6/2007
Měsíčník pro Veleslavín a okolí
NEJ
V tomto čísle:
NEJLEPŠÍ REKLAMOU JE DOBRÁ POVĚST, říká předseda Břevnovského spolku živnostníků
Čím žije Praha 6 ÚVN - Mudr. Ilja Kotík Ptáci na území Prahy 6 Historie Břevnova
Tomáš Hudera
Milí čtenáři Veleslavína 39, není toho málo, co se v našem ve ejném a politickém život odehrálo v pr b hu uplynulého m síce – a v tšinou jde o informace nep íliš pozitivní: v tšinu z nás rozho čila a pobou ila zpráva o nelidském utrpení, kterým prošel osmiletý Ond ej, jehož matka údajn nutila spát na podlaze a svazovala ho lepicí páskou; publikování d v rných materiál o výslechu mučeného chlapce vyšet uje pov ený policejní prezident, a jeho lidé usilovn hledají snad t ináctiletou (ale možná taky t iadvacetiletou) dívku Aničku. Záhad je kolem tohoto p ípadu o hodn víc, než bývá v kraji zvykem... Odborá e rozčílila zpráva o chystaném zrušení tzv, stravenek, tedy poukázek, jež m li zam stnanci využívat k hrazení svých ob d , ale jimiž mnozí z nich platili za nákupy v samoobsluhách. V ryze politické rovin vzbudilo velké nap tí st etnutí uvnit Občanské demokratické strany, v n mž významný poslanec Vlastimil Tlustý pohrozil, že potopí vládu, jestliže bude p ijata reformní varianta, kterou p edkládá šéf ODS a premiér Mirek Topolánek. Tlustý tvrdí, že pro reformu nebude hlasovat, pokud nebude upravena podle jeho radikální p edstavy a nebude tedy odpovíat tomu, s čím šla ODS do p edvolební kampan . Zlé jazyky ovšem upozor ují, že Tlustému m že jít nikoli o jeho ekonomickou vizi, nýbrž o jistou formu pomsty za to, že byl jen krátce ministrem financí v první Topolánkov vlád ; ti ješt náročn jší prohlašují, že Tlustý tak de facto
Propagační bulletin bojuje o svou další politickou budoucnost. Bu jak bu – krotká podoba reformních opat ení, kterou s ohledem na své koaliční partnery i na tvrdé negativní postoje opozice p edkládá Topolánek, patrn naše ve ejné finance nespasí. Pražský primátor, n kdejší starosta Prahy 6 Pavel Bém, si splnil sv j klukovský sen a p es r zné p ekážky dosp l na vrchol Mount Everestu a vrátil se živ a zdráv do základního tábora. Ze sportovního hlediska je jeho úsp ch nesporný. Otázkou je, do jaké míry mu jeho dvoum síční výprava prosp je či uškodí v politickém ohledu. Kritikové Bémovi p edhazují, že tak dlouhá nep ítomnost v ú adu neúnosn zdržela rozhodování o d ležitých otázkách života Prahy. Ti radikáln jší dokonce tvrdí, že MUDr. Pavel Bém už pot etí „utekl“ v dob , kdy se tu rozhoduje o výbušných otázkách typu ekonomických reforem. A ti nejodvážn jší poukazují na to, že Bém není v republice v dob , kdy by t eba mohl ochotn ji než Topolánek p istoupit na kompromis s Paroubkovými sociálními demokraty (nap íklad ve form obnovené opoziční smlouvy či tzv. velké koalice). Jisté ovšem je, že jako politik (i kdyby dosp l až do funkce nejvyšší) bude Bém zapsán v učebnicích sotva p l ádkovou notickou; jako jméno jednoho z n kolika málo desítek odvážlivc , kte í poko ili Everest, budou ovšem slova PAVEL BÉM zaznamenána ve sv tových análech mnohem výrazn ji... (ed)
vydává: firma P erost a Švorc - Auto s.r.o. registrace: MK ČR E 14105 adresa redakce: Veleslavínská 39, 162 00 Praha 6, tel.: 220 611 108 e-mail:
[email protected] redakto i: Petar Zapletal, Miloslav P erost grafická p íprava: Magda Horká, Petr Hrodek periodicita: m síčník uzáv rka: 30.5.2007 inzerce: tel.: 602 248 494 e-mail:
[email protected] [email protected] V p íštím dvojčísle: Rozhovor s Richardem Tesa íkem Ptáci na území Prahy 6, Prav ká Praha 6 Snímek na titulní stran : Ivan Kuptík
ČÍM ŽIJE PRAHA 6 Informace z Městské části
K
e dni 30. června 2007 mají být zrušeny dětské jesle v Šantrochov ulici v Praze 6 – Pet inách. Rozhodlo tak vedení M stské části, a to i p es to, že za zrušené za ízení nebude k dispozici náhrada. Ke zrušení jeslí nás vedly ekonomické výsledky. Náklady na provoz jeslí jsou extrémně vysoké..., ekl k tomu starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa a dodal, že z p ibližn dvou desítek d tí, které do jeslí pravideln docházely, pochází jen dev t p ímo z M stské části Praha 6, a z nich sedm p ejde po letních prázdninách do školky. Jedna z vedoucích pracovnic jeslí v Praze 6 Markéta Pokorná potvrdila, že zájem o umíst ní d tí do jeslí je trvalý a že rodiče se na takovou možnost neustále ptají. Jesle byly po t i léta v provozu dokonce i v letních m sících. Rodiče
sice mohou své d ti sv it i soukromým za ízením tohoto typu, ale za n kolikanásobn vyšší cenu. K tomu Chalupa argumentoval: Jesle vykazovaly za rok ztrátu ve výši dva a půl milionu. Proto jsme se rozhodli, že raději budeme přispívat na péči přímo rodičům. P ísp vek by ovšem m ly dostávat jen rodiny s nízkými p íjmy. Rodiče podali proti uzav ení jeslí protestní petici, k níž Chalupa poznamenal: Rozumím, že se to rodičům nemusí líbit, ale přece nebudeme dotovat něco tak ztrátového. Vždyť takto nás každé dítě stojí až třikrát víc, než kdybychom rodičům přispívali přímo...
J
ist jste si povšimli, že na Wuchterlově náměstí bagry vyhloubily hlu-
bokou . jámu. Do vánoc, resp. do konce tohoto roku by totiž m ly na nám stí být v provozu nové podzemní garáže. Zajímav bude ešena úprava samotného povrchového prostoru nám stí: odborníci tu vysadí nové stromy a do dvou m síc po dokončení stavby uvedou v činnost vodní kaskádu, k níž bude pat it plastika t í bronzových koní. Autorem výtvarného návrhu trojice o je Michal Gabriel. Až do zahájení stavby sloužilo nám stí jen jako nep íliš vzhledné parkovišt . Podzemní garáže by m ly pomoci k vy ešení neuspokojivé situace v Praze 6, kde zaparkovat je stále obtížn jší. Pod nám stím bude k dispozici bezmála stodvacet parkovacích stání, jejichž cena se bude pohybovat od dvou a p l do t í tisíc korun m síčn .
N
aopak na Puškinově náměstí se podzemní garáže zatím stav t nebudou. Občanské sdružení Puškinovo náměstí p isp lo k tomu, že radnice od zám ru vybudovat pod nám stím parkovací garáže pro nejbližší čty i léta ustoupila. Na oslavu tohoto vít zství si Občanské sdružení pozvalo legendární undergroundovou skupinu Garáž.
