2005. Pakt o neútočení. Slovo předsedy. Značkové hovězí?

1/2005


Jahn: S obchodníky budeme jednat o novelách, které se jich týkají
Od ledna jednodušší hlášení o nákazách OIE  ČSÚ: Produkce masa loni meziročně klesla  Marketing a zase jen marketing  Úvaha nad právě uplynulým ročníkem veletrhu Grüne Woche  Prasečí ostrov v Indickém oceánu LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Ročník XIV. • 15. února 2005 • Cena 12 Kč

Konkurence přichází z východu Jsem zcela přesvědčen o tom, že naše zemědělství a potravinářství vstoupilo do Unie dobře připravené a plně konkurenceschopné. Česká republika byla první z kandidátských zemí, která akreditovala svoji Platební agenturu, což mělo za následek, že zpočátku administrovala také žádosti zemědělců z ostatních kandidátských zemí. Rovněž v čerpání finančních prostředků z programů Unie patříme mezi novými členskými zeměmi k nejúspěšnějším. Celkově přinesl rok 2004 zemědělcům více než 26 miliard Kč, což je o 12 miliard více než v roce 2003. Pro letošní rok počítáme s dalším navýšením podpor do venkovského prostoru na úroveň 28,5 miliard Kč. Rozhodně se tedy situace v zemědělském sektoru výrazně zlepšila. Potvrzují to rovněž odhady Eurostatu, které uvádějí pro Českou republiku nárůst příjmů pro zemědělství o 108 %. Pro srovnání – většina nově přistupujících zemí vykázala nárůst do 50 %, jedině Polsko dosáhlo úrovně 74 %. Je pravdou, že zemědělci z původní evropské patnáctky mají o 70 % vyšší přímé platby. Tato ekonomická preference se zdá tak veliká, že by měla, jak ostatně spekuluje jedna rakouská analýza, výrazně omezit naši konkurenceschopnost. Je však třeba využít našich komparativních výhod a brát při tomto konkurenčním boji také v úvahu jistou „otužilost“ našich podnikatelů danou liberálním prostředím před vstupem. Již tehdy, za minimálních dotací, jsme v přípravě na vstup do Unie vytvářeli bezcelní prostor a uvolňovali náš trh. Dalším aspektem je vzdělanost a schopnost našich zemědělců a potravinářů využívat nabízené programy a jejich finanční zdroje. Již při předvstupním programu SAPARD se ukázalo, že naši zemědělští podnikatelé jsou velmi dobře připraveni na předkládání životaschopných a kvalitních projektů a u tohoto programu jsme patřili mezi kandidátskými zeměmi suverénně k nejlepším. Jejich schopnosti se osvědčují i nyní u Operačního programu Zemědělství, kdy počet předložených projektů výrazně převyšuje možnosti tohoto programu. Pozadu nezůstáváme ani u Horizontálního plánu rozvoje venkova, kde je většina opatření naplněna v maximální možné míře. Náš trh rovněž není zaplaven potravinářskými výrobky ze zahraničí. Na druhé straně ovšem vím, že problémy s odbytem mají v některých oblastech například naši zelináři a ovocnáři. V tomto případě a ani v případě dalších dovozů však nejde o produkty z původní „evropské patnáctky“, ale především z nových členských zemí. Tohoto rizika konkurence jsme si byli dobře vědomi již před vstupem do Unie a upozorňovali jsme na něj. V praxi to pro české producenty ovoce a zeleniny znamená zejména sdružování do producentských organizací, což legislativa Evropské unie nejen umožňuje, ale prostřednictvím různých programů rovněž finančně podporuje. Dovolte mi ale také pár slov k rozvoji venkova, jehož je zemědělství neoddělitelnou součástí, a je samozřejmé, že většina aktivit na venkově se zemědělstvím také úzce souvisí. Reformovaná Společná zemědělská politika nepovažuje nadále zemědělství za „pouhého“ producenta potravin, ale zdůrazňuje také jeho významný podíl na rozvoji venkovských oblastí, údržbě a péči o krajinu, lesy a vody a tím také samozřejmě o životní prostředí. Česká republika se k tomuto multifunkčnímu pojetí zemědělství plně hlásila ještě před vstupem do Evropské unie. O tom svědčí řada podpůrných programů směřujících do méně příznivých oblastí nebo do ekologického zemědělství, které se stává stále populárnější, zvláště mezi mladší generací farmářů. Odpovídá to ale také zvýšenému zájmu spotřebitelů o produkty z hospodaření více šetrného k přírodě. Do budoucna chceme obyvatelům venkova zpřístupnit nové, alternativní zdroje příjmů, což mezi jiným znamená podporu rozvoje služeb, agroturistiky i vytváření přijatelných podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání. Jsem zcela přesvědčen o tom, že i my se zde budeme ubírat cestou, kterou se již před námi vydaly mnohé země původní evropské patnáctky, a postupně převezmeme programy obnovy venkova a rozvoje venkovského prostoru od jiných ministerstev. Myslím, že je třeba, abychom plně využili stále rostoucí nabídky evropských financí do rozvoje venkova. Chtěl bych také poděkovat všem členům „evropské patnáctky“, kteří byli České republice nápomocni při předvstupních přípravách, a chci zdůraznit, že Ministerstvo zemědělství je připraveno podělit se o své zkušenosti se vstupem do Unie s novými kandidátskými zeměmi, kterými jsou Rumunsko a Bulharsko, a pomoci v dalším procesu integrace. Jaroslav Palas, ministr zemědělství České republiky

Na mezinárodním potravinářském a zemědělském veletrhu Grüne Woche se pil i náš Budvar. Na snímku zprava: Jaroslav Palas, ministr zemědělství ČR, Jan Höck, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu a Jiří Boček, generální ředitel Budějovický Budvar, n.p.

Pakt o neútočení Skupina novinářů, podnikatelů, ale i zástupců Potravinářské a Agrární komory a zemědělských svazů provázela ministra zemědělství Jaroslava Palase na Mezinárodní zemědělský a potravinářská veletrh do Berlína na Grüne Woche. Byl to již sedmdesátý ročník, tak velkou tradici již má Zelený týden. Letěli jsme z vojenského letiště ve Kbelích, a než jsme nastoupili, posádka šprýmovala, že nám tam dají i nějaké sedačky. Speciál jen přefrnkl oblohu a byli jsme na místě, přesto během hodinky letu bylo o čem

přemýšlet a nechtěně i naslouchat osádce na sedadlech za mnou. Pan prezident Jaroslav Camplík z Potravinářské komory a pan inženýr Jan Veleba, který předsedá Českomoravskému svazu podnikatelů v zemědělství, vzali místa vedle sebe. „Víte pane předsedo, já si myslím, že ceny potravin skutečně mírně porostou, ale ne tak prudce, jak se někde píše. S tím já nemohu souhlasit,“ slyším hlas prezidenta Camplíka. „S tím, pane prezidente, souhlasím. Teď dokonce ceny prasat do jisté míry stagnují a tak samo-

zřejmě i na pultech je to znát,“ mínil Veleba. Podotkl, že zejména v supermarketech se ceny za maso drží delší čas skoro stále na stejné úrovni. Jen vyslovil slovo supermarkety, už se ale Jaroslav Camplík nadechoval, aby svěřil svému kolegovi určité rozhořčení. „Jsem, pane předsedo, ve dvojím ohni a moc mne to zlobí. Chtěl jsem na druhé schůzce se zástupci supermarketů vyjádřit určitou vstřícnost a hned jsem do nich nezačal třískat. Trochu jsem se jich i zastal. I oni mají své problémy. Chtěl jsem ale dojít postupně

k určitému nastavení mantinelů. Tento svůj postup jsem sdělil i některým zástupcům médií a to jste měl, pane předsedo, vidět ten poprask, nešťastně se svěřoval Jaroslav Camplík, který v očích potravinářů byl najednou příliš mírný, neprůbojný a ten, kdo se nedokáže postavit příkoří. „Přitom váš názor, pane prezidente, je jasný stejně jako můj, nemůžeme jít pod úroveň nákladů ve vyrábění jak zemědělské, tak potravinářské produkce,“ slyším ještě, jak si oba představitelé zemědělského a potravinářského sektoru notují a vymýšlejí, jak dosáhnout zmírnění tlaku supermarketů. To už ale přichází malé občerstvení a oba pánové si „štrknuli“ slivovicí, kterou nevím, kdo z nich zřejmě vyjmul ze záňadří. A tak let plynul v příjemném odéru a já najednou slyším. „No řeknu ti, Honzíku, že máš pravdu a musím s tebou jen souhlasit. I já, Jaroslave, mám v tomto případě stejný názor. Nelze jinak, než abychom postupovali shodně.“ To je perfektní, říkám si. Konečně nějaké z rozhádaných spekter, co jich jen potravinářská a zemědělská obloha nese, se dává dohromady. A najednou mne napadá, co to vlastně Jaroslav Camplík na poslední tiskové konferenci říkal. Něco to bylo ve smyslu, že jeden svaz, či uskupení z řad zemědělců se zdá být rozumným a chce s potravináři složit zbraně. „Zatím vám nemohu říci, o koho jde, jsme s významným svazem v jednání, a tak by to bylo předčasné,“ řekl tenkrát. Novináři jen mlčeli a každý tenkrát přemýšlel, koho má prezident Camplík na mysli. Po tiskovce jsme o tom potom diskutovali a říkali si, konečně. Vždyť hádky potravinářů a zemědělců jen oslabují jejich pozici jak u supermarketů, tak u zahraničních partnerů, nevyjímaje evropské struktury. Rozumný konsenzus, vyjednávání, ale i konkrétní řešení různých názorů jsou v současné době tím nejlepším řešením pro oba znesvářené partnery. Let mezi Prahou a Berlínem se vydařil a možná, že pro české zemědělce a potravináře má onen symbolický přípitek i dalekosáhlý význam do budoucnosti. E. Línková

Slovo předsedy Značkové hovězí? Značky Nike, Adidas, Max Mara, Dior, Audi, BMW, Lacoste, Nina Ricci, Sacher, Ferrero Rocher, Pilsner Urquell, Becherovka. Proč pokračovat? Kosmetika, oblečení, auta, obuv, cukrovinky, alkohol – to vše je součástí dění okolo nás. Ale značkové hovězí maso? Copak i hovězí maso může mít svoji značku? Proč ne! Copak může být hovězí jen zadní či přední, z rýdu nebo pravá svíčková, kravské nebo býčí? Značka je signálem našeho postavení, dáváme ji na vědomí našemu okolí. Nápis Pierre Cardine na kalhotách jistě neschováváme pod lemem svetru. Ale jak ukázat značku hovězího na talíři? Je vůbec konzumace hovězího masa dnes moderní? Není za nekřesťanské peníze přece jenom více „in“ sice pevnější, ale pštrosí steak, láhev i když ne špičkového francouzského vína Beaujolais, ale za to třetí čtvrtek v listopadu a navíc s šesti ulitami hlemýžďů v česnekovém máslíčku? Ne? Říkáte, že nejste ovlivněni tím, co právě frčí? Jen málokdo je děním okolo nás nepostižený, nepolapený reklamou v časopisech, televizí, okolím. Kdo je „in“ a kdo je „out“? Ten, kdo je vláčen proudem a nebo ten, kdo pluje řekou života radostně svým směrem? Proč nebýt sám sebou! Být jiný! Možná že pro pár snobů sice zcela „out“, ale kdo je opravdu „in“? Odbočil jsem. Asi proto, že hovězí maso je dnes na českém talíři jednoduše řečeno – „out“. Proč? Konzumace – obliba hovězího masa u nás za poslední desetiletí poklesla téměř na třetinu. Pomalý, ale dlouhodobý trend, nad kterým mnozí často jen

mávli rukou a který naše odborná veřejnost nebrala dlouho nijak vážně. Za toto období výrazně vzrostla spotřeba drůbežího masa, standardním tahounem trhu je nadále maso vepřové. Krize okolo BSE chodila kolem našich hranic několik let. Jako by se nás netýkala. A pak prudce otevřela širokou diskuzi okolo hovězího masa nejen v zemědělství a v oboru zpracování masa. Postupně se začíná řešit, ale výsledky nebude možné očekávat brzy. Proč? Motorem produkce je přece spotřeba. A s naším zákazníkem jsme si zahrávali příliš dlouho! Nabízeli a často mu ještě nabízíme sice hovězí, ale velmi různé kvality. Na dnešním stavu se výrazně podílelo snižování stavů skotu. Přineslo do pultů tuny levného kravského masa. Spotřebitel očekával šťavnatý biftek, obdržel tmavý houževnatý, kuchařem „odborně“ spečený, často i neforemný plátek. Zklamání často netolerujeme, opakuje-li se, získáváme přesvědčení. Často tak silné, že nás nezlomí ani nízká cena. Samozřejmě, že obchod už pár let nabízí i skvělé hovězí maso pocházející z mladých býků, dokonce i masných plemen nebo mladých jalovic. Kvalitně zabalené, naporcované, označené původem i návodem ke správné přípravě. Ale toto maso je třeba adekvátně zaplatit! V období, kdy se obchody předhání kdo levněji a kdo za cenu již zcela neuvěřitelnou. Mezi země, kde je systém produkce kvalitního hovězího masa na vysoké úrovni, patří především USA. Chovatelé masných plemen jsou sdružováni v asociacích, které kvalitu značkového hovězího masa sami garantují. Největší registrovanou organizací je asociace chovatelů plemene Angus (The American Angus Association). Vlastní obchodní známku Certified Angus Beef, kterou je označeno hovězí maso pocházejícího ze skotu plemene Aberdeen – Angus a splňuje kvalitativní požadavky nejen chovu zvířete, ale i úrov-

