4/2007
ç asopi s pro slévá ren sk ý pr û mysl / Fou nd r y I ndu st r y Jou r n a l roç n í k LV / duben 20 07 / Br no ç í slo 4 obsah 143
144 149 156 161 165 170
174
180 182 184 186
189 192 200 203 204 204 207 207 209 210 210 212
ÚVODNÍ SLOVO Elbel, T.: Spolupráce slévárny s konstruktérem je stále potřebná
SPOLUPRÁCE KONSTRUKTÉRA A SLEVAČE – TECHNOLOGIČNOST KONSTRUKCE ODLITKŮ Bednář, B.: Zásady volby materiálu odlitku Principles of the choice of casting material Elbel, T. – Havlíček, F.: Hospodárné konstruování odlitků – co by měl vědět konstruktér o vzniku odlitku Cost-effective casting design – what should designer know about cast part formation Herman, A.: Problematika technologičnosti konstrukce a výroby velkých odlitků raznic Technologicality problems of design and manufacture of heavy castings of stamping dies Demirel, C. a kol.: Náhrada ocelového nosiče motoru levnějším a lehčím odlitkem z ADI Replacement of a steel engine carrier by a cheaper and a lighter casting from ADI Hampl, J. – Vondrák, V.: Technologičnost konstrukce litinových odlitků Technologicality of iron casting design Králíček, F.: Spolupráce inženýrské firmy se slevači při vývoji náročných odlitků Collaboration of an engineering firm with foundrymen at designing the challenging castings
Předpokladem jakostního odlitku je dobrá spolupráce konstruktéra a slevače
ODBORNÉ ČLÁNKY Šlajs, J.: České slévárenství v kontextu světové konkurence – II. část Czech foundry industry in the context of the worldwide competition – Part II
Firemní prezentace KOVOLIT, a. s., Modřice MECAS ESI s. r. o., Brno FORMSERVIS, spol. s r. o., Brno HÜTTENES-ALBERTUS CZ s. r. o., Brno
RUBRIKY Roční přehledy Zprávy Svazu sléváren České republiky Zprávy České slévárenské společnosti Vzdělávání Zahraniční slévárenské svazy Slévárenské konference Umělecká litina Aktuality Blahopřejeme Vzpomínáme Výročí Z historie
tematické zaměření spolupráce konstruktéra a slevače – technologičnost konstrukce odlitků odborný garant prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. příští číslo bude věnováno představení firem na veletrhu GIFA 2007
časopis pro slévárenský průmysl
© SVAZ SLÉVÁREN ÇR ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361
slévárenská ročenka®
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. To platí především pro rozmnožování, překlady, kopírování na mikrofilm, ukládání a zpracování v počítačových systémech. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. Vydává Svaz sléváren ČR, IČ 44990863
2007 Obsahová náplň odborné části Roční výkaz slévárenství za rok 2005 (Šlajs, J.) Technologičnost konstrukce odlitků VI (Bednář, B.) Seznam platných českých norem v oblasti slévárenství (Novotný, J.) Zabíhavost slévárenských slitin (Nová, I., Krýslová, S.) Některé problémy českých sléváren v současné době (Kafka, V.)
s l e va re ns k a .ro ce n k a @ v o l ny.c z
obsa h i n zer t n í část i
obá lk a
KOVOLIT, a. s., Modřice MECAS ESI s. r. o., Plzeň FORMSERVIS, spol. s r. o., Brno HÜTTENES-ALBERTUS CZ s. r. o., Brno
179 178 188 199 211 194 216 173
BAS Rudice, s. r. o., Blansko DISA Industries s. r. o., Příbram FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna FRECH CZ, Střelice RESPECT OSTRAVA, s. r. o., Ostrava SEPT amyl s. r. o., Ostrava-Přívoz Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko Veletrhy Brno, a. s., Brno
Redakce: 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: 541 142 664, 541 142 665, fax: 541 142 644 e-mail:
[email protected] [email protected] Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, 831 03 Bratislava, tel.: 00421 244 455 238, fax: 00421 244 455 239. Členové Združenia zlievarní a kováční Slovenska na adrese: Združenie zlievarní a kováční Slovenska, Robotnícka 14, 036 01 Martin, tel. + fax: 00421 434 220 350, e-mail:
[email protected] Vychází 8krát ročně. Toto číslo vyšlo 20. 4. 2007. Cena čísla Kč 45,–. Roční předplatné Kč 360,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 80,–. Roční předplatné Kč 640,– (podniky) + DPH + poštovné + balné. Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, 678 01 Blansko, telefon: 516 412 510 e-mail:
[email protected] Do sazby 7. 3. 2007, do tisku 30. 3. 2007. Výtisků 700. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Podávání novinových zásilek na Slovensku povoleno Západoslovenským riaditel’stvom pôšt v Bratislavě č.j. 419-OPČ ze dne 20. 2. 1995. vedoucí redaktorka Mgr. Helena Šebestová redaktorka Bc. Milada Haasová redakční rada prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibua prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka doc. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc. Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Zdeněk Král, CSc. doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Ivo Žižka
®
ÚVODNÍ SLOVO
Spolupráce slévárny s konstruktérem je stále potřebná Redakční rada časopisu Slévárenství se po dvou letech znovu rozhodla připravit tematické číslo zabývající se spoluprací slevačů a konstruktérů s příklady, jak řešit jakostní a hospodárnou výrobu od návrhu po finální odlitek. Poslední vývoj světového slévárenského průmyslu se projevuje zvyšující se produkcí odlitků. Významnou měrou se na tom podílí růst výroby odlitků v Číně, ale také rozvoj automobilového průmyslu, dopravy, větrných elektráren a dalších oborů. Slévárny v České i Slovenské republice si nemohou stěžovat na nedostatek zakázek. V tomto teritoriu roste celková výroba odlitků, ale zároveň je příznivé, že se mění struktura odlévaných slitin ve prospěch odlitků z hliníkových slitin a z litiny s kuličkovým grafitem a že s budováním nových montážních kapacit zahraničních automobilek se pro slévárenství otevírá velká tržní příležitost. Přední světové slévárny si v takové situaci upevňují svou pozici na trhu zaváděním nových technologií a náročných odlitků, které vznikají úzkou spoluprací slévárny s konstrukčními kancelářemi. V tomto procesu se využívá simultánní inženýrství s metodami počítačové podpory konstruování a výroby (CAD, CAM), simulační softwary slévárenských pochodů a metody rychlé výroby prototypů. Přitom se kromě vynikajících technických i technologických řešení bere ohled na snižování nákladů a hospodárnost řešení. Jeden takový zahraniční příklad je uveden v tomto čísle, s. 161. Za několik měsíců se v Düsseldorfu opět setkají
slévárenští odborníci z celého světa. Kromě již tradičního veletrhu GIFA tam bude pořádána již podruhé výstava NEWCAST s doprovodnou konferencí NEWCAST-Forum, kde budeme moci sledovat posun v technické úrovni i jakosti litých polotovarů a v nových technologiích, které se k tomu používají. Příspěvky tohoto čísla jsou určeny nejen pro stálé čtenáře ze slévárenské praxe, ale i pro konstruktéry, kterým chceme objasnit možnosti slévárenské výroby a ukázat, jak by při dobré spolupráci obou stran mohlo dojít ke snižování nákladů již v etapě návrhu výrobku. Tuto snahu chce také podpořit Česká slévárenská společnost, která v rámci odborných akcí Institutu vzdělávání ve slévárenství® uspořádá ve dnech 23. až 24. října 2007 kurz Hospodárné konstruování litých polotovarů. Zajisté existují i další příklady úspěšných řešení odlitků českých sléváren. Myslím, že v našich slévárnách se nemáme za co stydět a že nejsme jen výrobci odlitků na dodaný model zákazníka. Záměr redakční rady zveřejňovat zajímavé příspěvky z praxe tímto číslem nekončí a další příklady na téma úspěšné spolupráce slévárny a konstruktéra budou jistě následovat.
