11/2006
VOLBY 2006 Šumvaldští občané ve volbách do obecního zastupitelstva ve dnech 20. a 21. 10. prokázali svojí účastí politickou vyspělost i zájem o svou obec. Těchto komunálních voleb se z 1394 zapsaných voličů zúčastnilo 741 občanů, což je 53,15 %. Připomínáme, že v celé ČR volilo 46,38 % voličů. Je škoda, že menší zájem o volby měli mladí lidé, i když v Šumvaldě byli často voleni. Právě oni budou v příštích letech v čele měst a obcí. V celé republice bylo do zastupitelstev zvoleno 15 580 žen, což je o 1330 více než při posledních volbách. Přesto stále tvoří v ČR menšinu – jednu čtvrtinu z 62 424 zvolených kandidátů. V Šumvaldě je po říjnových volbách zastoupeno v patnáctičlenném zastupitelstvu 6 žen, což je vysoko nad republikovým průměrem – nepřehlédnutelných 40 %.
Zvolení členové do obecního zastupitelstva s počtem hlasů: 1. František Hönigschmied – KDU-ČSL 310 hlasů 2. Ladislav Vyhnálek – Sdružení nez. kandidátů 272 hlasy 3. Petr Axman (33 let) – KDU-ČSL 258 hlasů 4. Ivana Smrčková – ODS 240 hlasů 5. Martin Šenk (28 let) – ODS 202 hlasy 6. Bohumil Richter (34 let) – KDU-ČSL 196 hlasů 7. Zdenka Štybnerová – ODS 191 hlas 8. Lubomír Popelka (33 let) – ODS 191 hlas 9. Pavla Buxbaumová (27 let) – KDU-ČSL 189 hlasů 10. Leoš Kaller (35 let) – Strana pro otevř. společnost 171 hlas 11. Albert Solař - KSČM 168 hlasů
12. Karla Svobodová (28 let) – Sdružení nez. kandidátů 164 hlasy 13. Ivana Kasalová (26 let) – Strana pro otevř. společnost 151 hlas 14. Jana Gerhátová – ČSSD 134 hlasy 15. Rudolf Olbrich (39 let) – ČSSD 126 hlasů
Celkový počet hlasů pro jednotlivé volební strany, počet mandátů do obecního zastupitelstva a jméno prvního náhradníka vzešlého z voleb: 1. KDU-ČSL - 2465 /4/ , Petr Axman starší 2. Občanská demokratická strana - 2429 /4/ , Hana Spirutová (29 let) 3. Sdružení nezávislých kandidátů - 1691 /2/ , Anna Novotná 4. Strana pro otevřenou společnost - 1304 /2/ , Květoslav Smrček (33 let) 5. ČSSD - 1256 /2/ , Josef Suchý 6. KSČM - 1124 /1/ , Zdeněk Hejný
Podle výsledků volebně zřejmé, že občané volili většinou ty zástupce, kteří se v minulosti osvědčili svojí prací pro obec. Pokud se týká nových, hlavně mladých tváří, pak předpokládají, že budou svoje funkce vykonávat odpovědně pro dobro obce i jejich občanů. Vedení obce
V listopadu oslaví významné jubileum tito spoluobčané Šumvald Krestýnová Ludmila, č. 14 Hammerschmiedová Jindř., č. 110 Blaháková Helena, č. 16 Olbrichová Ludmila č. 175 Kobza František, č. 297 Pospíšil Miloslav č. 284 Richtrová Aloisie, č. 217 Poštulka Stanislav, č. 340 Brachtlová Drahoslava, č. 59 Berková Liliana, č. 249 Libánková Emilie, č. 256 ing. Horáková Jarmila, č. 145
25. 11. 17. 11. 20. 11. 10. 11. 28. 11. 19. 11. 19. 11. 5. 11. 27. 11. 22. 11. 9. 11. 7. 11.
86 roků 86 roků 81 rok 74 roky 74 roky 72 roky 71 rok 67 roků 66 roků 66 roků 66 roků 63 roky
Heřmanovská Ludmila, č. 274 Havelka Miloslav, č. 331 Kyselá Ludmila, č. 226 Suchá Anežka, č. 78 Gregorová Božena, č. 5 Wiedermann Jaroslav, č. 89 Mgr. Plšková Ludmila, č. 39 Popelková Marie, č. 235 Smékal Miroslav, č. 157 Táborský Zdeněk , č. 259 Kyselý Lubomír, č. 306
4. 11. 28. 11. 14. 11.