ně zpracování a doby zrání masa. Plemeno Aberdeen Angus bylo vyšlechtěno před 150 lety ve Skotsku. Dnes je však nejrozšířenějším masným plemenem chovaným v USA (70%), v Kanadě, Austrálii (Certified Australian Angus Beef) i na Novém Zélandu. Nabízena jsou samozřejmě i certifikovaná masa plemen Shorthorn, Hereford, Charolais, Limousine a další. Argentina založila svůj světový mýtus hovězího masa na rozlehlých zelených pampách, mladém dobytku chovaném výhradně pastevním způsobem. Pochází-li maso z masných plemen jako je Shorthorn, Hereford a Aberdeen – Angus nebo jejich kříženci, vyniká toto maso křehkostí a plnou masovou chutí a vůní. Steak v samotné Argentině však není ničím výjimečným, spíše je dobře propečeným masem na rožni. Ale proslavený 500 gramový steak ve světově rozšířených Argentinských restauracích si získal příznivce u mnoha labužníků. V Japonsku je jako The Caviar of Meat označováno maso plemene Wagyu. Je-li dobře mramorované vnitrosvalovým tukem, patří mezi nejdražší masa na světě. Značkové hovězí maso je samozřejmě produkováno i v evropských zemích. Svoji silnou pozici postupně získává maso irské, kopírující americkou cestu podtrženou silnou reklamou čistého zeleného ostrova. Vyhlášená jsou certifikovaná masa ve Francii, německé Markenfleisch. Zcela nepřehlédnutelným je však na talíři každé špičkové restaurace obří filet steak, T bone steak, entrecote, rumpsteak, faux filet či tranche z tunového Belgického modrého býka. Radím – dejte si jeden pro dva silné jedlíky. Pochutnáte si oba dva! U nás se rozbíhají programy prodeje značkového hovězího masa se značkou Extra Beef – České hovězí z mladých zvířat masných plemen nebo Bohemia Angus (tzv. bio hovězí), APROS– Natural beef (Charolais) aj. Je třeba jim držet palce. Jedině tak se můžeme s hovězím dostat do situace, že bude i mezi mladými lidmi zase „in“. Ladislav Steinhauser

2

Z D O M O VA – A K T U Á L N Ě

Jahn: S obchodníky budeme jednat o novelách, které se jich týkají PRAHA (li) – Místopředseda vlády ČR pro ekonomiku Martin Jahn se v polovině ledna dohodl se zástupci obchodních řetězců, že na dalším vzájemném jednání budou moci říci své připomínky k novelám obchodního zákoníku a zákona o hospodářské soutěži. Zástupci obchodních řetězců odcházeli z jednání spokojeni a do diskuse o podobě těchto dvou zákonů, které ovlivní maloobchodní trh, se chtějí zapojit. Podobné setkání v prosinci zorganizovalo ministerstvo zemědělství. Skončilo však fiaskem, protože většina pozvaných obchodníků na pracovní snídani nepřišla.

Bylo jich sedmnáct… Zatím tedy lze říci, že krav u kterých bylo diagnostikováno BSE, bylo v naší republice sedmnáct. Potvrdil to kontrolní test, který provedli jako u předchozích případů v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku BSE ve Státním veterinárním ústavu Jihlava. Kráva, která se narodila 24. 9. 2000 a pocházela ze Zemědělského družstva Hodice, okres Jihlava, a byla podezřelá z nákazy BSE (bovinní spongiformní encefalopatií), byla opravdu nemocná. Nyní to pro chovatele znamená obdobný postup jako u předchozích případů – do doby než budou utraceny a vyšetřeny všechny vrstevnice, jejichž

počet bude v tomto případě kolem tří set – zákaz obchodování se zvířaty a export. Připomínáme, že chovatelům přísluší v souladu s ustanovením veterinárního zákona plná náhrada za zvířata, o která v souvislosti s BSE přijdou. Pakliže je chovatel navíc pojištěn, přísluší mu pochopitelně ještě částka vyplývající z plnění pojistné smlouvy.

Od ledna jednodušší hlášení o nákazách OIE N ě j a ko u d o b u se na mezinárodní úrovni diskutovalo v souvislosti s povinným hlášením o nákazách zvířat o smyslu jejich stávajícího rozlišení na dvě skupiny – na obzvlášť nebezpečné a méně nebezpečné. Kromě možného zjednodušení toto rozlišení vadilo i některým zemím, zvláště těm, které mají časté problémy s nákazami uvedenými na tzv. listu A – tj. s obzvlášť nebezpečnými nákazami. Změna byla schválena na květnovém Generálním zasedání Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat –OIE (Office international des épizooties, neboli World Organisation for Animal Health) v Paříži s tím, že od 1. 1. 2005 bude existovat pro účely hlášení nákaz zvířat tomuto úřadu do Paříže pouze jeden seznam. Nyní obdržela Státní veterinární správa ČR od Bernarda Vallata, generálního ředitele Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE), podrobné formuláře k povinnému hlášení a závaznou metodiku. Tato povinnost se, jako doposud, týká všech 167 členských zemí, které tento úřad sdružuje. Jakmile dojde k propuknutí jakékoli nemoci uvedené na tomto seznamu, která nebyla v dané zemi dosud zjištěna, je povinnost nahlásit její výskyt do 24 hodin a vždy po týdnu pak následující zprávu o přijatých krocích až do té doby, než bude situace zvládnutá. Dále je povinné nahlásit výskyt nákaz, kterých je daná země již určitou dobu prostá, jako například ČR tuberkulózy skotu, brucelózy skotu, enzoootické leukózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat, brucelózy ovcí a koz a vztekliny, popřípadě výskyt některých nových kmenů již registrovaných onemocnění, či zcela nových nákaz, které dosud nebyly ve světě popsány, i případy neznámých

onemocnění provázené hynutím zvířat. V této souvislosti dodává Josef Vitásek, ředitel odboru ochrany zvířat Státní veterinární správy ČR, který se jednání OIE zúčastnil, že odpadá měsíční hlášení o nákazové situaci. Zůstávají jen pololetní a roční zprávy. Dále je podle něj nově nutné při hlášení Mezinárodnímu úřadu pro nákazy uvádět zeměpisné souřadnice ohniska, kde nákaza vypukla. Důvodem, proč se budou souhrnně evidovat všechny nemoci hospodářských zvířat na jednom seznamu, je podle OIE to, že zvláště v posledním desetiletí byly ve světě zaznamenány některé nové nákazy, které nebyly uvedeny ve stávajících seznamech a přesto způsobily ohromné hospodářské ztráty, popřípadě onemocnění lidí (např. Nipah virus u prasat v Asii či Hendra virus u koní apod.). V žádném případě to však nemůže ovlivnit rozdělení nákaz a nemocí zvířat, tak je uvedeno v našem veterinárním zákoně. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, to nemá ani žádný vliv na případné odškodnění chovatelům, které jim náleží v souladu s přílohami č. 3 a 4 veterinárního zákona, zejména tehdy, musí-li se přijmout náročná a drahá zdolávací opatření.

Bylo dobře, že se nám včas podařilo otevřít tuto pohraniční veterinární stanici na letišti v Praze na Ruzyni, aby mohla zahájit práci okamžikem vstupu. Stálo to hodně peněz a podařilo se to za přispění programu PHARE. Významné to je především proto, že to je naše jediná pohraniční veterinární stanice, neboť naše republika nemá vnějších hranic s nečlenskými zeměmi. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, se ukazuje po prvních osmi měsících provozu, že se naplňuje prvotní předpoklad, že mít na svém území vstupní místo může

být prospěšné obchodu. Nelze však také zapomenout na další významnou funkci této pohraniční veterinární stanice – na ochranu našeho státního území a tudíž i území EU. Pro představu lze uvést, že největší podíl na dovozu do ČR přes Ruzyň tvoří živá zvířata, mezi nimi především akvarijní rybky, exotičtí ptáci, terarijní zvířata, zejména plazi, z potravin pak ty, které snadno podléhají zkáze, a proto musí být doprava rychlá. Jde tedy především o rybí výrobky, čerstvé ryby, tzv. plody moře, tj. ústřice a různé jiné mlže, sépie, chobotnice, krevety a kraby. Dováží se též sperma býků pro potřeby plemenitby. Nejčastěji přicházejí zásilky ze zámoří z USA, Kanady, ale například též z Japonska. Zásilky propuštěné v Ruzyni mohou směřovat i dále na komunitární trh, například často i na Slovensko, které takovouto pohraniční veterinární stanici nemá. SVS ČR

v minulosti se dost často stávalo, že zákonodárci dělali úpravy zákonů na základě částečných nebo někdy i zkreslených informací. Je potřeba vyslechnout argumenty všech stran, aby bylo možné mnohem lépe situaci vyhodnotit. Je potřeba najít konsenzus, který bude prospěšný pro zemědělskou prvovýrobu, zpracovatele i obchodní řetězce,“ řekl Vesselin Barliev ze společnosti Tesco Stores. Jahn na schůzce zdůraznil, že vláda odmítá poslanecký návrh zákona, který by měl omezit prodejní dobu v supermarketech. „Na obchodní řetězce jsem zároveň apeloval, že by vláda byla velmi ráda, aby byly pracovněprávní podmínky v řetězcích dodržovány,“ uvedl Jahn. Připomněl, že podle novely zákona o kolektivním vyjednávání by měla být působnost vyšších kolektivních smluv rozšířena také na nečleny Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Jahn účastníky schůzky informoval také o tom, že ČR jako člen EU nemůže po obchodních řetězcích požadovat, aby při výběru dodavatelů upřednostňovaly tuzemské dodavatele. Na setkání s obchodníky se ale neprobíralo aktuální téma slev a výprodejů, s nimiž měl po Novém roce problémy například řetězec Carrefour. Tato problematika podle Jahna spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, které uvažuje o novele zákona o ochraně spotřebitele. „Důvodem schůzky byl poslanecký návrh zákona o omezení prodejní doby. Chtěl jsem se zástupci supermarketů tuto věc projednat,“ podotkl Jahn.

Proběhlo jednání o legislativním rámci potravinářského sektoru 3. Nákup zboží za cenu pod výrobními náklady Závěr:  Cítí-li se dodavatelé poškozeni, mohou využít zákona o cenách 4. Platební podmínky u zboží podléhajícího rychlé zkáze Závěr:  Budou provedeny legislativní úpravy po vzoru EU. Výsledek jednání: Na návrh Martina Jahna se uskuteční společný kulatý stůl zainteresovaných stran. – Diskutovat se bude nad návrhem předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ladislava Program jednání a jeho závěry: Skopala 1. Pracovní podmínky pro zaměstnance velkých obchodních ře– Tématy bude novela obchodního zákoníku a novela zákona tězců, zákon o omezení pracovní doby o ochraně hospodářské soutěže Závěry:  Vláda odmítá poslanecký návrh na omezení pracovní – Přizváni budou jak zástupci soukromé, tak i státní sféry doby „Výhody takovéhoto řešení vidím v tom, že legislativní návrhy, kte Apelujeme na dodržování zákonů ré by z něj vzešly, by byly kompromisní“, řekl Martin Jahn. „To by  Podporujeme schválení novely o kolektivním vyjednávání znamenalo větší šanci na jejich schválení v nezměněné podobě ve 2. Nákupy od českých dodavatelů sněmovně, ale hlavně: zákon by byl dodržován, protože by s ním byli Závěry: všichni jeho uživatelé ztotožněni,“ dále zdůraznil.  Vláda apelovala na odběratele, nutit je samozřejmě nemůže Aleš Michl, vedoucí oddělení  Vláda bude propagovat české výrobky externí komunikace Úřadu vlády ČR Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn uspořádal v Praze 20. ledna 2005 pracovní setkání, jehož tématem bylo působení obchodních řetězců v ČR. Setkali se zástupci obchodních řetězců, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Odborového svazu pracovníků obchodu, Agrární komory a Potravinářské komory ČR. Setkání se rovněž zúčastnila náměstkyně ministra financí Yvona Legierská a předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ladislav Skopal. Cílem setkání bylo přispět k zajištění, resp. udržení zdravého konkurenčního prostředí pro podnikání a vlastního podnikání obchodních řetězců.

