a moÏná dostával nápady, jak podnikat a co zajistit pro R˘mafiov i Moravu jako poslanec Moravského zemského snûmu, kde se stal, nastojte, ãlenem jeho levicového klubu. NedÛvûfiiví R˘mafiované zcela roztáli, kdyÏ zjistili, jak˘ je Flemmich humánní ãlovûk, a jeho postoj k dûtem, kter˘m se nerozpakoval uspofiádat na vlastní úãet dosud nevídané akce, jichÏ se ochotnû i sám úãastnil, si je získal zcela. Nynûj‰í závod duchÛ, jenÏ by mohl b˘t díky fieditelství Hedvy Tfiebová zãásti pouÏit na filmování thrillerÛ, zaplnil zpoãátku 420 stavy pohánûn˘mi parním strojem a dal práci zhruba ‰esti stovkám lidí. OkamÏitû reagoval na nové technologie a patfiil k prvním, kdo zamûnili pÛvodní pohon za elektrick˘. Vzorné podniky získaly jiÏ roku 1873 dal‰í uznání a neustále zvy‰ovaly zisky. Zestárlá paní Juliána se ke konci 80. let vzdala svého místa ve vedení a vídeÀsk˘ podnik pfievzal Karel. Ferdinand se usadil jiÏ natrvalo v R˘mafiovû. Roku 1906 k velkému smutku místních opustil Ferdinand Flemmich tento slzav˘ svût a podniky pfievzal jeho syn Ludvík se star‰ím bratrem Karlem.

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Spoleãníky podniku Flemmich’s Söhne (Flemmicha synové, jak znûl kouzeln˘ pfieklad) se staly téÏ Karlovy dûti Vilém, Otto a Ulrika. Ulrika a Karel záhy z podniku vystoupili, a tak od roku 1908 ulpûla zodpovûdnost za firmu na trojici Ludvík, Otto a Vilém. Pod jejich skvûl˘m vedením podnik jen kvetl, v habsburské fií‰i získal v˘jimeãné místo a prorazil do Nûmecka, Anglie, do zámofií, ba dokonce zcela neãekanû získal téÏ orientální trhy. Nadále se tkaly jemné hedvábné ‰átky, dokonal˘ církevní brokát, kravatovina i ‰atovky vãetnû elastick˘ch tkanin. ¤ada v˘robkÛ se v R˘mafiovû ‰ila a dodávala jiÏ v hotové formû, tj. kravaty, církevní ornáty, pluviály (plá‰È se zádov˘m ‰títem), dalmatiky (kasule s rukávy), ale i ‰tóly (pás látky kolem krku), manipuly (návlek na ruku) ãi ‰erpy pro orientální monarchy, v‰e mnohdy protkávané zlatem a stfiíbrem (specialisté podniku, nikoli Flemmichova, na hedvábnou nit-du‰i tûsnû navinuli drátek drahého kovu nebo volnûji v intervalech plochou jiskfiivou lamelu). Samozfiejmû se vÏdy jednalo o kov nízkokarátov˘, tj. prakticky bezcenn˘, pfiesto se pfii jeho pouÏití natahoval pod osnovu pás ãerného plátna, na nûmÏ se zachycovaly ãásteãky opadaného kovu a po soustfiedûní zbytkÛ se opût zlato a stfiíbro vracelo v˘robci nití k dal‰ímu zpraco-

vání. Na církevních paramentech jsme si mohli pfieãíst vinûtu s kouzeln˘m latinsk˘m názvem podniku: TEXTRINA ET MANUFACTURA RERUM ARTIFICIOSARUM ET ECCLESIASTICARUM A. Flemmich’s Söhne RÖMERTSADT. Ostatní vybavení církevních me‰ních rouch (napfi. rochety, alby, tj. bíl˘ odûv pod ornát, cingula apod.) dodaly lnáfiské a bavlnáfiské podniky, alby téÏ s dolním háãkovan˘m pásem nebo s ruãními ãi strojov˘mi krajkami vyrábûli Spriger, Niessner a Krisch. Staré fotografie tkalcoven pfiesvûdãí, Ïe v‰e staré nebylo ‰patné, ba spí‰e naopak. Na kaÏdém stavu pracuje jedin˘ tkadlec nebo tkadlena, nikoli jedna unavená Ïena na ‰esti i více stavech jako pozdûji. Pfiíze se rozváÏí ke kaÏdému pracovi‰ti na vozíãku po kolejích, jeÏ protkaly v‰echny sály. Úfiedníci s bíl˘mi límeãky a mot˘lky, ‰tíhlí pánové v tmav˘ch oblecích, prohlíÏejí vzorky tkanin uloÏené ve vysoké skfiíni s nekoneãn˘m poãtem zásuveãek. V‰echny provozy jsou aÏ sterilnû ãisté. Flemmich má svÛj vlastní hasiãsk˘ sbor (nejspí‰e dobrovoln˘, ale zafiízení bylo tovární) - tkaniny jsou pfiece hofilavé, a svou vlastní vodárenskou vûÏ s dokonale ãi‰tûnou vodou, jíÏ je tfieba jako základ nekoneãné ‰kály barev. Zku‰en˘ nûmeck˘ Ing. Knorr váÏí mnoÏství barvy v prá‰ku na dlanû, nepouÏívá

Válcovací stroj, akvarel z broÏury k 50. v˘roãí Flemmichovy textilky

23/2007

Barvírna, akvarel z broÏury k 50. v˘roãí Flemmichovy textilky pfiesné váhy, a pfiece barví dokonale na pfiesnû stanoven˘ odstín i sytost. Rozeznává nejménû 140 odstínÛ ãerni. Dûlníci mají tovární nemocenské poji‰tûní, do nûhoÏ pfiispívají 2 % (!) z hrubé mzdy, a pokladnu si vedou sami. Zvlá‰tní pozici v Evropû zaujala i Flemmichova tkalcovská ‰kola, kde se pfiipravovali pro své budoucí profese tkalci, pfiadláci, mistfii a návrháfii a kde studovali i dosud nekvalifikovaní dospûlí, jak svûdãí ãestné uznání, jeÏ Flemmich obdrÏel od v˘znamn˘ch textilních pfiedstavitelÛ v‰ech evropsk˘ch státÛ roku 1904. Vznik âSR zmûnil situaci. Podniky dfiíve v jediném státû se nyní rozdûlily na rakouské a ãeskoslovenské se v‰emi rozpory. R˘mafiovsk˘ podnik se osamostatnil, aby vy‰el vstfiíc poÏadavku nové vlády. V jeho ãele nyní stál Vilém a 1932 jej vystfiídal bratr Ing. Otto Flemmich. Jejich firma patfiila i v nové republice k nejúspû‰nûj‰ím a poãet zamûstnancÛ se od roku 1929 zvedl na 1200, ve vídeÀském obchodním oddûlení na 120. KdyÏ byly roku 1928 pfii úpravách krypty katedrály sv. Víta vyzdviÏeny a zkoumány poprvé ostatky ãesk˘ch králÛ, královen a jejich dûtí (Rudolfa I. a II., Karla IV. s jeho Ïenami, Ladislava Pohrobka, Eleonory, dcery Maxmiliána II., ad.), pfiedala KfiesÈanská akademie znám˘m

textilním uãili‰tím fragmenty pohfiebních látek k oãi‰tûní, konzervaci ãi pfiípadnému vyrobení replik (Jilemnice, Brno, Ústí/n. Orl., Flemmichova tkalcovská ‰kola R˘mafiov a Liberec), pouze r˘mafiov‰tí desinatéfii se inspirovali historick˘m vzorem a vyuÏili mírnû upravené byzantské ornamentiky brokátového Eleonofiina plá‰tû (dvojice pávÛ v oválu) jako vzor na tehdy moderní církevní roucha. Roku 1935 zahájil Otto Flemmich téÏ v˘robu pruÏn˘ch tkanin: bandáÏí, obinadel, punãoch, a koupacích a sportovních potfieb z tzv. Lastexu. V roce 1930 dorazila do hor kru‰ná léta hospodáfiské krize, jeÏ postihla podstatnû více lehk˘ prÛmysl v nûmecky mluvícím pohraniãí. Pro podniky se stal pastí témûfi devadesátiprocentní export, kter˘ rázem ustal, neboÈ krize a insolvence postihly cel˘ svût. Katastrofální stav postihl pfiedev‰ím textilní závody, s jist˘m sebezapfiením pfieÏívali pouze men‰í lnáfii a bavlnáfii, ale velké podniky zastavily v˘robu zcela nebo z valné ãásti. Zaãalo masivní propou‰tûní, s tím hluboká nouze, stávky a nepokoje. V celé zmatené a v˘bu‰né situaci se zachoval opût jen Flemmich netypicky. Zatímco se tisíce Schielov˘ch zamûstnancÛ ocitly na dlaÏbû, u nûj se zpoãátku nepropou‰tûlo, ale situaci nebylo moÏno udrÏet a do roku 1938 zÛstalo v podniku nakonec pou-

Josef Pipa pfieje pfieje sv˘m zákazníkÛm a také sv˘m zamûstnancÛm Pavlovi, Frantovi, Jardovi, Jardovi, ZdeÀkovi, Honzovi, Petrovi, Petrovi, Láìovi Láìovi a jejich rodinám rodinám ‰tûstí a lásku o svátcích vánoãních. Do nového roku roku 2008 pfieje pfieje v‰em mnoho zdraví, osobních a pracovních úspûchÛ.

KLEMPͤSTVÍ s.r.o.

Zahradní 1087/4, 795 01 Rýmařov tel./fax: 554 211 865

9

23/2007 h˘ch 220 lidí. To v‰ak jiÏ po mnichovské krádeÏi pohraniãí pfiicházela válka, jeÏ pfiinesla zmûny v˘roby, nûmeck˘ Wehrmacht potfieboval padákové hedvábí i pruÏné bandáÏe pro sanitu a podniky se opût rozjely. Od roku 1943 po‰kozoval podnik zesilující úbytek pracovníkÛ odvádûn˘ch do armády. JiÏ v dubnu

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 1945, kdy vût‰ina nacistick˘ch funkcionáfiÛ, ale i bohat˘ch továrníkÛ, bankéfiÛ ãi obchodníkÛ vzala do zajeãích pfied blíÏící se frontou a strachem z „RusÛ“, Otto Flemmich zÛstal a na varování podfiízen˘ch mûl jedinou odpovûì, Ïe své lidi ve zlé situaci rozhodnû neopustí. Obnovená republika starému nemocnému

podnikateli v roce 1945 závod zabavila. Krátce nato byl stafiiãk˘ továrník s dal‰ími nahnán na nádraÏí pfiekládat tûÏké dfievûné klády. Na‰tûstí jej tam zahlédl vlivn˘ MUDr. Boese, jeho pfiítel, a vyreklamoval jej. Otto Flemmich nebyl patrnû zafiazen jako pfiestárl˘ do odsunu a roku 1946 zemfiel na diabetické kóma

v místní nemocnici. Dokonale vedené úãetní knihy pfievzali jiÏ v létû stejnû zdatní ãe‰tí pfiedváleãní úfiedníci a v˘roba mohla pokraãovat dál. Odsun byl ãásti nûmeck˘ch tkalcÛ a mistrÛ doãasnû odloÏen, aby zauãili nové ãeské pfiíchozí, ale po zmûnách roku 1948 nakonec zÛstali mnohdy proti své vÛli. Jifií Karel