77 roků 67 roků 58 roků
Poštulka Jan, č. 24 Matěj Jaroslav, č. 41 Dubový Bohuslav, č. 64
Břevenec
RSDr. Minařík Ladislav, č. 78 Kaller Jaroslav, č. 103 Poštulka Miroslav, č. 24
17. 11. 1. 11. 27. 11. 12. 11. 3. 11. 29. 11. 13. 11. 13. 11. 9. 11. 5. 11. 8. 11.
61 rok 60 roků 60 roků 60 roků 59 roků 56 roků 54 roky 54 roky 52 roky 50 roků 50 roků
15. 11. 56 roků 27. 11. 55 roků 9. 11. 54 roky
Přejeme Vám všem do dalších let pevné zdraví a životní pohodu.
Omluva
Oprava místního kostela sv. Mikuláše
Omlouváme se za mylně uvedený čas odjezdu do OLYMPIE v říjnovém čísle novin. Správný čas odjezdu od kulturního domu Šumvald je 15.40 hodin, každý pátek.
Starosta obce a farář srdečně děkují všem, kteří se podíleli na sbírce. Darováno bylo 15 700,- Kč
Poděkování Rodiny Štoplova a Sobkuliakova děkují touto cestou za projevy soustrasti, květinové dary a za účast na posledním rozloučení s paní Gertou Štoplovou.
Kulturní komise obce Šumvald zve naše starší spoluobčany na společné posezení s důchodci, které se koná v pátek 24. listopadu
Kulturní komise OÚ v Šumvaldě Vás srdečně zve na
od 16,00 hodin v Blahákově hostinci. K poslechu i tanci bude hrát „Musice – Gustava Schenka“ a část odpoledne zpestří děti z pěveckého kroužku ZŠ v Šumvaldě.
„Večer s cimbálovou muzikou“ Kdy: v sobotu 2. prosince od 19,00 hodin Kde: Kavárna Lubomíra Popelky
USNESENÍ z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Šumvald konaného dne 3. listopadu 2006. ***************************************************** Zastupitelstvo obce po projednání zvolilo v souladu se zákonem o obcích takto:
1. starostu obce 2. místostarostu obce
3. Další členy rady obce - Ivanu Smrčkovou - ing. Ivanu Kasalovou - Leoše Kallera
- Františka Hönigschmieda - ing. Petra Axmana PhD
František Hönigschmied – starosta, ing Petr Axman PhD - místostarosta 2
Záměna Všichni tři, Tonda, Petr i já jsme bydleli na jednom hotelovém pokoji a těšili se tenkrát na ukončení prvního roku našeho dálkového studia. Tonda byl z nás nejmladší a podařilo se mu za poměrně krátkou dobu navázat dosti blízký vztah s jednou dívkou ve městě. Je pochopitelné, že ji rovněž seznámil s naší večerní akcí. Petr netrpělivě čekal na uvítání manželky, která měla přijet v pozdních odpoledních hodinách vlakem z několik kilometrů vzdáleného domova. Já jsem, jako ženáč, měl také domluvené setkání s manželkou, chystala se k večeru přijet autem. Tonda na stole pečlivě balil dárek, který koupil sice teprve před hodinou, ale měl jej již několik dní vyhlédnutý za výlohou jedné prodejny obuvi. Byly to krásné lakované lodičky, které se jeho dívce při jedné z procházek městem zalíbily. Představoval si, jak jí budou náramně slušet k šatům a ještě víc k jejich nohám při večerním tanci. Protože si šel ještě do města koupit novou kravatu, nechal balíček na stole. Petr spěchal na nádraží uvítat manželku a tak jeho opotřebované přezůvky osiřely stejně, jako já. Konečně jsem se dočkal chvíle, kdy budu moci provést svůj plán. Již delší dobu jsem totiž uvažoval o tom, jakým způsobem podrobím zkoušce údajně pevný vztah kamarádů s jejich protějšky. Okolnosti byly příznivé, naskytla se mi ideální příležitost a tak jsem svoji čertovinu začal hned provádět. Připravený balíček jsem rozvázal, vyndal lodičky a místo nich pečlivě zabalil stejně těžké kamarádovy vysloužilé přezůvky. Nové lodičky dívčí velikosti jsem z původního balíčku přesunul do zavazadla, ve kterém již měl sbalené věci Petr. Bylo mi jasné, že zvědavá Petrova manželka
