2007. Darina Hlinková

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně ______________________________________________________________ Ústav archeologie a muzeologie

studijní rok 2006/2007

Darina Hlinková posluchačka 3. ročníku muzeologie

Městské muzeum v Jaroměři a jeho sbírkotvorná činnost bakalářská

Vedoucí práce:

práce

PhDr. Jan Dolák

______________________________________________________________ Brno 2007

2

Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Městské muzeum

v Jaroměři

a

jeho

sbírkotvorná

činnost

vypracovala

sama, pouze s použitím pramenů a literatury v práci uvedených.

V Brně, 9. 6. 2007

..............................

3

Chtěla

bych

tímto

poděkovat

pracovníkům

Městského

muzea

v Jaroměři za projevenou ochotu během spolupráce, zejména pak ředitelce muzea, paní PhDr. Olze Mertlíkové. Poděkování Dolákovi.

rovněž

patří

vedoucímu

této

práce

PhDr.

Janu

4

OBSAH

I. ÚVOD ..................................................... 5 II. HISTORIE MUZEA A JEHO SBÍRKY DO ROKU 1989 ............... 8 1. Muzeum a jeho sbírky 1879 - 1918 ...........................................................8 2. Muzeum a jeho sbírky 1919 - 1945 .........................................................12 3. Muzeum a jeho sbírky 1946 – 1954 .........................................................17 4. Muzeum a jeho sbírky 1955 – 1969 .........................................................19 5. Muzeum a jeho sbírky 1970 – 1989 .........................................................21 Shrnutí do roku 1989 .............................................................................................24 III. MUZEUM A JEHO SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST PO ROCE 1989 ....... 27 1. Sbírka Městského muzea v Jaroměři.......................................................28 2. Evidence sbírkového fondu ..........................................................................30 3. Inventarizace sbírkového fondu ..............................................................35 4. Uložení sbírkových předmětů .....................................................................36 5. Konzervování a restaurování sbírkových předmětů .....................39 6. Akvizice a vyřazování sbírkových předmětů....................................42 IV. ZÁVĚR .................................................. 52 RESUMÉ ..................................................... 56 ODKAZY A POZNÁMKY .......................................... 57

5

I. ÚVOD

Městské v Čechách. období

muzeum Jeho

v Jaroměři

počátky

regionálního

Jaroměřské období,

muzeum

kdy

záchrana

patří

spadají

do tzv.

muzejnictví vzniklo

hlavními

památek,

mezi

jako

příčinami

zejména

k jedněm

z nejstarších

raného

lety

šestnácté zakládání

1860

1890.1

–

muzeum

muzeí

archeologických

vývojového

v tomto

byla

při

nejen

výstavbě

továren, silnic a železnic, ale i sílící nacionalismus, který vyúsťoval

v lokální

patriotismus,

projevující-se

rozličnými

výstavami starožitnictví a národopisnými výstavami.2 Přesto,

že

Městské

muzeum

v Jaroměři

založeno v roce 1883, zárodky jeho můžeme

nalézt

Josef

Duška

už

v roce

pořádá

1882,

bylo

oficiálně

sbírkotvorné činnosti však

kdy

josefovský výzkum3

archeologický

pro

starožitník „jaroměřské

muzeum“, které však v té době ještě oficiálně neexistovalo, a zároveň mu daruje 88 starožitných předmětů, uložených prozatím u ředitele Měšťanské školy v Jaroměři. Zajímavé je, že téhož roku

vznikla

PŘEMĚTŮ,

zvláštní

ZALOŽEN

rukopisná

ROKU

1882,

kniha

která

už

–

SEZNAM

evidovala

SBÍREK, tehdejší

„muzejní“ sbírku.4 Tyto počiny jasně reflektují situaci, kdy se spontánně vyvolaná

sbírkotvorná

k založení

samotného

činnost muzea.

stává

Rozmach

jedním

sběratelství

z podnětů památek

rovněž patrně souvisí s dobovým názorem, kdy ještě v duchu romantického

historismu,

lidé

spatřovali

v památce

nositele

idealizované minulosti a jednak odkaz předků, kdy starobylost a historická hodnota, která je památce v souladu s tehdejším dobovým

názorem

sběratelství.5

přikládána,

jsou

hlavní

motivací

dobového

6

Městské muzeum v Jaroměři je dnes muzeem vlastivědného typu.

Jedná

se

o

příspěvkovou

organizaci,

jejímž

cílem, vycházející ze zákona č. 122 / 2000 Sb.,

hlavním

je:

„1. [...] vedení a shromažďování sbírek hmotných dokladů vývoje prehistorie a historie české i zahraniční provenience, především zejména

v oborech

se

přírodovědy,

zaměřením

na

vývoj

archeologie v regionu

a

etnografie,

Jaroměřsko

a

na

pevnost Josefov a fortifikace 17. až 19. století. [...]6 2. Ke sbírkovým předmětům pořizuje odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby i obrazovou, případně zvukovou. 3.

Správa

historického

knižního

fondu

(sbírkového),

včetně sbírky dokumentů archivní povahy a odborné studijní knihovny.“7 Přestože

Městské

muzeum

v Jaroměři

obhospodařuje

ještě

areál podzemních chodeb a bašty č. I v Jaroměři – Josefově, dále Novou radnici v Josefově a objekt bývalé vodárny ČSD u soutoku

Labe

a

Metuje,

zaměřím

se

především

na

činnost

centrály správy muzea, sídlící ve Wenkeově domě. V této práci usiluji o

zaznamenání historického vývoje

sbírek jaroměřského muzea a o konfrontaci se situací po roce 1989 až do současnosti. Popis sbírkotvorných aktivit muzea do roku

1989

bych

chtěla

chronologicky

kapitol, jejichž datace bude roky

nejen

v muzejní,

ale

rozdělit

do

několika

přímo souviset s přelomovými

zejména

ve

státní,

politické

a

socio-kulturní historii. Naopak, sbírkotvornou situaci po roce 1989 až do dnešních dob,

rozčlením

systematicky,

podle

jednotlivých

činností,

které formují sbírkový fond muzea a péči o sbírkové předměty. Porevoluční období bych dále chtěla obsáhnout nejen pomocí pramenů

a

literatury

v práci

uvedených,

ale

i

díky

osobní

7

komunikaci s ředitelkou a zaměstnanci muzea, vzhledem k jejich osobním

komentářům

otázkám.

Konkrétní

a

připomínkám

poznatky

zejména

k daným z oboru

muzeologickým konzervace

a

restaurace, akviziční činnosti a vyřazování, bych chtěla, na základě

informací

získaných

z pramenů

písemné

povahy,

konkretizovat formou grafů a tabulek. Mým cílem je co nejdůkladněji podat výpověď o dosud nikým nezpracovaném tématu sbírkotvorné činnosti jaroměřského muzea, přičemž si samozřejmě tato práce nemůže činit nárok na úplnost v oblasti historie sbírkotvorného procesu do roku 1989, což přímo

mnohdy

autenticity

souvisí a

občas

s nepřesností, i

nedostupností

nekonkrétností, jednotlivých

ztrátou zpráv

a

informací v pramenech a literatuře staršího data. Přestože se zpracování sbírkotvorné situace muzea do roku 1989, zejména do let padesátých, kdy byl přijat zákon o muzeích a galeriích, nemůže rovnat výzkumu ze současných pramenů, literatury

a

jiných dokumentů, myslím si, že dostatečně poslouží k podání výpovědi o sbírkotvorných aktivitách muzea, od jeho založení až po současnost.

8

II. HISTORIE MUZEA A JEHO SBÍRKY DO ROKU 1989

1. Muzeum a jeho sbírky 1879 - 1918

Mezi počáteční projevy muzejnictví, v poslední čtvrtině 19.

století

na

Jaroměřsku,

by

se

dala

zařadit

úspěšná

celotýdenní výstava starožitností, pořádaná roku 1879 spolkem Jarboj,

ve

snaze

získat

finanční

prostředky

pro

městskou

opatrovnu pro chudé děti. Přesto, že se na výstavě sešlo přes 700

exponátů,

rozdělených

do

patnácti

skupin,8

nevyústila

v bezprostřední založení muzea. Avšak, na druhé straně nutno podotknout, prvotní,

že

výrazně

zejména

podnítila

archeologický

rozvoj

zájem,

sběratelství,

byl

zastíněn

kdy

zájmem

etnografickým a národopisným.9 V následujících letech se stále častěji objevuje návrh na zřízení muzea, ale

konkrétní představy o jeho poslání se

zřejmě různily natolik, že

založení bylo s konečnou platností

jednomyslně přijato až 20. ledna 1883 na schůzi spořitelního výboru. Usnesením městského zastupitelstva z 28. 2. 1885 bylo muzeum převzato výhradně do městské správy.10 V letech 1885 – 1904 spravoval muzeum radní, od roku 1904 do roku 1943 muzejní komise. Sbírky, vzniklé především z aktivit starožitníka Josefa Duška, které jsem popsala v úvodu, a prof. Aloise Studničky, což ovšem byly povětšinou učební pomůcky,11 které měly sloužit budoucím

studentům

právě

zakládané

řemeslnické

školy,

provizorně umístili v místnostech Na Staré poště na Jakubském předměstí.12 Dochovala se nám o zpráva z jaroměřských novin Ratibor:

“Byla

vykázána

značná

část

peněz

na

zakupování

9

předmětův, a obecní radní pánové Baudyš a Polický zvoleni, aby vedli správu nad zakupováním a pořádáním předmětův, kteréž ukládány

prozatímně

do

místnosti,

kterouž

byl

p.

Baudyš

ochotně a obětovně k účelu tomu vykázal ve svém domě na „staré poště“. [...]P. radní Bucký s nemalým naložením času stará se, aby sbírky seřaděny byly.“13 Zajímavé také je, že založení muzea zahajuje výraznou etapu rozmachu města na počátku 80. a 90. let 19. století, kdy Jaroměř prožívá období hospodářské a kulturní prosperity.14 Již tištěným

1.

března

letákem

je

založení

vyzývajícím

muzea

ke

oznámeno

spolupráci:

„

obyvatelstvu [...]

aby

chovalo v úctě dějinné památky, jež nám slavné i strastné doby staroslavného našeho rodného

města připomínají, sbíralo a

uchovávalo je před zkázou ve stánku musejním, aby i pozdním potomkům naším, budoucím obyvatelům našeho města i okolí, byly ku poučení a povzbuzení.“15 Za krátkou dobu bylo získáno přes 400 nových inventárních čísel. Správou sbírek byli pověřeni František

Polický

a

Jan

Baudyš.

V následujících

letech

se

sbírka, tvořená především dary jaroměřských občanů a spolků,16 rozrostla např. i o sbírku průmyslových tabulí, pořízených na náklady spořitelny, navzdory tomu, že původní snaha zřídit průmyslové či technologické oddělení muzea byla zamítnuta.17 Roku 1885 byla podána první zpráva městu o sbírkách muzea a

jejich

rozčlenění

do

tří

odborů:

archeologického,

přírodovědeckého a knihovny, celkovým počtem 4 139 předmětů. Knihovna byla zřízena při jaroměřském muzeu již v roce 1884 z podnětu

kloboučníka

Buckého

jako

knihovna

veřejná,

která

v roce 1896 byla odevzdána do správy spolku Občanská beseda v Jaroměři. Později obohatily odbornou muzejní knihovnu dary a nákupy starých tisků.18 Část knihovny, zvaná čítárna obsahovala

10

okolo

400

svazků,

především

od

autorů

z dob

národního

obrození.19 Knihovna vědeckých děl, která byla později z větší části

oddělena,

se

stala

základem

tzv.

Veřejné

knihovny.

V roce 1890 bychom zde nalezli 2 034 svazků. Navíc roku 1886 bylo archivní oddělení obohaceno starými městskými knihami, které byly na žádost obce vydány od okresního soudu.20 Téhož

bylo

rozhodnuto

o

umístění

muzea

v nové

obecní

budově Na Ostrově. Sbírky uložili v přízemí tehdejší chlapecké školy. V letech 1902 – 1907 byly sbírky z přízemí uloženy do beden na půdě téže budovy.21 Správu muzea obstarávali v letech 1885 – 1904 radní, kterým byl přidělen resort muzea. Roku dějinách

1886 a

Josef

sbírkách

Duška

otiskl

městského

vůbec

muzea

první

v Jaroměři

článek

o

v týdeníku

Ratibor, kde se mimo jiné poukazovalo na to, že muzeum dosud nemělo

vlastní

budovu,

což

byl

jeden

z nejpodstatnějších

faktorů ovlivňující jeho činnost. Ze série článků se rovněž dozvídáme,

z muzeologického

hlediska,

cenné

informace

o

tehdejším uspořádání a uložení sbírek. Dle novinových zpráv můžeme

soudit,

že

sbírkové

předměty

byly

uloženy

spíše

nesystematicky, výjimku tvořila pouze sbírka archeologická:“ [...] památky doby předhistorické neb pohanské, přesně dle nalezišť urovnané.“22 Kvalita muzejních sbírek byla posuzována dle nárůstu sbírkových předmětů:“Když uváží laskavý čtenář, že kniha

zápisní

vykazuje

přes

3000

čísel,

a

sbírky

samy

že

počítají více než 4000 předmětů, což jest na dobu poměrně tak krátkou zajisté velmi dobrý úspěch, dosažený na poli tomto, uváží-li

k tomu,

že

stále

ještě

do

krajiny

dojíždějí

jednatelé, kteří starobylé památky skupují.“23 Umístění sbírkových předmětů nebylo právě nejvhodnější. Místnosti

byly

vlhké,

stísněné,

temné

a

jak

expozice,

tak

11

depozitáře byly přeplněné, čehož si později všimly všechny odborné inspekce, které muzeem prošly.24 Muzeum

v těchto

publikační

a

letech

výstavní

však

aktivity,

vykazuje např.

poměrně

bohaté

propůjčilo

některé

exponáty na Všeobecnou zemskou jubilejní výstavu v Praze, 1895 se představilo na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze instalací tzv. Jaroměřské chalupy25 nebo se účastnilo výstav v Pardubicích

a

Hořicích,

kam

ze

svých

sbírek

zapůjčili

výšivky, kroje a album fotografií.26 Roku 1910 město Jaroměř vydalo tiskem průvodce po muzeu – MUSEUM JAROMĚŘSKÉ PRŮVODCE OD DR. V. P.,27 kterou sepsal MUDr. Vojtěch Paul. Jedná se o systematický popis instalace sbírek, ve

místnostech

čtyřech

a

chodbě,

pro

běžného

návštěvníka.