Expanze drav˘ch SchielÛ Zpoãátku nevelk˘, ale záhy nejvût‰í hedvábnick˘ podnik, aãkoli ménû v˘jimeãn˘ neÏ FlemmichÛv, zaloÏili bratfii Adolf a Emil Schielové roku 1890, kdyÏ získali v R˘mafiovû nejen pozemek nad Císafiskou silnicí (Opavskou), ale i finanãní kredit. Sourozenci pocházeli z Moravské Tfiebové z rodiny v˘robcÛ stuh, tkalounkáfii se jim fiíkalo. Jejich Ïivotní pouÈ nemohla vynechat hlavní mûsto monarchie, kde se nakonec usídlila správa jejich moravsk˘ch i rakousk˘ch podnikÛ. V‰ichni získali zku‰enosti i v dal‰ích zemích Evropy. Nejstar‰í Adolf, vyuãen˘ textilní pracovník, vedl obchodní oddûlení a vûnoval se módním trendÛm a nov˘m technologiím. Prostfiední Emil, vysoce kvalifikovan˘ ekonom, fiídil nákup materiálu a roku 1896 se k nim pfiipojil je‰tû nemlad‰í Franti‰ek, technik, kter˘ osobnû vedl r˘mafiovsk˘ podnik. V jejich pfiípadû nejsou bez zajímavosti ani jejich sÀatky, jeÏ pfiivedly Emilovi a Franti‰kovi nevûsty s velmi bo-

hat˘m vûnem, ale téÏ podnikavé spoleãnice. Od poãátku vyrábûli Schielové saténové kravatoviny (satén hedvábná látka s atlasovou vazbou lesklou po jedné stranû - viz pod‰ívkovinu), plastrony na gumiãkách (‰iroké do uzlu nevázané kravaty nebo náprsenky) i Ïádané dámské ‰atovky z pravého, ale i umûlého hedvábí z viskózy (vlákno na bázi celulózy) i dal‰ích druhÛ umûlé pfiíze, tkaly se i krojové ãi selské brokáty. Svûtov˘m hitem firmy SchielÛ byl taft (tuhá hustá hedvábná látka s pfiíãn˘m rypsov˘m Ïebrováním) z umûlého hedvábí. Pravé hedvábí se nakupovalo v âínû, Japonsku a Itálii. Na kalandrech, bubnov˘ch strojích, se zvy‰oval lesk tkaniny. V R˘mafiovû zaãínali s pouh˘mi ‰edesáti stavy, av‰ak od roku 1896 zaãal podnik mohutnût a roku 1908 fúzoval se svitavskou firmou Maxmiliana Friedmana, kter˘ k bratfiím v názvu podniku pfiipojil své jméno. Do první svûtové války se stal závod s barvírnou

Schielova textilka, r. 1929

Všem našim hostům děkujeme za projevenou přízeň a do nového roku 2008 se s přáním pevného zdraví, štěstí a úspěchů těšíme na shledanou. 10

a úpravnou zcela nezávisl˘m a s pfiístavbami ve dvacát˘ch letech zaujal zhruba stejnou rozlohu jako jeho upadající následník dnes s tím rozdílem, Ïe jej zaplnilo témûfi 1300 zamûstnancÛ. Postupnû vznikly poboãky v ·umperku, Uniãovû a ·ternberku, dosud mûstû soukeníkÛ. Roku 1922 se stala firma akciovou spoleãností ve spolupráci s bohatou PraÏskou zemskou bankou a sídlem podniku se tak stala Praha. ·ikovní podnikatelé vyuÏili vlny pováleãné

konjunktury a 1925 pfiipojili dal‰í rakouské podniky v dolnorakouském Alt Dietmans ãi továrnu na stuhy a pr˘mky v Ober Waltersdorfu, jeÏ patfií firmû dodnes. SloÏení podniku se tím ov‰em zcela zmûnilo. Cel˘ ohromn˘ prÛmyslov˘ konglomerát tvofien˘ pûti základními podniky pfiiznal za prvé republiky 3000 stavÛ se stejn˘m poãtem zamûstnancÛ. Pfies prosperující v˘robu vyvolávaly platové podmínky, ale téÏ pfiítomnost silného levicového

Interiér továrny Schiel v R˘mafiovû

Penzion a bar Mary Palackého 27 795 01 R˘mafiov Tel./fax: 554 211 279 www.mary.penzion.cz

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

23/2007

Dílna tkalcovny Schiel U Potoka - krejãovství a kulturní zafiízení vlivu mezi dûlníky v závodû ãasté stávky od roku 1927, které vyvrcholily jiÏ zcela pochopitelnou dvoumûsíãní stávkou na poãátku roku 1930. Je‰tû za války, kdyÏ bylo sídlo firmy pfieneseno do Vídnû, pfiikoupilo její pfiedstavenstvo továrnu A. Rudolpha a spol. v Bílãicích. Na rozdíl od FlemmichÛ SchielÛm pfiedváleãná krize pfies boufilivou odezvu masového propou‰tûní v dobû krize nijak zvlá‰È neu‰kodila, ale nutno pfiiznat, Ïe dal‰ímu rozvoji pomohla nenasytná válka a potfieby nûmec-

ké armády, jeÏ pfiivedly do v˘robního programu téÏ padákové hedvábí. Je‰tû roku 1944 vyprodukoval podnik 2 839 944 metrÛ tkanin a 187 292 kg barvené pfiíze, tfiebaÏe jej oslabovala od roku 1943 totální válka, pohlcující mnoho muÏÛ na fronty. Podnik vlastnil 16 obytn˘ch domÛ a hotel Thiel na Hitlerovû námûstí (nyní Nábytek Polách na nám. Míru). Podobnû jako Flemmichové mûl závod svou kvalitní studnu s vodojemem o objemu 500 m3 a poÏární jednotku. Jifií Karel

Hedvábníci v jin˘ch ãástech R˘mafiovska Men‰í textilky v regionu nemûly o nic men‰í v˘znam neÏ r˘mafiovské. Celou éru hedvábnictví zahájil v Horním Mûstû Alexandr Schmidt roku 1835 s pouh˘mi dvaceti stavy, na nichÏ zaãal vyrábût tkaninu z pfiírodního hedvábí na módní kravaty. Roku 1897 jej nahradil VídeÀan Vilém Bachrach, kter˘ postavil novou továrnu a vybavil ji tehdy nej-

modernûj‰í technikou. Do roku 1914 se závod dále roz‰ífiil a majitel vybudoval domky pro své zamûstnance. Po manÏelovû smrti pokraãovala dál v roz‰ifiování podniku jeho energická manÏelka Ella. Roku 1921 se stala souãástí firmy dal‰í továrna v Hostinném i s poboãn˘m závodem ve Vídni. V roce 1925 se jiÏ tkalo na dvou stovkách stavÛ a upravovaly se dal‰í zamûstnanecké byty v b˘valém hornomûstském pivovafie. Roku 1929 se Továrna na hedvábné zboÏí Wilhelm Bachrach-Bachrachová, Lövi v Praze stala akciovou spoleãností se sídlem tamtéÏ. V roce 1938 si vyÏádala práce na 450 stavech v Horním Mûstû potfiebu 550 zamûstnancÛ. Schopná a lidská RyÏovi‰tû - vlevo Tauberova textilka, vpravo Beyerova textilka

Horní Mûsto - textilka a pivovar, odesláno 1918

11

23/2007 podnikatelka Ella Bachrachová v‰ak neunikla nacistickému ohroÏení a po okupaci âSR byla z rasov˘ch dÛvodÛ odvleãena do Terezína, kde podlehla roku 1944 tûÏkému fyzickému i psychickému utrpení koncentraãního tábora. Ve válce nastal první úpadek, za nímÏ stála neschopnost nacisty dosazen˘ch treuhendrÛ (správcÛ) Lütgera, Ulricha a Bensche a posléze prominentních vlastníkÛ Lütgera a Lettnera. Roku 1943 klesl po-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT ãet zamûstnancÛ na 350. Velk˘ v˘znam mûl téÏ ryÏovi‰Èsk˘ hedvábnick˘ podnik LöriÛ zaloÏen˘ roku 1899 Vilémem Beyerem a roz‰ífien˘ ‰v˘carskou akciovou spoleãností Glarus. Na rozdíl od ostatních továren na R˘mafiovsku, jeÏ zmûnily majitele nejv˘‰e jednou, neustále pfiecházela do rÛzn˘ch rukou. Roku 1905 ji vlastnil Gustav Schuster z Vídnû, kter˘ pfiijal 1906 za spolumajitele Alexandra Garaye a 1908 tichého spoleãníka

Schöllera. V první svûtové válce se závod pfieorientoval na armádu, pfie‰el na v˘robu lnûn˘ch tkanin a vyrábûl plátûné obaly na stfieln˘ prach. Roku 1922 se stali Schöllerov˘mi spolumajiteli Alois Rist s Eduardem Ellmannem a 1925 otevfiela firma dvefie propu‰tûn˘m dûlníkÛm ze star‰í hedvábnické Tauberovy továrny z roku 1886, jeÏ zanikla. Od roku 1923 se firma opût vrátila ·v˘carÛm, tj. podniku Glarus, ten jej v‰ak roku 1932 znovu prodal

závodu fiízenému z Vídnû s úãastí Jindfiicha Löriho star‰ího a jeho stejnojmenného syna od roku 1936. Zamûstnanci zadluÏeného podniku s nevaln˘mi vyhlídkami snadno podlehli nacistické propagandû a jako jediná z textilek R˘mafiovska zamûstnávala ve vedení i v˘robû pfievahu henleinovcÛ - 4 âe‰i a 22 nûmeck˘ch odpÛrcÛ Hitlera bylo z podniku vyho‰tûno, neboÈ i místní politika mívá dlouhé prsty. Jifií Karel

Lnáfii a bavlnáfii Hedvábnictví se stalo od konce 19. století nespornû v˘kladní skfiíní R˘mafiovska, ale stejn˘ podíl na zamûstnanosti obyvatel a kvalitních v˘robcích nebylo moÏno upfiít ani lnáfiÛm a bavlnáfiÛm. Soukenictví se ujalo jen na okraji historického R˘mafiovska v Huzové a pod vlivem ·ternberka. Lnáfii a bavlnáfii vyrábûli loÏní prádlo, ubrusy, barchet (silnou bavlnûnou látku s podílem lnu), grádl (hustou lnûnou nebo bavlnûnou látku s vazbou tvofiící podélné pruhy, viz grádlové povlaky), zefír (jemnou bavlnûnou nebo smí‰enou látku s plátnovou vazbou), dama‰ek (lnûnou látku s vetkan˘m leskl˘m vzorem), metrové zboÏí z ãistého lnu, kapesníky i ‰átky. Je to pochopitelné, vÏdyÈ prastaré tradice plátenictví, jeÏ se vytváfiely od 13. století, znásobila v 18. stol. janovická manufaktura, jeÏ zazáfiila v ohromné podunajské monarchii, ale neodolala kon-

kurenci strojového prÛmyslu v ‰edesát˘ch letech století následujícího. Nûkteré z podnikÛ, tfiebaÏe poãtem zamûstnancÛ nemohly konkurovat hedvábníkÛm, mûly dlouhou historii. Vût‰inou je zakládali r˘mafiov‰tí mû‰Èané a lidé z regionu. Bratfii Rückerové podnikali od roku 1821 a 1910 u nich pracovalo 100 zamûstnancÛ. Vyrábûli bavlnûné, lnûné, cvilichové (plátûná látka tkaná z hrubé dvojité pfiíze) a dama‰kové zboÏí. Podnik Josefa Rückera v‰ak nepfieÏil rok 1939. Gustav Springer ze staré mû‰Èanské rodiny se pustil do textilního podnikání dokonce jiÏ roku 1817 a 1928 zamûstnával 128 lidí, ale nevelk˘ závod zanikl následkem hospodáfiské krize roku 1935. Továrna Inocence Krische pracovala od roku 1820, 1928 v ní pracovalo 50 zamûstnancÛ, ale zkrachovala hned v první vlnû krize roku 1930. Jo-

