2006 Sb.) Ing. Lenka Nováková

MŠEC ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Návrh dle § 52

( pro veřejné projednání Stavebního zákona č. 183/2006 Sb.)

Ing. Lenka Nováková leden 2014

1

Pořizovatel: Úřad městyse Mšec Mšec čp. 109 270 64 Mšec Projektant územního plánu: Ing. Lenka Nováková Osvobození 1695 393 01 Pelhřimov ČKA: 3858 IČ: 73559539 Tel: 604 78 99 94 Email: [email protected], [email protected] Zpracovatelský kolektiv: Ing. Jan Dřevíkovský – koncepce uspořádání krajiny, ÚSES, odnětí ZPF Ing. Tomáš Hocke – koncepce zásobování vodou, likvidace odpadních vod Dinato v.o.s. – digitální zpracování Schvalující orgán: Zastupitelstvo městyse Mšec Určený zastupitel: Libuše Bestajovská, starostka městyse

2

Obsah: 1. Postup pořízení územního plánu. 2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 3. Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. 4. Soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. 5. Soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů (zpracuje projektant) a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5 stavebního zákona. 8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů. 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu 12.1 se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, 12.2 s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, popř. § 53 odst.3 stavebního zákona, 12.3 s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, (zpracuje projektant) 12.4 s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona, 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 15. Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění. 16. Vyhodnocení připomínek.

3

1. Postup pořízení územního plánu.

O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo městyse Mšec z vlastního

podnětu

20.6.2011.

Zastupitelstvo

zastupitelem

pro

(§

44

pořízení

písm.a)

stavebního

zákona)

zároveň

rozhodlo,

že

územního

plánu

paní

je

dne

určeným Libuše

Bestajovská.

Oznámení o projednání a zveřejnění návrhu zadání územního plánu bylo vyvěšeno na úřední desce městyse Mšec od 19.3.2012 do 18.4.2012 (což naplňuje zákonem stanovenou lhůtu 30 dnů). V téže době byl návrh zadání zveřejněn též způsobem umožňujícím dálkový

přístup.

Dotčeným

orgánům,

Krajskému

úřadu

Středočeského kraje a sousedním obcím, zaslal pořizovatel návrh zadání jednotlivě dopisy ze dne 16.3.2012.

Pořizovatel

po

ukončení

projednání

návrhu

zadání

a

po

vyhodnocení požadavků, podnětů a připomínek (viz. VYHODNOCENÍ uplatněných

požadavků,

podnětů

a

připomínek

k návrhu

zadání

územního plánu Mšec, které je součástí spisu), v souladu s § 47 odst.4

stavebního

zastupitelem

zákona,

návrh

a ve spolupráci

zadání

upravil

a

s

určeným

předložil

jej

zastupitelstvu městyse ke schválení.

Zadání

územního

plánu

zastupitelstvo

městyse

schválilo

25.6.2012.

Na

základě

územního

schváleného

plánu,

31.12.2012

který

(takto

zadání

zpracoval

projektant

zpracovaný

projektant

pořizovateli

návrh

je

návrh

odevzdal

dle

do

přechodných

ustanoveních stavebního zákona považován za ukončenou činnost a projednáván

dle

§

50

stavebního

zákona

ve

znění

po

novele

zákonem č.350/2012 Sb.

Návrh územního plánu byl dle § 50 odst.2 stavebního zákona dne 13.3.2013 projednán na Společném jednání s dotčenými orgány, krajským úřadem a se sousedními obcemi.

Dále byl návrh územního plánu dle § 50 odst.3 stavebního zákona doručen

veřejnou

vyhláškou.

Návrh

územního

plánu

byl

též

zveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup.

Obdržená stanoviska a připomínky předal pořizovatel krajskému úřadu, který dne 2.5.2013 vydal stanovisko dle § 50 odst.7 stavebního zákona. Ve stanovisku krajský úřad konstatoval, že

4

návrh

územního

plánu

není

v souladu

s Politikou

územního

rozvoje ČR.

Pořizovatel při vyhodnocení výsledků projednání návrhu územního plánu za spolupráce určeného zastupitele provedl dne 29.5.2013 dohodovací

jednání

s Odborem

životního

prostředí

Městského

úřadu v Rakovníku, po doplnění odůvodnění záborů ZPF zajistil změnu

stanoviska

Krajského

úřadu

Odboru

životního

Středočeského

prostředí

kraje

a

a

zemědělství

zajistil

odstranění

nesouladu návrhu územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR.

Dne

19.11.2013

nedostatků

vydal

návrhu

krajský

územního

úřad

plánu

Potvrzení a

o

odstranění

konstatoval,

že

lze

postupovat v dalším řízení o územním plánu.

Na základě vyhodnocení výsledků projednání zajistil pořizovatel upravení návrhu.

Upravený návrh pro veřejné projednání (§ 52 stavebního zákona) předal projektant pořizovateli v únoru 2014. Tento návrh je předkládám do řízení o územním plánu.

2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Územně plánovací dokumentací, vydanou krajem, jsou pro řešené území obce Mšec Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, které byly vydány formou opatření obecné povahy dne 19.12.2011. Z tohoto dokumentu vyplývají pro obec Mšec následující požadavky: • Regionální biocentrum RC 1577 – Srbeč • Regionální biokoridor RK 60 007 – RK1112-NK54 • Regionální biokoridor RK11 10 – V Bahnách – Loděnice • Regionální biokoridor RK11 12 – RK 11 10 – Hlinská Stráň • Regionální biocentrum RC 1493 – V Bahnách • Osa nadregionálního biokoridoru NK 54 – Pochvalovská Stráň – Karlštejn, Koda • Koridor D033

5

Územní plán navrhuje, v souladu se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje, plochy dopravní infrastruktury – koridor silnice I. třídy – Z14. Tento koridor byl v rámci územního plánu upřesněn a je navrhován v šíři 100m. Územní plán vymezuje tento koridor pro veřejně prospěšnou stavbu, v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Podkladem pro uplatnění překupního práva, resp. vyvlastnění, bude územní rozhodnutí, ve kterém budou pozemky, resp. jejich části, přesně specifikovány geometrickým plánem. V oblasti širších územních vztahů jsou respektovány zejména prvky ÚSES, konkrétně regionální biocentrum RC 1577 – Srbeč, regionální biokoridor RK 60 007 – RK1112-NK54, regionální biokoridor RK11 10 – V Bahnách – Loděnice, regionální biokoridor RK11 12 – RK 11 10 – Hlinská Stráň, regionální biocentrum RC 1493 – V Bahnách, osa nadregionálního biokoridoru NK 54 – Pochvalovská Stráň – Karlštejn, Koda, a jejich návaznost na širší územní vztahy. Dokumentace návrhu ÚP je zpracována v souladu se Zásadami rozvoje Středočeského kraje a rovněž jsou respektovány i potřeby širšího zájmového území, zejména s ohledem na veřejnou infrastrukturu. Návrh Územního plánu je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, schválenou usnesením vlády České Republiky č. 929 dne 20. 7. 2009. Územní plán vytváří předpoklady pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území a respektuje stávající jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny. Zastavitelné plochy jsou navrhovány výhradně v návaznosti na zastavěné území a korespondují s přirozeným rozvojem sídla. Podmínky využití území ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny s ohledem na skutečnost, že řešené území se nachází v kulturní zemědělské krajině. Územní plán stabilizuje současně zastavěné území jasně definovanými plochami s rozdílným způsobem využití a stanovuje jim podmínky využití tak, aby nedocházelo k zásadním změnám území. Výjimku tvoří pouze areál zámku v centru městyse, který je navrhován celý pro plochy občanského vybavení – se specifickým využitím, neboť tento areál je nutné funkčně začlenit, do celkové struktury sídla. Navrhované zastavitelné plochy doplňují sídlo v souladu se stávající strukturou sídla. Územní plán rozvijí zejména plochy bydlení, doplněné o plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední a plochy veřejných prostranství. Územní plán v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití připouští realizovat služby, případně drobnou řemeslnou výroby apod., čímž je zajištěno širší uplatňování ploch v souladu s charakterem a povahou řešeného území. Územní plán nenavrhuje nové plochy výroby a skladování, pouze stabilizuje stávající plochy výroby a skladování - zemědělská výroba. Řešené území je využíváno hospodárně a územní plán z tohoto důvodu navrhuje plochou přestavby pouze bývalý areál zámku. Tento areál se nachází v centru sídla a v zájmu zkvalitnění urbanistické struktury, je nutné zefektivnit propojení těchto ploch s okolní zástavbou. Vzhledem k tomu, že se zde nachází památkově chráněné objekty, je nutné toto respektovat a veřejná prostranství uvnitř areálu zefektivnit ve prospěch sídla.

6

Územní plán respektuje kompaktní zástavbu sídla. Zastavitelné plochy jsou navrhovány v návaznosti na zastavěné území a přirozeně rozvijí urbanistický půdorys sídla. Cestovní ruch územní plán podporuje stabilizací cyklostezky a návrhem cyklotrasy v území a zvýšením estetické hodnoty krajiny, v důsledku realizace ÚSES. V řešeném území se nenacházejí plochy, které by byly přímo ohrožovány přírodními katastrofami. Mšec bude i nadále, v širší územní struktuře, plnit zejména funkci obytnou a zemědělskou, neboť se nachází uprostřed kulturní zemědělské krajiny.

3. Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. ÚP je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, dle § 18 a §19 stavebního zákona. Územní plán vytváří předpoklady pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území a respektuje stávající jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny. Zastavitelné plochy jsou navrhovány výhradně v návaznosti na zastavěné území a korespondují s přirozeným rozvojem sídla. Podmínky využití území ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny s ohledem na skutečnost, že řešené území se nachází v hodnotném přírodním prostředí. Územní plán stabilizuje současně zastavěné území jasně definovanými plochami s rozdílným způsobem využití a stanovuje jim podmínky využití tak, aby byly respektovány základní urbanizační principy, které jsou sídlu vlastní. V nezastavěném území územní plán nevylučuje žádné stavby, zařízení a jiná opatření dle § 18 odst.5 stavebního zákona.

4. Soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Územní plán je vypracován dle zákona 183/2006, v platném znění.

5. Soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. V průběhu pořizování nebyly řešeny žádné rozpory.

6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Krajský úřad Středočeského kraje neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu na životní prostředí a vyloučil vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č.132/2005 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

7

Z výše uvedených důvodů, s ohledem na ust.§47 odst.3 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není v územním plánu provedeno vyhodnocení z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území.