provede po příjezdu inventuru věcí uložených v manželově kufru. Nezklamal jsem se. Po jeho otevření zbledla, neřekla ani slovo, otočila se na podpatku, vyrazila ze dveří na chodbu a odjela prvním vlakem domů. V té chvíli ji nenapadlo nic lepšího, než že její manžel byl za její nepřítomnosti velice čilý a opatřil si milenku, které na večer koupil dárek. Petr, který nechápal, co se děje, marně poskakoval za ní, rozčileně gestikuloval a snažil se vzniklou situaci vysvětlovat. Nepodařilo se mu to. Tuto část dramatických událostí jsem si ovšem sestavil až z Petrova pozdějšího vyprávění. Po rychlém splnění úkolu jsem se co nejrychleji vytratil z pokoje. Má přítomnost v něm by rozhodně nebyla žádoucí, poněvadž podezření z výměny by v prvé řadě padlo na mne. A to jsem si v žádném případě nemohl dovolit. Mezitím se natěšený Tonda vrátil na pokoj s nově koupenou kravatou, vzal balíček a spěchal za svým děvčetem. Sice ještě nebyla doma z práce, ale úlohu prostředníka ochotně převzala její matka. Tonda zatím zašel do blízké restaurace a vylepšil si již tak dobrou náladu dvěma frťany starorežné. Jeho povznesená nálada však dostala značnou ránu po zazvonění a otevření dveří bytu milované bytosti. Rána byla opravdová, proti jeho obličeji se vzduchem přiřítily Petrovy přezůvky a jedna z nich se zastavila na jeho nose. Dveře se s prásknutím za-
vřely a zhrzený milenec nechápavě zíral na chodbu, kde ležely prošlapané přezůvky s potrhaným papírem. Tondova milá si totiž při pohledu na vysloužilé bačkory vsugerovala, že jí takto Tonda dává na vědomí, že u něho za víc nestojí a chce se s ní rozejít. Aniž by čekala na vysvětlení, uražená ženská hrdost se projevila okamžitou reakcí na domnělou vinu proradného milence. Tonda do té doby netušil, a snad ani ona, jakou má páru a jak dovede mířit. Útržky překvapivých scén jsem se dovídal postupně od obou kamarádů a společně s nimi spílal zloduchovi, který zavinil jejich milostné nesnáze. Nepřiznal jsem se k autorství, poněvadž jsem se právem obával násilností z jejich strany. Jen mne udivovalo, co ženám stačí k tomu, aby začaly podezírat svoje nejbližší a jak lehce si dají zasadit do hlavy pochybnosti. Oběma přátelům trvalo hodně dlouho, než si svoje drahé polovičky udobřili a než ženy uvěřily jejich vysvětlení. Přiblížil se konec studia a na závěrečném plesu nechyběli absolventi, ani jejich dívky a manželky. Teprve o půlnoci, po vypití patřičného množství patřičných tekutin jsem se přiznal, co jsem jim provedl před třemi lety. Překvapení bylo dokonalé, jako pachatele málem osudové zlomyslnosti mne rozhodně netipovali. Osvobozující smích zvláště té jedné poloviny našeho stolu se stal výraznou tečkou za původně dobře míněným neškodným žertíkem s nečekanými následky. Ověřil jsem si, co jsem jen tušil, že totiž ženská ješitnost se vůbec neliší od té mužské. Také jsem si nechal zajít chuť provést podobný pokus na vlastní manželce. Kdo ví, jak by to skončilo? A já strašně nerad něco sáhodlouze vysvětluji.
Podle vyprávění Ing. Vladimíra Vepříka sepsal František Bartoněk starší.
Dubčekův dub má potomky Vitalitu zmíněného dubu dokazuje zajímavá skutečnost. Po dozrání prvních žaludů někdy začátkem osmdesátých let minulého století jich několik vzal ze země a zasadil pan František Lachnit. Téměř ze všech vyrostly zdravé sazenice. V současné době najdete již asi 10 m vysoký strom na prostranství mezi jeho domem a silnicí. I z tohoto jedince již roste u několika Šumvaláků „pokračování rodu“. Podle odborných dostupných knih vyrostou kanadské duby až do třicetimetrové výšky. Máme se tedy nač těšit, ale současně doufat, že na místě, kde roste, nebude nikomu vadit. František Bartoněk starší
Smíšené zboží – textil Krestýnová Helena ************************************************************
Vás zve k nákupu: využijte výprodeje textilního zboží z roku 2005 se slevou 30% : v listopadu zahajujeme prodej pečiva z vlastní pekárny – přijďte ochutnat! Dvakrát denně čerstvé pečivo!
