JUDr. Josef Klofáč , advokát , Sokolská 270, 470 01 Česká Lípa zapsaný u České advokátní komory pod č. 2921, IČO: 12033847 tel./fax: 487823647 , mobil: 602 974415 , e-mail:
[email protected] ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obv.soudu pro Prahu 7 Ovocný trh 14 112 96 Praha 1-Staré město
ke sp.zn.: 27T 158/2007 V České Lípě 10.11.2009
Obž. Milan Bajcár, nar.27.09.1970 bytem: Smržovka 716 tč. na adrese pro doručování: Brandýs nad Labem, BSS 1346 zast.:JUDr.Josefem Klofáčem-advokátem AK Česká Lípa, Sokolská 270
Odvolání -odůvodnění obžalovaného do rozsudku Obv.soudu pro Prahu 7 ze dne 28.05.2009, sp.zn. 24T 158/2007 __________________ Dnem 21.10.2009 můj právní zástupce podal blanketní odvolání do výroku o vině a trestu, které byly uvedeny v rozsudku Obv.soudu pro Prahu 7 a to z důvodů těch, že byl nucen se podrobit operaci DPK. Nyní, kdy je byť v PN, ale schopen poté co byl propuštěn z nemocnice odvolání odůvodnit, je toto odvolání ze dne 21.10.2009 odůvodňováno jak je dále uvedeno. I. Rozsudek Obv.soudu pro Prahu 7 byl obhájci doručen dne 14.10.2009 a já dříve než jsem měl možnost si jej vyzvednout pro nemoc- jsem invalidním důchodcem a nemohl jsem se na poštu ze zdravotních důvodů k vyzvednutí rozsudku dostavit, byl tento odeslán zpět již druhý den co jsem byl o jeho uložení na poště vyrozuměn vrácen zpět. Tento postup pošty- nebo bylo-li tak od soudu sděleno, že by se neměl ukládat na poště- považuji za skandální a poškozující moje práva, což ostatně bylo v celém procesu v němž jsem byl uznán vinným a v němž mě byl uložen v rozporu s hmotným i procesním právem trest v trvání 3,5 roků nepodmíněně. Rozsudek mě byl až k mému dalšímu vlastnímu podání k předsedovi obv.soudu pro Prahu 7 doručen až dne 9.11.2009. Jak bylo uvedeno v blanketním odvolání ze dne 21.10.2009 moje odvolání bylo směřováno jak co do viny tak i trestu a na tyto výroky i do všech navazujících rozhodnutí. V tomto odůvodnění blanketního odvolání musím poukázat hned úvodem, že odsuzující rozsudek je v rozporu s hmotným právem i právem procesním, když stát, coby mocenská instituce vykonávající svrchovanost státnosti je povinen ctít Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod, kde trestní zákon a tr.řád je nutno považovat za lege specialis, který musí být používán v souladu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), což je zvýrazněno kromě jiného i v čl. 36 odst. 1 Listiny. Bohužel od prvopočátku procesu, který je proti mně veden už ze strany Policie České republiky( dále jen PČR) jsem poukazoval na to, že docházelo k porušování základních ustanovení tr.řízení. Toto jsem spatřoval v tom, že:
a) trestní řízení se dělí na určitá stádia, která mají svoje specifika b) každé stádium tr.řízení je řízením samostatným a nemůže být nahrazováno jedno druhým c) z ad) písm. b) plyne, že není-li to které stádium řízení ukončeno v souladu s právem obviněného nemůže druhé navazující stádium suplovat prvé a je povinností orgánu tr.řízení nadřazeného či
-2druhého stádia tr.řízení vedeného věc vrátit k řízení prvému, aby byla práva obviněného co nejvíce chráněna a dodržena. II.
Co z ad a) až ad c) shora plyne v mém případě je toto: 1. Policejní komisař podle § 158 tr.řádu mě předvolal k podání vysvětlení. 2. Obesílání k tomuto úkonu bylo jak lze ze spisu zjistit nikoli v souladu s tr.řádem – protože mi nebylo umožněno vypovídat a podat vysvětlení, ale bylo mi rovnou sděleno obvinění. Nic méně jsem se k tomuto následnému úkonu dostavil a to i s obhájcem s tím, že jsem byl schopen a ochoten v tomto stádiu řízení předložit listiny, které by prokazovaly okolnosti, že se nestal tr.čin a že jsem se jej nemohl dopustit. Tyto listiny, jelikož jsem nebyl obeznámen s ničím co bych měl policejnímu komisaři vysvětlovat s sebou v den, kdy jsem se k podání vysvětlení dostavil a nemohl jsem je předložit. Nic méně jsem uvedl, že je doložím a že se k podání vysvětlení znovu s nimi dostavím. Protože dle § 158 odst. 1) an je povinností orgánu činného v tr.řízení co nejvíce šetřit práva osob vysvětlení podávající- notabene i osob podezřelých, jsem přesvědčen právě z důvodů těch, že mě bylo upřeno postupem policejního komisaře, abych tyto listiny předložil, když mě aniž by cokoli hodlal slyšet sdělil rovnou, že mě stíhá jako osobu obviněnou a předal mě usnesení o zahájení tr.stíhání ,což se uskutečnilo v den,kdy mě jak písemně, tak jen telefonicky pozval za účelem podání vysvětlení. Když jsem trval na tom, že mě bylo upřeno právo podat vysvětlení a předložit vyviňující listiny, a v této chvíli jsem odmítl už pro procesní pochybení policejního komisaře uvádět další okolnosti a to dříve než by mě nechal předložit listiny z nichž by musel dovodit, že by nebyl dán důvod k zahájení tr.stíhání, ale že by věc bylo v tomto stádiu řízení možno považovat za věc občanskoprávní, nebylo mě už umožněno cokoli k věci uvádět.Zde odkazuji na protokol o seznámení se spisem,který je založen v soudním spise. Dokonce, když jsem toto zjistil a bylo mi řečeno policejním komisařem, že mě už vypovídat nenechá- což napsal do spisu a tato listina je v něm založena- chtěl jsem na svoji obhajobu vypovídat a to přesto, že mi bylo upřeno právo vysvětlení podat a předložit listiny, policejní komisař lakonicky uvedl, že mě už vypovídat nenechá- což musím uvést,že je odporující procesnímu právu (tr.