Obsah průvodce je téměř shodný s předchozími novinovými články v periodiku nijak

Ratibor

tematicky

většiny

od

J.

zaměřena

předmětů,

Dušky. a

které

Přestože

jednalo se

od

se

výstava

spíše

vzniku

nebyla

o

vystavení

muzea

podařilo

shromáždit, průvodce nám podává celkem jasný přehled o obsahu sbírek. Nalezli bychom tam např. sbírku minerálů o 320 kusech, dále nejrůznější lidový, folklórními motivy zdobený nábytek, archeologické nálezy, sbírku hodin, mincí, ukázky hrnčířství, porcelánu

a

skla,

inkunábule,

knihy

pocházející

z knihovny

hraběte J. A. Šporka nebo sbírku rozžehadel.28 Mezi lety 1914 – 1918 byla školní budova Na Ostrově s muzejními

sbírkami

přeměněna

na

nevykazovalo

okupována

vojenský jaroměřské

uherským

lazaret. muzeum

V této

vojskem době

plnohodnotnou

a

zčásti

samozřejmě

sbírkotvornou

činnost, jediným výraznějším počinem muzejní povahy byla pouze dokumentace rekvírovaných zvonů v Josefově.

12

2. Muzeum a jeho sbírky 1919 - 1945

Po

první

světové

válce

bylo

znovu

obnoveno

fungování

jaroměřského muzea. V této době však muzeum opět nevykazovalo výraznou sbírkotvornou činnost, což ovlivnil

nejen nedostatek

finančních prostředků, ale i malé množství, pro muzeum, kladně zainteresovaných aktivity

osob.

nedosahovaly

Přestože kvalit

sbírkotvorné

předválečného

i

výstavní

muzejnictví

na

Jaroměřsku, publikační a vydavatelská činnost tento nedostatek mírně vykompenzovala.29 Ve dvacátých letech se opět začíná zvedat celková úroveň jaroměřského muzejnictví. Roku 1924 založili edici Publikace městského muzea v Jaroměři, ve které byly vydány dvě brožury – Kukské lázně a Oživlá krypta od MUDr. Vojtěcha Paula. O rok později muzejní spolek v Josefově předal veškeré muzejní

sbírky

do

majetku

Městské

muzeum

v Josefově.30

obce

a

tím

Sbírky

byly

v podstatě uloženy

vzniklo ve

třech

místnostech prvního poschodí josefovské radnice a vykazovaly 2 228 katalogových čísel. Když naši pozornost obrátíme zpět k jaroměřskému muzeu, zjistíme, že v roce 1928 bychom v jeho inventáři nalezli 5 117 položek.

Po

úmrtí

předsedy

muzejní

komise

MUDr.

Vojtěcha

Paula, se jeho nástupce prof. Václav Novák snaží rozvinout spolupráci

s pražskými

Neústupným,

archivářem

odborníky, dr.

Václavem

s archeologem Vojtíškem

a

dr.

Jiřím

historikem

umění dr. Emanuelem Poche. Jaroměřské, stejně jako josefovské, muzeum

se

stává

Muzea

jsou

členem

zapsána

mnoha ve

spolků,

Svazu

společností

československých

a

svazů. muzeí,

v Historickém klubu, dále bychom patří mezi členy Národopisné

13

společnosti

nebo

československé

starožitností

Společnosti

československých

či

přátel

Československého

zemědělského muzea. Rok 1930 patří k jedněm z nejúspěšnějších v tomto období. Jaroměřské

muzeum

začíná

vydávat

Ročenku

městského

muzea

v Jaroměři. Do roku 1937 bylo vydáno celkem osm dílů této tiskoviny obsahující vlastivědné články, soupis archiválií a zprávy o činnosti muzea. Do ročenky přispívali zejména členové muzejní komise, např. Max Lederer, který se tématicky zaměřil na počátky dělnického hnutí v Jaroměři, a další. V ročence bychom však samozřejmě

našli i podstatné informace vztahující

se k sbírkotvorné činnosti Městského muzea v Jaroměři. Ve výroční zprávě za rok 192931 je opět kladen důraz na to, že muzeum stále nemělo vlastní budovu. Sbírky proto byly uloženy v suterénu chlapecké školy Na Ostrově, ve staré škole u kostela sv. Mikuláše a ve státní reálce. Expozice umístěná v chlapecké škole se nijak výrazně nelišila od té z roku 1910, popsané MUDr. Vojtěchem Paulem. Z výroční zprávy je jasné, že se muzeum v této době zabývá uložením sbírkových předmětů, ale spíše na rovině teoretické. Za zmínku, která jasně dokládá tehdejší

situaci,

by

se

dal

uvést

fakt,

že

předpokládaný

depozitář nazývali skladištěm, přičemž jako úložiště předmětů považovali i samotnou expozici. Dozvídáme se, že: „ Ve staré škole má museum 2 místnosti; jedna slouží za skladiště různých předmětů, zvláště válečných a památek ze dnů převratu, druhá za

pracovnu

a

skladiště.“32 Naopak

je

zde

kladen

důraz

na

nevhodné podmínky, ve které se sbírky vyskytovaly:“[...]jest však málo místností, kde jsou ještě nevhodné, vlhké a tmavé. Jest

nedostatek

nepraktické

a

ve

vitrín, špatném

většinou stavu.

Za

jsou těchto

pouze

nouzové,

okolností

trpí

14

sbírky

vlhkem,

zdolati,

přeplněním

dokud

nebude

a

nepřehledností,

učiněna

náprava

která

se

nedá

přemístěním

a

definitivním uložením.“33 Stejný problém se týkal i archívu, který tehdy Městské muzeum v Jaroměři spravovalo. Nedostatkem jak výstavního, tak depozitárního prostoru se zabývali

i

v ročence

z následujícího

roku.

Přesto

se

však

muzejní rada rozhodla zřídit zemědělské oddělení muzea, které bude disponovat s předměty z tzv. sběrny zemědělských památek, která

byla

již

dříve

při

muzeu

pod

správou

muzejního

referenta. Protože se také v blížilo výročí založení muzea, byl vypracován plán na:“ [...] řádné vypravení sbírek nábytkem definitivního a jednotného typu. [...] Jest při tom sledován cíl ukládati sbírky do dolejších skříní a upravovati občasné výstavky. [...] školy

bude

Při nynějším umístění v suterénu chlapecké

tímto

docíleno

lepšího

vzhledu,

úspory

místa

a

větší přehlednosti i bezpečnosti sbírek.“34 Ve stejném roce také

dokončili

zevrubnou

inventarizaci

a

katalogizaci

příruční knihovny a byly roztříděny prehistorické sbírky pod dohledem

Dr.

Jiřího

Neústupného.

Vznikla

rovněž

Městská

obrazárna, jejímž správcem se stal gymnaziální profesor Josef Jiránek. Roku 1931 navštívil muzeum dr. Fridolín Macháček, který o sbírkách

napsal

“Celkový

dojem

revizní

zprávu,

jaroměřského

ve

muzea

které

mimo

je

dosti

jiné

uvádí:

neutěšený.

Především místnosti jsou pro muzeum docela nevhodné. Je k nim nesnadný

příchod

jako

do

sklepa,

místnosti

jsou

pošmourné,spíše tmavé a ještě aspoň částečně vlhké, okna jsou skoro v úrovni terénu. Druhou velkou vadou je docela špatný nábytek, který nijak nechrání věci nejen před odcizením, ale ani před prachem a pošpiněním.“

35

15

O rok později předseda muzejní komise V. Novák podává rovněž ne příliš pro muzeum pozitivní zprávu o stavu a obsahu registratury uložené v muzeu:“ [...] bylo shledáno, že takřka všechen materiál jest mokrý, provlhlý, pokrytý vrstvami plísně a

prachu,

uprostřed

úplně

rozházený.

rozežraného

Ve

balíku

2

bednách

byla

písemností

a

myší

hnízda

v jedné

knize

usmrcená myš. Musil tudíž býti materiál především rozložen a za stálého obracení sušen.“36 Od roku 1933 stavu

sbírek,

vykazované

za

se ve výroční zprávě kromě informacích o městském

předešlý

archivu rok

nově

nebo

muzejní

vyskytuje

činnosti

i

zpráva

o

zemědělském oddělení muzea a seznam příznivců a dárců. Nárůst sbírkových předmětů se pohyboval v průměru kolem 300 kusů za rok,

přičemž

většinu

muzeum

získalo

právě

darem

od

jaroměřských občanů.37 V roce 1933 také proběhla Výstava k 50. výročí

od

směřovaly

založení

muzea.

k vytvoření

Přestože

nové

ambice

instalace

muzejní

sbírek,

komise

tyto

snahy

zůstaly nenaplněny. Mezi

lety

zaměřuje

na

konzervaci nástrojů,

1935

–

1935

konzervaci a

a

úkony

v daném

(nábytek

ze

prováděli

muzeum

sbírek,

cechovních

starých

restaurátorské oboru

Městské

předmětů

restauraci

nábytku

se

zejména

truhlic,

tisků. především

truhláři,

v Jaroměři

etc.)

na

hudebních

Konzervátorské zruční na

a

řemeslníci

Jaroměřsku

nebo

mnohdy i muzejníci samotní, nejednalo se tedy zatím o blíže specializované konzervátory nebo restaurátory. Přestože spojené sbírky přílišné

s konzervací byly

muzejní

členové

a

přístupné

úspěchy

ve

komise

instalací kdykoli výstavní

konali

sbírek na

veškeré

zcela

požádání

činnosti

práce

nezištně

a

návštěvníků, tehdy

muzeum

16

neprojevovalo, což potvrzuje i ten fakt, že bylo otevřeno vždy jen

o

větších

svátcích

a

o

Svatováclavské

pouti.

K tomuto

faktu můžeme ve Výroční zprávě z roku 1937 nalézt komentář:“ [...]není možno tvrditi, že museum jest podnik neproduktivní, neboť v nynější době nemůžeme zpřístupniti museum tak, aby si z vybraného

vstupného

uhradilo

administrační

výlohy,

ale

ztráty, vzniklé vlhkem a nevhodnými místnostmi jsou pro naše město určité pasivum.“38 Celková stagnuje.

Na

muzea

činnost konci

roku

v tomto

1937

sice

období

tedy

proběhly

značně

v rozdělení

a

instalaci sbírek nepatrné změny, které však byly způsobeny nutností přeinstalovat části sbírek, aby se udělalo místo pro nové

přírůstky.

Katalog

k tomuto

roku

vykazuje

6886

inventárních čísel. V roce 1937 se sice uvažovalo o stavbě kulturního domu, kde by umístili i muzeum, ale tento návrh byl později

zamítnut,

takže

se

opět

vedly

diskuze

spojené

s

nedostatkem prostoru. Muzeum také požádalo Československou obec legionářskou a Nezávislou jednotu československých legionářů k darování všech předmětů

majících

vztah

k existenci

legií

a

v Ročence

Městského muzea v Jaroměři z roku 1935 se objevuje apel na případné dárce a podporovatele muzea, se zdůrazněním, že:“ [...]

museum

není

dokumentující

sbírkou

historii

starých

našeho

věcí,

města

a

ale

je

kraje,

sbírkou, sloužící

k poučení všech vrstev občanstva.“ Mezi lety 1939 – 1945 byla už tak stagnující činnost jaroměřského

i

josefovského

muzea

zcela

ochromena.

Budovu

chlapecké školy Na Ostrově okupovala nacistická armáda. K 13. říjnu 1943 muzejní spolek zastavil svou činnost. Nejcennější předměty

jaroměřského

muzea

ukryli

v kryptě

chrámu

Sv.

17

Mikuláše

a

sbírky

muzea

josefovského

ve

sklepení

místního

pivovaru. V letech 1943 – 1945 spravovalo muzeum pětičlenné kuratorium.

3. Muzeum a jeho sbírky 1946 – 1954

Po druhé světové válce byl opět pozvolna obnoven provoz Městského

muzea

v Jaroměři.