Faktura firmy Gustav Springer, r. 1932

12

Faktura firmy Eduard Niessner, r. 1922 hann Rotter, kter˘ jiÏ dfiíve podnikal v Janovicích, se pfiesunul se sv˘mi aktivitami do mûsta roku 1854, jeho podnik s pouh˘mi 80 zamûstnanci dokázal pfieÏít i druhou svûtovou válku a zanikl aÏ roku 1948 uÏ jako ãesk˘ národní podnik Panar. Ke star‰í tkalcovnû Ottokara Montaga (30 zamûstnancÛ, zánik 1946) z roku 1886 pfiibyla 1927 dal‰í se 150 pracovníky, ale ani ta se nedoãkala konce války, jeÏ udusila její aktivity roku 1944. Evald Montag otevfiel je‰tû dal‰í provozovnu 1935. V˘znamnou bavlnáfiskou firmou (barchet, lnûné a dama‰kové zboÏí) byl téÏ závod Eduarda Niessnera z roku 1894, dnes uÏívá ãást objektu pan Dûdoch k prodeji automobilÛ na Hornomûstské ulici. Ani NiessnerÛv podnik nepfieÏil válku a zanikl roku 1944, stejnû jako mlad‰í Habermannova v˘robna zaloÏená 1910 ãi Mückova z ro-

ku 1920. Kromû nich od první svûtové války klesal také poãet nejmen‰ích podnikatelÛ, jichÏ bylo moÏno napoãítat je‰tû roku 1910 osm, ale 1935 zbyli poslední tfii. Len s bavlnou zpracovával téÏ podnik Schmiedera a spol. v Horním Mûstû v letech 19001930. Stfiednû velká Hofmannova tkalcovna lnu v Janovicích konkurovala sv˘mi stroji harrachovské manufaktufie od roku 1837. PfiestoÏe zamûstnávala aÏ 140 pracovníkÛ, zanikla uÏ v tfiicát˘ch letech. Pfiádelna lnu, obchodní spoleãnost, vyrábûla své zboÏí ve Fr˘dlantu nad Moravicí (Bfiidliãné) od roku 1853. Velk˘ podnik s 650 zamûstnanci v roce 1865 a 500 lidmi v roce 1928, kter˘ vyrábûl lnûnou pfiízi a koudel, zniãil první poryv krize 1930. Lnûné a bavlnûné zboÏí vyrábûl Josef Fischer v letech 1881-1920 také v RyÏovi‰ti. Mezi

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT RyÏovi‰tûm a KnûÏpolí se rozkládalo velké bûlidlo. V Malé ·táhli vyrábûl Hermann Buhl lnûnou a bavlnûnou pfiízi. Od roku 1903 pfii ní fungovalo i bûlidlo lnu a bavlny aÏ do dvacát˘ch let. Pozdûji, roku 1935, jej nahradila firma Emericha Macholda z Bruntálu, kter˘ roz‰ífiil v˘robu o mercerizaci pfiíze a tkanin (zu‰lechtûní bavlnûné pfiíze nebo tkaniny louhem), a zamûstnávala asi sto lidí. Od roku 1948 se zamûfiila na zpracování lnu jako provoz podniku âeskomoravsk˘ len (âemolen), n. p. Továrna tak pfieÏila aÏ do devadesát˘ch let dvacátého století, tfiebaÏe uÏ se zmûnûn˘m programem. I v nevelké a pomûrnû vy-

soko poloÏené Nové Vsi fungovala v letech 1935-1946 tírna lnu, podobnû jako v Dolní Moravici, kde v‰ak ukonãila v˘robu krátce po roce 1930. V˘robou stuh se zab˘vala od roku 1911 tkalcovna v Lomnici. Pochopitelnû kromû uveden˘ch by bylo moÏno nalézt dal‰í mnoÏství drobnûj‰ích dílen a lnáfisk˘ch Ïivností v oboru. Jen v R˘mafiovû roku 1909 pracovalo mnoho drobn˘ch podnikÛ, spí‰e dílen: A. Berga (pozdûji Rud. Knoll, skonãil 1935), Roberta Drexlera, Johanna Hönigschmieda, Edmunda Kimmela, Trudy Karusové ãi Josefa Ludwiga, kter˘ ukonãil ãinnost 1935. Jifií Karel

23/2007

Faktura firmy Montag, r. 1924

V˘roba kobercÛ a jiné textilní podniky Koberce a jutové tkaniny vyrábûla na speciálních strojích od roku 1896 stovka zamûstnancÛ u Viléma Marburga v R˘mafiovû. Závod v‰ak nepfieÏil první svûtovou válku a zanikl na jejím konci 1918. Pokus majitele pfiejít na hedvábnictví roku 1935 se sice vydafiil, ale ani on nemûl dlouhého trvání. Franz Schwan vyrábûl pletené ãi stávkové zboÏí, obdobné zboÏí vãetnû punãoch nabízel Franz Krisch v Bedfiichovû do roku 1932. Zajímav˘m artiklem R˘mafiovska byla i strojní v˘roba krajek.

Úãet firmy Wilhelm Marburg

Myslet si v‰ak, Ïe drobné podniky ve svém sortimentu zaostávaly za velik˘mi, by byl velk˘ omyl. Podívejme se, co nabízel 1933 pomûrnû mal˘ lnáfisk˘ podnik Maxe Springera, obdafien˘ fiadou v˘znamn˘ch cen z Vídnû, kter˘ sídlil jednak v modernûj‰í ãásti muzea, kdysi domu jeho v˘znamn˘ch patricijsk˘ch pfiedkÛ, a v místech nynûj‰í reklamní agentury pana Baslara. Vyrábûl, jak uvádí na letáãku, bohatû vy‰ívané pol‰táfie a loÏní soupravy, ozdobné kapesníãky lnûné, z umûlého i pra-

vého hedvábí i jemné opálové (bavlnûná látka na prádlo a Ïenské ‰aty), vy‰ívané i nevy‰ívané, „Broderie Anglaise“ (pestfie vy‰ívaná látka s kvûtinov˘m vzorem), barevné látky „Madeira“ (látka napodobující prolamovanou v˘‰ivku), ‰v˘carsk˘ opál na prádlo, ‰v˘carské etamíny (prÛsvitná bavlnûná látka plátnové vazby), plátno, ruãníky, cíchy, vy‰ívané dámské ko‰ile (kus za 4,90 - 18,- Kã), pánské ko‰ile i kapesníky, francouzské pánské hedvábné ‰átky z lnûného batistu, vy‰ívané pásy, tj. krajky na prádlo milieux (?), ba i povlaky na postele a strojové krajky. V druhé polovinû tfiicát˘ch let se podle pamûtníkÛ dostavil krach ‰v˘carské banky, u níÏ mûl uloÏen ve‰ker˘ kapitál, a tak musel rodov˘ dÛm prodat mûstu. Kupodivu se rychle vzpamatoval a jiÏ v ãervenci 1937 znovu pfiihlásil otevfiení podniku, kter˘ byl v provozu je‰tû následujícího roku. Zatím se nemÛÏeme dopátrat, kdy podnik opût zanikl nebo byl Springerovi z neznám˘ch dÛvodÛ zabaven. Po záboru pohraniãí v letech 1938-45 dÛm i v˘robní trakt (nynûj‰í muzeum) totiÏ uÏívalo Gestapo, jeÏ suterén a sklep vybavilo mfiíÏemi a tfiemi vlhk˘mi vûzeÀsk˘mi celami spolu s kamny vestavûn˘mi

ve stûnách a vytápûn˘mi z chodby. Nastûhovala se Schutzpolizei (pofiádková policie), okresní vedení Hitlerjugendu a BDM (Bund das deutsche Mädel, dívãí varianta téhoÏ) a NSDAP. Nejv˘znamnûj‰í firmou na v˘robu strojní krajky byl patrnû DamböckÛv podnik v Jamarticích, kter˘ vznikl jiÏ roku 1829, 1928 mûl 150 zamûstnancÛ a zanikl v dÛsledku hospodáfiské krize roku 1932. V˘‰ivkami se zab˘vala v letech 1900-1930 továrna Herolda a Rotha v Dolní Moravici a zamûstnávala kolem stovky lidí. V regionu, nepoãítáme-li pováleãnou epizodu firmy Panar v R˘mafiovû, téÏ pÛsobily závody na ‰ití prádla, napfi. v Janovicích (1837-1944). Textil si téÏ vynutil vznik nûkolika dal‰ích dodavatelsk˘ch firem, jako byla Zuppingerova cívkárna v Janovicích (50 zamûstnancÛ, 1880-1948), Edmund Brosig zas vyrábûl pomÛcky pro tkalce: rÛzné hfiebeny a pomÛcky na len, hedvábí, jutu i bavlnu, Ing. Karel Olszewski nabízel od roku 1929 tkalcovské vzory a pomÛcky, Karel Bander otevfiel roku 1935 strojní vy‰ívkárnu v Janu‰ovû a nemûli bychom opominout ani dílnu na modrotisk pana Ducháãe (Duchacze) na Pfiíkopech a jiné. Jifií Karel

13

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Pováleãné hedvábnictví u nás V druhé polovinû 19. století, zvlá‰tû od zahájení dopravy po Ïeleznici v roce 1878, se vytvofiila dokonalá hospodáfiská struktura R˘mafiovska, jeÏ zajistila obyvatelÛm zamûstnání, pfieru‰ila vylidÀování oblasti a zastavila emigraci do USA i JiÏní Ameriky. K zanikání fiady podnikÛ v‰ak do‰lo uÏ za prvé svûtové války v letech 1916-18. Velká hospodáfiská krize od roku 1930, z níÏ se lehk˘ prÛmysl v pohraniãí nevymanil ani na poãátku dal‰í svûtové války, zpÛsobila úpadek dal‰ím firmám. Je‰tû znaãné torzo podnikÛ z poãátku 20. století nepfieÏilo pfies snahu nov˘ch ãesk˘ch osídlencÛ s nûkolika v˘jimkami poãátek padesát˘ch let. V letech 1945-47 do‰lo na R˘mafiovsku k takfika úplné v˘mûnû obyvatel a k pfieru‰ení v˘vojové kontinuity. S nûmeck˘mi obyvateli ode‰ly mnohdy dÛleÏité znalosti, návyky a fiemeslné schopnosti a témûfi v‰ude se zaãínalo od píky. AniÏ bychom rozebírali nebo posuzovali politické, spoleãenské ãi hospodáfi-

Tkadlena, asi 50. léta 20. stol.

ské okolnosti pováleãného období, nelze z dne‰ního pohledu nevidût téÏ nevyãíslitelné ekonomické ztráty zpÛsobené odchodem kvalifikovan˘ch a zku‰en˘ch lidí v produktivním vûku a postupn˘ odliv lidí z vesnic a men‰ích mûstsk˘ch aglomerací, kter˘ se nepodafiilo i z dal‰ích dÛvodÛ zastavit dodnes. I po dvou svûtov˘ch válkách, jeÏ se podílely na redukci poãtu podnikÛ jiÏ dfiíve, následoval u nás i v míru znaãn˘ ãi úpln˘ rozpad Ïelezáfiství, olováfiství, cínafiství, koÏafiství, nábytkáfiství, potravináfiství (likérny, pivovary, konzervárny, ml˘ny), vyspûlého dobytkáfiství a jin˘ch oborÛ a tûÏce dopadl téÏ na textilní závody. Zaniklo témûfi úplnû prÛmyslové lnáfiství, aãkoli se kvalitní len pûstoval dál, pfieÏil pouze jedin˘ podnik v Malé ·táhli (âemolen). Beze zbytku zmizelo bavlnáfiství, tkalcování juty, v˘roba kobercÛ, prádla a krajek vãetnû lidového paliãkování. Nepfieru‰ila se jedinû pomûrnû mladá tradice hedvábnictví, jeÏ postupnû zaÏi-