T
aké na sídlišti Dědina se nebudou stav t hromadné garáže. Obyvatelé sídlišt nesouhlasí s realizací plánované výstavby nebo nemají v úmyslu garáže využívat p i odhadované cen 1.200.- až 1.500 korun m síčn . I když je na sídlišti nedostatek parkovacích stání, bude se z ejm i nadále parkovat všude, kde „se dá“, i za cenu porušování dopravních p edpis . Vedoucí odboru dopravy MČ Praha 6 Dana Charvátová k tomu ekla, že 40 procent obyvatel, kte í využívají automobil, vyjád ilo v pr zkumu (s celkem 976 respondenty) sv j souhlas s vybudováním garážového domu za uvedených cenových podmínek. Dalších 41 procent by souhlasilo jen v p ípad , že by bu to byl stanoven nižší poplatek nebo by d m byl postaven na jiném míst ; 19 procent by se stavbou garážového domu v bec nebo spíše nesouhlasilo. Nesouhlas vyjád ili zejména obyvatelé dom , jež s plánovaným místem pro garáže bezprost edn sousedí, protože se obávají negativního vlivu na životní prost edí (hluk, zplodiny z výfukových plyn atd.) Pon kud kuriozní výsledek p inesl pr zkum v otázce, zda v bec mají být n jaké garáže na )
D din postaveny: občané by si vznik garáží p áli, pokud by byly umíst ny na nevyužitých plochách okolo sídlišt (není však známo, komu tyto plochy vlastn pat í). Jak ekla Dana Charvátová, která považuje zastavení prací za neprozíravé (v ulicích Ciolkovského, u Valu a ve Vlastin ulici není možné dále rozší it počet stání), bude zahájeno hledání dalších možností k realizaci p vodního zám ru.
P
raha 6 pat í k m stským částem, které se v nují problematice silniční bezpečnosti systematicky a dlouhodob . Starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa oznámil zahájení nové dopravn -bezpečnostní kampan , která se snaží hlavn chránit d ti na cest do školy. Maskotem akce je kachnička, která převádí přes ulici své potomky, ekl Chalupa. „Kampa Prahy 6 však není zam ena pouze na d ti. Apeluje i na všechny dosp lé, kte í jsou zárove idiči, aby dali p ednost životu p ed rychlou jízdou a sundali nohu z plynu Praha 6 vynakládá na dopravní opat ení ke zvýšení bezpečnosti více než ostatní m stské části či magistrát. „Bez vstřícnosti řidičů a jejich pochopení budou, ale všechny speciálně značené přechody, zpomalovací zóny či reflexní doplňky pro děti docela zbytečné,“ vysv tluje starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.
V
pr b hu m síce dubna byli mnozí z občan Prahy trpce zklamáni a rozho čeni, když po p íchodu do budovy Pražské správy sociálního zabezpečení zjistili, že pracovišt ú adu bylo p emíst no do klientského centra v Sokolovské ulici v Praze 9 (v blízkosti stanice metra VYSOČANSKÁ). Správ ú adu občané právem vyčítají, že jim podala jen strohé oznámení bez bližšího vysv tlení nebo omluvy, a že st hování prob hlo v nevhodný čas. (P vodní termín byl stanoven na počátek roku, ale – jak vysv tlilo tiskové odd lení ČSSZ – nová budova nebyla včas stavebn dokončena a vybavena. Podle tohoto vysv tlení se te lidé mohou zaregistrovat nebo p eregistrovat na kteroukoli pobočku, která jim – polohou nebo jinak – lépe vyhovuje; jinak z stanou i nadále v evidenci na zmín né adrese nového pracovišt v Praze 9.
V
pátek 22.6. se od 19 hodin uskuteční v sále nebušické restaurace U Ády na Praze 6 první ročník rockového festivalu, který jeho po adatelé nazvali Nebušické Bušení. Na programu budou legendární Plastic People of the Universe, Vladimír Mišík, Ivan Hlas, Tony Ducháček & Garage, Norek a Nepe3. Program akce začíná v 19 hodin. Vstupenky za 100,Kč budou k dostání pouze na míst . V p ípad zájmu je rezervujte na kontaktech restaurace, které najdete na adrese www.uady.cz. Více info: www.joesgarage.cz nebo www.uady.cz
SNEO, a.s. a Mûstská ãást Praha 6 si Vás dovolují pozvat na
Caramella – ukázky country tancÛ l Country Ladies a Nota Bene – vystoupení hudebních skupin l Divadlo Vysmáto – loutkové pfiedstavení l McKenzie Brothers – westernová show s revolvery a honáck˘mi biãi l V˘uka country tancÛ pod vedením Davida Dvofiáka l R˘Ïování zlata s Jendou âervotou l V˘tvarná dílna s Ivou VodráÏkovou a Barborou Hubenou l Dfievafiská dílna Jana Nováãka l SoutûÏe a atrakce ve stylu country & western l Potya – ukázky a ‰kola pfiístrojového potápûní, fotografování pod hladinou Pohár Prahy 6 – vyhlá‰ení v˘sledkÛ sportovních soutûÏí Z· a vícelet˘ch gymnázií za ‰kolní rok 2006/2007
ãtvrtek 14. 6. 2007 , 10 – 18 hodin koupali‰tû Petynka , Praha 6 vstup zdarma, moÏnost koupání a obãerstvení po cel˘ den, zmûna programu vyhrazena, spojení: bus 108, 174, 180 a 217, zastávka Na Petynce
V č e rv nu s i z a hra jí 5.6.
Doxfall , BQFMBISBKÓDÓCSJUSPDLPWMJWOŞOBPE0 BT JT QP4 UFSFPQIPOJDT
6.6.
Side Stream Jazzband 1 BƃÈOLPWT LâUSBEJŘOÓKB[[ÓŘFL
7.6.
ALAF
D
Alternativní rock
12.6.
od
2
1
Tichá Šárka Tradiční střešovický akustický folk rock.
13.6.
á
tsk
otu b so v odin y h árt p í dn a r h za
. 6.6
7 00
,00
15
Každý, kdo p ijde v masce, dostane odm nu
Folimanka Blues )SBEOÓCJHCÓUKBLPżFNFO
14.6.
Rock´ n´ Roll Gang a Tony Škrášek , MBT JDLâ3 PDLO}3 PMMWQPEÈOÓOFT UÈSOPVDÓT LVQJOZ
17.6.
,--
9 .....9 . . . ito
j
mo
POCO LOCO Alternativní rock
19.6.
SPH - sdružení přátel hudby Kapela hrající klasický blues rock.
21.6.
Neon Black "LVT UJDLâLFMUT LâSPDL
27.6.
Albigens
koktejly od 39,--
Muzika pro náročné posluchače s dobovým gotickým i renesačním základem.
28.6.
Bílá nemoc Folk rock
Spojení: Tramvají od metra Dejvická, směr letiště Ruzyně, zastávka nádraží Veleslavín
; B Ř È UF L W ä EZ PE IPEJO
ŽIJÍ MEZI NÁMI NEJLEPŠÍ REKLAMOU JE DOBRÁ POVĚST, říká předseda BŘEVNOVSKÉHO SPOLKU ŽIVNOSTNÍKŮ
Tomáš Hudera Půjdete či pojedete-li ulicí Nad Hradním vodojemem, která vede souběžně s tramvajovou tratí z Petřin ke střešovické vozovně, jistě neujde Vaší pozornosti nově upravená budova s popisným číslem 25/17, v níž sídlí v Praze 6 proslulé a oblíbené řeznictví. Jeden z jeho spolumajitelů, TOMÁŠ HUDERA, stojí v čele společenské organizace, která sehrává významnou roli v životě občanů Prahy 6 a zejména pak Břevnova: SPOLKU BŘEVNOVSKÝCH ŽIVNOSTNÍKŮ. Od něj jsme se dozvěděli podrobnosti o činnosti spolku, o dnešním životě ve Starých Střešovicích i o starostech a radostech podnikání u nás. Jak vlastně, pane Hudero, vznikl Spolek břevnovských živnostníků a podnikatelů? Spolek funguje od roku 1992. Založen byl tehdy proto, aby v n m sdružení živnostníci a podnikatelé m li možnost realizovat n jaké společenské a ve ejné aktivity. Název SPOLEK BŘEVNOVSKÝCH ŽIVNOSTNÍKŮ A PODNIKATELŮ je p íliš dlouhý; když člov k n komu volá, občas – než se stačí p edstavit – zapomene, co mu vlastn cht l... Proto jsme letos v b eznu název zkrátili na pouhá t i slova: SPOLEK BŘEVNOVSKÝCH ŽIVNOSTNÍKŮ. Dnes už si totiž v tšina lidí pod ob ma t mi pojmy („živnostník“ i „podnikatel“) p edstaví v podstat otéž. To Vy osobně jste založení spolku inspiroval? Ne, jedním ze zakládajících člen spolku byl m j otec. Aktivity Spolku začaly organizováním BŘEVNOVSKÉ-
HO POSVÍCENÍ v roce 1994. Letos tedy p ipravujeme už v po adí čtrnácté posvícení. Lze íci, že je to v bec nejvíce navšt vovaná akce v M stské části Praha 6; posvícení se koná vždy začátkem m síce íjna, a jeho konání o nejbližším možném víkendu je bezprost edn svázáno s datem znovuvysv cení Kláštera sv. Markéty v B evnov . Až dosud to bylo vždy o druhém íjnovém víkendu; letos poprvé jde o první víkend a to 6. a 7. íjna. Posvícení je nejvýznamn jší každoroční akcí Spolku.