Muzeum

je

znovu

pod

správou

muzejní komise až do roku 1954, která byla od února 1945 rozšířena

o

zástupce

bývalého

muzea

v Josefově.39

Členové

muzejní komise se snažili zejména o získání nových prostor. Sbírky sice dočasně uložili v budově bývalého Zouzalova domu v Havlíčkově ulici, ale zde opět podmínky plnohodnotné muzejní činnosti zcela nevyhovovaly. Dlouhodobé místní

Národní

požadavky výbor

byly

přidělil

vyslyšeny

až

roku

jaroměřskému

1946,

muzeu

kdy

bývalý

obchodní dům firmy Wenke a vedlejší dům na Husově třídě. Wenkeův dům, který zbudoval v letech 1910 – 1911 stavitel Josef

Máša,

podle

projektu

architekta

Josefa

Gočára,

dnes

patří mezi objekty památkově chráněné. Jedná se totiž, v té době,

o

nové

uplatnění

železných

a

skleněných

prvků

v konstrukci celého domu, zároveň zde architekt vytvořil na jasném

a

přehledném

prostoru a fasády.40

půdorysu

neobvyklé

členění

vnitřního

Wenkeův dům byl v 70. letech 20. století

prohlášen kulturní uměleckou památkou I. kategorie chráněnou státem.41 Wenkeův obchodní dům původně prodával galanterní zboží a kuchyňské nádobí, zásoboval obchodníky po celé republice. Přes nebývalý rozkvět po roce 1918 však majitele firmy postihla v roce 1938 hospodářská krize a tak město Jaroměř odkoupilo

18

tento objekt spolu se sousedním domem čp. 91, kde byly předtím umístěny výmalby

kanceláře stěn

a

a

sklady

původní

firmy.

mobiliář.

Během

Budovu

války bez

odstranili

větších

škod

spravovala německá firma na telefonní přístroje Mix & Genest. Roku 1947 se konalo slavnostní otevření nového muzea

v Jaroměři. okruhů42

tematických prostorách

Sbírky

zadního

obrazárnu.

Celé

Jaroměře.

Suterén

na

byly

ochozu

traktu,

schodiště

instalovány prvního

v patře

vyplňovaly

tvořilo

patra

druhém obrazy

lapidárium,

do a pak

Městského určitých ve

umístili

s motivy

sbírka

všech

staré

kamenných

artefaktů, a památky bývalé průmyslové školy. Rovněž bychom tam nalezli pracovnu a laboratoř. Vstupní hala muzea sloužila ke krátkodobým výstavám. V prostorách vedlejší budovy čp. 91 se

nacházela

muzejní

kancelář,

městský

archív,

studovnu,

studijní knihovnu a fotolaboratoř.43 V roce

1947

byla

narozdíl

od

minulých

vystavena

pouze

třetina muzejních sbírek. Sbírky tematicky uspořádali členové muzejní komise pod vedením předsedy komise Josefa Pácalta.44 Městské muzeum v Jaroměři při této příležitosti zároveň vydalo brožuru Museum Jaroměř 1883 – 1947, Jaroměřské muzeum po 64 letech pod vlastním krovem. Sbírky se rozrostly o předměty ze zrušeného Heimatmusea v Kuksu a o artefakty ze soukromé sbírky továrníka V. Dlaboly z Chvalkovic,

získané

jako

konfiskáty.

Obrazárnu

obohatila

kolekce 25 kreseb od akademického malíře Karla Votlučky, které zobrazují Jaroměř na počátku třicátých let 2O. století.45 První

výstava

byla

věnována

sochařským

pracím

jaroměřských rodáků – prof. Otakara Španiela, prof. Josefa Wagnera a ak. sochaře Václava Wagnera.

19

Muzejní

komise

také stála

u

zrodu

časopisu

Jaroměřský

zpravodaj, jehož redakce sídlila právě v budově muzea. V roce

1948,

kdy

se

úředně

spojila

Josefov, bylo sjednáno i sloučení obou

města

muzeí

se

však

výrazněji

a

muzeí. O rok později

ustanovili novou muzejní komisi ze zástupců Sloučení

Jaroměř

sloučených měst.

neprojevilo

v aktivitách

jaroměřského muzea.46 Co z Josefova

se do

týká

sbírek,

bývalého

v říjnu

Wenkeova

téhož

domu

roku

muzejní

převezli sbírky

a

obrazárnu o celkovém počtu 3 386 kusů. Ve stejném roce také zaniká josefovský muzejní spolek. V tomto období dále dochází k nárůstu sbírek nejen z darů příznivců jaroměřského muzea, ale i sběrem a nálezy sbírkových, zj. archeologických předmětů z okolí Jaroměře. Mezi nejvýznamnější by mohl patřit nález monoxylu, dřevěné dlabané lodi, z 9. století.

4. Muzeum a jeho sbírky 1955 – 1969

1. ledna roku 1955 přešlo muzeum v Jaroměři pod správu Městského

národního

výboru.

Muzeum

se

následně

stalo

i

okresním muzeem s „výraznou politickou a kulturně osvětovou funkcí v okrese Jaroměř.“47 V této pozici setrvalo až do 30. 6. 1960, kdy se při územní reorganizaci jaroměřské muzeum změnilo na

muzeum

městské

a

přešlo

tak

zpět

do

majetku

a

správy

muzea

Zdeněk

Městského národního výboru v Jaroměři.48 Roku

1956

nastoupil

do

funkce

ředitele

Berger, který povznesl muzeum na profesionální úroveň. Muzeum

20

v této době prochází celou řadou změn ve snaze zlepšit jeho celkové postavení.49 Byl zbourán zadní trakt Wenkeova domu a budova depozitáře na

nádvoří

kvůli

výstavbě

luhové

dílny.

Sbírky

jsou

tedy

přemístěny do sklepa a jiných částí budovy, které měly původně sloužit k výstavním účelům. Připravuje se i nová expozice. Muzeum na ní spolupracuje s akademickým malířem Jiřím Škopkem a akademickým sochařem Rudolfem Štaibrem. V roce 1959, kdy byl mimo jiné schválen zákon č.54 O muzeích a galeriích, se slavnostně otevřelo jaroměřské muzeum s novou expozicí v moderním duchu. V přízemí bychom nalezli nově

zpracované

téma:

Pravěk

Jaroměřska,

a

výstavu

děl

jaroměřských výtvarníků – Otakara Španiela, Josefa Wagnera, Rudolfa Štaibra, Vladimíra Preclíka, Karla Meisnera a Jiřího Škopka. K expozici

vydali brožuru Pravěk Jaroměřska.

Městský a okresní jaroměřský archív spadající pod správu muzea

byl

po

reorganizaci

převeden

pod

okresní

archív

v Náchodě. Sbírkový

fond

Městského

muzea

v Jaroměři

v této

době

obohatily artefakty z tvorby jaroměřského rodáka, akademického sochaře Otakara Španiela, jehož stálá galerie a plastik ve vstupní hale byla slavnostně otevřena roku 1961. Artefakty převedli ze Španielovy pozůstalosti z Národní galerie v Praze. O rok později je stálá galerie obohacena i o díla Josefa Wagnera, která rovněž zvýšila počet kusů ve sbírkách Městského muzea v Jaroměři. Úspěšný

rozvoj

muzea

byl

však

roku

1963

přerušen

organizačními zásahy a existenční nejistotou, kdy vyvstal pro muzeum opět velmi známý problém týkající se vlastní budovy. V těchto letech se totiž znovu uvažovalo o navrácení budovy

21

bývalého Wenkeova domu původním obchodním účelům. Na základě negativních vyjádření vědeckých institucí a uměleckých rad50 byl tento návrh nakonec zamítnut, neboť

navrácení Wenkeova

domu k dřívější funkci by bezpochyby znamenalo nejen likvidaci jaroměřského muzea jako instituce, ale i ohrožení objektu jako památky.51 Zmíněné existenční nejistoty trvaly až do roku 1968 a výrazně se odrazily nejen v muzejní výstavní činnosti, ale i v tvorbě sbírkového fondu. Muzeum navzdory tomu, podobně jako po roce 1919, plnohodnotně a efektivně vykazovalo především publikační,

činnost

avšak

především

z mimojaroměřských

podnětů.52 Muzeum navíc postrádalo odborné muzejní pracovníky, byly zde převážně zaměstnáni dozorci sbírek a expozic. Další expozice tím pádem již nebyly budovány.53

5. Muzeum a jeho sbírky 1970 – 1989

Od sedmdesátých let prošlo opět Městské muzeum v Jaroměři řadou

změn.

z důvodu

Roku

získání

1970 nových

zrušili prostor

galerii pro

Otakara

Španiela

krátkodobé

výstavy.

Později byla zrušena i galerie Josefa Wagnera a jeho díla se navrátila původním majitelům.54 Pro

muzeum

existenčních

rovněž

nejistot.

končí Pracovníci

období muzea

stagnace se

v této

v době době

soustředí zejména na reorganizaci muzejního vnitřního systému, interiérů a sbírek.55 Rovněž probíhala evidence I. a II. stupně.56 V roce 1977 byla např. dodělána evidence II. stupně plastik57 o rok později

22

porcelánu

a

plánovanému

keramiky.58 s menším

pracovníků.59

Zprávy

Katalogizace zpožděním,

rovněž

však

probíhala

způsobeným

uvádějí,

že

oproti

nedostatkem

jeden

pracovník

zevidoval cca 1 200 sbírkových předmětů za rok. K 15. prosinci 1981 ukončili evidenci sbírek v I. stupni.

Ministerstvo

kultury

roku

1971

prohlásilo

historické

jádro Josefova za památkovou rezervaci a v souvislosti s tím se

začalo

uvažovat

o

zřízení

speciálního

vojenského

muzea

v Josefově. Sbírkový

fond

byl

v této

době

obohacen

zejména

koupí

pozůstalostí významných jaroměřských rodáků, dále dary od osob kladně zainteresovaných pro muzeum, které však nedosahovaly kvantity

prvorepublikového

období.

Archeologická

sbírka

se

rozrostla o nálezy z výzkumu v prostotách Pražského předměstí v Jaroměři v místě bývalého kostela Panny Marie a kláštera augustiniánů, které byly pod patronací Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Od roku 1974 spravovala muzeum muzejní rada, poradní sbor ředitele muzea a kulturní komise Městského národního výboru. Členy poradních a správních muzejních orgánů byli zástupci a poslanci města, pedagogové, lékaři, výtvarníci a dobrovolní pracovníci.60 V roce 1974 se sice znovu objevil návrh vystěhovat muzeum z Wenkeova domu, ale ten již definitivně zamítlo Ministerstvo kultury.

Paradoxně

to

naopak

posílilo

snahu

o

získání

prostředků na zevrubnou rekonstrukci celé muzejní budovy. Roku 1976 probíhá tvoření nového soupisu muzejních sbírek na popud Městského Národního výboru. Pokračuje evidování II. stupně.61

V průběhu

osmdesátých

let

má

stále

vzhledem

23

k plánovanému počtu zaevidovaných předmětů značný deficit. Byl vydán plán postupu katalogizace muzejních sbírek 1984 – 1990, kde se poukazovalo na situace, které mohou kladně nebo záporně ovlivnit plnění plánu. Za kladné považovali uzavření muzea v důsledku

rekonstrukce

a

již

dostatečně

zpracované

archeologické sbírky od dr. Tomského. Naopak negativní dopad by

mohla

mít

příprava

a

realizace

muzejní

expozice

uzavřeli

z důvodu

v Josefově.62 Od

konce

rekonstrukce. v prvním k uložení

sedmdesátých Muzeu

poschodí sbírek,

byly

let rovněž

sousední které

muzeum

přiděleny

budovy tam

čp.

byly

91

nové pro

umístěny

prostory depozitáře

na

začátku

osmdesátých let.63 Jednalo se zejména o sbírku nábytku, dřevěné plastiky a textilu, která byla předtím uložen ve vlhkém a prašném, tedy zcela nevyhovujícím prostředí.64 Roku 1978

Jiří Uhlíř dokončil rukopis Dějiny muzejnictví

na Jaroměřsku 1879 – 1979, který však vydali až o pět let později.

Ve

stejném

roce

již

bylo

muzeum

zpřístupněno

veřejnosti, přičemž byla ve druhém patře otevřena nová galerie jaroměřských výtvarníků Otakara Španiela, Josefa Šímy a Josefa Wagnera. Stálé historické expozice již muzejníci neobnovili. Do správy jaroměřského muzea nově spadá i prohlídkový okruh podzemních chodeb v Josefově. Nadále pokračovala i intenzívní katalogizace sbírek. Byl také založen fotoarchív jaroměřských rodáků a občanů. Muzeum se snažilo rozšířit sbírku prací malíře Josefa Šímy. Rovněž byla provedena konzervace starých map, které měly být součástí připravované výstavy.65 V letech v Jaroměři

1985

rozsáhlé

–

1987

probíhají

opravy,

které

se

opět

v Městském

zaměřily

muzeu

zejména

na

24

přiblížení-se původní podobě Wenkeova domu z prvorepublikového období.

Interiéry

vymalovali

užitím

autentických

podle

šablon.

původních

Kovové

prvky

fotografií,

s

na

a

fasádě

interiérech byly speciálně ošetřeny, aby nedocházelo k jejich dalšímu

poškozování.

z důvodu

Rovněž

nefunkčnosti

a

odstranili

ohrožování

historické

bezpečnosti.

rolety Drobnými

opravami prošly i kancelářské prostory.66 V osmdesátých letech se muzeum rovněž více soustřeďuje na

výzkum

v

oblasti

fortifikace

a

barokních

opevňovacích

systémů, tedy tématu, bezprostředně souvisejícího se správou pevností v Josefově. Od

poloviny

osmdesátých

let

se

připravovala

nová

historická expozice měst Jaroměře a Josefova v prvním patře bývalé josefovské radnice, kterou však otevřeli až v roce 1998 z důvodu dlouhodobých stavebních oprav.67

Shrnutí do roku 1989

Když celý vývoj Městského muzea v Jaroměři do roku 1989 shrneme, zjistíme, že muzeum od samého počátku vystupovalo jako

centrum

vlastivědného

bádání.