Tomáš Elbel
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
143
®
zprávy svazu sléváren české republiky
zprávy Svazu sléváren České republiky Technická 2896/2, 616 00 Brno tel.: 541 142 642, 541 142 681 tel. + fax: 541 142 644 e-mail:
[email protected] www.svazslevaren.cz
Svaz sléváren České republiky je přidruženým členem CAEF Committee of Associations of European Foundries (Asociace evropských slévárenských svazů) generální sekretariát: Sohnstrasse 70, D-40237 Düsseldorf P.O.Box 10 19 61, D-40010 Düsseldorf tel.: +49 211 687 12 15, +49 211 687 12 08, +49 211 687 12 17 fax: +49 211 687 12 05, e-mail:
[email protected], www.caef-eurofoundry.org
GIFA, METEC, THERMPROCESS, NEWCAST, 12. – 16. 6. 2007 – informace z tiskové konference Čtyři mezinárodní veletrhy nejmodernějších technologií: Mezinárodní slévárenský veletrh GIFA, mezinárodní veletrh hutnictví METEC, mezinárodní veletrh technologií tepelného zpracování THERMPROCESS a mezinárodní veletrh odlitků NEWCAST se budou konat společně ve dnech 12.–16. června 2007 v Düsseldorfu. Bude tak navázáno na úspěšnou společnou premiéru tohoto kvarteta veletrhů v roce 2003. Tehdy se ho zúčastnilo 1 700 vystavovatelů ze 34 zemí a navštívilo ho 72 000 návštěvníků z 84 zemí. Čtyři veletrhy obsadily plochu 68 000 m2. Kvartet technologií bude v roce 2007 doprovázen rozsáhlým programem kongresů, odborných sympozií, seminářů, konferencí, a technických fór. Zatímco veletrhy GIFA, METEC a THERMPROCESS patří již řadu desetiletí do programu Messe Düsseldorf, mezinárodní veletrh odlitků NEWCAST se konal v roce 2003 poprvé, kdy se ho zúčastnilo 270 vystavovatelů. Veletrh předvedl mnohostrannou paletu použití odlitků od bloků motorů pro automobilový průmysl až po filigránské části používané v lékařské technice. Další informace o veletrzích GIFA, METEC, THERMPROCESS a NEWCAST lze získat na internetu: www.gifa.de, www.metec.de, www.thermprocess.de, www.newcast-online.de. Blížící se termín konání čtveřice veletrhů se projevuje zvýšenou informační kampaní. Následuje několik informací z tiskové konference, kterou uspořádalo zastoupení Messe Düsseldorf pro ČR a SR, Veletrhy Brno, dne 7. 2. 2007 v Praze v hotelu InterContinental.
192
Organizátory veletrhů zastupovali pánové Ing. Jiří Knop, BVV Brno, zastoupení Messe Düsseldorf, Dr. Gutmann Habig, ředitel odborného svazu VDMA (Německého průmyslového svazu), a pan Friedrich Kehrer, vedoucí manažer všech čtyř veletrhů (obr. 1). F. Kehrer úvodem prezentoval heslo letošních veletrhů „The Bright World of Metals“ – Zářivý svět kovů. To se
veletrhu GIFA vystavovat tyto firmy: H. A. Kovochem, s. r. o., Mníšek pod Brdy, Igor Láník – Techservis Boskovice, Keramtech, s. r. o., Žacléř, Keravit, s. r. o., Ostrava-Vítkovice, Moravské keramické závody, a. s., Rájec-Jestřebí, Promet CZ, s. r. o., Brno. Na veletrhu NEWCAST vystavovalo v roce 2003 na 4 500 m 2 celkem 255 vystavovatelů z 29 zemí. Exponáty byly převážně hotové odlitky, určené většinou pro automobilový průmysl. V letošním roce jsou z ČR přihlášeni tito vystavovatelé: Svaz sléváren ČR, VÚHŽ, a. s., Dobrá, ŽĎAS, a. s., Žár nad Sázavou, Slévárny Třinec, Slévárna Kuřim, REFRAMO, s. r. o., Kadaň, FEREX-
Obr. 1. Představitelé organizátorů veletrhů. Zleva: J. Knop, G. Habig, F. Kehrer a překladatel pan Ondřej Staněk (foto J. Sedlák)
projevuje v širokém spektru technologií, strojního zařízení, surovin, měřicí a zkušební techniky a otázek životního a pracovního prostředí. Důležitou okolností veletrhů v Düsseldorfu je skutečnost, že stroje jsou většinou vystavovány v chodu. V roce 2003 navštívilo veletrh GIFA 70 % návštěvníků z Evropy, z toho 38 % z Německa a 16 % ze Švýcarska, ale také již 13 % návštěvníků z Asie. Je potěšitelné, že trvale vzrůstá počet vystavovatelů i z České republiky. Letos budou na
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
ŽSO, s. r. o., Liberec, METOS, v. o. s., Chrudim, Královopolská slévárna Brno, UNEX, a. s., Uničov, Veletrhy Brno, a. s.; v jednání jsou pak ještě tyto firmy: LAC Rajhrad, DSB Blansko, 1. brněnská strojírna, Velká Bíteš. České firmy tak zatím mají rezervovanou plochu 136 m2. NEWCAST a doprovodná konference NEWCAST-Forum se stanou prvořadou informační základnou pro konstruktéry a nákupčí hlavních cílových skupin, kterými jsou automobilový průmysl,
®
zprávy svazu sléváren české republiky
Obr. 2. Letecký pohled na výstaviště v Düsseldorfu (foto Messe Düsseldorf)
strojírenství, letectví a kosmonautika a stavební průmysl. Uživatelé odlitků si zde vytvoří přehled o stavu techniky a o nejnovějších možnostech utváření konstrukčních dílů a jejich využití. Budou zde zastoupeny všechny materiály využívané ve slévárenství a technologie lití, což každému konstruktérovi a nákupčímu jednoznačně ukáže šance a možnosti využívání slévárenských produktů. Spojení veletrhů NEWCAST a GIFA je v mezinárodním měřítku ojedinělou příležitostí pro zhlédnutí slévárenských výrobků a příslušných výrobních postupů v rámci jediné akce. Veletrh METEC se zaměřuje na strojní zařízení pro výrobu oceli, neželezných kovů, plechů, bram, sochorů, profilů a další. Téměř 60 % vystavovatelů tvoří firmy z Evropy (z toho 24 % z Německa a 19 % z Itálie) a 21 % z Asie. Z ČR bude na METEC vystavovat společnost UVB Technik, s. r. o., Hlučín na 20 m2.
Součástí veletrhu METEC bude sympozium InSteeCon. O veletrhu THERMPROCESS informoval Dr. Halbig. Náplní tohoto veletrhu jsou zařízení pro tepelné zpracování kovů, surovin a rud. V roce 2003 zaujímal tento veletrh 8 000 m2, v roce 2007 se předpokládá 8 500 m2.