Tkalcovské ãlunky, 20. stol. lo modernizaci a v˘voj, ale i pád, kter˘ jiÏ byl nezávisl˘ na politick˘ch událostech ãi ideologick˘ch premisách. Evropsk˘ trh obsadili kvalitním a levnûj‰ím zboÏím asij‰tí v˘robci. Mluvit proto obecnû, jak se objevilo v nûkter˘ch star‰ích publikacích, o boufilivém pováleãném rozvoji textilnictví na R˘mafiovsku, by bylo tedy pfiinejmen‰ím opováÏlivé. Hedvábnické podniky, jakési rodinné stfiíbro R˘mafiovska, zÛstaly po roce 1945 zachovány a postupnû je zaplnili mnohdy zku‰ení tkalci z rÛzn˘ch konãin zemû, pfiedev‰ím z v˘chodních âech a Jiãínska, a dal‰í generace pracovníkÛ pak pfiipravilo solidní uãÀovské i niωí stfiední textilní ‰kolství, jeÏ navázalo na skvûlé tradice Flemmichova uãili‰tû. Pfies své nesporné znalosti v jin˘ch oborech hedvábnictví ãi aspoÀ tkalcovství museli b˘t pfiíchozí zacviãeni ve specifick˘ch podmínkách závodÛ v regionu. O zachování v˘robní kontinuity se zaslouÏili pÛvodní nûmeãtí zamûstnanci v poãtu nûkolika desítek lidí, tkalcÛ, pfiadlen, vytloukaãek, barvífiÛ ãi v˘robních mistrÛ vyreklamovan˘ch podniky z odsunu s tím, Ïe bude jejich transfer zatím odloÏen. Ukázkou, jak se mûnily poãty jednotliv˘ch národností v textilních závodech, jsou dochovaná ãísla od SchielÛ. Do 31. 12. 1945 zde pracovalo 52 âechÛ a 554 NûmcÛ, v kvûtnu 1946 uÏ 193 âechÛ a 420 NûmcÛ, 1. 7. 1947, kdy jiÏ

odsun konãil, pracovalo v závodû 150 NûmcÛ a 490 âechÛ. Pouze u FlemmichÛ tomu bylo jinak - 1946 zde pracovalo 110 NûmcÛ a 180 âechÛ. Pro mnohé z nûmeck˘ch pracovníkÛ to nebylo lehké, vÏdyÈ byli odtrÏeni od sv˘ch blízk˘ch a pfiátel, jak se pozdûji ukázalo, i na desítky let. Po vzniku studené války skonãila nadûje na odchod zcela, ba dokonce mnohé z nich, v domnûní, Ïe jiÏ nejsou tfieba, podniky propustily na práci v zemûdûlství, jeÏ pro nû byla neobyãejnû tûÏká a vzdálená. Pfiehmat se v‰ak musel urychlenû vyfie‰it, neboÈ se ukázalo, Ïe jejich pfiítomnost v textilkách je nadále nezbytná. Vrátili se. Proãítat dnes jejich pÛl století staré karty, vypisované nepfiíli‰ du‰evnû potentními kádrováky, by se mohlo zdát komické jen tomu, kdo nezaÏil dusnou atmosféru doby vykonstruovan˘ch procesÛ a zapomnûl na existenãní dÛsledky obdobn˘ch vyjádfiení. Doãtete se tfieba, Ïe tkadlena „souhlasí s politikou strany (KSâ), poctivû plní své normy vysoko nad 100 %, ale je Nûmka“ ãi sice „není politicky vyspûlá, ale s reÏimem souhlasí a pracuje velice dobfie, ale...“, to je potom ãlovûku smutno. Ani léta poctivé práce pro republiku se nestaly precedentem k navrácení jejich chudobného majetku. Jakpak to fiíká Shakespeare v Hamletovi o Dánsku? Samozfiejmû ani novû pfiíchozí to nemûli vÛbec lehké, tfiebaÏe vût-

Firma Stanislav Juřena - STANSPED

Přeje všem zákazníkům a spolupracovníkům i jejich rodinám vše nejlepší do nového roku, pevné zdraví a pohodu v osobním životě. 14

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT ‰inou h˘fiili elánem, ideály a vût‰inou se jednalo o lidi mladé, ktefií si dokáÏou zvyknout na ledaco. Drsné klima, mnohdy nevalné ubytování, nedostatek v‰eho, na co si dokáÏete vzpomenout, daleko od rodiny, pomûry ponûkud divoké. Pro nûkteré to bylo v˘chodisko z bytové nouze ve vnitrozemí, ale i dÛvod najít si zajímavou a v mnohém v˘jimeãnou práci, aãkoli v˘‰i platÛ v lehkém prÛmyslu radûji nevzpomínat. PfiestoÏe se R˘mafiovsko stalo pro mnohé jen pfiestupní stanicí, neplatí to o vût‰inû hedvábníkÛ, v˘razná vût‰ina se usadila a zÛstala vûrná sv˘m podnikÛm aÏ do svého odchodu do penze, ba i do pádu závodÛ. Se spoustou z nich jsem se osobnû st˘kal a vím, Ïe mûli vyhranûnou stavovskou ãest, dovedli o své práci hovofiit se sympatickou p˘chou, obrovsk˘m zauje-

tím a láskou i odborn˘m pfiehledem, jaké by jinde pohledal. T˘kalo se to v‰ech, od mizernû placen˘ch tkadlen, jeÏ nyní pracovaly do úmoru aÏ na ‰esti stavech, pfiadlen, vytloukaãek, pfies barvífie, údrÏbáfie, v˘robní mistry, pot˘kající se s materiálem ãi neustálou migrací, aÏ po neodmyslitelné návrháfie, ktefií pfii trpasliãích odmûnách ve skuteãnosti prodávali v˘robky podnikÛ po celém svûtû. Materiál v izolaci „Ïelezné opony“ b˘val totiÏ mnohdy málo kvalitní, takÏe zákazníka uchvacoval jen krásn˘ a zcela neobvykl˘ vzor, kter˘ vítûzil na svûtov˘ch trzích nad ménû pfiitaÏlivou kvalitou pfiíze. Ba tvrdívalo se dokonce, Ïe základem úspûchu podniku bylo i v zahraniãí známé jméno krále návrháfiÛ Raimunda ·abaty. V˘robky se opût rozbûhly za ostnaté dráty hranic do Austrálie,

obou Amerik, Belgie, Holandska, ·v˘carska, Rakouska, Francie, Dánska, celé Skandinávie, Afriky vãetnû Egypta a Palestiny. Do Sovûtského svazu si ku-

23/2007 podivu na‰ly tkaniny cestu aÏ od roku 1953. Stavy v dobû rozkvûtu Hedvy dunûly témûfi po cel˘ den ve dvou i tfiech smûnách. Jifií Karel

5. v˘roãí zaloÏení Závodního poÏárního sboru Brokát I, 1946 - 1951

Od Henapu k Brokátu Pfievzaté továrny nepatfiily za války pfies váleãnû dÛleÏitou v˘robu padákového hedvábí mezi podniky podporované, ocitly se zcela na okraji, strojov˘ park, kter˘ stagnoval jiÏ od velké hospodáfiské krize v tfiicát˘ch letech, byl vût‰inou beznadûjnû zastaral˘, pokud vyjmeme dokonalé Ïakárské stavy (podle fr. vynálezce Jacquarda) nûkdy aÏ z devadesát˘ch let 19. století, které i pfii svém stáfií vyrábûly dokonalé tkaniny s nádhern˘mi vzory.

Nedostatek lidí nedovolil zpoãátku víc neÏ jednosmûnn˘ provoz a stroje zbytek dne zbyteãnû stály. Jednotlivé podniky mûly nejen znaãnû rÛznorodé stavy a dal‰í zafiízení, ale téÏ zcela odli‰n˘ v˘robní program i tradice. Provozy zpoãátku trpûly i nezku‰eností pfiíchozích a v˘sledkem byla nízká kvalita, nevyuÏitá kapacita, ale téÏ fluktuace, tfieba niωí neÏ jinde, a povûstné absence ãi pfiímo útûky do nemoci. Majetek SchielÛ na Opavské uli-

Flemmichova textilka, nedatováno

Schielova textilka, 30. léta 20. stol.

ci se ocitl jiÏ 29. kvûtna 1945 pod národní správou se sv˘m dosavadním názvem Bfii Schielové - obchodní a prodejní spoleãnost, s. r. o., Praha, Václavské nám. 3. Národním správcem se stal Milostín Burian, po nûm Jaroslav Drtil a prof. Rudolf Stejskal, fieditelem byl od 11. ãervna Karel Schleis (·lais), odvolali jej v‰ak na popud okresního akãního v˘boru NF (v˘bor zástupcÛ povolen˘ch stran KSâ,

âSSD, âSL a âSNS pod tvrd˘m dohledem a pfievahou komunistÛ) jiÏ 15. 11. 1948. Stejnû tomu bylo i u firmy Flemmich. Národním správcem se stal BrÀák Radim Král, po nûm Jaroslav Drtil a prof. Rudolf Stejskal, od roku 1948 podnik vedl Ladislav Procházka. V Horním Mûstû spravoval firmu Bachrach po Aloisi âerném Arno‰t Ho‰ek, ten v‰ak roku 1948 emigroval a fieditelem se stal Franti‰ek ·iel.

15

23/2007 Podnik Löri v RyÏovi‰ti vedl po osvobození Jan Trnka a po nûm Alois âern˘ z Horního Mûsta. Kosmetická úprava názvu v listopadu zmûnila dosavadní podniky na Spojené továrny pro v˘robu hedvábí bratfií SchielÛ, a. s., a v únoru následujícího roku podnik koneãnû získal svÛj první nov˘ název Henap, nejspí‰e Hedvábí národní podnik, a byl zaãlenûn do âs. textilních závodÛ pod správou Ústfiedního fieditelství ãsl. znárodnûného prÛmyslu. Doba si potrpûla na dlouhé názvy a zkratky, ale jejich zmûny dokumentují téÏ hledání tvaru textilního prÛmyslu, jenÏ b˘val dfiíve pfiedev‰ím v pohraniãí nûmeck˘. Îidovské majitele nacisté obrali o majetek a pfiipravili i o Ïivot, vzpomeÀme oblíbenou Ellu Bachrachovou z Horního Mûsta. RovnûÏ úãinkovala i snaha vyrovnat se s podmínkami Bene‰ova dekretu o znárodnûní majetku vût‰ích podnikatelÛ nad 150 zamûstnancÛ z r. 1945. Vznikaly téÏ závodní rady. Centrální fiízení typické pro Henap se ukázalo jako v fiadû jin˘ch pfiípadÛ nevhodné ãi svazující a negativnû ovlivÀovalo zvlá‰tû úzce specializované podniky. Vedení hedvábnick˘ch závodÛ R˘mafiovska si dobfie uvûdomovalo, Ïe spojení s textilními podniky ·umperska je omyl a poprvé, moÏná i naposled, se úspû‰nû postavilo snahám vrchního fieditelství. Dosáhlo osamostatnûní závodÛ R˘mafiovska

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT a Vítkova pod hlaviãkou Brokát - R˘mafiov 1. 10. 1949. StûÏí si pfiedstavit, co to v dobû obrovské centralizace tehdej‰í vedení podniku stálo sil a vyjednávání. Podnikov˘m fieditelem se stal Josef HoncÛ, ale v letech 195060 jej nahradil dûlnick˘ fieditel Miroslav Kuba. Oblastním fieditelem byl v roce 1948 Jindfiich Mahovsk˘. Roku 1960 nahradil podnikového fieditele Jaroslav Paliga, ale toho krátce potom vystfiídal Ladislav Procházka. Podnik nyní s vãelkou na logu se stal pod vedením Josefa HoncÛ opût produktivním a zajímav˘m.

