1/2005
Úvodní slovo redaktorky Jsme v novém roce, vstupujeme do třetího roku existence našeho Zpravodaje a jako v mnoha institucích a společnostech dochází nejčastěji k prvnímu dni nového roku ke změnám, letos nebudeme výjimkou ani my. Co se tedy mění? Především periodika vydávání Zpravodaje. Protože je velmi těžké, někdy až nemožné, naplnit každý měsíc tolik stránek, abyste si Vy, čtenáři, po přečtení měsíčníku mohli říct, že „to čtení za ty peníze stálo“, rozhodli jsme se pro vydávání Zpravodaje 1x za dva měsíce. Uzávěrka bude každý měsíc stejná, tj. poslední pátek v měsíci a Zpravodaj vyjde v prvním týdnu příslušného měsíce. Bude to těžké jak pro mě, tak pro přispěvovatele uvědomit si akce, různé svátky, události apod., které proběhnou v příštích dvou měsících, ale myslím si, že je to otázka zvyku…a pevně věřím, že to nepovede k úplné neinformovanosti a že zachováme alespoň takový rozsah pozvánek jako byl doteď. Další velkou změnou je změna tiskárny. Jistě jste i Vy sami byli nejednou roztrpčeni nad pozdním termínem dodání Zpravodaje, ale ať jsme já nebo pan starosta dělali vše možné, proti laxnosti
jsme nevyhráli. Proto jsme změnili tiskárnu Setservis v Helvíkovicích za tiskárnu Grantis v Ústí nad Orlicí. Pevně věřím, že je to poslední změna tiskárny… Cena Zpravodaje bude zachována. Stále platí možnost předplatného, které si můžete zařídit na Obecním úřadě v Líšnici u pana starosty nebo paní Vaněčkové. Dále nabízíme reklamu firmám nebo spolkům, kterou uveřejníme ve Zpravodaji podle jejich přání. Místní mají služby inzerce zadarmo (a to platí i pro různé gratulace,přání, informace apod.), z okolních obcí je reklama za 2 Kč/cm2 inzertní plochy. Příspěvky je možno předat osobně, e-mailem (
[email protected]) nebo jednoduše vhodit do poštovní schránky (č.p.18). V roce 2005 nás čekají nové seriály (např. význam jmen nahradí Snář) a snad přibude i více rozhovorů s místními občany…Brána k Vašim nápadům, postřehům, je stále otevřená. Doufám, že přes všechny změny nadále „pojede“ Zpravodaj tak, jak by měl, a když nebudou čtenáři přibývat, ať alespoň zůstanou ve stejném počtu jako doposud. To přeji Vám i mně… Jana Hovádková 1
Jak jsme na tom s bezpečností obyvatel a jejich ochranou před možným ohrožením? Statistika roku 2004 dokládá, že na území Líšnice došlo v tomto období k 7 trestním činům na úseku majetku z toho 2 krádeže, 1 krádež vloupáním, 3 podvody. Dále byly spáchány 4 přestupky na úseku majetku, 1 přestupek na úseku občanského soužití a 16 dopravních nehod z toho jedna pod vlivem alkoholu. K této zprávě lze podotknout, že mírný nárůst trestné činnosti je způsoben tím, že lapkové se zaměřují i na takový majetek, který není zajištěný proti krádeži, protože to z povahy a účelu využití není ani možné. Tady platí jediná obrana a tou je všímavost nás všech a někdy stačí si poznamenat poznávací značku automobilu stojícího na polní cestě. Další zvláštní skupinou typující majetek a osamělost osob jsou různí podomní prodejci nebo kontroloři kterékoli státní instituce, kteří se vyptávají a navštěvují důchodce, které připravují o majetek a zvláště finanční hotovost přímo pod záminkou, nebo se vracejí do již známého prostředí takzvaně najisto. Tady nezbývá než odhodit veškerou důvěřivost, NIKOHO nepouštět do domu a pokud potřebujeme něco z domu přinést tak klidně tomuto člověku zamknout před nosem. Přestupky jako takové jsou vůbec zvláštní kapitolou a určitý podíl na způsobu řešení běžných sousedských problémů mají bohužel i média, která přímo dávají návod k institucionálním řešením všech malicherných sporů a hádek s nezbytným výkladem odborníka, který SE DOMNÍVÁ, že by šlo použít ustanovení paragrafu toho či onoho. Doufejme, že v tomto roce se situace nebude zhoršovat a nepodléhejme iluzím, že všechny problémy za nás vyřeší někdo jiný a pokud to je
2
jen trošku možné udržujme si a pěstujme dobré sousedské vztahy. Co se týká možného ohrožení a ochrany obyvatel před krizovými situacemi máme v neblahé paměti dvě poslední povodně, které přímo ohrozily majetek lidí v záplavovém území. Protože i na základě těchto skutečností začal stát, zvláště po legislativní stránce, vytvářet podmínky pro zajištění bezpečnosti a prevence na tomto „poli neoraném“, jsou činěny pověřeným úřadem v Žamberku prostřednictvím rady bezpečnosti taková opatření, aby se minimalizovaly případné ztráty na životech a majetku v kritických situacích, které mohou nastat místně nebo v širším regionu. Z činnosti uvedené rady bezpečnosti vznikají jednak metodické dokumenty např. „Seznámení právnických a fyzických osob s možným ohrožením a připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva“, s kterými budete na pokračování seznamováni, a dále záměry a praktické provádění nácviku krizových situací, které nás nejvíce ohrožují jako bude např. plánované tematické cvičení povodňových komisí obcí, krizového štábu a vybraných složek integrovaného záchranného systému na 19.5.2005 o jehož přípravě a průběhu vás taktéž budeme informovat. Do této kapitoly v neposlední řadě patří i požární ochrana, která nezbytně řeší a ukládá prevenci na základě požárního řádu obce, s kterým taktéž budete průběžně seznámeni. Do tohoto rámce zapadá i nově schválený manipulační řád pro vodní dílo Pastviny I, který umožňuje zlepšenou ochranu povodňového území D.Orlice, ucelenou informaci chystáme do některého z příštích čísel zpravodaje. /oú/
Z 12. zasedání zastupitelstva obce konaného dne 17.12.2004 Zastupitelstvo obce schválilo • Zprávu o činnosti rady obce výborů • Zprávu o čerpání rozpočtu od počátku roku do 16.12.2004 • Rozpočtovou změnu ve výši 39.409,--Kč v kapitolách příjmů a výdajů na zajištění místa veřejně prospěšných prací • Rozpočtovou změnu ve výši 573.000,--Kč v kapitolách příjmů a výdajů rozpočtu dle přílohy • Rozpočtové provizorium do dalšího jednání ZO ve výši měsíčního čerpání 1/12 provozních nákladů roku 2004. • Uložení volných finančních prostředků formou nákupu podílových listů ve výši 2.000.000,- Kč • Předsedu a členy hlavní inventarizační komise, invent.komise OÚ a JSDHO Zastupitelstvo obce zrušilo: • Obecně závaznou vyhlášku č. 3/99 „O příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřské školy a školní družiny„ ze dne 3.9.1999, s účinností k 31.12.2004.
FOTOSOUTĚŽ
Redakce vyhlašuje tematickou soutěž o nejlepší sérii fotografií s názvem „ Líšnice v zimě“. Podmínky soutěže: odevzdání nejméně 10 snímků se zimní tematikou pohledů na současnou Líšnici v zimě, formát libovolný-postačí i na CD-R nosiči. Uzávěrka soutěže 25.3.2005, snímky do soutěže se odevzdávají osobně redaktorce J. Hovádkové nebo na obecní úřad. Vyhlášení výsledků v příštím čísle zpravodaje. Výherce bude odměněn formou osobního výběru fotomateriálu ve výši 900,- Kč, 2.pořadí 400,-
Kč, 3. pořadí 200,- Kč. Přihlášené fotografie se nevracejí a zůstávají pro další využití v archívu redakce.