Z toho cca 70 % z Evropy a 17 % z Asie. Z České republiky budou vystavovat firmy BVD Pece, s. r. o., Karlovy Vary, a Keraunion, a. s., Dubí. Oba vystavovatelé obsadí dohromady plochu 45 m2. G. Halbig informoval také o rozložení jednotlivých veletrhů na výstavišti (obr. 2). Oficiální expozice ČR bude v pavilonu 9, vyhrazeném veletrhu NEWCAST, tlakové lití pak v pavilonech 10 a 11, výrobci v pavilonech 15, 16, 17, chemie v pavilonech 3 a 4. Brněnského partnera Messe Düsseldorf, tj. BVV Brno, zastupovali na konferenci Ing. Knop, Ing. Jiří Torn, CSc., a Mgr. Alena Kulišová (obr. 3). K příjemnému průběhu konference přispělo prostředí jednacího salonku Klementinum s pěkným výhledem na Letenské sady (obr. 4) Ing. Knop, vedoucí zastoupení Messe Düsseldorf při BVV, informoval o unikátní první oficiální účasti firem z ČR. Bylo toho dosaženo jednak úsilím výkonného ředitele Svazu sléváren, jednak díky příspěvku z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Čtveřice veletrhů v Düsseldorfu je považována za páteřní akci, která je pořádaná každé 4 roky. K tomu se připojují další,
Obr. 3. U kulatého stolu jednají (zleva) J. Torn, R. Dvořák, J. Hlavinka a A. Kulišová (foto J. Sedlák)
Obr. 4. Účastníci konference (foto J. Sedlák)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
193
®
zprávy svazu sléváren české republiky
menší regionální veletrhy, např. FOND-EX, pořádané častěji. Vzájemné působení spočívá v tom, že na stěžejních akcích je možno upozornit na problém, novou technologii, a to je v řadě kroků možno prohlubovat na regionálních akcích. Na nich má také možnost vystoupit a vystavovat i firma menší, začínající. Ing. Jiří Torn, CSc., ředitel skupiny BVV pořádající FOND-EX, informoval o přípravách na veletrh v roce 2008. Rovněž se zmínil o spolupráci Svazu sléváren ČR a MPO ČR při první oficiální prezentaci firem na čtveřici veletrhů v Düsseldorfu. V diskuzi byla také zmíněna účast návštěvníků z ČR na akcích v Düsseldorfu. Je pořádána řada hromadných zájezdů. Jeden z nich je spoluorganizován Svazem sléváren ČR (Slévárenství 1/2007, s. 55). Do Düsseldorfu se však jistě rozjede i spousta individuálních návštěvníků. V informacích zástupců pořadatele i VDMA je kladen zvýšený důraz na řešení otázek pracovního a životního prostředí. Zvýšené požadavky na slévárenskou výrobu nezatěžující životní prostředí, týkající se zvláště výrazně snížených emisí zápachu, vedly k vývoji nových anorganických pojivových systémů, vedle nichž byly vyvinuty solné pojivové systémy, které se nyní začínají široce využívat ve výrobní praxi. Výhodami jsou: při odlévání a tuhnutí se vyvíjí jen vodní pára, chování při vytloukání jádra je bezproblémové a použitý formovací písek lze recyklovat, protože jeho pojivost zůstává do značné míry zachována. Kromě toho se konstruktérovi díky minimalizaci vývinu plynu otevírají nové konstrukční možnosti a produktivita se zvyšuje, protože se vyskytuje méně plynových vad odlitku.
194
VDG – Svaz německých slévárenských odborníků – pořádá na veletrhu GIFA 2007 ve spolupráci s organizací World Foundrymen Organization technologické fórum WFO. Tematicky se bude Technologické fórum zabývat všemi oblastmi technologií pro slévárny a představí slévárenským odborníkům z celého světa poslední výsledky vývoje. Témata přednášek budou zahrnovat: postupy odlévání; výrobu forem a jader; následné ošetření odlitků a mechanické opracování; simulace procesů, automatizace a řízení procesů; informační management. Závěrem možno konstatovat, že nás odlitky doprovázely, doprovázejí a jistě i budou nadále doprovázet doslova na každém kroku, což je patrné i při vstupu do místa konání tiskové konference (obr. 5). Obr. 5. Plastika při vstupu do hotelu InterContinental Praha „Dívka s motýlem“. Autorkou je kanadská sochařka českého původu Lea Vivot (foto J. Sedlák)
Ing. Josef Sedlák, CSc. Ing. Josef Hlavinka
XI. reprezentační slévárenský ples Na XI. reprezentační slévárenský ples budou jeho účastníci jistě rádi vzpomínat. Konal se jako již tradičně v sále kulturního domu Rubín v Brně-Žabovřeskách a jeho pořadateli byli Svaz sléváren ČR, Česká slévárenská společnost a Sdružení přesného lití. A jako vždy byl ples i tentokrát zaštítěn řadou sponzorských firem (seznam je uveden níže). K tanci a poslechu hrál v hlavním sále opět všem známý SW–BAND Zdeňka Svobody a v před-
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
sálí bylo možno zazpívat si při vínečku s cimbálovou muzikou LITAVA z Brna. Až potud zcela obvyklý popis slévárenského plesu, na jaký jsme byli zvyklí. Změnu na tomto ročníku však představoval doprovodný program. Organizátorům z řad Svazu sléváren ČR se podařilo připravit zpestření v podobě dvojího vystoupení skupiny mažoretek ze Ždánic a předtančení latinskoamerických tanců v provedení Martiny Kočkové a Michala Svobody. Vojenský dril, který často doprovází vystoupení mažoretek, byl nahrazen radostí z pohybu a nebojácností všech čtyř děvčat. A po zhlédnutí latinskoamerického tance plného napětí a vzrušení účastníci plesu s ještě větší chutí zaplnili taneční parket. Dobře připravená tombola měla rovněž úspěch a vzhledem k velkému počtu cen nebyl snad nikdo, kdo by si neodnášel domů bu drobný dárek, květinu, nebo některou z hlavních cen. Závěrem je na místě poděkovat všem aktivním organizátorům plesu a rovněž všem sponzorům, díky nimž se XI. reprezentační slévárenský ples vydařil. A nyní nezbývá nic jiného, než se těšit na ples příští, v pořadí již XII.