Hedva 04 - RyÏovi‰tû

Hedva 04 - provozovna 3 Horní Mûsto

16

Hedva 04 - provozovna 3 Horní Mûsto rované expanze folkloru. Dal‰í r˘mafiovsk˘ podnik, závod 02, znám˘ jako „dvojka“, na Sokolovské ulici, dûdic skvûl˘ch tradic FlemmichÛ, se zamûfiil za fieditele Josefa HoncÛ a jeho nástupcÛ J. Paligy, Karla Prouzy a od roku 1983 Josefa Rozsívala na dámské ‰atovky i na ‰nûrovaãkovinu, pokraãoval dál ve v˘robû parament. Zlaté a stfiíbrné protkávání se v‰ak jiÏ nevrátilo a ãasem nahradil lesklé kovy mnohabarevn˘ Lurex, tj. syntetické kovové vlákno zaplétané do textilií jako dekorativní prvek. Vyrábûly se téÏ plukovní standarty, dekoraãní látky pro hrady a zámky, Národní divadlo i prezidentské apartmá na Hradû, pro potfieby filmu, divadel apod. Zvlá‰tû uveden˘ podnik produkoval neobyãejnû precizní zboÏí s dokonal˘m ornamentem. Ke sdruÏen˘m podnikÛm pfiibyl Závod 01 zaãínal pod vedením i závod 03 v Horním Mûstû. Po fieditelÛ Karla Tû‰ínského a od sobû zde následovali fieditelé 1949 Ladislava Procházky. Roku Ladislav Procházka a po nûm 1950 je následoval Svatopluk Karel Prouza, Vlad. Polidar, Novák, Jaroslav Sekanina a roku J. Paliga, A. Jemelka, Milan 1983 nastoupil Zdenûk Hubík. Vavrou‰ek, 1983 K. Prouza, Závod na Opavské ulici se za- 1984 Ing. Pavel Koláfi a nakonec mûfiil na kravatové tkaniny, EvÏen Kordula. Podnik vyrobil africké ‰átky, jeÏ s nádhern˘mi stovky kilometrÛ hedvábí na vzory a v elegantních kombina- pro‰ívané deky. Dal‰í závod 04 cích barev slouÏily k oblékání v RyÏovi‰ti vedli po sobû Robert ãerno‰sk˘ch Ïen, samozfiejmû Novák, Karel Zelenda a Josef i na jemné Ïenské ‰atovky pro Krhovsk˘. S ohromnou paletou domácí trh. Vyrábûly se téÏ kravatov˘ch textilií a mimo tehkrásné a pestré krojové látky, dej‰í okres R˘mafiov k nim pfiijeÏ dál zpracovávali na jiÏní padl vítkovsk˘ závod 05 fiízen˘ Moravû v dobû státem podpo- Josefem Bergerem, Antonínem

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Harapátem a naposledy Ing. Antonínem ·paãkem. Vyrábûly se zde africké ‰átky, dámské ‰atovky z pfiírodního i umûlého hedvábí a ‰anÏány, tj. textilie mûnlivého lesku. KaÏd˘ ze závodÛ byl znaãnû samostatn˘, nûkteré mûly vlastní kreslírnu. NeÏ stát umanut˘ na svazující a ne vÏdy rozumné plánování, jemuÏ se mnohdy podafiilo naplnit sklady neprodejn˘m zboÏím, se tvrdohlavû vracel ke spojování podnikÛ a znovu zaãal tlak na opûtné podfiízení skupiny na‰ich podnikÛ vy‰‰ímu celku. Nespornû úspû‰né skupinû podnikÛ, coÏ v padesát˘ch letech nebylo pravidlem, se snaÏilo ministerstvo proti zdravému rozumu nasadit opût

ohlávku uÏ roku 1958 bez ohledu na tradice a nespornû dobr˘ odbyt na svûtov˘ch trzích. Brokát krátce pfiedtím zmûnil své logo ve velmi invenãní podobu dívky s tehdy moderním „ohonem“ a sukní tvofienou zemûkoulí, jeÏ bylo patrnû nejsympatiãtûj‰í podobou podnikového znaku. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je dodnes uloÏeno v pamûti lidí jako nejhezãí ze v‰ech emblémÛ hedvábnick˘ch podnikÛ. JiÏ v roce 1960, nejspí‰ v souvislosti s krvav˘mi pohraniãními stfiety a vznikem nepfiátelství mezi Sovûtsk˘m svazem a âínou, do‰lo k viditelnému omezení dovozu pfiírodního hedvábí na pouh˘ch 41 % pÛvodního mnoÏství. Jifií Karel

Velmi v˘znamn˘m prvkem kvality pracovníkÛ bylo podnikové uãili‰tû, které ãásteãnû a s dvoulet˘m opoÏdûním navázalo formou základní odborné ‰koly na tradici proslulé Flemmichovy ‰koly tkalcovské, jeÏ zaujímala prostory star‰í ãásti dne‰ního gymnázia. Niωí gymnázium uÏívalo zprvu budovu b˘valé Jednoty a po roz‰ífiení na sedmileté od roku 1902 hlavní budovu nynûj‰í základní ‰koly. V letech 1951-3 nav‰tûvovalo odbornou ‰kolu aÏ 300 ÏákÛ a ÏákyÀ, a proto se stal b˘val˘ FlemmichÛv zá-

vod naproti rovnûÏ ‰kolním zafiízením (viz níÏe). Îáky byli budoucí tkalci a pfiadleny a fiada mistrÛ absolvovala pozdûji je‰tû dvouletou textilní ‰kolu obdobnou textilní prÛmyslovce. Vysoce kvalitní budovu mistrovské ‰koly v místech domu pana Mezihoráka na Husovû ulici postihla plan˘rovací mánie b˘valého reÏimu jako poslední v R˘mafiovû do roku 1989. Teì sice spí‰e stavíme, leã nedostavujeme, ale obãas si téÏ je‰tû zabouráme, a rádi. Roku 1953 ‰kola v neprospûch vûci zanikla, ale jiÏ 1959 zaháji-

23/2007

Brokát H. Mûsto - v˘stavní místnost r. 1956

Textilní ‰kolství

Flemmichova tkalcovská ‰kola, dne‰ní gymnázium

Textilní uãili‰tû a internát Hedvy R˘mafiov, 80. léta 20. stol.

Značkové oblečení a obuv Relaxační studio tř. Hrdinů 1, Rýmařov

lo ãinnost uãÀovské stfiedisko a 1961 bylo zásahem ministerstva prÛmyslu pfietvofieno na samostatné odborné uãili‰tû n. p. Brokát R˘mafiov. Stfiedo‰kolské vzdûlání zaãaly poskytovat stfiední prÛmyslové ‰koly textilní a budoucí hedvábníci s návrháfii z R˘mafiovska zamífiili pro vy‰‰í vzdûlání do Brna. Roku 1979 se prodlouÏila v˘uka tkadlen na 3 roky a 1981 pfiibylo navíc je‰tû 40 t˘dnÛ provozní praxe. ÚroveÀ v˘uky se tak znaãnû pozvedla, ale jak to b˘vá, nûktefií se pozastavovali nad finanãními náklady. S úpadkem hedvábnic-

kého prÛmyslu se stala ‰kola pozdûji souãástí vût‰ího uãÀovského celku v Bruntále a nakonec byla r˘mafiovská poboãka umístûná i s internátem v b˘valé církevní dívãí ‰kole uzavfiena. Jako internáty poslouÏily v prÛbûhu let kromû budovy na Sokolovské téÏ dal‰í na Jelínkovû, Hornomûstské a Pivovarské ulici, ba i hotel Mír. Ov‰em byl zde i v˘znamn˘ pfiínos - Stfiední odborné uãili‰tû v Bruntále nabídlo vedle oboru tkadlena i sefiizovaãe textilních strojÛ, nezbytné pro moderní provoz, textilní chemiãku-úpraváfiku (barvífiku) a elektromechanika.

V‰em sv˘m zákazníkÛm pfiejeme radostné proÏití Vánoc a do roku 2008 mnoho lásky, zdraví a osobní pohody. 17

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Dnes obsadila budovu textilní ‰koly na Sokolovské Soukromá stfiední ‰kola Prima. Komplex pfiedan˘ fiádem franti‰kánek podniku na 99 let bohuÏel poznamenalo zbourání krásného neogotického klá‰terního kostela

ãi kaple sv. Panny Marie Lurdské, jiÏ nahradila absolutnû neinvenãní obytná ‰katule. Neogotika je dnes velice cenûna, a R˘mafiov tím byl ochuzen o jednu ze sv˘ch dominant. Dokonce se nezachoval ani sní-

mek ustupujícího prÛãelí stavby, jeÏ slouÏila jako sklad vyfiazen˘ch stavÛ a jiného harampádí. Ostudná vûc byla ukázkou arogance moci. Stejnû jako my s Romanem Ichou usilovali ve stejné dobû téÏ pánové Podhorn˘

a Jifií Vystrãil o vyuÏití nádherného akustického prostoru jako divadla hudby a stálou expozici lidové kultury - pochopitelnû marnû. Kdepak tehdy kostel. V ãesk˘ch zemích má dodnes pfiednost spí‰e postel. Jifií Karel

Hedva - v˘sledek centralizace Roku 1958 se zaãala v âSR prosazovat politika centralizace silnûji. Ve sv˘ch dÛsledcích vedla do pekel a s jejími následky se pot˘káme dodnes. Na nás dopadla obzvlá‰È tûÏce, protoÏe evropské hedvábnictví po uvolnûní trhÛ ztratilo jiÏ zcela ‰anci konkurovat levnému asijskému zboÏí. DÛvody asijské láce jsou notoricky známé: snadn˘ pfiístup ke kvalitním zdrojÛm domácí suroviny za pohádkovû nízkou cenu a pfiedev‰ím neobyãejnû levná pracovní síla. Podniky se sice bránily, ale totalitní moc na-

Hedva vedle Brokátu R˘mafiov téÏ Atlas ·umperk, Silka Liberec, podobnû jako u Brokátu se vÏdy jednalo o celá sdruÏení podnikÛ, a pfiipojen byl nakonec téÏ závod 1. máj z Liptovského Mikulá‰e. ¤editelem byl pfiedem jmenován Jindfiich Jefiábek. VHJ byla tûÏkopádná, pfiíli‰ pomalu reagovala na zmûny trhu, a tak zaãala znovu jednání, jeÏ mûla vysokou koncentraci hedvábnického prÛmyslu ponûkud zfiedit. R˘mafiov‰tí se nevzdávali a navrhli men‰í celek, jenÏ by zahrnoval jen hedvábnick˘ prÛmysl

Náv‰tûva minystrynû spotfiebního prÛmyslu BoÏeny Machaãové, 1965 kát, Atlas a Silka, jeÏ se staly jeho souãástí. Z ne zcela jasn˘ch dÛvodÛ byl vítkovsk˘ závod vyÀat ze spoleãenství podnikÛ R˘mafiovska a podfiízen M. Tfiebové pfiímo. Souãástí Hedvy pfiestaly b˘t jen závody v Liptovském Mikulá‰i. Spoleãenství Brokátu R˘mafiov uÏ bez Vítkova dostalo nov˘ název Hedva 04 a podniky star‰ího spoleãenství se staly provozy s pfiesn˘m vymezením: provoz 01 (tzv. „jedniãka“ nad Opav-