Pozvánka na setkání důchodců
Obecní úřad ve spolupráci s TJ SOKOL zve všechny důchodce na přátelské posezení do sokolovny dne 19.3.2005. Toto zveřejnění je zvláště určené pro kategorii seniorů, kteří již požívají důchodového stavu, ale které organizátoři doposud nevedou v patrnosti, neb se o tomto nemají kde dovědět. Proto opět zdůrazňujeme, že toto odpoledne se koná i pro ty, kteří neobdrží pozvánku a odváží se mezi důchodce začlenit. Pozvánky budou opět doručeny do všech domácností. Jste srdečně zváni i s doprovodem, byť mezi důchodce ještě nepatří. (oú)
VÍŠ, O ČEM SE MI ZDÁLO???
A Adoptovati syna nebo dceru = těžkosti nebo ztráta Adresář - listovati v něm = čeká Tě nové seznámení Advokáta - viděti = těžkosti, starosti, mluviti s ním = mrzutosti Aeroplán - viděti = zpráva létati v něm = ohrožení Akát – viděti = bolest a zoufalství Akvárium = nepřátelství, neúspěch Album = milý dárek Alej - viděti = čekejte cestu Aloe = dožití se vysokého věku Anděla – viděti = láska, radost, úspěch andělem býti = dostane se Ti cti a uznání rozmlouvati s ním = dobré vyhlídky Armáda – ve válce = utrpení v míru = bujarost Astry – viděti = bol a žal 3
trhati = pohřeb blízké osoby Automobil – viděti stát = nejistota seděti v něm = pozor na nehodu autem přejetého viděti = bolest automobil nabourán viděti = rozbití rodiny, likvidace podniku B (ba-bi) Babičku – viděti = je třeba dobré rady Bahno – viděti = pohlavní nemoc váleti se v něm = pozor na zlou společnost Baletka = čeká Tě velké vydání až ztráta Balíček – nésti = radost zahoditi nebo ztratiti = ztráta milované osoby otevírati = tajemství Balkon – býti na balkoně = zvědavost nebo pád z balkonu skákati = úraz Balvan – viděti = hodně starostí shora se řítící = varování před nepříjemnostmi nakládati = namáhavá práce rozbíjeti = potřebuješ pomoc Banán = onemocnění Bankovky – nalézti = ztráta ztratiti = užitek dostati – zbav se marné touhy Basa – hráti na ni = vězení basu nésti = mrzutosti rozbitá = velká bitka basu kupovati = očekávej štěstí dostati = hádky Báti se – ženy = domácí rozbroje muže = nečisté svědomí strašidel = narušení psychiky tmy = zklamání vody = utonutí Boha = znamení všeho dobrého Benzín = Tvoje záležitosti budou rychle vyřízeny Beran – pasoucí se = prospěch běžící = radostná událost černý = smrt stažený z kůže = nedostatek trkající = nepřátelství
4
berana zabíjeti = žal Bez – bílý viděti = svatba modrý = postup kvetoucí = uzdravení trhati = dlouhý věk Běžeti – a dosáhnout cíle = vše dobře dopadne a nelze se hnouti z místa = nové přátelství za zvířetem = velký chvat a spěch s dopisem = očekávej důležitou zprávu po schodech = změna místa, stěhování bos = zdražení (vybráno ze Snáře)
ZMĚNY A POPLATKY NA ÚŘADECH
Informace k novele zákona o občanských průkazech a cestovních dokladech Dnem 1.1.2005 vstoupila v platnost novela zákona o občanských průkazech (OP) a cestovních dokladech (CD), která občanům přináší nejen změny, ale také jim stanovuje nové povinnosti. K těm, se kterými se budete nejvíce potkávat, podle našeho názoru patří : - vyhotovený OP si můžete převzít u kteréhokoliv matričního úřadu nebo úřadu obce s rozšířenou působností, který uvedete v žádosti (dosud se přebíral u úřadu podle místa trvalého pobytu), - žádost o vydání OP lze i nadále podat u kteréhokoliv matričního úřadu nebo úřadu obce s rozšířenou působností, - do OP si můžete nechat zapsat dítě do nabytí zletilosti – 18 let, - nově je stanoven výčet povinností občana a nové lhůty pro jejich splnění, např.: • požádat o vydání prvního OP do 30-ti dnů ode dne, kdy občan dosáhl věku 15 let, • požádat o vydání nového OP do 15-ti dnů po obdržení úmrtního
listu manžela, • požádat o vydání nového OP do 15-ti dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, • nově je stanovena 15-ti denní lhůta pro splnění povinnosti požádat o vydání nového OP po obdržení oddacího listu a po ohlášení změny místa trvalého pobytu. Za porušení těchto a dalších povinností je stanovena výše pokuty až do 10 000 Kč. - k vydání prvního cestovního pasu musíte prokázat státní občanství ČR – k tomu je potřeba předložit buď platný OP nebo osvědčení o státním občanství. Toto osvědčení však vydává krajský úřad na žádost občana staršího 18 let nebo zákonného zástupce. Žádost o osvědčení lze podat na matrice příslušné podle místa trvalého pobytu a správní poplatek činí 100,- Kč, - pro účely vydání CD se podpisem rozumí písemné vyjádření jména a příjmení. Je tedy potřeba, aby občané podepisovali žádosti o vydání CD uvedením svého jména a příjmení (podpis nesmí obsahovat zkratky nebo tituly). POZOR ! Dochází tím k odlišnosti oproti žádosti o vydání OP, kterou můžete podepsat pouze příjmením, - platnost cestovního dokladu končí také ohlášením jeho ztráty nebo odcizení. V současné době probíhá postupná výměna občanských průkazů za OP typu karta se strojově čitelnými údaji. Tato výměna je rozložena až do konce roku 2008. Nejdříve zanikne platnost občanských průkazů typu knížka, a to ke kon-
ci roku 2005. V tomto případě je třeba žádost o vydání OP předložit nejpozději do 30.11.2005. K žádosti je třeba předložit dosavadní OP, 1 fotografii ze současné doby a případně další doklady osvědčující skutečnosti zapisované do OP na žádost občana (při zapsání manžela do OP – oddací list, při zapsání dítěte – rodný list dítěte). Tato výměna je zdarma. Dne 26.listopadu 2004 byl schválen nový zákon o správních poplatcích, který byl vyhlášen dne 17.12.2004 ve Sbírce zákonů, částka 215, pod č. 634/2004 Sb.. Tímto zákonem se zvyšuje cca pět desítek správních poplatků a zavádí několik poplatků nových. Nově vznikají poplatky např. za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo stavu osobního daňového účtu, za zápis honebního společenstva do Rejstříku honebních společenstev apod.. Zvyšují se např. poplatky za zápisy do registru vozidel, ověření listiny, vydání rybářského lístku. V zákoně je rozšířeno osvobození od poplatků proti stávající úpravě, kdy jsou např. od poplatků osvobozeny úkony prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky, a též úkony do výše 2.000,00 Kč, které budou provedeny prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (např. První certifikační autorita, a.s., Praha). Zákon nabývá účinnosti 16.1.2005 (neděle), počínaje 17.1.2005 budou vybírány správní poplatky již podle nového zákona. Některé vybrané změny poplatků uvádíme níže – sazebník poplatků má dvanáct částí a 163 položek a nelze ho tedy uvést celý. V případě zájmu lze do zákona nahlédnout na Městském úřadu Žamberk, odbor právní.