Pokud je p íznivé počasí, dosahujeme návšt vnosti cca t icet tisíc účastník ; takovým zájmem ve ejnosti se žádná jiná akce v Praze 6 chlubit nem že. Jak dlouho vedete Spolek Vy? P edsedou spolku jsem se stal v lo ském roce (2006); do té doby jsem byl členem p edstavenstva. Bez falešné skromnosti, ale taky bez chlubení musím íci, že nejen díky mn , ale zásluhou v tšiny člen p edstavenstva získal Spolek v pr b hu posledních osmnácti m síc jakoby novou jiskru:
všechno se zm nilo k lepšímu, všichni členové cht jí n čím aktivn p isp t, a každý d lá, co m že a co ho baví. To je hodn d ležité: tíha práce neleží na jednom jediném člov ku. P edstavenstvo funguje jako celek; ekl bych, že všichni pracují s láskou a – zadarmo! Začali jsme p ipravovat další akce – jako Masopustní průvod a Masopustní bál. Bál býval d ív jenom a výhradn na Praze 6; dnes už je takových akcí víc, ale ta naše je z ejm co do rozsahu nejv tší. Letos se konal už t ináctý v po adí. Ale to ještě není úplný výčet Vašich aktivit? Kdepak. Loni v prosinci jsme poprvé rozsv celi vánoční strom v B evnov , a z toho bychom rádi ud lali tradici. Pro členy spolku organizujeme spoustu jiných akcí, jako jsou nap . Zahradní setkání člen spolku, Martinská husa... ...co to znamená? Martinská husa – to je p átelské setkání člen Spolku v n které restauraci, p i n mž se k veče i podává pečená husa a svatomartinské víno. Jinou naší tradiční akcí jsou Čarod jnice; slet čarod jnic organizujeme každého 30. dubna (letos byl už šestý). První čty i setkání se konala na koupališti na Petynce, loni jsme šli společn s M stskou částí na Ladronku, letos poprvé jsme se sešli p ed klášterem v B evnov . Musím ovšem íci, že charakter Spolku počítá s jednou monstrózní akcí ročn – to je Posvícení; všechno ostatní chápeme „spolkov “. Zatímco M stská část na Ladronku p iláká omladinu, u nás se na „čarod jnicích“ scházejí p íslušníci r zných v kových skupin od t iceti do sedmdesáti let (n kdy p ijdou i starší občané). Letos se nás sešlo cca dv st padesát až t i sta. Do p lnoci nám hrála countryová skupina NET0PÝR, a všichni byli naprosto spokojeni. Proto chceme tuto tradici „malých spolkových b evnovských čarod jnic“ zachovat. Podporuje – finančně i morálně aktivity Vašeho spolku radnice Městské části Praha 6? Jist – a je to dosti významná podpora, z ejm díky tomu, že jsme nejlépe fungující spolek na Praze 6. Pracujeme jako občanské sdružení; radnice s námi spolupracuje a podporuje nás zejména proto, že trvale vyvíjíme aktivní činnost. Nejsme spolek, který by po ád jen n co kritizoval, i když jist máme taky n které výhrady a nenecháváme si je pro sebe. Ale hlavn se snažíme pomáhat
ty právem kritizované problémy n jak vy ešit a p ipravovat s M stskou částí i sami jiné, další akce. Máte pocit, že Vám konkuruje nějaký jiný, podobně organizovaný spolek na půdě Prahy 6? V Praze 6 existuje n kolik co do počtu člen i co do významu menších spolk . Ale žádný z nich se nechce poušt t do tak velkých akcí, jaké p ipravujeme my, nebo alespo o žádném takovém nevíme. Jde samoz ejm také a n kdy dokonce p edevším o peníze... Jak je získáváte? Dostáváme je ve form grant od M stské části, n jaké prost edky máme od sponzor a n co vyd láme na svých akcích (nap íklad z provozu kolotoč ve dnech Posvícení apod.). Tyhle t i zdroje pokryjí naše náklady. Sponzorování je v cí dlouhodob jší spolupráce: pokud vedoucí pracovníci firmy, která Vám dodá t eba instalaci WC, dob e v dí, že od Vás každý rok získají n jakou zakázku, pak je i jednání o cenách, o n jaké reklam i o svého druhu „reciprocit “ snazší: je to prost jednoduchý barterový obchod. Podílíte se na oslavách stého výročí ustavení Břevnova jako města? Byl to vlastn náš Spolek, který p išel asi p ed čty mi lety s iniciativou k oslav stého výročí m sta B evnova. Radnice Prahy 6 na p íprav oslav rovn ž taky nezávisle na nás pracovala, ale šlo o úvodní podn t zevnit Spolku. Pak jsme dali nápady a nám ty dohromady. Jedním z navrhovaných nám t byla sbírka finančních prost edk na stavbu nových varhan v bazilice u sv. Markéty v b evnovském klášte e. M stská část tento zám r podpo ila i finančn : byla první, která do sbírky vložila n jaké peníze. Tím se sbírka rozb hla. Když jsme tehdy ekli, že na opravu varhan pot ebujeme vybrat n jakých dev t milion korun, mnozí m li pocit, že tolik nikdy vybrat nem žeme. Dnes, kdy se sbírka uzavírá, máme vybráno kolem t inácti milion , takže zbudou peníze i na další úpravy interiéru kolem varhan – t eba na opravu barokní sk ín , s níž se p vodn nepočítalo. Všechno tedy dopadlo dob e: krom p ísp vku z rozpočtu m stské části jsme získali peníze i ze státního rozpočtu. Spoustu pen z darovali sponzo i, ale i malí dárci, jednotliví občané Prahy 6. P ijde-li t eba osmdesátiletá babička a p isp je stokorunou, moc Vás to pot ší... Stavbu provedla krnovská varhaná ská firma
Brachtl - Kánský; varhany jsou už vyrobeny, a všechno je p ipraveno k jejich instalaci do baziliky. 30. zá í 2007 o desáté hodin dopolední vysv tí nový nástroj opat Bernard Sawicki z Krakova, sám vynikající pianista a varhaník, který také na nové varhany na počátku bohoslužby zahraje. P i bohoslužb bude na nový nástroj hrát dlouholetý b evnovský varhaník ing. Marek Čiha , který je jakýmsi duchovním otcem a garantem kvality stavby nových varhan a zárove dramaturgem odpoledního slavnostního koncertu, jehož významnou protagonistkou bude známá česká houslistka Gabriela Demeterová, doprovázená dívčím houslovým orchestrem (od 15 hodin). 1. íjna v 19 hod. se uskuteční koncert um lc , kte í svým účinkováním na benefičních konmcertech p isp li ke sbírce na stavbu nových varhan. Velkou zásluhu na úsp šné realizaci tohoto zám ru má místop edsedkyn Spolku paní JUDr. Pavlová, která se toho úkolu ujala s nadšením. Už dnes se dá íci, že koncert bude patrn zcela vyprodán a na mnohé zájemce se už, bohužel, ani vstupenky nedostanou. Plánujete nějaké další koncerty na renovovaném nástroji? Díky p evorovi kláštera panu Petru Siostrzonkovi, s nímž velmi dob e spolupracujeme, určit se uskuteční n jaká další vystoupení našich varhaník – bude-li o n zájem. Ale musím taky prozradit, že už te za námi chodí zájemci, kte í tvrdí, že um jí hrát na varhany a že by si v klášte e sv. Markéty cht li zahrát... Na slavnostním večeru k „inauguraci“ nov opraveného nástroje by se m li podílat i hudebníci a skupiny, kte í účinkovali na našich benefičních koncertech v pr b hu čty