řádu a Listině) , neboť obviněný má právo na to, aby dříve než je spis ukončen seznámením s ním má nezadatelné právo v kterémkoli stádiu i přípravného řízení vypovídat, aby předložil důkazy nebo svou výpovědí mu bylo umožněno, aby uvedl další skutečnosti, které jeho vinu zeslabují a posilují jeho obhajobu. Toto právo mi bylo upřeno a protože šlo o stádium přípravné, které je samostatným stádiem ve smyslu platné Judikatury (NÁLEZ Ústavního soudu č.IV.615/01) cituji: „Jakkoli trestní řízení, jehož základní zásady jsou uvedeny v § 2 trestního řádu, je členěno do několika fází, nemůže žádná z těchto fází být posuzována izolovaně. Trpí-li tedy kupř. přípravné řízení nezhojitelnými vadami, nemůže ani řízení před soudem, pokud se s těmito vadami buď vůbec nebo náležitým způsobem vypořádalo, splňovat podmínky nestranného a spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy.“ Totéž viz judikát NS ČR č. 3 Tdo 501/2003. Jelikož jsem přesvědčen, že ani před soudem nebylo možno zhojit toto pochybení, neboť šlo o podstatné okolnosti v přípravném řízení, nebyl dán důvod k tomu, aby vůbec byla obžaloba na mě podávána a byl dán důvod k tomu, aby soud poté co toto zjistil věc vrátil do stádia přípravného. Došlo tak k procesním vadám a bylo ve smyslu zásady uvedené v čl. 36 odst. 1 Listiny porušeno moje právo. Nelze také opomenout skutečnost,že policejní komisař svým přípisem zřejmě na objednávku a zcela účelově vydává „Potvrzení“ ze dne 17.8.2007 na žádost advokáta p.Štrobichové,kde už v tomto stádiu přípravného řízení předjímá vinu p.Bajcára když uvedl,že se dopustil tr.činu podvodu na
-3místo že je podezřelý.Takto by bylo možno pokračovat dále.Prostě p.Bajcár má v obecnosti označení že je podvodník a proto na něj je takto i orgány činnými tr.řízení nahlíženo. V některém stádiu tr.řízení a to i před tímto soudem to vypadalo při výrocích ze strany žalobce jako hon na čarodějnice,která ať by se hájila jakkoli byla předem odsouzena na hranici k upálení. Tolik z nahrávky z hl.líčení. III. Nelze také opomenout,že výpovědi p.Štrobichové se v podstatných okolnostech rozcházely,což pokud by soud k tomu přihlédl by její výpověď musela být označena jako nevěrohodná,účelové a zkreslující pro potřeby orgánů činných v tr.řízení.K tomu zmiňuji : 1.
Její výpověď se musí jevit jako účelová a nevěrohodná v řetězci ostatních důkazů,které byly v hl.líčení provedeny a to jak jednotlivými svědky tak i listinami,které p.Bajcár předložil ke své obhajobě. 2. Naproti tomu pokud jde o p.Bajcára ten aniž by mlžil věc vypovídal v každém stádiu řízení shodně,jeho výpověď byla podepřena listinami které byly soudu předloženy jako důkazy např. /směnka,dohoda o převodu čl.práv a povinností,pokladním dokladem ,darovací smlouvou o získání finančních prostředků a vzájemnou korespondencí jakož i samotnými zprávami SMS,které si p.Bajcár s p.Štrobichovou vzájemně vyměňovali/ , tak i výpověďmi slyšených svědků a to nejen
těch,které podle § 89 odst.2) soud vyslechl z jeho podnětu ale i těch,kteří byli zajištěny ze strany soudu nebo žalobce. 3. Při objektivním hodnocení těchto všech důkazů je třeba poukázat na to,že to byla p.Štrobichová,která v jednotlivých stádiích řízení uváděla řadu rozdílností kde cituji : a) že nepracovala na bytovém družstvu,když v řízení u Okr.soudu pro Prahu-východ kde probíhá občanskoprávní řízení ve věci p.Fraňkové takto uváděla. b) že výběr kanceláře kde by se měly ověřovat podpisy nevybírala ona,když v jiné své výpovědi uváděla že to byla ona. c) že p.Bajcár měl slabé igelitové desky,kde měl smlouvy,které jí dal k podpisu , kde jinde uváděla že to byla diplomatka nebo dokonce taška. d) Uváděla jak bylo řečeno v jednotlivých stádiích tr.řízení rozdílné skutečnosti a to jak ve výpovědích před policejním komisařem tak i u hl.líčení a což je nutno považovat za nevěrohodné tvrzení ,zejména v kontextu s její výpovědí před okr.soudem pro Prahu – východ,kde vypovídala jako svědek ve věci p.Fraňkové , čj. 6 C 42/2007,kdy takto vypověděla dne 12.11.2007 a kde cituji: „ Sedli si ke stolečku v informačním centru na Milady Horákové,kdy žalovaný dal svědkyni přečíst smlouvu o půjčce 200.000,Kč kde byla uvedena i nějaká firma,jejíž jméno si svědkyně nepamatuje.Poté dal žalovaný papír,který si přečetla do desek.“ „ …a tato strana byla opticky stejná jako u dokumentu který svědkyně četla.“ „…. Dále svědkyně uvedla že dostala jedno podepsané paré od žalovaného,ale bylo přeložené a strčila to hned do tašky a na místě samém to nečetla“. „ k dotazu právního zástupce zda svědkyně pracovala na bytovém družstvu odpovídá že nikoli“. e) Ve své kauze,která byla zahájena nejprve u okr.soudu v Jablonci nad Nisou pod čj.: 10 C 264/2007 a ve svém žalobním návrhu ze dne 26.2.2007 hned na prvé straně ale uvádí na rozdíl od uvedené svědecké výpovědi,že „ S žalovaným jsem písemně dne 9.2.2007 uzavřela dohodu o převodu členských práv a povinností v družstvu „ … touto dohodou jsem na žalovaného převedla čl.podíl v bytovém družstvu …“. f) Tato tvrzení jsou v příkrém rozporu co uvedla jako svědkyně dne 12.11.2007 v kauze žaloby p.Fraňkové , čj. 6 C 42/2007 a co uvedla policejnímu komisaři a co uváděla před obv.soudem pro Prahu 7 při hl.líčení proti p.Bajcárovi. g) Zde v této žalobě uvádí pokud jde o vkládání listiny v podstatě „po přečtení jí dal samotnou do diplomatky ne tedy do desek“. h) Rovněž nelze uvěřit tomu,že by jako bývalá pracovnice bytového družstva notabene jeho místopředsedkyně,která musela rozhodovat za takovýto subjekt v řadě složitých věcí a která nyní pracuje na takovém orgánu,který je úzce propojen s Ministerstvem vnitra,že by si smlouvu nečetla a že by jí jen někde doma založila a že by s jejím obsahem byla seznámena až následně kdy jí navštíví bývalá spolupracovnice bytového družstva a ta jí sdělí co vlastně podepsala.V tomto odkazuji na její návrh zaslaný na okr.soud v Jablonci nad Nisou – viz shora uváděno pod písm.e).