7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5 stavebního zákona. Není krajským úřadem vydáváno. Není zpracováváno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. Stanovisko podle § 50 odst.5 není vydáváno.

9.

Komplexní varianty.

zdůvodnění

přijatého

a.

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce

řešení

včetně

vybrané

Zásady celkové koncepce rozvoje obce: Koncepce rozvoje území obce respektuje základní kompoziční vztahy v území. Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro růst počtu obyvatel. Zastavitelné plochy jsou navrhovány pro individuální rodinné domy, v souladu s přirozeným charakterem sídla. Urbanistická koncepce vychází ze stávající urbanistické struktury obce. Zastavitelné plochy jsou navrhovány v návaznosti na zastavěné území obce. Územní plán respektuje charakteristickou kompaktní zástavbu. Z důvodu kontinuity územně plánovací dokumentace, je v územním plánu částečně zohledněn Územní plán obce Mšec.

Územní plán zejména posiluje funkci bydlení v městysi, vzhledem k dobré dojížďkové vzdálenosti do města Nové Strašecí, Kladna a zejména Prahy.

Územní plán z důvodu podpory komplexního rozvoje obce stabilizuje plochy výroby a skladování - zemědělská výroba.

Územní plán stabilizuje stávající plochy veřejné infrastruktury obce.

Územní plán posiluje ekologicko-stabilizační funkci prostřednictvím návrhu ÚSES, interakčních prvků.

Územní plán stanovil podmínky využití území pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití tak, aby byla zajištěna ochrana architektonicko- urbanistické struktury sídla, tzn. pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny prostorové podmínky uspořádání v souladu s ochranou urbanistických hodnot sídla. Zároveň je nutné respektovat nemovité kulturní památky obce.

8

krajiny

Novostavby a změny staveb před dokončením budou respektovat urbanistickou a architektonickou strukturu venkovské zástavby, zejména objemovou strukturu a výškovou hladinu zástavby.

Územní plán z důvodu ochrany a rozvoje hodnot území stanovuje následující plochy s rozdílným způsobem využití: Charakteristika ploch s rozdílným způsobem využití: •

Plochy bydlení – v bytových domech (BH)

Územní plán stabilizuje tyto plochy a tento typ bydlení není v rámci řešeného území nově vymezen. •

Plochy bydlení – v rodinných domech (BV)

Územní plán stabilizuje tyto plochy a navrhuje další rozvoj v souladu se stávající strukturou sídla. Zastavitelné plochy jsou navrženy ve dvou etapách. Podmínkou pro výstavbu v druhé etapě, je vyčerpání ploch první etapy, tzn. pokud bude vydáno alespoň 80% územních rozhodnutí v plochách první etapy. •

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

Tyto plochy jsou vymezeny v lokalitách, které jsou využívány nejen pro bydlení, ale i pro obslužnou sféru případně výrobní činnost, slučitelnou s primární funkcí bydlení. Územní plán navrhuje tuto zastavitelnou plochu v západní části sídla a stabilizuje stávající plochy zejména v jižní části řešeného území. •

Plochy smíšené obytné – v centru (SC)

Tyto plochy jsou v území stabilizovány z důvodu ochrany typické architektonicko – urbanistické struktury v centru sídla Mšec. •

Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI)

Tyto plochy jsou v rámci řešeného území pouze stabilizovány. Územní plán nenavrhuje další rozvoj těchto ploch v řešeném území. Výjimkou je cca 300m2, v návaznosti na k.ú. Mšecké Žehrovice. Na tomto pozemku budou realizovány pouze terénní úpravy. •

Plochy občanského vybavení- veřejná infrastruktura (OV)

Územní plán stabilizuje stávající plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury v centru sídla. Nové plochy nejsou vymezeny, ale v rámci podmínek využití území, jsou tyto plochy přípustné, v rámci ploch bydlení a ploch smíšených obytných. • Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Územní plán stabilizuje stávající plochy a nově vymezuje tuto plochu v návaznosti na stávající čerpací stanici pohonných hmot, v západní části sídla. Tyto plochy je možné realizovat v plochách bydlení.

9

•

Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH)

Územní plán stabilizuje plochy hřbitova v řešeném území. • Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Plochy pro sport jsou v rámci území stabilizované a nejsou vymezeny nové plochy. Tyto plochy je možné realizovat v rámci ploch bydlení. •

Plochy občanského vybavení – se specifickým využitím (OX)

Tyto plochy jsou navrhovány v centru sídla, ve stávajícím areálu zámku, z důvodu komplexního využití tohoto území v centru obce. •

Plochy veřejných prostranství – veřejné prostranství (PV)

Tyto plochy mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci. Územní plán navrhuje tuto plochu v jižní části obce, v návaznosti na plochy bydlení, z důvodu potřeby realizace dostatečného veřejného prostranství a umístění kapacitní komunikace v tomto sektoru sídla. • Plochy veřejných prostranstvích (ZV)

prostranství

–

zeleň

na

veřejných

Prostřednictvím těchto ploch jsou stabilizovány případně navrženy v řešeném území plochy významné veřejné zeleně. •

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ)

Plochy VZ jsou územním plánem stabilizovány v sídle Mšec a není navrhován jejich další rozvoj. •

Plochy přírodní – (NP)

Jedná se o biocenter.

plochy

s převažující

funkcí

přírodní,

tzn.

plochy

• Plochy zemědělské (Z) – orná půda, Plochy zemědělské (Z) – trvalé travní porosty, Plochy zemědělské (Z) – chmelnice, Plochy zemědělské (Z) – zahrady a sady Plochy zemědělské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. •

Plochy lesní – les (L)

Územní plán stabilizuje plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci. •

Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (K)

ÚP nenavrhuje rozšíření krajinotvorné zeleně v řešeném území. •

Plochy vodní a vodohospodářské (W)- vodní toky a plochy

Plochy účelem

vodní a vodohospodářské jsou územním plánem vymezeny za zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před

10

jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Územní plán navrhuje vodní plochu Z9 v jižní části řešeného území, severně od stávající soustavy rybníků. • Plochy dopravní infrastruktury - dopravní silniční (DS), koridor silnice I. třídy – viz.výrok

infrastruktura

ÚP stabilizuje stávající plochy dopravní infrastruktury a vymezuje koridor pro severní obchvat městyse. •

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI)

ÚP stabilizuje stávající plochy technické infrastruktury a nově tyto plochy nevymezuje. Plochy pro technickou infrastrukturu je možno realizovat v rámci celého řešeného území v režimu přípustného, případně podmíněně přípustného využití území. Koncepci rozvoje území obce Mšec ovlivňují následující limity využití území:

b.

silnice I/16- ochranné pásmo 50m silnice II/237, III/2372, III/ 23629- ochranné pásmo 15m venkovní vedení el. energie 110kV- ochranné pásmo 15m venkovní vedení el. energie 22kV- ochranné pásmo 12m trafostanice-ochranné pásmo 7m sdělovací kabel - ochranné pásmo 1,5m el. komunikační zařízení – vysílač vodojem čerpací stanice vody vzdálenost 50m od lesa regionální biocentrum RC 1577 – Srbeč regionální biokoridor RK 60 007 – RK1112-NK54 regionální biokoridor RK11 10 – V Bahnách – Loděnice regionální biokoridor RK11 12 – RK 11 10 – Hlinská Stráň regionální biocentrum RC 1493 – V Bahnách osa nadregionálního biokoridoru NK 54 – Pochvalovská Stráň – Karlštejn, Koda lokální ÚSES VKP – Stráň Mšec památné stromy (buk lesní a lípa velkolistá) poddolovaná území 1721 – Jedomělice 1 – západ – uhlí černé sesuv 771 nemovité kulturní památky: 16849/2-2681 – zámek, 26758/22680 - kostel sv. Kateřiny Alexandrijské s farou, 12447/24241 - venkovská usedlost č. p. 51

Demografické předpoklady rozvoje obce 11

Odůvodnění koncepce rozvoje obce: Městys Mšec leží ve venkovské oblasti v širším zázemí Prahy. Nachází se v denní dojížďkové vzdálenosti od Slaného (15 km), Kladna (20 km), Prahy (50 km). Zároveň je v blízkosti CHKO Křivoklátsko (10 km). Demografické předpoklady: Ve Mšeci žilo od poslední třetiny 19. století do dvacátých let 20. století o polovinu více obyvatel než v poslední třetině 20. a na začátku 21. století. První propad počtu obyvatel nastal v posledním desetiletí 19. století, ale to byl pouze přechodný jev. Je zajímavé, že dlouhodobý úbytek byl odstartován ne první světovou válkou, což je pro menší české obce charakteristické, ale až dvacátými lety. Tedy do demografického vývoje zasáhly až urbanizační procesy doprovázející ekonomický rozvoj za první republiky (jedná se o odchod především mladých lidí za prací a jiným životním stylem do větších měst, v tomto případě zvláště do Kladna a Prahy). K druhému výraznému propadu došlo v šedesátých letech, jednalo se také především o urbanizaci. Vývoj počtu obyvatel obce Mšec v letech 1869 – 2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1179

1177

1209

1083

1165

1163

1057

1950

1961

1970

1980

1991

2001

999

992

867

826

810

828

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj počtu obyvatel městyse Mšec v letech 1869 – 2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)


12

Demografický vývoj přelomu tisíciletí se vyznačuje nárůstem počtu obyvatel. Po krátkém propadu pod 800 obyvatel (roky 1997 a 1998) dochází k trvalému nárůstu až k hodnotě blížící se 900 obyvatel. Trend je přerušen až v posledním sledovaném roce (k 1. 1. 2011 žilo v obci Mšec 881 obyvatel). V posledních 13 letech tedy stoupl počet obyvatel přibližně o osminu. Vývoj počtu obyvatel městyse Mšec v letech 1992 – 2010 (podle průběžné evidence)

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

800

816

818

815

814

796

790

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

800

809

817

829

830

828

851

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

867

868

884

883

897

881

867

Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: Rozdíl údajů tab. 1 a tab. 2 je způsoben odlišným rozhodným okamžikem – v případě sčítání je to noc z 2. 3. na 3. 3. 1991 resp. noc z 28. 2. na 1. 3 2001, průběžná evidence uvádí počet obyvatel k 1. 1. daného roku.