let, kdy se konala sbírka. O tom, kte í um lci to budou, rozhoduje vedením b evnovského kláštera. Další naší iniciativou byl podn t k uspo ádání rozsáhlých oslav stého výročí povýšení B evnova na m sto. Máme s prostorami v okolí b evnovského kláštera, kde oslavy prob hnou, dlouholeté zkušenosti z po ádání Posvícení. Pracovali jsme na p ípravách celý lo ský rok; snažili jsme se všechno „ladit“ do doby p ed sto lety, kdy tu probíhaly císa ské trhy. Zda se nám to povedlo, musí posoudit ve ejnost. Ale ekl bych, že jsme – také díky vedení M stské části Praha 6, která k oslavám p isp la tém stoprocentní úhradou náklad – dosáhli cenného úsp chu. Menší částku do akce vložil Spolek. My jsme spíše p isp li prací svých člen a zkušenostmi. Počasí nám p álo – a p i p íjezdu kočáru lemovala B lohorskou ulici spousta divák ; musím p iznat, že p i jednom setkání s panem starostou nás oslovila jistá dáma, která nám vnukla zám r vydat DVD se záznamem slavnosti. Snažíme se, aby vyšlo co nejd íve, snad do dvou m síc , tj. do konce července 2007. Všechno nasv dčuje tomu, že o záznam na DVD budou mít lidé zájem. Vždy nap íklad KNIHA O B EVNO V byla vydána ve stejném počtu kus jako KNIHA O BUBENČI a kniha P ED BRANAMI PRAHY, ale jen k publikaci o B evnov jsme museli objednat dotisk; od ostatních ješt zbývá n kolik kus k prodeji, zatímco KNIHA O B EVNOV byla b hem dvou m síc zcela vyprodána. Mohl byste čtenářům Veleslavína přiblížit historickou tradici firmy, kterou ve Spolku zastupujete? Jsme rodinná firma, a já jsem jedním ze čty spolumajitel (táta, máma, sestra a já). Zabýváme se výrobou a prodejem uzenin a prodejem masa. Všichni máme stejné podíly. Firmu jsme založili hned po revoluci, v devadesátém roce, ale její historická tradice je podstatn delší. Založil ji v roce 1924 d da jen o n kolik dom dál, než je její sídlo dnes. Dnešní sídlo začal d da stav t v roce 1926; tam byla výrobna v provozu až do roku 1948, kdy byla firma znárodn na. (Potom tam byla umíst na mj. výrobna hraček, pak budovu p evzal podnik PRAMEN MASO PRAHA, který tam výrobu uzenin obnovil; tak tomu bylo až do roku 1981, kdy bylo rozhodnuto, že celá ulice bude zbourána a budou tam postaveny rezidence a pracovišt velvysla-
nectví tzv. lidov demokratických zemí - Bulharska, Rumunska, Ma arska, Koreje atd.). Musím íci, že jsem moc rád, že ke zbourání a k nové výstavb tehdy nakonec nedošlo, protože díky tomu z stala ulice Nad Hradním vodojemem v p vodní podob . I když jist dnes už nemá tehdejší kolorit, p esto je to podnes jakási vesnice v centru Prahy. Když jsme pak v roce 1990 získali náš d m zp t do vlastnictví, rozjeli jsme i p vodní výrobu a prodej. Náplní činnosti je jen prodej masa a masných výrobků, nebo i výroba, resp. i konzervace ze surovin? Výroba masných výrobk ano, konzervace nikoli; dále vedeme prodej masa a uzenin. A kdo Vám dodává suroviny? Maso odebíráme z r zných porážek (Český Brod, jižní Čechy), ale jen od t ch podnik , které nemají vlastní výrobnu. Vlastní jatka ale nemáme. Rozhlédne-li se nezaujatý pozorovatel po Praze 6, mohl by nabýt dojmu, že vlastně nemáte téměř žádné konkurenty. Je to tak? Jedna malá prodejna je snad na Kladenské ulici pod poštou? Kdepak, ta už je nejméně rok zrušena, stejně jako je už řadu let zlikvidována prodejna v ulici V Nových Vokovicích, kde se teď prodává kování. Nejbližší prodejna je skutečně až ta na Dejvické třídě! Na druhé stran ovšem zase t eba B lohorská t ída je prodejnami masa p ímo zahlcena, ba p esycena. A pláčeme tam všichni – my tam rovn ž máme jednu ze t í našich prodejen masa a uzenin (druhá – prodejna masa, uzenin a jídelna - je v naší „domovské“ ulici Nad Hradním vodojemem, t etí pak je prodejna uzenin na t íd Jugoslávských partyzán 40). Máte nějaké vysvětlení pro to, že tenhle problém sám trh nevyřešil?
Jist jste si povšimli, že v pr b hu posledních dvou let nebyl v Praze 6 otev en žádný nový obchod. Podle mého soudu na tom má sv j podíl p ísnost českých veterinárních a dalších p edpis , které jsou podstatn tvrdší nežli p edpisy Evropské unie. Všechno je tím pádem dražší. Investice, které musí podnikatel bezpodmínečn vložit do za ízení nového obchodu, aby splnil zákonné p edpisy, jsou tak nákladné, že mnozí se svého zám ru rad ji vzdají, tím spíš, že taková velká investice je dnes jen st ží návratná. A Vy ty předpisy ve svých provozovnách splňujete? Ano, musíme je spl ovat, protože jinak by nám provoz p íslušné ú ady nepovolily. V minulosti jste se do jisté míry angažovali i ve sporu o střešovickou komunu squaterů, zvaných Medáci. V Reflexu o Vás napsali: Když kauza Medák dosp la do stadia, že t emi domečky na spadnutí ve Starost ešovické ulici se zabýval starosta v místním šet ení, vešel MUDr. Pavel Bém do st ešovického eznictví uzená ství U Huder . Tady spat il muže v eznické zást e a s nožem v ruce. „Pane starosto, vždy my se známe ze Strakovky!“ Když si dr. Bém odmyslel zást ru a n ž, dal panu Huderovi za pravdu: znají se ze Strakovky, kam pan Hudera dodával maso a uzeniny. Rodina Huder dodávala uzenky do Strakovky a na Hrad za první republiky, za bolševika, i v dob , kdy byl dr. Bém vládním zmocn ncem pro drogy. Není to znakem n jakého elitá ství, ty stejné uzenky se prodávají i v jejich starost ešovickém uzená ství...“ Bylo to tak, jak tvrdí Jiří X. Doležal? A můžete popsat Vaše angažmá v kause Medáci? De facto se v této kauze angažo-
P i oslavách 100 let B evnova
valo Občanské sdružení Střešovice; díky jemu a M stské části Praha 6 se poda ilo squatery odtamtud vyhostit. Domy jsou dnes zrekonstruovány tak, aby to odpovídalo jejich p vodní historické podob ; myslím si, že i okolí dvou z t ch t í dom (t etí ješt není hotov) vypadá opravdu hezky; uvidíme, jak se v ci budou dále vyvíjet. Když jsem si poprvé p ečetl citovaný článek, dostal jsem ... slovo vztek je p íliš slabé, m lo-li by vyjád it mé pocity. Začal jsem se pídit po autorovi; dohodl jsem se s Ji ím X. Doležalem na sch zce na pátek ve 13 hodin. Doležal p išel až o čty i hodiny pozd ji, a divil se, když jsem mu ekl, že te už na n j nemám čas. V prvé fázi jsem cht l podat žalobu – ale lidé mi to rozmluvili s poukazem na to, že na článek se brzy zapomene, zatímco soud bude trvat dlouho, a nebude to nic p íjemného. Ale zrovna te , v pr b hu oslav na Dejvické, mi n kdo, kdo si z ejm zmín ný článek p ečetl na internetu, vyčetl: „Vždyť Vy jste dodávali za komunistů na Hrad!“ Jak jsme mohli, když v té dob existovaly jen státní podniky? Pravda je, že od roku 1992 dodáváme na Ú ad vlády – a nejde v bec o to, kdo práv vládne. Dodáváme tam proto, protože jsme se osv dčili a jsme schopni jim dodat zboží v požadované kvalit . Po jistou dobu jsme dodávali i na Hrad, i do Parlamentu. Pokud pak jde o kauzu Medáci, na kterou jste se ptal, podpo ili jsme M stskou část v úsilí o vyst hování squater ze Starých St ešovic, protože jako občanské sdružení si s takovým problémem sami poradit nem žeme... Nevadí Vám, že pomalu, ale s drtivou jistotou berou za své postupně všechny tradice starých Střešovic? Jaké tradice p esn máte na mysli? Ty, o nichž jsme psali ve Veleslavíně 39 už před lety v rozhovoru se starostřešovickým pamětníkem panem Jaroslavem Sochůrkem (viz VELESLAVÍN 39, roč. 2, 2002, č. 2 – 5). V historických domech, které z staly zachovány, se jejich obyvatelé narodili a vyr stali v nich, bydlí v nich a p edávají je dalším generacím. Znají se po desetiletí a jsou si v zájemn blízcí. Kdežto nové domy, které tam te byly vybudovány, p vodní stavebníci často pronajímají. Nyn jší obyvatelé t chto nových byt v tšinou ráno odejdou do práce a vracejí se až večer, takže se navzájem nestýkají, ba často se ani