-4-
4. Nebylo nikdy prokázáno,že by p.Bajcár předkládal jak se snaží tvrdit p.Štrobichová jinou smlouvu k nahlédnutí a jinou k podpisu.Toto zůstalo jen v pochybnostech na jejichž podkladě nelze obviňovat nikoho,a pokud ano je toto v rozporu se zásadou „in dubio pro reo“ .Už samotná skutečnost,že p.Štrobichová pracovala na Magistrátu městské části Praha,kde se listiny podepisovaly a ověřovaly se podpisy na nich a na bytovém družstvu je předpokladem ,že takováto osoba neučiní nic co by bylo v její neprospěch a že je více jak prozřetelná.Její tvrzení o opaku nebylo ničím prokázáno a proto jde o účelové tvrzení,když :
a) sama si od p.Bajcára přebírá částku 500.000,- Kč a snaží se jej ovlivnit v tom,aby nebyla další částka ve výši 1,800.000,- Kč ve smlouvě uváděna.Už tato skutečnost sama přisvědčuje,že spekuluje aby získala finanční prostředky o nichž by nebylo nikde nic uváděno.Proto se snaží tajit před dětmi prodej bytu a příjem peněz které by jinak musela i třeba rozdělit.Navíc se prokazuje,že na ni je vedeno exekuční řízení. b) sama ujišťuje p.Bajcára o tom,že kupuje další byt a to o menší podlahové ploše,když tento byt o nějž dnes usiluje aby jí byl vrácen není schopna platit nájemné tak vysoké. c) nebylo také nikdy prokázáno,jak se snaží tvrdit p.Štrobichová že by snad měla podepisovat nějaké čisté listiny nebo dokonce příjmové doklady na vyplacení či příjem peněž ve výši 500.000,- Kč a ve výši 1.800.000,- Kč. Opět toto její tvrzení nemá oporu v dokazování na rozdíl od obhajoby p.Bajcára,který soudu předložil listinné důkazy : směnka,Dohoda o převodu čl.práv a povinností,pokladní doklad na předanou částku,kdy všechny tyto doklady byly a jsou parafovány p.Štrobichovou.Tvrzení,že tyto doklady podepisovala nevyplněné nebo že se jednalo o jiné podvržené listiny nebylo nikdy nikým a ničím prokázáno.Opět jde o pochybnost,která musí být vždy vykládána ve prospěch obžalovaného. Je až absurdní,že by vůbec někdo podepisoval prázdné listiny a umožnil tak někomu,aby jich zneužil ? Takovéto tvrzení nemá a nemůže mít ochranu.I v jiných kauzálních věcech,kde soudy rozhodovaly vždy bylo dáno za pravdu tomu,kdo měl jak by se dalo uvést listiny podepsané údajnými poškozenými v ruce když tomu kdo je podepsal ať se snažil tvrdit cokoli,bylo soudem judikováno,že listina má všechny náležitosti je pravá a údajný nešťastník má jen oči pro pláč pokud nesnese jiný důkaz.Tento nebyl p.Štrobichovou ,ale ani státním zástupcem předložen a proto m u s í platit vše co je listinnými důkazy prokazováno a dokladováno nemá-li být ochrana práva být poskytnuta bez důkazů jinému. IV. Při hodnocení listin a svědeckých výpovědí je nutné zmínit následující : Bylo či je prokazatelné,že to byla p.Štrobichová,co pracovala na Magistrátu městské části Praha, kde byly podpisy ověřovány a nejméně že se musela znát se svědkyní,která k věci vypovídala. Samozřejmě jak jinak než v její prospěch. Byla to p.Štrobichová co byla usvědčována p.Gütlerem že mezi p.Bajcárem a jí proběhlo jednání, kde byly peníze vypláceny respektive bylo jednání takové,že nebylo pochybností o tom,že byly peníze ve výši dohodnuté vyplaceny za převod bytu a ne jako půjčka. Ze shora uvedených důvodů je proto prokazatelné,že soud se nachází v silné důkazní nouzi,že všechny důkazy kromě výpovědi samotné p.Štrobichové,což je logické z důvodů jejího zájmu a udržení svého postavení,aby nebyla nakonec obviněna z tr.činu křivého obvinění a křivé výpovědi, že přisvědčují obhajobě p.Bajcára a nezbývá než uvést, že skutek v obžalobě označený pro nějž je tento stíhán se nestal a proto je důvodně navrhováno aby byl obžaloby dle § 226 písm.a) tr.řádu zproštěn. V tomto opět odkazuji na její rozdílná tvrzení v žalobě zaslané na OS Jablonec nad Nisou,výpovědi pro deník ŠÍP ve věci v níž se kauzy kolem mě jako obviněného objevovaly ve vztahu k p.Fraňkové a kde jsem toto shora uvedl. Nemá-li být tento proces honem na čarodějnice v obecnosti ,pak nelze dát za pravdu státnímu zástupci,který nesnesl víc než bylo soudem zajištěno a co přisvědčuje jen a jen nevině obžalovaného Bajcára.Je takto navrhováno obhajobou,kde všechny strany tohoto soudního řízení si musejí být
vědomi toho,že etika,právo a v jistém slova smyslu i spravedlnost nemá slyšení,ale nemělo-li být v této kauze dáno být za pravdu nepořádku ,který je provázen navíc ignorací tohoto právního pořádku -5a arogancí jejímž vzorem jsou i představitelé tohoto státu ,pak nelze skutečně než setrvat na tom,že skutek pro nějž byl p.Bajcár postaven před soud se nestal. Pokud by bylo rozhodnuto o vině s následným uložením trestu,pak nemohu jinak než uvést,že těmto negacím vyjádřeným bylo dáno opět za pravdu. V. Soud vedl jednání směřující k prokázání viny k § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr.zákona. Zde nutno poukázat opětovně na to, že jde o úmyslný tr.čin podvodu, kde ze zákona cituji:
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. a kde je potřeba poukázat na to, že byly-li mnou předkládány listiny prokazujíc, že p.Štrobichová – coby osoba poškozená nejenom že podepsala Dohodu o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu, ale i Směnku což bylo i svědecky prokázáno, pak nejde o tr.činnost, ale o spor občanskoprávní. V tomto zcela odkazuji na Judikát NS ČR sp.zn. 33ODo 202/2002 a nejde neprokáže-li se to, že Směnku nepodepsala osoba- coby výstavce nebo jiné plnosti osvědčující opak, o tr.čin ale o věc, která spadá do Jurisdikce soudů civilního s důsledky hmotně právní, kde důkaz je na účastníkovi pasivně legitimovaného.Nutno i v tomto odvolání zmínit : -
-
-
-
-
směnka je listina,které zákon dává zvláštní místo a právní ochranu. Jen těžko si představit,že by někdo takovouto směnku jako listinu nevyplněnou podepsal. Každý občan i malé dítě se ve škole dnes učí jako váhu směnka má v právním světě.To že poškozená podepsala směnku rozhodně přisvědčuje že na ní směnečnou sumu podepsala,když navíc k tomu jako podpůrný důkaz je i příjmový doklad. Nemůže proto poškozená líčit věrohodně,že nevěděla že podepisuje směnku a nebo Dohodu o převodu čl.práv a povinností. Nemůže jí být poskytnuta ochrana takového tvrzení soudem,když v civilním řízení by byl vydán platně směnečný platební rozkaz a byla by uznána směnečnou sumu uhradit. Pokud jde o samotnou směnku nabízí se otázka proč byla vystavena,když p.Bajcár od p.Štrobichové získává za směnečnou sumu v podstatě uvedeno byt.Odpověď je jasná,neboť p.Štrobichová v bytě má právo podle sjednané dohody bydlet,ten má vyklidit později a pokud by se bránila,jak ostatně ukázala,p.Bajcár by nemněl v ruce nic čím by prokazoval vyplacení jinak směnkou jištěných peněz.Protože směnka je listina požívající právní ochrany jinak oproti jakékoliv listině zvýšené,pak nebylo na místě,aby si sepisovali nějakou smlouvu o půjčce.Nakonec soudní spory z takovýchto listin trvají řadu roků což by pro p.Bajcára znamenalo vysokou ztrátu a nebezpečí.Proto jistina formou směnky. Navíc bylo prokázáno,že p.Štrobichová sama nechtěla svým dětem nic ohledně převodu čl.práv a povinností sdělovat,jak sama uvedla. Jsou pro tento případ vedený u obv.soudu pro Prahu 7 naprosto irelevantní snahy státního zástupce v tom,že poukazuje na další již zahájená tr.stíhání p.Bajcára,když pokud by soud k nim měl přihlédnout,došlo by k porušení zásady presumce neviny. Pokud státní zástupce předložil soudu listinu z ověřovací knihy notářky kde je zástupcem firmy Sonos s manžely Beerovými,pak ani tato listina nic nemůže vypovídat k souzené věci. Všechny důkazy které soud kromě výslechů svědků při hl.líčení provedl – tedy míním tím listinné důkazy,které byly soudem dne 25.5.2009 konstatovány jsou naprosto irelevantní,když tyto nevypovídají nic o průběhu jednání,které bylo popsáno svědkem JUDr. Bábíčkem a slyšeným příslušníkem městské policie z Brandýs nad Labem,kteří byli přím,o u jednání s p.Štrobichovou nebo listiny připravovaly. Nadto pokud jde o svědky, které navrhla obžaloba vypověděli jen o skutečnostech,které byly zprostředkovávané a o nichž jim ve svém zájmu jak mají vypovídat v podstatě řekla sama
poškozená.Jejich věrohodnost je proto přinejmenším pochybná a je-li tvrzení obžalovaného oproti poškozené či svědkům v rozporná ,musí soud přihlédnout v těchto pochybnostem k tomu,co je pro obžalovaného nejpříznivější ve smyslu platné judikatury. -6-
-
Pro tento případ proto obhajoba navrhovala výslechy svědků p.Kafky a Černáka,jakož i hlavně provedení grafologie podpisů na směnce a příjmovém dokladu. Koneckonců pokud jde o čtené SMS zprávy mezi p.Bajcárem a p.Štrobichovou jen upozorňuji na to,že i tyto v podstatě přisvědčují tomu,že p.Štrobichová čl.práva a povinnosti k bytovému družstvu na p.Bajcíra převedla- např. že 500.000,- Kč za byt je málo – když my víme ze slyšených svědků,že obdržela sumu na směnce uvedenou. Bez významu k věrohodnosti p.Štrobichové přisvědčuje i soudem čtené listiny na jejichž základě je vedena proti této exekuční řízení.o přisvědčuje při příjmech,které sama p.Štrobichová uvedla že má cca 25.000,- Kč měsíčně,že je osobou která žije nad poměry nebo že by snad propadla automatům a neměla by na placení nájemného za byt ? Při tom,svědecky prokázáno,že od p.Bajcára inkasovala více jak 2.mil. Kč je nutno tuto skutečnost uvést s podivem.
