Dokumentace k projektu vypracovaného pro Vyšší odbornou školu informačních služeb Školní rok 2007/2008
VŠE - Vyšší odborná škola informačních služeb Pacovská 350 140 00 Praha 4 2005/2006
Čvančarová Lenka Moudrý Jiří Otipka Jakub Soboleva Alena Srnková Lucie Stankovič Aleksandar Jiří Wallenfels
Zadavatel Zadavatel byla Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350, jenž je jako příspěvková organizace právnickou osobou a právním nástupcem Vyšší odborné školy informačních služeb zřízené MŠMT ČR dne 11. prosince 1992. V roce 1999 ukončila VOŠIS své aktivity v oblasti středního školství a od roku 2001 mohou studenti vyšší školy získat bakalářský titul Bachelor of Business Studies. Od září 2002 nabízí ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze bakalářský studijní program Aplikovaná informatika, obor Podnikové informační systémy. Od září 2003 nabízí ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze bakalářský studijní program Informační studia a knihovnictví. Studijním programem pro denní studium vyšší odborné školy zůstává v současnosti obor informační management ve dvou specializacích: služby knihoven a služby muzeí a galerií. Tvůrcem informačního systému tohoto subjektu byl jeho současný správce správce Ing. Antonín Skopec ve spolupráci s ředitelem školy PhDr. Jan Machytkou. Velmi důležitým modulem, který podtrhává praktický charakter studia, je odborná praxe, jenž se realizuje ve zahraničních firmách a v firmách v ČR. V roce 1996 získala certifikát EVOS - značku vysoké kvality své práce, který byl v roce 2001 prodloužen.
Z a d á n í a c í l p ro j e k t u Úkolem bylo provést průzkum informačního systému VOŠIS, zda je možné současná data využít i jinak. K tomuto účelu jsme dostali model databáze školy se vzorovými daty. Cílem zadaného projektu je odborná studie, která si klade za cíl shrnout fakta a poznatky o tomto informačním sytému.
Zadavatelem navrhnutý harmonogram: 10. 10. 2007 Návštěva zadavatelského pracoviště, zkontaktování se zadavateli. 17. 10. 2007 Formulace zadání, stanovení harmonogramu projektu. 17. 10. 2007 Miniseminář k problematice řešené v projektu. 31. 10. 2007 1. kontrolní den projektu - prezentace věcných výsledků dosavadního průběhu. řešení. 28. 11. 2007 2. kontrolní den projektu - příprava veřejné prezentace a odevzdání výsledků práce. 20. 12. 2007 Odevzdání výsledků práce zadavateli, odevzdání dokumentace projektu vyučující. 2. 1. 2008
Veřejná prezentace projektu.
Realizace projektu Průběh
Seznamovací schůzka - představení zadání projektu.
Ustanovení vedoucího.
Rozdělení dalších rolí a z nich vyplývajících povinností.
Úvodní pracovní schůzka týmu.
Navržení hrubého časového plánu.
Formulace a upřesnění prvotních variant řešení.
Upřesňující schůzka po prostudování podkladů od každého člena týmu.
Práce na projektu
Vybrání cílových skupin. o Vybrání 3 dotazů pro každou skupinu. o Brainstorming. o Rozhovory se zástupci cílových skupin.
Vyhodnocení výsledků rozhovorů . o Analýza možností technického řešení. o Návrh řešení o Příprava na prezentaci. o Zpracování technické dokumentace.
Postup řešení Vybrali jsme zástupce všech cílových skupin uživatelů tohoto informačního systému a snažili jsme se zjistit, co od systému očekávají a jaká zlepšení by uvítali. Průzkum probíhal prostřednictvím rozhovorů se vzorkem z každé skupiny – studenti, zájemci o studium, učitelé, vedení školy. Pokusili jsme se o analýzu dostupných informací a reálnosti požadavků uživatelů.
Návrhy uživatelů PhDr. Kateřina Julišová
Ráda by viděla, jaké předměty student absolvoval a které mu stále chybí
Které předměty má podruhé/potřetí (speciálně u jejích předmětů)
Úspěšnost předmětů, které jsou zapsány bez výuky
Statistika státních zkoušek a jak dopadly závěrečné bakalářské práce
Výsledky státních zkoušek a bakalářské práce u studentů a absolventů
Ing. Antonín Skopec
S databází je spokojený, protože společně se studijním oddělením jsou informace o studentovi kompletní a dostačující. Myslí si, že by profesoři neměli vidět informace o studiu jednotlivého studenta (tj. kolik již ztratil kreditů, jak prospívá v ostatních předmětech atd.), ale nebrání se, aby třeba viděli na pokolikáté už studenti mají předmět zapsaný.
To, že umí se systémem pracovat pouze on, bere jako výhodu, protože toho nikdo jiný nemůže zneužít.
Studijní oddělení
Z jakých škol se na školu hlásí největší procento žadatelů o studium, aby mohla škola efektivněji informovat zájemce.
Pokud student přechází z jiné vysoké školy, nepíše střední, pouze vysokou.
Úspěšnost dokončení mgr. titulu – statistika.
Mgr. LadaVronková
Možnost náhledu na číslo pokusu bakalářské zkoušky.
Stejná evidence by mohla fungovat i u předmětů – potom by šlo vyhodnotit statistiku, kolik pokusů na jaké předměty.
Statistiky, kolik studentů se na předmět nezapíše z důvodu obsazenosti – převis
Kontakt na studenty – mimo školniho emailu – motivace aktualizovat kontakt – vzor z VŠE
PhDr. Jan Machytka
Se systémem je spokojený, společně s Ing. Skopcem spouutvářel celý systém.