®
zprávy svazu sléváren české republiky
Koncentrace a poslední posílení před zahájením plesu – manželé Horáčkovi a Šlajsovi
XI. slévárenský ples zahájili (zleva) J. Šlajs, J. Žižka a J. Hlavinka
…a u vstupu mohli účastníci v duchu vybírat, která cena by je potěšila
Na pódiu čekalo 10 hlavních cen
U vůdcovského stolu se sešli zástupci Svazu sléváren ČR, České slévárenské společnosti, Sdružení přesného lití a VUT – Brno
Stůl organizátorů ze Svazu sléváren byl v neustálém ruchu
Členové cimbálky LITAVA z Brna roztančili mnohé z účastníků
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
195
®
zprávy svazu sléváren české republiky
Výkon mažoretek ocenili přihlížející upřímným potleskem
Až v závěru druhého vystoupení vynikl barevný kontrast
Sponzoři XI. reprezentačního slévárenského plesu v Brně Agro Brno-Tuřany, a. s. Alfe Brno, s. r. o., Brno-Chrlice Ashland-Südchemie-CZ, s. r. o., Brno-Chrlice DSB EURO, s. r. o., Blansko Ekoaudit Brno Feramo Metallum International, s. r. o., Brno Formservis, spol. s r. o., Brno Foseco Česká, s. r. o., Příkazy HÜTTENES-ALBERTUS CZ, s. r. o., Brno Igor Láník – Techservis Boskovice Ing. Jindřich Coufal, Brno-Modřice KDYNIUM, a. s., Kdyně Komerční banka, a. s., Brno-venkov Metos, v. o. s., Chrudim pan Pavel Hřebíček pan Richard Jírek Radek Amrož – MAXMOBIL, Vír REPROCENTRUM, a. s., Blansko SAND TEAM, spol. s r. o., Holubice Slévárna a modelárna Nové Ransko Slévárna Heunisch Brno Slévárna Kuřim, a. s. Slévárny Třinec, a. s. SPŠ a VOŠT Sokolská, Brno Šebesta – služby slévárnám, s. r. o., Brno Ústav využití plynu Brno, s. r. o., Brno Veletrhy Brno, a. s. Vinařství Veverka Strážnice Vladimír Šebesta – Webstudio, Brno Radovan Jašíček YASCHA AGENCY, Olomouc ZPS – SLÉVÁRNA, a.s., Zlín-Malenovice Zvonařská dílna Marie Tomášková-Dytrychová ŽĎAS, a.s. Žďár nad Sázavou
red (foto redakce)
196
Stoly zůstaly prázdné – všichni se zapojili do víru tance
Strhující výkon Martiny Kočkové a Michala Svobody
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
I takto může skončit slévárenský ples
®
zprávy svazu sléváren české republiky
Semináře pořádané ve spolupráci se Svazem sléváren České republiky V průběhu měsíce března proběhly dva zajímavé semináře, které spolupořádal Svaz sléváren České republiky. Na následujících řádcích přinášíme stručné informace o náplni jednotlivých setkání. Použití vysoce kvalitního surového železa ve slévárnách – Olomouc 8. 3. 2007 Společnost POSSEHL ERZKONTOR GmbH představila své aktivity a zastoupení ve světě. Zhruba dvacítka návštěv-
níků z řad sléváren ČR získala důležité informace o kvalitách nabízeného surového železa ve dvou šaržích. Tato surovina je vyráběna v JAR a kvalitativně se blíží surovému železu SOREL. Bilaterální jednání ve druhé polovině dne potvrdila zájem účastníků o tento produkt. Atmosféru semináře dokumentují obr. 1, 2 a 3. Čas strávený v Olomouci naplnil očekávání pořadatelů i hostů a otevřel nové možnosti na trhu s touto surovinou.
Obr. 1. Zahájení semináře firmy Possehl – J. Hlavinka (foto I. Musilová)
Workshop italských firem – Brno 19. 3. 2007 V Kongresovém centru BVV zorganizoval Svaz sléváren ČR ve spolupráci se společností ICE Praha (Italský úřad pro zahraniční obchod) prezentaci 15 italských společností z oblasti technologií a surovin pro slévárenství (obr. 4, 5 a 6). Nabízená zařízení italských firem dokazovala aplikaci nejnovějších poznatků a trendů v oboru. Pro více než padesát účastníků byly připraveny překlady osnov jednotlivých přednášek a sborník organizací, které se tohoto semináře zúčastnily. Díky spolupráci s ICE Praha zde bylo k vidění to nejlepší, co nabízí Itálie v oblasti slévárenství. Celá mise
Obr. 4. Předsednický stůl (zleva F. Carmagnini – AMAFOND, M. Lo Greco – ICE Praha, J. Hlavinka – SSČR, U. Paschetta – ICE Řím) (foto I. Musilová)
Obr. 5. Zaplněný sál pozorných účastníků (foto I. Musilová) Obr. 2. Poutavá prezentace Fr. Jandeka, u stolu J. Hlavinka a K. Wiefelpütz (foto I. Musilová)
Obr. 3. Zaujatí posluchači semináře (foto I. Musilová)
Obr. 6. Diskuze zástupců českých a italských firem (foto I. Musilová)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
197
®
zprávy svazu sléváren české republiky
dále pokračovala do Polska, kde se konala obdobná akce. Více informací o obou akcích můžete získat na sekretariátu svazu.
průmyslu. Vzhledem k důležitosti tohoto dokumentu očekáváme hojnou účast. Bližší informace získáte na sekretariátu Svazu sléváren ČR.
Poznamenejte si REACH přichází! Svaz sléváren ČR připravuje na 24. dubna t. r. v Hotelu Kozí Horka odbornou konferenci k problematice legislativy používání chemických látek v souvislosti s novým evropským předpisem. Přednášet budou zástupci Svazu chemického
Ing. Josef Hlavinka výkonný ředitel SSČR
Projekty profesního celoživotního vzdělávání pracovníků ve slévárenství Průběh projektu realizovaného v rámci Olomouckého kraje II V pátek 16. března a 4. dubna byly v rámci pilotní výuky realizovány exkurze do
198
Olomouc, a UNEX, a. s., Uničov. Všichni zúčastnění se mohli seznámit s historií a výrobní náplní navštívených firem, dále si mohli prohlédnout výrobní prostory a seznámit se tak v praxi i s jinými výrobními technologiemi, než na jaké jsou zvyklí ze svých firem. Prohlídky ve výrobě i samotný výklad průvodců byly velice zajímavé a dokázaly oslovit všechny zúčastněné. Závěrem je třeba upřímně poděkovat vedení výše zmíněných firem za vstřícnost a ochotu, díky níž bylo možné všechny exkurze úspěšně realizovat. Ing. Iveta Musilová project manager & public relations Svaz sléváren ČR
slévárenských provozů v Olomouckém kraji. Účastníci „pilotu“ měli možnost navštívit slévárenské provozy firem FOCAM, spol. s r. o., Moravské železárny, a. s., Olomouc, PSP Slévárna, a. s., Přerov, ALW INDUSTRY, s. r. o.,
Cesta do Přerova (PSP Slévárna, a. s.) (foto I. Musilová)
Pohled do zasedací místnosti ALW INDUSTRY, s. r. o. (foto I. Musilová)
Poslední kosmetické úpravy před vstupem do provozu PSP Přerov (foto I. Musilová)
Účastníci exkurze zaujatí výkladem J. Nováka (ALW INDUSTRY, s. r. o.) (foto I. Musilová)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
®
Diskuze ve výrobních prostorách ALW INDUSTRY, s. r. o., Olomouc (foto I. Musilová)
zprávy svazu sléváren české republiky
RNDr. M. Götz z akciové společnosti UNEX, Uničov, při výkladu (foto I. Musilová)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
199
®
umělecká litina / aktuality
umělecká litina Mýtická nestvůra Nedávno byly objeveny dvě mýtické nestvůry z pozdního období dynastie Chun Qui (počátek 6. století př. n. l.). Bronzové sošky jsou vyloženy malachitem a jsou vysoké 48 cm. Každá z nich má hlavu draka, tělo tygra a nohy želvy. Z otevřené tlamy jim visí jazyk. Spodní čelisti jsou vyzdobeny květy subtropického stromu tomelu. Rohy na dračí hlavě nestvůry tvoří dalších šest propletených draků s šupinatým tělem. Tygří tělo nestvůry je vyloženo malachitem s ornamenty draků a fénixů. Na zádech má soška čtvercový otvor, do kterého je vsazen ohebný držák. Na držáku je další běžící nestvůra s hlavou draka a tělem tygra. Ta drží v tlamě opět ohnutého draka s vyplazeným jazykem.