5
Odbor správní a dopravy Oddělení správní - ověření listiny (vidimace) – 30 Kč za 1 stranu - vydání druhopisu rodného, oddacího nebo úmrtního listu – 100 Kč - uzavření manželství mezi snoubenci, nemají-li trvalý pobyt na území ČR – 3 000 Kč - uzavření manželství mezi snoubenci, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území ČR – 2 000 Kč - vydání nového občanského průkazu za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo za průkaz obsahující neoprávněně provedené zápisy, anebo vydání OP na žádost občana z důvodu zápisu nepovinně zapisovaných údajů, popřípadě z jiného osobního důvodu občana – 100 Kč - vydání cestovního pasu bez strojově čitelné zóny (ve zkrácené lhůtě, platnost 1 rok) – 600 Kč - vydání hraničního průkazu – 100 Kč Oddělení dopravních agend - zápis do registru vozidel, jde-li o - motocykl do 50 cm3 – 300 Kč - motocykl nad 50 cm3 – 500 Kč - motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly – 800 Kč - přípojné vozidlo do 750 kg hmotnosti včetně – 500 Kč - přípojné vozidlo nad 750 kg – 700 Kč - dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel – 100 Kč - vydání tabulky registrační značky – 200 Kč za každou tabulku (je-li vybírán poplatek za zápis vozidla do registru, tento poplatek se nevybírá) - zápis změny do technického průkazu vozidla a do registru vozidel – 50 Kč za každou změnu - vydání řidičského průkazu (i v případě ztráty ŘP nebo rozšíření řidičského oprávnění) - 50 Kč - změna v osvědčení profesní způsobilosti řidiče – 100 Kč
6
Odbor životního prostředí a zemědělství Vydání nebo prodloužení platnosti rybářského lístku s dobou platnost - kratšího než 1 rok – 60 Kč - 1 rok – 100 Kč - 1 rok pro osoby studující rybářství a pro osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce – 50 Kč - 3 roky – 200 Kč - 10 let – 500 Kč Vydání stavebního povolení - ke stavbě čistírny odpadních vod – 300 Kč - ke stavbě neuvedené v písmenech a) až h) – 3 000 Kč - k její stavební úpravě nebo ke stavbě přípojky na kanalizaci – 1 000 Kč Ing. Petra Řeháčková vedoucí odboru správního a dopravy
VELIKONOCE 2005
Letos připadají Velikonoce na konec března, což je poměrně dříve než jsme zvyklí. Datum Velikonoc připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. O historii Velikonoc jsme už psali, takže nyní se podíváme na tradiční symboly, mezi které patří: Velikonoční beránek pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. židé - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránek se také zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. na Šumavě se věřilo, že jeho posvěcení pomůže
najít pocestným ztracenou cestu z lesů. Velikonoční vajíčko • bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému • zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla • ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr (nejčastěji se vajíčka zdobí červenou barvou) • je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka znamená pocit bezpečí • vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život • tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi • symbolem nového života je již od pohanských dob Legenda o tradici malování vajec Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných. Zdroj: Vlastimil Vondruška, církevní a lidové obyčeje
Velikonoční zajíček • v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života • v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti • dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa • jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly • bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě Pomlázka - dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, na Moravě - tatary, březové metličky Proč se šlehalo • aby byla děvčata zdravá, pilná, a veselá celý rok • předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku • hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná • také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře. A Až si nebudete vědět rady, co se zbylými vejci z koledy, zde je návod, jak na ně (nebo spíše co s nimiJ)! VEJCE PLNĚNÁ ŽLOUTKOVOU PĚNOU Potřebujeme: vejce, máslo, hořčice, sůl, cibule, salám Vejce uvařená natvrdo podélně rozkrojíme a vyjmeme žloutky. Máslo rozetřeme se žloutky,
7
hořčicí, solí, jemně nakrájenou cibulí a na kostičky nakrájeným salámem. Směs plníme do bílků a podáváme s chlebem. VEJCE PLNĚNÁ UZENÁČEM Potřebujeme: 4 vejce uvařená natvrdo, 60 g másla, 1 uzenáč (nebo uzená makrela), sůl, mletý pepř, 2 červené paprikové lusky nebo sterilované kapie, petrželová nať Vejce oloupeme, rozkrojíme na polovinu a žloutky vyndáme. Vykostíme uzenáče, maso přidáme k žloutkům, osolíme, opepříme, přidáme máslo a umícháme na jemnou kašičku. Směsí naplníme poloviny vajec. Povrch ozdobíme červenou paprikou nebo petrželkou. VEJCE PLNĚNÁ BYLINKAMI Potřebujeme: 4 vejce, 1/2 bílého jogurtu, 1 lžíce hořčice, 2 lžíce bylinek, rajčata, petrželka. Vejce uvařená rozpůlíme. Žloutky rozetřeme s jogurtem, hořčicí a bylinkami. Nastříkáme do bílků a ozdobíme rajčaty a petrželkou. Příloha: tousty a bylinkový salát . JEMNÁ VAJEČNÁ POMAZÁNKA Potřebujeme:70 g rostlinného tuku,200 g taveného sýra,1 lžíce mléka,80 g turistického salámu,3 vejce natvrdo,25 g cibule,20 g hořčice,sůl,pepř,pažitka. Rostlinný tuk vyšleháme s taveným sýrem a mlékem dohladka, přidáme drobně nakrájený nebo umletý turistický salám, hrubě nastrouhaná vejce, jemně nasekanou cibuli, hořčici, sůl, pepř, sekanou pažitku a vše společně vyšleháme. DOBROU CHUŤ!!!
ZE SPORTU
ISCAREX CUP 2005 – běžecké závody v orlickém regionu
8
CHOCEŇSKÝ KROS (14.ROČNÍK) – 5.3.2005 Běh po polních a lesních cestách s převýšením. Pořadatel: AC Choceň Kontakt: Jaromír Kopecký, Mikoláše Alše 1583, Choceň LITOMYŠLSKÁ DVANÁCTKA (2.ROČNÍK) – 12.3.2005 Ze stadionu lesoparkem směr Strakov a zpět Pořadatel: DTC Litomyšl Kontakt: Zdeněk Kabrhel, Polní 380, 570 01, Litomyšl, e-mail:
[email protected], mobil:603 496 057 OKOLO TRUSNOVA (2.ROČNÍK) – 19.3.2005 Silniční běh s menším převýšením Pořadatel: Nový Věk Trutnov Kontakt: Jaroslav Fiala, Trutnov 21, 534 01, Holice v Čechách e-mail:
[email protected], mobil:723 532 673 (R.Doleček) TJ SOKOL LÍŠNICE ve spolupráci s OBECNÍM ÚŘADEM V LÍŠNICI pořádá pro všechny ZÁJEZD DO BAZÉNU V ČESKÉ TŘEBOVÉ V pátek 11. a 25. února a 11.a 25. března 2005. Odjezd v 17.00 hod. z parkoviště u školy. Předpokládaný návrat do 21.00 hod. Cena: dospělí 60Kč, děti od 6-ti do 15-ti let 35Kč, důchodci, ZTP taktéž, děti od 2 do 6-ti let 20Kč, zdarma děti do 2 let. Petra Bečková
INFORMACE ZE SOKOLA
Nevím, z jakého důvodu nebyly v Žamberecké ročence zveřejněny akce pořádané Sokolem Líšnice, když jsem je osobně zasílala na adresu vydavatele. Omlouvám se za tento nedostatek. Informace o jednotlivých akcích budou postupně uváděny na stránkách Líšnického zpravodaje a vyvěšeny na plakátovacích plochách.