Z právního hlediska není možné zveřejňovat o studentovi informace.
Námitky nemá žádné, v případě potřeby kontaktuje přímo pana Skopce, se kterým problém řeší.
Studenti
Statistiky úspěšnosti studentů u jednotlivých předmětů.
Průměrná doba trvání studia.
Oblíbenost volitelných předmětů.
Výsledky analýzy:
Většina požadavků učitelů není realná bez modifikace systému, jako například přidání dalších sloupců tabulky, zveřejňování osobních údajů o studentovi není z právního hlediska možné.
Opakovaný požadavek na zobrazení čísla pokusu daného předmětu. Skopec se tomu nebraní.
Požadavky na statistiky jak od učitelů, tak od studentů.
Naprosto nulové zabezpečení stávajícího systému. Vysoké riziko úniku dat, či jejich neoprávněně modifkace.
Návrh řešení: Studenti, kteří mají zapsaný předmět podruhé a více (výsledkem je číslo studenta/ů): SELECT Table1.CISLO_S, Table1.ID_PREDMET, Count(Table1.CISLO_S) AS CountOfCISLO_S, Last(Table1.DATUM) AS LastOfDATUM, Last(Table1.ID_PREDMET) AS LastOfID_PREDMET FROM Table1 GROUP BY Table1.CISLO_S, Table1.ID_PREDMET HAVING (((Count(Table1.CISLO_S))>1) AND ((Last(Table1.DATUM))>=#1/1/2008#) AND ((Last(Table1.ID_PREDMET))="mat-1")); Parametr DATUM je datum otevření zápisu do semestru, pro který nás výsledek zajímá (nezajímají nás studenti, kteří si zapsali daný předmět podruhé a více například před třemi lety, zajímá nás, kdo si pro tento semestr zapsal předmět podruhé a více). ID_PREDMET je kód daného předmětu, v tomto případě mat-1. Table1 je název tabulky s předměty.
Další možnosti: Na základě stávajících dat je možné dělat statistiky úspěšnosti studentů v daném předmětu. Lze zohlednit i učitele.
Náhled databáze Tabulka Bpredmety
Tabulka Bznamky
Tabulka Seznam
Poznámka: Samozřejmě jsme neměli jsme přístup k osobním údajům studentům, místo nich nám byly poskytnuty fiktivní údaje.
Závěr výzkumu Podíl členů týmu na řešení projektu:
Jakub Otipka - vedoucí týmu.
Lenka Čvančarová - zástupce vedoucího týmu, evidence práce týmu, tvorba dokumentace
Jiří Moudrý - pomoc při tvorbě dokumentace.
Elena Soboleva - pomoc při tvorbě dokumentace.
Lucie Srnková - zpracování teoretického návrhu.
Alexandar Stankovič - zpracování teoretického návrhu, pomoc při tvorbě závěrečné dokumentace.
Jiří Wallenfels – tvorba dokumentace, tvorba presentace, analýza možností řešení, návrh SQL.
Problémy se kterými se tým setkal při řešení projektu:
Nedodrželi jsme harmonogram prácí, závěrečné fáze trvaly déle než jsme předpokládali, nedostatek času a problém shodnout se na termínech schůzek.
Absolutní selhání vedoucího teamu.
Neefektivní komunikace v týmu
Problémy spojené s malou zkušeností pracovat v týmu
Přínos projektu pro tým:
Zkusili jsme práce na reálných projektu a pocítili jsme zodpovědnost za svoji část práce
Měli jsme možnost setkat se s reálnými nástrahami práce v týmu
Nejdůležitějším přínosem byla možnost využití teoretických znalostí v praxi
Procvičování práce s databázemi a prvky informačního systému
Každý člen týmu se účastnil více úkolů, což otevřelo další možnosti o kterých jsme ještě nevěděli
Slovníček frekventovaných pojmů Informace je výsledek vyhodnocování smyslových vjemů, zpracování nebo organizace dat. Přestože mnozí lidé hovoří o „informačním věku“, „informační společnosti“ a „informačních technologiích“, neexistuje jednotná definice tohoto termínu. Jeho význam se totiž může měnit podle kontextu a úzce souvisí s dalšími tématy jako je znalost, návod, komunikace nebo poznání. Informační systémy (IS) jsou systémy pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Příkladem informačního systému může být kartotéka, telefonní seznam, kniha došlé pošty aneb účetnictví. Systém nemusí být nutně automatizovaný pomocí počítačů a může být i v papírové podobě. Manažerský informační systém (Management Information systém, MIS) je informační systém, který zpracovává nesetříděné údaje z databází, dle požadavků (dotazů) uživatele, za účelem zkvalitnění vedení organizace. Výsledky dotazů se zobrazují v grafech, tabulkách nebo sestavách (reportech). Databáze (neboli Datová základna) je určitá uspořádaná množina informací (dat) uložená na paměťovém médiu. V širším smyslu jsou součástí databáze i softwarové prostředky, které umožňují manipulaci s uloženými daty a přístup k nim. SQL je standardizovaný dotazovací jazyk používaný pro práci s daty v relačních databázích. Zdrojový kód: Jako zdrojový kód či zdrojový text se označuje text počítačového programu zapsaný v některém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Brainstorming (do češtiny přeložitelný jako bouře mozků) je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinového výkonu. Nosnou myšlenkou je přepoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě.
Z d ro j e Vyšší odborná škola informačních služeb -
Pražský inspektorát - Wikipedia -
