Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor sociální politiky Č.j.: 2007/ 21736-21 V Praze dne 27.3.2007 Vyřizuje: PaedDr. Petr Niederle
Metodický pokyn č. 3/2007 k zápočtu úhrady prokazatelné nezbytné spotřeby energií pro účely příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení Na základě zkušeností, získaných při rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení) podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi), je nezbytné upravit zápočet úhrady prokazatelné nezbytné spotřeby energií tak, aby zohledňovaly i údaje o skutečně placených zálohách na spotřebu elektrické energie a plynu. Stávající způsob stanovení úhrady spotřeby energií pak bude u těchto dvou medií sloužit jako nepřekročitelná hranice v zákonem stanovených případech (§ 34 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi) a v případech, kdy dojde k nedoplatku za odběr energií z objektivních důvodů (např. delší zimní období apod.). 1. Tiskopis „Informace o užívaném bytu“ V tiskopise „Informace o užívaném bytu“ se v poznámce na druhé straně tiskopisu upravuje text poslední odrážky následovně: „doklad o výši záloh, rozepsaných příslušným dodavatelem elektrické energie a plynu na následující období a doklad o úhradě za dodávku těchto energií, případně dalších druhů paliv spojených se společným užíváním bytu“. Těmito doklady jsou faktury za dodávku energií, v nichž jsou vyznačeny zálohy na budoucí období a prováděno vyúčtování předchozích plateb. Znamená to, že osoba žádající o dávku pomoci v hmotné nouzi nebo příjemce dávky bude faktury předkládat nejenom pro kontrolu údajů v tiskopise, ale i pro zápis záloh do aplikačního programu a pro stanovení výše dávky. 2. Postup při převzetí žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi Zaměstnanec orgánu pomoci v hmotné nouzi na základě předložené faktury od příslušného dodavatele energie (rozpisu záloh na budoucí období) zapíše do aplikace výši předepsané zálohy na jednotlivé měsíce, a to vždy na tolik měsíců, které příslušný doklad uvádí. Dále se do aplikace zapíše výše vyplaceného přeplatku. Nedoplatek se zaeviduje v měsíci, kdy byl uhrazen včetně počtu měsíců, za který byl stanoven. Pokud v určitém měsíci s ohledem na vzniklý přeplatek není záloha požadována, popřípadě je záloha požadována v nižší částce, uvede se do aplikačního programu nula, popřípadě snížená částka zálohy. Při zápisu záloh se zkontroluje, zda předchozí zálohy byly řádně zaplaceny. Kontrolu úhrady záloh lze
1
provádět i v průběhu poskytování dávky pomoci v hmotné nouzi, a to zvláště u osob, u nichž je z předchozí praxe známo, že dávku nevyužívají k účelu, pro který byla poskytnuta (úhrada nákladů, popřípadě jejich části, spojených s bydlením prostřednictvím doplatku na bydlení). Jestliže orgán pomoci v hmotné nouzi při této kontrole zjistí, že dávka nebyla využita k uvedenému účelu, ustanoví pro uvedený účel zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi). Může jít např. o vlastníka nájemního bytu, popřípadě o jinou důvěryhodnou osobu, která za příjemce dávky bude potřebné náklady hradit. 3. Princip stanovení výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií Měsíční zálohy za energie se do „výše úhrady“ započítají maximálně do výše měsíční průměrné ceny za dodávku energie pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů energie, která se počítá podle stávající metodiky. Je-li v měsíci vyplacen přeplatek (bez ohledu na počet měsíců, za který je stanoven), pak jeho vyplacenou výši (o kterou se nesnížily zálohy v následujících měsících) aplikace odečte v měsíci následujícím po jeho vyplacení od celkových odůvodněných nákladů na bydlení, a to max. do jejich výše. Nedoplatek se započítává v měsíci následujícím po jeho uhrazení, a to maximálně do „výše úhrady“ součtu měsíčních rozdílů mezi měsíční průměrnou cenou za dodávku energie pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů energie a uhrazenou zálohou. Počet měsíčních rozdílů se stanoví podle počtu měsíců, za které je nedoplatek stanoven, pokud v nich byla dávka vyplacena. Jestliže k výplatě přeplatku osobě nebo k úhradě nedoplatku osobou došlo před měsícem podání žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi, potom se k výši přeplatku a nedoplatku nepřihlíží a příslušné částky se do aplikace nezapočítávají. V případě, že osoba užívá jiné energie k vytápění, vaření a ohřevu teplé vody, např. uhlí nebo dřevo, na stávajícím postupu stanovení výše úhrady se nic nemění [viz. dále tento metodický pokyn odst. 5 bod 1) písm. Bd)]. 4. Povinnosti osoby, žadatele o dávku nebo příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení) Vedle povinnosti související s dokladováním spotřeby elektrické energie a plynu je nezbytné zvláště upozornit žadatele a příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi na předkládání dokladů, z nichž je zřejmé vyúčtování a úhrada spotřeby, a to především u spotřeby plynu (odkaz na upravený text tiskopisu „Informace o užívaném bytu). 5. Úprava zápočtu odůvodněných nákladů na bydlení pro účely příspěvku na živobytí v návaznosti na zápočet úhrady prokazatelné nezbytné spotřeby energií podle typů bydlení a okruhů společně posuzovaných osob Výchozí situace I.: Příjem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem uvedený v § 9 odst. 1 zákona o pomoci
2
v hmotné nouzi snížený o přiměřené náklady na bydlení. Za přiměřené náklady na bydlení se pak považují skutečné (odůvodněné) náklady na bydlení vyjmenované v § 34 zákona o pomoci v hmotné nouzi, nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje výše uvedený příjem s výjimkou sociálního příplatku a dávek pěstounské péče, příjmů z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů, pokud nejde o plnění ze zákonného pojištění a další opakující se nebo pravidelné příjmy. 1) Nájemní byt (§ 4 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) užívají osoby hodnocené v jednom okruhu společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů se v tomto případě započítává: A) nájemné až do výše cílového nájemného (do programu se zadává skutečné nájemné) B) úhrada za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií, která se spočítá takto: a. Pokud uživatel odebírá elektřinu, uvede sazbu, sílu jističe, dodavatele a distributora. Na základě předložených dokumentů zadá pracovník orgánu pomoci v hmotné nouzi do aplikačního programu výši měsíčních záloh, které ovlivní výši doplatku na bydlení v příslušném měsíci pouze ve skutečné výši, která však nemůže být vyšší než v programu obsažená průměrná cena za dodávku elektrické energie pro bytovou jednotku určité velikosti, stanovená pro příslušnou lokalitu podle dlouhodobé statistiky Energetického regulačního úřadu. b. Pokud uživatel odebírá plyn, uvede příslušného dodavatele. Na základě předložených dokumentů zadá pracovník orgánu pomoci v hmotné nouzi do aplikačního programu výši měsíčních záloh, které ovlivní výši doplatku na bydlení v příslušném měsíci pouze ve skutečné výši, která však nemůže být vyšší než v programu obsažená průměrná cena za dodávku plynu pro bytovou jednotku určité velikosti, stanovená pro příslušnou lokalitu podle dlouhodobé statistiky Energetického regulačního úřadu. c. Požadovaná faktura za elektřinu nebo plyn slouží pracovníkovi orgánu pomoci v hmotné nouzi k zapsání záloh na dodávku energií na příslušné období, v němž bude od dodavatele získávána elektrická energie a plyn, a ke kontrole žadatelem uvedených údajů o sazbě elektřiny, jističi a dodavatelích těchto energií, včetně kontroly úhrady. d. Jestliže jsou používány jiné druhy energií než elektřina nebo plyn, pak obsluha musí zadat průměrnou nákupní cenu těchto energií a jejich výhřevnost. Náklady na vytápění, event. na ohřev vody a vaření, jsou-li tyto jiné energie k uvedeným účelům používány, se rozpočítávají do měsíčních částek rovnoměrně přes celý kalendářní rok. C) úhrada za další služby bezprostředně spojené s užíváním bytu se zohlední v plné výši na základě předloženého dokladu [např. za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren
3
apod. – § 34 odst. písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi] a v aplikačním programu se uvede v položce Služby. 2) Nájemní byt užívají osoby posuzované ve dvou nebo ve více okruzích společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů se pro tyto osoby pro účely příspěvku na živobytí započítává: A) Část (podíl) celkového nájemného, připadajícího na osoby v příslušném okruhu společně posuzovaných osob. Tuto poměrnou část je nutné pro jednotlivé okruhy společně posuzovaných osob vypočítat (aplikační program zatím nepodporuje). Do programu se zadá výše poměrné části celkového nájemného připadajícího na příslušný okruh společně posuzovaných osob. B) Úhrada za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií, která se spočítá takto: a. Úhrada za dodávku elektrické energie pro příslušný okruh společně posuzovaných osob se stanoví na základě podílu těchto osob na úhradě zálohy za dodávku elektrické energie pro byt, který užívají s osobami z dalšího okruhu společně posuzovaných osob. Přitom se postupuje shodně s postupem uvedeným v bodě 1. písm.Ba. b. Úhrada za dodávku plynu pro příslušný okruh společně posuzovaných osob se stanoví na základě podílu těchto osob na úhradě zálohy za dodávku plynu pro byt, který užívají s osobami z dalšího okruhu společně posuzovaných osob. Přitom se postupuje shodně s postupem uvedeným v bodě 1. písm. Bb. c. Jestliže jsou používány jiné druhy energií než elektřina nebo plyn, pak obsluha musí opět zadat průměrnou nákupní cenu těchto energií a jejich výhřevnost. Náklady na vytápění, event. na ohřev vody a vaření, jsou-li tyto jiné energie k uvedeným účelům používány, se rozpočítávají podle podílu osob v příslušném okruhu společně posuzovaných osob na celkových nákladech za bytovou jednotku do měsíčních částek rovnoměrně přes celý kalendářní rok. C) Úhrada za další služby bezprostředně spojené s užíváním bytu na základě předloženého dokladu [např. za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren apod. § 34 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi], a to podle podílu osob v určitém okruhu společně posuzovaných osob na celkové výši úhrady za tyto služby (nutno spočítat a příslušnou částku zapsat do kolonky „Služby“ aplikačního programu). 3) Byt ve vlastnictví osoby (osob) – postupuje se obdobně jako u předchozích situací řešících výši odůvodněných nákladů v případě nájemních bytů. Neuvádí se výše nájemného.
4
4) Dva a více bytů v rodinném domku – postupuje se obdobně jako u předchozích situací řešících výši odůvodněných nákladů v případě nájemních bytů. Pokud je v rodinném domku, v němž jsou dva a více bytů, pouze jeden jistič na vstupu dodávky elektrické energie, berou se v úvahu pro každý byt stejné údaje o jističi, sazbě elektřiny apod. Výchozí situace II.: O příspěvek na živobytí žádá osoba, která v případě hodného zvláštního zřetele používá dlouhodobě jinou než nájemní formu bydlení, tj. podnájem nebo ubytovnu v různých formách): Jedná-li se o jinou formu bydlení, pak se položka „nájem“ nevyplňuje a veškeré poplatky za ubytování se uvedou v položce: služby (chápáno v širším slova smyslu i jako ubytovací služby). Pokud je uzavřena podnájemní smlouva, lze do údaje „služby“ v aplikačním programu uvést součet poměrné částky za nájemné a za služby. Metodický pokyn č.3/2007 nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2007. Tímto Metodickým pokynem se upravuje postup uveřejněný na internetové stránce http://www.mpsv.cz/tmp/hmotna_nouze/ - Metodické pokyny – Zákon o pomoci v hmotné nouzi v otázkách a odpovědích (2).
Ing. Marie Kudlová v.r. ředitelka odboru sociální politiky
5