Maturanti po 50ti letech

Ruzyně plní svou funkci dobře Jediná naše Pohraniční veterinární stanice Praha Ruzyně pracuje od okamžiku vstupu ČR do EU na plné obrátky. Za loňských osm měsíců zde bylo veterinárně odbaveno 550 zásilek a z tohoto množství jich nebylo na území republiky propuštěno celkem 21.

Jahn na schůzce s obchodníky hovořil o prodeji zboží pod výrobními náklady, také o omezení prodejní doby, pracovních podmínkách pro zaměstnance obchodních řetězců, platebních podmínkách u zboží podléhajícího rychlé zkáze a o nákupech od českých dodavatelů. Jednání se kromě zástupců ministerstva financí zúčastnili například představitelé obchodních řetězců Carrefour, Globus, Tesco či Makro a vedení agrární a potravinářské komory. „Domluvili jsme se na uspořádání kulatého stolu, kde by měla být diskutována problematika novely obchodního zákoníku, která by řešila lhůtu splatnosti, a novela zákona o hospodářské soutěži, která by řešila vztahy mezi supermarkety a jejich dodavateli. Kulatý stůl by měl vést k tomu, že novely budou mít širokou politickou podporu a budou dodržovány řetězci,“ řekl novinářům Jahn.

Kladně hodnotil jednání viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něho toto jednání na rozdíl od prosincového bylo konstruktivní, mělo připravený program a široké zastoupení. Zároveň vznikl prostor pro další jednání. Zástupci řetězců hovořili podle Juračky mimo jiné o cenách, za které obchodní řetězce nabízejí výrobky svých dodavatelů. Objevují se totiž stížnosti, že řetězce snižují ceny pod náklady výrobců. Podle Juračky ale ceny stlačuje trh. „Prodejce nezná nákladovou cenu výrobce. Jestliže výrobce prodá sám ten výrobek pod svojí nákladovou cenu, je to jeho chyba,“ řekl Juračka. Dodavatelé obchodních řetězců, které poškozuje nákup zboží pod výrobními náklady, mohou již nyní podle Jahna využít zákon o cenách. Někteří výrobci si také stěžují, že musí obchodním řetězcům zaplatit, aby jejich zboží na pultech nabízeli. „Dohodli jsme se na tom, že na vině jsou obě strany. Výrobce, který podlehne tlaku některých řetězců, je sám sobě strůjcem štěstí,“ řekl Juračka s tím, že o tomto problému ještě budou jednat. Juračka také řekl, že účastníci schůzky uzavřeli vzájemnou dohodu. „My jsme se zavázali k takovému paktu, my nebudeme útočit na pány ministry, na sebe navzájem, budeme hledat cestu konsensu a řešení věcí ve prospěch zákazníka,“ dodal viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Možnost říci své připomínky k připravovaným novelám zákonů ocenila například společnosti Tesco Stores. „Bohužel

Jak všichni víme, v roce 1929 vznikla v Praze mistrovská škola řezníků a uzenářů. Do jednoleté mistrovské školy se tehdy mohl přihlásit uchazeč, který měl ještě po vyučení dvouletou praxi. Jiná situace nastala v roce 1951. Byla zřízena dvouletá mistrovská škola spolu s čtyřletou průmyslovou školou technologie masa, zakončená maturitou. Tehdy panovalo přesvědčení, že takzvaní maturovaní řezníci budou schopni víceméně okamžitě zastávat řídící funkce v Masném průmyslu. Vedoucí pracovníci z tehdejší Hlavní správy chodili dělat přednášky. Říkali žákům, že jsou budoucí kormidelníci Masného průmyslu a že Masný průmysl na ně již čeká. Skutečnost však byla trochu prosaičtější. Hlavně ti absolventi, kteří zůstali v Praze, nebyli příliš vítáni a většina z nich odešla do jiných organizací. Obecně si však první absolventi nevedli špatně. Dá se říci, že jich většina zůstala v oboru. Pracovali buď v Masném průmyslu, nebo v obchodě. Z 26 ti absolventů bylo 8 ředitelů nebo výrobních náměstků na podnicích. 0sm jich také vystudovalo vysokou školu. V tomto směru je bilance radostná. Naše škola je po 50ti letech na první absolventy právem hrdá. Děkujeme jim za to, co pro školu udělali, a za to, že na ni nikdy nezapomněli. Snad jen pro pořádek rád připomínám, že tito všichni staří maturanti rádi vzpomínají na legendárního ředitele Františka Novotného a jeho výborný učitelský sbor. Dnes už žije jen Ing. Polánek. MVDr. Lubomír Rosůlek, ředitel školy

Životní jubileum – 75 let oslavil 10. 1. 2005 Ing. Josef Pekař, dlouholetý pracovník v Masném průmyslu Po ukončení studií nastoupil na Pražských jatkách u ředitele Josefa Kohouta, pozdějšího generálního ředitele oboru Masného průmyslu. Pracoval na ekonomickém úseku a ve složité době řídil a staral se o finance celého Masného průmyslu.

Milý Pepíku, jménem Tvých přátel a spolupracovníků Ti přeji, ať Tě v příštích letech provází jen a jen štěstí, pevné zdraví, optimismus a životní spokojenost. Srdečně blahopřeji do Tvého pražského bytu v Příborské ul. 519, 199 00 Praha 9 – Letňany. Eduard Kazda

Dne 22. 1. 2005 proběhl v prostorách Národního domu na Smíchově 55. maturitní a 10. reprezentační ples Střední průmyslové školy technologie masa. Ples se vydařil! Vlastně nejen ples, ale i přátelské setkání absolventů, členů Českého svazu zpracovatelů masa a všech, kteří cítí SPŠTM jako svou školu. Děkujeme sponzorům za finanční dary i za ceny do tomboly. Na shledanou přátelé kdykoliv ve škole či za rok na plese. MVDr. Lubomír Rosůlek ředitel SPŠTM

3

Z D O M O VA – I N F O R M A C E

ČSÚ: Produkce masa loni meziročně klesla PRAHA (li) – V České republice se loni vyprodukovalo 473.623 tun masa, což bylo o 8,8 procenta méně než o rok dříve. Údaje, které nezahrnují produkci drůbežího masa, zveřejnil Český statistický úřad. Na výsledku se podepsala nižší výroba hovězího i vepřového masa. Produkce hovězího (včetně telecího) loni činila 96.660 tun a proti roku 2003 byla nižší o 10,6 procenta. Výroba vepřového klesla o 8,4 procenta na 376.723 tun. Tento pokles byl ale do určité míry kompenzován růstem výroby drůbežího masa o 2,6 procenta. „Po započítání drůbežího masa do celkové produkce se pokles výroby masa snížil na 5,5 procenta v porovnání s rokem 2003,“ uvedli statistici. Nižší byl i nákup mléka. Mlékárny ho za rok 2004 nakoupily necelé 2,5 miliardy litrů, což představuje

meziroční pokles o 1,4 procenta. Také v samotném prosinci se výroba masa snížila. Celková produkce představovala 38.400 tun a meziročně byla nižší o 15,2 procenta. Snížila se výroba vepřového i hovězího, větší propad produkce ČSÚ zaznamenal u vepřového. Situaci na trhu s vepřovým masem loni ovlivnil vstup České republiky do Evropské unie. „Po vstupu ČR do EU a liberalizaci obchodu začaly některé zemědělské podniky prodávat prasata do členských zemí EU za výhodnějších cenových podmínek. Nižší nabídka prasat na tuzemském trhu vyvolala růst cen zemědělských producentů jatečných prasat, který se začal projevovat již od března 2004. Růst cen jatečných prasat dosáhl maximální úrovně v prosinci 2004, kdy bylo vykázáno meziroční zvýšení o 33 procent. Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných prasat vzrostla v roce 2004 o 10,1 procenta v porovnání s předcházejícím rokem, z toho u prasat první třídy jakosti vykupovaných v mase o 11,6 procenta a u prasat první třídy jakosti vykupovaných v živém o 8,3 procenta. Průměrná cena jatečných prasat první třídy jakosti dosáhla v roce 2004 úrovně 33,01 Kč za 1 kg v živém a 41,95 Kč za 1 kg v mase,” uvádí ČSÚ. Podobná situace, pokud jde o ceny, byla i u všech kategorií jatečného skotu a mléka. V roce 2004 vzrostla meziročně průměrná cena zemědělských výrobců jatečných býků o 4,2 procenta, jatečných jalovic o 6,7 procenta, jatečných krav o 18 a jatečných telat o 16,1 procenta. Průměrná cena jatečných býků první třídy jakosti dosáhla v roce 2004 úrovně 38,27 Kč za kilogram v živém a 69,43 Kč za 1 kg v mase. Ceny zemědělských výrobců mléka začaly růst od dubna a tuto tendenci si udržely až do konce roku. Průměrná cena zemědělských výrobců mléka se v roce 2004 zvýšila meziročně o 3,1 procenta. Mléko nejvyšší třídy jakosti bylo nakupováno od zemědělců za průměrnou cenu 7,99 Kč za litr.

Stejně jako ostatní české masokombináty od poloviny minulého roku platil podnik více za vepřové maso. Kvůli tlaku obchodních řetězců se ale zdražení nepromítlo do cen výrobků. Podle Vítů se nyní cena prasat ustálila kolem 35 korun za kilogram živé hmotnosti. Podle něj ale letos ziskovost zpracovatelských firem sníží zdražování ostatních vstupů, včetně energií. Hodický podnik zaměstnává 150 lidí. Dlou-

PLZEŇ (bo) – Loňská velmi dobrá úroda obilí zlevní výkrm zvířat chovaných pro maso – například prasat a drůbeže. Vysoké výnosy se totiž projevily na nižší ceně krmných směsí. Díky tomu už klesly náklady na produkci vajec a nižší cena krmných šrotů pomůže i českému rybníkářství. „Tuna krmení, za které jsme vloni platili 5400 korun, teď stojí 4000. Kupujeme pro naše prasata šest druhů směsí, v průměru šetříme na tuně 700 korun,“ spočítal Pavel Bořík ze společnosti Integro na Rokycansku. Farma ročně odchová 8000 selat a přes 5000 prasat. Bořík ale upozorňuje, že ještě několik měsíců potrvá, než chovatelé prasat budou z levnějšího nákupu něco mít, zatím většina jen umazává předchozí ztráty, kdy jim zpracovatelé dávali za prasata ce-

ny hluboko pod výrobními náklady. Naopak okamžitý efekt zaznamenali na drůbežích farmách. „Díky nižší ceně krmných směsí jsme schopni produkovat vejce už za 1,30 Kč,“ uvedl jednatel firmy Česká drůbež Petr Červený. Farma ve Velkém Malahově na Domažlicku s roční produkcí 63 miliónů vajec nabízela odběratelům tento měsíc vejce za 1,58 Kč. Díky levnějšímu obilí a šrotu ušetří letos také Klatovské rybářství, které obhospodařuje 2200 hektarů vodních ploch a ročně prodá přes 1000 tun ryb. Ředitel Jaroslav Průcha uvedl, že úspora na krmení bude zřejmě jediným ziskem firmy. „Ceny rybího masa stejně asi budou stagnovat. Bojíme se zdražovat, nechceme, aby náš podíl na trhu nahradilo drůbeží maso,“ dodal.

Masokombinátu Polička loni klesla výroba o deset procent

Vysočina Hodice loni zvedla tržby o 15 procent na 380 miliónů Kč HODICE (Jihlavsko) (bo) – Masokombinát Vysočina Hodice loni meziročně zvedl tržby asi o 15 procent na 380 miliónů korun. Prodej se zvýšil především u trvanlivého salámu Vysočina, který se již na obratu podílí polovinou. Podnik začal vyvážet i na Slovensko. Ziskovost výroby byla přesto nižší než v minulých letech, a to kvůli zdražení vepřového masa. „Skončili jsme s menším ziskem, než jsme plánovali, ale zůstali jsme v černých číslech,“ řekl ředitel Jan Vítů.

Klesající ceny krmných směsí zlevňují výrobu masa i vajec

hodobě se zaměřuje na výrobu trvanlivých salámů, které již tvoří dvě třetiny produkce. Před několika lety zavřel vlastní porážku a postupně snižuje výrobu špekáčků a měkkých salámů. Podle Vítů díky specializaci roste produktivita výroby. Letos bude firma investovat do dalších kapacit na sušení salámů. Předloni podnik uvedl na trh nový druh Vysočina 1967. V tomto roce se totiž známá značka salámu začala v republice vyrábět, a to právě v Hodicích. Podle Vítů mají spotřebitelé o výrobek s tradiční recepturou zájem. „Málokterý nový výrobek má takový nárůst prodeje,“ poznamenal. Patří také mezi trvanlivé salámy, které po vstupu do EU začal podnik dodávat dvěma obchodním řetězcům na Slovensko. „Letos bychom chtěli vývoz na Slovensko ještě zvýšit,“ podotkl. Naopak v zemích bývalé evropské patnáctky se podniku nedaří prosadit, protože tamní obchodníci chtějí nakupovat za nízké ceny.