V prvním pololetí bude uspořádána beseda s režisérkou a spisovatelkou Olgou Sommerovou. Termín bude upřesněn. Za Filmový klub Rudolf Doleček
Pozvánka na Sousedský ples TJ-Sokol Líšnice a Klub žen pořádají v sobotu 19. února 2005 od 20 hodin v místní sokolovně SOUSEDSKÝ PLES - k poslechu a tanci hraje skupina SKELET čeká Vás tombola a domácí kuchyně Sousedi na peníze nehledí, ples tu není každý den, kdo by si chtěl neužít, hudby, tance, hezkých žen? Jana Břízová
FILMOVÝ KLUB
V letošním roce zahajuje opět činnost Filmový klub. Chcete-li se stát členy klubu, stačí zajít na některé představení a za pouhých 50Kč si zakoupit členskou legitimaci, která má platnost jeden rok a její majitel má možnost navštěvovat klubová představení po celé republice za poloviční cenu než-li ostatní diváci. Představení klubu se konají 1x za 14 dnů, vždy ve čtvrtek, v 19.30hod. v Divišově divadle v Žamberku. Filmy jsou z produkce USA, Anglie, Itálie, Francie, České republiky, Dánska, Švédska. Jedná se o snímky, které byly oceněny filmovými Oscary. Program Filmového klubu na 1.pololetí r.2005: 24.2. – MATKA 10.3. – TŘI Z BELIEVILLE 24.3. – ŽÁDOSTIVÁ TĚLA 7.4. – SILNÝ KAFE 21.4. – REKONSTRUKCE 5.5. – UNAVENI SLUNCEM 19.5. – MŮJ UČITEL IBRAHÍM 2.6. – ŽIVOT JE ZÁZRAK
PŘEDMLUVA K NOVÉMU SERIÁLU nahrazující pravidelné pranostiky V loňském roce jsem Vás seznamoval s pranostikami. Letos chci naše čtenáře seznámit se zajímavostmi, které se netýkají přímo naší obce, ale mají pro nás velkou historickou cenu. Rok s měsíci a svátky (Velikonoce, letnice, dušičky, Vánoce…) byl opředen lidovými zvyky, bájemi a démonologií, slovesností, pranostikami, písněmi a pověstmi. Děj pověstí byl spojen s proměnami a zázraky. Lid měl zájem o kalendáře, kde ho zajímaly planety na každý den v roce, svátky svatých, suché dny, východ a západ měsíce, měsíční fáze, jarmarky a trhy… Když kalendář doma neměli, vypomáhali si tím, že na dveřích světnice, na něž každoročně při příležitosti tříkrálové koledy kantor napsal křídou K+M+B, napsali nebo si nechali napsat písmena dnů v týdnu (P, U, S, Č, P, S, N) a pod tato písmena psali datum, což se každý týden obnovovalo. Literární kalendář se nemusel shodovat s přírodním. Podle středověkého datování jaro začínalo v únoru. (D.H)
PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮ
PŘED MNOHA LETY… Někdy si říkám, jaké bude tohle století v porovnání s tím minulým. Před mnoha léty byly mému tátovi dva roky. Jako sedmnáctiletý odjel na italskou frontu bojovat za císaře pána. Dožil se požehnaného věku, ale byl to člověk minulého století. Jako malý kluk viděl v Žamberku první
9
auto. Za druhé světové války mi vyprávěl, když poslouchal Londýn, že až bude po válce, tak tam, co je u rádia látka přes reproduktor,bude jednou sklo a na něm obrázek. Neuteklo mnoho let a u nás doma se táta s mámou dívali na televizi. A také na prvního člověka na Měsíci… Pravda, rodiče se nedožili mobilu, počítače, internetu.Za jejich života se díky nevídanému blahobytu událo v oblasti techniky a spotřeby materiálních i duchovních statků asi víc než za celé předešlé tisíciletí. Zažili dvě hrůzné světové války a dvě kruté totality a nedočkali se už bohužel naší nové svobody ani radovánek konzumní společnosti. Se zdrženlivým optimismem očekávám objevení čisté energie, která by nemoudré lidstvo zachránilo před ekologickou katastrofou. Neumím si ale představit blahobytnou část lidstva preferující dobrovolnou materiální skromnost a čerpající svou životní radost z plodů ducha. Obtížná je představa, že by příští pokolení žilo bez zkušeností válečných hrůz či ponuré totality. Neočekávám, že by láska zvítězila a lidé by začali být na sebe bratrsky hodní. Stejně tak nečekám, že by na světě existovalo více spravedlnosti a lidé se stali moudřejšími a poučenějšími. Mohu v to všechno ale věřit. Občas si čtu v deníku mého táty. Neliší se zas o tolik od toho, co píše můj syn, i když je dělí takřka celé století. Je to podobná dávka iluzí, tužeb a romantických očekávání. Myslím si, že za sto let by se ani deník mého pravnuka neměl od těch předešlých příliš lišit. A to zase není tak špatná vyhlídka, dožije-li se toho ovšem… (autor si nepřeje být jmenován)
Zemětřesení v Česku: padají nanejvýš komíny Když se u ostrova Sumatra třásla země, o osm
10
tisíc kilometrů dál, tedy u nás v českých zemích, se doslova nepohnul lísteček. O hodinu později u nás zaznamenaly seizmologické přístroje kmitání půdy o tři a půl milimetru. To je mimořádná hodnota pro zemětřesení vzdálené 8 500 kilometrů. Seizmické vlny však kmitaly na tak dlouhých periodách, že to člověk vůbec nepostřehl. Když v roce 1976 otřáslo zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy stupnice severoitalskou oblastí Friuli, půda u nás kmitala 2,5 mm během jedné vteřiny - a také to řada lidí pocítila. Co se týče zemětřesení, žijeme vcelku ve šťastné zemi. Doma nám hrozí maximálně 5. stupeň seizmické intenzity, která charakterizuje účinky zemětřesení v místě pozorování (Richterova stupnice zato udává velikost zemětřesení v ohnisku otřesů). Naše území se rozkládá v geologicky staré a seizmicky klidné oblasti. Občas k nám dolehnou účinky zemětřesení ze severní Itálie nebo Rakouska jako v roce 1976 z italské Friuli, občas z rýnského prolomu jako v roce 1992 od hranic Německa a Holandska. Jen pro jižní Čechy a Moravu se počítá s ohrožením do 6. stupně intenzity, neboť až tam mohou zasáhnout východoalpská či západokarpatská zemětřesení. Poslední takový otřes ve Slovinsku v okolí Triglavu pocítila řada lidí u nás o Velikonocích 1998, někdo možná pamatuje i dozvuky silného hlubokého zemětřesení v rumunské oblasti Vrancea v roce 1977. Zemětřesné roje V samotné České republice existují jen tři oblasti, které mohou být zdrojem silnějších zemětřesení, to znamená do stupně 5 Richterovy stupnice (zemětřesení v Indonésii mělo v ohnisku sílu 9, přičemž každý stupeň vyjadřuje 32násobek množství energie stupně nižšího). Na zemětřesení nejbohatší je u nás oblast zá-
padních Čech v obvodové části Českého masivu, kde je zemská kůra tenčí a kde doznívá vulkanická činnost. Typické jsou zde zemětřesné roje - větší počet slabších otřesů. Nejsilnější otřesy tu zažili lidé v roce 1903, kdy jich pocítili údajně 507. Podle dobových kronik je prý doprovázelo hrozné dunění. V Českém masivu bylo od 9. století do roku 1896 zaznamenáno 338 zemětřesení. Roku 819 byly prý západní Čechy postiženy zemětřesením trvajícím osmadvacet dní a zničeno bylo město Johunum (u nynějších Karlových Varů). Patrně šlo tehdy o silný zemětřesný roj. Naposledy se tady zemětřesení výrazněji ozvalo na podzim roku 2000. Šlo, jako obvykle, o zemětřesný roj a z tisíců slabých otřesů ten nejsilnější měl magnitudo 3,5. Zemětřesení o velikosti 4,7 stupně se předtím ozvalo v letech 1985-86 během silného zemětřesného roje. Až do roku 1997 pak byl relativní klid. A tak to v téhle oblasti je - „na chvíli jakoby usne, pak se zase probudí.“ Kromě západních Čech je aktivní také hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách pod Orlickými horami. Ohniska historických zemětřesení ležela obvykle v údolí horní Úpy a Metuje. Ovšem od roku 1901 je tu klid. Třetí oblastí je úzký pruh na severní Moravě a ve Slezsku. Opavsko se otřáslo naposledy v roce 1935. Další zdrojem otřesů je Slezská pánev, tedy konkrétně důlní otřesy jako důsledek těžby uhlí. Tyto takzvané indukované otřesy často zaznamenávají seizmické stanice České regionální seizmické sítě. Ze stěn padají obrazy V Česku se tedy zemětřesení odehrávají zřídka a jsou ve srovnání s jinými místy světa slabá. Nehroutí se při nich budovy, už vůbec nepuká země a lidé neumírají. „Otřesy však mohou být tak silné, že padají
římsy a komíny,“ což znamená, že ke zranění člověk přijít může, třeba na ulici. A rozhodně mohou takové jevy budit strach a paniku. „Někteří lidé mají za sebou zážitky, kdy se s nimi rozhoupal svět a ze stěn padaly obrazy,“ uvádí odborník ze seizmického oddělení Geofyzikálního ústavu AV, které shromažďuje hlášení a dotazníky o účincích zemětřesení. Při zemětřesení v roce 1986 se kývaly zavěšené předměty, nádobí a okna řinčely, lehké kusy nábytku se pohnuly, těžký nábytek se zhoupl. Některé budovy se celé pohnuly a objevily se praskliny v omítce a ve zdi. Na některých místech začaly opadávat omítky a ukázaly se trhliny na komínech, několik jich dokonce spadlo. Jistá paní uvedla do jednoho z dotazníků, které shromažďuje seizmologické oddělení o každém zemětřesení: „Dcera se z okna dívala, jak se vlny přenášejí z paneláku na panelák. Slyšela zvuky, jako by se domy bořily.“ Jiná zpráva líčí pocity: „Padla na mne nejistota a tíseň.“ „Lidé byli tehdy skutečně vystaveni značnému psychickému tlaku, neboť zemětřesení se opakovala a doprovázelo je silné dunění.“ Ačkoli české kraje mají do hrůz seizmicky mnohem aktivnějších oblastí daleko, lokální síť seizmografických stanic se rozprostírá po celých západních Čechách a regionální síť po celé České republice. Sledují seizmicitu dané oblasti a případně vyhlašují alarm po výskytu silnějších jevů.