neznají. To zp sobuje, že i Staré St ešovice začínají být m stem. Na druhé stran ale jsou tu i jiné s tím související problémy: p ipojit se prost ednictvím telefonní linky na internet není dnes ve St ešovicích možné, protože je tam sí , instalovaná p ed padesáti lety, a nikdo ji není ochoten rekonstruovat! N kdejší Telecom (dnešní firma O2 Telefónica) prost zapomn l ve St ešovicích vykopat a položit kabel. Není tam ani sí kabelové televize, která by interne tové spojení umožnila, a i spojení p es mobilní sí je svým zp sobem proble matické: já sám nemám k dispozici ani p l Giga! Budete jako firma expandovat i mimo Prahu 6? Zhruba p ed t emi lety jsme p ešli ke strategii, jejíž hlavní zásadou je: vyráb t kvalitní uzeniny. Ne, že bychom je p ed tím ned lali, ale snažili jsme se vyráb t jich hodn . Dnes se nám osv dčuje vyráb t rad ji v malém a d lat opravdovou ruční práci ve vysoké profesionální kvalit . Díky tomu je i cena našich výrobk o poznání vyšší, takže nem žeme a ani nechceme konkurovat velkým masokombinát m, Makru a pod. Proto dodáváme cca sedmdesát procent produkce do našich t í vlastních obchod , zbytek pak t m obchodník m, jejichž zákazníci cht jí kvalitního “bu ta“, na kterém si po opečení opravdu pochutnají, a jsou ochotni si ho i zaplatit. Kvalitu jim garantujeme. Nemáte odbytové potíže? Vždycky je k dispozici n jaká výrobní kapacita, o kterou m žeme produkci navýšit. Netvrdím, že jedeme na sto procent. Ale nechceme vyráb t ve velkém množství za každou cenu. Výrobní náklady, tj. energie atd., jsou dnes ovšem mimo ádn , nebývale vysoké. Asi p ed t emi lety jsme založili i cateringovou firmu, která je dnes už dob e zavedena díky tomu, že jsme si vytvo ilipov st kvalitních dodavatel . Nejúčinn jší reklamou – mnohem p sobiv jší, než reklama za velké peníze v mediích – je dobrá
pov st, tedy fakt, že lidé o Vás mluví v dobrém. Už dvakrát za sebou jsme cateringov „na klíč“ zajiš ovali akci GOLFISTA ROKU; letos jsme se postarali o catering p i premié e Formanova filmu GOYOVY P ÍZRAKY asi pro 950 účastník , atd. Ob odv tví naší činnosti jsou tak užitečn propojena. To byly nejv tší akce, které jsme po ádali. Je samoz ejmé, že zajiš ujeme i cate ring pro menší počet účastník i pro mEnší společnosti. Takže jste na území Prahy 6 rádi? Už jsem n kolikrát p i r zných p íležitostech ekl, že se mi Praha 6 líbí a že bych se nikam necht l st hovat. Najdete tu všechno: kulturu, sport i p írodu – na kole jste v Šárce za pár minut.Praha 6 d lá všechno pro to, aby její obyvatelé nemuseli nikam jezdit a m li všechno ve svém dosahu. Díky panu starostovi Chalupovi je Praha 6 skv le „zásobena“ kulturními událostmi a je prost taková, jaká je: p itažlivá a p íjemná. A já nevím o žádné jiné části Prahy, kde by se nap íklad v oblasti kultury d lo tolik zajímavého, jako práv u nás v Praze 6! (ed)
Snímky Ivan Kuptík a archiv T.Hudery
...od nemoci ke zdraví... Přístup k pacientům se od roku 1989 zásadně změnil, říká vedoucí lékař oddělení všeobecných interních lůžek
MUDr. ILJA KOTÍK .
Oddělení všeobecných interních lůžek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze poskytuje svým pacientům terapeutické a diagnostické postupy, odpovídající současným trendům v medicíně vnitřního lékařství. Náplní činnosti je specializovaná diagnostická péče, pregraduální a postgraduální výuka a aplikovaný výzkum. Oddělení úzce spolupracuje s dalšími specializovanými pracovišti interní kliniky ÚVN a s dalšími odbornými odděleními v rámci Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Funkční vazba spojuje oddělení s tzv. komplementem, tj. s radiodiagnostickým oddělením, s patologicko-anatomickým oddělením, s hematologickou a biochemickou laboratoří atd. Oddělení všeobecných interních lůžek vede od roku 1992 MUDr. ILJA KOTÍK (1947). Pane primá i, byl jste po adu let osobním léka em prezidenta České republiky a stál jste v čele jeho léka ského konzília. Václav Havel v té dob prošel n kolika vážnými onemocn ními. Jak vzpomínáte na dobu svého p sobení ve službách prezidentské kancelá e? Život b ží rychle. Uv domil jsem si to nedávno p i rozhovoru s mladými léka i. Když jsme mluvili o otázkách, jež souvisely s touto mou funkcí, ekli mi, že si na období, kdy jim bylo šestnáct a m li jiné starosti, ani moc nevzpomínají. Zp tn se na tyto události vzpomíná již lépe. Prolínaly se v nich jak ty velmi dramatické, tak i n které zajímavé zážitky. Stresové prožitky se časem maličko zahlazují. Dovedete si jist p edstavit, jak jsem se asi cítil, když jsem m l začít pečovat o prezidenta republiky, který trpí zhoubným onemocn ním, jež m lo v té dob až v devadesáti procentech
10
nep íznivou prognózu. N jak se musíte vyrovnat s obrovskou odpov dností za zdraví osobnosti, která je v pov domí nejen všech občan České republiky, ale prakticky celého sv ta! Pana prezidenta jsem tedy p evzal krátce po operaci, kterou provedl prof. MUDr. Pavel Pafko. Rodina pana prezidenta si pak zvolila léčení v Úst ední vojenské nemocnici. Její editel se mn jednoho dne zeptal, zda bych byl ochoten – protože jako internista mám k takovému úkolu nejblíže - péči o pana prezidenta vzít na svá bedra. To je úkol nanejvýš čestný, jaký se neodmítá, zvlášt když jsem byl vojákem. Pokládal jsem tehdy za zázrak, že v obou případech těžkého onemocnění se podařilo nepříznivou situaci změnit... Ano, p i tak závažných onemocn ních, která pan prezident prod lal, se všechno mohlo vyvíjet nep ízniv . Mohlo to dopadnout špatn . Každé léčení na jednotkách intenzívní péče nebo na anesteticko-resuscitačních odd leních, zvlášt b hem ízené ventilace, bylo provázeno kritickým stavem. Tak tomu bylo i p i závažném st evním onemocn ní, které vzniklo nečekan v Rakousku. Tam odjel pan prezident beze mne, nebo v té dob považoval moji p ítom nost za zbytečnou (šlo totiž vlastn o dovolenou, a p ed odjezdem byl Václav Havel v pohod ). Z ryze medicinského hlediska jsme sice na ledacos zvyklí, ale ve své funkci jsem byl od počátku pod neustálým tlakem médií; to bylo vyčerpávající. Noviná i a redakto i jsou r zní. Krom t ch solidních existuje ohromné množství bulváru, a ten nezajímá b žná informace o zdravotním stavu. Hned m j první styk s redaktory m l tento charakter: nevinný rozhovor o tom, že jsem p evzal pana prezidenta do léka ské péče, byl pojat úpln jinak, než jsem uvedl. A