POLIČKA, Svitavsko (bo) – Masokombinát v Poličce na Svitavsku snížil loni výrobu přibližně na 20.000 tun masa a masných výrobků. Produkce oproti předchozímu roku klesla o více než deset procent. Na trhu sílí konkurence, určitou roli sehrál i vstup České republiky do Ev-

ropské unie a uvolnění vývozu, řekl ekonomický ředitel Luboš Kusý. Podnik podle něj nechystá větší propouštění, snižování nákladů je však nutné. „Zvažujeme produktivitu práce, přičemž hlavní je si uchovat profesionální řezníky,“ řekl. Regulují se především pracovní poměry na dobu určitou. Tržby firmy s přibližně 550 zaměstnanci přesáhly 1,7 miliardy korun oproti 1,9 miliardy korun v roce 2003. Celková výroba masa v Pardubickém kraji klesla podle posledních údajů ČSÚ loni za tři čtvrtletí meziročně přibližně o pět procent na 27.500 tun. Snížila se především produkce vepřového, a to o osm procent na 18.500 tun. „V první polovině loňského roku klesly výkupní ceny až na přibližně 33 korun za kilogram masa, což bylo i deset korun pod náklady,“ uvedl ředitel zemědělské společnosti ZEAS ze Starého Hradiště na Pardubicku Vladimír Řehounek. Současné ceny kolem 45 korun již lépe odpovídají situaci. Ztráty se však podle něj stejně nepodařilo vyrovnat. Výroba prasat se podle něj nadále vyplatí pouze velkým podnikům, které jsou schopny snáze snižovat náklady než menší producenti. Naproti tomu perspektivní je podle Řehounka výroba hovězího, které se začíná vyvážet za lepší ceny než v tuzemsku. ZEAS chová přibližně 560 krav a 150 býčků ve výkrmu.

Na Karlovarsku někteří farmáři omezí ztrátový chov prasat KARLOVY VARY (bo) – Na Karlovarsku někteří farmáři omezí chov prasat, který je pro ně po vstupu do Evropské unie nerentabilní. Aby vyhověli všem normám EU, museli by vynaložit značné částky na úpravu stájí. Při současných nízkých výnosech z prodeje vepřového masa ale menší chovatelé na úpravy nemají. S chovem prasat končí například Jan Hájek z rodinné farmy Mirotice na Bochovsku. „Ještě loni jsem měl 40 prasnic a 250 jatečných prasat. Dneska je spočítám na prstech. Zbylo mi jich šest, ale půjdou v příštích dnech taky pryč. S chovem prasat končím,“ řekl Hájek. „Nejde ani tak o rentabilitu chovu, ale o velké investice, které se pojí s normami Evropské unie, a ty se nám nemohou nikdy vrátit,“ poznamenal.

Podle ředitelky Zemědělské agentury Karlovy Vary Jitky Kočové se chov prasat nachází v situaci, kdy značná část chovatelských zařízení potřebuje modernizovat. „Jde hlavně o dodržení předpisů hygienických, zdravotních i řady dalších, souvisejících se zachováním životního prostředí bez negativních vlivů. Nezbytná je i obnova současných technologií a staveb, které byly mnohdy kvůli nízké rentabilitě chovu prasat v minulých letech zanedbávány,“ poznamenala Kočová. Jak dále řekla, statistika za rok 2004 sice není ještě úplně uzavřena, ale zemědělská agentura předpokládá další snížení stavů prasat a prasnic na Karlovarsku. „Očekáváme, že s chovem skončí především malí chovatelé,“ dodala Kočová.

Vaše chuť je tady! ESSA, spol. s r.o. centrální expedice Okružní 34 370 01 České Budějovice Tel.: 387 412 761 Fax: 387 412 481

ESSA, spol. s r.o. expedice 569 61 Dolní Újezd u Litomyšle 1 Tel.: 461 631 845 Fax: 461 616 920

e-mail: [email protected]

e-mail: [email protected]

taste unlimited...

Mistře, hned mi ho naporcujte, pekáč mám takhle velkej!

(sch)

ESSA, spol. s r.o. expedice Újezd nad Lesy Svojšická 300 190 16 Praha 9 Tel.: 603 839 238

4

ZE ZAHRANIČÍ

Firmy Boneco a Alima na berlínském výstavišti zabodovaly S P O L E Č N O U S N A H O U Z E M Ě D Ě L C Ů A P O T R AV I N Á Ř Ů JE ZLEPŠIT MARKETING

Zleva: Jan Veleba, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství a Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR na Grüne Woche.

Berlín/Praha – Na mezinárodním potravinářském veletrhu Grüne Woche, který se konal poslední lednový týden v Berlíně, byla hostitelskou zemí Česká republika. Přitom šlo o 70. ročník výstavy, která má ve světě velkou prestiž. Každoročně se na ni sjíždějí zemědělci a potravináři z celého světa. Jsou tam zástupci Evropské unie a na jako jedinou výstavu tohoto druhu přijímají účast zemědělští a potravinářští redaktoři nejen z Evropy, ale i Ameriky, Austrálie, Kanady, Asie, Japonska a Číny. Tato organizace profesních novinářů se jmenuje IFAJ. V překladu to znamená Mezinárodní federace zemědělských novinářů. Osobně se s mnoha z nich znám a na tiskové konferenci s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem se sešli skoro všichni, takže sál byl zaplněn do posledního místa a na jeho vystoupení reagovali jako praví profesionálové. Když řekl, že si zemědělci vstupem do Evropské unie polepšili, holandský kolega chtěl hned vědět, kam ale tyto peníze z EU konkrétně šly. Na co, zda se jejich příliv neminul účinkem. Ministr Palas vysvětlil nutnost modernizace potravinářských a zemědělských provozů, podporu ekologie atd. Odpověděl ke spokojenosti tazatele, následovala hned ale další otázka, tentokrát od Ira. Chtěl slyšet něco o rozvoji venkova, zda i tam má dopad peněz z Bruselu příznivý ohlas. Další se ptal na podpory a jejich růst ve smyslu dalšího účinného vynakládání evropských peněz. Ministr bodoval a dá se říci, že diskuse novinářů po skončení tiskové konference byly pozitivní. Palas obstál na výbornou. Byl přímočarý a nic nelakoval na růžovo, to novináři rozpoznají. Ministr také na veletrhu procházel jednotlivé pavilóny, všímal si a hovořil s účastníky. Má jasné představy o nutnosti ještě víc propagovat české potraviny jak doma, tak v zahraničí. Nad tím se konkrétně zamýšleli i zástupci potravinářů a zemědělců.

ní maďarskou expozici, kde to hučelo jako v úle a návštěvníků a degustátorů bylo stále dost. „Byli jsme se podívat u Rusů. To je srovnatelný trh, pokud budu porovnávat s trhem Evropské unie. Mají na vysoké úrovni balení potravin a jejich sortiment je obrovský. Uvědomuji si, jak rychle se vše mění a jak konkurence narůstá. Dnes nejde o to mít kvalitní výrobek, nutné je mít marketing a umět výrobek prodat. V době velkých nadnárodních společností, které to umějí, je nezbytné dokázat jak vyrobit, tak i kvalitně a dobře prodat. Malé firmy to tak dobře zřejmě neumějí a nemají i peníze na prezentaci, i nad tím jsem se zamýšlel,“ přiznal Camplík. Myslím si, že šance pro nás tady jsou a my jich musíme umět využít,“ dodal.

PO ČASE JSEM BYL HRDÝ NA TO, ŽE JSEM ČECH Jan Veleba, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství, mu v tomto názoru sekundoval. „Myslím si, že se budu názory na toto téma s panem prezidentem Camplíkem shodovat. A pokud se ještě vrátím k českému večeru během zahajovacího ceremoniálu na Grüne Woche, mohu říci jediné. Po čase jsem byl skutečně velmi hrdý na to, že jsem Čech. Bylo to na úrovni a nebylo se za co stydět. Počínaje vystoupením Jaroslava Palase, jako reprezentanta České republiky, až po kulturní ztvárnění večera, jehož hvězdou byl Karl Gott a tohoto úkolu se zhostil výborně i jako konferenciér, vše bylo na vysoké úrovni. I následující pohoštění bylo na úrovni a nebyli jsme zemí u snědeného krámu, jak se to dalo metaforou vyjádřit v minulosti při prezentaci jiných zemí,“ pochvaloval si Veleba. „I naše účast na veletrhu byla formou staročeského městečka udělaná velmi dobře a některé firmy byly v záplavě ochutnavačů a nakupujících,“ říkal Veleba. Podotknul, že v kvalitě a nabídce sortimentu jsme srovnatelní s ostatními, ale pokud jde o marketing, to máme co dohánět. Zejména pokud jde o německou CMA, marketingovou agenturu, která již na evropském trhu propaguje vlastní potraviny více než 30 let. „S projekty na vytvoření marketingové agentury jsme začínali v Česku před třemi roky a říkali jsme, že první tři roky by se peníze na její činnost měly uvolnit jak ze státních prostředků, tak z fondů EU. Potom jsme již počítali s penězi od zemědělců, kteří by je dávali v miniaturních dávkách z každého prodaného kusu jatečných zvířat, z každého litru mléka a vejce nebo třeba i obilí. Němečtí farmáři takto na svou marketingovou organizaci platí v haléřových položkách a ročně do její kasy nastřádají milióny korun. Marketingová agentura se jim ale velmi vyplácí a my máme skutečně nejvyšší čas zlepšit a urychlit činnost domácí marketingové agentury,“ řekl Camplík. „Vím, že se moje slova nesetkají s potřebným ohlasem a budu dokonce za to i třeba kritizován, ale je to nutné. Zatím v marketingu nejsme srovnatelní se zeměmi bývalé evropské patnáctky, ale mohou nás rychle předhonit i takové země, jako je Polsko a Maďarsko a to jen tím, že dokáží lépe svou produkci nabídnout a zobchodovat,“ dodal Camplík. Spolu s Janem Velebou se shodli na tom, že zlepšit činnost marketingové organizace a udělat vše pro její co nejlepší činnost není jen úkolem ministerstva zemědělství, ale i Potravinářské a Agrární komory, jednotlivých profesních uskupení a svazů. Je to v zájmu jak zemědělců, tak potravinářů.

e n ü r G oche W

ČESKÁ EXPOZICE BYLA NA VÝBORNOU, CHYBĚLA JEN ČESKÁ HOSPODA „Tak jak jsem byl minule ke Grüne Woche kritický, tak tentokrát musím uznat, že vystoupení a prezentace České republiky bylo na úrovni. Byl jsem naposledy na tomto veletrhu před dvěma roky a tak mohu srovnávat. Zlepšila se i česká expozice a celkový dojem, který udělala Česká republika jakožto hostitelská země, je výborný. Myslím si, že příště by české potravinářské firmy měly na Grüne Woche prodávat své výrobky; tím by si snížily náklady a z část z nich by už snáze pokryla marketingová agentura,“ řekl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. „Chyběla mi v české expozici jen česká restaurace, ještě víc by to posílilo stánek,“ narážel Camplík na soused-

NA ČESKÉ HOŘČICE SE STÁLA FRONTA „Fantasticky jde pivo a roční nárůst exportu je 45% a to je neuvěřitelné. Pivo má zřejmě největší šance. I ostatní by mohli ale zlepšit vývoz, na evropském trhu jsou stále určité možnosti,“ konstatoval představitel Potravinářské komory. Když jsem viděl, jak firma Alima a Boneco na veletrhu Grüne Woche bodovaly a jak jejich výrobky šly na odbyt a na hořčice a majonézy stály návštěvníci frontu, je to ohromný pocit, měl jsem radost, je to vynikající a této šance by měli využít i ostatní,“ svěřil se s radostí Camplík. Jak dále řekl, na veletrhu se i jednalo a jedním z takových podnětů, který vzešel z bilaterální schůzky mezi zástupci českého a saského ministerstva zemědělství, byla účast českých potravinářských firem na chystaném potravinářském veletrhu na podzim v Lipsku. I když Jaroslav Camplík neupřesnil, napadlo mne jediné. To bývá vždy listopadová FleiFa, velmi hezký veletrh řezníků a lahůdkářů, kde se účastní i další potravinářské obory. S touto spolkovou zemí je dobré úzce spolupracovat mimo jiné i z jednoho prostého důvodu, jsou nám nejen teritoriálně blízcí, z minulosti pamatujeme na velkou výměnu zboží mezi oběma státy a víme o různých potravinách, které na trhu byly a nyní je už nevidíme. Totéž říkají Němci. Lze jen vzpomenout na pár výrobků, jako byly třeba různé rybí konzervy s omáčkami nebo konzervované rybí polévky, které jsme kupovali z bývalé NDR a dnes se z trhu ztratily. Totéž ale říkali němečtí potravináři a dodávali, že i oni měli rádi některé české produkty, které již na jejich trhu nejsou. Sasové mají velkou chuť se na český trh vrátit, proto jejich marketingová organizace dělala po dva uplynulé roky velké výstavy masných, mléčných a rybích výrobků včetně cukrovinek a pečiva v pražském hotelu Intercontinetal. „My bychom měli dělat totéž, vůle oboustranná tady je,“ potvrdil Jaroslav Camplík.