Îehlení kravat na lisu, paní Bulková a Válková konec prosadila svou, aãkoli to trvalo pfiekvapivû dlouho, neÏ byl odpor zlomen. Návrh poãítal se sdruÏením v‰ech hedvábnick˘ch podnikÛ, pfiestoÏe se proklamovalo jeho oddûlení od pfiímé podfiízenosti Ministerstvu spotfiebního zboÏí, coÏ se mohlo zdát jako jist˘ prvek demokratizace, skuteãnost v‰ak byla jiná. Cesta vedla k podfiízení hedvábnick˘ch podnikÛ tzv. VHJ (vy‰‰í hospodáfiské jednotce), tj. hlavnímu fieditelství Hedvy v Moravské Tfiebové. VH jednotku mûl tvofiit pod jedinou hlaviãkou

R˘mafiovska, ·umperska a Zábfiehu, tj. závody uvnitfi Severomoravského kraje. Nejednalo se pfiitom o celek mal˘ a bezv˘znamn˘, ale pfiece jen ‰lo o rozumnûj‰í kompromis v situaci, jeÏ mnoho samostatnosti neposkytovala. Jako uÏ mnohokrát nezvítûzil rozum, ale moc - návrh se nedoãkal uznání, naopak 1. dubna 1964 uspûl názor VHJ Hedva Moravská Tfiebová. Název VHJ Hedva nahradilo nové spojení Národní podnik Hedva Moravská Tfiebová, zru‰eny byly dosud samostatné podniky Bro-

Sklenáfiství Novák ZdeÀka Zbofiilová Horní 1, R˘mafiov, tel.: 554 212 579 • zasklívání - polykarbonáty - rámování • brou‰ení, fiezání, vrtání • lepení skel

18

Ruãní stfiíhání velk˘ch dílÛ

Stfiepy - ‰tûstí a rozbité okno vám zasklíme my. Hodnû ‰tûstí a zdraví v novém roce.

skou) pfiedstavoval tkalcovnu a jeho známá barevna byla oddûlena jako provoz 05. Provozy 02 („dvojka“- b˘val˘ FlemmichÛv podnik), 03 (Horní Mûsto) a 04 (RyÏovi‰tû) nadále pracovaly rovnûÏ jako tkalcovny. Konfekce kravat na Bartákovû ulici, umístûná v b˘valém koÏafiském závodû, po nûmÏ se je‰tû dlouho uÏíval název KoÏnak, se stala provozem 06. V jeho vedení se vystfiídali od roku 1964 Bedfiich Coufal a Jindfiich KlvaÀa. Pod-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT nikov˘m fieditelem Hedvy 01 jmenován r. 1963 Oldfiich Doha, jehoÏ si mnozí pamatují jako elegantního a reprezentativního muÏe a moÏná také jako souãást proslulého a ponûkud pozmûnû-

ného slovenského klení „Doha jeho“. Nelze nevzpomenout téÏ fiadu velmi schopn˘ch vedoucích provozÛ (viz v˘‰e). Roku 1966 se stal podnikov˘m fieditelem zku‰en˘ Jaroslav Sekanina a po

jeho odchodu do dÛchodu (1983) expert z Moravské Tfiebové Ing. Miroslav Krejãí, 1. 10. 1986 nastoupil Ing. Jifií Moravec. V˘robní program zÛstával pfies fiadu inovací v podstatû nezmûnûn, docházelo v‰ak k jist˘m epizodám, mezi nimiÏ mÛÏeme uvést v˘robu úpletov˘ch pro‰ívan˘ch pfiikr˘vek s molitanovou

23/2007 moÏnost vyhovût pfiání zákazníka. V období závûru osmdesát˘ch let zaãal v podniku téÏ experiment v oblasti hospodafiení a podnik se 1. 7. 1988 zmûnil na státní. NeÏ to se jiÏ pfiiblíÏil listopad 1989 a s ním zmûny, jeÏ urychlily proces nastoupen˘ jiÏ dfiíve od uzavfiení ryÏovi‰Èského provozu Hedvy (1987), kter˘ se

Pneumatick˘ obraceã kravat - Oema

Modelka v konfekci Hedvy, 60. - 70. léta 20. stol.

Tkadlena, nedatováno

vloÏkou (1969-70). Nová nedotaÏená technologie zklamala a program byl zru‰en. Velk˘m pfiínosem pro závod se stalo zavedení speciální poãítaãové techniky ke konci osmdesát˘ch let. Poãítaã pomáhal kresliãÛm ve vytváfiení vzorÛ, ty se pak pfiená‰ely pomocí CD a dále zpracovávaly v novû vybudovaném stfiedisku Elatex na provoze 02. Stfiedisko nahradilo nároãnou práci vytloukaãek karet pro Ïakárské stavy. SloÏit˘ proces pÛvodnû zaãínal návrhem vzoru desinatéra, pokraãoval jeho namáhav˘m pfiekreslením na tzv. patronu, podle níÏ byl ruãnû na pfiístroji podobném jednoduchému psacímu stroji vytluãen systém otvorÛ, tj. rozmûrn˘ dûrn˘ ‰títek v podobû nekoneãného pásu, kter˘ pak fiídil stav pfii tkaní v˘robku. Opût ‰lo o práci tûÏkou, velmi dÛleÏitou, vÏdyÈ dvojice karet, vlastnû dûrn˘ch ‰títkÛ, fiídily tkaní bezchybného vzoru, a ‰patnû placenou. Nové zafiízení znaãnû zjednodu‰ilo sloÏit˘ star‰í postup i práci návrháfiÛ a zrychlilo cel˘ proces. Usnadnilo a pfiedev‰ím zásadnû uspí‰ilo

stal souãástí obuvnického podniku Svit Gottwaldov (nyní opût Zlín). Pak jiÏ následovalo zru‰ení závodu v Horním Mûstû, známá dvojka se dostala postupnû na pokraj stavu ruiny a vytrval jen podnik na Opavské, kter˘ v‰ak sníÏil poãet zamûstnancÛ na zlomek dfiívûj‰ího stavu. TûÏko plakat nad rozlit˘m mlékem, ale v ãlovûku hlodá my‰lenka, zda nebylo b˘valo lep‰í oddûlit se po roce 1989 rychle od Moravské Tfiebové. R˘mafiovsk˘ závod mûl vynikající návrhárnu, skvûlou barevnu a znaãnou oporu v zahraniãních trzích. Koketovalo se s my‰lenkou navázat vztahy s potomky b˘val˘ch majitelÛ podnikÛ v Rakousku, ti v‰ak mají také své starosti a zdá se, Ïe obdobné jako my. Jisté v‰ak je, Ïe jsme nedûlitelnou souãástí Evropy a hedvábníci celého kontinentu uÏ léta ztrácí pozice v tvrdé konkurenci s Asií. MoÏná by bylo lépe reagovat rychleji na propady trhu a hledat, ãím nahradit dosavadní v˘robu, ale to neleÏí na r˘mafiovském fieditelství, ale na Moravské Tfiebové. Jifií Karel

Hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v roce 2008 přeje svým zákazníkům firma REELZA, Jan Bršťák, Bartákova 10, 795 01 Rýmařov, tel./fax: 554 211 493, mobil: 608 883 258

19

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Více o provozech n. p. Hedva Tradiãnû nejvût‰í textilní továrnou R˘mafiovska byl hedvábnick˘ podnik bratfií SchielÛ, pozdûji se stal provozem oznaãen˘m jako 04/1 (04 - nové oznaãení v‰ech provozÛ Hedvy na R˘mafiovsku). Nejvût‰í prostor zaujaly fiady hluãn˘ch stavÛ, jeÏ nejednou pÛsobily poruchy sluchu, pozdûj‰í u‰ní ucpávky nebyly pfiíli‰ úãinné a pfiedev‰ím byly nepfiíjemné. Základním produktem byly africké ‰átky, které dodnes, pokud se zachovaly, udivují elegancí, nápaditostí a krásou exotick˘ch motivÛ. Men‰í prostor obsadila barevna plná páry a vlhka a barvífii v gumácích na nohou nemûli po celou smûnu jednoduchou práci. TûÏká pfiíze nebo barvené reÏné látky braly mnoho sil a zafiízení, pokud jsem je znal, nebylo nijak moderní, a to zde pracovaly také Ïeny. Pamatuji na ruce pfiítele Romana Ichy, jeÏ se ob den vyznaãovaly jinou tûÏko smytelnou barvou, neÏ se stal uãitelem. Navíc cel˘ proces vyÏadoval neobyãejnou pfiesnost v dávkování barev a jejich pfiedepsan˘ch kombinací oznaãovan˘ch trojmístn˘mi ãísly. Práce v lehkém prÛmyslu vÛbec nebyla lehká. Kamarád z kapely Jindra Mahovsk˘, mistr v barevnû, se ãasto rozpovídal o jedineãné technologii zatûÏování pfiírodního hedvábí, jeÏ se stala svûtov˘m hitem v celé Evropû i na

americkém kontinentu a pfiinesla republice zlatou medaili na proslulé svûtové v˘stavû EXPO 1958 v Bruselu. Poprvé po ztracen˘ch deseti letech zde na sebe opût upozornil prÛmysl âeskoslovenska. âtenáfi si v˘stavu nejspí‰e vybaví podle typického Atomia. Roku 1962 zaãala modernizace tkalcovny a star‰í stroje nahradilo 70 stavÛ domácí provenience od firmy Vítek, které dokázaly utkat dvojnásobnou ‰ífii látky oproti dosavadním, 1964-6 pfii‰ly dal‰í modernûj‰í a stejné pfiibyly i v letech 1967-9. Celkem 431 stavÛ od téÏe firmy. ZároveÀ se objevily Ïakárské stavy typu VaraÏdín, ‰lichtovací stroj od fir-

na v˘robu kravatoviny a pomalu konãí zaná‰ení útku ãlunkem.

·icí linka - pracovnice Dohnalová, Îourková, âechová, Tome‰ková my Zell spolu s úpravou snovárny a soukárky útku. Objevily se dal‰í kvalitní stavy (typ SACM)

Mráz namalov namalov al na okna bílou krajinu, krajinu, v ánoční čas zase přišel k nám, svět na sebe vzal po roce roce bílou peřinu, peřinu, každý každý znovu znovu začal věřit pohádkám. Ať se Vám splní, po čem srdce srdce touží, donese to na Váš práh, přejeme také , ať zdravíč k o slouží zdravíčk a žijete jako jako v pohádkách. pohádkách.