V dějinách

jaroměřského

muzea se s proměnlivou intenzitou projevují rozmanité formy muzejní

činnosti,

ochranářské, soustředilo

od

přes se

tak

sběratelské

a

výstavní,

propagační

a

zejména

témata

na

dokumentační,

publikační. jakým

byl

Muzeum

se

například

národopisný výzkum a jeho dokumentace, zkoumání dějin města, vedení

archívu,

ochrana

a

popularizace

uměleckohistorických

památek a v neposlední řadě i publikační činnost o památkách v regionu.

25

V prvním etapě, kterou jsem vymezila lety 1879 - 1918 převládá zejména činnost sběratelská, výstavnická a památkově ochranářská.

Objevuje

se

výrazná

činnost

účastí

na

výstavách

nejen

projevující-se

propagační, regionálního

charakteru.68 V 80. – 90. letech 19. století převládl zájem

o

památky etnografické, zejména o hmotnou lidovou a venkovskou kulturu

na

Jaroměřsku.

V třicátých

letech

se

muzeum

stává

publikačním centrem regionu. Během války vykazovali muzejníci zejména

činnost

dokumentační,

kdy

si

ve

větší

míře

psaly

záznamy o válečných letech, podobné kronikám a deníkům. Po vzniku

nového

státu

roku

1918

opět

převládají

aktivity

publikační,69 pracovníci se dále soustředili zejména na činnost badatelsko-archivářskou. Za nacistické okupace se dobrovolní muzejní pracovníci soustředí na studium genealogie z matrik a archiválií.70 dochází

Od

50.

k výrazné

let,

s výjimkou

stagnaci

let

muzejních

šedesátých,

aktivit,

se

kdy nově

projevují výraznější snahy o zkvalitnění a zprofesionalizování muzejní

sbírkotvorné

péče,

soustředící

evidenci, inventarizaci a uložení

se

především

na

sbírkových předmětů, které

vrcholí v osmdesátých letech rekonstrukcí muzejní budovy.71 Základ

muzejního

fondu

zpočátku

tvořily

darované

předměty především místní provenience. Později byly sbírkové předměty získávány zčásti darem nebo nákupem. Přírůstky bývaly pravidelně

zapisovány

do

knihy

přírůstků

a

každoročně

publikovány v místních časopisech a ročenkách.72 Celý

sbírkový

Prehistorické archeologických

fond

období nálezů,

rozdělili

do

dokumentoval stejně

jako

několika

skupin.

rozsáhlý

soubor

většina

středověkých

sbírkových předmětů pocházejících z archeologických výzkumů, které byly doplněny o památky písemné.

26

Rozsáhlá etnografická sbírka, která zachycovala 18. – 19. století,

obsahovala

lidový

nábytek,

oděvy,

předměty

denní

potřeby nebo nástroje řemeslné či zemědělské výroby. Rozvoj města a průmyslu, kulturní i sociologické aspekty doby, či proměny společnosti od poslední třetiny 19. století po

současnost,

byl

dokumentován

především

obrazovým

a

fotografickým materiálem, dále plakáty a písemnostmi úřední povahy,

které

jsou

dodnes

uloženy

v Okresním

archívu

v Náchodě. K dějinám knihovna,

regionu

se

sbírka

samozřejmě

militárií,

vztahovala

sbírka

i

bohatá

numismatická,

uměleckoprůmyslová a soubor výtvarného umění. Za

drobný

nedostatek

před

rokem

1989

bychom

dnes

považovali nepatrné zastoupení výrobních prostředků a výrobků začínající a v té době se rozvíjející průmyslové výroby ve městě.

Muzeum

proto

také

začalo

se

snahou

o

komplexní

dokumentaci současnosti. Dalším muzejních

negativem

sbírek

od

bylo

časté

přelomu

stěhování

století

až

do

a

přemísťování

roku

1945,

kdy

docházelo k jejich značnému poškozování a ztrátám. Neprospělo jim

ani

přemísťování

při

odbourávání

zadního

traktu

muzea

v letech stavby nové luhové dílny ZAZ. Také skutečnost, že úřadovny

muzea

a

archívu

byly

ve

společných

prostorách,

způsobila, že došlo k promísení archiválií, které byly původně v majetku a správě muzea a města Jaroměře.73

27

III. MUZEUM A JEHO SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST PO ROCE 1989

Městské čtyři

stálé

muzeum

v Jaroměři

muzejní

pracovníky,

v současné v čele

době

zaměstnává

s ředitelkou

muzea,

PhDr. Olgou Mertlíkovou, která svou funkci zastává od roku 1990. Správa jaroměřského muzea sídlí v bývalém Wenkeově domě na Husově ulici č. p. 295. Pod vedení muzea však spadá i Muzeum na Nové radnici v Josefově a Podzemní chodby pevnosti Josefov. První vojenskohistorické muzeum M. Frosta, slavnostně otevřené roku 2004, patřilo k Městskému muzeu v Jaroměři pouze do 31. ledna 2006. Od roku 2007 bylo odtrženo z důvodu změny výstavních prostor, kdy nová budova spadá pod Ministerstvo obrany a v důsledku změny majetkoprávních vztahů již nemůže patřit

pod

správu

jakékoli,

v tomto

případě

městské,

příspěvkové organizace. Jaroměřské muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR a Sdružení

muzeí

československého

participuje i v Kolegiu

opevnění.

Rovněž

tedy

muzeí kraje Boženy Němcové, Aloise

Jiráska a bratří Čapků, která sjednocuje muzea na Jaroměřsku, Českoskalicku

a

Novortyňsku.

Muzeum

také

spolupracuje

s veřejně prospěšnou organizací Branka, která se zaměřuje na propagaci cestovního ruchu na Náchodsku. Městské muzeum v Jaroměři nejčastěji komunikuje se spolky a

sdruženími

zaměřenými

na

tématickou

oblast

historie

vojenství, jako jsou různé Kluby přátel vojenské historie a pod.,

po

celé

ČR.

Co

se

týče

muzeí,

je

zde

patrná

těsná

spolupráce s Vojenskohistorickým ústavem v Praze. Spolupráce s jinými muzejními institucemi či spolky je variabilní, dle aktuálního výstavního programu nebo jiných muzejních projektů.

28

Častá je i kooperace např. s Národním nebo Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, neboť jaroměřské muzeum vlastní ve sbírkách artefakty ze světoznámé umělecké tvorby Josefa Šímy, Josefa Wagnera nebo Otakara Španiela.

1. Sbírka Městského muzea v Jaroměři

V centrální evidenci sbírek (CES) zapsané na Ministerstvu kultury je uvedeno, že Sbírku Městského muzea v Jaroměři tvoří jedna podsbírka, a to podsbírka historická s celkovým počtem 23 857

evidenčních

rozdělit

dle

Celou

čísel.

katalogizačních

lístků

podsbírku na

bychom

několik

mohli

majoritních

skupin. Mezi skupina

nejpočetnější výtvarného

v současné

umění,

době

zahrnující

patří

bezesporu

podskupinu

obrazů,

sochařství, grafiky a architektury. V tomto celku bychom tedy nalezli nejen artefakty od nejznámějších jaroměřských umělců O. Španiela, J. Šímy a J. Wagnera, ale i obrazy církevní, pocházející především z kostelů na Jaroměřsku, ale i z majetku zrušených skupina

církevních výtvarného

místních, historický

méně vývoj

farností umění

známých,

v blízkém

zahrnuje regionálních

Jaroměřska,

např.

K.

okolí.

Dále

tato

kresby

a

autorů

dokumentující

Votlučky,

návrhy

prof.

od

K.

Meisnera, K. Langera. Podskupina sochařství obsahuje náhrobní kameny, plastiky, sádrové formy z bývalé Řemeslnické školy v Jaroměři, rovněž je zde včleněn i dříve samostatný fond O. Španiela, zaměřující-se na tvorbu tohoto umělce, především na jeho portrétní činnost, mince, plakety, medaile a v neposlední řadě i návrhy a voskové modely. Muzeum se v současné době navíc snaží rozšířit sbírku

29

soch od Vladimíra Preclíka a jiné významné regionální umělce, např. prof. R. Štaibra. Podskupina s názvem Grafika je zaměřena především na sběr plakátů

a

pohlednic,

provedených

nejčastěji

technikou

litografie. Podskupina urbanistické

architektura

návrhy

a

shromažďuje

architektonické

ponejvíce

kresby,

různé

související

přímo s budovou Gočárova Wenkeova domu a opevňovacím systémem v Josefově.

Mezi další nejpočetnější celky sbírkových předmětů patří skupina s názvem Uměleckoprůmyslová výroba, obsahující ukázky z různých

odvětví

řemeslné

tvorby.

Našli

bychom

zde

různé

kovářské práce, svítidla, hodiny, šperky, kachle, pečetidla, klepadla,

cínové

nádobí,

hodiny,

nábytek,

kuchyňské

spotřebiče, výrobky ze skla, keramiky, porcelánu, kameniny, dále produkty kampanologie, galanterie nebo obuvnictví.

Rozsáhlá etnografická sbírka, která zachycuje vývoj v 18. a 19. století, zahrnuje podskupinu Národopis, v níž se nachází obrazy na skle nebo na plechu, módní doplňky, textil domácí výroby, keramika, fajáns, kamenina, dále předměty související se stravováním, zemědělstvím, řemeslnou a cechovní výrobou, ale i prvorepublikovým spolkovým životem na Jaroměřsku.74

Nezanedbatelný

je

i

fond

fotografií,

zaměřující

se

na

dokumentaci osob a událostí spojených s jaroměřským kulturním, společenským ale i politickým životem. Nalezneme zde však i bohatou fotografickou dokumentaci pevnosti Josefov. Významný

30

je rovněž celek zobrazující divadelní aktivity na Jaroměřsku v I. polovině dvacátého století.

Zvláštní oddíl tvoří skupina numismatiky, shromažďující řády, odznaky, medaile, plakety a ostatní drobnou plastiku od konce 18. století.

Skupina zbraně,

jak

s nazvaná

Militaria

sečné

palné,

tak

zahrnuje

řády,

zejména

vyznamenání,

uniformy, prapory

a

ostatní předměty související bezprostředně s pevností Josefov a její vojenskou historií.

V jaroměřském muzeu dále nalezneme skupinu týkající se dokumentace poloviny

současnosti,

osmdesátých

na

let.

kterou

Jedná

se

se

muzeum

zejména

o

zaměřuje

od

dokumentaci

tovární výroby Mileta a n.p. Juta, po roce 1989 i Tonus a Tanex. Rovněž se zde vyskytují předměty související s menšími jaroměřskými podniky a firmami, zaměřené na jejich propagaci presentaci na trhu.

Badatelé, studenti nebo ostatní zájemci mají k dispozici bohatou knihovnu obsahující nejen regionální literaturu, ale mohou prezenčně studovat i vzácné staré tisky od poloviny 18. století.

2. Evidence sbírkového fondu

Sbírka Městského muzea v Jaroměři o celkovém počtu 23 857 evidenčních čísel byla zapsána do CESu (Centrální evidence sbírek, dále jen CES) roku 2002 podle ustanovení zákona č. 122

31

/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Vlastníkem sbírky je tedy Česká republika. Muzeum však podalo roku 2005 žádost, aby byly sbírky převedeny pod správu města. Učinilo tak na základě

faktu,

že

město

vkládá

do

muzea

nemalé

finanční

prostředky a proto chce být i vlastníkem sbírek. Žádost dosud nebyla kladně vyřízena.75 Informace o sbírce jaroměřského muzea zveřejněny

na

internetových

stránkách

jsou mimo jiné

Ministerstva

kultury

České republiky – www.mkcr.cz. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole,

sbírka

Městského

muzea

v Jaroměři

obsahuje

pouze

jednu podsbírku. Toto rozčlenění, které je v CESu uvedeno, považuje ředitelka muzea PhDr. Olga Mertlíková za nedostatečné a

v budoucnu

plánuje

jeho

bližší

upřesnění.

Od

roku

2004

přestalo jaroměřské muzeum hlásit, po dohodě s Ministerstvem kultury ČR z důvodu projednávání změny majetkoprávních vztahů, které jsem již popsala výše, nárůst nových předmětů do CESu. Nově pořízené předměty tedy dokládá nejen kupní smlouva, ale i záznam

v evidenci

Demus.