Vývoj počtu obyvatel městyse Mšec v letech 1992 – 2010 (podle průběžné evidence)


Na tomto vývoji se výrazněji podílela především migrace. Přirozený přírůstek se pohyboval kolem nuly, pouze v roce 2003 došlo k výraznějšímu úbytku. Nelze ani vysledovat zvýšenou porodnost, která se v posledních několika letech projevila i v menších obcích České republiky a které se říká malý babyboom. V migraci též nelze vysledovat stálý trend. Lze ale konstatovat, že její intenzita roste. Obecně lze říct, že převládá složka přistěhování nad vystěhováním. To může svědčit o narůstající atraktivitě tohoto území 13

a je možné, že se obec dostává do suburbanizační oblasti Kladna, ale i Prahy. Demografické ukazatele městyse Mšec v letech 1998 – 2009 (podle průběžné evidence)

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přirozený přírůstek

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

1998

4

8

32

18

-4

14

10

1999

8

5

19

13

3

6

9

2000

4

8

22

12

-4

10

6

2001

9

6

29

20

3

9

12

2002

6

7

24

22

-1

2

1

2003

4

14

20

12

-10

8

-2

2004

7

8

39

15

-1

24

23

2005

6

7

35

18

-1

17

16

2006

7

12

31

25

-5

6

1

2007

9

8

35

20

1

15

16

2008

11

10

28

30

1

-2

-1

2009

7

6

21

8

1

13

14

2010

6

11

15

26

-5

-11

-16


Demografické ukazatele městyse Mšec v letech 1998 – 2009 (podle průběžné evidence)


Vývoj demografického ukazatele průměrný věk, který slouží k posuzování vývoje věkové struktury, v podstatě kopíruje vývoj

14

v rámci republiky, je ale o 0,4 roku vyšší (viz obr. 4). Od roku 2004 do roku 2011 se zvýšil o 1,3 roku (z 39,9 na 41,2 v obci Mšec a z 39,5 na 40,8 v rámci České republiky). Tento trend odpovídá i regionu okresu/ORP Rakovník, ale není shodný s procesem probíhajícím ve Středočeském kraji, kde je nárůst daleko nižší (pouze o 0,5 roku). Vyšší hodnoty souvisí s tím, že se jedná o menší obec, která je historicky zatížena vyšším podílem starších lidí (důsledek urbanizace). V případě, že je opravdu nastartovaný suburbanizační proces, lze očekávat zpomalení nárůstu. Průměrný věk v obci Mšec a nadřízených územních jednotkách v letech 2004 – 2011

Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: Údaje jsou k 1. 1. daného roku.

Odhad budoucího demografického vývoje: Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Přesto se lze pokusit odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet počet obyvatel. Podle „Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065“, kterou vydal Český statistický úřad v lednu 2010, dojde ve všech krajích k růstu plodnosti (počtu dětí připadajících na jednu ženu v jejím reprodukčním období), který však nepřesáhne hranici prosté reprodukce pro přirozenou obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do roku 2016 by podle projekce měl trvat kladný přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout. Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel městyse Mšec je vyšší než republikový průměr, nelze předpokládat vyšší plodnost a nižší úmrtnost, proto je možné očekávat pokračující stagnaci v přirozené měně obyvatel. Vliv zahraniční migrace na městys Mšec nelze určit.

15

Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace v rámci České republiky lze předpokládat, že tento trend nastane i zde. S přihlédnutím k denní dojížďkové vzdálenosti od Prahy a Kladna a k demografickému chování obyvatel je třeba počítat s tím, že se obec přesunuje do suburbanizační zóny. Díky opožděnému nástupu tohoto jevu lze v příštích patnácti (a zvláště pak v prvních deseti) letech očekávat, že ve sledované oblasti vzroste počet obyvatel. Je možné počítat s nárůstem v řádu jedinců až desítek obyvatel.

Domovní a bytový fond: Od počátku moderních censů na našem území, tedy od roku 1869, se v obci Mšec téměř neustále navyšoval domovní fond (viz tab. 1, obr. 1). Počet domů se za toto období více než zdvojnásobil. Je to opačný trend než ve vývoji počtu obyvatel (viz demografické předpoklady). Největší výstavba probíhala v letech 1921-1950 a v osmdesátých letech dvacátého století. Mírný propad nastal právě před bouřlivým nárůstem osmdesátých let. Při posledním sčítání lidu, domů a bytů, z něhož jsou známy výsledky, tedy v roce 2001, bylo z 332 domů 5 bytových a naprostá většina (323, což je 97 %) rodinných. Neobydlených domů s byty bylo 86 (tj. 26 %), trvale obydlených 246 (74 %). Soukromé fyzické osoby vlastnily 227 domů (92 %), obec nebo stát 7, bytové družstvo 4 a ostatní vlastníci 8 domů. 191 rodinných domů (80 %) bylo jednobytových, 47 obsahovalo 2-3 byty (tzv. dvou- až třígenerační). Všechny bytové domy spadaly do kategorie 4-11 bytů v objektu. Průměrné stáří obydlených rodinných domů bylo v roce 2001 58 let, průměrné stáří bytových domů 23 let. Naprostá většina (244 z 246) trvale obydlených domů bylo napojeno na vodovod. Ústředním topením se topilo ve 168 domech (což představuje 68 %), na plyn bylo napojeno 18 domů (7 %).

Vývoj počtu domů v městysi Mšec v letech 1869 – 2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)

Rok Počet domů Rok Počet domů

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

147

159

170

171

175

188

232

1950

1961

1970

1980

1991

2001

268

273

273

256

320

332


16

Vývoj počtu domů v městysi Mšec v letech 1869 – 2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)


V roce 2001 bylo v městysi Mšec celkem 317 bytů. Z nich 18 bylo neobydlených (tzn. 6 %), žádný byt ale nebyl neobydlen trvale. Z 299 obydlených bytů bylo 213 ve vlastním domě (71 %). Nejvíce bytů (34 %) mělo 3 obytné místnosti. 81 % bytů bylo vytápěno uhlím, pouze 9 % elektřinou, 8 % dřevem a méně než 1 % plynem. Na1 byt připadalo 2,76 osob, průměrná velikost obytné plochy bytu byla 62,26 m2 a průměrná celková plocha bytu byla 92,85 m2. c. Odůvodnění urbanistické koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Zastavěné území bylo stanoveno ke dni 24.10.2012. Průběh hranice zastavěného území je graficky znázorněn ve všech výkresech územního plánu. Rozvoj zastavitelných ploch je navržen na podkladu platného územního plánu obce, tzn. jednotlivé zastavitelné plochy, byly prověřeny v průběhu prací na územním plánu a byly buď převzaty dle platného územního plánu obce anebo byly upraveny dle aktuální potřeby městyse, v souladu s ochranou hodnot městyse a vždy v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje sídla. Městys Mšec se rozkládá na exponovaném jižním svahu údolí potoka Loděnice. Významnou pohledovou dominantou je kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Mšec je obklopena ornou půdou a výrazným specifickým prvkem je soustava rybníků navazujících na jižní část sídla. Z hlediska urbanistického, je sídlo Mšec velice specifické. Sídlo nemá jasně definovanou náves, ale několik menších veřejných

17

prostranství. V současné době, lze považovat za nejvýznamnější veřejný prostor před obecním úřadem a poštou. Zároveň byl zachován i historický veřejný prostor pod kostelem Sv. Kateřiny. Velice charakteristickým a hodnotným prvkem v urbanistickém půdorysu obce je zámek a prostranství, která k tomuto objektu přímo navazují. Nádvoří zámku a zámecký park, navazují na historické centrum obce. Historickou urbanizační osou sídla je průjezdná komunikace, podél které jsou nepravidelně orientovány rodinné a bytové domy. Novější část obce se historické části obce.

rozvíjela

pravidelně,

západním

směrem

od

Z ploch výroby jsou zde zastoupeny zejména plochy zemědělské. Rybářství má v sídle tradici a z tohoto důvodu, je východně od soustavy rybníků vybudován rozsáhlý zemědělský areál. Zároveň se městys nachází na velice úrodných zemědělských půdách, pěstuje se zde chmel a objekty pro zemědělskou výrobu jsou umístěny v jižní části sídla a východně od zámeckého parku. Návrh územního plánu respektuje stávající urbanistickou strukturu, charakter zástavby a typické znaky kulturní krajiny. Řešené území je využíváno hospodárně a územní plán z tohoto důvodu navrhuje plochou přestavby pouze bývalý areál zámku. Tento areál se nachází v centru sídla a v zájmu zkvalitnění urbanistické struktury, je nutné zefektivnit propojení těchto ploch s okolní zástavbou. Vzhledem k tomu, že se zde nachází památkově chráněné objekty, je nutné toto respektovat a veřejná prostranství uvnitř areálu vhodně využít zejména ve prospěch centra sídla.

Souhrnný přehled navrhovaných změn v území Označení plochy změn

Z1 Z2

Z3

Z4 Z5 Z6

Plochy s rozdílným způsobem využitím

Plochy zemědělské – zahrady a sady Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Plochy veřejných prostranství – veřejné prostranství Plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranstvích Územní rezerva - Plochy dopravní infrastruktury Plochy bydlení – v rodinných domech

Orientační kapacita (slouží pouze pro dimenzování veřejné infrastruktury městyse)

Rozloha /ha/

Etapa

0,7

I.

-

0,03

I.

-

1,1

I.

-

0,5

I.

-

2,9

I.

-

6,8

I.

50 rodinných domů

18

Plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranstvích Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranstvích Plochy občanského vybavení – se specifickým využitím Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury – koridor silnice I. třídy – Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy veřejných prostranství – veřejné prostranství Plochy smíšené obytné venkovské Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech

Z7 Z8 Z9 Z10 Z11

Z12

Z13

Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27

•

4,3

I.

0,8

I.

1,5

I.

3,8

I.

0,9

I.

-

5,7

I.

-

0,3

I.

-

29,1

I.

-

0,9

II.

1,5

I.

10 rodinných domů

0,3

I.

3 rodinné domy

1,5

II.

3,8

I.

-

0,2

I.

1 rodinný dům

0,9

I.

-

0,9

I.

8 rodinných domů

6,0

I.

50 rodinných domů

2,0

I.

20 rodinných domů

0,6

I.

5 rodinných domů

0,7

I.

6 rodinných domů

1,5

II.

Systém sídelní zeleně

19

6 rodinných domů -

5 rodinných domů

12 rodinných domů

12 rodinných domů

Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně platí obdobné požadavky jako u zeleně krajinné. Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Totéž se týká zeleně uliční a ploch zeleně občanského vybavení. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště. Zásady plošného a prostorového uspořádání území s ohledem na kompoziční řešení sídla: Koncepce rozvoje sídla je založena na přirozeném rozvoji zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěném území, tak aby byla respektována kompaktní struktura sídla. V rámci zastavěného území jsou regulovány nezastavěné plochy v podmínkách využití území tak, aby nedocházelo k nadměrnému zahušťování stávající zástavby, ale zároveň, aby bylo možno využít nezastavěné stavební pozemky Ochrana venkovské zástavby sídla je zajištěna podmínkami prostorového uspořádání, které jsou stanoveny v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

d.