tak jsem se ze sd lovacích prost edk dozv d l, že nemám zájem o prezidentovu p edchozí zdravotní diokumentaci, že nehodlám komunikovat s jeho p vodním ošet ujícím léka em, atd. To samoz ejm nebyla pravda. Získat veškeré informace bylo pro mne d ležité. Ale – jak asi víte – p edávání dokumentace z jiných zdravotnických za ízení je i z právního hlediska vždycky problémem – a to u každého nemocného... To jsem ale ješt nev d l, co m teprve v budoucnu čeká. Otázky m ly i politický podtext (nap íklad: Kdy odstoupí pan prezident ze své funkce?). Ztrácel jsem soukromí. Telefonovali mi b hem víkendu, svátk , dovolené, v noci – a než jsem si zm nil číslo pevné linky, i mé manželce, n kdy s agresivním podtónem. Používali nejr zn jší finty, jak mne „dostat“; forma byla r zná – od „vypnutých mikrofonů a kamer“ až po neoficiální telefonáty, které údajně „nejsou součástí reportáže“. V Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích působíte od roku 1977. A předtím? Studoval jsem na fakult všeobecného léka ství Univerzity Karlovy a promoval jsem v roce 1972. Po promoci jsem krátkou dobu p sobil na gynekologicko-porodnickém odd lení v chomutovské nemocnici, a po n kolika m sících jsem nastoupil k výkonu základní vojenské služby jako posádkový léka v Karlových Varech. Vzhledem k tomu, že jsem tam nedostal slíbený byt, rozhodl jsem se nakonec po porad s manželkou p ijmout nabídku stát se vojákem z povolání – s tím, že jsem tém okamžit dostal byt v Karlových Varech. Protože jsem tehdy byl krátce ženat, bylo mou prioritou – krom budování profesní pozice – i budování „rodinného hnízda“. Prost jsme cht li být se ženou spolu. Proto jsme byli
ochotni odejít z Prahy kamkoliv. Krátce poté, co manželka získala zam stnání ve Varech a co jsme si za ídili byt, musel jsem se začít v novat postgraduálnímu studiu, jež bylo u voják - léka velmi rozsáhlé. V praxi to op t znamenalo odloučení od „rodinného krbu“. Sotva jsem absolvoval chriurgické “kolečko“ ve vojenské nemocnici v Plzni, jezdil jsem do Prahy na I. vnit ní odd lení v Úst ední vojenské nemocnici. Potom následovala p edatestační p íprava na Vojenské léka ské akademii v Hradci Králové, kde jsem také získal atestaci I. stupn z vnit ního léka ství. Po celou dobu jsem stážoval na interním odd lení v ÚVN, což mi velmi vst ícn umož oval m j tehdejší posádkový velitel. Profesní pozici jsem si tedy pomalu budoval, ale na úkor rodinného života. Se ženou jsme se totiž vídali jen o víkendech, a ani to ne pravideln . O narození obou syn jsem se vždy dozv d l jen po telefonu, a nikdy se mi nepoda ilo „být u toho“. Vaší specializací byla už tehdy kardiologie? Nikoliv. Jak jsem již uvedl, musel jsem nejprve získat atestaci z vnit ního léka ství. Kardiologie mi začala být blízká b hem mých stáží na interním odd lení v Praze, kde byla tehdy kardiologie na velmi vysoké úrovni. Rozvíjela se zde jednak kardiochirurgie (ale pro tu, p estože m lákala, jsem byl gracilní), jednak zde začala vznikat první koronární jednotka, která byla vybavena velmi dobrou monitorovací technikou (paradoxn získanou od americké firmy GENERAL ELETRIC), takže bylo možné účinn léčit nap . poruchy srdečního rytmu u pacient se srdečním infarktem. Tím se u t chto pacient výrazn snižovala hospitalizační úmrtnost. Líbilo se mi, že to není „obyčejná rutinní“ interna, a že život ohrožující stav lze efektn ešit defibrilací; dokonce se zavád ly zevní kardiostimulátory a začalo se s katetrizacemi koronárních cév a chlopenních vad. V roce 1977 jsem se rozhodl požádat o p eložení do Prahy. To v té dob v bec nebylo jednoduché. P i p ijímacím pohovoru se m tehdejší editel nemocnice generál MUDr. Szabo zeptal, co chci d lat. Mému p ání pracovat na interním odd lení se jen suše zasmál a ekl: To jsou mi nápady! Tady máme všechno plné... A navrhl, že m za adí na patologii. Na mou námitku, že jsem získal atestaci z interny, poznamenal: To je přeci úplně jedno. My potřebujeme patologa. Nakonec to
Na pracovní cest s Václavem Havlem v USA
p ece jenom dopadlo dob e a byl jsem p ijat na interní ambulanci. Zklamání z toho, že jsem nebyl p ijat na l žkové odd lení, bylo kompenzováno tím, že ambulanci vedl MUDr. Jan Háša, velmi p íjemný, vzd laný a inteligentní pán, který sem byl – tak trochu z trestu za své politické názory – „odsunut“. Nebránil mi, když jsem po roce znovu požádal o p e azení na I. interní odd lení, které v té dob vedl prof. MUDr. Vladimír Dufek, Csc. Tento šéf mi nakonec umožnil, abych se p es klasické odd lení dostal na vytouženou koronární jednotku. Tady jsem postupn prošel všemi funkcemi – od ordináe p ed vedoucího jednotky intenzivní péče až k funkci zástupce primá e. V roce 1992 jsem byl jmenován do funkce primá e I. vnit ního odd lení, aniž bych o to usiloval. V té dob byla v ÚVN t i interní l žková odd lení. Ta m la krom všeobecn interních l žek specializované části. III. vnit ní odd lení se specializovalo na nefrologii a dialyzační metody, II. odd lení na gastroenterologii a rozvíjení endoskopických metod, I. odd lení na kardiologii, která se stala mým celoživotním osudem. Po roce 2004 jste se významným způsobem podílel na transformaci původních vnitřních oddělení ÚVN do podoby I. interní kliniky Lékařské fakulty UK. V čem ta transformace spočívala a proč k ní došlo? Nyní jsme I. interní klinikou Léka -
ské fakulty Karlovy univerzity a ÚVN. Vždy jsem toužil po tom, aby se naše interní odd lení stala i klinikou: M j podn t p ijal za sv j a dotáhl dho k úsp šné realizaci doc. MUDr. Miroslav Zavoral, PhD. Tak došlo ke spojení všech t í interních odd lení a interní ambulance pod jednu „st echu“, s tím, že jim byly ponechány p vodní specializace. V rámci kliniky p sobí samostatné kardiologické odd lení s koronární jednotkou, gastroenterologické odd lení s moderním endoskopickým pracovišt m a s metabolickou jednotkou, nefrologické odd lení s dialyzační jednotkou a interní ambulance s jednotlivými poradnami. Nov vzniklo odd lení všeobecn interních l žek. Ale rozčlen ní pracoviš je rozsáhlé. Stali jsme se tedy součástí výukové báze I. léka ské fakulty UK. P ipravujeme mediky nap . p ed státními zkouškami, ale máme tu i mladší studenty, kte í u nás každoročn absolvují povinné stáže apod. Já jsem po odchodu do d chodu (i vojenského) už p enechal místo na kardiologii mladším, a intenzivní medicin se už aktivn nev nuji. Mám radost, že kardiologové mají možnost dalšího r stu a že v této oblasti zvládají daleko složit jší léčebné i diagnostické metody, než jaké jsem znal já a moji vrstevníci. (ed) Druhou část rozhovoru s MUDr. Iljou Kotíkem otiskneme v příštím čísle
11
Ze šera pravìku Veleslavína a okolí (4) Praha 6 v neolitu Seriál Jana Turka pokračuje
hroby z téhož období, pravd podobn poz statek rozsáhlejšího zničeného poh ebišt . Oba hroby obsahovaly po jedné masivní hrncovité nádob s pupky. Nálezy jsou uloženy v Muzeu hl. m. Prahy.