Marketing a zase jen marketing Na Grüne Woche jsme se potkaly s královnou párků, ráda nám předvedla svou slavnostní „kytičku“ z párků.

Veletrh Grüne Woche v Berlíně slavil letos 70. ročník. Slavnostní večer byl v duchu České republiky, která byla hostitelskou zemí. Zpíval Karel Gott a tančil soubor Národního divadla. Hostili potravináři a pivovarníci. Fota E. Línková

Berlín/Praha – I náměstek pro potravinářství z ministerstva zemědělství Zdeněk Růžička pochvaloval českou expozici na Grüne Woche. Jeho dalším postřehem byla jako u ostatních českých odborníků nutnost zlepšit marketing a nabídku českých potravin. „Grüne Woche je výkladní skříní světového zemědělství a potravinářství. Má již sedmdesátiletou tradici a je na špičce ve výstavnictví. Předvádí na ní potraviny 25 států Evropské unie, jsou tam ale i potraviny z Ameriky, Austrálie, Asie. Právě na takovéto výstavě si člověk uvědomí sílu konkurence a co je třeba udělat pro to, aby naše země obstála v této soutěži. Největší handicap máme v marketingu, to si musíme přiznat a něco pro jeho zlepšení udělat a to co nejdříve,“ uvedl Růžička. „Je potřeba se poučit u konkurence. Na veletrhu byla spousta krajových specialit, i my je máme. Je na ministerstvu zemědělství, marketingové agentuře, Potravinářské komoře, ale i na jednotlivých firmách, aby napříště na tomto veletrhu, který je jistě z obchodního hlediska prestižním, byla naše účast širší a nabídka komplexnější a reprezentativnější. Soustřeďujeme se každoročně především na nápoje, jsou zde ale i jiné záležitosti, jiné potravinářské obory, které mají také co nabídnout návštěvníkům veletrhu,“ uvedl Růžička. Německo napří-

klad na veletrhu dobře prezentovaly i malé rodinné firmy. Škála jejich produkce byla obrovská. U potravin z malých farem a rodinných podniků bylo vidět, s jakou nápaditostí se vyrábějí, balí a nabízejí. Má to nesmírný vliv na příjezdovou turis-

Kvalitní masné výrobky na veletrhu Grüne Woche nemohly chybět.

tiku, která je nesporně vázaná právě na dobré potraviny a jejich nabídku. Ne náhodou se v posledních letech velmi rozmáhá kulinární turistika, kdy cestovní kanceláře a turistické centrály organizují cesty nadšenců za dobrotami do určitých regionů své země. I to lze provozovat u nás a není čas dlouho váhat. I Zdeněk Růžička navštívil ruský pavilon a tam si uvědomil sílu trhu Ruské federace. Ještě v roce 1994 měl pavilon výstavní plochu 40 metrů čtverečných, letos 2,5 tisíc metrů čtverečných. „Jednali jsme během veletrhu i s představitelem veterinární ruské správy. Rádi bychom zlepšili spolupráci. Upozornili jsem i na přísnost veterinárních kontrol u firem masného a drůbežářského průmyslu, a jak jsme byli vyrozuměni, budou následovat obdobné kontroly rostlinolékařů. Tyto kontroly se dotknou skladů s obilím. Půjde o další netarifní opatření, musíme jednat s ruskou stranou, protože zájem České republiky je dostat se víc s potravinami na ruský trh. Evropská unie si s Ruskou federací neví moc rady. My jsme se vstupem do Evropské unie zrušili veškeré smluvní vztahy, které jsme s Ruskou federací měli, musíme navázat na dřívější dobré vztahy a pevné vazby. Je to věcí dalšího vyjednávání,“ uzavřel Růžička. E. Línková

5

ZE ZAHRANIČÍ

Prasečí ostrov v Indickém oceánu

Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas při projevu na slavnostním zahájení jubilejního 70. ročníku Mezinárodního veletrhu Grüne Woche.

Úvaha nad právě uplynulým ročníkem veletrhu Grüne Woche Pro Českou republiku byla nepochybně velká čest, že se zúčastnila slavnostního zahájení jubilejního 70. ročníku Mezinárodního veletrhu Grüne Woche v roce 2005 poprvé jako partnerská země. Tento světově proslulý potravinářský veletrh má pro nás jako zemi z bývalého východního bloku ještě další rozměr. I v dobách před rokem 1990 byl Berlín jedním z mála míst, které tvořilo jakýsi most mezi Západem a Východem a kde se u příležitosti této akce mohli setkávat odborníci ze zemědělského a potravinářského sektoru prakticky z celého světa. Naše republika není přitom na Grüne Woche nováčkem. Řadu let se zástupci našich potravinářů se svými produkty této prestižní akce účastnili původně v rámci společné československé expozice a od roku 1993 pak jako samostatná národní expozice. Letošní jubilejní ročník Grüne Woche byl významný také z dalšího důvodu: letos se poprvé setkali potravináři a zemědělci v rámci „nové“ Evropské unie. Tento historický mezník se projevil oproti minulým letům daleko větším a širším zastoupením potravinářských firem z původních kandidátských zemí, Českou republiku nevyjímaje. Pojetí české expozice, evokující typické české městečko, bylo poetické a trefně připomínalo romantiku českého maloměsta. O jednotlivých vystavovatelích z řad českých firem a o výrobcích, které na výstavě nabízeli, se psalo již dost a možná ještě napíše. Řeknu jen tolik, že bylo určitě dobrým počinem, že se letos rozhodlo výstavy zúčastnit více českých producentů z více potravinářských oborů než v předešlých ročnících. Těmto výrobcům bylo určitě jasné, že nyní, po rozšíření Unie o nové členy a tím i zóny volného trhu je nanejvýš potřebné dát o sobě jasně vědět a zaujmout spotřebitele v rámci celé EU. Můj výsledný dojem byl, že mezi záplavou dalších vy-

stavujících zemí Česká republika rozhodně nezapadla a reprezentovala velmi důstojně náš potravinářský sektor. Jsem nicméně toho názoru, že by české expozice na příštím ročníku Grüne Woche přispěla určitá změna ve smyslu ještě vstřícnějšího, chcete-li dokonce „agresivnějšího“ přístupu směrem k návštěvníkům-spotřebitelům a k potenciálním obchodním partnerům. Hovořím například o zřízení typicky české hospůdky, kde by se nabízela široká škála českých specialit teplé kuchyně za doprovodu živé hudby, o vystoupení folklórních souborů tanečníků a zpěváků a podobně. Hovořím zkrátka o tom, obohatit českou expozici o akce a dynamické prvky, které více vtáhnou do děje návštěvníky, hovořím o vytvoření výraznější „show“, za účelem upoutat pozornost návštěvníka na první pohled a zaujmout ho trvalejším způsobem. Dle mého názoru je to tím potřebnější, čím silněji se bude projevovat konkurenční tlak především ze strany nových členských států. Podobné pojetí je dle mého názoru také zcela v souladu s výrokem komisařky pro zemědělství, paní Fischer-Boel, při zahájení veletrhu, že nejdůležitější je v současné době konkurenceschopnost. Rád bych ujistil naše potravináře, že ministerstvo zemědělství i já osobně bereme nesmírně vážně potřebu podpořit zvyšování konkurenceschopnosti českých produktů doma i za hranicemi republiky, především prostřednictvím činností, které rozvíjí odbor marketingu při Státním zemědělském intervenčním fondu. Přál bych si, aby spolupráce výrobců s tímto odborným útvarem byla čím dál intenzivnější a plodnější ku prospěchu celého potravinářského průmyslu a zemědělského sektoru vůbec. Jaroslav Palas, ministr zemědělství České republiky

Letecká známka z roku 1990 nám dobře představuje Prasečí ostrov s rozsáhlými zátokami, mysy i hornatým sopečným vnitrozemím. Nachází se zde i bizarní hora Richard-Poy, Mexické Sedlo, Jižní stěna, Tlakový hrnec, Pět velikánů, Jehličnatá zátoka, mysy Zklamání a Zapomenutí a samozřejmě i Prasečí údolí.

Lodě prozkoumaly důkladně magNa přání jednoho čtenáře jsem po mnoLovci tuleňů a rypoušů se naučili na poha a mnoha letech s příchodem zimy 2005 netický rovník, aby pak následovně na- břeží sbírat ptačí vejce. Přiváželi jich někdy objevil pro čtenáře Řeznicko-uzenářských vštívily 31. ledna 1840 Trinidad, což je i plný člun. Jedno vejce albatrosa váží více kamenitý ostrov u Jižní Ameriky. Plavi- než jednu libru (450 gramů) a chutná znanovin málo známý Prasečí ostrov. Prasečí ostrov náleží k Francouzským dla směřovala dále k ostrovu Svaté He- menitě. Také mláďata jiných ptáků byla pojižním a antarktickým územím, jeho ná- leny. Zde námořníci vyhledají prázdný važována námořníky za vítanou pochoutzev Île aux Cochons je francouzský. Os- dům, kde strávil vyhnanství francouz- ku. Rudé jezero na vrcholu ostrova Possestrov leží na 45°05‘ jižní šířky a 50°15‘ vý- ský císař a uchvatitel Napoleon. Úče- sion bylo zase hustě osídleno divokými chodní délky. Crozetovy ostrovy, k nimž lem návštěvy ostrova však bylo zřízení kachnami. Lovci si přivezli i psy, kteří jim tento ostrov náleží, objevil šťastně roku magnetické observatoře. To se posád- pak pomáhali kachny chytat. 1772 francouzský mořeplavec Nicolas Marion-Dufresne. Od tohoto roku patří souostroví k vlastnictví (possession), které je považované za nedílný majetek koruny francouzského krále. Prasečí ost-

K důležitým rybám v Indickém oceánu náleží rod Notothenia z podřádu Perciformes, do něhož patří téměř tři čtvrtiny žijících jihopolárních druhů. Tyto ryby nemají typický plynový měchýř a dosahují délky jen asi 35 cm. Velmi bizarní mořské tvory představuje čeleď Channichthyidae. Tyto ryby nemají na těle žádné šupiny. Hlava s obrovskou tlamou zabírá třetinu až polovinu těla.

rov se tak stal v průběhu sedmdesátých let 18. století nedílnou součástí francouzské námořní historie. Crozetovo souostroví se rozprostírá uprostřed Indického oceánu na ploše asi 150 km2. Skládá se ze skupiny pěti větších ostrovů a 15 skalních útesů. Nejvýznamnější je ústřední ostrov Possession, který je asi 20 mil dlouhý a 10 mil široký. Na něm se nachází i osada s poštou Alfred Faure. K souostroví náleží i Prasečí ostrov, který představuje jen asi třetinu největšího ostrova. Dále sem patří Îles des Apôtres (ostrovy Věrozvěstů), Îles des Pingouins (Tučňáků) a Východní ostrov. Klimatické podmínky Corzetova souostroví jsou celkem velmi příznivé, takže se v rovinné oblasti dá úspěšně pěstovat i méně náročná zelenina. Jinak je sopečný ostrov převážně hornatý.

Zdařilá prezentace našich pekařských výrobků na Grüne Woche.

ce podařilo, a tak mohla výprava pokračovat plavbou až do Simonovy záPlavba na Prasečí ostrov toky v blízkosti afrického mysu Dobré Zvědaví námořníci z lodi Erebus se naděje. Zde byla zřízena další pozoro- brzy vypravili na blízký Prasečí ostrov. vací observatoř. Ten oplýval nezvykle velkým počtem

Vysloužilé námořní lodě plují na jih 20. září 1839 vypluly z přístavu Morgate dvě vysloužilé lodě. Obě byly součástí významné výpravy velitele kapitána Jamese Rosse, směřující k jižnímu pólu. První z plavidel byl Erebus (Podsvětí) a druhý Terror (Hrůza). Obě lodě patřily ke starým válečným korábům britského námořnictva. Velitelem menší lodi Terror byl kapitán Francis R. Crozier. Rossova výprava měla provádět dlouhodobě studium moře, geologie, meteorologie a přírodopisu. V popředí zájmu však byl neprozkoumaný zemský magnetismus a hledání jižního magnetického pólu.

Obě lodě pokračovaly dále v plavbě směrem na jihovýchod. 21. dubna 1840 spatřili členové posádky jižní pobřeží ostrovů Prince Eduarda. U souostroví se lodě rozdělily, jedna plula podél jižních břehů, druhá naopak k severu. Bylo však předem dohodnuto, že se opět setkají u archipelagu nesoucího jméno Crozet.