Soška je opatřena dvěma knoflíky, které byly zřejmě určeny k upevnění šňůr bubnů. Proto se předpokládá, že tato mýtická nestvůra mohla tvořit podložku bubnu. Pojetí tvaru mýtické nestvůry je unikátní a reprezentuje umělecké bronzového zboží starověké kultury „Chu“ ze středního toku řeky Jang-c´-ťiang. Postup odlévání a technologie vykládání malachitem této mýtické nestvůry je úžasný a doposud o něm neexistuje žádná studie. (Zkrácený překlad z časopisu China Foundry, 2006, roč. 3, č. 4, s. A1.) mh
Ludwig van Beethoven (1770–1827) Milovníkům vážné hudby z obce slévárenské připomínáme 180. výročí úmrtí hudebního velikána období romantizmu. Litinová pamětní deska je umístěna v Praze na Malé Straně. slévárenství / LV / duben 2007 / 4
207
®
z historie
byl v místě hamru Peklo zřízen Pekelský mlýn a z bývalého dvora vznikl Pekelský dvůr (obr. 12), značený ještě na mapách z konce 19. století v místech Horní Sázavy (Ober Sazau) [12]. Náhon na mlýn byl veden z levé strany Sázavy a je doposud funkční. Železo se ve zdejším hamru vyrábělo déle než 174 let. Železářské strusky se nacházejí vpravo od stavení na louce mezi budovou a řekou, odkud byly vyzvednuty vzorky k analýze. Železářské strusky se však nacházejí také v místech Dolní Sázavy (Unt. Sazau [12]), a to pod bývalým válcovým
z historie Hamry a hutě v horním povodí řeky Sázavy – II. část Hamry v Sázavě u Žáru Dále proti proudu řeky Sázavy se nachází ves Sázava u Žáru. Dnes představuje Sázava jedinou, celistvou obec, avšak v minulosti se dělila na Dolní a Horní Sázavu. Dělení patrně pochází z doby, kdy v této obci pracovaly dva hamry, jeden v dolní části, druhý v části horní, ležící proti proudu Sázavy. Hamr, který zde byl zřízen, získal neobvyklé označení Peklo, snad podle divokého údolí, pod nímž stál. V roce 1426 se uvádí jako držitel hamru, tvrze, dvora a přilehlé vsi Sázavec ze Sázavy [1], [11]. V roce 1481 koupil celé zboží hamerník Petr. Jeho potomci se považovali za příslušníky zemanského stavu a psávali se s přívlastkem hamerníci z hamru řečeného Sázava. Hamr měnil často majitele a ještě v roce 1600 je uváděna vdova Magdalena po hamernickém mistru na Sázavě, k níž se přiženil sázavský mistr Enderle [1], [2]. Někdy po tomto datu
Obr. 12. Pekelský mlýn a dvůr v Horní Sázavě, stojící po levém břehu řeky Sázavy (foto K. Stránský 2003)
Tab. I. Analýzy strusek z hamrů a hutí v povodí horní Sázavy [hm. %] Č.
lokalita (n)
1
Železné Horky (5)
2
3
MgO
Al2O3
SiO2
P2O5
S
K2O
CaO
TiO2
Cr2O3
MnO
Fe2O3
x
0,24
9,83
22,63
0,86
0,11
1,41
2,67
0,00
0,33
0,27
61,66
sx
0,13
0,93
1,51
0,24
0,02
0,12
0,25
0,00
0,10
0,10
1,54
Ronov nad Sázavou (3)
x
1,23
6,44
15,7
0,88
0,11
0,95
1,44
0,00
0,79
0,20
72,33
RP
x
0,69
1,31
17,09
1,62
0,23
1,47
7,01
0,00
0,00
0,37
70,06
KV
Pořežín (6)
x
0,67
19,89
35,94
0,12
0,20
0,59
1,05
0,89
0,48
0,41
39,45
sx
0,29
4,08
6,36
0,13
0,39
0,31
0,18
0,07
0,95
0,07
6,06
x
1,34
10,20
46,88
0,36
0,08
2,40
3,62
0,28
0,00
0,44
34,60
sx
0,36
0,37
2,56
0,07
0,02
0,21
0,20
0,01
0,00
0,23
3,37
4
Velká Losenice (3)
5
Velká Losenice (3)
6
Sázava – hamr Peklo (6)
7
Sázava – hamr Peklo (4)
8
Sázava – mlýn Špinarův (5)
9
Šlakhamr (3) Brdíčkův ml.
10
Polnička (6) u Žáru
x
0,37
7,13
75,17
0,00
0,00
2,77
0,70
0,57
0,25
0,10
12,47
sx
0,06
2,72
4,47
0,00
0,00
1,05
0,10
0,25
0,36
0,10
7,86
x
1,07
16,96
40,70
0,36
0,11
1,47
2,15
0,43
0,00
1,07
36,64
sx
0,38
0,28
0,73
0,14
0,05
0,08
0,07
0,07
0,00
0,06
1,19
x
7,71
26,09
52,60
0,53
0,36
0,88
0,76
0,00
1,08
0,44
8,90
sx
0,71
1,15
1,42
0,12
0,13
0,08
0,13
0,00
0,28
0,03
2,05
x
0,73
2,74
20,17
0,37
0,07
0,91
2,86
0,00
1,67
0,34
70,12
sx
0,08
0,57
4,16
0,05
0,02
0,19
0,54
0,00
1,90
0,03
6,74
x
0,04
6,64
24,89
0,09
0,00
2,34
3,54
0,28
0,02
0,05
61,78
sx
0,05
2,50
13,56
0,12
0,00
1,22
1,93
0,07
0,02
0,07
19,02
x
2,54
18,22
58,29
0,00
0,00
1,31
11,12
0,94
0,78
0,74
5,29
sx
1,39
1,75
1,43
0,00
0,00
0,22
3,49
0,33
0,27
0,13
3,80
proces RP
RP
RP
VP
RP
(?)
RP
RP
VP
Poznámky: (n) značí počet plošných analýz strusek; x značí aritmetický průměr, s x směrodatnou odchylku; − RP redukční pec; − VP vysoká pec; − KV kujnicí výheň; − (?) původ strusky, tj. typ pece a pochod, z něhož pochází, se nepodařilo určit; ve strusce jsou drobné částice železa s vyloučeným terciárním cementitem; hamr Peklo stával v Horní Sázavě; v Dolní Sázavě pracoval hamr pod bývalým Špinarovým mlýnem.