Jelikož nebyla v průběhu soudního řízení před Obv.soudem pro Prahu 7 zkoumána pravost podpisů na Směnce, příjmového dokladu ani se o to soud nepokusil a takto zkoumání pravosti podpisů neprovedl i když za uvedeným účelem bylo hl.líčení odročeno na poměrně dlouhou dobu.Proč tak soud neučinil se nabízí jedna odpověď: bylo-li by prokázáno,.že podpisy jsou pravé a to jsou,pak by nemohl soud mě vinným uznat a to přeci nebylo smyslem jednání. Došlo opětovně ze strany soudu k závažnému procesnímu pochybení, které nemůže mít oporu v zákoně a je porušena zásada vyjádřená v čl. 36 odst. 1) a čl. 38 odst.2) Listiny. Jsem si naprosto jistý, že všechny listiny tj. příjmový doklad, Směnku i Dohodu o převodu čl.práv a povinnost k družstevnímu bytu jsou listiny pravé, které potvrdil i slyšení svědci a které podepsala sama p.Štrobichová, která dobře věděla co v tento den podepisuje. Nikdo nezkoumal věrohodnost p.Štrobichové, která se třeba sama mohla dopouštět nekalého jednání, aby zajistila svoje problémy. Jak je prokazatelné tato osoba hrála automaty, byla a prokazováno bylo,že je na ni vedena exekuce a že měla v inkriminované době i dluhy vůči bytovému družstvu.Jaký paradox,když osoba za družstvo před soudem vystupující uvede,že dluhy neměla. Nemohl jsem proto naplnit subjektivní stránku tr.činu podvodu, neboť jsem se sám neobohatil nebo neobohatil jiného a nikoho jsem v omyl neuváděl. Listiny ve spise založené (Směnka, příjmový doklad a Dohoda), které byly stvrzeny jako pravé a též i svědecky bylo jednání o nich prokázáno, že je měla p.Štrobichová v dostatečném předstihu k dispozici a ne jak uváděla, že jsem listiny zaměnil na MěÚ- kde ona delší dobu pracovala a poměry tam znala, stejně jako, že musela být obezřetná ona to co podepisuje, když řadu let pracovala ve funkci předsedy bytového družstva, pak soud vyvodil z těchto listin i bohužel v důsledku svého pochybení, že nenechal jejich pravost či pravost podpisů ověřit znalcem z oboru grafologie, vadné závěry a dopustil se tak porušení zásady tr.řízení a zásady vyjádřené v čl. 36 odst. 1 Listiny v můj neprospěch. Nutno poukázat na to, že zůstala řada pochybení přinejmenším kdy abstrahuji od procesních vad viz shora uváděných a měl ve smyslu zásady „ in dubio pro reo“ vše vyložit ve prospěch můj. Jelikož už od samého počátku jak jsem uvedl v ad I. tohoto odvolání soud připouštěl porušování procesních práv, vyústilo jeho rozhodnutí v to, že se shora citovanou zásadou - při pochybnostech ve prospěch obžalovaného - se naprosto neřídil. Pokud by sám soud neporušoval procesní zásady vedeného tr.řízení na což jsem nejednou upozorňoval- viz moje stížnost na protokolaci z nosiče „CD“ – PODJATOST A TR.OZ. NA SOUDCE do přípisu písemně vyhotoveného „protokolu“ nemohl by připustit, abych byl vinným uznán a věc by musel ve smyslu § 226 písm. a) tr.řádu zprostit obžaloby. Jelikož se tak nestalo, došlo v důsledku řady pochybení a to jak na straně státního zástupce (ten měl ve smyslu Nálezu ÚS ČR č. IV. 615/99 věc vrátit PČR k dalšímu šetření) a ze strany soudu, když nebyla prokázána subjektivní stránka ani objektivní stránka tr.činu podvodu.
Jsem přesvědčen, že byť moje stanovisko směřující k orgánům činným v tr.řízení, jakož i k soudci samému byly spouštěcím mechanismem „ pomsty“ za moje chování vůči těmto orgánům aniž by byly dány objektivní i subjektivní podmínky skutkově daného tr.činu dle § 250 tr.zákona. Otázkou
-7nezodpovězenou zůstává,proč tyto listiny nejsou založeny ve spise ? případně proč nejsou vzaty v kontextu pro hodnocení důkazů v jednotlivostech a vzájemných souvislostech. Uvědomuji si, že moje chování před soudem by mohly i odvolací orgány posoudit, že byla nevhodně volená slova a právní úkony, které jsem činil i v rozporu s pokyny mého obhájce nic méně jak jsem se měl dovolávat svých práv, když v celém procesu ve všech stádiích byla moje práva porušována. Bylo to jen uplatnění práva na které je řada Judikátů a které garantuje Ústava ČR i Listina. Porušuje-li kdokoliv tyto právní předpisy vrcholové síly nebylo se čemu divit, že jsem volil za účelem přesvědčení těchto orgánů o mé nevině tato větná i písemná spojení. VI. Soudu proto vytýkám shora uváděná pochybení k nimž neměl přihlédnout a měl je sám ve stádiu, kdy tr.řád pamatuje na předběžné pojednání obžaloby (viz. ust. § 185 an) tr.řádu) a měla věc být vrácena do stádia přípravného. Byl to též státní zástupce sám co nevhodným chováním v soudní síni, kdy vstupoval do řeči mého obhájce i soudu potupnými výkřiky snažil se soud mystifikovat a ovlivnit. I toto bylo za účasti novinářů, kteří se v jednom hl.líčení osobně zúčastnili jednání skandalizující. Bylo pro mne až zarážející,že se z tohoto dne se protokolace ztratila a nebyla ani nalezena.Opět se nabízí otázka proč ? Usvědčit mě jako podvodníka,který byl i tak medializován- viz výroky státního zástupce při hlavních líčeních a v závěrečném návrhu. Nebylo se proto možno pozastavovat, že jsem i já neudržel svoje slova "na určité formě etiky“ a dovolil jsem si pak vystoupit proti soudu jak lze dovodit ze spisu. Jak ale jsem měl reagovat na to, když soud samotný v protokolech, které jsou v písemné podobě z nosiče „CD“ přepisovány uvedl výroky , které jsem vůbec neuvedl. I toto přisvědčovalo tomu, že soud hledal či si připravoval podmínky k tomu, aby mohl rozhodnout o mé vině. Opět v této části mého odvolání musím zmínit z protokolace soudu : „ K dotazu soudce- od 4.4. jsem začal shromažďovat důkazy na svoji obhajobu.