3
Šomvalská hanáčtěna arbajtcamt = pracovní úřad blézat = lízat brotan = tvrdé pečivo blembat = komíhat bichle = kniha bruch = kýla cinklé lest = poznamenaná karta cuksfýra = velitel, vedoucí cásat = trhat, strhávat čurbes = nepořádek, zmatek dacan = darebák echt = akorát fuchtle = panovačná, nepořádná žena fidlat na hosle = vrzat na housle flosnót = plivnout ganýr = lem gór = docela, úplně honcovat se = honit se hrstka = troška honě = deka, přikrývka chebzi = bez íbršvunk = vojenský řemen jizba = pokoj, velká místnost jura = chytrý chlapík se svaly kroftovni = sporý, vydatný klukna = kvočna kozečka = bršlice, kozí noha
karfiól = květák krmec = dřevěná posada pro prase lamór = kakabus, zamračený hromotluk leskanec = políček mazulán = nesympatický samotář márné = mátožný, mdlý mulda = prohlubeň, sníženina nalitl = nechal se napálit obité = unavený zmožený pindat = tlachat o ničem pukéta = kytice potynka = dřevěná nádoba s uchem puc = paráda plecan = placek, také povaleč plac = místo pintlich = pečlivost, důkladnost rebeka = panovačná, zlomyslná žena repák = velký nos róra = potrubí, trouba rumraj = chaos, merenda rasovina = těžká, lopotná práce recht = pravda soturek = brašnička spiskat = způsobit, zorganizovat somár = svéhlavec, tvrdohlavec šórat = odírat, dřít šlaušek = hadička k hustilce
šande = šle, šráky šnuptychl = kapesník šléške = šišky s mákem špagát = provaz šaraba = ohava, škaredá žena šmak = chuť k jídlu šraumucír = šroubovák šnédrovat = klouzat se šrajbt = písmo šlaufváha = vodní trubicová váha šutr = kámen, hornina šnycl = řízek šine = koleje špont = zátka šnaps = podřadné víno tumpachové = dezorientovaný, zblblý trumpéta = přihlouplý, natvrdlý ťululum = nemá dost rozumu vint = závit vešplóchnót = obelstít, oklamat vecoclé = vyčerpaný vápenik = hlasitě mluvící člověk verezlé = omšelý, zvětralý zelchovna = udírna zofort = ihned, okamžitě zamatlat = zamazat František Bartoněk starší
720 let Šumvaldu * 1287 – 2007 jinde. Roku 1381 prodal Janovi a jeho bratrům své zboží v Šumvaldě, Plinkoutě, Hřbinci, Měrotíně, Moravských Libinách a Stančíně a roku 1387 dvůr, mlýn, kostelní podací Janovi ze Šumvaldu 3) , který se roku 1419 píše „ z Brníčka“, neboť proti všem útokům obhájil hrad Brníčko, s nímž vstoupil do husitských válek (byl podle rodinných tradic přívržencem katolické biskupské strany). Po Jindřichovi ze Šumvaldu se zachovala jeho krásná pečeť na třeboňské listině z roku 1396 s nápisem S.Henrici de Sonwald. Trojhranný štít se lvem, jak vyskakuje ze tří pahrbků, byl vložen na dvouramenný kříž a oboje bylo vyzdobeno ornamentální růžicí.
Šumvaldští páni na hradě Brníčku Nejpřednějším mužem Šumvaldského rodu byl v polovině 14. století Beneš ze Šumvaldu (1355 – 1384). Jeho manželkou byla Eliška, dcera biskupského mana Bohuše ze Slavoňova (Schutzendorfu). Ze synů je uváděn v zemských deskách Bohuš, který získal hrad Brníčko u Zábřeha po smrti Bernarda Hechta ze Slavoňova. Podle zápisu v zemských deskách 1) prodal markrabě Jošt hrad Brníčko s příslušenstvím Bernardu Hechtovi ze Slavoňova. Rytíř Bernard Hecht měl za manželku Anežku ze Šumvaldu, spolu měli dceru Markétu (provdanou za Pavlíka ze Sovince). Protože neměl mužských potomků, snažil se po smrti své manželky Anežky ze Šumvaldu uchránit své rozsáhlé statky před nebezpečím odúmrtí přijímáním svých příbuzných do spolku na jejich držení. Tak přijal do spolku syny své sestry Elišky provdané za Beneše ze Šumvaldu – Jana, Bohuše a Adama na všechny statky. Z nich se uvádí v zemských deskách Bohuš, který získal hrad Brníčko u Zábřeha po smrti Bernarda ze Slavoňova. Jeho synové Hynek, Bohuš a zejména Jan ze Šumvaldu museli vést velké boje, aby zboží udrželi, neboť král Václav dal hrad Brníčko jako odúmrtné zboží vložit do desek Smilovi z Kunštátu na Bludově kolem roku 1417. Ani ten se tam neuchytil. Teprve Janu Tunklovi se ve zmatcích husitských válek zde podařilo usadit 2). Tomu konečně Jan ze Šumvaldu roku 1447 hrad postoupil. Z ostatních synů Benešových vynikl zejména Jindřich ze Šumvaldu, který zde své zboží vyprodal a hledal štěstí
Foto: zřícenina hradu Brníčko - staženo z internetu www.foto.blog.cz
Miloslav Makas 1) ZDO I, 720, 218. – 2) Kniha půhonů Olomouc II, 512. – 3) ZDO IV, 76, V., 62) Prameny: Jan Březina: Zábřežsko v období feudalismu do r. 1848 ( str.118-122) ViktorPinkava: Vlastivěda moravská, Uničovský a Rýmařovský okres ( str 223-224) 4
Něco víc o našich v Americe Ameriky dům č. p. 133 dědeček pana Františka Lachnita – Antonín, který byl rovněž barvířem. Johannova sestra Klára Riedlová, provdaná Brachtlová byla prababičkou paní Bohumily Lachnitové (matky paní Bohumily Čechové). V letech 1875 – 1885 emigrovalo do Ameriky z různých důvodů mnoho Šumvaláků, lidí z Olomoucka i celého kraje. Tito vystěhovalci jeli společně a založili pak v Kansasu město Olmitz. Náhoda tomu chtěla, že dědeček Garyho Riedla se v Americe seznámil s dívkou z Břevence. Ta pocházela z usedlosti č.p. 35 (dnes dům pana Květoslava Maitnera). Osud je opravdu někdy nevyzpytatelný – aby se seznámil a oženil s děvčetem z Břevence, vzdáleného ani ne 1 km od Šumvaldu, musel odjet až do Ameriky.