Předměty,

účetní které

a

zápis

byly

do

do

elektronické

muzea

darovány

databáze

jsou

navíc

zapsány v sešitu pomocné evidence, s názvem Dary a sběr od roku 2004. Městské muzeum v Jaroměři standardně vede chronologickou a systematickou evidenci sbírkových fondů. Chronologická knihách,

které

muzejníci

S chronologickou paralelně

evidence

s jeho

evidenci

je

zaznamenána

uložili

v hlavní

začali

založením.

v přírůstkových kanceláři

pracovníci

Nejstarší

muzea.

muzea

téměř

přírůstková

kniha

pochází z roku 1882. Zapisovalo se do ní až do roku 1963. Mezi lety 1963 – 1979 se evidence v muzeu nevedla vůbec. Tudíž lze

32

předpokládat, že bylo v muzeu pravděpodobně odcizeno nemalé množství sbírkových předmětů. Nová evidence byla započata roku 1979, kdy se převedly stávající

záznamy

o

předmětech

postrádají

bližší

číslicemi,

pojmenovává

evidenční

datování.

do

číslo

je

nich

do

knih

Jsou tudíž

nových,

označeny pouze

zapsané,

pouze

první

bez

které

však

římskými

a

poslední

bližšího

časového

označení, nejsou tam dokonce zaznamenány ani roky. Shrneme-li to, v těchto knihách jsou přepsány pouze předměty získané do roku

1979,

které

a

jejichž

knize

byly

již

počet

uvedeny je

v nejstarší

upřesněný

přírůstkové

díky

provedené

inventarizaci v sedmdesátých letech. Předměty,

které

muzeum

nabylo

po

roce

1979

jsou

zaznamenány v knize označené jako Přírůstkový seznam, kde jsou už roky zřetelně označeny. Do této knihy se zapisovalo pouze do

roku

2003,

kdy

nevkládají,

jsou

zapsány

evidence

do

chronologicky

do

se

nové

samozřejmě

přírůstky uvedeny

systematické,

přírůstkových

již

v účetní

ale

knih,

do

této

knihy

evidenci

již

nejsou

pouze

jsou

a

řazeny zapsány

v elektronické databázi Demus. Muzeum vlastní konkrétně tyto přírůstkové knihy: Přírůstková kniha 1882 – 1963 A

od

roku

1976

do

roku

2003

sedm

předměty ze starého fondu: I.

00001 – 02786

II. 02787 – 05572 III. 05573 – 08470 IV. 08471 – 11284 V.

11285 - 14098

VI. 14099 – 17290

dalších

zaznamenávající

33

VII. 17291 – 20496 Přírůstky od roku 1979 – 2003 jsou zaznamenány v knize: Přírůstkový seznam od roku 1979 – 2003 Knižní fond je zapsán v: Přírůstková kniha knihovny 1979 - dosud. Přírůstky od roku 2004 nalezneme v knize: Dary a sběr – sešit pomocné evidence od roku 2004. Operativní evidence – účetní evidence od 1964 – dosud.

Od roku 1979 vznikla zvláštní přírůstková kniha určená pro evidenci knih z muzejní knihovny. Knihy se před rokem 1979 připisovaly do stejné přírůstkové knihy jako ostatní sbírkové předměty. V této přírůstkové knize se knihy evidují doposud, se

čili

nepřestala

používat

narozdíl

od

ostatních

přírůstkových knih ze stejného roku. Knižní fond je zapsán do CES, přičemž obsahuje dvě skupiny: konzervační fond a knihovní fond. Konzervační fond má jiný režim zacházení se sbírkovými předměty než fond knihovní, neboť obsahuje vzácné rukopisy a staré

tisky.

nenahlašují,

Od jsou

roku pouze

2004

se

vedeny

nové

přírůstky

v běžné

muzejní

do

CESu

evidenci.

Předměty z konzervačního a knihovního fondu uložili společně v kancelářích

muzea,

nejsou

tedy

v depozitáři.

Badatelé

je

mají možnost studovat pouze prezenčně. Některé knihy muzeum zakoupilo

ve

dvou

exemplářích,

přičemž

každý

exemplář

byl

zvlášť zapsán do jednotlivého fondu, pro lepší přístupnost badatelům. Knihy

jsou

v současné

době

navíc

zaevidovány

v elektronické databázi Clavius, což je speciální knihovnický program, který výrazně slouží k zpřehlednění obsahu knižního fondu muzea. Muzeum rovněž plánuje zveřejnění tohoto druhu

34

evidence

na

svých

internetových

stránkách,

pro

usnadnění

vyhledávání a přístupu k informacím zejména pro badatele. Roku používá

1979

byla

dodnes.

nevlastnilo.

také

Před

Zapsané

založena

rokem

kniha

1979

vyřazené

úbytků,

muzeum

předměty,

která

knihu

jejichž

se

úbytků

počet

byl

opravdu zanedbatelný, se označovaly přímo v přírůstkové knize. Vedení knihy úbytků však nevyplývá ze zákona, což je jedním z důvodů, proč ji nemůžeme brát jako příliš věrohodný doklad o vyřazovaní sbírkových předmětů. Systematické evidence byla zprvu zajišťována klasickými muzejními katalogizačními lístky. V současné době se muzeum v rámci digitalizace snaží převést informace o evidenci do elektronické databáze Demus, který používají od roku 2002. Do tohoto programu zapisují především stálí pracovníci muzea, ale občas se na tom podílí brigádníci nebo stážisté na praxi. Dle odhadů

pracovníků,

již

zpracovali

kolem

¾

z celkového

muzejního fondu. Po zavedení elektronické databáze Demus se však

z důvodu

zapisovat Pracovníci

do

obavy

před

klasických

muzea

při

ztrátou

muzejních digitalizaci

informací

nepřestalo

katalogizačních evidence

lístků.

systematicky

postupovali od sbírky obrazů, která byla zpracována nejdříve, dále se podařila dokončit sbírka grafiky, kovových výrobků a textilií. Mezi nejpočetnější skupinu, která se nyní zpracovává patří sbírka militárií a zbraní. Rovněž muzeum

je

prováděna

v Jaroměři

rozsáhlá

nezaměstnává

fotodokumentace.

vlastního

Městské

specializovaného

fotografa. Snímky pořizují buď stálí zaměstnanci, kteří však nejsou profesionálními fotografy, nebo, při komplikovanějších pracovních podmínkách, jsou najímáni profesionální fotografové Václav Novák a Jindřich Polák.

35

Od roku 2003 jsou rovněž v rámci digitalizace skenovány sbírkové

předměty

z fondu

pohlednic

a

starých

fotografií.

Tento způsob dokumentace je však velmi zdlouhavý, a vzhledem k početnosti

těchto

fondů

nebyla

dosud

zpracována

ani

1/4

z celkového počtu.

3. Inventarizace sbírkového fondu

Inventarizaci

provádí

Městské

muzeum

v Jaroměři

každoročně. Tato povinnost vyplývá ze zákona 122 / 2000 Sb., § 9, odst. 1J, kdy je vlastník sbírky zapsané v CES povinen provádět každoroční částí.

Před

inventarizaci sbírek nebo jejích určených

vydáním

tohoto

zákona

z roku

2000

zapsáním sbírky do CES, zaměstnanci prováděli

a

následným

inventarizaci

pouze pro vlastní potřeby muzea. Jaroměřské muzeum dnes podává zprávy o inventarizaci na Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva v Jaroměři

kultury

provádějí

ČR.

Inventarizaci

výhradně

stálí

v Městském

zaměstnanci.

muzeu

Brigádníci

ani stážisté na praxi k těmto aktivitám nemají přístup. V posledních

letech

byla

provedena

zejména

inventura

knižního fondu, mimo jiné i z důvodu vytvoření nové knižní elektronické databáze Clavius a jejího plánovaného zveřejnění na internetu. Knihám byly

nalepeny nové knižní štítky a každé

přiřazen čárový kód pro zpřehlednění a lepší orientaci v tomto fondu.

36

4. Uložení sbírkových předmětů

Městské muzeum v Jaroměři v současné době vlastní téměř 24 000

sbírkových

Wenkeova

domu

a

předmětů. domu

V depozitářích

k němu

přilehlému,

budovy rovněž

bývalého v majetku

jaroměřského muzea, které jsou dnes hlavní centrálou muzea, se nachází 4/5 z celkového počtu, přičemž zbytek bychom nalezli v budově tzv. Nové radnice v Josefově. Ve

Wenkeově

v suterénu,

ale

k uchovávání

dome i

jsou

v I.

zejména

depozitáře

a

II.

kamenných

patře.

předmětů,

umístěny

nejen

Suterén

slouží

především

soch,

plastik, archeologických a architektonických fragmentů. Tato depozitární

místnost

nemá

výraznější

tématické

rozčlenění.

Sbírkové

především

na

materiálu,

základě

artefakty ze

systematické jsou

kterého

zde

byly

ani

umístěny vyrobeny,

místnost bývá proto nazývána jakýmsi prozatímním lapidáriem. Úložné

prostory

I.

a

II.

patra

jsou

suterénních rozčleněny a uspořádány tematicky.

narozdíl

od

V I. patře se

nachází mapy, grafika, část obrazové a etnografické sbírky, sbírka fotografií, pohlednic a plakátů. Kdybychom se zaměřili na materiál, nalezli bychom zde majoritně zastoupeny sbírkové předměty z rozličných druhů papíru, látek a

tkanin.

V II. patře nalezneme zejména výtvarné umění, čili obrazy malované

olejem

nebo

temperou,

většinou

zarámované.

Lepty,

litografie nebo linoryty nalezneme v patře I. jako součást grafické

sbírky.

V II.

patře

umístili

část

sbírky

uměleckoprůmyslové, především nábytek a drobné předměty denní potřeby, dále téměř celou sbírku militárií a zbraní. Zbytek předmětů z této sbírky se nachází v depozitáři v Nové radnici v Josefově. Depozitární místnost II. patra je rozčleněna opět

37

jak

materiálově

shromažďuje

tak

předměty

tematicky. vyrobené

Materiálově

především

ze

majoritně

dřeva,

kovu,

keramiky a skla. Knihy,

které

rekonstrukci

jsou

muzea

součástí

v 80.

muzejní

letech

knihovny

přeneseny

byly

po

z depozitářů

do

kancelářských prostor, kde se nachází dodnes. Muzeum vede i takzvaný technický depozitář, kam ukládá předměty, které nejsou zapsané v CES, povětšinou byly muzeu darovány, jsou sice zaevidovány jako přírůstky, ale nemají standardní

muzejní

k doprovodným

hodnotu.

programům

Bývají

muzea,

používány

takže

na

ně

jako

doplňky

nejsou

kladeny

zvláštní bezpečností ani ochranné nároky, s trochou nadsázky lze říci, že mohou být bez větší škody zničeny. Městské

muzeum

prostředků

v Jaroměři

k udržování

v depozitářích.

stálých

Místnosti

jsou

nedisponuje

dostatkem

klimatických

vybaveny

pouze

podmínek

teploměry

a

vlhkoměry, které zaznamenávají patřičné klimatické podmínky. V zimě

se

depozitáře

v I.

a

II.

patře

vytápí

akumulačním

topením, suterén není temperován vůbec. Problémy s udržováním stálé teploty nastávají v místnostech II. patra i v letních měsících,

protože

se

depozitář

nachází

de

facto

přímo

pod

střechou. Pracovníci řeší vzniklou situaci především větráním, neboť

muzeum

si

z finančních

důvodů

nemůže

dovolit

jiné

prostředky, např. klimatizaci, k udržení stálé nebo alespoň ne tak výrazně kolísavé teploty. Nedostatek v mobiliárním

finančních vybavení

prostředků

depozitáře.

se

Většinou

odráží jsou

i

předměty

uloženy v nekrytých policích a regálech, které byly do muzea pořizovány

v průběhu

jeho

fungování.

Proto

je

nábytkové

vybavení depozitářů silně různorodé. Problémy s prachem řeší

38

muzeum zcela provizorně, předměty zakrývá různými plachtami a prostěradly. Plastiky jsou chráněny speciálními mikrotenovými vaky.

Sbírkové

z papíru, době

předměty

ukládají

investovalo

v I.

pracovníci do

patře, do

nekyselých

vyrobené

ponejvíce

krabic.

Muzeum

v poslední

krabic,

do

kterých

jsou

ukládány vzácné tisky, rukopisy a dokumenty. Fotografie jsou uchovány ve speciálních papírových pouzdrech, k tomuto účelu vyrobených. V současné době plánuje ředitelka muzea PhDr. Olga Mertlíková zakoupení speciálních obalů na grafické listy. Rovněž

se

mobiliáře

pro

do

budoucna

uvažuje

uchovávání

o

šatstva

nákupu

vhodnějšího

zejména

ze

sbírky

etnografické, uměleckoprůmyslové a sbírky militárií. Nyní jsou oděvy uloženy v klasické šatní skříni na ramínkách, cennější kusy

navíc

obaleny

do

klasického

igelitového

krytu

na

oblečení. Nejstarší oděvy jsou uloženy v krabicích nebo jsou umístěny do speciální plátěných pouzder. Vybavení depozitářů je očividně silně zastaralé, mnohdy nedostačující

vzhledem

k ochraně

sbírkových

předmětů,

a

zároveň paradoxně, velmi náročné na údržbu. Je to způsobeno nejen

nedostatkem

disponuje, prostor.

ale

úpravy

rovněž

Přestože

rekonstrukce neměly

finančních

celého

nevhodností

byla

v 80.

Wenkeova

zásadní

prostředků,

vliv.

letech

domu Na

a

na

druhé

kterými

muzeum

stísněností

úložných

provedena

rozsáhlá

stav

depozitářů

straně

však

za

tyto klad

můžeme považovat, že se díky této rekonstrukci přeuspořádaly předměty do přehlednějších a materiálově podobnějších skupin, což vlastně zvýšilo kvalitu jejich uložení.