dnes čtvrtou částí Velmi bohaté osídlení z období prvních zem d lc se nacházelo na rozsáhlých sprašových náv jích Dejvic a Bubenče. Mnohačetné nálezy z období lineární i vypíchané keramiky sv dčí o značné hustot zasídlení. Za zmínku stojí zvlášt nejv tší poh ebišt kultury s vypíchanou keramikou v Praze, které bylo objeveno Libuší HorákovouJansovou na počátku 30. let v dnešní Terronské ulici. Bylo zde zjišt no celkem 16 keramikou bohat vybavených žárových poh b se spálenými ostatky na hromádce vedle nádob nebo s popelem uloženým v urn . P dorysy dlouhých dom nebyly bohužel v Dejvicích a Bubenči zachyceny; je tomu tak pouze proto, že archeologický výzkum zde probíhal
Kostra člověka nalezená společně s lineární keramikou a troskami stěn domu v sídlištní jámě v Nové Liboci
nesystematicky a v pom rn omezených plochách. Vzhledem k velmi rozsáhlé oblasti pokryté v této části Prahy neolitickými sídlištními nálezy lze p edpokládat, že se zde mohla nalézat soustava kontinuáln se posouvajících sídelních areál . LIBOC A RUZYNĚ V Praze prozatím nejv tší v ploše odkrytá aglomerace sídlištních nález kultury s lineární a vypíchanou keramikou pochází z povodí LitovickéhoŠáreckého potoka v Ruzyni a Liboci, kde byly postupn zkoumány v tší části neolitických obytných areál . V souvislosti s postupující výstavbou zde výzkumy probíhaly již p ed 2. sv tovou válkou, pozd ji v 70. a 80. letech a konečn v roce 2004 v lokalit Nová Liboc. Zvlášt posledn jmenovaný
12
VOKOVICE
Břidlicová sekera a vrtaná mramorová tesla, posmrtná výzbroj muže kultury
výzkum Michala Bureše p inesl velké množství neolitických nález . Na tém t ech hektarech byla odkryta část obytného areálu kultury s lineární keramikou s p íkopem, který z ejm p vodn ukotvoval lehkou palisádu či plot. Z dlouhých dom zde byly zachyceny jen jednotlivé sloupové jámy a podlouhlé jámy podél jejich st n. Význam více než patnácti zjišt ných poh b z období kultury s lineární keramikou spočívá nejen v jejich rekordní četnosti, ale také v prostorových vztazích k obytnému areálu. V dob vzniku této kapitoly zde bylo evidováno již ke dvaceti poh b m, z nichž v tšina náležela do období lineární keramiky. N které poh by byly uloženy v obdélných nebo oválných hrobových jamách, v tšinou na pravém boku, a n které byly provázeny poh ebními milodary. Jiné poh by byly zachyceny v zásypech sídlištních objekt , a to jak v rituální skrčené poloze, tak také v podob jednotlivých kostí. Na poh ebištích z období lineární keramiky je pom r mezi poh by muž a žen co do počtu vyrovnaný, jen d tí je podstatn mén . V Liboci jsou však d tské poh by zastoupeny hojn ji. Z poh ební výbavy lze zmínit provrtanou plochou teslu z mramoru, kopytovitou sekeru v hrob jednoho z muž a ozdobu krku a hlavy z provrtaných lastur v jednom z ženských hrob .
Starší nálezy sídlišt prvních zem d lc pochází z pole pana Hamerníka, jež je dnes v prostoru ulic K Červenému vrchu, Na Volánov , U vokovické školy, Na luzích. P i hloubení jámy pro sloup zaznamenal v roce 1932 A. Knor na dn sídlištní jámy kostrový poh eb, snad ve skrčené poloze na pravém boku. Objekt byl výrazn poničen ješt p ed p íchodem archeolog . Kost né šídlo, pazourek, kančí zub a n kolik st ep nalezených
Zlomek lineární keramiky s výjimečným zobrazením lidské postavy z Hostivic u Prahy
na dn jámy mohou objekt datovat do období s lineární keramikou. V roce 2002 byl M. Burešem proveden záchranný archeologický výzkum lokality z v tší části protiprávn zničené stavbou administrativního a skladového areálu Olympus ve Vokovicích, mezi ulicemi Evropská a Ke dvoru v Praze 6. Z torza prav ké lokality bylo dokumentováno asi 8 sídlištních objekt s nálezy starší a rozvinuté lineární keramiky. Další vokovická lokalita poskytla nálezy z mladšího neolitu, a to v prostoru ulice V st edu, u domu pana Buriánka. Roku 1933 zde byla zaznamenána VELESLAVÍN jáma kultury s vypíchanou keramikou. Krom keramických st ep obsahovala Dosud jediným nalezišt m z obdo- i kamenný nástroj. bí mladší doby kamenné ve VeleslavíNa tento výzkum práv v dnešních n je Bývalá cihelna Víde ské banky, dnech navázala společnost Archaia, jižn od Evropské ulice. Dnes je v t ch- která za podstatn lepších vztah to místech areál Fakulty t lesné výcho- s investorem p edstihov zkoumá vy a sportu Univerzity Karlovy (v ulici oblast kolem Vokovického dvora, kde v José Martího). Zaznamenány byly jak budoucnu vyrostou další budovy firmy sídlištní, tak hrobové nálezy kultury s Olympus. lineární keramikou. Jáma VI, zkoumaná J. A. Jírou v roce 1896, obsahovala lebku dosp lého muže a dv nádoby. J. A. Jíra zde dokumentoval také Pátý díl seriálu Jana Turka najdesídlištní objekty kultury s vypíchanou te v prázdninovém dvojčísle keramikou. Registroval dva žárové
PTÁCI NA ÚZEMÍ PRAHY 6 III. Stanislav Srnský Ze šplhavých jsou u nás nejpočetn jší a nejhlasit jší strakapoudi. Ti k ičí, jestliže je n kdo v
jejich rajonu vyruší. Velmi hlasit se ozývají mladí ptáci v hnízdních dutinách; známé je tém celoroční bubnování strakapoud na n kterou ozvučnou v tev, jež ostatním oznamuje hranice jejich teritoria. Žluny se ozývají z nejvyšších v tví melodickým voláním také p i spat ení chodce na zemi. Vypadá to,jako by p íchozího zdravily; jde ovšem o varování ostatním. Žluna si ráda zabubnu-
je i na kovový okap nebo ocelový stožár elektrického vedení. To se pak rozléhá po okolí jako činnost v klempí ské díln . Ze šplhavc m žeme žlunu nejčast ji vid t na trávnících, kde ničí mraveništ a polyká kukly i mravence.
Datlů není na území Prahy 6 mnoho, ale dvakrát až t ikrát do roka jsou k spat ení. Nejp kn jší zážitek s datly nastal, když jsem se v údolí Divoké Šárky dostal pod mohutný topol, ukrývající datlí hnízdo v okamžiku prvního
vylet lo z hnízda a p o d a ilo se mu p ejít v plynulý let, všichni ostatní ho následovali a jejich k ik pon kud ztichl. Nevid l jsem už, jakposlední z vyve-
dených datl p istál; všichni totiž zmizeli mezi stromy na stráni. Z podčeledi hrabavých zmizely z Dejvic koroptve, občas p elétávající v okolí Červeného vrchu. Z Divoké Šárky i pod St ešovicemi je ale ješt možno slyšet volání bažantího kohouta. Stane se, že mezi panelové domy občas bažant zabloudí. Dlouho jsme z okna sledovali, jak se po trávníku u dom mezi Evropskou a Arabskou ulicí prochází p kn vybarvený kohout.