“ Tato věta je zaprotokolována v písemném vyhotovení z přepisu z nosiče „CD“, ale nikdypodotýkám nikdy toto mnou nebylo vysloveno. Dá se uvést, že jde o natolik podstatnou větu z niž by se mohlo i dovozovat jinak, že bych se sám z tr.činu usvědčoval. Toto jsem ,ale nikdy neřekl. Proč to soud uvedl ? Aby mohl takto zformulovat jim větu při hodnocení důkazů v jednotlivostech a vzájemných souvislostech při volné své úvaze použít pro výrok „VINNEN“. Soudu vytýkám, že pro své výroky použil zcela záměrně a sugestivně i to, že jsem měl v inzerci deníku „ŠÍP“ uvádět, že poskytuji půjčky. Jak jsem uvedl u soudu toto bylo účelové a to abych si zajistil návštěvnost svých domén, které jsem zakoupil a internetového portálu. měl jsem jich registrovány stovky – internetových domén. na objednávce inzerce je můj podpis – nic jsem nechtěl a nemusel tajit – nebylo co – jednalo se o zvýšení návštěvnosti těchto vebových stránek aby byly lépe prodejné. Mám-li se ještě v této části odvolacího návrhu proti výrokům rozsudku vyjádřit k poškozené, musím zmínit,kdy tak vytýkám soudu jeho přístup k hodnocení její výpovědi ,která byla zcela osamocená, musím zmínit,že je též absurdní, že poškozená byla dobře situována, pracovala na bytovém družstvu jako předseda, pracovala na MěÚ pro Prahu 7, a pracovala na Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, tedy jednalo se o osobu dostatečně fundovanou než aby jak je v odůvodnění výroků soudu uvedeno, že jsem ji v podstatě vyměnil smlouvy o nichž neměla potuchy, že by na mě převáděla družstevní byt. Toto bylo vyvráceno svědkem, který uvedl, že p.Štrobichová měla tyto všechny listiny k dispozici dříve než se šlo na ověření podpisů. Proč proto soud tato tvrzení, které jsou zcela osamocená ze strany p.Štrobichové nedal do kontextu s výpovědí slyšených svědků. Nemohl by takovou verzi vůbec připustit, jak ji před soudem nevěrohodně uvedla poškozená. Ta u PČR a do deníku Šíp“ uvedla nejprve, že jsem měl nějakou tašku, diplomatku a nebo desky, kde jsem měl listiny- a jak bylo prokázáno svědecky nic takového jsem neměl a Dohodu o převodu členských práv a
povinností měla poškozená v předstihu a k prostudování doma, neboť si tyto přebrala za účasti před soudem slyšeného svědka.
-8Jak proto mohl soud pominout tyto důkazy a přisvědčit osamocenému tvrzení poškozené, které ničím nebylo prokázáno, když navíc to byla ona co prokazuje další její nevěrohodnost, že podepsala příjmový doklad i Směnku. Z dokladů, které osvědčují vidimaci Dohody o převodu čl.práv a povinností jednoznačně se dovozuje, že se jednalo jen o tyto dohody a ne o žádnou půjčku, jak se snažila tvrdit poškozená, která pro toto vysvětlení neměla jiný důkaz než svoje tvrzení. Na to, že svědecky bylo prokázáno, že jsme se já a poškozená scházeli vícekrát soud nereagoval a nebylo znovu prokázáno třeba nově slyšenou poškozenou, co bylo nebo co nebylo pravda v kontextu s výpovědí slyšených svědků k ověření si věrohodnosti tvrzení poškozené nebo k prokázání jejího tvrzení. Jde o pochybení, které není možné jinak mu přisvědčit, když v pochybnostech jen ve prospěch obžalovaného. Za daného stavu soud popřel smysl Směnky a příjmového dokladu- což v praxi znamená, že podepíše-li někdo Směnku nemusí se obávat toho, aby si Směnečný peníz začal vymáhat nebo se jej dovolával. Je absurdní, že soud při hodnocení důkazů vyvodil závěr, že jsem byl usvědčován Štrobichovou. Tato v celé kauze byla o samocena ve svém tvrzení, když naopak já jsem k prokázání svých tvrzení předložil soudu dostatek listinných i svědeckých důkazů, které tvrzení Štrobichové zcela vyvracely. Ta zůstala ve světle všech těchto důkazů osamocena a přesto soud přisoudil nezvratnou sílu jejímu tvrzení. Jestliže soud předložil poškozené Směnku, aby se vyjádřila k tomu zda tuto podepisovala a ona sdělila, že ne že to vypadá jako dobrá napodobenina jejího podpisu, měl provést grafologickou zkoušku. Toto jsem navrhoval v celém průběhu tr.řízení a protože tomu tak nebylo vyhověno, kde jsem se 100% jistotou přesvědčen, že to byla poškozená co Směnku i příjmový doklad podepisovala- došlo ze strany soudu k podstatnému pochybení, které nelze napravit než, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc aby byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Pokud se soud opírá o svědeckou výpověď p.Bábička, který uvedl, že by byla dohoda o převodu čl.práv a povinností platná i kdyby na ní nebyla uvedena částka za niž se tyto práva a povinnosti převádějí, jde o pochybení soudu pokud z tohoto vyvozuje platný závěr, neboť na takovéto dohodě musí být úplatnost prokázána. K tomu viz Judikáty NS ČR. Pokud soud přisuzuje ve svém rozsudku věrohodnost a přesvědčivost tvrzení svědkyně p.Fialové, není asi od věci uvést, že aby se jí Štrobichová svěřovala o prodeji bytu nemá význam. Jak ona sama uváděla ani svým dětem se o tom nesvěřovala, natož aby se svěřovala cizí osobě. Pokud svědkyně p.Holečková uvedla, že s p.Štrobichovou nebyly v družstvu problémy toto je nepravdivé. Sama Štrobichová uvedla, že stále byla dlužnicí, neplatila nájemné za byt družstvu takže, pokud soud připustil tuto svědkyni- coby osobu potvrzující věrohodnost tvrzení Štrobichové dopustil se pochybení v neprospěch obžalovaného. Pokud p.Štrobichová uvedla, že nevěděla co na Informačním centru Praha 7 při ověřování podpisu podepisovala, byla to svědkyně Jeřábková co uvedla kromě jiného, že listiny podepisované i Štrobichovou ležely cca 10-15 minut na stole a tedy měla je možnost před podpisem si i prověřit co podepisuje. Na to opětovně uvést musím, že tytéž listiny měla Štrobichová doma k pročtení, což potvrdil i slyšený svědek Gürtler. Pokud soud zmiňuje zcela záměrně z kontextu vytrhujíc, že jsem začal operovat s částkou 2.300.000,-Kč až později toto není pravdou, neboť jsem stále odkazoval na Směnku, kde už tato částka byla Štrobichovou podepsána. Věděla dobře co na ni je vypsáno a pokud uváděla, že to není její podpis na Směnce, vytýkám soudu, že neprovedl grafologii. Pokud soud dovozuje věrohodnost Štrobichové i v tom, že neviděl logiku, aby na Dohodě byla jiná suma než ve skutečnosti byla Směnkou zajištěna. Je toto obvyklá forma a způsob jednání kupujícího a prodávajícího. Není ani důvodné, aby soud přezkoumával skutečnost zda je hodnota bytu 4.000.000,-Kč či nižší, neboť je-li dohoda o ceně je velice často prodáváno zboží za jinou než obvyklou cenu, což je vždy na dohodě. Není dávno doba minulá, kdy se domy a byty prodávaly za