Ochrana hodnot řešeného území

Ochrana hodnot řešeného území je zajištěna koncepcí rozvoje území a specifikována podmínkami využití území plochy s rozdílným způsobem využití. Územní plán respektuje stávající urbanistickou strukturu, charakter zástavby a typické znaky kulturní krajiny. •

Ochrana nemovitých kulturních památek

Územní plán respektuje nemovité kulturní památky, které jsou uvedeny ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Konkrétně se jedná o následující nemovité kulturní památky: –

areál kostela sv. Kateřiny Alexandrijské (kostel, ohradní zeď s márnicí), vedený v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř. č.26758/2-2680

–

kaple sv. Jana Nepomuckého, rejstř. č.17048/2-2680

–

fara č.p.45 (fara a hospodářské budovy farního dvora), rejstř. č. 30543/2-2680

20

–

–

areál zámku (zámek, severozápadní křídlo hospodářského dvora, špýchar, jižní křídlo hospodářského dvora, zámecký park, ohradní zeď zámeckého parku), rejstř. č. 16849/2- 2681 dům č.p. 51, rejstř. č. 12447/22-4241

•

Vodní toky a plochy

Řešené území je odvodňováno prostřednictvím potoka Loděnice, který pramení ve vrchovině Džbán, v nadmořské výšce 478 m na východním úbočí jejího stejnojmenného návrší (Džbán), asi 1 km jihozápadně od Kroučové a vlévá se 1,5 km severozápadně od Srbska, v nadmořské výšce 212 m, do Berounky. Na Loděnici leží soustava rybníků, v řešeném území se jedná o Punčochu, Mlýnský rybník, Pilský rybník, Červený rybník a rybník Jopát, do kterého se vlévá Mšecký potok. Západní částí řešeného území ještě protéká Račský potok, na kterém leží Vítovský rybník. •

Dobývání nerostů

V řešeném území se nenachází žádná chráněná ložisková území ani ložiska nerostných surovin, pouze v jižní části řešeného území u Pilského rybníka se nachází blokový potenciální sesuv 771 a v severovýchodní části řešeného území poddolované území 1721 – Jedomělice 1 – západ – uhlí černé. V územním činnosti. •

plánu

se

nepředpokládá

využití

území

pro

těžební

Ochrana přírody a krajiny

Celé území obce leží v přírodním parku Džbán. Přírodní park Džbán patří k nejrozsáhlejším přírodním parkům v České republice, z čehož na Středočeský kraj připadá zhruba polovina. Zabírá nejen vlastní Džbán, tj. zdvižený jihozápadní okraj české křídové tabule, ale i jeho západní a jihozápadní lesnaté předhůří až k údolí Blšanky na jih od Žatce. Na druhé straně se táhne směrem ke Kladnu, zatímco na jihu přesahuje jeho hranice až k údolí nejhořejšího Kačáku (Loděnice) s rybniční soustavou mezi Řevničovem a Lodenicemi včetně vrchu Žalý a lesního komplexu v jeho východním předhůří. Krajinný ráz Džbánu předurčuje jeho geologická stavba a údolí vodních toků odvodňujících toto území, které je nejvýše položené na rozvodí mezi dolní Berounkou na jihu a Ohří na severu. Ve srovnání se svým okolím se Džbán vyznačuje poměrně vysokou lesnatostí, což respektují i hranice přírodního parku. Převážná část území je zalesněná (65 % plochy). V údolích se vyskytují i pole a louky, pastviny, mimořádně cenné jsou staré sady a teplé travnaté stráně, ale i mokřady a slatiny. Kromě krajinného svérázu daného protikladem mezi obdělanými plochami vyznačenými červenými ornicemi na permokarbonu a bílými opukovými stráněmi nad nimi, se Džbán vyznačuje i mnohými přírodními pozoruhodnostmi, dnes chráněnými v řadě maloplošných zvláště chráněných územích. Zejména to jsou skalní hrany opukové tabule, jejíž horní hranu s borovicemi lesními lemují

21

porosty keříčků vzácné medvědice lékařské. Teplomilná vegetace, především květnaté trávníky, je význačná pro bezlesé opukové svahy, zatímco na vlhkém dně a prameništích v údolích, především v jihovýchodní části, se nacházejí i vápnité slatiny a pěnovce s řadou u nás velmi vzácných druhů. Krajině Džbánu dodávají osobitý kolorit četné chmelnice, které v letním období zvyšují podíl zeleně, pak zbytky po již dávno zaniklém dolování černého uhlí nebo zarůstající lůmky na opuku. Džbán je pozoruhodnou ukázkou svérázné křídové krajiny v suchém termofytiku této části Čech. Na území přírodního parku se nachází řada skladebných prvků vyšších (nadregionálních a regionálních) ÚSES. Pro krajinný ráz území přírodního parku je charakter reliéfu zcela zásadní a specifický. Území má charakter pahorkatiny až ploché vrchoviny, místy členité vrchoviny a zvlněné plošiny. Plochy lesů, polí, sadů a chmelnic doplňuje liniová zeleň podél komunikací, polních cest, mezí, a vodních toků, na hrázích a v litorálních lokalitách u rybníků. Součástí návrhu územního plánu jsou plochy zeleně na veřejných prostranstvích, které vstupují do krajiny okolí obce. Dále územní plán vymezuje plochy ÚSES. Pro výsadby zeleně v krajině je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): 7 – černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a okroticová bučina (Cephalanthero-Fagetum) na severním okraji území. Jedná se především o následující druhy: Černýšová dubohabřina – dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), lípa (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), jasan (Fraxinus excelsior), klen (Acer pseudoplatanus), mléč (A. platanoides), třešeň (Cerasus avium). Okroticová bučina – buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. Dle Studie vyhodnocení krajinného rázu na území středočeského kraje (I. Vorel 2008) kterou pořídil Středočeský kraj, leží území obce v oblasti krajinného rázu (ObKR). ObKR Džbánsko Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným a Kounovem a zaujímá specifické území Džbánu především pak Řevničovské pahorkatiny a

22

Ročovské vrchoviny. Na západě pak přechází do Řipské tabule. Značná část oblasti spadá do stejnojmenného přírodního parku. Oblast patří ke klimaticky teplé až mírně teplé a suché oblasti s mírnou zimou, vyznačuje se specifickou modelací terénu a uspořádáním říční sítě. V oblasti krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé. •

Zohlednění významu a cennosti listnatých a smíšených lesů s převahou bučin a doubrav v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny

•

Zachování pastvin a luk stepního charakteru (xerotermní pastviny a louky vysychavých stanovišť, suché trávníky)

•

Zachování sadů jako významných prvků strukturní zeleně

•

Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot.

•

Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.

•

Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.

•

Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou. To se netýká urbanizovaných poloh okrajů Rakovníka, kde není nutno charakter zástavby omezovat.

•

Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (do blízkosti Přílepské skály a Lovíče).

•

Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou

23

•

Zachování historických kulturní krajiny

krajinných

úprav

a

na

strukturu

Územní plán využívá pro rozvoj, takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy, jejichž využití, by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny, jako jsou, ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Mšec poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území: k.ú. Mšec

0,653

Klasifikace koeficientů Kes

(Lipský, 1999):

Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území obce Mšec tvoří krajinu intenzivně využívané území zejména zemědělskou velkovýrobou, kde oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich 24

značnou ekologickou energie.

labilitu

a

vyžaduje

vysoké

vklady

dodatkové

Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP, ZÚR Středočeského kraje a generel Místní územní systém ekologické stability pro Džbánsko, F. Sedláček. Ústav ekologie krajiny AV ČR. České Budějovice, 1993. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických

25

poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna

8 - 15 let

- vegetace eutrofních stojatých vod

10 - 15 let

- vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů

desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.

TABULKOVÁ ČÁST ÚSES V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. Přehled biocenter číslo název

STG k.ú. stav fyziotyp

výměra [ha]

popis

návrh opatření

Niva toku Loděnice s rybníky: Mlýnský a Punčocha. Vlhké a zamokřené louky, břehové porosty, litorál. Náletové dřeviny

Extenzivní obhospodařování, v žádném případě nepokračovat se stavebním rozvojem v území.

Regionální biocentra 1493 V Bahnách

Mšec, Třtice, Mšecké Žehrovice RBC funkční

3AB3, 3B3, 3ABB5 VO, VO/MT, VO/LO

38,93 na řešeném území

na řešeném území

26

číslo název 1577

STG k.ú. stav fyziotyp Mšec, Srbeč RBC funkční

3B3 BU

Srbeč

výměra [ha] 1,77 na řešeném území

popis

návrh opatření

Lesní porosty, SLT 3S.

Podpora přirozené druhové skladby:

na řešeném území

BK5-7, JD+-3, DBZ2-3, LP-2.

Lokální biocentra LBC 1

Mšec LBC funkční vložené

LBC 2


3BC4-5, 3B5

6,15

Niva toku Loděnice. Vlhké a zamokřené louky, břehové porosty, litorál Červeného rybníka. Náletové dřeviny

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování.

13,08

Listnatý les DB, OL, KL, JS,


VO, LO, MT

2BC3, 2BC4, 2BD4

SLT: 2V, 2D, 2L. SLT 2V: (DBZ, DB)4-5, JD1-2, BK+-1, JS+-1, JV+-1, KL+-1, (JL, JLV)+-1, SLT 2D: (DB, DBZ)6, BK1, LP1, JV1, HB1, JL, SLT 2L: DB1-5, (JL, JLV)1-2, (JV, KL)1-2, HB, LP, STR.

LO

LBC 3


LBC 4

LBC 5

3BC4-5, 3B5

6,51

Mesotrofní niva potoka, mesohydrofytní louky, podél upraveného toku rákosiny, roztroučené nálety keřů a stromů.

Ochrana, ponechat přirozenému vývoji.

3,01

Bohatá xerofytní společenstva, roztroušené křoviny a stromy, nálety na opuštěných pastvinách.


4,19

Kulturní les, SLT 2C, extenzivní louka


VO, LO, MT

Mšec

3BD3

LBC funkční vložené

XT

Mšec

2B,BD2-3


XT, KU

DBZ4-7, BK2-3, HB1, LP+-2.