V 9. čísle Šumvaldských novin vyšel originál s překladem e-mailu potomka našeho rodáka Jima Phillipse z Omahy v USA. Mimo jiné v něm vyjádřil přání dopisovat si s někým ze Šumvaldu přes internet. Jsme velmi rádi, že k této skutečnosti došlo již brzy po uveřejnění v září t.r. a ke korespondenci dochází i v současnosti. Pro čtenáře ŠN uvádíme některé bližší informace, které je budou zajímat: Pan Phillips má 54 let, s manželkou má dvě dcery a pracuje již 32 let u jedné firmy, nyní jako finanční analytik. Jeho paní je duchovní sjednocené metodistické církve a učí teologii na univerzitě. Současně plní na částečný úvazek úkoly kaplanky v dětské nemocnici. Jeho strýc Gary Riedl navštívil v roce 1994 Šumvald. Byl se nejdřív podívat na usedlost svých předků – dům č. p. 40 (nyní Wiedermannovo) a posléze dům, odkud pochází předkové pana Phillipse – č. p. 133 (nyní Lachnitovi a Čechovi). Prohlédl si také soukromou kroniku (zapůjčil pan J. Seidl), hřbitov, kostel a podíval se na Šumvald z výšky kostelní věže – to vše spolu s manželkou. Celá tehdejší výprava z USA byla částečně inspirována právě uváděným filmem „Schindlerův seznam“. Přiletěla do Amsterodamu a odtud cestovala autobusem po koncentračních táborech a různých místech v Německu, Polsku a Čechách. Díky organizátorovi z Olomouce a žádosti pana Riedla se oba manželé dostali do Šumvaldu. Od barvíře, pra-pra-pradědečka pana Phillipse – Johana (Jana) Riedla, koupil před jeho odjezdem do
František Bartoněk starší
Nezaměstnanost v Uničovském regionu největší nezaměstnanost v září měla Paseka - 12,79%, Nová Hradečná - 11,17%, Uničov a Šumvald - 10,2%. Průměr regionu je 9,9%., na průměru je Újezd a Medlov - 9,13 a 9,18%, Nejmenší nezaměstnanost mají Pňovice - 5,97% a Želechovice - 6,06%. Rok 2006 Počet nez.Šumvald Šumvald
1 130 15%
2 130 15%
3 124 14,3%
4 115 12,1%
5 101 11,7%
6 94 10,9%
7 95 10,98%
8 90 10,4%
9 -
dosažitelných
124 14,3% 11,2%
124 14,3% 11,1% 9,1%
119 13,8% 10,8% 8,8%
99 11,5% 10,0% 8,3
93 10,8 9,3% 7,9%
90 10,4 9,0% 7,7%
92 10,64 9,2%
86 9,9% 9,2% 7,9%
88
Šumvald Ol.kraj ČR
10,17%
8,2% 7,8%
Poděkování V letošním roce se opět podařilo starostovi obce získat z Úřadu práce v Olomouci 5 dlouhodobě nezaměstnaných pracovníků (3 muže a 2 ženy), kteří ochotně spolupracovali na všech potřebných pracích, které přispěly k dalšímu zlepšení vzhledu prostranství – nejen veřejné zeleně, hřbitovů, parčíků, ale i v areálu a sociálním zařízení na č.p. 222, skladových prostor vedle budovy obecního úřadu, v hasičské zbrojnici v Šumvaldě, v kul-
turním domě v Břevenci, na fotbalovém hřišti v Šumvaldě i v Břevenci, na opravě chodníků a místních komunikacích, na dalších nejmenovaných, ale důležitých akcích. Byly pro ně vyjednány velmi dobré pracovní a mzdové podmínky a pracovali zodpovědně. Vedené obce jim všem za tuto činnost děkuje a přeje mnoho úspěchů v získávání zaměstnání i v osobním životě. Vedení obce
5