39

5. Konzervování a restaurování sbírkových předmětů

Jaroměřské muzeum nemá vlastní konzervátorskou dílnu ani nezaměstnává pracovníka, který byl měl vzdělání v tomto oboru. Z tohoto důvodu přenechává většinu zakázek odborníkům, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva kultury

Muzeum

ČR.

restaurování

ročně

sbírkových

vkládá

předmětů

do

kolem

konzervování 100 000

Kč,

nebo

což

je

kolem 5 - 10% z celkového rozpočtu, přičemž výši roční dotace muzeu

určuje

nejvíce

město.

ohrožené

vzhledem

Muzeum

kusy,

dále

k výstavnímu

zprostředkovány

nechává pak

předměty,

plánu

návštěvníkům.

konzervovat

Drobné

především

které

mají

být

v následujícím

roce

úpravy

nebo

mobiliáře

rámu obrazů plánovaných k vystavení provádějí sami pracovníci muzea. V průměru nechává Městské muzeum v Jaroměři konzervovat nebo restaurovat 3 – 5 kusů ročně. V roce 2002 např. získalo muzeum grant, ve formě jednorázové dotace, od Ministerstva kultury

ČR

na

soubor

dřevěných

plastik,

původně

získaných

z kostelů na Jaroměřsku, o celkovém počtu 41 kusů. Nejčastějším důvodem pro konzervaci, případně restauraci bývá napadení dřevěných artefaktů červotočem, hnilobou nebo plísní jako tomu bylo např. v roce 2002, kdy muzeum muselo nechat zrestaurovat dřevěnou plastiku Sv. Anny Samotřetí a sochu Sv. Petra. Častou zakázkou bývá také oprava a doplnění chybějících mobiliáře,

částí

sbírkových

především

předmětů

ze

ze

sbírky

skupiny

dřevěného

etnografické

a

uměleckoprůmyslové. V roce

2007

prvorepublikových

muzeum

dalo

plakátů.

zrestaurovat

Restaurace

byla

soubor

čtyř

provedena

40

Středočeským např.

muzeem

použito

v Roztokách

nejmodernější

u

Prahy,

ultrazvukové

přičemž

zde

techniky

bylo

k sejmutí

nežádoucích klihových pásek z plakátů. Dalším problémem, se kterým

se

restaurátoři

vyretušování

a

v tomto

opravení

případě

nemalých

potýkali,

trhlin

na

bylo

plakátu

a

odstranění větších nánosů prachových částic a vrstev lepidla, které výrazně podporovali další destrukci těchto sbírkových předmětů.

Dalšími

konzervátorskými

a

restaurátorskými

úkony

kromě mechanického čištění, bylo použití tzv. suché metody čistění gumovým práškem WISH AB a odkyselení papíru. Z výše uvedených informací vyplývá, že jaroměřské muzeum nechává majoritně restaurovat a konzervovat dřevěné plastiky a mobiliář, aby zabránilo jejich další destrukci. Někdy se však musí nechat obnovit předměty, které byly vystaveny a patrně z důvodu tomu

nevhodné

bylo

Otakara

v případě

Španiela,

Vojnoviče,

adjustace

které

dvou

došlo

sádrových

zpodobňující byly,

k jejich

jak

se

poškození,

odlitků

Josefa

z dílny

Vrchlického

dozvídáme

jako prof.

a

Ivo

z restaurátorské

zprávy, sraženy ze soklů. Tyto případy jsou však výjimečné.

41

Konzervace a restaurace předmětů 1994 - 2006 45 40 35 Počet

30 25 20

Počet předmětů

15 10 5 2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0

Rok

Graf č. 1: Konzervace a restaurace předmětů 1994 – 2006.

76

ROK

POČET ZRESTAUROVANÝCH A ZKONZERVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ

ROK

POČET ZRESTAUROVANÝCH A ZKONZERVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ

1994

0

2001

30

1995

8

2002

41

1996

0

2003

2

1997

0

2004

25

1998

1

2005

2

1999

21

2006

3

2000

26

2007

-

Tabulka č. 1: Počet zrestaurovaných a zkonzervovaných předmětů 1994 – 2006.

76

42

6. Akvizice a vyřazování sbírkových předmětů

Městské

muzeum

sbírkotvorný

v Jaroměři

program

na

v současnosti

shromažďování

soustředí

dokladů

a

svůj

dokumentů

specializovaných na fortifikační historii, související nejen bezprostředně s pevností Josefov, kterou muzeum spravuje, ale zaměřuje

se

barokních

i

na

širší

fortifikačních

mapování opevnění

historie vůbec.

a

dokumentace

Shromažďuje

tedy

zejména doklady o výstavbě pevností, dobové architektonické nákresy

a

dokumentuje

současný

stav

barokních

opevňovacích

systémů formou fotografií. Vytyčený sbírkotvorný program však neexistuje v písemné podobě. Jaroměřské

muzeum

rovněž

nadále

usiluje

o

obohacení

stávajících fondů, které jsou zaměřeny na region Jaroměřska, města Josefova a Jaroměře s přilehlým okolím. V této oblasti je nejčastějším způsobem nabytí nových přírůstků nákup starých pohlednic, sbírek,

grafik

dary

a

od

fotografií

z antikvariátů

soukromých

vlastníků

na

a

soukromých

Jaroměřsku

a

Královehradecku a sběr etnografických a uměleckoprůmyslových artefaktů

stejně

politických

jako

nebo

získávání

obchodních

dokladů

aktivitách

o

kulturních,

v tomto

regionu,

spadající do dokumentace současnosti. Muzeum rovněž v nedávné době dostalo nabídku o rozšíření jeho výtvarného fondu o díla světoznámého malíře Josefa Šímy. Přestože

se

cíleně

zaměřuje

na

doplňování

své

sbírky

díly

slavných jaroměřských rodáků, muselo tuto nabídku odmítnout z důvodu nedostatku financí na koupi Šímových artefaktů, které se blížily celkové tržní hodnotě okolo 1 000 000 Kč. Muzeum se v současné

době

Preclíka,

který

snaží je

doplnit

sochařskou

rovněž

výrazně

sbírku

spojen

Vladimíra s regionem

43

Jaroměřska. V roce 2003 byla např. zakoupena portrétní busta Jiřího Koláře za 120 000 Kč. O nabytí nových předmětů rozhoduje ředitelka muzea, PhDr. Olga

Mertlíková.

Nejčastějším

způsobem

získání

nových

přírůstků do sbírek je dar a sběr, což se příliš neliší od počátků muzejnictví na Jaroměřsku, kdy se akviziční činnost sestávala ponejvíce právě z darů občanů zainteresovaných na vybudování jaroměřského muzea jako dokladu prestiže a jisté formy

vlastenectví.

Nejčastějšími

dárci

bývají

jaroměřští

občané nebo obyvatelé tohoto regionu. Co se týče předmětů, většinou

se

jedná

uměleckoprůmyslové,

o

přírůstky

v mnohých

do

sbírky

případech

etnografické

darovaných

a

muzeu

pozůstalými. Koupí bývá nyní obohacován zejména fond knihovní. Akviziční činnost Městského muzea v Jaroměři v současné době

téměř

vůbec

nezahrnuje

archeologický

sběr.

Je

to

způsobeno tím, že muzeum nezaměstnává žádného archeologa ani nemá licenci na sběr archeologických památek. Tuto činnost tedy musí zajišťovat Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Na

druhé

straně,

muzeum

se

dnes

aktivně

věnuje

dokumentaci současnosti, kdy sběr zaměřuje zejména na drobné firmy ukázky

a

podnikatele jejich

na

výrobků

Jaroměřsku, nebo

různé

od

kterých

druhy

shromažduje

firemní

reklamy,

prezentace a propagace. Muzeum také sbírá plakáty, pozvánky, letáky

a

jiné

dokumenty

písemné

povahy

dokládající

vývoj

regionu v různých tématických oblastech. Muzejní sbírky jsou rovněž obohacovány převodem od muzeí nebo institucí. Jedná se především o městské instituce, jakým je např. Městský úřad v Jaroměři nebo základní a střední školy v Jaroměři.

44

V přírůstkovém seznamu, který je veden od roku 1979 do roku 2003, je rovněž uveden jako další způsob nabytí tzv. starý

fond

v muzeu

muzea.

Jedná

uloženy

bez

se

o

předměty,

jakéhokoli

které

byly

záznamu.

Po

dříve jejich

„znovuobjevení“ byly zaevidovány jako nové přírůstky. Tento proces se od roku 1989 do současnosti opakoval pouze třikrát.

Akviziční činnost muzea je pro dobré fungování muzea a spravování

jeho

sbírkového

vyřazování

předmětů

ze

fondu

sbírek.

stejně

důležitá,

Jaroměřské

muzeum

jako se

od

poloviny 80. let snažilo zredukovat část knihovního fondu, odepisovalo

zejména

knihy

z oblasti

beletrie

z důvodu

neupotřebitelnosti v muzejní oblasti a převedlo je do jiných knihoven nebo prodalo do antikvariátů. Procesem zaměřující zejména

vyřazování

se

na

drobné

také

dokumentaci

předměty

prošla

po

roce

současnosti.

denního

užívání

1989

Byly

sbírka

odstraněny

z důvodu

muzejní

neupotřebitelnosti. Předměty bývají vyřazeny ze sbírek i z důvodu převedení do vlastnictví jiných muzeí. Tak se tomu stalo např. v případě dvou kusů harmonií z přelomu 18. a 19. století do vlastnictví Českého muzea hudby v Praze na konci 90. let nebo v případě převodu ocelového článku Řetězového mostu do Muzea silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí. V období centralizace, v polovině let 80., byla rovněž poskytnuta numismatická sbírka tehdejšímu Okresnímu muzeu v Náchodě. Méně častým důvodem pro vyřazení předmětů z majetku muzea byly i uplatněné restituční nároky původních majitelů nebo jejich rodinných příslušníků. Jaroměřské muzeum eviduje jeden případ,

kdy

musela

být

navrácena

sbírka

militárií

Otty

45

Dlaboly, obsahující větší množství palných a sečných zbraní, z důvodu soudního nařízení. Celý spor spočíval v tom, že otec současného

majitele

sbírky

byl

odsouzen

za

kolaboraci,

odebrali mu majetek a sbírka následně přešla do vlastnictví jaroměřského muzea. Soud však rozhodl, že sbírka militárií v době konfiskace již patřila synovi původního majitele, čili mu ani neměla být zabavena. V knize předmětů

(3

úbytků kusů

uvedli

krajek),

i

neobvyklý

původní

dárkyni

případ na

navrácení

základě

její

žádosti.77 Tento případ je však v historii jaroměřského muzea ojedinělý. Některé vyřazené předměty jsou uvedeny v knize úbytků. Poslední zápis je z konce roku 2002. Naposledy bylo do této knihy

zapisováno

ohledu

bych

před

ráda

zaevidováním

podotkla,

že

sbírek

kniha

do

úbytků

CES. nám

V tomto v žádném

případě nemůže podat věrohodnou výpověď o stavu vyřazovaní v jaroměřském

muzeu.

Vedení

knihy

úbytků

není

podmíněno

zákonem ani jinou povinností, jedná se spíše o schematický doklad

určený

pracovníkům

muzea.

Za

největší

nedostatek,

v případě knihy úbytků Městského muzea v Jaroměři, považuji to, že zde není rozepsán ani uveden rok 2001, kdy došlo patrně k dosud

nejpočetnějšímu

vyřazovaní

sbírkových

předmětů

v historii muzea, z důvodu tehdy plánovaného zapsání do CESu. Tento údaj je snadno ověřitelný z Ročních výkazů o muzeích a galeriích.

46

Počet přírůstků knihovního fondu 1990 - 2006 140 120

Počet kusů

100 80

Počet přírůstků knihovního fondu

60 40 20

20 06

20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

19 90

0

Rok

Graf č. 2: Počet přírůstků knihovního fondu 1990 – 2006.78,

ROK

POČET PŘÍRŮSTKŮ

ROK

KNIHOVNÍHO FONDU

80

POČET PŘÍRŮSTKŮ KNIHOVNÍHO FONDU

1990

126

1999

9

1991

101

2000

133

1992

63

2001

120

1993

115

2002

22

1994

54

2003

18

1995

79

2004

31

1996

44

2005

25

1997

9

2006

52

1998

15

2007

-

Tabulka č. 2: Počet přírůstků knihovního fondu 1990 – 2006.78

47

ROK

POČET PŘÍRŮSTKŮ*

ROK

POČET PŘÍRŮSTKŮ*

1990

152

1999

42

1991

51

2000

83

1992

143

2001

71

1993

58

2002

64

1994

54

2003

43

1995

126

2004

70

1996

131

2005

85

1997

36

2006

53

1998

58

2007

* bez knihovního fondu

Tabulka č. 3: Počet přírůstků(bez knihovního fondu) 1990 – 2006.79

Poměr přírůstků dle způsobu nabytí 1990 - 2006

Dar Koupě Sběr Převod Starý fond

Graf č. 3: Poměr přírůstků (bez knihovního fondu) dle způsobu nabytí 1990 – 2006.79

48

ROK

KOUPĚ

DAR

PŘEVOD

SBĚR

STARÝ FOND

1990

3

45

2

73

29

1991

28

-

-

23

-

1992

5

52

-

86

-

1993

-

9

-

49

-

1994

21

18

-

15

-

1995

5

62

-

59

-

1996

23

27

-

81

-

1997

4

12

-

20

-

1998

7

34

2

15

-

1999

1

23

-

18

-

2000

2

19

-

12

50

2001

3

5

-

13

50

2002

-

30

-

34

-

2003

2

15

1

25

-

2004

7

31

-

32

-

2005

4

63

-

18

-

2006

5

12

-

36

-

Tabulka č. 4: Počet nových přírůstků (bez knihovního fondu) 1990 – 2006, dle způsobu nabytí.79

49

Přírůstky nabyté koupí a darem 1990 - 2006 70 60

Počet kusů

50 40

Koupě Dar

30 20 10

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0

Rok

Graf č. 4: Přírůstky (bez knihovního fondu) nabyté koupí a darem 1999 – 2006.79 Přírůstky nabyté sběrem a výběrem ze starého fondu 1990 - 2006 100 90 80 Počet kusů

70 60

sběr

50

starý fond

40 30 20 10 0 1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

Rok

Graf č. 5: Přírůstky (bez knihovního fondu) nabyté sběrem a výběrem ze starého fondu 1990 – 2006.79

50

Přírůsky nabyté převodem 1990 - 2006 2,5

Počet kusů

2

1,5 převod 1

0,5

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0

Rok

Graf č. 6: Přírůstky (bez knihovního fondu) nabyté převodem 1990 – 2006.79

51

ROK

PŘEDMĚT

POČET

Z DŮVODU

KUSŮ 1989 Knihy

11

Nenalezení při inventarizaci

1989 Knihy

66

Neupotřebitelnost, fyzická likvidace

1989 Kroniky

2

Převedení do majetku Okresního muzea v Náchodě

1989 Obrazy

4

Převedení do majetku Okresního muzea v Náchodě

1989 Numismatická

Neuveden

sbírka

Převedení do majetku Okresního muzea v Náchodě

1989 Obrazy

6

Nenalezení při inventarizaci

1989 Obrazy

2

Převedení do majetku Textilního muzea

1990 Ocelový článek

1

Řetězového mostu

1993 Zbraně a

Převod do Muzea silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí

63

historické repliky

Navrácení konfiskátů na základě soudního rozsudku

1997 Krajky

3

Vydáno na žádost dárkyně

2000 Předměty denní

3

Fyzická likvidace

2

Převedení do majetku Muzea

potřeby

2002 Harmonium

hudby v Praze

Tabulka

č.