Z Líšnické kroniky
Dne 10. ledna 1901 v noci mezi 3 a 4 hod. ranní pocítěn byl v obci i v okolí otřes několik vteřin trvající. Tímto otřesem probuzena byla většina obyvatelstva ze spánku. Kdo byl náhodou vzhůru, pocítil nejprve chvění půdy pod nohama a následoval temný rachot asi jako když těžký nákladní vůz po zmrzlé půdě jede. Tu a tam se okna chvěla drnčíce.
11
Jako absolvent základní vojenské služby v Kynšperku nad Ohří jsem osobně prožil celý zemětřesný roj roku 1985-86, přicházející převážně v noci a vyvolávající pocity strachu a beznaděje ze ztráty pevné půdy pod nohama. Věřím, že v našem kraji Orlických hor se nic podobně intenzivního dít nebude a poctivá práce našich předků při projektu a výstavbě vodního díla „Pastviny“ nás co nejvíce ochrání před velkou vodou, která nás dříve ohrožovala minimálně při každém jarním tání! Zdroj: MF Dnes, Kronika Líšnice Zdeněk a Tomáš Břízovi, čp. 29
POCHÁZÍ RAMPUŠÁK Z LÍŠNICE? Častokrát se návštěvníci Orlických hor, tedy Kačenčiných hor, ptají na Rampušáka. Proč o něm nejsou pohádky? Na toto téma bylo napsáno dosti článků, a věřte, že jsem se dopídil k zajímavému poznatku, ve kterém hraje důležitou roli naše obec. To, co Vám budu vyprávět, je skutečnost, ne pohádka. Rampušák je mladý, poprvé se objevuje 21.prosince 1962 po dvacáté hodině. Československý rozhlas tehdy vysílal cyklus „Kam na dovolenou“. Redaktor časopisu „Turista“ Jiří Dvořák připravoval pořad „Vezměte si vratičku“, jehož cílem bylo propagovat Orlické hory. Autor hledal vhodnou postavu, která by spojovala různá témata. Nezdálo se mu tehdy vhodné do humorně laděného pořadu využít pohádkovou postavu Kačenky, ke které měl mimo jiné patřičnou úctu. Dlouho si v redakci lámal hlavu, až mu přispěchal na pomoc jeho kamarád, redaktor deníku Pochodeň, pan Richard Bednář. Ten pocházel z Líšnice. Navštěvoval zde svoji maminku, která bydlela v čp. 191. Pamětníci si pamatují v tomto domě veřejnou prádelnu. Později koupil tento domek pan Ladislav Zářecký, ten jej později prodal manželům Mikulkovým z Pardubic. Při jedné z návštěv své maminky se pan Bednář dozvěděl
12
o jedné zajímavé líšnické osobě, Rampušákovi. Pan František Žabka z Líšnice čp. 164 žil nějaký čas na Rampuši, to je obec blízko Rokytnice v Orlických horách. Když se vrátil do své rodné obce, dostal přezdívku „Rampušák“. Bůh ví, kdo si tuto přezdívku vymyslel, jedno je ale jisté. V hospodě u Marvanů se u piva tuto slovní hříčku dozvěděl již zmíněný pan Bednář. Při svém setkání s panem Dvořákem mu navrhl jméno pro postavu v jeho novém pořadu. Rampušák byl tedy na světě! Svůj hlas mu propůjčil zasloužilý umělec, herec Josef Beyvl. Jeho narození bylo uvedeno slovy: „Jsem Rampušák, toť jméno mé, povoláním duch hor Orlických“. Toto jsou fakta, která byla zjištěna o Rampušákovi. Jediná neznámá je otec, člověk, který panu Žabkovi tuto přezdívku vymyslel. Třeba se ještě mezi námi najde, byl bych rád, kdyby se na redakci ještě přihlásil! Sám autor se po letech divil, jakou popularitu Rampušák získal, vždyť byl vymyšlen jen na jeden pořad v rozhlase. Nechme tedy Rampušáka v klidu, ať si dále řádí s turisty a Horskou službou. Kdo jej chce vidět, ať přijede na závěr lyžařské sezóny do Deštného v Orlických horách. Až jej uvidíte sjíždět ze svahů našich hor, vzpomeňte si, že se narodil u nás, v Líšnici… /Z archivu podle Mgr. E.Kalousové zpracoval D.H./ ZLODĚJ V LÍŠNICI!!! Líšnice, 11.1.2005, 10.30hod. Od Sokolovny odjíždí bílý dodávkový Ford s tažným vozíkem. Na vozíku jsou naloženy stojany z tenisových a volejbalových kurtů. Toto vozidlo dojíždí pan ing. Josef Vencl. Jede s dvanácettrojkou pro obědy do Žamberka. Chování řidiče vozidla před ním je mu velmi podezřelé. Z Kapličky jde pan Štefan Frank a na reakci pana Vencla si všímá poznávací značky. Okamžitě mobiluje panu starostovi, ten rychle reaguje a upozorňuje policii.