212
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
®
z historie
Tab. II. Chemické složení litiny (kamnová deska) a kapek železa ve struskách [hm. %]
rok byl taktéž rokem sporu žárského kláštera s ronovskou vrchností. Spor byl Lokalita (struska) Si P S Cr Mn Fe Ni papežským zmocněncem Tomášem roz− x Velká Losenice – kamnová deska*) 2,53 0,15 0,10 0,06 0,84 96,38 hodnut ve prospěch žárského klášte− ra. Práci v hamrech provázely spory mezi sx 0,22 0,01 0,03 0,02 0,10 0,33 klášterem a světskou vrchností i v 16. sto− x Velká Losenice (tab. I, číslo 4) 0,02 1,74 0,14 0,22 0,31 97,58 letí, kdy ronovské panství vlastnil Jan − x Sázava hamr Peklo (tab. I, číslo 6) 0,01 0,03 0,05 0,08 0,15 99,69 Trčka z Lipé. Spor z roku 1522, který x Sázava hamr Peklo (tab. I, číslo 7) 0,00 0,10 0,05 0,19 0,21 96,64 2,81 zahrnoval kromě hamrů a poddaných i rybník Velké Dářko a do něhož byl sx 0,00 0,06 0,02 0,01 0,08 1,91 1,86 vtažen i kníže Karel Münsterberský, se Poznámky: *) analýza kovové matrice litinové desky s pseudogotickým motivem; symbol dostal až před krále a v roce 1529 byl (–) značí obsah prvku pod mezí detekovatelnosti rozhodnut opět ve prospěch kláštera. Zánik práce v hamru v Najdeku může být do jisté míry spojen s úmrtím najdecmlýnem a pilou J. Špinara, stojícím po levém břehu Sázavy. kého hamernického mistra Mikuláše v roce 1695 [14]. Hamr Pod mlýnem přemosuje řeku nový železobetonový most se tak mohl být v činnosti téměř 286 let. V místech bývalého silnicí ve směru k nádraží ČD. Po proudu řeky doposud stojí hamru vznikl a pracoval mlýn. Jeho původní vodní náhon byl starý kamenný most, který v minulosti spojoval obec Sázavu od roku 1898 posílen vodou přímo od splavu na řece Sázavě s Velkou Losenicí. Železářské strusky zde byly nalezeny ve tunelem dlouhým několik desítek metrů. Tunel byl zřízen ve výkopu mezi oběma mosty v místech přiléhajících k řece skalním ostrohu mezi Dolními Hamry a Najdekem. Později Sázavě a jejich typické vzorky byly vybrány k analýze. Výsled- zde byla zřízena elektrárna. Rok 1978 proběhl pro Najdek ky analýz strusek nalezených v Horní a Dolní Sázavě jsou tragicky, nebo došlo k výbuchu mlýna, který tehdy zpracováuvedeny v tab. I a částic ve struskách v tab. II. val dřevní moučku. Budova mlýna byla zničena a čtyři lidé zde Kronika přibyslavská [1] hovoří pouze o jednom hamru a také zahynuli [14]. novější regionální literatura [2], [11] zmiňuje pouze jeden hamr. Určitých nejasností v lokalizaci Pekelského hamru si povšiml Fiklův hamr autor Žárského okresu Vlastivědy moravské J. F. Svoboda Fiklův hamr v Dolních Hamrech se písemně uvádí také v roce [13] ve vztahu k listině Karla knížete Münsterberského z 5. 10. 1409, a to ve spojení se jménem hamernického mistra Mikulá1526. Jasno o existenci hamrů v Sázavě snad může vnést pod- še [5]. Asi v polovině 15. století měl hamr ve svém vlastnictví robný rozbor archivních pramenů spojený s průzkumem terénu. hamernický mistr Fikl, po němž hamr získal své jméno. Mistr Postoupíme-li asi tři km dále proti proudu Sázavy, přijdeme Fikl zemřel před rokem 1480 a k hamru, který byl ve značných do enklávy dnešních Hamrů nad Sázavou, kde stály v nevelkých dluzích, se váže řada majetkových převodů [13]. V roce 1553 vzdálenostech od sebe čtyři hamry – Šlakhamr, Najdecký hamr, byla na hamru dokonce jako mistrová hamernice Kateřina, Fiklův hamr a Frendlův hamr. Hamry sice patřily žárskému vdova po mistru Prokšovi, který byl až do svého úmrtí držiteklášteru, ale jejich činnost byla narušována četnými spory se lem hamru. V roce 1623 se na Fiklově hamru jmenuje hamersvětskou vrchností. nický mistr Melichar s manželkou Zuzanou [13]. Podle uvedených dat mohl být Fiklův hamr v činnosti déle než 217 let. Šlakhamr V místech bývalého hamru vzniká poté mlýn a později také Šlakhamr, jmenovaný též jako Flexlinův hamr, je zmiňován v osada Dolní hamry. Mlýn stál po levém břehu řeky Sázavy souvislosti se sporem mezi žárským klášterem a vrchností již a je zakreslen ještě na mapě z roku 1893 [12]. v roce 1409, kdy byl jeho nájemcem Nikolaus, řečený Flexl, rychtář v tehdejším Německém Brodě. V roce 1485 je jako majitel hamru uváděn hamernický mistr Zikmund [1], [15]. Ještě v roce 1650 je jako majitel hamru zmiňován Jiřík Šlakhamerský a v roce 1665 se v nedaleké Sázavě uvádí Petr ze Šlakhamru, který pro nemožnost obživy z hamru zběhl. V hamru se tedy pracovalo déle než 256 let. Někdy před rokem 1694 byl hamr již přestavěn na mlýn. Hamr stál po pravém břehu řeky Sázavy přibližně v místech pozdějšího Brdíčkova mlýna (obr. 13). Mlýn je dnes majetkem Technického muzea v Brně. Po dohodě s muzeem ve Ždáru se připravuje úprava vnitřního zařízení mlýna – reinstalace vodního kola, hamru a výhně, včetně jeho zpřístupnění veřejnosti. Železářské strusky se nacházejí za dnešním mlýnem po proudu řeky a byly náhodně odkryty při výkopu pro kabel elektrického vedení. Výsledky analýz odebraných vzorků jsou uvedeny v tab. I. Najdecký hamr První písemný záznam o Najdeckém hamru je z roku 1409, kdy v něm pracoval hamernický mistr Václav [14]. Uvedený
Obr. 13. Brdíčkův mlýn pod osadou Šlakhamry po pravém břehu Sázavy. Za mlýnem, kde se nacházejí strusky, patrně stával původní hamr (foto K. Stránský 2006)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
213
®
z historie