vylétání mladých z dutiny. Již ze značné dálky bylo slyšet, že se d je n co neobvyklého. Lužním lesem se ozývalo vícehlasné a hlasité volání. Pod topolem jsem zjistil, že vysoko na kmenu vystrkuje z dutiny hlavu neustále k ičící mladý datel. V okolí poletovali a usedali na kmeny strom další čty i datli, rodiče a dva mladí, kte í již hnízdo opustili. Mladým se občas p istání na kmen nepovedlo. Všichni o p ekot hlasit vyzývali poslední mlád k opušt ní dutiny. Dobrou čtvrtČtvrtou část vyprávění Stanislava hodinu jsem stál za kmenem a Srnského o ptactvu na území Prahy 6 sledoval jak to dopadne. Když najdete v letním dvojčísle t etí mlád spíše vypadlo než VELESLAVÍNA 39 13
PRAHA 6 HISTORICKÁ Co ještì nevíme o Bøevnovì (5) V pátém díle seriálu se dočtete o dalším rozvoji Břevnova v 19. a 20 století P evážným zdrojem obživy b evnovských občan bylo sice zemědělství, ale současn se na p elomu 19. a 20. století dočkala prudkého rozkv tu také řemeslná práce: po celých Čechách byl znám a oblíben b evnovský perník, jedním z výnosných pramen výd lku bylo rukavičká ství, cen na byla práce výrobc ková ských m ch a sedlá ského zboží (tak nap íklad firma Beneš a syn vyvážela toto zboží do ciziny, kde získala na výstavách četná ocen ní), atd. V B evnov p sobili truhláři, kamnáři, natěrači, hrnčíři (velkou hrnčí skou dílnu provozovali Václav a Josef Klausovi v Tejnce); architekt Václav Holeček zam stnával až t i desítky pracovník ve velké klášterní cihelně. Specifickou profesí byla činnost tzv. nabíječ pecí, emeslník , kte í v okolí B evnova t žili kvalitní hlínu a tu vyváželi v počtu až dvou set voz do Prahy i za hranice; dále tu byli zedníci, fasádníci, štukatéři (tak nap . štukatér Josef Procházka daroval plastiky Daniela Adama z Veleslavína a Františka Palackého b evnovské škole). Mnozí obyvatelé Malého B evnova pracovali jako kováři a sýraři; všeobecn byly oce ovány výborné vlastnosti b lohorské opuky, používané i na mnohých stavbách v Praze jako kvalitní stavební kámen. P i t žb opuky byly nap . v roce 1853 objeveny součásti zkan liny velkého ješt ra Aptychodon createeus, nalezené p i získávání kamene ke stavb nádraží na Smíchov a darované českému muzeu; kuriozitou svého druhu byla tzv. varhanárna, dílna na výrobu varhan, kterou vybu-
14
doval v n kdejším klášterním pivovaru stavitel varhan Schiffner; ten také uvedl po oprav do provozu staré varhany v kostele sv. Markéty. Historikové zatím p esn neodpov d li na otázku, jak vznikla břevnovská radnice: podle n kterých pramen prodal klášter v B evnov v dob sta-
k usilování občan osady Horní Liboc o odtržení od B evnova... Dosáhli nejprve p ičlen ní ke škole v Dolní Liboci; na sklonku roku 1890 byla osada Horní Liboc odd lena od B evnova a p id lena k Dolní Liboci. V témže roce 1890 bylo vyhov no i požadavku pražských bankovních dom , které kv li zjednodušení platebního styku a úv rových operací usilovaly o sjednocený název pro celou obec – Břevnov.
Zahradní restaurace Marjánka ve 30. letech rostování Josefa R žičky v roce 1883 obci pozemek o vým e 30 čtverečních sáh za 210 krejcar , a na n m byl pak v roce 1884 vystav n obecní d m, hasičská k lna a „lezačka“; s jistotou lze však íci, že správa obce byla umíst na ve škole na B lohorské t íd v č. 182/171. Budova byla postavena v roce 1886, kdy starostou byl (v letech 18861890) Jan Tellinger. Koncem roku 1894 byl ú ad p emíst n do domu v B lohorské ulici č. 226/103, v n mž v dob starostování Antonína Lose (1890-1895) sídlila rovn ž škola. Po roce 1918 m l ú ad adresu Markétská ul. 1; tak bylo ovšem označeno sídlo b evnovského kláštera. Stavbou nové školy na B lohorské ulici nad klášetrem (1885-1886) se však obec částkou 35 tisíc zlatých zadlužila; to se dokonce stalo d vodem
V roce 1907, jak už víme, došlo k povýšení Břevnova na m sto. To p ineslo mohutný podn t k dalšímu rozvoji obce – zejména pak Tejnky, jež nejt sn ji sousedila s Prahou; od Hradčan byla tehdy odd lena jen pásem katastru obce St ešovice v oblasti Strahova; toto území bylo k b evnovsému katastru p ičlen no až v roce 1945, po skončení druhé sv tové války.
Vra me se však zp t k počátku dvacátého století: v roce 1908 byly sloučeny břevnovské osady (Velký B evnov, Malý B evnov a Tejnka; Horní Liboc se od B evnova odd lila už na Nový rok 1891). Na jižní stran B lohorské ulice p ibývaly nižší a činžovní domy, takže jejich označení muselo být zm n no: ve Velkém B evnov dostaly domy popisná čísla 1 až 139, v Malém B evnov čísla 140 až 181 a v Tejnce 182 až 398. V tšina pozemk z stala ovšem i nadále v majetku b evnovského kláštera.
S použitím publikace KNIHA O BŘEVNOVĚ, vydané Městskou částí Praha 6, autorka kapitoly Andrea Holasová, a informací z Internetu zpracoval (ed)
IDEA-IQ, a.s., U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4, CZ
… hledáte řešení? Provádění veřejných dražeb (dobrovolných i nedobrovolných) a to včetně odborného poradenství spojeného s prováděním veřejných dražeb. Nabízíme zajímavou provizi za zprostředkování dražby. Hypoteční úvěr - Nabízíme kompletní převzetí projednávání žádosti o hypoteční úvěr. Zpracujeme všechny podklady a uděláme vše potřebné pro zajištění úvěru. Hypotéku pro Vás pomůžeme připravit k podpisu do 5 dnů od předání všech podkladů. A to standardně a bez příplatku! – nabízíme Vám kompletní servis v oblasti nemovitostí. Výkup nemovitostí – vykoupíme Vaši nemovitost do 24 hodin.
GSM: 602 803 671, 603 881 818
Učiňte krok správným směrem… IDEA-IQ, a.s.
IDEA-IQ, a.s., U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4, CZ
C h y s t á s e p r i v a t i z ace Vašeho bytového domu? Pro tuto příležitost Vám nabízí své služby IDEA-IQ, a.s. Nabízíme zajištění kompletního servisu: odborné posouzení návrhu kupní smlouvy a znaleckého posudku nemovitosti zajistíme bankovní úvěr na úhradu kupní ceny nemovitosti (je možné financování ve 2 fázích, nejprve koupě celého domu a následně dle potřeby individuální úvěry pro jednotlivce) zpracujeme „prohlášení vlastníka“ a podání návrhu na zápis bytových jednotek a podílů na nebytových částech do katastru nemovitostí (jedná se o zápis vlastníků jednotlivých bytů do katastru nemovitostí) sepsání kupních smluv na bytové jednotky a podání návrhu na jejich zápis do katastru nemovitostí včetně spoluvlastnických podílů na nebytových prostorech zajistíme vypracování znaleckých posudků o cenách bytových jednotek pro účely daně z převodu nemovitosti a vypracování tržního ocenění pro účely poskytnutí bankovních úvěrů kupujícím
Úrokové sazby pro poskytované úvěry již od 3,19 % p.a.
Učiňte krok správným směrem... S námi vyřešíte své bydlení
Podrobné informace o nabízených službách, popřípadě aktuálních úrokových sazbách Vám rádi poskytneme formou presentace nebo na kontaktních telefonních číslech: *** 602 803 671 *** 776 300 066 *** 603 881 818
SIMPLY CLEVER
Dříve než se vydáte za vysněnými dálkami letošního léta, objednejte svůj vůz Škoda na letní servisní prohlídku za 99 Kč. Naši servisní mechanici jsou připraveni poskytnout Vašemu vozu maximální péči. Užijte si pohodové a bezstarostné léto s dobře připraveným vozem. Navíc od nás dostanete malou pozornost – sluneční clonu na čelní sklo. Naše mimořádná nabídka za zvýhodněnou cenu platí od 18. 6. 2007 do 13. 7. 2007. Podrobnější informace získáte u autorizovaných servisních partnerů Škoda, na Škoda Auto Info-Line 800 600 000 či na www.skoda-auto.cz.
VYKROČTE DO LÉTA! LETNÍ SERVISNÍ PROHLÍDKA OD 18. 6. DO 13. 7. 2007 Vaši autorizovaní servisní partneři Škoda:
ní rač t s ilu apa m
ŠkodaService® ŠkodaOriginální díly® ŠkodaOriginální příslušenství®