Bleskově je vypátrán majitel vozu a jsou obsazeny sběrny kovů. Auto, které řídí pan Vencl, ze všech sil sleduje ujíždějící fordku. Klobouk dolů před zlatými českými ručičkami – ford není schopen ujet. Na silnici u ZEZu na plné čáře je předjet a zablokován. Pan Vencl neohroženě předstupuje před zloděje, který mimochodem váží dosti přes sto kilo. Zvýšeným hlasem jej posílá tam, odkud materiál vzal. Majitel vozu kupodivu poslechne a přiveze stojany zpátky k Sokolovně. A nyní se teprve dozvídáme, že zloděj je z Ústí nad Orlicí, vážený pan podnikatel, který si buduje vlastní tenisové kurty v hodnotě několika set tisíc korun. Myslíme si, že se v Líšnici dlouho neukáže…Horší je ta skutečnost, že v Líšnici má komplice, který mu vše během noci připravil k budově Sokolovny. Dobrá věc je ale ta, že Policie vyšetřila zloděje a ten kápnul božskou. Pár lidí nyní ví, kdo je ten hodný člověk, který by prodal nejspíše i bratra. Proto Vás prosím, buďte na pozoru, hlídejte si svůj i obecní majetek. A kdyby něco, dejte vědět a nenechavce zveřejníme…Děkuji Vám za spolupráci. Jsem rád duchapřítomnosti pana ing. Josefa Vencla, který nám ušetřil hodně práce a starostí a tímto mu ze srdce děkuji!!! Rudolf Doleček od Sokolovny
SVAZ ZAHRÁDKÁŘŮ
ZAHRÁDKÁŘI SLAVÍ 40 LET!!! Je to neuvěřitelné, ale místní organizace zahrádkářů slaví letos již 40 let od svého založení v naší obci. O vznik této organizace se zasloužili členové: Josef Kavka, Antonín Hůlka, Karel Kamír a Josef Häusler. Tito byli nejdříve organizováni v Žamberku. V roce 1965 se rozhodli, že vytvoří vlastní pobočku v Líšnici. První předseda byl Ka-
rel Kamír, následoval Josef Šulc a ing. František Kaplan. Členové výboru byli: František Bříza, Jiří Šulc, Jiří Poláček a Jiří Krejsa. Při ustanovení měla organizace 26 členů! Zahrádkáři v té době vlastnili svoji moštárnu. Ta byla provozována u pana Zdeňka Diblíka. Později se přemístila k panu Antonínu Hovadovi a naposledy se provozovala u pana Josefa Šulce. Po vybudování moderní moštárny v Žamberku byla tato zrušena. Již v roce 1966 byla uspořádána první výstava ovoce v Líšnici. Největší úspěch a obdiv z celého okolí ale získala výstava v roce 1974. Na této akci se nejvíce podílel pan Jiří Šulc. Rok 1976 byl pro zahrádkáře velmi úspěšný, obdrželi třetí místo v okrese v soutěži o nejupravenější obec. V této době probíhala soutěž i mezi našimi občany o nejhezčí zahrádku. Tehdy se mezi vítězi objevila jména: František Bříza, manželé Trýbovi, paní Břízová (přezdívaná Podkopecká), a pan Václav Zářecký. V roce 1982 naše organizace obdržela čestné uznání od Ústředního svazu zahrádkářů. Tady je na místě jmenovat další nástupce zakladatelů: Tak namátkou např.: Oldřich Horáček, Josef Černohous, Antonín Hovádek, Rudolf Doleček st., Krisitian Marvan, Jiří Poláček, Anna Krejsová, Josef Vencl, Vítězslav Bednář, Jaroslav Kalous, Vladimír Kopecký, František Karas, Antonín Hovad, Jiří Šulc, František Bříza aj. Těch zasloužilých je celá řada, pokračovatelům se budeme věnovat někdy příště, za svoji práci si to rozhodně zaslouží. Tato organizace byla vždy v naší obci velmi činná. Pořádala zájezdy, přednášky, organizovala brigády na sklizeň sena, třídění brambor, úpravu zeleně a tím se zlepšovalo i životní prostředí v naší obci. Za zvláštní kapitolu by stál „Sad Míru“. Tady místní zahrádkáři odborně ošetřovali ovocné stromy a ovoce předávali do školní jídelny pro místní děti. Zakladateli sadu byli pan J. Janovec, místní zahradník, pan Josef Hudec
13
a pan Josef Kolomý. V dnešní době má organizace 31 aktivních členů. Pořádají se zájezdy, odborné přednášky, navzájem si vyměňují zkušenosti, starají se o úpravu zeleně. Zájemci, kteří by chtěli vstoupit do řad zahrádkářů, mohou se přihlásit u paní Su-
chomelové, čp.90. Každý, kdo má zájem dozvědět se něco o práci organizace, je srdečně zván na 12. 3. 2005 od 14 hod. do Restaurace U Kristiána v Líšnici, kde proběhne slavnostní schůze ke 40. výročí založení organizace. Za Svaz zahrádkářů R. Doleček.
ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU
Přehled o počtu a pohybu obyvatel za rok 2004 Stav obyvatel k 1. 1. 2004 763 občanů Přihlášeno k trvalému pobytu + 10 ( 8 občanů + 2 děti) Odhlášeno z trvalého pobytu - 22 ( 16 občanů + 6 děti) Narozeno + 10 dětí Zemřelo - 12občanů Stav obyvatel k 31. 12. 2004 749 občanů Věkové složení obyvatel 0 – 5 let (1.1.1999 – 31.12.2004) 6 – 17 let (1.1.1990 - 31.12.1998) (1.1.1987 – 31.12.1989) 18 – 59 let (1.1.1945 – 31.12.1986) 60 a více let (1.1.1910 – 31.12.1944)
46 89 38
127 432 144
SBÍRKA „ZVONY“
Poslední příspěvky na sběrací listinu: 500,-- Kč Lukášovi, čp. 73 300,-- Kč p. Svatoňová, čp. 73 1 000,-- Kč Dudkovi, čp. 290 REKAPITULACE SBÍRKY NA POŘÍZENÍ ZVONŮ DO KOSTELA SV.RODINY V LÍŠNICI Doba trvání: 1. 12. 2001 – 24. 10. 2004 PŘÍJMY Založení účtu „Sbírka“ vklad OBEC Honební společenstvo Líšnice Výběr do pokladniček Příspěvky farníků z kostela v Líšnici
14
5 000,00 30 714,70 16 475,50 21 000,00
VÝDAJE
Úroky z účtu „Sbírka“ – KB Příspěvky na sběrací listiny a na účet – od občanů Příspěvky na sběrací listiny a na účet – od spolků Převod výsledku HČ OBCE za rok 2004 Srážková daň z úroků účtu – KB Úhrada faktury za zvony – PERNER České Budějovice
2 183,86 144 350,00 16 000,00 380 124,53
615 848,59 Vrácení zůstatku účtu „Sbírka“ na účet OBEC 615 848,59
84,00 613 189,10 613 273,10 2 575,49 615 848,59 (Anna Vaněčková)
UPOZORNĚNÍ PRO ODBĚRATELE EL. ENERGIE !!! Východočeská energetika upozorňuje odběratele, že 24.2.2005 v době od 8:30 do 11:30 hodin bude přerušena dodávka elektrické energie pro celou Líšnici, mimo Zakopanky a Polska.
ZPRÁVY Z KRAJSKÉHO ÚŘADU -leden 2005 Pardubický kraj Tisková informace 5. ledna 2005 Bezpečnostní rada Pardubického kraje se sešla na svém 1. jednání Ve středu 5. ledna 2005 se v tomto volebním období poprvé sešla Bezpečnostní rada Pardubického kraje. Zahájil ji nový předseda, hejtman Pardubického kraje Michal Rabas, který členy bezpečnostní rady seznámil s hlavními úkoly v krizovém řízení a krizovém plánování na rok 2005. Konkrétně jde o zpracování dokumentu „Dílčí plán obrany“ v podmínkách Pardubického kraje. Jde o vojenské záležitosti, proto bude kraj úzce spolupracovat s Krajským vojenským velitelstvím Pardubice. Dalším, neméně důležitým úkolem bude rozpracovat vybrané úkoly dnes schvalovaného Krizového plánu do podmínek 15 obcí s rozšířenou působností, tzn. konkretizovat je na místní podmínky. Vzhledem k následkům živelní pohromy v jižní a jihovýchodní Asii byl pozván ředitel
Krajské hygienické stanice Pardubického kraje Antonín Vykydal. „MUDr. Vykydal obecně seznámil členy bezpečnostní rady s podmínkami šíření infekčních chorob a zároveň je informoval, že doposud nebyl zaznamenán žádný zvýšený výskyt infekčních onemocnění v Pardubickém kraji a nebylo tedy nutné ani přijímat žádná zvláštní opatření. Ministerstvo zahraniční i Ministerstvo zdravotnictví navíc zřídilo „horké linky“ pro zodpovídání dotazů veřejnosti,“ řekl Aleš Boňatovský, tajemník Bezpečnostní rady Pardubického kraje s tím, že občanům, kteří se vracejí z postižených oblastí je doporučováno, aby v případě obtíží vyhledali lékaře. Důležitým bodem jednání bylo podepsání Krizového plánu Pardubického kraje hejtmanem Michalem Rabasem. Tento materiál je základním dokumentem pro zvládání mimořádných událostí, při nichž je nutné vyhlásit některý z krizových stavů ve správním obvodu kraje – stav nebezpečí vyhlašovaný hejtmanem nebo nouzový stav a stav ohrožení státu vyhlašovaný vládou, resp. parlamentem. Na dokumentu pracoval tým odborníků po celý rok 2004. „K 1. lednu 2005 nabyl účinnosti také nový