Frendlův hamr K nejstarším hamrům, uváděným již k roku 1407, se v daném regionu počítá bývalý Frendlův hamr, který stával již na území Horních Hamrů a původně náležel také žárskému klášteru. Jako první je na něm uváděn hamerník Heršo a v roce 1478 se na hamru setkáváme s hamernickým mistrem Zikmundem Frendlem, po němž se osada Horní Hamry původně nazývala úředně Frendlov. Nad bývalým hamrem je dodnes Frendlův rybník. Frendlova hamru se také dotkl spor mezi světskou a církevní vrchností z roku 1522, podobně jako hamru v Najdeku. V hamru se pracovalo ještě v roce 1625, kdy Dorota, vdova po hamernickém mistru Bernardu Frendlovském, odkázala hamr s dvorem, mlýnem, pilou i pozemky a právy svému synu Tomáši Frendlovskému. V polenském urbáři z roku 1636 je Frendlův hamr zařazen do kategorie hamrů s půlroční výpovědí. Někdy po uvedené době ukončil hamr svou činnost, nebo v roce 1708 koupil opat žárského kláštera Václav Vejmluva od Ondřeje Frendlovského celý majetek pro klášter [3], [5], [13], [14]. Frendlovský hamr stával někde v blízkém okolí dnešní budovy Válcového mlýna (obr. 14) a mohl být v činnosti déle než 229 let. Předchozí čtyři hamry se dnes nacházejí na území obce Hamry nad Sázavou. Hamrmýl Výše proti proudu Sázavy, již na území Žáru nad Sázavou, stával patrně nejstarší žárský hamr. V seznamu listin uložených v archivu města Žáru na Moravě je totiž ze dne 14. května 1411 latinsky psaná listina, podle níž opat Jan a konvent kláštera Žárského prodávají městečku Žáru pozemky Hammerfeld a pozemek Radoňov za 98 grošův ročního nájmu [15]. Citovanou listinou byly tehdy prodány městečku Žáru pozemky patřící k mlýnu zvanému Hamrmýl (Hamermyl) s výjimkou samotného mlýna, které spravoval zemřelý hamerník Oto (memoriae Otto malleator). Hamrmýl, zřízený na místech bývalého hamru, snad přímo ve spojení s hamrem – odtud Hamerský mlýn – svědčí nepřímo o tom, že hamr zde byl v činnosti dlouho před rokem prodeje pozemků městečku Žáru, asi od poloviny 14. století [16]. Při ústupu krále Zikmunda Lucemburského od tehdy Německého Brodu, v roce 1404, vypálila uherská vojska ve Žáře mlýn a také železný hamr, jmenovaný jako Hamrmýl [17]. V urbáři
Obr. 14. Chátrající areál mlýna s názvem Válcový mlýn stojící poblíž míst, kde se v minulosti nacházel Frendlův hamr (foto K. Stránský 2006)
214
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
Obr. 15. Továrna na škrob Amylon, stojící v místech bývalého Hamrového mlýna. Patrně na stejném vodním díle pracoval před rokem 1411 železný hamr (foto před rokem 1955)
sepsaném roku 1407 se uvádí, že střed městečka tvořilo čtyřhranné náměstí, z něhož ústily ulice Horní, Dolní a Hamrmýlská [16], která byla orientována ve směru k tomuto mlýnu. Podle místní tradice stával Hamerský mlýn v místech pozdější továrny na škrob Amylon, zachycené na obr. 15. Kratzerův hamr Přibližně uprostřed vzdálenosti mezi městem a žárským klášterem postavil v roce 1614 biskupský hospodářský rada a pozdější majitel novoměstského statku Šimon Kratzer ze Schönsberka hamr v místech, kde předtím strhl část konventní budovy. Výslovně se uvádí, že hamr stál mezi klášterem a městem. Jsou však pochybnosti, že by se v tomto hamru vůbec kdy pracovalo. V roce 1650 [5], kdy na Žársku začínají pracovat první dřevouhelné vysoké pece, byl tento hamr, údajně od roku 1614 nevyužitý (unbenuzt), přeměněn cisterciáckým koadjutorem Václavem Hubáčkem na papírnu. Jiný pramen [13] klade vznik papírny na tomto místě do roku 1651. Z papírny byl později zřízen parní mlýn Hellerův, avšak když roku 1893 vyhořel, byla zde zřízena již pouze pila [13]. Pro lokalitu, na níž hamr kdysi stával, jsou používána místní jména Papírna, Starý mlýn a Stará pila. Rozbory železářských strusek nalezených na této lokalitě prokázaly [8], že jde většinou o redukční vysokopecní strusky, ojediněle také o redukční strusky z dýmačky. Je pravděpodobné [8], že hamr, který zde byl v roce 1614 postaven, mohl být vybaven redukční pecí (dýmačkou) pro přímou, kusovou výrobu železa kujného z rud, která po jisté konstrukční úpravě umožňovala také kontinuální tavení železa. Obdobné typy železářských pecí v alpských zemích produkovaly jak houbovité, kusové železo, tak taveninu surového železa a litiny. Dnes je v místech bývalého hamru a Staré pily obchodní dům dr. Radslava Kinského. Hamr a vysoká pec v Polničce Další hamr stával asi čtyři km odtud, v Polničce pod rybníkem Hamerským. Jeho vznik datuje G. Hofmann do roku 1366 [2]. Hamr v Polničce byl rozdělen na dvě poloviny. V roce 1457 zajistil Kašpar Kytšmíd půl svého hamru svým dětem, přičemž do jejich plnoletosti spravoval hamr jeho nejstarší syn Mikuláš. O druhou polovinu se rozhodovalo v roce 1459 mezi Václavem a jeho matkou na jedné straně a mistry Michalem a Kašparem
®
na druhé straně, přičemž pře byla rychtářem Šimkem v Přibyslavi rozhodnuta tak, že oba hamerničtí mistři převzali tuto část polničského hamru do svého majetku. V roce 1496 se na hamru uvádí mistr Hanuš, o více než sto let později, v roce 1605, mistr Jiřík a v roce 1613 hamernický mistr Řehoř [2]. Polničský hamr patřil původně žárskému klášteru a sdílel podobné osudy jako tehdejší hamry v současné osadě Hamry nad Sázavou. Polnička se stala významnou železářskou lokalitou. Jako pravděpodobné datum založení dřevouhelné vysoké pece v Polničce uvádí M. Kreps rok 1653 [5]. Hutě se rozkládaly po pravém břehu Sázavy a Hamerského rybníka a byly vedeny v režii žárského kláštera až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. Vodní náhon na vysokou pec byl veden od rybníka Stříbrného a ještě v roce 1987 byl v terénu místy patrný. Hutě se díky rostoucí potřebě válcovaného železa a oceli rychle rozvíjely. Tak nad rybníkem Stříbrným, po levém břehu Sázavy, byla zřízena válcovna, o níž se traduje, že zde byly válcovány kolejnice pro celou tehdejší střední Evropu [5], [18]. K místu, kde válcovna stála, se doposud vztahuje místní jméno Na Valcverku. Před zprovozněním vysoké pece pracovalo v Polničce pět hamrů, postupně přebudovávaných na hamry kujnicí. Dva z těchto hamrů stály pod Hamerským rybníkem, třetí stál v místě pozdějších hutí v trati jmenované Na Šmelcovně, čtvrtý Na Valcverku a pátý pod Novým rybníkem zřízeným pod Velkým Dářkem. S rozvojem nepřímé výroby železa se jejich funkce měnila, avšak ještě k roku 1846 jmenuje prof. J. Hrabák v Polničce (Pelles) v chodu jednu vysokou pec, devět kujníren a jedno kování [19]. Ve vídeňských centech činila v tomtéž roce produkce 11 372 centů kujného železa a 9 620 centů litiny. Polničská hu tvořila v 19. století jeden podnik s hutěmi ve Starém Ransku, jehož vlastníkem byl kníže Dietrichštein. Hutě zanikly v druhé polovině 19. století (1862), ale podle místní tradice se krize dostavila již dříve [20]. Během prusko-rakouské války byly budovy hutí značně poškozeny procházejícím pruským vojskem. Torzo budov hutí stálo ještě ve dvacátých letech 20. století (obr. 16). Místo, kde hutě stály, se označuje Na šmelcovně a místo ve směru k řece, kde byly původně haldy strusek odvezené k úpravě terénu při stavbě současného metalurgicko-strojírenského podniku ŽĎAS, a. s., je místně jmenováno Na troskách [20].