20

Hedva 01, 1985

Pfiichází ‰iroké snovací stroje Textima a pûtibubnové stroje Sucker. V letech 1987-88 a naposledy roku 1990 se instalovalo 60 nejmodernûj‰ích italsk˘ch strojÛ (Somet), jeÏ dokáÏí utkat 210 cm ‰irok˘ pás tkaniny. Tkadlena byla nucena pracovat jiÏ na 10 stavech zároveÀ a ke dvûma tkadlenám pfiipadl jeden sefiizovaã. Znaãnou promûnu doznalo dosud téÏ málo vyhovující pracovní prostfiedí: dokonalé osvûtlení doplnila klimatizace. V˘robní program provozu zahrnul pfiedev‰ím ‰atovky, dekoraãní tkaniny, pro‰ívané deky, matracoviny a samozfiejmû i Ïádané kravatoviny. Tkaly se téÏ napodobeniny módních koÏen˘ch vá-

zanek z polyesterové tkaniny Rnfx. BohuÏel se zaãaly nadmûrnû plnit sklady. Nejexkluzivnûj‰í zboÏí (kravatoviny, církevní brokát, ‰átky a elastické tkaniny) tradiãnû vyrábûla firma Flemmich a synové, z níÏ se ãasem vytvofiil provoz 04/2. JiÏ roku 1945 podnik získal do národní správy Radim Král z Brna a odpovûdn˘m vedoucím byl Pavel Furman. Od poãátku závod patfiil k nejlep‰ím hedvábnick˘m podnikÛm a v˘roba bûÏela bez pfiekáÏek. 1. 8. 1950 se stal ‰kolním závodem a jeho fieditelem znám˘ Jaroslav Paliga. Od 1. 7. 1953 se zmûnil ve ‰kolící stfiedisko pro dívky z v˘chovného domova v Kostomlatech a k jejich ubytování slouÏil hotel Thiel (Mír). Vût‰ina z nich v‰ak po zru‰ení stfiediska z R˘mafiova ode‰la. Podnik se opût vrátil k v˘robnímu zamûfiení a fieditelem jmenovali Karla Prouzu, dlouholetého a velmi zdatného pracovníka, vûrného závodu po celá desetiletí. I zde nastala rekonstrukce strojového parku od roku 1960. Na nov˘ch strojích Arachne a Araknit se zaãalo vyrábût hedvábí na pro‰ívané deky a s návratem pleten˘ch kravat pfii‰el téÏ kruhov˘ pletací stroj. Ov‰em trh se do roku 1970 pro‰ívan˘mi dekami zahltil a pletené kravaty vy‰ly z módy, takÏe obojí zvoli-

Za ad vokátní kancelář JUDr. Zak opala Mgr. Petr Wolff Jesenic ká 12 795 01 Rýmař ov Tel.: +420 737 368 991 +420 724 107 390

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Hedvábné tapety v historickém interiéru lo rychl˘ ústup. Doslova revolucí se staly tryskové stavy (P 125A) a s nimi pfii‰ly téÏ pod‰ívkové a technické tkaniny. Od roku 1984 se zaãaly tkát na moderních stavech (OK 3) polyesterové ‰atovky a plá‰Èové tkaniny, ale to uÏ zaãala slavná továrna zpívat svou labutí píseÀ. V souvislosti s r˘mafiovsk˘mi závody nelze opomenout téÏ v˘robu dekoraãních tkanin vãetnû dokonal˘ch replik historick˘ch hedvábn˘ch tapet a potahovin. Snad na kaÏdém druhém zámku ãi ve v˘znamné instituci narazíte na skvûlou práci r˘mafiovsk˘ch kreslífiÛ a tkadlen, v˘ãet by byl neobyãejnû obsáhl˘: Vranov nad Dyjí a stovky dal‰ích zámkÛ, Národní divadlo, PraÏsk˘ hrad, arcibiskupsk˘ palác v Praze a mnoÏství dal‰ích. KdyÏ pfii náv‰tûvû prezidenta Václava Havla

zhlédla prezidentka ostrovní maltské republiky nádherné repliky hnûdav˘ch barokních tapet

stûny prezidentského paláce ve Valetttû. Napodobenina nezvykle silného hedvábí z 11. století k nerozeznání od dobového pokr˘vá desky repliky prastaré ãeské písemné památky Vy‰ehradského kodexu, kter˘ byl vyti‰tûn v omezeném mnoÏství a jeden exempláfi se prodával v ‰edesát˘ch letech 20. století zhruba za 14 000 Kãs. Knihu bylo moÏno zakoupit téÏ po jednotliv˘ch listech po 70 korunách. Pro Národní divadlo se tkaly pfiekrásné krojové látky a r˘mafiovské podniky téÏ zásobovaly v˘robny krojÛ na jiÏní Moravû, také zde by zastavení dodávek patrnû znamenalo úpln˘ zánik v˘roby. Lze tedy fiíci, Ïe v˘robky z R˘mafiovska neovlivÀovaly jen

Pracovníci kotelny - Hedva 01, r. 1968 z Hradu, okamÏitû poÏádala o dotkání dal‰ích stovek metrÛ stejného vzoru, kter˘ dnes zdobí

Brigáda socialistické práce, stfiíhárna 1985-7 - Kopeãná, Zahradníková, Chytrá, Lipková, Matonová, Gajdo‰íková, Ondra‰íková, Majerová, Camfrlová, Matu‰ková, Davidová, Chvátalová, Kravaãková, Gorãíková

R¯MA¤OVSKÁ REALITNÍ A ZNALECKÁ KANCELÁ¤

Emilie MATULOVÁ

odpovědný zástupce a certifikovaný soudní znalec

Julia Sedláka 14; 795 01 Rýmařov tel./fax: 554 212 309, mobil: 776 006 307 e-mail: [email protected] http://www.reality.rymarov.com

kulturu oblékání, ale kulturní oblast obecnû. Mnoho z nich uÏ dnes chybí, nevelké marÏe ob-

23/2007 jednan˘ch replik nejsou pro podnik z hlediska ceny zajímavé, lze jen s hrÛzou oãekávat, kdy pramen dostupného hedvábí pro kulturní památky zcela vyschne. JiÏ pfied nûkolika lety zaãali památkáfii lomit rukama. Pfiitom dfiíve neuplynuly ani 3 roky, aby závody nezískaly nûjakou v˘znamnou celostátní cenu za své v˘robky. Jednalo se o celé kolekce kravat (Nejlep‰í v˘robky roku 1979, Zlaté medaile v Liberci 1976, 1979, 1980, 1981, 1986, Stfiíbrn˘ a Zlat˘ kolovrat 1981, 1985, Trenãín 1985), vynikající ‰atovky (Zlatá medaile pro Kalypso 1976, Garisol 1984, Zlat˘ list pro Gilonu 1982, Kfii‰Èálov˘ ‰pendlík získal Gisol 1988), a to není v˘ãet zdaleka úpln˘, hojné ceny v Evropû, pfiedev‰ím ve Vídni a Lond˘nû, sbírali uÏ od 19. století téÏ Flemmichové, Schielové, Bachrach a dal‰í zdej‰í v˘robci hedvábí. Je aÏ neuvûfiitelné, jak se do oboru tak panensky nevinného a ãistého, jako je návrháfiství, pfiipletla, a navíc jej ohrozila hysterická reakce normalizátorÛ na poãátku 70. let minulého století. 21. srpna 1968 v noci bylo âeskoslovensko pfiepadeno 27 bojov˘mi divizemi (vãetnû 12 tankov˘ch) a jednou leteckou armád pûti dosavadních spojencÛ, tj. Sovûtského svazu, Polska, Bulharska, Maìarska a zcela neãekanû téÏ NDR. KdyÏ znova po tfiiadvaceti letech na ulicích umí-

¤idiãi Hedvy R˘mafiov

Děkujeme za projevenou důvěru a všem občanům Rýmařovska přejeme klidné Vánoce a šťastný nový rok 2008. 21

23/2007

Konfekce kravat, závod 06 rali lidé stfielami okupantÛ a skonãila nadûje na svobodu, vznikla aÏ na skupinku podl˘ch jedincÛ neuvûfiitelnû jednotná vlna odporu, jeÏ samozfiejmû zasáhla i R˘mafiovsko. Desinatéfii z Hedvy navrhli jednoduchou, ale velmi v˘raznou modrou kravatu s ãeskoslovenskou vlajeãkou a stfiíbfiit˘m státním heslem z lep‰ích ãasÛ Pravda vítûzí. KaÏd˘ z poslancÛ Národního shromáÏdûní, ktefií stateãnû odmítli opustit snûmovnu obklíãeni nasupen˘mi sovûtsk˘mi soldáty, obdrÏeli v˘mluvn˘ dar r˘mafiovsk˘ch hedvábníkÛ. Národní odpor i pravda, jak uÏ to b˘vá u nás bohuÏel bûÏné, pomalu vyprchaly a neobnovily je ani smrt studentÛ Jana Palacha, Jana Zajíce ani dal‰ích peãlivû utajovan˘ch, ktefií chtûli svou bolestivou smrtí vytrhnout lidi z nastupující letargie. Nastala doba provûrek, soudÛ, vûzení a útokÛ na existenci cel˘ch rodin. Epizoda pfiinesla bûhem krátké doby problém i Hedvû. „Zloãin“, jak zhodnotili dar poslancÛm sekerníci z provûrkové komise, mûl b˘t po zásluze potrestán rozehnáním návrháfiského pracovi‰tû. Na‰tûstí zasáhla vy‰‰í síla. Kdopak ve svûtû vûdûl o firmû v R˘mafiovû, jeÏ se dokázala od války peãlivû maskovat ãtyfimi názvy a pûti logy, ale jméno ·abata, to znal venku kaÏd˘, to prodávalo v˘robky. Vzhledem

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT stavila v˘roba kravatoviny, kterou nahradily ‰iroké brokáty na pro‰ívané deky. Roku 1953 z programu zmizela v˘roba látek na ‰nûrovaãky. Od roku 1965 v závodû pracovala dílna, jeÏ dodávala na trh finální v˘robky kravaty. Jejich v˘robu zastavil aÏ pád podniku. V roce 1967 se instalovalo 16 stavÛ typu UTAS a 1989 je‰tû dvû linky na ‰ití vázanek, ty v‰ak postupnû utichly i s v˘robou pokr˘vkovin a zanedlouho podnik zanikl zcela. V devadesát˘ch letech minulého století skonãila v˘roba hedvábí a podnik se zmûnil na závod na v˘robu plastov˘ch kabin pikapÛ, ale ani ten nemûl dlouhého trvání, pozna-

DvÛr v˘roby konfekce, r. 1984 k tomu, Ïe si pfiece jen nûkdo z komise zachoval trochu soudnosti a rozumu, pfieváÏil velmi ojedinûle pragmatismus a jméno Raimunda ·abaty nad zufiivou ideologií zvítûzilo a z mraãna kupodivu nezapr‰elo. Hornomûstsk˘ provoz 04/3 od roku 1945 spravoval jako národní majetek Arno‰t Ha‰ek ze Zlína. Podnik byl rovnûÏ úspû‰n˘ a zamûfioval se na kravatové látky, ‰átky, ‰ály, pod‰ívky a ‰nûrovaãkoviny. UÏ roku 1948 mûl podíl na zásobování 24 státÛ, ale ze 450 stavÛ dokázali zamûstnanci obslouÏit jen 190 tkalcovsk˘ch stavÛ. Rekonstrukce závodu zaãala jiÏ 1950 a ãasem se za-

menán tragickou smrtí svého zakladatele p. Tillera a jeho syna. RyÏovi‰tû bylo domovem hedvábnické firmy Löri. Prvním národním správcem byl jmenován prostûjovsk˘ obãan Alois âern˘ a fieditelem Jan Struha. Základním v˘robním programem se staly tkaniny na kravaty, ‰nûrovaãky a selské brokáty (krojové), ale postupnû pfieváÏily kravatové látky. Také ryÏovi‰Èsk˘ podnik disponoval velmi kvalitní i aktivní návrháfiskou dílnou, jejíÏ zajímavé vzorkovnice byly systematicky utfiídûné odvezeny po zániku podniku 04/4 1987 do r˘mafiovské Hedvy. Podle pamûtníkÛ je zde pfieloÏili na valníky a expedovali na smeti‰tû. AÏ se srdce svírá nad neúctou ke generacím schopn˘ch a poctiv˘ch desinatérÛ, jejichÏ vedoucí paní Slavíãková pfiijala nakonec místo po známém Raimundu ·abatovi. Tfietím r˘mafiovsk˘m provozem Hedvy 04/6 byla kravatárna, kde se kravaty ‰ily, Ïehlily a expedovaly do prodeje. V˘roba kravat sem byla pfiemístûna z PrahyStra‰nic roku 1965. Abychom si vÛbec uvûdomili rozsah v˘roby, nutno uvést, Ïe jiÏ v prvním roce existence provozu pfiipravily ‰iãky do obchodní sítû 762 000 vázanek a roku 1989 to ãinilo jiÏ úctyhodn˘ch 4 827 000 kusÛ. Kromû vázanek (nejvût‰ím odbûratelem byl SSSR, kam se vy-