15
branný zákon, který nejen ukončil základní vojenskou službu, ale ukončil i činnost územních vojenských správ a jejich úkoly převedl na Krajské vojenské velitelství,“ doplnil Boňatovský. Pardubický kraj Tisková informace 6. ledna 2005 4. jednání Rady Pardubického kraje Zpráva č. 3 – Záměr Pardubického kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojů, celoživotního učení a zaměstnanosti Rada Pardubického kraje se seznámila se záměrem Pardubického kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojů, celoživotního učení a zaměstnanosti, který má být v nejbližší době rozpracován do detailní koncepce. Materiál definuje zaměření činnosti v této oblasti a tím i úzce související problematiku rozvoje a podpory podnikání v Pardubickém kraji. „V tomto záměru se Pardubický kraj mimo jiné zavazuje podporovat podnikatelské aktivity např. metodickou pomocí v oblasti živnostenského podnikání či ve spolupráci se společností TechnoPark vytvářet podmínky pro příchod nových investorů. Plánována je i podpora v oblasti informační gramotnosti, což znamená, že budeme pořádat např. veřejné kurzy zaměřené na ovládání moderních a komunikačních technologií,“ řekla Jana Smetanová, radní zodpovědná za rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost. Pardubický kraj hodlá pořádat i kurzy pro orientaci občanů na trhu práce, zvýšení právního vědomí i tolerance k jiným společenským skupinám, bude podporovat vzdělávací akce pro střední generaci i kurzy tzv. ekonomické gramotnosti pro základní a střední školy. Dalšími body koncepce je i vytvoření informačního portálu pro rozvoj lidských zdrojů pro zlepšení informovanosti učících se jednotlivců i vzdělavatelů o programech celoživotního učení či vytvoření
16
databáze sítě poradenských a vzdělávacích organizací na území Pardubického kraje. Zpráva č. 4 – Grantová schémata Společného regionálního operačního programu Nejdéle do konce března 2005 vyhlásí Pardubický kraj grantová schémata Společného regionálního operačního programu (SROP). Konkrétní termín vyhlášení první výzvy k předkládání projektů je závislý na termínu uzavření smlouvy o financování mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Pardubickým krajem. Grantová schémata nabídnou možnost získat finanční prostředky na rozvojové projekty v oblasti podnikání, sociální integrace obyvatel a cestovního ruchu. „Celkový objem nákladů projektů realizovaných ve všech grantových schématech bude cca 250 mil. Kč, Evropská unie se na jejich financování bude podílet částkou 120 mil. Kč a Pardubický kraj částkou 30 mil. Kč. Žadatelé přispějí celkem 86 mil. Kč, 7 mil. Kč bude tvořit příspěvek ze státního rozpočtu. V 1. kole výzvy se počítá s vyčerpáním zhruba 50 - 60% finančních prostředků,“ řekl Roman Línek, I. náměstek hejtmana zodpovědný za regionální a investiční politiku a problematiku EU. Grantová schémata jsou vypsána ve třech opatřeních zaměřených na podporu podnikání ve vybraných regionech, na sociální integraci obyvatel v regionech Pardubického kraje a na podporu regionálních a místních služeb v cestovním ruchu. Podle jednotlivých opatření mohou být žadateli podniky do 250 zaměstnanců, malí a střední podnikatelé, veřejný sektor i obce a svazky obcí. „Veškeré podrobnosti - tak, aby se již nyní mohly projekty připravovat - jsou a budou umísťovány na internetové stránky Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz v sekci Fondy EU,“ dodal Línek.
Pardubický kraj Tisková informace 12. ledna 2005 Evropská investiční banka by mohla pomoci Pardubickému kraji v investicích Ve středu 12. ledna 2005 se představitelé Pardubického kraje v čele s hejtmanem Michalem Rabasem sešli se zástupci Evropské investiční banky. Tématem schůzky byly možnosti poskytnutí úvěru Pardubickému kraji. Zástupce ředitele divize úvěrových operací pro Českou a Slovenskou republiku Evropské investiční banky pan M. Cingolani řekl, že poskytnutí úvěru Pardubickému kraji je možné formou tzv. přímé půjčky. „Uvažujeme o úvěru ve výši až 600 mil. Kč. Tyto finanční prostředky by směřovaly prioritně do oblasti dopravy, případně životního prostředí. S panem Cingolanim jsme se dohodli na časovém harmonogramu, podle kterého bychom mohli předložit žádost a zpracovat návrh úvěrové smlouvy, která by obsahovala i jisté záruky schopnosti Pardubického kraje dostát svých závazků,“ řekl hejtman Pardubického kraje Michal Rabas s tím, že o podání žádosti bude jednat Rada a Zastupitelstvo Pardubického kraje. Evropská investiční banka se bude prezentovat také v rámci „workshopů“, které budou v dubnu 2005 součástí prezentace regionu NUTS II Severovýchod v Bruselu. Pardubický kraj Tisková informace 14. ledna 2005 Pardubický kraj se představil na Regiontouru Ve čtvrtek 13. ledna 2005 byla na brněnském výstavišti zahájena prestižní mezinárodní výstava turistických možností v regionech Regiontour 2005. Společnou expozici Pardubického a Královéhradeckého kraje slavnostně otevřeli hejtmani Michal Rabas a Pavel Bradík, kteří tu také přivítali mnoho zajímavých hostů. Kromě radních obou krajů a starostů měst a obcí stánek navštívi-
li např. ministři Jiří Paroubek a Libor Ambrozek, poslanec Radko Martínek i hosté ze zahraničí. Regiontour byl první výstavou, které se Pardubický kraj zúčastnil. V letošním roce se bude prezentovat ještě na veletrzích Vacantie Utrecht, Slovakiatour Bratislava, Tourism Expo Olomouc, Regionpropag Pardubice, Holiday World Praha, CBR Mnichov, ITB Berlín, Euroregiontour Jablonec nad Nisou, MITT Moskva, Infotour Hradec Králové, Dovolená Ostrava, TT Varšava a TUC Lipsko. Pardubický kraj Tisková informace 21. ledna 2005 5. jednání Rady Pardubického kraje Zpráva č. 7 – Informace o stavu Správy a údržby silnic Pardubického kraje Rada Pardubického kraje se průběžně seznamuje s průběhem transformace Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která vznikla sloučením okresních cestmistrovství. „Z pohledu statistického vývoje pokračovalo v roce 2004 u této společnosti postupné snižování objemu prací zabezpečovaných vlastními pracovníky a naopak došlo ke zvýšení podílu prací prováděných dodavatelsky. V číslech to znamená, že produktivita práce vzrostla z částky 851 000,Kč na pracovníka na částku 1 379 000,- Kč,“ řekl Ivo Toman, náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu a správu majetku. Správa a údržba silnic Pardubického kraje také snížila počet svých pracovníků, oproti roku 2003 vykázala vyšší zisk v kapitole Ostatní příjmy, a to o 3,5 mil Kč a podařilo se jí odprodat zastaralou mechanizaci, jejíž průměrné stáři bylo 19 let. „Vedení organizace se také zabývalo hledáním optimální právní formy. Rada Pardubického kraje nyní bude rozhodovat o dvou alternativách. Ve hře je ponechání stávajícího modelu příspěvkové organizace kraje s návrhem případných struk-
17