Jak vêpadala véměna v Šômvaldě - (pokračování z čísla 10/06) Nad tó hůrovó místnosťó bêla ještě jedna „hůra“ – na trámkách položeny deskê a na nich stary flaškê od piva, zóduvek a od gořalkê. Špinavy, ale zajimavy svéma neobvêkléma tvarama, zaviránim nebo vinětama. Bêl tam takê skleněné pohárek s německym nápisem, tenkrát mi přêpadalo, že se naprosto nedá přečést – „Zum Erinnerung“. Mám ho pořád na památkô. Véměna měla takê hospodářskó část. Jak ôž sem vzpomněla, zezadô ze dvora se dalo přêjit do chlivkô, gde pozďéš mival slipkê švagr. Z drôhé stranê barákô bêl malé dvur, oddělené od sósedici zehrádkê deskovym plotem a tam měla drůbež vêběh. Dalši chlívek bêl zpředô, z velkyho dvora. Sósedil vlastně s obêtnó světnicó, ale vcházelo se do něho ze dvora. Vět-
blôtna – deska, plotna burda – řepa gdê – kdy gde – kde
šinó se rozdělil deskama na menši kóskê a tam mama mivala maly kačenkê, kôřátka nebo hósátka, negdê aji s kvočnó, kačenó nebo hôsó, negdê s žárovkó, abê jim nebêlo zêma, dêš ještě bêlê maly. Celá zadni část véměnê, přê pohledô z velkyho dvora to bêlo vlevo od vchôdô do obêtné části domô, slóžêla jako chlivê. Hneď vedle dveři do síně nalevo dozadô bêla slepičárna, zbêtek domô zabiral velké chliv pro prasata, za myho dětstvi obévané většinó jen jednym prasátkem. Dêš ještě rodiče hospodařêlê sókromě, asi mělê plny všeckê kotce, a to jich tam bêlo asi osm, možná ê vic. Takê tam stával pařák na vařeni zemskéch právě pro prase. Jako ve většině hospodářskéch staveni, gde bêlo neco k žrádlô, občas se tam drželê potkáni. Jednó sem viděla vêpasenyho potkána,
hůra – půda klôčka – klika u dveří pôce – vepřovice, cihly z hlíny
náčêni – nádobí pôcovat – čistit spiš, spišé – dřív stolêce – židle
jak se nasókal do ďórke mřiže na kanále – asi do prostorô dva krát dva centimentrê. Rodiče v té véměně bévalê asi od dôbna 1949 do ledna 1950, pak ôž se nastěhovalê do novyho barákô, gde zatim spalê v kôchêni. Prvniho května se v tym novym domě narodila moje drôhá sestra. Přestože ôž ve véměně nigdo potom nebéval a kromě slipek, drůbeže a prasete (pozďéš ôž ani to smê tam nemělê) se véměna nijak nevêôžévala, tata ještě nechal vêměnit okno – misto dvóch maléch pak bêlo jedno větši, jak. Zvômital fasádô, nechal opravit střechô a nespiš ho nigdê ani nenapadlo, že bê se ten barák muhl negdê zbórat. Včel je tam zatravněná plocha s kvitkama, gde si hrajó pravnóčata myho tatô, keré se jich ôž ale nedožêl.
šifrštán – břidlice štêrê – čtyři štruzók – slamník včêl – teď, nyní
zemsky – brambory zóduvka – sodovka, limonáda
Marie Dokoupilová, roz. Nevěřilová
Školní sport – Medlovský Cross Celkem 12 chlapců a děvčat reprezentovalo naši školu ve středu 25. 10. v Medlově na vytrvalostních běžeckých závodech. Náročné tratě od 1.500m do 3.500m v Medlovských skalkách důkladně prověřily síly téměř 100 závodníků ve čtyřech kategoriích. Na výborně zorganizovanou a zajištěnou soutěž svezl okolní školy (Uničov Staškova, Haškova, Pionýrů, Gymnázium, Troubelice, Dlouhá Loučka, Šumvald) autobus. Našim se i přes maximální snahu a bojovnost nepodařilo dostat mezi nejlepší. mladší žáci: M. Brada 18. místo, P. Čamek 20, starší žáci: D. Wiedermann 12. místo, M. Brachtl 14., P. Maitner 23 R. Olbrich 15 mladší dívky: L. Berková 12. místo, V. Vepříková 16., starší dívky: J. Dubová 19. místo, V. Brachtlová 19., V. Smékalová 24. M. Smrčková 21.