PrÛãelí kotelny - Hedva 01, r. 1968

Dûkujeme za projevenou dÛvûru v uplynulém roce a do nového roku 2008 vám pfiejeme hodnû zdraví, ‰tûstí, osobních i pracovních úspûchÛ. Lékárna 110

Otevírací doba:

Po - Pá 7.30 - 17.00 So 8.00 - 12.00 Tel.: 554 211 570; 554 212 586

E-mail: [email protected]

22

Lékárna Helios Po - Pá 7.30 - 15.30 Tel.: 554 211 492

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT váÏelo roãnû aÏ 3 000 000 ks) se ‰ily mot˘lky, regaty, vázaãky a ‰ály pro domácí trh i export (do Francie odcházelo nejvût‰í mnoÏství ‰atovek, 419 200 m roãnû), pfii ãemÏ se podnik pomûrnû rychle pfiizpÛsoboval módním trendÛm. Vzpomínám na zajímav˘ záÏitek z vlaku v dobû, kdy jsem vojanãil. ZÛstal jsem spolu se star‰ím muÏem, na první pohled sympaÈákem, ve vlakovém kupé poblíÏ Plznû sám. Krásnû a ‰Èavnatû jsme si ponadávali na lidovû demokratickou armádu a pak pofiádné leknutí. MuÏ se mi pfiedstavil jako major letectva, ale okamÏitû mû uklidnil, Ïe svá slova myslel naprosto váÏnû a zároveÀ pfiidal historku. SlouÏil v Egyptû, kde cviãil tamûj‰í piloty MigÛ je‰tû za Násira. KdyÏ se jiÏ nadobro vracel, koupil v Káhifie své Ïenû nádhernou hedvábnou „orientální látku“ s persk˘m vzorem. Udûlal jí tím ohromnou radost do té chvíle, neÏ na‰la na okraji nápis Hedva R˘mafiov. Nikdy nevinnému muÏi zcela neodpustila a neuvûfiila, Ïe nenakupoval aÏ doma. Není jiÏ dnes tajemstvím, Ïe se vetkával na látky nápis Made in Italy, aby mohl italsk˘ prostfiedník (za tuãnou, myslím 30% odmûnu z plné ceny) dát své jméno na prÛvodní papíry k exportu do Moskvou zakázané Jihoafrické unie. Podobn˘ch záÏitkÛ by nám lidé z Hedvy asi povykládali ce-

lé stovky. Sv˘mi regatami a mot˘lky zásoboval provoz krom celého západoevropského trhu pfiedev‰ím pracovníky sítû u nás je‰tû neznám˘ch prodejen McDonald’s. Zajímav˘m produktem se staly téÏ pánské a dámské vesty. Pfied nemnoha lety provoz utichl a je uzavfien. A je‰tû nûco ãísel. Jen roku 1989 utkaly stavy zb˘vajících podnikÛ Hedva 04 R˘mafiov 6 698 600 m reÏn˘ch tkanin a 4 827 100 ks kravat s mot˘lky, jednalo se o v˘sledek práce 1 075 zamûstnancÛ a ãist˘ zisk, v tehdej‰í dobû nemal˘, dosáhl 17 326 000 Kã. Zatímco lnáfiství a bavlnáfiství uÏ

Pracovnice desinatury vytváfiejí nové vzory

·ití kusov˘ch v˘robkÛ v konfekãní dílnû dávno skonãilo, také v˘znamné hedvábnictví R˘mafiovska kleslo hluboko za svÛj zenit. Jeho b˘valou slávu si mÛÏete ovûfiit jen v mûstském muzeu, pokud se sbírky nestanou opakovan˘m cílem sobeck˘ch zlodûjÛ, ktefií jiÏ patrnû nemají co krást, a tak okrádají uÏ i tak chudé a smû‰nû dotované instituce, jako jsou malá muzea Moravskoslezského kraje. Z celé slávy r˘mafiovského hedvábnictví zÛstává jen nevelké torzo b˘valého provozu 04/1, v nûmÏ ub˘vá budov a objevují se nové pohledy na technické detaily ãi secesní ‰títy (viz kotelnu). Dosud kupodivu zÛstáVznik tkaniny ve tkalcovnû Hedvy R˘mafiov vá stát památkovû chránûná vrát-

Jednatel âP, a. s. Josef Mikulá‰ek ·kolní 5 795 42 Janovice u R˘mafiova Tel.: 604 58 61 70

23/2007

nice a zázrakem i nechránûná pÛvodní budova z roku 1890. Do dobového komplexu budov kolem odboãky na Dolní Moravici dosud skvûle zapadá vila SchielÛ v chvályhodné péãi manÏelÛ Fritscherov˘ch a vzhled se snaÏí zachovat téÏ budova hostince Na RÛÏku, kterou zrenovoval v pÛvodním stylu pan Vala. Oba tak nahrazují, co zatím dluÏí památková péãe, jeÏ hostinec ze zcela neznám˘ch dÛvodÛ zbavila ochrany. âást dfiívûj‰ího Flemmichova podniku dostává nov˘ kabát od Sokolovské ulice zásluhou obchodu s laky, kovov˘m zboÏím a truhlárnû pana Lachnita, která vyuÏila je‰tû pfied nûkolika roky dûsivû zanedbané a kdysi pfiepychové vily FlemmichÛ. Také na Flemmichovû ulici (nyní Nerudovû) se pod b˘valou vodárenskou vûÏí usadil stavební podnik Polygon, kter˘ prokazuje, Ïe i sídlo stavební firmy mÛÏe b˘t hezké a udrÏované. Jen lze doufat, Ïe se závod nestane Potûmkinovou vesnicí s pûknou skofiápkou a shnil˘m jádrem, ale i tam lze koneãnû zaznamenat urãit˘ pohyb. Závûrem si dovolím vfiele podûkovat manÏelÛm Hanû a Jifiímu Vystrãilov˘m, dlouhodob˘m a velmi zku‰en˘m pracovníkÛm Hedvy, ktefií text zkorigovali a uvedli fiadu nepfiesností na pravou míru. Jifií Karel

Dûkuji v‰em klientÛm za projevenou dÛvûru a pfieji krásné Vánoce hodnû zdraví a úspûchÛ v roce 2008. 23

23/2007

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

VáÏení ãtenáfii R˘mafiovského horizontu, poslední stránka celobarevného historického vydání na‰eho ãtrnáctideníku patfií uÏ tradiãnû podûkování redakce nejen vám, na‰im pozorn˘m ãtenáfiÛm, ale také v‰em, kdo se podíleli na pfiípravû speciálu, kter˘ drÏíte v rukou, i pfiedcházejících dvaadvaceti v‰edních vydání tohoto roku. Díky námûtÛm a pfiíspûvkÛm dopisovatelÛ na‰e regionální noviny utû‰enû rostou do ‰ífie i rozmanitosti. Zaznamenávají slavnostní okamÏiky i bûÏn˘ Ïivot obyvatel R˘mafiova a okolních obcí z rÛzn˘ch úhlÛ, nabízí prostor pro názory a kritické postfiehy, ale i pro originální tvorbu literární a v˘tvarnou. Snad i díky tomu se stává R˘mafiovsk˘ horizont stále vyhledávanûj‰ím periodikem. Rostoucí zájem ãtenáfiÛ i aktivních pfiispûvatelÛ je jistû potû‰iteln˘m jevem, zároveÀ v‰ak pfiedstavuje závazek udrÏet stávající úroveÀ na‰ich novin a snaÏit se jejich obsahovou nabídku i grafickou podobu dále rozvíjet. V leto‰ním roce jsme roz‰ífiili poãet stál˘ch rubrik o nové; své pevné místo si získaly ãernobílé fotografie ZdeÀka Habra i srovnávací fota Bohumila ·védy, zachycující nezvratné promûny na‰eho mûsta, seriál Historické pozoruhodnosti R˘mafiovska o mnohdy zapomenut˘ch památkách regionu i reportáÏe odhalující kouzlo na pohled v‰edních povolání V kÛÏi. Své dvouleté úãinkování na na‰ich stránkách letos ukonãil seriál sond Jak se

Ïije v R˘mafiovû, usilující nahlédnout do Ïivota nejrÛznûj‰ích zájmov˘ch, vûkov˘ch ãi národnostních skupin zdej‰ích obyvatel. Naopak dál, moÏná neomezenû dlouho, bude pokraãovat ·tafeta vzájemn˘ch rozhovorÛ znám˘ch ãi zajímav˘ch osobností, kter˘ch ani na R˘mafiovsku není nedostatek. V následujícím roce chceme v tomto trendu pokraãovat. R˘mafiovsk˘ horizont pfiitom nebude uzavfien vÛãi nov˘m a neotfiel˘m nápadÛm, a je tedy moÏné, Ïe se Ïánrová nabídka novin je‰tû roz‰ífií. Za v‰echny námûty, které pfiispûly k jejich souãasné podobû, dûkujeme ãlenÛm redakãní rady ve sloÏení Ing. Miloslav Marek, Mgr. Kvûtoslava Sicová, Bc. Leona Pleská, Marcela Pavlová a Mgr. Vlastimil Baran, dále na‰im trval˘m pfiispûvatelÛm, zástupcÛm mûstsk˘ch institucí a kulturních, zájmov˘ch ãi sportovních organizací i v‰em sporadick˘m dopisovatelÛm. Za cennou pomoc pfii pfiípravû historického speciálu na téma textilnictví na R˘mafiovsku patfií podûkování Mgr. Jifiímu Karlovi, za poskytnutí obrazov˘ch materiálÛ Mûstskému muzeu R˘mafiov a soukrom˘m sbûratelÛm Jaroslavu Hrubanovi a Ing. Oldfiichu Pfiikrylovi. Doufáme, Ïe se s vámi v‰emi opût setkáme v pfií‰tím roce, aÈ jako se spolupracovníky pfii realizaci na‰eho ãtrnáctideníku ãi prostfiednictvím jeho stránek jako s vnímav˘mi ãtenáfii. Redakce

PF 2008

Mûsto R˘mafiov, Stfiedisko volného ãasu, redakãní rada a redakce R˘mafiovského horizontu pfiejí v‰em ãtenáfiÛm klidné a radostné Vánoce plné pohody, úspû‰n˘ vstup do nového roku 2008, zdraví, ‰tûstí a porozumûní, mnoho pracovních, ale i osobních úspûchÛ.

Vydavatel: Stfiedisko volného ãasu R˘mafiov, OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, tel./fax: 554 211 410, http://www.rymarov.cz/mesto Odpovûdn˘ redaktor: Mgr. Jifií Koneãn˘. Adresa redakce: OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, tel.: 554 230 459, mobil: 737 802 259, e-mail: [email protected] Vy‰lo dne: 21. 12. 2007. Pfiíspûvky do fiádného vydání R˘mafiovského horizontu laskavû zasílejte nejpozdûji do 10. 1. 2008. Dal‰í ãíslo vyjde 18. 1. 2008. Grafická úprava novin a inzerce: Tiskárna APRO Bruntál, Ruská 10, 792 01 Bruntál, tel./fax: 554 717 196, e-mail: [email protected]. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod znaãkou MK âR E 11017. Cena 15,- Kã

24