vysoké částky a na listinách byla vždy uvedena úplně jiná menší částka. tato nižší částka byla na smlouvě uvedena po vzájemné dohodě a na žádost Štrobichové aby prý lidi v domě a Bytovém družstvu nevěděli za kolik práva prodala.
-9VII. Nemohu dále vytknou soudu, že má-li za usvědčující důkazy listiny, které jsou citovány v druhém odstavci předposlední strany odůvodnění svých výroků o vině a trestu, pak právě tyto důkazy jsou prokázáním obhajoby, nikoli obžaloby. Za situace, kde se v občanskoprávních vztazích předkládají v soudním řízení tytéž důkazy je druhý účastník proti kterému jsou tyto listiny použity v naprosté důkazní nouzi, pokud by tvrdil totéž co v tomto tr.řízení poškozená a soud by při poučení dle § 109a) Obč.soudního řízení musel konstatovat, že ten účastník, který by právě tyto důkazy předložil byl v naprosté výhodě a pokud by byl žalobce v postavení poškozené v tomto tr.řízení, kde rozsudek tímto odvoláním napadám, žaloba by musela být zamítnuta. Jednoduše uvedeno, právě Obv.sou pro Prahu 7 citované důkazy – osvědčující se 100% jistotou, že byly při jejich hodnocení v souvislostech s ostatními soudem provedenými důkazy, zejména svědeckými, že nešlo o tr.čin a že tvrzení poškozené je zcela osamocené. Je zcela nesmyslné, aby osoba tak erudovaná a zběhlá v jednání s protistranou (byla místopředseda bytového družstva, pracovala na Městské části pro Prahu 7 a pracovala ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR) by rozhodně nebyla tak lehkomyslná, nebo nezkušená, aby podepsala bezdůvodně Směnku, příjmový doklad, Dohodu o převodu členských práv a povinností podle niž převedla tyto práva a povinnosti na obžalovaného. Navíc jak bylo svědecky prokázáno p.Gürtlerem při jeho výpovědi, coby svědka jak je zachyceno v protokole z hl.líčení dne 7.2.2008, svědek potvrdil, že p.Štrobichová ode mě dostala listiny, které byly na Informačním centru pro Prahu7 ověřovány a tedy její tvrzení, že nevěděla co podepisuje a že nic neměla a že to viděla až když za ní přišla do bytu předsedkyně družstva je smyšlené. Navíc i tento svědek potvrdil, že při jednání s poškozenou na Letné v Praze byla jen řeč o převodu čl.práv a povinností k bytu a dále vypověděl, že listiny, které byly na palubní desce 9.2.2007 byly ty které jsem měl v průsvitných deskách a ne jak Štrobichová uváděla v nějaké tašce- což ostatně měnila jak jsem shora uváděl. Jsem konsternován tím, že soud lakonicky přešel v odůvodnění výpovědi tohoto svědka strohými větami, když neuvedl podstatné skutečnosti o nichž je v protokole ze dne 7.2.2008 uváděno. Je to totiž co záměrně soud vypustil, aby si odůvodnil absurdnost výroku o vině jako když jak jsem tomuto soudu písemně vytýkal, že „zfalšoval“ zápis v písemně vyhotoven protokolu z přípisu z nosiče „CD“, kde byly nahrány jiné výpovědi než byly pak přeneseny do písemně vyhotoveno protokolu. Tyto listiny jsou ve spise. Proč soud dle mého názoru úmyslně zkresluje zápis, proč neuvádí zásadní větná spojení, které jsou v protokole ze dne 7.2.2008 u výpovědí svědka Gürtlera, které přisvědčují opaku než soud cituje v odůvodnění rozsudku? Odpověď je jedna a jediná „ odůvodnit si absurdní výrok o vině.“ Proč soud při pochybnosti, kterou vnesla poškozená ke svému podpisu Směnky a příjmového dokladu, nenechal provést grafologický posudek, když v protokole ze dne 28.8.2008 je toto stanoveno avšak i přes dlouhou dobu od 28.8.2008 se nic nedělo a toto soud nezajistil? Pokud soud v odůvodnění uvádí, že má za prokázané bez jakéhokoliv pochybení, že jsem se jednání dopustil, opak potvrzují listiny a svědci a není pravdou, že nezůstaly pochybnosti, když nejméně pravost podpisu na Směnce a příjmovém dokladu je závažná pochybnost, kterou byť soud sám jak shora uvedeno navrhl prověřit Kriminalistickým ústavem, zřejmě záměrně neprovedl. Jak jinak si vysvětlit, že grafologický posudek soud navrhuje, ale není proveden.Cituje-li soud, že jsem sebe ke škodě jiného obohatil ve smyslu § 250/1,3 písm. b) tr.zákona, pominul zcela jednoznačně skutečnost, že Směnečný peníz ve výši 1,8 mil.Kč spolu s příjmovým dokladem prokazují opak- že tak jak je rozhodnuto je to Štrobichová co se obohatila o tuto částku. Já za této situace, kde Směnka je cenina ve smyslu zákona Směnečného a Šekového č.z. 191/50 Sb. budu muset tuto sumu cestou občanskoprávní vymáhat. Nesporně soud v občanskoprávním řízení bude pravdivost podpisu p.Štrobichové zkoumat a nepochybně se prokáže, že podpis je pravý. Co potom soud v tr.věci na tuto skutečnost odpoví je „neznámé“. Soudu musím vytknou, že v odůvodnění jeho výroků je postrádáno jak hodnotil jednotlivé důkazy, jak tyto hodnotil ve vzájemných souvislostech a jaké závěry z těchto důkazů pro objektivní hodnocení přijal.