Znovuobjevené ostrovy Kapitán James Ross na lodi Erebus obdržel již předem zprávu o tom, že na jednom z ostrůvků v Indickém oceánu sídlí lovci tuleňů. Tito mohli být buď na ostrově Possession nebo Východním, kde se vyskytovalo velké množství rypoušů sloních. Jak se později ukázalo, byl to právě ostrov Possession. Celkem tady žilo a pracovalo 11 mužů, kteří vůbec netrpěli nedostatkem potravy. Základem jejich ostrovní stravy byl úspěšný rybolov. Nej hojnější rybou v souostroví byla v polovině 19. století malá treska skvrnitá – nothotenie. Tato jižní mořská ryba je typická velkou tlustou hlavou. Lovci ji nejprve sušili na skalách a později i jedli. Mimoto pojídali s oblibou jazyky a ploutve z rypoušů, které lovili především pro kůže. Jedna americká nákladní loď přivezla na Possession několik koz, kterým se zde výborně dařilo. Bylo to především díky dobré pastvě a dlouhé hrubé trávě, která zde od nepaměti roste. Kozy si také oblíbily společnost lovců a tak za celých 15 let nezdivočely. Odměnou osamělých mužů bylo čerstvé kozí mléko.

vepřů, které sem dopravil již v roce 1834 kapitán Distance. Prasata se za uplynulých šest let natolik rozmnožila, že se příchozí muži museli mezi nimi téměř protlačovat. Byla to pro všechny potenciální lovce příznivá zpráva, a prasata se v budoucnu pak stávala snadnou kořistí všech připlouvajících námořníků. Prasečí ostrov si získal mezi námořníky značný ohlas, ale také oficiální název Île aux Cochons, což znamená doslova „Ostrov na prasatech“. Kapitán James Ross se svou lodí Erebus opustil brzy francouzské souostroví a odplul východním směrem na Kerguleny, kterých bylo dosaženo 12. května 1840. Kerguleny jsou jako celek mnohem větší, ale také velmi zajímavé. Na ostrovech rostly kdysi v minulosti mohutné lesy. Vlivem sopečné činnosti byly úplně zničeny, takže bychom je dnes na souostroví marně hledali. Neméně zajímavá je i historie objevení, neboť Kerguleny i Crozetovy ostrovy byly objeveny ve stejném roce Nicolasem Marion-Dufresne. Když na Kerguleny připlul v roce 1776 velký anglický mořeplavec James Cook, byly ostrovy již čtyři roky majetkem Francie. Člověka určitě napadne všetečná myšlenka, jak je to s prasaty dnes. Bohužel, povedení a chutní vepři byli vyhubeni, a tak zůstali na Île aux Cochons již jen v názvu ostrova. Antonín Boháček

6

ZE ZAHRANIČÍ

Rusko zvýšilo dovozní kvóty na maso Dovozní kvóty vepřového masa v Rusku se v roce 2005 zvýší na 467 000 tun (v roce 2004 byly 450 000 tun). Evropské unii bylo přiděleno 236 000 tun (vzhledem k 227 300 tun v roce 2004) a USA 53 800 tun. Koncem minulého roku to uvedlo ruské ministerstvo zemědělství. Rovněž stoupne i kvóta mraženého hovězího masa, a to ze 420 000 tun na 430 000

Vývoz vepřového masa z ČR (v tunách) Vývoz hovězího masa z ČR (v tunách) Vývoz drůbežího masa z ČR (v tunách)

tun (pro EU z 331 800 tun na 339 700 tun). Kvóta pro chlazené hovězí maso zůstane nezměněna, a to ve výši 27 500 tun. Stejně tak i kvóta pro drůbeží maso, jež dosahuje 1,05 mil. tun (z toho je pro EU vyčleněno 205 000 tun a pro USA 771 900 tun). Certifikace zpracovatelských závodů, požadovaná ruskou stranou, u nás probíhá.

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004*

7 285

19 060

5 791

4 054

8 154

16 106

9 145

13 865

2 414

1 396

2 249

1 476

12 576

6 365

1 997

10 770

3 873

3 012

4 473

7 479

9 341

9 651

12 876 23 370

Poznámka: * leden až listopad

VÚZE

Palas nesouhlasí s návrhy zakázat kastraci prasat BRUSEL (bo) – Česká republika bude proti případným návrhům evropské legislativy směřujícím k zákazu kastrace prasat, řekl v Bruselu ministr zemědělství Jaroslav Palas. Reagoval tak na požadavky Švédska a dalších severských

zemí na pravidelném zasedání ministrů zemědělství EU. „Byl by to velký zásah do naší praxe výkrmu,“ vyložil. Dodal, že severské země porážejí prasata, když mají zhruba 80 kilogramů, zatímco v Česku

je zvykem je krmit asi do 110 kg. „My prostě kanečky kastrovat musíme, jinak by to mělo vliv na kvalitu masa,“ uvedl. Dodal, že se nebrání jakékoli diskusi o větší ochraně zvířat, v tomto bodě však ustoupit nelze.

KRÁTCE ZE SVĚTA V Holandsku vyvíjejí novou metodu na stanovení jakosti masa na jatkách Na základě již dosažených výsledků výzkumu prováděného v Ústavu pro veterinární vědy v Lelystadu jde stanovit jakost vepřového dva dny po porážce, a sice pomocí metody blízké infračervené spektrometrie (NIRS). Výbor pro skot, maso a vejce (PVE) nyní zjišťuje, zda lze tuto technologii použít na porážkové lince. Bez ohledu na způsob konečného použití masa zákazníci kupující holandské vepřové požadují vysoce kvalitní výrobek bez výkyvů v jakosti. Ať je maso určeno k maloobchodnímu prodeji jako čerstvé nebo je dodáváno jako surovina k výrobě vařených či uzených masných výrobků, vždy je u dodávek vyžadována konzistentní jakost. Jednotné jakosti je primárně docíleno kontrolou výroby. Mělo by být též možné stanovit jakost u každého jednotlivého kusu masa. Jestliže bude možné stanovit jakost masa v den porážky, bude to pro výrobu znamenat velkou výhodu. U řady jednoduchých metod jako je stanovení pH 45 minut po porážce či odečet teplot se ukázalo, že v předpovědi konečné jakosti masa mají pouze omezenou hodnotu. Dřívější americký a dánský výzkum ukázal, že použití metody NIRS v den porážky může poskytnout další užitečnou informaci o budoucí jakosti masa. PVE proto zadal Ústavu pro veterinární vědy projekt k vývoji metody na bázi NIRS (pravděpodobně ve spojení s jinými metodami) k předpovědi jakostních parametrů v den porážky. Projekt má být ukončený po roce a jeho konečným cílem je zdokonalená metoda měření jakosti, která umožní klasifikaci vepřových půlek „on line“ – již na porážkové lince. Očekává se též, že metoda bude použitelná ve zpracovatelských závodech ke kontrole příchozích dodávek masa.

AlphaSan – nový antimikrobiální prostředek Vědecký panel pro potravinářská aditiva, pomocné látky a materiály přicházející do styku s potravinami Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dal zelenou novému antimikrobiálnímu přípravku AlphaSan firmy Milliken & Company. Tento přípravek byl certifikován jako vhodný pro kontakt s potravinami. Certifikace se vztahuje na všechny země Evropské unie a dovoluje, aby AlphaSan byl používán ve všech potravinářských aplikacích. Obdobné schválení pro Severní a Jižní Ameriku je již na cestě. Základní složkou AlphaSanu jsou sloučeniny stříbra, které inhibují růst bakterií, plísní a jiných mikroorganismů, které způsobují kažení potravinářských výrobků, ztrátu barvy či vývoj zápachu. Přípravek má širokou škálu použití při produkci potravin a nápojů a při komerční výrobě ledu.

Atria expanduje do Pobaltí Finský zpracovatel masa, skupina Atria, získala za nezveřejněnou cenu podíl ve svém litevském protějšku, společnosti Saltuva. Stalo se tak v rámci strategického plánu Atrie, jehož cílem je expandovat na rych-

le rostoucím a rozvíjejícím se pobaltském trhu masa. Součástí akvizice je nový závod budovaný firmou Saltuva Vilnius, jehož výstavba má být dokončena v příštím roce. Atria získala v litevské společnosti menšinový podíl. Většinový podíl zůstává i nadále v rukou dosavadního výkonného ředitele, který hlavou společnosti zůstává i do budoucna. Výrobky Saltuvy prodávané pod hlavní obchodní značkou Vilniaus Mesos Kombinatas jsou mezi spotřebiteli velmi oblíbené. Získání podílu v Saltuvě je prvním krokem finské společnosti směrem k vybudování silné pozice v Litvě (3,5 miliónu obyvatel), největším z trhů pobaltských republik. Podíl Saltuvy na místním trhu je v současnosti okolo 10 procent, celkový obrat činí asi 10 miliónů euro. V minulých letech Atria expandovala především v severských zemích. Poslední přírůstek z této oblasti, který obohatil její portfolio, je švédská skupina Samfoods. Finská společnost v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2004 zvýšila obrat o 14,8 procenta na 173,8 miliónu euro. V následujících částech roku došlo též k silnému růst, který byl tažený zejména operacemi ve Švédsku. Zde Atria působí pod jménem Lithells. Ve Finsku vlastní firmu Lihaja Säilyke produkující studené nářezy a saláty prodávané pod hlavní obchodní značkou Forssan.

Velká Británie: skandál s vepřovým masem „vylepšeným“ vodou Při běžné kontrole tepelně neopracovaného vepřového masa prodávaného v supermarketech zjistila obchodní inspekce hrabství Shropshire, že vedle normálního syrového vepřového masa se prodává i vepřové „vylepšené „ injikovanou vodou s aditivy. Toto maso je dokonce označováno za výběrové a často se prodává i za vyšší cenu než normální vepřové. Britská obchodní inspekce požaduje po Úřadu pro potravinové standardy, aby učinilo opatření, které by vedlo ke zřetelnému označení vodou „fortifikovaného“ masa, aby spotřebitelé věděli, co si vlastně kupují a za co platí. Inspekce ve Shropshire zjistila, že některé výrobky s přidanou vodou obsahovaly pouze 87 procent masa; že průměrná cena plátků krkovičky z konvenčního vepřového byla 6,92 liber za kilogram, zatímco z vodou doplněného masa to bylo 7,30 liber/kg; v některých případech bylo vodou obohacené maso prodávané jako výběrové maso za vyšší cenu; toto „vylepšené“ maso bylo v chladicích pultech umístěno ve stejném prostoru jako maso konvenční, takže vizuálně bylo prakticky od konvenčního nerozpoznatelné. Mluvčí shropshirské obchodní inspekce ke zjištěním sdělil: „Praxe přidávání vody do šunek a kuřecích výrobků je již běžným jevem, ale až doposud si spotřebitelé mohli být jisti, že alespoň syrové vepřové maso je opravdové a nefalšované. Informace o přidané vodě byla vždy uvedena velmi malým písmem a některé takto ošetřené maso bylo označováno za výběrové, mimořádně šťavnaté maso. Zkušenost ukazuje, že jakmile některá společnost přijme marketingové praktiky tohoto typu, potom se tato praxe velmi rychle šíří. Spotřebitelé mohou očekávat, že se budou stále častěji setkávat s falšovanými masnými výrobky se stále

To by byl mrazák! Sem by se vešlo masa!

(sch)

• KRÁTCE ZE SVĚTA nižším a nižším podílem masa - dokud se proti tomu něco nepodnikne, a to velmi rychle.“ Britská obchodní inspekce a Rada hrabství Shropshire požadují, aby informace o přidané vodě byla v označení masa napsána stejně velkým písmem jako ostatní informace o výrobku, aby tak nakupující mohli od sebe rozpoznat konvenční a upravené výrobky na první pohled. Masné výrobky s přidanou vodou by měly být umístěny separátně od výrobků konvenčních, a tato sekce v supermarketech by měla být zřetelně označena „masa s přidanou vodou“, aby kupující věděli, kde hledat syrové a kde upravené maso. Konečným cílem těchto opatření je to, aby spotřebitelé přesně věděli, za co a kolik platí, a na základě těchto údajů mohli udělat informovaný výběr.