27

STG

číslo název LBC 6

LBC 7

LBC 8

k.ú. stav fyziotyp Mšec

3BD3

LBC částečně funkční vložené

XT

Mšec

3AB3


KU

Mšec

3AB2, 3B3, 3BD3

LBC částečně unkční vložené LBC 9

LBC 10

výměra [ha]

popis

3,99

Extenzivní sady, mesoxerofilní bylinná společenstva, keřové a stromové nálety


3,45

Kulturní lesní porosty, SLT 3I

Pěstebními zásahy postupná přeměna druhové skladby na přirozenou: BK36, (DB, DBZ)3, JD1-3, LP+-1.

3,46

Orná půda, extenzivní louky, roztroušené keřové a stromové nálety.

Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování.

3,01

Orná půda

Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování.

3,02

Kulturní lesní porosty, SLT 3I

Pěstebními zásahy postupná přeměna druhové skladby na přirozenou: BK36, (DB, DBZ)3, JD1-3, LP+-1.

SE, XT,

3BD3, 3AB3-4

Mšec LBC nefunkční vložené

SE

Mšec

3AB3


KU

návrh opatření

Přehled biokoridorů Nadregionální biokoridory číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

K 54

Mšec (v řešeném území)

3AB3,

Pochvalovská stráň – Karlštejn, Koda

NRBK funkční (v řešeném území)

KU v řešeném území

28

délka

Návrh opatření

max. 700 m,

Pěstebními zásahy postupná přeměna druhové skladby na přirozenou: BK3-6, (DB, DBZ)3, JD1-3, LP+-1.

celkem na řešeném území 600 m

Regionální biokoridory STG

číslo k.ú. stav název RK 1110


V Bahnách – Loděnice

RBK funkční (v řešeném území)

3AB,B5, 3B3, 3BC4-5, 3B34, 3B4-5 VO, VO/MT, VO/LO

RK 1112


RK1110 – Hlinská stráň

RBK částečně funkční, nefunkční (v řešeném území)

RK 6007


RK1112 – K 54

RBK částečně funkční, nefunkční (v řešeném území)

e.

délka

Návrh opatření

max. 700 m,

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, ponechat přirozenému vývoji.

fyziotyp

celkem na řešeném území 5,92 km

2AB3, 2BD3, 3AB3

max. 700 m,

XT, KU, SE


3AB2, 3BD3, 3BC4-5, 3AB3-4

max. 700 m,

KU, SE, XT, MT


Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, ponechat přirozenému vývoji.

Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování, ponechat přirozenému vývoji.

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury

Plochy občanského vybavení Územní plán stabilizuje stávající plochy občanského vybavení. Navrhuje plochu Z13 – plocha občanské vybavenosti – veřejná infrastruktura. Tato plocha navazuje na stávající plochu školy a je vymezena za účelem rozšíření této plochy. V rámci územního plánu je vymezena rozsáhlá plocha občanské vybavenosti – se specifickým využitím (Z12). Tato plocha je navrhována v památkově chráněném areálu zámku a jeho přilehlých plochách. Vzhledem k tomu, že se tento areál nachází v centru sídla, je nutné pro tyto plochy najít vhodné využití, avšak s respektem k historické hodnotě tohoto území. Plocha Z19, která je navržena v návaznosti na stávající plochu občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední, rozšiřuje potřebu ploch občanského vybavení v návaznosti na navrhovaný rozvoj ploch bydlení.

29

Městys disponuje dostatečnou základní občanskou vybaveností, která odpovídá velikosti sídla a jeho významu v sídelní struktuře okolních obcí. Plochy občanského vybavení je přípustné, případně přípustné realizovat v rámci ploch BV, BH, SV, PV, ZV.

podmíněně

•

Občanské vybavení – ochrana obyvatelstva

Varování a vyrozumění obyvatelstva je zabezpečeno pomocí sirény, která je umístěna na budově úřadu městyse.

Pro účely evakuovaného školy.

shromažďování a obyvatelstva bude

V případě obyvatelstva zámku.

ohrožení území městyse bude probíhat z veřejného prostranství

Na území městyse se lze jako hromadné stravovací zařízení využít školní jídelnu.

Uskladnění nezbytného množství materiálu civilní ochrany bude zajištěno v budově úřadu městyse.

Pro zabezpečení v Rakovníku.

Zdroje nebezpečných látek se v řešeném území nenacházejí.

K záchranným likvidačním a obnovovacím pracím a přežití obyvatelstva budou využity plochy v západní části sídla, v okolí fotbalového hřiště.

Pohřební služby lze realizovat na hřbitově ve Mšeci.

obyvatelstva

provizorního ubytování využita budova základní

je

k

dispozici

evakuace v areálu

nemocnice

Veřejná prostranství Územní plán navrhuje plochu veřejného prostranství Z21 v návaznosti na plochu občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení. V rámci plochy veřejného prostranství bude realizováno nezbytné dopravní a technické zázemí pro hřiště a zároveň zde bude doplněna zeleň, která celé sportovní zařízení bude opticky izolovat od ploch bydlení a zároveň bude zvyšovat estetickou hodnotu území. Plocha veřejného prostranství Z3 je navrhována v jižní části sídla v návaznosti na plochu bydlení Z6. Na tuto plochu navazuje plocha Z5 - územní rezervy pro plochy dopravní infrastruktury, z důvodu možné realizace dostatečně kapacitní místní komunikace, která sníží intenzitu dopravy přes centrum městyse. Územní plán zároveň prostranství v městysi.

stabilizuje

stávající

plochy

veřejných

Plochy veřejných prostranství jsou dále členěny na plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranství. Územní

30

plán stabilizuje tyto významné plochy zeleně v sídle, zejména rozsáhlou plochu pod kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské a před budovou základní školy. Zároveň jsou zde navrhovány rozsáhlé plochy veřejné zeleně v jižní části řešeného území podél plochy pro bydlení v rodinných domech Z6 a severně od plochy Z10, kde tato zeleň plní zároveň i funkci optické izolace od areálu zemědělské výroby. Dopravní infrastruktura Komunikace III/2372 a III/23629 jsou v území stabilizované. Ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vyplývá návrh severního obchvatu sídla, přeložka komunikace I/16. Územní plán trasu tohoto severního obchvatu upřesnil, prostřednictvím koridoru o šíři 100 metrů. Realizací tohoto záměru vznikne na silnici II/237 nová křižovatka, severozápadně od Mšece, směrem na Srbeč. Silnice II/237 prochází celým řešeným územím a tvoří základní kompoziční osu řešeného území. Územní plán nenavrhuje žádné úpravy na této komunikaci, v řešeném území ji stabilizuje, Vzhledem k tomu, že je umístěna v rámci veřejných prostranství, je možno ji upravit, případně doplnit chodníky a doprovodnou zelení, vždy v rámci ploch PV případně ZV. Územní plán navrhuje územní rezervu podél východního okraje zastavitelného a zastavěného území Mšece. Tento koridor o šíři 30 metrů je navrhován z důvodu ochrany území, pro případný rozvoj dopravní infrastruktury, neboť při realizaci silnice v rámci plochy Z5, v návaznosti na plochu veřejného prostranství Z3, by se podstatně snížila intenzita dopravy v historickém centru městyse. •

Místní komunikace

Úseky silnic I., II. a III. třídy procházející obcí zajišťují přímou obsluhu objektů. Místní komunikace navazují na tyto silnice a zajišťují obsluhu objektů a propojení jednotlivých částí obce. Územní plán nenavrhuje místní komunikace, ale veřejná prostranství, konkrétně plochu Z3, podél východního okraje zastavitelné plochy bydlení – bydlení v rodinných domech Z6, jejíž součástí bude i místní komunikace. V rámci této plochy budovaná komunikace, musí být dostatečně kapacitní s ohledem na další rozvoj obce a zároveň s ohledem na návaznost územní rezervy Z5. •

Parkovací a odstavné plochy

Územní plán nenavrhuje veřejné parkoviště. Parkovací stání budou vždy řešena v dostatečné kapacitě, v rámci realizace záměru, který vyvolá potřebu, nových parkovacích ploch. •

Cyklostezky a cyklotrasy

Územní plán stabilizuje cyklostezku 8192 Nové Strašecí Řevničov, Řevničovská lísa a navrhuje cyklotrasu po místních komunikacích východně od sídla.

31

Technická infrastruktura Pro návrh technické s následným rozvojem obce: Označení plochy změn

infrastruktury

Plochy s rozdílným způsobem využitím

Z8 Z15 Z16 Z17 Z18 Z20 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27

je

počítáno

Orientační kapacita (slouží pouze pro dimenzování veřejné infrastruktury městyse)

Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy smíšené obytné venkovské Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech Plochy bydlení – v rodinných domech

Z6

v městysi,

50 rodinných domů 6 rodinných domů 5 rodinných domů 10 rodinných domů 3 rodinné domy 12 rodinných domů 1 rodinný dům 8 rodinných domů 50 rodinných domů 20 rodinných domů 5 rodinných domů 6 rodinných domů 12 rodinných domů

Nezbytnou veřejnou infrastrukturu je možno umisťovat v rámci zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Vždy musí být ctěny základní urbanizační principy, tzn. souběh technické a dopravní infrastruktury. V rámci požární ochrany obce je nutné navrhovat jednotlivé stavby tak, aby se předcházelo vzniku požáru a aby v případě požáru nebo jiného ohrožení staveb byla umožněna bezpečná evakuace osob, popř. zvířat a věcí a aby byl umožněn účinný zásah při likvidaci požáru a záchranných prací. Neprůjezdné komunikace musí splňovat požadavek na otáčení požární techniky. •

Zásobování el. energií

Koncepce zásobování el. energií se nemění. Územní plán nenavrhuje konkrétní plochy technické infrastruktury pro umístění nových trafostanic, které bude nutné vybudovat v rámci zastavitelných ploch, to bude předmětem následné dokumentace. Podmínky zásobování el. energií zastavitelných ploch:

32

Lokalita Z6 – výstavba nové trafostanice napojení na stávající systém 22kV

včetně

trasy

Z8 – úprava stávající TS RA_2024

Z10 – výstavba nové trafostanice včetně trasy napojení na stávající systém 22kV

Z15- úprava stávající trafostanice RA_2079

Z16, Z17,Z18 – pro tyto plochy je nutné vybudovat společnou trafostanici, včetně trasy připojení do systému 22 kV

Z22 – tato plocha bude zásobena z trafostanice, která je navrhována na ploše Z23

Z23 – výstavba nové trafostanice včetně trasy připojení do systému 22kV

Z24,Z25,Z26 - pro tyto plochy je nutné vybudovat společnou trafostanici, včetně trasy připojení do systému 22 kV

Z27- nové kabelové vedení z trafostanice RA_2116

Kabelové rozvody NN nejsou předmětem územně plánovací dokumentace. Nouzové zásobování elektrickou energií je možné pouze pomocí mobilních energocentrál, na území obce se nenachází žádný nezávislý zdroj elektrické energie. Bilance potřeby elektrické energie bydlení je uvedena v následující tabulce:

zastavitelných

ploch

Zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití

Instalovaný výkon

[kW]

[kW]

Plochy bydlení-v rodinných domech(188RD)

3196

1278

pro

Soudobý výkon

specifický příkon pro rodinný dům: 17 kW součinitel soudobosti: 0,4

•

Zásobování plynem

Řešené území není plynofikaci městyse. •

plynofikováno.