Jsem přesvědčen, že stejně jako od samého počátku, kdy byly porušovány moje práva- o tom v části ad I. tohoto odvolání bylo pochybením provázeno i celé soudní řízení s cílem od počátku mě vinným uznat a uložit mi trest. Postup, který byl volen a kterým je provázeno celé soudní řízení jsem
-10nucen posoudit jako „ hon na čarodějnici“ ač nebyly prokázány skutečnosti a tvrzení, které uváděla osamoceně bez jediného důkazu poškozená a kde orgány činné v tr. řízení aniž si zajistily tyto „ usvědčující“ jakékoliv důkazy přisoudily vinu. Rozsudek byl vyhlášen dne 28.5.2009. Je až absurdní, že byl vypracován 5.10.2009, což je doba delší než stanovená zákonem aniž bylo osvědčeno proč se tak stalo. Už i toto je zarážející a ničím neodůvodněno. Jsem přesvědčen, že výrok o vině je v kontextu s mým chováním před soudem, podáním trestního oznámení na předsedu soudu ze dne 20.listopadu 2008. Jelikož po delší době jak 4 měsíců byl rozsudek vyhotoven a nemá náležitosti z nichž by bylo odvoditelné jak se soud vypořádal se všemi důkazy- není patrno, které vzal za usvědčující, které naopak obhajobě přisvědčující, jak jednotlivé důkazy hodnotil ve vzájemných souvislostech jde o další porušení zásad tr.řízení a nelze než navrhnout, aby odvolací soud i proto, protože zůstalo v pochybnostech, které je nutno vždy vykládat ve prospěch obžalovaného ve smyslu zásady „in dubio pro reo“ následující: VIII. Navrhuji, aby byly výroky o vině a na to navazující výroky o trestu, jakož i ostatní výroky na toto navazující odvolacím soudem změněny tak, že se dle § 226 písm. a) tr.řádu obžaloby zprošťuji, když nebylo prokázáno, že se stal tr.čin a v případě, že by odvolací soud byl jiného názoru, nechť napadený rozsudek zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, což je ta mnou nejkrajnější mez, když ze všech okolností, které byly soudem kromě grafologické zkoušky vyplýtvá, že skutek dle § 250/1,3 písm.b) tr.zákona se nestal, nebyla prokázána subjektivní stránka, která je jednou z podmínek hmotného práva a nebyla dotčena ani objektivní stránka tr.činu a proto jsem přesvědčen, že by odvolací soud neměl-li by připustit též porušení práva, čl. 36 odst. 1 Listiny a zásady pro tr. řízení mě měl obžaloby dle § 226 písm. a) zprostit. Je však na úvaze tohoto odvolacího soudu, abstrahují od mých někdy připouštím nevhodných invektiv (co ale dělat, když cítím bezpráví- pak je toto z laického hlediska jediná obrana), aby věc posoudil, ale v souladu s objektivitou a neměl-li by připustit rovněž porušení práva rozhodnout ve smyslu mého odvolání a závěrečného návrhu. Apeluji stále na to, že písemná protokolace je nevěrohodná, když tuto soudce podle mne nesepsal tak jak byla zachycena na nosiči cd.po mém nápadu,že bylo jinak jen následně opravoval tu část protokolu, na kterou jsem poukázal. ve svém usnesení uvedl, že na jiné pochybení jsem nepoukázal.jsem přesvědčen,že toto není mou ale jeho povinností, tak již jen proto, že neuznávám a nevěřím jeho protokolaci, tak považuji proces za vedený v rozporu s procesním právem a od samého počátku zmanipulovaný. proč soud v odůvodnění výroku se nevypořádal s mými argumenty,kde jsem sdělil že mi nebyla dána možnost vypovídat,kdy soudce řekl, že on toto napraví? U komisaře p.Cihelky jsem požádal o záznam kamer z okolí místa, kde byly podpisy ověřeny i případně z místnosti samé - nebyly zajištěny – proč? proč nebyli vyslechnuti svědci – Kolyesnikov – hora a další mnou navrhovaní svědci – proč tyto svědky i když soudce připustil a dne 25.5.09 sdělil, že se je pokusí předvolat pouze telefonicky, do termínu 28.05.09 tak proč tyto řádně nepředvolal? Musím zmínit v podobné kauze vedené u obv.soudu pro Prahu 4 pod čj.: 33T 27/2009 zprošťující rozsudek ,kde to byla p. Fraňková co na mne podala tr.oznámení. Je třeba právě tento rozsudek zmínit protože to byl opět státní zástupce pro Prahu 7 , který toto soudu předkládal jako odstrašující případ aby poukázal na moji trestnost. Zde byla porušena zásada presumce neviny.
Milan Bajcár