Scotch Beef – značka s chráněným zeměpisným označením Evropská unie uznala geografický status značky Scotch Beef (Skotské hovězí). Unie přiznala nové chráněné zeměpisné označení pro definici skotského hovězího. Oficiální definice této značky masa - výrobek pochází ze skotu narozeného, odchovaného v průběhu celého života, poraženého a jatečně upraveného v označené oblasti. Zvířata budou vyprodukována a porážena v souladu se schematy jakosti akreditovanými jako evropská norma EN 45011 a v souladu se stejnými normami, způsobem a frekvencí hodnocení, jaké byly určeny žadatelem o udělení statusu PGI pro značku Scotch Beef. Nová definice nabyla účinnosti koncem roku 2004. Zástupce Quality Meat Scotland - skotské organizace zabývající se propagací a podporou prodeje skotského masa sdělil: „Celý skotský průmysl produkce hovězího se na tuto změnu již nějakou dobu připravoval. Nová definice posílí značku Scotch Beef, která je již dlouho uznávaná po celém světě.“

Používání antibiotik v živočišné výrobě se v Nizozemí snížilo Veterinární využití antibiotik v Nizozemí se v roce 2003 ve srovnání s rokem předchozím snížilo o 2 procenta. Tento údaj nezahrnuje snížené použití antibiotik jako součást živočišných krmiv. Jako součást živočišných krmiv přestalo antibiotika používat mnoho nizozemských výrobců a to již řadu měsíců před termínem zákazu jejich používání ke krmným účelům. Zákaz má vstoupit v platnost 1. ledna 2006. K léčebným účelům smějí antibiotika v Nizozemsku předepisovat a aplikovat pouze veterinární chirurgové. Nizozemské schéma zajištění bezpečnosti potravin známé jako IKB (integrovaná kontrola potravinového řetězce) obsahuje i další dodatkové požadavky na používání těchto antimikrobiálních léčiv. Některá antibiotika, označovaná jako vícedruhová léčiva, smějí být používána u různých živočišných druhů. Ze statistických údajů tedy není možné specifikovat používání antibiotik podle jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Celkové léčebné použití antibiotik pro všechny živočišné druhy dohromady vyjádřené v kilogramech

aktivní složky se snížilo přibližně o 2 procenta. Pokud by se uvažovalo o antibiotikách použitých pouze u jednoho živočišného druhu, potom například u prasat je doloženo snížení použití těchto léčiv o 8 procent.

Probiotická kultura Bactoferm inhibuje růst listerií v masných výrobcích Kontaminace patogenem Listeria monocytogenes je vážným problémem u řady masných výrobků určených k přímé spotřebě (bez předchozí tepelné úpravy spotřebitelem), např. u párků či výrobků, které jsou krájené a balené až po tepelném opracování v průběhu jejich výroby. Populace bakterií produkujících kyselinu mléčnou jsou v těchto výrobcích zničeny při jejich tepelném opracování. Kyselina mléčná inhibuje růst listerií a jiných patogenních bakterií kontaminujících potraviny. V nepřítomnosti mléčných bakterií jsou masné výrobky potom náchylné k druhotné kontaminaci listeriemi a hnilobnými bakteriemi. Chr. Hansen vyvinul preparát B-SF-43, což je bioprotektivní kultura určená pro masné výrobky k přímé spotřebě. B-SF-43 prodávaný pod obchodním názvem Bactoferm významným způsobem inhibuje růst kmenů Listeria monocytogenes jako přirozená a velmi účinná alternativa k chemickým aditivům. Bactoferm B-SF-43 je jednodruhovou kulturou mléčné bakterie kmene Leuconostoc carnosum 4010, který byl izolován z vakuově baleného masného výrobku. Bactoferm stabilizuje nebo redukuje růst několika kmenů L. monocytogenes v řadě vakuově balených masných výrobků nebo výrobků balených v modifikované atmosféře, a to díky kompetitivnímu vytlačení patogena a produkci bakteriocinu. Kultura se na masné výrobky aplikuje postřikem buď již při jejich krájení, anebo se nakrájené a naskládané plátky postříkají přímo v obalu těsně před jeho uzavřením. Přípravek byl dán k posouzení veřejným i soukromým institucím včetně asociace Evropského masného průmyslu.

Hamburgery pro severokorejské studenty Podle zprávy agentury Associated Press si severokorejští vysokoškolští studenti mohou od roku 2000 pochutnávat na hamburgerech. Severokorejci je nazývají „gogigyeoopbbang“, což je korejský výraz pro „dvojitý chléb s masem“. Associated Press cituje komentář severokorejského vůdce Kom Jong Ila, kterým doprovodil zahájení provozu nově vybudovaného závodu na výrobu hamburgerů v Koreji: „Rozhodl jsem se nakrmit vysokoškolské studenty, profesory a vědce kvalitním chlebem a masem, i když se potýkáme s ekonomickými potížemi.“ Výrobky z tohoto závodu měli nejdříve k dispozici pouze studenti z elitní Kim Il Sung univerzity v hlavním městě Pyongyangu, později se však tato krmě dostala i do ostatních škol. Ne všechny zahraniční výrobky však byly v Severní Koreji přijaty tak dobře jako hamburgery. Například Coca Cola byla označena za „vodu ze žumpy amerického kapitalismu“. T. Oldřichová, ÚZPI Praha

7

NABÍDKY – INFORMACE

2. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelov˘ch sluÏeb a vefiejného stravování

1. - 3. 3. 2005 Brno - V˘stavi‰tû, pavilon A Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 / 647 00 Brno Česká republika tel.: +420 541 152 745

otevfieno dennû 10.00 - 18.00 hodin poslední den akce 10.00 - 17.00 hodin

fax: +420 541 153 067 e-mail: [email protected] www.bvv.cz/gh

G+H 2005

Po pfiedloÏení tohoto kuponu na pokladnû Vám bude poskytnuta zlevnûná vstupenka za 60

Firma:

Obor působnosti:

Příjmení:

Jméno:

Kã.

Ulice, č.: PSČ:

Město:

Stát:

Telefon:

Mobil:

Fax:

E-mail:

Souhlasím se zařazením do adresní banky odborných návštěvníků veletrhu. Podpisem dávám společnosti Veletrhy Brno, a.s. souhlas s tím, aby podle § 7 zákona č. 480/2004 Sb. mohla využít výše uvedené kontaktní údaje k zasílání svých obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků.* Podpis: ....................................................

*V případě, že s uvedeným nesouhlasíte, souvětí přeškrtněte.

16

(sch)

8

M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Komoditní zpravodajství Vývoj CZV jatečných zvířat V průběhu 2. týdne (10. 1. – 16. 1.) se ve sledovaných podnicích (30) porazilo, klasifikovalo a ocenilo podle SEUROP normy o 131 ks jatečného skotu méně než v předchozím týdnu. Porážky byly nižší o 164 ks mladých býků a 259 ks býků. Naopak vzrostly u krav (+224 ks), jalovic (+55 ks) a volů (+5 ks). Celková cena mladých býků vzrostla o 0,18 Kč/kg JUT na 72,10 Kč/ kg JUT (39,70 Kč/kg ž. hm.). Stagnovala cena jalovic celkem na 55,56 Kč/kg JUT (29,43 Kč/kg ž. hm.). Celková cena býků klesla o 0,21 Kč/kg JUT na 71,37 Kč/kg JUT (39,29 Kč/kg ž. hm.). Cena krav celkem také klesla (-0,29 Kč/kg JUT) na 50,03 Kč/kg JUT (25,81 Kč/kg ž. hm.). V denním sledování 16ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR v 1. týdnu v průměru 72,06 Kč/kg JUT (39,59 Kč/kg ž. hm.), a ve 2. týdnu 73,23 Kč/kg JUT (40,24 Kč/kg ž. hm.). Do konce ledna neočekáváme, že by cena jateč. skotu klesla pod současnou úroveň. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K se snížila od 1. týdne a za 2. týden dosáhla 43,52 Kč/kg JUT (33,87 Kč/kg ž. hm.). Ve sledovaných podnicích se porazilo v tomto týdnu o 2 554 ks jat. prasat méně než v předchozím týdnu. Největší úbytek byl zaznamenán ve tř. U (-2 084 ks), ve tř. E (-741 ks) a ve tř. R (-411 ks).

Naopak ve tř. S se během 2. týdne porazilo o 459 ks jat. prasat více. Nejvíce jateč. prasat se porazilo v jakostní třídě E (51 % z celkových porážek) a ve tř. U (29 %). Do tříd SEU bylo zařazeno 89,5 % prasat za průměrnou cenu 44,59 Kč/kg JUT (34,70 Kč/kg ž. hm.), což je nižší hodnota než v předchozím týdnu o 0,14 Kč/kg JUT. Zmasilost se ve většině jakost. tříd nezměnila, kromě tř. P (-0,91 %), kde dosáhla v průměru 35,96 %, tř. N (1,53 %), kde byla zmasilost na úrovni 55,09 %, a K (+0,96 %), kde dosáhla v prům. 56,03 %. Průměrná porážková hmotnost v živém se v jednotlivých jakost. třídách výrazně nezměnila, kromě tř. N (+9 kg), kde dosáhla 74 kg ž. hm. a tř. T (+5 kg), kde byla 150 kg ž. hm. V nejvíce zastoupené tř. E dosáhla porážková hmotnost 110 kg, tj. stejně jako v předchozím týdnu. Z denního sledování CZV jat. prasat tř. SEU u 16ti vybraných podniků je vidět, že v 1. týdnu byla cena 44,95 Kč/ kg JUT (34,98 Kč/kg ž. hm.) a ve 2. týdnu 44,61 Kč/kg JUT (34,72 Kč/kg ž. hm.). Do konce ledna očekáváme ještě pokles ceny jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/kg JUT za studena. Selata o průměrné hmotnosti 20 kg se v průběhu 2. týd. prodávala v průměru po 1 237 Kč/ks, tj. 60,07 Kč/ kg ž. hm. Selata o průměrné hmotnosti 29,3 kg byla za 1 966 Kč/ks. Nestandardní selata dosáhla v průměru 8,5 kg a prodávala se po 242 Kč/ks. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.

TIS ČR SZIF

průmyslový úklid

9

S E R I Á LY

Vážení přátelé, milí čtenáři, již řadu let uvádíme v Řeznicko/uzenářských novinách seriál pod názvem „Reflexe historie řeznicko-uzenářského oboru“. Věnovali jsme se již několika oblastem, a nevyhýbali jsme se ani osobnostem - odborníkům, kteří se o rozvoj našeho řemesla výrazně zasloužili. Domníváme se, že pamětníci si rádi zrekapitulují své povědomí o staré technice, technologii, ekonomice i společenském postavení příslušníků našeho oboru. Věříme, že si při sledování našeho výkladu najdou též svoje místo v historickém kontextu. Mladí odborníci budou mít pak možnost doplnit si znalosti z minulosti oboru a pokusit se o obnovení vážnosti svého povolání na dříve obvyklou úroveň. Oproti řadě evropských států jsme velmi rychle a téměř bez protestů podlehli zákonům hospodářské globalizace, a téměř vyklidili pozice našich špičkových výrobků z oblasti zahraničního obchodu. Nyní je na současné generaci mladých odborníků, aby za pomoci státem podporovaných aktivit a profesionální činnosti ve výrobě i obchodě současnou situaci změnili. Věříme, že naše snaha nebude čtenáři posuzována jako jakási nostalgie nebo pokus o zakonzervování řemesla. Opak je pravdou. S novým rokem zahájíme historický popis událostí na západě našeho státu, a to na Plzeňsku. Věříme, že si naše práce najde své čtenáře. Josef Radoš

V

současné době se opět začíná hovořit a psát o minulosti podniků a závodů a celá řada lidí si začíná uvědomovat práci, fortel, zkušenosti svých předků, ať to bylo v zemědělství, v podnicích i v řemeslech, a z úcty ke svým předkům se vrací k minulosti. Již ve 12. století vznikala různá zájmová společenství jednotlivých řemesel, která se sdružovala v cechy. Jako nejstarší a jeden z nejváženějších cechů je v historických pramenech na prvním místě uváděn cech řeznický. Řezníci jako vážený cech v Praze měli již v r. 1283 jíti v královském průvodu, a to v čele všech řemesel hned za městskou radou, což bylo velké ocenění. Od té doby byli vždy na prvních místech u všech událostí a slavností, týkajících se králů. Řezníci vždy věrně a čestně sloužili a starali se o vážnost, důležitost a rozvoj svého řemesla. Tak, jak dokazuje bohatá historie, stáli vždy na straně spravedlnosti. Tak tomu bylo i v roce 1310. V té době vládl Čechům král Jindřich Korutanský, který svou neschopnou politikou přivedl zemi do bídy a zmatků. V této době se česká šlechta postavila na stranu kněžny Elišky Přemyslovny, dcery Václava II. Elišce byl vybrán za manžela mladičký král Jan z rodu Lucemburků. Když král Jan Lucemburský dne 28. listopadu 1310 se svým vojskem dorazil před zdi Starého města pražského v úmyslu zaútočit na město, byli řezníci první, kteří se dne 3. prosince 1310 utkali s korutanskými žoldnéry, od brány sv. Františka je bojem odehnali, prosekali řeznickými sekerami městskou bránu, a umožnili tak králi Janovi vstup do Prahy. Za tuto událost a věrnost udělil jim král Jan Lucemburský vysoké ocenění. Směli míti na červeném praporu nebo na štítě bílého lva, bez korunky s jedním ocasem, na straně jedné, na druhé straně praporu bránu s mříží a z obou stran oděnce, jak bránu prosekávají sekerami. Mimoto měli mít i pečeť s podobným lvem. Mistra řeznického, který se tehdy postavil do čela všech řezníků, učinil král Jan primátorem pražským. Téhož roku zachránili řezníci kostel sv. Jakuba na Starém městě pražském, dodnes zvaný řeznický kostel, před pleněním a drancováním proti mohutnému davu. Pražští řezníci se prosazovali celou řadou významných zásluh, za což jim byla postupně udělována různá práva a výsady. Patronem řezníků vždy zůstal sv. Ja-