5:

Vyřazování

sbírkových

doslovný přepis z Knihy úbytků.

předmětů

1989

–

2002,

52

IV. ZÁVĚR

Cílem

této

nezpracovaném v Jaroměři,

bakalářské

tématu

o

práce

sbírkotvorné

historii

vzniku

bylo

pojednat

činnosti

jeho

sbírky

o

dosud

Městského

muzea

do

roku

1989

a

následně o současné situaci, týkající-se uložení, ochrany a nakládání se sbírkovými předměty, vymezené koncem roku 1989 a polovinou roku 2007. Z provedené konfrontace zjišťujeme několik pozoruhodných informací.

Jedním

z

povšimnout,

je

že

to,

poznatků, i

přes

kterého výrazné

bychom

si

zkvalitnění

měli

péče

a

ochrany sbírkových předmětů po přijetí nového zákona č. 122 / 2000

Sb.,

stejnými

se

muzeum

problémy,

třicátých

letech

v některých týkající-se

minulého

případech uložení

století,

potýká

sbírek,

kdy

se

s téměř jako

ve

v Ročenkách

jaroměřského muzea dozvídáme o nedostatku prostoru, vybavení a financí na jejich uložení. Samozřejmě, že dle této výpovědi nelze soudit, že by situace kolem roku 2000 byla totožná s tou kolem

roku

1930,

nedostačujících

ale

faktem

podmínkách

pro

zůstává, uložení

že

tento

apel

sbírkových

o

předmětů

zůstává dodnes aktuální. Co se týče otázky akvizice a vyřazování předmětů, muzejní situace je od osmdesátých let zcela očekávaně, neporovnatelně profesionálnější, v Jaroměři profilovat,

se

oproti po

roce

v současnosti

minulým 1989 se

letům.

začíná zaměřuje

Městské

tématicky zejména

muzeum výrazně

na

oblast

fortifikačního opevnění a dále shromažďování výtvarných děl umělců

jaroměřského

regionu.

Muzeum

samozřejmě

pokračuje

nadále ve shromažďování etnografických a uměleckoprůmyslových

53

artefaktů

z tohoto

regionu.

Rovněž

je

od

osmdesátých

let

dodnes kladen větší důraz na dokumentaci současnosti, která se specializuje především na činnost drobných firem a podnikatelů v Jaroměři a okolí. Sběr materiálů se stal cílenějším a k jeho velkému kladu, je dnes zcela konkrétně zaměřen zejména na propagaci

a

prezentaci

firem

na

trhu.

Shledáváme

zde

tedy

výrazný posun, oproti letům před rokem 1989, kdy dokumentace současnosti zpracovávali bez hlubších kritérií a proto bylo muzeum později nuceno provádět opakované vyřazování muzejně neupotřebitelných předmětů z této části sbírky. Výrazné způsobu

změny

nabytí

však

kupodivu

sbírkových

nepozorujeme

předmětů.

V

v oblasti

počátcích

muzejní

činnosti na Jaroměřsku předměty ponejvíce obohacovaly sbírkový fond muzea formou daru od soukromých vlastníků, ale i spolků zainteresovaných vlastenectví vyspělosti

a

na

jakési

města.

souvisejících

rozvoji

jaroměřského

formy

Tento

o

důkazu

zájem

se

s ekonomicko-politickou

muzea

prestiže

jako

výrazu

a

kulturní

v kolísavých

vlnách,

situací

státu,

měnil.

Zcela logicky, v dobách válek, převratů a těsně po nich, je o sbírkotvornou Shrnuto,

činnost

nejčastějším,

muzea v

projevován

pramenech

minimální

zmiňovaným,

zájem. způsobem

získání sbírkových předmětů byl dar od soukromých vlastníků a spolků, dále pak sběr, zejména archeologický, v menší míře koupě. Po roce 1945 sbírku rozšířily konfiskáty. Dnes patří dar a sběr rovněž mezi majoritní způsoby nabytí sbírkových předmětů,

přestože

sběr

archeologický

dnes

již

jaroměřské

muzeum neprovádí z důvodů absence licence a spolková činnost na Jaroměřsku již téměř zanikla. Ojediněle je sbírkový fond obohacen i převodem z jiných muzeí nebo městských institucí.

54

Po roce 1989 je také kladen větší důraz na vyřazování sbírkových předmětů z muzejních fondů. Oproti počátkům muzea, kdy se této činnosti nevěnovala patřičná pozornost a muzeum se tímto

stávalo

jakýmsi

skladištěm,

patří

dnes

vyřazování

k plnohodnotným aktivitám při správě muzejních sbírek. Muzeum po

roce

1989

vyřazovalo

předměty

zejména

z důvodu

neupotřebitelnosti, častým důvodem se stal i převod, výjimečně navrácení původnímu majiteli na základě soudního rozhodnutí. Rovněž se ukázalo, že vyřazování předmětů převodem do majetku větších

muzeí

v období

centralizace

v osmdesátých

letech,

nebylo v mnohých případech právě nejšťastnějším řešením, neboť muzeum často přicházelo o hodnotné, podstatné, svým způsobem pro

dokumentaci

regionu

výjimečné

nebo

o

návštěvnicky

atraktivní předměty ze svého fondu. Další

muzejní

zprofesionalizovala

činnost, je

která

konzervace

se a

od

roku

1989

restaurace,

výrazně

související

nejen se vznikem nových metod a pracovišť k tomu určených, ale i se zvýšením zájmu a informovanosti o uchování a ochraně kulturního dědictví. Městské muzeum v Jaroměři v současnosti nejvíce usiluje o rozšíření

svých

návštěvníkům

služeb,

muzea.

které

Jedním

může

z cílů,

poskytnout které

badatelům

v nejbližší

a

době

muzeum plánuje, je zveřejnění elektronické evidence knižního fondu, zaznamenané v programu Clavius, na svých internetových stránkách. dokumentů přispěje

Rovněž

plánují

souvisejících k zatraktivnění

rozšíření

s historií muzea

sbírky

pevnosti

pro

další

militárií Josefov,

a což

potencionální

návštěvníky, např. z řad zájemců o vojenskou historii, nebo přímo z různých vojensko-historických spolků, jejichž členové

55

tvoří jednu z častých skupin zájemců o expozice jaroměřského muzea. Shrnuto,

tato

fakta

by

mohla

sloužit

jako

důkazný

příklad toho, že systematicky zaměřená, přehledná, plánovitá a do nejmenších detailů vhodně propracovaná sbírkotvorná činnost muzea

může,

mimo

jiné,

velmi

přispět

k rozvoji

a

zvýšení

atraktivity muzea pro návštěvníky, badatele a další zájemce o tuto instituci, což je momentálně jednou z priorit Městského muzea v Jaroměři. Na závěr bych chtěla dodat, že na základě obsahu této práce a poznatků v ní zpracovaných, považuji cíle, které jsem si stanovila v úvodu, za splněné.

56

RESUMÉ

Tato

bakalářská

práce

se

zaměřuje

na

sbírkotvornou

činnost Městského muzea v Jaroměři. V první části je nastíněna historie muzea a proces vzniku jeho nejstarších sbírek, který je konfrontován s druhou částí, kde je popsána muzejní situace po roce 1989 až do současnosti, s uvedením důležitých hledisek při

tvorbě

jaroměřského

a

spravování

muzea,

současného

zahrnující

vyřazování, konzervaci a restauraci,

sbírkového

evidenci,

fondu

akvizici

a

inventarizaci a uložení

sbírkových předmětů. Celý text doplňují grafy a tabulky pro přehlednější sumarizaci získaných poznatků.

57

ODKAZY A POZNÁMKY 1) ŠPÉT,

Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do

roku 1945), s. 34. 2) UHLÍŘ,

Jiří.

Jaroměřský

100

let

muzejnictví

na

Jaroměřsku,

zpravodaj, 1983, č. 1, str. 10.

3) Na Jaroměřsku byla mimořádná pozornost věnována především

archeologii.

Množství

objeveno

stavbě

při

archeologických pevnosti

nálezů

Ples-Josefov,

bylo

dále

při

stavbě železnice směrem na Liberec a Malé Svatoňovice. 4) UHLÍŘ, Jiří. Městské muzeum v Jaroměři 1883 –1983, s. 11. 5) UHLÍŘ,

Jiří.

Jaroměřský

100

let

muzejnictví

na

Jaroměřsku,

zpravodaj, 1983, č. 1, str. 11.

6) Zde bych ráda poukazovala na nepříliš vhodnou pojmovou

definici

sbírkotvorného

zaměření

muzea,

které

sbírkové

předměty vymezuje pouze na doklady hmotné povahy. 7) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Zřizovací listina muzea z roku 2004, nečíslováno. 8) Nejpočetnějšími

prvotisky,

skupinami

listiny,

byly

pernikářské

prehistorické

nálezy,

formy,

šperky,

kroje,

nádobí, sklenice, hudební nástroje, obrazy, rukopisy a pečetě. 9) UHLÍŘ,

Jiří.

Jaroměřský

100

let

muzejnictví

na

Jaroměřsku,

zpravodaj, 1983, č. 1, str. 11.

10) UHLÍŘ, Jiří. 100 let muzea v Jaroměři (1883 – 1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 11) Jednalo

postupy

se

o

tabule,

řemeslné

a

které

tovární

zobrazovaly

výroby,

nejrůznější

pořízené

jaroměřské spořitelny. 12) V budově tzv. Staré pošty v domě č. p. 121.

z nákladů

58

13) DUŠKA,

Josef.

Feuilleton

–

Městské

muzeum

v Jaroměři,

Ratibor, 1986, č. 17, s. 1. 14) Důkazem

rozvoje

veřejných

budov,

je

např.

výrazná

např.

budovy

výstavba

účelových

veřejné

nemocnice,

chlapecké školy na Ostrově nebo kasáren, či zřizování veřejných

prostranství

jakým

byl

městský

park,

nový

hřbitov aj. Kulturní rozmach dokumentuje i založení česky tištěného jaroměřského týdeníku Ratibor. 15) Jaroměř – Kulturní a hospodářská, s.49. 16) Jaroměřské

spolky

v 80.letech

prošly

velikým

nárůstem,

např. 1856 – Pěvecká jednota Jaromír, 1861 – ochotnický divadelní spolek, 1862 Tělocvičná jednota Sokol, 1865 – Spolek čtenářů, 1868 – Včelařská jednota,

1872 – Jednota

Jarboj nebo Dělnický spolek Rudka. 17) Tento úkol zřejmě převzala roku 1886 řemeslnická škola

v Jaroměři. 18) UHLÍŘ, Jiří. 100 let muzea v Jaroměři (1883 – 1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 19) DUŠKA,

Josef.

Feuilleton

–

Městské

muzeum

v Jaroměři,

Ratibor, 1986, č. 17, s. 1. 20) UHLÍŘ, Jiří. Městské muzeum v Jaroměři 1883 –1983, s. 6. 21) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 22) DUŠKA,Josef.

Feuilleton

–

Městské

muzeum

v Jaroměři,

muzeum

v Jaroměři,

Ratibor, 1986, č. 18, s. 1. 23) DUŠKA,

Josef.

Feuilleton

–

Městské

Ratibor, 1986, č. 21, s. 1. 24) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27.

–

1983),

59

25) Jednalo se o lidovou architekturu reprezentující mizející

venkovský

způsob

života

na

Jaroměřsku

v polovině

19.

století. 26) UHLÍŘ,

Jiří.

muzea

Činnost

v Jaroměři

(1883

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 5, s. 17 – 23. 27) Museum Jaroměřské, průvodce od Dr. V. P. 1910. Nákladem

města Jaroměře, 57 stran. 28) Museum Jaroměřské, Průvodce od Dr. V. P. 1910, 1. vyd.