Územní

plán

nenavrhuje

Zásobování pitnou vodou

Koncepce zásobování pitnou vodou se nemění. Mšec je v současné době zásobena z věžového vodojemu Mšec o kubatuře 200m3, Hmax/Hmin 494,2/487,8 m.n.m. Do věžového vodojemu Mšec je voda přiváděna gravitačním přívodním vodovodním řadem DN 150 z vodojemu Nové Strašecí Hmax/Hmin

33

523,15/518,15 m.n.m. Kromě městyse Mšec jsou na přívodní vodovodní řad napojeny obce Mšecké Žehrovice a Lodenice. Kapacita přívodního řadu a vodojemu, umožňuje bezproblémové napojení zastavitelných ploch. Územní plán navrhuje prodloužení rozvodné vodovodní sítě k vymezeným zastavitelným plochám. V rámci jednotlivých ploch budou vodovodní řady vedeny v plochách veřejných prostranství, které budou vymezeny v následné dokumentaci. •

Zásobování požární vodou

Požární voda je zajištěna ze současného vodovodního systému, prostřednictvím požárních hydrantů osazených na vodovodní síti a dále leze využít jako zdroj požární vody místní vodní plochy. •

Nouzové zásobování pitnou vodou

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Vrt – Žebrák a Zářezy - Neřežín. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních a domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. •

Likvidace odpadních vod

Koncepce likvidace odpadních vod zůstává neměnná. Obec má vydané stavební povolení na kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Do doby realizace tohoto projektu budou odpadní vody likvidovány v bezodtokých jímkách. Územní plán navrhuje rozšíření kanalizace k nově vymezeným zastavitelným plochám. Podmínkou pro vydání územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení je prověření kapacity čistírny odpadních vod, případně bude doložen navrhovaný způsob likvidace odpadních vod mimo řešené území. •

Dešťové vody

Srážkové vody se musí přednostně zařízením do terénu (vegetační plochy a příkopy a vsakovací jámy apod.) na odvádět samostatnou dešťovou kanalizací

zasakovat vhodným technickým pásy, zatravňovací tvárnice, pozemcích producentů, nebo do recipientu.

Pokud jsou srážkové vody znečištěné (např. úkapy ropných látek z parkovišť a ostatních nezastřešených ploch) je nutné je před vypouštěním do dešťové kanalizace předčistit v souladu s povolením vodoprávního úřadu takovým způsobem, aby byly dodrženy imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod. •

Radiokomunikace

Vzhledem k charakteru navrhované zástavby v řešeném území, lze předpokládat, že nedojde ke kolizi s horizontálními ochrannými pásmy radioreléových tras.

34

VÝPOČET MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A ZNEČIŠTĚNÍ Výměra STÁVAJÍCÍ STAV

Měrná jednotka [m2]

Plochy bydlení Plochy výroby a skladování (zaměstnanci ve výrobě) Plochy výroby a skladování (administrativa) Hostinec s trojnásobným použitím místa u stolu Škola Školka CELKEM STÁVAJÍCÍ STAV

Maximální denní přítok Qd

Maximální hodinový přítok Qh

NAVRHOVANÝ STAV

0 0 0 0 0 0

Qd

Qd

kd

[m3/den]

[l/s]

1,5

244,661

2,832

Qd

Qd

kh

[m3/den]

[l/s]

2,2

538,253

6,230

Výměra



0 0

Přepočtový vztah na EO

Počet EO

0 41 36 100 200 40

1 obyv. = 1 EO 1 PP = 0,5 EO 1 PP = 0,33 EO 1 místo = 1 EO 1 žák = 0,33 EO 1 žák = 0,2 EO

881 20,5 11,88 100 66 8 1087,38

Měrná jednotka

Počet měrných jednotek

Přepočtový vztah na EO

Počet EO

osoba zaměstnanec (pracovní příležitost)

0 50

1 obyv. = 1 EO 1 PP = 0,33 EO

658 16,5 674,5

[m2]

Plochy bydlení Plochy výroby a skladování (administrativa) CELKEM NAVRHOVANÝ STAV

osoba zaměstnanec (pracovní příležitost) zaměstnanec (pracovní příležitost) místo u stolu žák žák

Počet měrných jednotek

Qd

Qd

kd

[m3/den]

[l/s]

1,5

151,763

1,757

Qd

Qd

kh

[m3/den]

[l/s]

2,5

379,406

4,391

q

Q24

Q24

[m3/den/EO]

[m3/den]

[l/s]

[g/EO/den]

BSK5 [kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 -

132,150 3,075 1,782 15,000 9,900 1,200 163,107

1,530 0,036 0,021 0,174 0,115 0,014 1,888

60 60 60 60 60 60 -

52,860 1,230 0,713 6,000 3,960 0,480 65,243

120 120 120 120 120 120 -

105,720 2,460 1,426 12,000 7,920 0,960 130,486

55 55 55 55 55 55 -

48,455 1,128 0,653 5,500 3,630 0,440 59,806

11 11 11 11 11 11 -

9,691 0,226 0,131 1,100 0,726 0,088 11,961

2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 -

2,203 0,051 0,030 0,250 0,165 0,020 2,718

BSK5

NL105

CHSKCR

NCELK.

NL105

PCELK.

q

Q24

[m3/den/EO]

[m3/den]

[l/s]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

[g/EO/den]

[kg/den]

0,15 0,15 -

98,700 2,475 101,175

1,142 0,029 1,171

60 60 -

39,480 0,990 40,470

120 120 -

78,960 1,980 80,940

55 55 -

36,190 0,908 37,098

11 11 -

7,238 0,182 7,420

2,5 2,5 -

1,645 0,041 1,686

35

Q24

CHSKCR

NCELK.

PCELK.

CELKEM ZA LOKALITU

Počet EO

1761,88



Q24

Q24

BSK5

CHSKCR

NL105

NCELK.

PCELK.

[m3/den]

[l/s]

[kg/den]

[kg/den]

[kg/den]

[kg/den]

[kg/den]

264,282

3,059

105,713

211,426

96,903

19,381

4,405

Qd

Qd

Qd

kd

[m3/den]

[l/s]

[l/h]

1,5

396,423

4,588

16517,63

Qd

Qd

Qd

kh

[m3/den]

[l/s]

[l/h]

2,1

832,488

9,635

34687,01

Umístění veřejné infrastruktury Nezbytnou veřejnou infrastrukturu je možno umisťovat v rámci zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Vždy musí být ctěny základní urbanizační principy, tzn. souběh technické a dopravní infrastruktury. V rámci požární ochrany obce je nutné navrhovat jednotlivé stavby tak, aby se předcházelo vzniku požáru a aby v případě požáru nebo jiného ohrožení staveb byla umožněna bezpečná evakuace osob, popř. zvířat a věcí a aby byl umožněn účinný zásah při likvidaci požáru a záchranných prací. Neprůjezdné komunikace musí splňovat požadavek na otáčení požární techniky.

10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

a

Z důvodu kontinuity územně plánovací dokumentace byl rozvoj zastavitelných ploch navržen na podkladu platného územního plánu obce, tzn. jednotlivé zastavitelné plochy, byly prověřeny v průběhu prací na územním plánu a byly buď převzaty dle platného územního plánu anebo byly upraveny dle aktuální potřeby městyse, v souladu s ochranou hodnot městyse a vždy v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje sídla. Řešené území je využíváno hospodárně a územní plán z tohoto důvodu navrhuje plochou přestavby pouze bývalý areál zámku. Tento areál se nachází v centru sídla a v zájmu zkvalitnění urbanistické struktury, je nutné zefektivnit propojení těchto ploch s okolní zástavbou. Vzhledem k tomu, že se zde nachází památkově chráněné objekty, je nutné toto respektovat a veřejná prostranství uvnitř areálu vhodně využít zejména ve prospěch centra sídla. Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel městyse Mšec je vyšší než republikový průměr, nelze předpokládat vyšší plodnost a nižší úmrtnost, proto je možné očekávat pokračující

36

stagnaci v přirozené obměně obyvatel. Vliv zahraniční migrace na městys Mšec nelze určit. Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace v rámci České republiky lze předpokládat, že tento trend nastane i zde. S přihlédnutím k denní dojížďkové vzdálenosti od Prahy a Kladna a k demografickému chování obyvatel je třeba počítat s tím, že se obec přesunuje do suburbanizační zóny. Díky opožděnému nástupu tohoto jevu lze v příštích patnácti (a zvláště pak v prvních deseti) letech očekávat, že ve sledované oblasti vzroste počet obyvatel. Je možné počítat s nárůstem v řádu jedinců až desítek obyvatel. V obci dochází k trvalému nárůstu obyvatel, což svědčí o narůstající atraktivitě tohoto území. V letech 2011 – 2013 se zde narodilo 24 dětí, počet přihlášených obyvatel k trvalému pobytu je 58 a v těchto letech bylo vydáno 5 územních rozhodnutí na rodinné domy. Ve Mšeci doposud není vybudována kanalizace, ale v současné době je již vydáno územní rozhodnutí na ČOV a kanalizaci a lze předpokládat, že do roku 2015, bude Mšec již plně odkanalizována. Projektovaná kapacita ČOV je 1200 EO. Kapacita vodovodu je v městysi dostatečná i pro navrhované zastavitelné plochy. Rovněž v současné době je připravován projekt na rozšíření základní školy. Mateřská škola je v obci dostatečně kapacitní. Z výše uvedeného shrnutí veřejné infrastruktury je patrné, že městys disponuje dostatečnou kapacitou veřejné infrastruktury a navrhovaná koncepce koresponduje s Analýzou strategického rozvoje městyse Mšec, kterou schválilo zastupitelstvo městyse a daří se mu tuto analýzu naplňovat, jakožto dlouhodobý strategický dokument. Územní plán navrhuje zařadit do ploch bydlení plochu Z6, která se nachází na nejkvalitnější půdě, tzn. na třídě ochrany I. Tato plocha byla navržena původním územním plánem obce a je zde již započata projektová příprava. V průběhu těchto prací došlo k úpravám vnitřní kompozice této plochy a to se projevilo i na úpravě tvaru návrhové plochy. Tato plocha, jako jediná ze zastavitelných ploch má již započatou přípravu v podobě projektových prací, na výstavbu rodinných domů a nespornou výhodou je jeden majitel, celého pozemku p.č. 1597/1.Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, je již tato plocha v současné době neoddiskutovatelnou součástí městyse.