Plzeňské řeznictví CECHY V PRAZE kub. Kostel sv. Jakuba byl pod ochranou řezníků, jak uvádí doklady i památky. Na Starém městě pražském stojí stará gotická stavba kostela sv. Jakuba, který se odedávna nazývá řeznickým. Původní památka, kdysi postavena ve slohu románském, byla zničena a podruhé postavena v r. 1339. V tomto, jednom z nejstarších pražských kostelů, je možno vidět nástropní malbu, která znázorňuje staroměstské řezníky bránící kostel před lůzou, před drancováním, a pleněním. Mezi vchodem do kostela bojují řezníci se žoldáky a za nimi stojí s křížem v ruce a v rouchu kněz. Jako další odměnu za udatné činy, a na důkaz vděčnosti a věčné památky, obdrželi řezníci čestné právo zřídit si v kostele kryptu. Nad vchodem do krypty je mramorová deska, nad níž je vytesán český lev. Do desky je vyryt latinský nápis, jenž končí slovy: „Tebe ať nerozřežou řezníci.“ Nad hrobkou na kamenné desce je opět vytesán lev a pod ním nápis: „Sklípek řezníků staroměstských.“ Dříve platila pocta řemeslníkům, podle které odevzdával představitel kláštera klíč od kláštera starostovi společenstva. V kostele sv. Jakuba lze také vidět pověšenou useknutou ruku, jejíž historie dokazuje, jak byli trestáni zloději. V letech 1341 – 1343 vznikaly řeznické krámy. V této době král Jan potvrdil, že nikdo nesmí být do cechu řeznického přijat, když nebyl synem nebo dědicem mistra řeznického, nebo když přijal za manželku dceru nebo vdovu po mistru řeznickém. V roce 1367 udělil Karel IV. řezníkům právo o prodeji dobytka. Později slavný cech vinou požáru o svá práva, výsady i svobody přišel. Ty opět obnovil král Václav IV. v roce 1417, avšak s tou podmínkou, aby z každého masného krámu nebo z jatek celoročně hřivna stříbra po 56 groších do královské pokladny byla dávána. V 15. století nastaly velké náboženské bouře. 8. srpna 1420 byl též napaden klášter svatojakubský. Řezníci se opět sekerami postavili proti zbouřenému lidu a svou statečností a srdnatostí jej uchránili od jistého zničení. Na památku toho dali zbožní řeholníci r. 1598 nad vrata kláštera zabudovat kamennou desku se lvem a nápisem: „Statečnosti a dobročinnosti řezníkům Staroměstských, kteří tohoto svatého chrámu a kláštera před Janem Žižkou a před jeho soudruhy hájili a ochránili, dali s vděčnosti bratři řádu menšího r. 1598 zasaditi.“ V roce 1437 potvrdil král Zikmund řezníkům nejen všechny svobody od předešlých králů, navíc jim udělil milost, že směli na korouhvi v červeném poli míti bílého dvouocasého lva, a zároveň ze svého středu voliti znalce, kteří prohlíželi maso,

Anežko, doktor mi zakázal tlustý. Tak mi ten ovar nakrájej na hodně tenký. (sch)

zda odpovídá prodeji. Taktéž veliký král Jiří z Poděbrad dne 6. června 1464 potvrdil řezníkům všechna práva i svobody, včetně zrušení daní. Vladislav II. dne 20. března 1472 potvrdil výsady, svobody a prominutí daně. Pro svou statečnost a věrnost ke králům

českým se řemeslníci stali proslavenými a velice váženými. Proto také, když hrdě pohlíželi na svůj významný prapor a vznešeně pod ním plnili své poslání, zároveň vyjadřovali vztah ke svému národu. V 16. století došlo k rozepři mezi malými a velkými řezníky. V roce 1566 sociálně slabší řezníci poslali přímo ke králi Maxmiliánu stížnost, že je větší řezníci urážejí tím, že jim přezdívají „huntýři“, což pokládají za urážku a ponížení. Král stížnost zamítl, a navíc jim povolil prodávat maso pouze jeden den v týdnu. Z historických dokladů je zřejmé, že také v roce 1570 králův rozkaz neposlechli. V tomto roce jim král Maxmilián uložil novou sazbu na prodej masa a navíc jim nechal upravit váhy. To řezníky pobouřilo natolik, že krámy zavřeli. Vzbouření v královském městě pražském bylo po tomto rozhodnutí pak nedozírné. Nepomohlo ani vyhrožování, ani prosby. Král Maxmilián byl nucen po týdnu tento rozkaz odvolat, a řezníci a lid se utišili. Rovněž král Rudolf II. v roce 1577 povolil řezníkům všechna práva, a navíc svobodný obchod. Zatímco huntýřům, nevyučencům a jiným nepořádným lidem přísně zakázal vstup do Prahy. V ro c e 1611 s e řezníci svou udatností opět proslavili. V tomto roce vznikl spor mezi králem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Začal nelítostný boj mezi pasovskými žoldnér y povolanými Rudolfem II. do Prahy a stoupenci Matyáše. Rozbouřený lid opět ohrožoval klášter sv. Jakuba s domněnkou, že zde měli útočiště pasovští žoldnéři. Řeholníci řádu menšího svatého Františka museli utéci k řezníkům. Ti nemeškali a se sekerami v ruce klášter uhájili. Od té doby mniši vždy na svátek sv. Jakuba a Anny řezníky hostili ve

staré síni Elišky Přemyslovny. Při této slavnosti se uctívaly tradice. Na čestném místě seděl starší cechu, před ním na stole ležely na polštáři klíče od kláštera. Představený kláštera u této slavnostní příležitosti oslovil řezníky a položil jim tuto otázku: „Jste připraveni při této příležitosti chopiti se zbraně na ochranu kláštera?“ „Ano,“ odpověděli řezníci, „jsme připraveni obětovat i krev svou za klášter a chrám váš!“ Na památku uchránění kláštera a kostela v roce 1615 dali menší bratři v levé straně kostela nad dveřmi do kláštera zasadit českého lva z kamene a pod něj umístit mramorovou desku s nápisem: „Ty, jenž jsi vznešenější nad zákony a nad svatými, rač opatrovat práh bratří menších, jako je nyní střeží lev český a mimo něj i řezníci!“ Taktéž Matyáš, král český, potvrdil ve Vratislavi v roce 1611 řezníkům jejich výsady, práva a svobody, které v roce 1620 král Ferdinand II. obnovil. O dvacet let později nastalo řezníkům, hlavně v Praze, velice těžké období, kdy s velikou ctí, udatností i krví hájili nejen svůj majetek, ale i ohroženou českou vlast. V roce 1648 vpadl do Čech švédský vojevůdce Königsmark se svým vojskem a táhl přímo ke královské Praze. Zradou poručíka Ottovalského se zmocnil nejdříve Hradčan a residence královské spolu s Menším městem pražským a pak 15 týdnů obléhal Staré i Nové město pražské. Všichni řezničtí mistři, jejich synové, všechna čeleď i tovaryši, jakož i učedníci, uchopili své sekery a zbraně a postavili se do předních řad proti nepříteli a urputně bojovali i za cenu velkých ztrát. Jejich udatnost a nebojácnost využili důstojníci, kteří řídili obranu města pražského. Za velkou obětavost, statečnost a věrnost králi obnovil Ferdinand II. dne 24. října 1632 řezníkům nejen všechny výsady, práva, svobody a zvyklosti, ale obdrželi i celou řadu privilegií, které chránily jejich řemeslo. Od těchto událostí až do roku 1669 řeznické řemeslo vzkvétalo. V tomto roce byla opět Čechům zasazena citelná rána. Císař Leopold s Ludvíkem XIV., králem francouzským, vedli válku. Francouzi poslali do Prahy asi třicet žhářů, kteří dne 21. června 1689 založili oheň, kterému padlo za oběť 820 měsťanských domů, osm kostelů, a samozřejmě i mnoho masných krámů. V roce 1783 Josef II. všechny výsady a práva řezníkům zrušil, ovšem dne 4. června 1791 jim byla tato práva, výsady a svobody Leopoldem II. opět obnovena a platila až do 15. listopadu 1867. To byl v Rakousku i u nás v Čechách ustaven zákon o právu spolčovacím a shromažďovacím. Po tomto období vznikají spolky vzájemně se podporující a živnosti začínají vzkvétat. Ve spolcích jsou zpracovány stanovy, v nichž se prolíná nejen vzájemná pomoc v době nemoci, smrti a úpadku, také se zde pěstuje láska k národu, českému jazyku, králi a císaři. Řezníci slavnostně a s nesmírnou radostí uvítali r. 1918 zřízení samostatné Československé republiky.

“ m ů n á m r u g „Řezníci

Pikantní aspik s telecím a pomeranči Suroviny pro 6–8 osob: 1 + 1/2 kg telecího hrudího, 2 l vody, sůl, svazeček zeleného polévkového koření, dva balíčky mleté, bílé želatiny, 1/2 l pomerančové šťávy, sůl, pepř, cukr, 200 g vařeného chřestu, 2 natvrdo vařená vejce, petrželka a plátky pomeranče na ozdobu. Příprava: Osolenou vodu přivedeme v dostatečně velkém hrnci do varu. Vložíme maso, vytváří-li se při vaření pěna stahujeme ji. Polévkové bylinky očistíme, pokrájíme nadrobno a přidáme k masu. Vaříme na mírném ohni asi 60–90 minut. Poté maso vyjmeme, nakrájíme na kostky a necháme vychladnout. Želatinu necháme v chladné vodě změknout. Mezitím smícháme 1/2 l vývaru s pomerančovou šťávou a zahřejeme. Vložíme želatinu a necháme rozpustit. Ochutíme vydatně solí, pepřem a cukrem. Formu o obsahu asi 1 a 1/4 l vypláchneme studenou vodou. Pak ji naplníme pomerančovým vývarem tak, aby jen pokryl dno. V ledničce necháme ztuhnout. Na ztuhlé želé klademe střídavě chřest a plátky uvařeného vejce. Na to navršíme masové kostky, zbylé plátky vejce a chřest. Opatrně doplníme aspikovým vývarem a asi na 3 hodiny uložíme do ledničky ztuhnout. Před servírováním ponoříme formu nakrátko do horké vody, aspik opatrně nožem uvolníme od krajů a vyklopíme na mísu. Podle chuti ozdobíme petrželí a pomerančovými plátky.

10

NABÍDKY – INFORMACE

a.s.

ZABEZPEČUJE PRO VÁS

na vysoké profesionální úrovni následující vývozní a dovozní obchodní služby v oblasti zemědělských produktů a potravinářských výrobků:

Máte zájem o nejlepší zařízení v oboru udírenské a zrací technologie? Máte zájem o nejlevnější komponenty v oboru narážecí techniky? Máte zájem o nejlepší servis zařízení firem Handtmann a Autotherm? Obraťte se na firmu KOLBER servis.

jatečná a užitková zvířata • živá – masné výrobky • maso přírodní střeva, umělé potravinářské obaly všech druhů • mléko a mléčné výrobky • obilí, krmiva, krmné komponenty, luštěniny • ostatní produkty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu • Dále jsme schopni pro Vás zajistit tuzemské i zahraniční obchody zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, podle Vašeho konkrétního přání!

KOLBER servis s.r.o. Libušská 319 142 00 Praha 4 – Libuš Tel./Fax: 2 619 100 25 [email protected] www.volny.cz/kolber

Za nejnižší cenu nejvyšší kvalita!

a.s.

•

Na Kocínce 1 160 00 Praha 6 - Dejvice Fax: 233 332 283 Telefon: 220 107 111 E-mail: [email protected] www.animalco.cz

•

Tesař Zdeněk – Chrudim Prodej, montáž a servis potravinářských strojů nabízím:

 nové i repasované udírny  střední a generální opravy udíren  dodání řídících jednotek s výstupem RS 232 (typ Aditec) pro vizualizaci programu a záznam dat (k jednotkám je dodáván certifikát o schválení provozu v EU)  náhrada za jednotky KPF 92 apod.  komorové a vpichové teploměry PT 100 s kalibračním protokolem  pneuválce a jejich příslušenství  elektromagnetické ventily pro rozvod vody  dveřní silikonová těsnění a veškeré kování (dveřní závěsy a uzavírací kladnice)  dodání plynových hořáků a výměníků do udíren  dodání intenzivních zchlazovacích komor  dodání a montáž klimatizačních komor

Kontakt: tel./fax: 469 631 724, mobil: 602 474 617, dílna 469 622 816 e-mail: [email protected]

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

infak

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

· ·· ·· · ··

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č. 76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY – profesní zkušenost od r. 1993.

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.