Mgr. Ladislav Vyhnálek
Počasí v říjnu 2006 „Babí léto“, které začalo v měsíci září, pokračovalo ještě takřka čtyři týdny v říjnu. V posledních dnech měsíce nastalo ochlazení. Průměrná říjnová teplota 11,2oC (N=8,9oC) byla společně s říjnem 2001 třetí nejvyšší od roku 1961. Teplejší říjen byl jen v letech 1966 (14,5oC) a 2000 (12,4oC). První říjnová dekáda byla téměř o 5o C teplejší než normál. Maximum teploty 22,5oC bylo naměřeno 2. října, na minimum –0,5oC poklesla teplota 17. října. Nejteplejším dnem byl 3. říjen s průměrnou teplotou 17,8oC, nejchladnějším 30. říjen s průměrem 4,4oC. Nedostatek srážek v září pokračoval až do posledních dnů října, kdy ve třech dnech napadlo 27,6 mm srážek. Celkem spadlo v říjnu v 8 dnech 29,1 mm srážek, což je 67,7% normálu (N=43 mm). Nejvydatnější srážky 24,4 mm spadly 29. října. Říjen měl 7 jasných dnů, 22 oblačných, 2 zamračené,16 s mlhou a 1 s mrazem Převážně vanuly větry jižních směrů (22 krát). Miloslav Makas 6
Ze střeleckého sportu Pavel Berka na soutěžích • 16. a 17. září 2006 - Mistrovství ČR AVZO v Přerově: Libovolná pistole (LP) 60 ran: 526 bodů – 1. místo Sportovní pistole (SP) 30+30 ran: 560 bodů – 2. místo Standartní pistole (StP) 3x20 ran: 512 bodů – 4. místo • 23. a 24. září 2006 – Mistrovství ČR ČSS z kulových zbraní v Brně: LP 60 ran: 526 bodů – 16. místo SP 30+30ran: 554 body – 11. místo
Tomáš Bartoněk v „Regionální lize Německa“ • Tomáš Bartoněk hostoval za SSK Schweinfurt 28. října 2006 v Bundeslize ve Führtu 1. utkání dvojice nastřílel 386 bodů a podlehl 2. utkání vyhrál nástřelem 388 bodů. Miloslav Makas
Kopaná SK Šumvald Muži „A“: V pěti zápasech získali muži 5 bodů za jednu výhru a dvě remízy. Podařilo se jim navázat na dobré výkony z konce září. Uhráli cennou remízu v Medlově (ten aspiruje na postup) a potom doma jednoznačně přehráli Červenku. Vítězství mohlo být ještě výraznější pokud bychom proměnili jen část vypracovaných šancí. Již se nám nedařilo v derby s Troubelicemi, kdy jsme vedli, ale nedokázali využít převahy a několika šancí ke zvýšení jednobrankového vedení. Hostům jsme ve 2. poločase málo aktivní hrou umožnili vyrovnat. V Oskavě jsme po rychle obdržené brance byli aktivní, vytvořili si převahu, bohužel bez brankového efektu. V závěru se hra přiostřila, nervózní rozhodčí uděloval červené karty, což vyhovovalo domácím, kteří jednobrankové vítězství uhájili. Letošní podzimní část ještě nekončí. V posledním 13. kole hostíme 5. 11. Loučnou. Ještě by se měla ale odehrát první dvě jarní kola, tzn. 12. 11. do Loštic a 19.11. doma s Českou Vsí.
1. 10.
Medlov - Šumvald 2:2 (J. Los, T. Čelůstka) 8. 10. Šumvald - Červenka 3 : 0 (M. Horňák, M. Šenk, P. Brijar) 14. 10. Zlaté Hory - Šumvald 2 : 0 22. 10. Troubelice - Šumvald 1 : 1 (L. Fiala) 28. 10. Šumvald - Oskava 1:0
Muži „B“: Béčko v říjnu bodovalo. Tři vítězství a dvě remízy nás posunuly na solidní 8. místo a sympatický je také +1 bod v tabulce pravdy. 1. 10. Hr. Petrovice - Šumvald 0:2 (Jenáček 2) 7. 10. Šumvald - Vilémov 4:1 (P. Jeřábek 2, J. Straka, M. Novotný) 15. 10. Velký Týnec - Šumvald 1:1 (M. Kolda) 21. 10. Šumvald - Bělkovice B 1 : 0 (P. Janoušek) 29. 10. Náklo - Šumvald 2:2 (P. Jeřábek, M. Novotný)
Dorost: Dorostenci na první úspěch čekají. Ve hře jsou však patrné pokroky. 1. 10. 8. 10. 15. 10. 28. 10.