Obr. 16. Zříceniny železných hutí v Polničce. Dobová pohlednice z dvacátých let 20. století. Z torza budovy s klenbou (na snímku zcela vpravo) se podařilo v roce 1987 identifikovat na dvorku stavení č. 164 ze s částí klenby, základy protilehlé zdi a také část zdiva, patrně patřícího k navážecí rampě. Původní dům na čísle 164 byl zcela přestavěn v šedesátých letech 20. století [21]
z historie
Železářské strusky se po celé osadě nacházejí ve značném množství volně roztroušeny po cestách, v zahrádkách a na dvorcích a rovněž na polních a lesních cestách v blízkém okolí. Jejich složení je uvedeno v tab. I. Vezmeme-li v úvahu i činnost hamru, potom se v Polničce vyrábělo železo od roku 1366 až po rok 1862, tj. téměř půl tisíciletí. Nad Hamerským rybníkem se nacházejí ještě další rybníky – Stříbrný, Železný a hned pod hrází Velkého Dářka také rybník Nový, založené původně jako zásobárny vody k pohonu hamrů. Vzpomínka na železné hamry zde doznívala velmi dlouho. U Nového rybníka pod Dářkem je ještě na mapě z roku 1893 název Na horním hamru [12] a ke skupině chalup a rekreačnímu osídlení se zde nyní pojí místní jméno Nový mlýn. Božejovský hamr K dosavadnímu výčtu hamrů a hutí se v regionální literatuře ještě váže zmínka o božejovském hamru. F. Půža a M. Kreps uvádějí [1], [5], že někde v okolí Přibyslavi byl hamr Božejov, který patřil hamernickému mistru Martinovi. V roce 1484 od něho koupili polovinu hamru hamerníci Hanušek a Vencl, oba bratři, za tři sta kop grošů českých a spláceli tuto částku po 20 kopách ročně až do roku 1492. O tomto hamru nejsou na Přibyslavsku žádné další zprávy a má se za to, že šlo o místní jméno, které zde zaniklo. G. Hofmann se však k rokům 1482 a 1492 zmiňuje o hamerníku z Božejova na Pelhřimovsku [2]. Přibližně v polovině vzdálenosti mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem se dnes nachází ves Božejov a severovýchodně od ní doposud stojí bývalý Božejovský mlýn (obr. 17). Vodní náhon na mlýn byl veden od Božejovického rybníka, který je průtokem přes rybník Starý stav napájen z potoka Hejlovka, a je v terénu dosud patrný. Podle zdejší místní tradice nelze vyloučit, že hledaný božejovský hamr stával v těchto místech, tj. nikoli v okolí Přibyslavi, ale nedaleko Božejova na Pelhřimovsku.
Závěr V horním povodí řeky Sázavy, mezi Přibyslaví a rybníkem Velké Dářko, bylo v minulosti největší soustředění železných hamrů z celé Českomoravské vrchoviny. Kromě mimořádně příznivých přírodních podmínek, hlubokých lesních hvozdů pro výrobu dřevěného uhlí, dostatek přiměřeně jakostních
Obr. 17. Bývalý Božejovský mlýn mezi Pelhřimovem a Kamenicí nad Lipou; hamr který zde v minulosti stával, zanikl (foto K. Stránský 2000)
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
215
®
z historie
ložisek železné rudy a vodní energie k pohonu kladiv a dmychadel, významně přispěla k tomuto soustředění hamrů též hamernická privilegia udělená zdejším hamerníkům vlastníkem panství knížetem Viktorinem v roce 1480. Tato privilegia ovlivňovala provoz a vlastnické poměry hamrů od doby jejich udělení až téměř do údobí nástupu dřevouhelných vysokých pecí, které je zde datováno do začátku 17. století a v plném rozsahu do druhé poloviny téhož století. Železářské hutnictví zde dosáhlo svého vrcholu před polovinou 19. století produkcí železné huti v Polničce, kde pracovala dřevouhelná vysoká pec, několik kujnicích hamrů a válcovna. Na přerušenou železářskou tradici na přelomu 19. a 20. století (jejíž počátky sahají hluboko do minulosti, až do doby založení Žárského kláštera v roce 1252) navázal v polovině 20. století strojírensko-metalurgický komplex ve Žáru nad Sázavou – dnešní ŽĎAS.
Literatura a poznámky [1] PŮŽA, F.: Kronika Přibyslavská. Nákladem Společenstva různých živností. Přibyslav 1914. 412 s. (Citace z listu je převzata z první knihy souboru purkrechtních knih přibyslavských, kde je list knížete Viktorina uveden v plném
znění. Obecným sněmem byl tento list potvrzen ještě téměř po stu letech v roce 1575). [2] HOFMANN, G.: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu. Rozpravy Národního technického muzea v Praze. Praha : NTM, 1964. 122 s. [3] ZEMEK, M. – VAŠÍČEK, J.: Vývoj železářsví na Českomoravské vysočině. Žár nad Sázavou : Závodní klub ROH, n. p., Žas a Oblastní archiv zemědělský, 1952. [4] Sobiňovská registra. Pololetní a týdenní účty železáren v Železných Horách a v Sobíňově. Státní archiv Jindřichův Hradec 1590 až 1594. [5] KREPS, M.: Železářství na Žársku. Brno : Blok, 1970. 212 s. [6] ROUS, P. – JANÁČKOVÁ, J. – KRAUČUKOVÁ, Z. – NAVRÁTIL, J.: Sedm století Havlíčkovy Borové. Havlíčkova Borová : MNV a JZD ČSSP, 1989. 62 s. [7] POUL, J.: Osobní sdělení dne 21. 10. 1989. (Narozen 1920, rodák z Železných Horek, hajný). [8] STRÁNSKÝ, K. – USTOHAL, V. – REK, A. – STRÁNSKÝ, L.: Hamry a hutě Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Brno : VUT, 2003. 109 s. ISBN 80-214-2431-1. [9] KUPA, B.: Osobní sdělení ze dne 16. 5. 1998. (Dlouholetý zaměstnanec podniku Amylon v Ronově nad Sázavou.) [10] NĚMEC, V.: Osudy lidí pod Peperkem. Žár nad Sázavou : OV Čs. strany lidové, 1989. 130 s. [11] KŘESŤAN, H. – ČERNÝ, M. – LEDVINKA, F. – SOBOTKA, J.: Svazek obcí pod Peperkem. Žár nad Sázavou : Sdružení obcí pod Peperkem. 50 s. [12] WINIKER, C.: Polička und Neustadtl. Brünn : Kais. und könig. Hof-Buchhandlung, 1893 (mapa 1 : 100 000). [13] SVOBODA, J. F.: Vlastivěda moravská. Žárský okres. Brno : Musejní spolek, 1937. 357 s. [14] LOPOUR, L.: Hamry nad Sázavou. Dějiny podle původních pramenů a vyprávění pamětníků. Hamry nad Sázavou, 1998. 139 s. [15] DROŽ, B.: Listinné památky z archivu města Žáru na Moravě. Tiskem Františka Riedla v Německém Brodě, 1907, nákladem vlastním. 64 s. [16] FILKA, I. – ŠVOMA, J.: Přehledné dějiny Žáru nad Sázavou od nejstarších dob do roku 1980. Regionální muzeum Žár nad Sázavou, 1998, 162 s. [17] DROŽ, B.: Dějiny kláštera a města Žáru na Moravě. Josef Jahoda v Moravských Budějovicích. Nákladem vlastním, 1903. [18] PAVLÍČEK, J. – ŘEHOŘ, M.: Dějiny obce Polnička. Obecní úřad v Polničce, 2002. 136 s. [19] HRABÁK, J.: Železářství v Čechách jindy a nyní. Praha : Politika, závod tiskařský a vydavatelství, 1909. 390 s. [20] MIČKA, J.: Osobní sdělení dne 4. 9. 1987. (Narozen 13. 5. 1902, tkadlec, lidový umělec – řezbář, v Polničce se narodil a prožil tam celý život.) [21] NĚMEC, P.: Osobní sdělení dne 4. 9. 1987. (Majitel domu: Polnička 164, Žár nad Sázavou II, 591 02). (První část byla zveřejněna ve Slévárenství č. 2–3/2007, s. 138–142.) prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. Lubomír Stránský, CSc.
216
slévárenství / LV / duben 2007 / 4