11. Vyhodnocení koordinace širších územních vztahů.

využívání

území

z hlediska

V oblasti širších územních vztahů jsou respektovány zejména prvky ÚSES, konkrétně regionální biocentrum RC 1577 – Srbeč, regionální biokoridor RK 60 007 – RK1112-NK54, regionální biokoridor RK11 10 – V Bahnách – Loděnice, regionální biokoridor RK11 12 – RK 11 10 – Hlinská Stráň, regionální biocentrum RC 1493 – V Bahnách, osa nadregionálního biokoridoru NK 54 – Pochvalovská Stráň – Karlštejn, Koda, a jejich návaznost na širší územní vztahy. Mšec bude i nadále, v širší územní struktuře, plnit zejména funkci obytnou a zemědělskou, neboť se nachází uprostřed kulturní zemědělské krajiny.

37

12. Vyhodnocení splnění vyhodnocení souladu

požadavků

zadání,

popřípadě

12.1 se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, Územní plán je vypracován invariantně. 12.2 s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, popř. § 53 odst.3 stavebního zákona, §51 odst.3 stavebního zákona se Návrhu územního plánu Mšec netýká. 12.3 s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, §54 odst.3 stavebního zákona se Návrhu územního plánu Mšec netýká. 12.4 s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona, § 55 odst. 3 stavebního zákona se procesu pořízení ÚP Mšec netýká.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Územní plán v souladu se ZÚR SK navrhuje severní obchvat sídla, přeložku komunikace I/16. Územní plán trasu tohoto severního obchvatu upřesnil, prostřednictvím koridoru o šíři 100 metrů. Územní plán navrhuje rozvoj řešeného území, v souladu se SWOT analýzou, vypracovanou v rámci aktualizace územně analytických podkladů, ze které jasně vyplývá, že Mšec byla zařazena, po vyhodnocení vyváženosti, do 1. kategorie, nejlepší, kdy žádný ze tří pilířů není ve špatném stavu. Koncepce rozvoje území koresponduje se stávajícím charakterem sídla. Územní plán navrhuje rozšíření zejména ploch bydlení, občanského vybavení a ploch přírodních. Přestavbová plocha občanského vybavení – se specifickým využití, předpokládá nárůst počtu pracovních příležitostí. Městys i nadále bude plnit zejména funkci obytnou a zemědělskou v širší územní struktuře. Limity využití území vymezené územně analytickými podklady jsou v dokumentaci respektovány. Navrhovaný rozvoj území obce je v souladu se schváleným zadáním územního plánu. Orgán ochrany přírody a krajiny doporučil prověřit možnost návrhu přechodového pásu mezi krajními parcelami smíšených obytných ploch. Územní plán nenavrhuje po obvodu zastavěného resp. zastavitelného území pás izolační zeleně, neboť u exponovaných zastavitelných ploch, které jsou bezprostředně ohroženy větrnou erozí, je navrhována územní studie, která navrhne vnitřní koncepci jednotlivých ploch včetně vhodné izolační zeleně. U zastavěného

38

území není navrhován pás izolační pohledech působil nepřirozeně. Požadavky bezezbytku.

na

řešení

veřejné

zeleně,

neboť

infrastruktury

by

v dálkových

byly

splněny

Územní plán vymezil koridor pro veřejně prospěšnou stavbu – plochy dopravní infrastruktury – koridor silnice I. třídy – Z14, v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Podkladem pro vyvlastnění bude územní rozhodnutí, ve kterém jsou pozemky, resp. jejich části, podléhající vyvlastnění přesně specifikovány geometrickým plánem. Požadavky na zohledněny. Územní území.

ochranu a rozvoj hodnot území jsou v ÚP plán respektuje kulturní i přírodní hodnoty

V rámci dokumentace jsou památky, stávající urbanistická typické znaky kulturní krajiny, využití ploch s rozdílným způsobem

respektovány nemovité kulturní struktura, charakter zástavby a zejména prostřednictvím podmínek využití.

Dokumentace je zpracována v souladu s hodnotami přírodními, tzn. v rámci návrhu je zohledněno, že řešené území se nachází v Přírodním parku Džbán, je respektován registrovaný významný krajinný prvek Stráň Mšec, plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní, plošné a prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných a přestavbových ploch jsou stanoveny tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využívání a aby byly minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území.

13.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení.

Územní plán nenavrhuje záměry nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZUR SK.

14.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

Vyhodnocení záborů ZPF

Návrh územního plánu Mšec předpokládá pozemcích vedených jako zemědělská půda.

rozvoj

sídla

též

na

Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí

39

charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. půdy

Rozvojem města plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy těchto BPEJ:

4.03.00 4.19.11

4.25.14 4.25.44

4.19.14

4.30.01

4.19.41

4.30.11

4.19.44

4.30.51

4.20.41

4.33.51

4.23.12

4.38.46

4.25.01

4.56.00

4.25.04

4.60.00

4.25.11

4.63.00 4.67.01

Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatických regionů 4 – klimatický region MT 1 – mírně teplý, suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 03 – Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. 19 – Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. 20 – Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

40

23 – Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu. 25 – Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou. 30 – Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. 33 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 38 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, zrnitostně středně těžké až těžké, lepší vododržností. 56 – Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 60 – Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. 63 – Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody. 67 – Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí

41

1 – mírný sklon (3-7ş) se všesměrnou expozicí 4 – střední expozicí

sklon

(7-12ş)

s jižní

(jihozápadní

až

jihovýchodní)

5 – střední sklon (7-12ş) se severní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 – středně skeletovitá, mělká Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení, nevyhodnocují se též plochy územních rezerv. Návrh územního plánu předpokládá nové lokalit určených podle požadavků na:

funkční

využití

vybraných

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Plochy bydlení – v rodinných domech (BV) Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Plochy občanského vybavení – se specifickým využitím (OX) Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV)

42

Plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) Plochy vodní a vodohospodářské (W) – vodní toky a plochy Plochy dopravní infrastruktury – dopravní infrastruktura silniční (DS), koridor silnice I. Třídy

Návrhem ÚP Mšec nově vymezené plochy zemědělské (Z) – orná půda, trvalé travní porosty, chmelnice, zahrady a sady nejsou záborem zemědělské půdy a proto nejsou jako zábory vyhodnocovány Celkový hodnocený zábor rozvojem obce činí 63,4895 pro veřejnou zeleň, kde se hospodaření, nikoliv však o

zemědělských půd vyvolaný plánovaným ha. Z toho 5,6773 ha (8,94 %) činí zábor jedná sice o ztrátu půdy pro zemědělské skutečnou trvalou ztrátu půdy.

Rozlohu záboru do značné míry zkresluje skutečnost, že do záborů je počítán celý nově navrhovaný koridor silnice I. třídy – dopravní infrastruktura silniční (DS) 25,7180 (40,51%). Skutečný zábor půdy bude při realizaci činit pouze zlomek této rozlohy. Územní plán však neřeší konkrétní trasu komunikace, ale jen koridor pro umístění této trasy.

Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny ze 22,46 % půdami I třídy ochrany, z 2,04 % půdami II. třídy ochrany, půdami III třídy ochrany z 22,56 %, z 49,53% půdami IV třídy ochrany a z 3,413 % půdami V třídy ochrany. 18,5741ha (29,26 %) tvoří zábor odvodněných ploch.

Řešené území je z převážné většiny součástí povodí 3. řádu Loděnice a Berounka od Loděnice po ústí, hydrologické pořadí 1-1105, pouze severní a východní okraj území obce spadá do povodí 3. řádu vltava od rokytky po ústí, hydrologické pořadí 1-12-02. Větší část k.ú. Mšec leží v povodí 4. řádu Loděnice č.h.p. 1-11-05-005/0 a 1-11-05-003/0. Menší část území na západě k.ú. je součástí povodí 4. řádu V Rači, č. h. p. 1-11-05-004/0. Severozápadní a východní okraj území odvodňují toky: Bakovský potok č. h. p. 1-12-02-049/0, Byseňský potok č. h. p. 1-12-02-052/0, Červený potok č. h. p. 1-1202-072/0 a Drnecký potok č. h. p. 1-12-02-076/0.

43

Povodí v území

(zdroj:http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)

Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území města či se v zastavěném území nachází. Z pohledu záborů odvodněných ploch jsou nejzávažnější rozvojové plochy Z6, Z7, Z9 a Z10. Plochy záborů odvodněných ploch navazují na zastavěné území, ale při jejich rozloze (Z6 – 6,37 ha, Z7 – 4,34 ha a Z10 3,96 ha) mohou mít významný vliv na odtokové poměry v území a způsobit zamokření výše položených ploch zemědělské půdy. Jiná situace je u plochy Z9 jež je plochou pro vodní plochy a toky. Při realizaci rozvojových aktivit na odvodněných plochách, musí být provedena taková opatření, aby nedošlo k znehodnocení odvodnění na sousedních pozemcích. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd. Při zpracování územního plánu Mšec byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území (Z12, Z13 a větší část Z27), kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Významnějším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu je plocha Z14 – koridor silnice I. třídy, který však vyplývá z nadřazené ÚPD, ze zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice zastavěného území. V následující tabulce jsou rozděleny zábory ZPF dle označení plochy a plánovaného využití ploch.