Střelice Šumvald Dl. Loučka Bohuňovice
- Šumvald - Bouzov - Šumvald - Šumvald
9:0 1:3 6:0 2:1
(D. Krestýn) (Buška)
Mladší žáci: Mladší žáci jsou na pěkném 6.místě. Nyní narazili na silnější soupeře. Byla jen škoda, že nedokázali udržet vedení v některých utkáních a těsně prohráli.
Benjamínci: Benjamínci si v turnajové soutěži vedou
1. 10.
Dub n. Mor.
8. 10. 14. 10.
Šumvald Dolany
22. 10.
Šumvald
28. 10.
Těšetice
1. 10. v Troubelicích 2. místo: Šu – Paseka 2:2, Šu – Troubelice 1:2, Šu – Uničov 6:0 (Z. Bartoněk 9) 7. 10. v Šumvaldě 3. místo: Šu – Paseka 3:7, Šu – Uničov 2:2, Šu – Troubelice 1:1 (Z. Bartoněk 4, A. Smékalová 1, M. Kolář 1) 15. 10. v Troubelicích 2. místo: Šu – Paseka 0:4, Šu – Uničov 4:0, Šu – Troubelice 0:0 (Z. Bartoněk 2, T. Dostál 1, J. Gazdík 1) 22. 10. v Troubelicích 4. místo: Šu – Paseka 0:6, Šu – Uničov 0:0, Šu – Troubelice 0:4
velmi dobře. Uhráli dvě druhá místa, jedno třetí a čtvrté místo.
- Šumvald
3:2 (J. Zavadil 2) - Velký Týnec 0 : 4 - Šumvald 2:2 (J. Zavadil, Z. Bartoněk) - Horka n.M. 1 : 2 (D. Hejný) - Šumvald 1:5 (M. Brada 2, P. Maitner 3)
Mgr. Ladislav Vyhnálek 7
Bezpečné užití zemního plynu Severomoravské plynárenské, a.s., a dále provést tato bezpečnostní opatření: • Uzavřít hlavní uzávěr plynu, případně uhasit všechny plameny v objektu! • Zajistit co nejsilnější odvětrání prostoru! • Nepoužívat otevřený oheň, nekouřit! • Vypnout hlavní přívod elektřiny do objektu! • Nemanipulovat s elektrickými spotřebiči, nevytahovat je ze zástrček! • Nepoužívat spotřebiče s bateriovým napájením (zvonky, mobilní telefony)! • Nepoužívat výtah! • Varovat ostatní obyvatele a urychleně opustit budovu! • U nepřístupných prostor uvědomit policii a hasiče! • Zpřístupnit místo úniku pro pohotovostní a poruchovou službu! Důležitá telefonní čísla: Pohotovostní služba Severomoromoravské plynárenské, a.s. …….... 1239 Hasičský záchranný sbor...................................... 150 Záchranná služba: ................................................ 155 Policie ČR:............................................................ 158
1. Co dělat, když cítím ZP? Zemní plyn je přírodní plyn, lehčí než vzduch, který nezapáchá, není jedovatý a neškodné jsou i jeho zplodiny – především pára a oxid uhličitý. Kvůli jeho bezpečné distribuci a použití se provádí tzv. „odorizace“, což je umělé obohacení zemního plynu látkou, či směsí látek – „odorantem“, s mimořádně Intenzivním a charakteristickým zápachem, aby již při jedno-procentní koncentraci zemního plynu ve vzduchu byl signalizován jeho únik. Jak zjistíme sami, že dochází k unikání zemního plynu? Při větším úniku velmi snadno, čichem, případně sluchem. Pokud je únik menší a nejsme si jisti, zda a kde k němu dochází, potíráme podezřelá místa mýdlovou vodou, netěsnost se pak projeví tvorbou bublinek v místě úniku. A teď jedna zásada – k vyhledávání úniku nesníme nikdy používat otevřený oheň! Co dělat, když zemní plyn uniká? V případě zjištění úniku plynu nebo podezření na jeho únik, je třeba neprodleně volat na linku 1239 – Pohotovostní služby.
Téma příště: Bezpečnost při distribuci ZP
Šumvaldské noviny vydává Obecní úřad v Šumvalě nákladem 300 výtisků. Vydávání povoleno pod. č. MK ČR E 12535. Redakce ŠN, Obecní úřad , 783 85 Šumvald 17 , www.sumvald.cz / e.mail:
[email protected]
8