Jaroměř, 1910. 29) Josef

Jakubec vydal brožuru se zápisky MUDr. Vojtěcha

Paula, nákladem Aloise Šmahela vznikla obrazová publikace Mariánský

sloup

od

M.

B.

Brauna

a

Plačící

např.

velkou

žena

na

hřbitově, aj. 30) Josefovská

obec

zakoupila

sbírku

starožitností po Adolfu Vintrovi ze Studnice. 31) NOVÁK, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři I., s.

10 – 13. 32) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 33) NOVÁK, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři I., s.

10 – 13. 34) NOVÁK, Václav. Ročenka Městského muzea v Jaroměři 1931,

s. 4 – 8. 35) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 36) NOVÁK, Václav. Ročenka Městského muzea v Jaroměři 1931,

s. 4 – 8. 37) Např. Václav Pácalt daroval muzeu roku 1932 sbírku zbraní

o 58 kusech.

60

38) Novák, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři 1937,

s. 34 – 35. 39) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 40) Benešová, Marie. Josef Gočár, s. 8-10. 41) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 42) Zadní trakt byl využit pro šest organizačních oddělení –

významné osobnost – život na venkově – cechovní památky – měšťanská domácnost – církevní památky. 43) Z činnosti našeho muzea, Zpravodaj, 1979, č. 5, s. 2 – 4.

(autor neuveden). 44) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

–

1983),

–

1983),

–

1983),

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 45) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. 46) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 47) UHLÍŘ,

Jiří.

Činnost

muzea

v Jaroměři

(1945

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 6, s. 27 – 32. 48) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 49) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Okresní muzeum otevřeno!, 1959. 50) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Dopis

ze dne 5. 3. 1963. 51) WOLF,

Vladimír.

Jaroměřské

muzeum

po

85

letech

s otazníkem?, Nový čas, 1968, 15. 5. 52) UHLÍŘ, Jiří. Městské muzeum v Jaroměři 1883 – 1983, s. 18.

61

53) UHLÍŘ,

Jiří.

muzea

Činnost

v Jaroměři

(1945

–

1983),

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 6, s. 27 – 32. 54) Rodině umělce a ak. soch. Wagnerové-Kulhánkové. 55) UHLÍŘ,

Jiří.

muzea

Činnost

v Jaroměři

(1945

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 6, s. 27 – 32. 56) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Zpráva o činnosti 1971 - 1975 a plán na příští rok. 57) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán

práce muzea a galerie O. Španiela a J. Wagnera v Jaroměři na rok 1977. 58) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zápis

z kontrolního

dne

na

Městském

muzeu

a

galerii

Ot.

Španiela a J. Wágnera, 1977. 59) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Dodatek ke komentáři plánu na rok 1977. 60) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 61) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Vyjádření ke koncepci rozvoje Městského muzea v Jaroměři v letech 1978 – 1985. 62) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán

postupu

katalogizace

muzejních

sbírek

v Městském

muzeu

v Jaroměři 1984 – 1990. 63) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán

rekonstrukce muzea za rok 1973 – 1975. 64) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán

rekonstrukce muzea za rok 1973 – 1975. 65) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Zpráva o činnosti Městského muzea v Jaroměři v roce 1978.

62

66) Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán

činnosti Městského muzea v Jaroměři na rok 1984. 67) Z činnosti našeho muzea, Zpravodaj, 1979, č. 5, s. 2 – 4.

(autor neuveden). 68) Městské

muzeum

Program

v Jaroměři;

dlouhodobého

kancelář

rozvoje

muzea,

ředitele

muzeí

a

památníků

Východočeského kraje do roku 1985. 69) Muzeum vydalo edici Publikace městského muzea v Jaroměři. 70) Pětičlenné kuratorium v čele s Václavem Exnerem studovali

zejména

údaje

v matrikách

a

jaroměřských

městských

knihách. 71) UHLÍŘ,

Jiří.

Činnost

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

–

1983),

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 5, s. 17 – 23. 72) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 73) UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. 74) Spolková činnost v Jaroměři, viz pozn. 16. 75) Pozdržení vyřízení žádosti patrně způsobil i fakt, že se

žádost na Ministerstvu kultury fyzicky ztratila. Existuje pouze

číslo

dopisu,

takže

žádost

musela

být

z Ročních

výkazů

o

opětovně

podána. 76) Informace

jsou

získané

muzeích

a

galeriích 1994 – 2006. 77) Navrácení

předmětu

na

základě

žádosti

dárce

bez

předchozího usnesení zřizovatele by se nedalo vzhledem k právním automaticky řešení.

normám,

kdy

majetkem

se

darovaný

státu,

považovat

předmět za

stává

standardní

63

78) Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

Přírůstková kniha knihovny 1979 - dosud. 79) Městské

muzeum

Přírůstkový

v Jaroměři;

seznam

od

roku

kancelář 1979

–

2003,

dále

Městské

muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Dary a sběr – sešit

pomocné

v Jaroměři;

evidence

kancelář

od

roku

ředitele

2004

muzea,

a

Městské

Kniha

muzeum

operativní

evidence – účetní evidence od 1964 – dosud. 80) Knihovní

fond

je

v grafech

a

tabulkách

z důvodu oddělené muzejní evidence.

uveden

zvlášť

64

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

Prameny

Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zřizovací listina muzea z roku 2004. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

kancelář

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

Přírůstková kniha 1882 – 1963. Městské

muzeum

v Jaroměři;

Přírůstková kniha I. 00001 – 02786. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha II. 02787 – 05572. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha III. 05573 – 08470. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha IV. 08471 – 11284. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha V. 11285 - 14098. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha VI. 14099 – 17290. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha VII. 17291 – 20496. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstková kniha knihovny 1979 - dosud. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Přírůstkový seznam od roku 1979 – 2003. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Kniha

úbytků 1979 – 2002. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Dary a sběr – sešit pomocné evidence od roku 2004.

65

Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Kniha

operativní evidence – účetní evidence od 1964 – dosud. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Interní komentáře k inventarizaci 2003. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Interní komentáře k inventarizaci 2004. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Interní komentáře k inventarizaci 2005. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Interní komentáře k inventarizaci 2006. Městské

muzeum

Restaurátorská

v Jaroměři;

zpráva:

kancelář

Restaurace

šatní

ředitele skříně

a

muzea, pultového

misníku, 1991. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

ředitele

muzea,

Restaurátorská zpráva: Restaurace rámů, 1998. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

Restaurátorská zpráva: Restaurace dřevěných plastik Sv. Anny Samotřetí a Sv. Petra, 2002. Městské

muzeum

Restaurátorská

v Jaroměři; zpráva:

kancelář

Restaurace

ředitele

sádrových

muzea,

plastik

O.

Španiela, 2002. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Restaurátorská zpráva: Restaurace dřevěných soch Sv. Josefa a Sv. Jana Křtitele, 2004. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Restaurátorská zpráva: Restaurace dřevěné sochy Sv. Václava, 2007. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Restaurátorská zpráva: Restaurace plakátů č. 18 II 288, 18 II 562,

366 II 289 a 18 II 290, 2007.

66

Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu za rok 1991, 1991. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1992, 1992. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1993, 1993. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1994, 1994. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1995, 1995. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1996, 1996. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1997, 1997. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu za rok 1998, 1998. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 1999, 1999. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2000, 2000. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2001, 2001. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2002, 2002.

67

Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2003, 2003. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2004, 2004. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2005, 2005. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Roční

výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění) za rok 2006, 2006. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zákon 483/ 2004 Sb. ze dne 29. července 2004. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi), 2001. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zákon 122/ 200 Sb. ze dne 7. dubna 2000. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Vyjádření ke koncepci rozvoje Městského muzea v Jaroměři v letech 1978 – 1985. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Okresní muzeum otevřeno!, 1959. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zpráva o činnosti muzea v Jaroměři, 1962. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Dopis ze dne 5. 3. 1963.

68

Městské

muzeum

z kontrolního

v Jaroměři;

dne

kancelář

v příspěvkové

muzea,

Zápis

v Městském

muzeu

ředitele

organizaci

v Jaroměři, 1985. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

muzea,

ředitele

Plán

činnosti Městského muzea v Jaroměři na rok 1983. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zpráva o činnosti Městského muzea v Jaroměři v roce 1978. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zápis z kontrolního

dne

v příspěvkové

organizaci

v Městském

muzeu

v Jaroměři, 1983. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Plán

muzea,

Plán

činnosti Městského muzea v Jaroměři na rok 1984. Městské postupu

muzeum

v Jaroměři;

katalogizace

kancelář

muzejních

ředitele

sbírek

v Městském

muzeu

muzea,

Plnění

muzea,

Plnění

v Jaroměři 1984 – 1990. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

plánu činnosti v I. pol. r. 1981 MM Jaroměř. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

plánu činnosti v II. pololetí r. 1981 MM Jaroměř. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Plán

muzea,

Stav

činnosti městského muzea v Jaroměři na rok 1982. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

nápravných opatření z prověrek v muzeu v Jaroměři dne 25. 11. 1977 a 1. 2. 1978. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Plán

kancelář

ředitele

muzea,

Plán

opravných opatření, 1976. Městské

muzeum

v Jaroměři;

rekonstrukce muzea za rok 1973 – 1975.

69

Městské

muzeum

v Jaroměři;

postupu

inventarizace

kancelář

muzejních

ředitele

sbírek

muzea,

v Městském

Plán muzeu

v Jaroměři 1976 – 1979. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Zápis

z kontrolního dne na Městském muzeu a galerii Ot. Španiela a J. Wágnera, 1977. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Dodatek ke komentáři plánu na rok 1977. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Hodnocení stavu objektu dle předběžné prohlídky dne 26. 1. 1977. Městské

muzeum

v Jaroměři;

kancelář

ředitele

muzea,

Plán

výstavní činnosti a rozpočty s dalšími údaji na rok 1974 – směrnice pro vypracování. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán práce na rok 1974. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Program dlouhodobého rozvoje muzeí a památníků Východočeského kraje do roku 1985. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Zpráva o činnosti 1971 - 1975 a plán na příští rok. Městské muzeum v Jaroměři; kancelář ředitele muzea, Plán práce muzea a galerie O. Španiela a J. Wagnera v Jaroměři na rok 1977.

70

Literatura

BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár, 1. vyd., Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. DUŠKA, Josef. Feuilleton – Městské muzeum v Jaroměři, Ratibor, 1986, č. 17, s. 1. DUŠKA, Josef. Feuilleton – Městské muzeum v Jaroměři, Ratibor, 1986, č. 18, s. 1. DUŠKA, Josef. Feuilleton – Městské muzeum v Jaroměři, Ratibor, 1986, č. 19, s. 1. DUŠKA, Josef. Feuilleton – Městské muzeum v Jaroměři, Ratibor, 1986, č. 20, s. 1. DUŠKA, Josef. Feuilleton – Městské muzeum v Jaroměři, Ratibor, 1986, č. 21, s. 1. Jaroměř

–

kulturní

a

hospodářská,

1.

vyd.

V.

P.

Jaroměř:

NV

v Jaroměři, 1947. Museum

Jaroměřské,

Průvodce

od

Dr.

1910,

1.

vyd.

Jaroměř, 1910. NOVÁK,

Václav.

Ročenka

Městského

muzea

v Jaroměři

I.,

1.

vyd., Jaroměř, 1930. NOVÁK, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři, 1. vyd.,

Jaroměř, 1931. NOVÁK, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři, 1. vyd.,

Jaroměř, 1934. NOVÁK, Václav.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři, 1. vyd.,

Jaroměř, 1935. NOVÁK, Václav. Jaroměř, 1936.

Ročenka Městského muzea v Jaroměři, 1. vyd.,

71

ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945. 2. vydání, Brno: Vydavatelství MU, 2004. ISBN 80-2103206-5 UHLÍŘ, Jiří. Městské muzeum v Jaroměři 1883 – 1983, 1. vyd. Jaroměř, 1984. UHLÍŘ, Jiří. 100 let muzea v Jaroměři, Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 1 , s. 14 – 19. UHLÍŘ, Jiří. 100 let muzejnictví na Jaroměřsku, Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 2 , s. 10 – 14. UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

(1883

–

1983),

(1883

–

1983),

(1883

–

1983),

(1945

–

1983),

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 3, s. 23 – 27. UHLÍŘ,

Jiří.

100

let

muzea

v Jaroměři

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 4, s. 15 – 19. UHLÍŘ,

Jiří.

Činnost

muzea

v Jaroměři

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 5, s. 17 – 23. UHLÍŘ,

Jiří.

Činnost

muzea

v Jaroměři

Jaroměřský zpravodaj, 1983, č. 6, s. 27 – 32. UHLÍŘ, Jiří. Městské muzeum v Jaroměři 1883 –1983, Jaroměř, 1984. WOLF, Vladimír. Jaroměřské muzeum po 85 letech s otazníkem?, Nový čas, 1968, 15. 5. Z činnosti našeho muzea, Zpravodaj, 1979, č. 5, s. 2 – 4. (autor neuveden) Z činnosti našeho muzea, Zpravodaj, 1979, č. 6, s. 2 – 4. (autor neuveden)

72

Internetové odkazy

www.mkcr.cz (vyhledáno 28. 3. 2007) www.jaromer-josefov.cz (vyhledáno 30. 3. 2007) pevnostjosefov.wz.cz (vyhledáno 30. 3. 2007) muzeumjaromer.wz.cz (vyhledáno 30. 3. 2007) www.cz-museums.cz (vyhledáno 1. 4. 2007) www.nachodsko.cz (vyhledáno 1. 4. 2007)