44

Tabulka "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond"

číslo lokali ty

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF [ha]

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda

chmelni ce

vinice

zahrady

ovocné sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Inves tice do půdy

%

Katastrální území: Mšec Z6

BV - plochy bydlení v rodinných domech

6,7896

6,7896

6,7896

6,371 1

16,8 3

Z8


0,7607

0,7607

0,7607

0,076 4

1,89

Z10


3,9596

3,9596

1,0525

3,959 6

9,81

Z15


0,9963

0,9963

Z16


1,6961

1,6961

Z17


0,3256

Z18


1,5131

Z20


0,1339

Z23


6,0047

6,0047

Z24


2,0070

1,6864

2,9071

0,9963

1,2410

0,1339

0,3206

45

2,47

1,6961

4,20

0,3256

0,3256

0,80

0,2721

1,5131

3,75

0,1339

0,33

4,9468 1,0579

14,8 7

0,6738 0,8148 0,1121 0,4063

4,96

Z25


0,6172

0,6172

0,6172

Z26


0,6738

0,6738

0,5750 0,0015

Z27


0,3328

0,3328

0,3328

25,8104

24,7582

Plochy bydlení celkem

Z22

SV - Plochy smíšené obytné venkovské

Plochy smíšené obytné celkem

Z19

OM - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

Plochy občanského vybavení celkem

0,0000

0,0000

0,4545

0,5977

0,0000

0,0973

0,9066

0,0000

1,1030

1,1030

2,3125

1,1030

Z3

PV - Plochy veřejných prostranství

0,6315

0,6071

Z21

PV - Plochy veřejných prostranství

0,9540

0,9540

Plochy veřejných prostranství celkem

1,5855

1,5611

0,9066

1,53

0,477 1

1,67

0,82

9,5106 1,2925 4,7182 8,8249 1,4642

0,9066

0,9066

0,617 2

11,50 14

0,9066

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

2,24

0,0000 0,0000 0,0000 0,9066 0,0000

0,000 0

1,1030

0,0000

0,0000

0,1218

1,0877

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000 0,0000 1,2095 1,1030 0,0000

0,000 0

5,73

0,0244

0,3815

0,380 0

1,57

0,0244

0,2500

2,36

0,3815 0,0000 0,0000 0,9540 0,2500

0,380 0

3,93

0,033 7

1,15

4,336 9

10,7 5

0,875 1

2,17

Z4

ZV - Plochy zeleně na veřejných prostranstvích

0,4653

0,4653

0,0323

Z7


4,3369

4,3369

4,3369

Z11


0,8751

0,8751

0,4330

0,8751

46

2,24

2,73

0,9540

0,0000

63,9 8

Plochy zeleně na veřejných prostranstvích celkem Z14

DS - Plochy dopravní infrastruktury

Plochy dopravní infrastruktufy infrastruktury celkem Z9

W - Plochy vodní a vodohospodářské

Plochy vodní a vodohospodářské celkem Z2

RI - Plochy pro rodinnou rekreaci

Plochy indiv. rekreace celkem

ZÁBOR ZPF CELKEM %

5,6773

5,6773

0,0000

2,5718

1,77783

0,7218

2,5718

1,77783

0,7218

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,01257

0,05956

0,01257

0,05956

0,0000

4,3692 0,0000 0,8751 0,0000 0,4330

0,7519 1,8180 0,0018

0,0000

0,0000 0,0000 0,7519 1,8180 0,0018

1,4470

1,4470

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

5,245 7

1,4470

1,4470

0,0000 0,0000 0,0000 1,4470 0,0000

14,0 7

6,37 0,000 0

6,37

1,447 0

3,59

1,447 0

3,59

1,4470

0,0000

0,0322

0,0322

0,0322

0,0322

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000 0,0000 0,0000 0,0322 0,0000

0,000 0

0,08

40,3433

34,9096

1,6284

0,0000

0,5888

1,7449

1,4714

14,261 15,085 3 1,2925 7,5547 7

2,149

18,57 41

100, 00

100,00

86

4,04

0

1,46

4,33

3,65

5,32

46,04

0,0322

47

35,35

3,20

18,73

37,39

0,08

Z důvodu porovnání ploch předpokládaných záborů ZPF, je vytvořena následující tabulka, která je doplněna obrázky z platného územního plánu obce, jehož autorem je Ing. Stanislav Zeman. V této tabulce je porovnán předpokládaný zábor ZPF platného územního plánu obce (ÚPO) a pořizovaného územního plánu (ÚP).

Porovnání ploch předpokládaných záborů ZPF v ÚPO a ÚP Označení plochy v ÚPO

Odnětí ZPF v ÚPO

Označení plochy v ÚP

Odnětí plochy v ÚP

Poznámka

1

4,62

Z6

6,7

K ploše 1 z původního územního plánu byla přiřazena i část plochy, která je vedena v platném územním plánu obce v etapě výhled.

2

0,59

Z8

0,7

Plocha je navrhována beze změn.

3

1,24

-

-

4

3,06

5

0,5

6

0,81

7

5,96

Se nenavrhuje.

1,6238

Plocha Z27 se navrhuje v druhé etapě, neboť zde není znám žádný investiční záměr. Plocha č.4 byla rozdělena do tří dílčích ploch, z důvodu započaté výstavby.

Z24

1,6864

Plocha Z24 je navrhována v souladu s aktuálním stavem v řešeném území, kde byla započata výstavba.

Z23

6,0047

Plocha Z23

Z25+Z26+Z27

8

0,63

Z21

0,9540

Tato plocha již není navrhována pro bydlení, ale pro veřejné prostranství, které má sloužit jako zázemí pro fotbalové hřiště.

8a

0,78

Z22

0,9066

Plocha je navržena v souladu s původním ÚPO.

9

0,83

Z19

1,1030

ÚP navrhuje tuto plochu pro občanskou vybavenost komerčního charakteru.

13

1,01

Z18+Z17+Z16

3,5348

48

Původní plocha 13 a 13a je rozdělena do tří ploch a pouze plocha Z18 je zařazena do druhé etapy, neboť pouze na

této ploše není znám v současné době žádný investiční záměr. 14

0,96

Z15

0,9963

21

9,21

-

-

parkoviště

0,03

-

-

čov

0,09

-

-

49

Plocha se nenavrhuje

Je vydáno stavební povolení

Zdroj: Zeman Stanislav, Ing., Územní plán obce Mšec

Vyhodnocení záborů PUPFL Zájmové území obce Mšec leží v přírodní lesní oblasti 9 – Rakovnicko kladenská pahorkatina. Rakovnicko kladenská pahorkatina je málo vyhraněná lesní oblast, kterou tvoří Kladenská pahorkatina se Džbánem a Rabštejnsko - jesenická pahorkatina s Rakovnickou kotlinou. Geomorfologickým jádrem Kladenské pahorkatiny je na západě masiv Džbánu (535 m n. m.), který je výrazně odlišen od svého nižšího okolí. Celá oblast rozbrázděná hlubokými údolími potoků, je z křídových hornin, zastoupených peruckým (pískovce) a bělohorským pásmem (opuky, písčité sliny). Klimaticky je celá Rakovnicko - kladenská pahorkatina mírně teplá, mírně suchá až suchá. V lesních společenstvech převažují kyselé bukové doubravy a dubové bučiny nad společenstvy živné řady. V přirozených lesích v oblasti převládal dub (45 %), buk (35 %) s příměsí borovice (9 %) a jedle (5 %). Na území obce je mírně podprůměrné zastoupení lesa a to 26,52%. Lesy v zájmovém území se většinou nacházejí na svažitých pozemcích a na terénních vyvýšeninách s mělkými půdami. V území převládají soubory lesních typů: 3S – Svěží dubová bučina, 3I – Uléhavá kyselá dubová bučina, 3B – Bohatá dubová bučina, 2D – Obohacená buková doubrava a 2V – Vlhká buková doubrava.

50

Na lesních plochách je vymezena část prvků ÚSES. ÚSES na lesních pozemcích nevyžaduje významné změny v lesním hospodářství, vhodná je podpora přirozené druhové skladby v porostech. Územní plán Mšec předpokládá zábor 1,4769 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z toho však tvoří 1,4719 ha zábor pro plochu Z14 – koridor silnice I. třídy, která vyplývá z nadřazené ÚPD, ze zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Je nutno zmínit skutečnost, že zábor PUPFL pro plochu Z14 je v místě budoucího napojení plánovaného obchvatu na existující komunikaci. To znamená, že skutečný zábor bude činit jen malý zlomek zde uváděné plochy. Územní plán však neřeší konkrétní trasu komunikace, ale jen koridor pro umístění této trasy. Další zábor lesa 0,005 ha tvoří lokalita Z3 plochy veřejných prostranství. Zábory PUPFL dle katastrálního území lokalita

k.ú.

plocha lokality

parcely (dle KN)

plocha záboru parcel

lesní typ

Plocha lesního typu

(ha) (ha)

(ha)

Z3

Mšec

0,0050

1610/3

0,0050

2V3

0,0050

Z14

Mšec

1,4718

1330

0,5854

3I4

0,0403

3S2

0,5451

3I1

0,3242

3S2

0,5622

1336

0,8864

Na dotčeném pozemku se vyskytují soubory lesních typů: 2V – Vlhká buková doubrava (Fageto-Quercetum fraxinosum humidum) 3S – Svěží dubová bučina (Querceto-Fagetum mesotroficum) 3I – Uléhavá acidophilum)

15.

kyselá

dubová

bučina

(Querceto-Fagetum

illimerosum

Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění. Bude doplněno pořizovatelem před vydáním územního plánu.

16.

Vyhodnocení připomínek.

Připomínky uplatněné sousedními obcemi dle § 50 odst.2 stavebního zákona: Žádná ze sousedních obcí připomínku neuplatnila. Připomínky uplatněné dle § 50 odst.3 stavebního zákona: Nebyla uplatněna žádná připomínka. Připomínky uplatněné dle § 52 stavebního zákona: Bude doplněno pořizovatelem před vydáním územního plánu.

51

Použité zkratky: ÚP – území plán ZÚ – zastavěné území Z1-Z10 – označení plochy změn BH – plochy bydlení – v bytových domech BV – plochy bydlení – v rodinných domech RI – plochy rekreace – plochy staveb pro rodinou rekreaci SV – plochy smíšené obytné – venkovské OV – plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední OH – plochy občanského vybavení – hřbitov OS – plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení PV – plochy veřejných prostranství – veřejné prostranství ZV – plochy sídelní zeleně – na veřejných prostranstvích VD – plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VZ – plochy výroby a skladování – zemědělská výroba Z – plochy zemědělské (orná půda, trvalé travní porosty, zahrady a sady) W – plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy NL- plochy lesní – les K – plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň DZ - plochy dopravní infrastruktury – dopravní infrastruktura drážní DS – plochy dopravní infrastruktury – dopravní infrastruktura silniční TI – plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě ÚSES – územní systém ekologické stability ČOV – čistička odpadních vod VDJ - vodojem

52

2006 Sb.) Ing. Lenka Nováková

Recommend Documents