turálních, organizačních a technických změn, anebo přechod stávajících provozních složek na obchodní společnost s tím, že správa silnic bude zabezpečovat pouze majetkovou správu, zimní údržbu či centrální dispečerskou službu a veškerá ostatní údržbová činnost byl byla zadávána obchodním společnostem kraje nebo privátnímu sektoru,“ dodal Toman. Zpráva č. 11 – Napojení areálu Kyjevská v Pardubicích na dopravní infrastrukturu Rada Pardubického kraje rozhodla o změně napojení areálu Kyjevská v Pardubicích na dopravní infrastrukturu. V průběhu zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a zadávací dokumentace stavby vyšlo najevo, že původní plánované mimoúrovňové křížení ulic Kyjevská a Východní je v kolizi s plánem Krajské nemocnice v Pardubicích na vybudování přístavby infekčního pavilonu. „Z tohoto důvodu byla u zpracovatele projektové dokumentace objednána studie jiných možností napojení areálu Kyjevská. Navrženo bylo provedení napojení areálu prostřednictvím jednorampové křižovatky s východní rampou s tříramennou křižovatkou dvoupruhových komunikací na ulici Kyjevská a malou okružní křižovatkou na ulici Východní,“ popsal nové řešení Roman Línek, 1. náměstek hejtmana zodpovědný za regionální a investiční politiku a problematiku Evropské unie s tím, že toto řešení nepředstavuje zásah do areálu nemocnice a je výhodnější i z hlediska investičních nákladů. Tato varianta je levnější o cca 9,5 mil. Kč. Zpráva č. 16 – Účast Pardubického kraje na II. Olympiádě dětí a mládeže V červnu letošního roku se v Jihomoravském kraji, konkrétně v Brně, koná již druhý ročník „letní“ Olympiády dětí a mládeže. Rada Pardubického kraje se rozhodla vyslat na tuto olympiá-
18
du reprezentaci Pardubického kraje. „Historicky první ročník této olympiády se konal v roce 2003 v našem kraji. Tento sportovní podnik měl velký ohlas mezi mladými sportovci i veřejností a protože reprezentace Pardubického kraje byla úspěšná i na zimní olympiádě v Mladé Boleslavi, rozhodli jsme se i tentokrát zúčastnit. Do Brna vyšleme 279 účastníků včetně doprovodu,“ řekl Marie Málková, radní zodpovědná za školství, sport a volnočasové aktivity. Vypsáno je 20 disciplín včetně kulturních. Pardubický kraj obsadí 19 z nich. Sportovci budou nominováni ve spolupráci s jednotlivými sportovními svazy, a to prostřednictvím Krajského sdružení ČSTV Pardubice, které se bude také na organizačním zajištění účasti Pardubického kraje na olympiádě podílet. Z rozpočtu Pardubického kraje bude na tuto akci uvolněno 1,6 mil. Kč. Zpráva č. 21 – Prezentace Pardubického kraje v rámci regionu NUTS II Severovýchod v Bruselu Ve dnech 13. – 20. dubna 2005 se v Pražském domě v Bruselu uskuteční prezentace regionu NUTS II Severovýchod, jehož členy jsou Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj. Záměrem této prezentace je zviditelnit pro bruselskou odbornou veřejnost postavení a potenciál českých regionů v oblasti mezi Wroclaví a Prahou. „Kromě doprovodné výstavy fotografií ze současného života našich krajů jsou na programu workshopy ke stěžejním tématickým blokům a prezentace připravovaných a nových projektů z těchto oblastí,“ řekl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana zodpovědný za regionální a investiční politiku a problematiku Evropské unie. Kraje se dohodly na představení třech tématických bloků za celý region NUTS II Severovýchod. Královéhradecký kraj představí dopravu,
životní prostředí a cestovní ruch, Liberecký kraj vzdělávání, výzkum a vývoj a Pardubický kraj úvěrování evropských fondů. O finanční náklady se kraje podělí třetinovým podílem, Pardubický kraj má v rozpočtu připravenu částku 2 200 000,Kč. Prezentace by však mohla být z 50 % spolufinancována z fondů Evropské unie, pokud bude schválena žádost v programu PRINCE. (Tiskové odd. Pardubického kraje, Kateřina Nohavová)
BLAHOPŘEJEME!!!
Kteří oslavenci si zaslouží pomyslnou kytičku a přání všeho dobrého a hlavně pevné zdravíčko? V únoru to jsou: 76 let: Marie Kubíčková, Líšnice 143 78 let: Marie Šteová, Líšnice 26 V březnu se mezi šedesátníky a sedmdesátníky přidají: 60 let: Jaromír Lukáš, Líšnice 73 Ludmila Stejskalová, Líšnice 192 70 let: Božena Poláčková, Líšnice 125 a nemůžeme zapomenout ani na tyto občany: 75 let: Jarmila Diblíková, Líšnice 97 77 let: Jarmila Divíšková, Líšnice 95 Marie Kalousová, Líšnice 92 78 let: Miroslav Píč, Líšnice 53 81 let: Matylda Kalousová, Líšnice 93 Vše nejlepší!!!
KDO JE KDO – VI.díl VLADIMÍR ZEJDA
*7.10.1929 + 9.6.1996 Na svět přišel v Lípě nad Orlicí. Pocházel z obchodnické rodiny. Původním povoláním byl obchodní příručí.
Od roku 1948 pracoval jako vedoucí prodejny v Hořicích v Podkrkonoší. Po absolvování vojenské služby odchází do Žamberka, kde nastupuje jako vedoucí prodejny potravin. Tady se seznamuje s Marií Hrdinovou z Líšnice. V roce 1954 se oženil, rok poté se jim narodila dcera Marie (dnes akademická malířka a restaurátorka), o rok později další dcera Jana. Spokojeně žijí v Líšnici čp. 8 (později se stěhuje do Žamberka a tento dům prodává panu V.Novákovi). Již v době, kdy byly dcery ve školním věku, je zahrnuje krásnými knihami a učí je milovat krásu. Sám začíná s řezbařinou. Ve 47 letech byl nucen ze zdravotních důvodů odejít na částečný invalidní důchod.Tehdy se začíná plně věnovat řezbařině. Tato práce působila blahodárně na jeho zdravotní stav. Z amatéra se postupně vypracoval v dovedného řezbáře. Stal se členem skupiny výtvarníků Orlického regionu. Začíná vystavovat společně s Pavlem Halbrštátem, Jaroslavem Tschöpou, Oldřichem Kotyzou, Janou Adamcovou a Růženou Vaňousovou. Výstavy pořádá v Žamberku, Senenbergu, Jablonném nad Orlicí. Jeho řezané rámy, hodiny, konzoly a plastiky báječně doplňovaly textilní a oděvní doplňky výtvarnice J. Vondrákové. Samostatnou kapitolou byla kombinace dřevořezby a rytého skla od J. Kerschbauma. Vrchol jeho umění byla výstava miniatur v Paříži. Když přišel rok 1991, splnil si pan Vladimír Zejda svůj životní sen – postavil a otevřel malý obchodní dům. Zde strávil poslední čtyři roky svého života. Ale ani na sklonku života nezapomněl na dřevo. Práce, které máme možnost stále obdivovat, např. v Městském muzeu v Žamberku, hovoří jasně o jeho citu, vnímavosti, lásce. To vše vytvořil tento nadaný samouk v dřevořezbě, dokonale zvládnutá hluboká i nízká řezba, vnímavost pro strukturu a barvu, to bylo vše, co tohoto člověka povýšilo do řad lidí, kteří si zaslouží obdiv široké veřejnosti. (D.H.)
19
SMÍCHU NENÍ NIKDY DOST!!!
Přijde takhle malá želvička ke stromu, povzdychne si a začne se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny, tam roztáhne tlapičky a skočí. Rozplácne se dole na zemi... Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se došourá ke stromu, povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně, zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka... Na vedlejším stromě na to koukaj dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě: „Ty, hele, neměli bysme jí říct, že je adoptovaná?“ *** Proč se nevěsty vdávají v bílým? (Je to standardní barva spotřebičů pro domácnost) *** „Venku je tak krásně,“ povídá Novák manželce, „a ty se tady dřeš s parketama... Měla bys jít radši na vzduch a umejt mi auto...“ *** „Dobrý den, to je Mototechna? Tady je krematorium. Prosím vás, kolik jste včera prodali těch novejch japonskejch motorek?“ „No, asi dvacet, proč?“
OBSAH LISTŮ: Víš, o čem se mi zdálo? Změny a poplatky na úřadech Velikonoce 2005 Filmový klub Svaz zahrádkářů Zprávy z Obecního úřadu Zprávy z Krajského úřadu
„Dvacet, jo? Tak to se nám ještě tři flákaj někde po městě...“ Přijde policajt do obchodu a ptá se: „Co to je za váleček?“ „To je termoska...“ „Termoska? a k čemu je to dobrý? „ „No - teplý v tom zůstane teplý a studený studený...“ „To je dobrý, to si koupím!“ Přinese to do práce a kolega se hned ptá, co je to za váleček. „No to je přece termoska.“ „A k čemu je to dobrý?“ „Co je studený, to v ní zůstane studený a teplý zase teplý.“ „No to je supr a co v tom máš?“ „Půl litru kafe a dva nanuky...“ *** Ženská přijde na policejní stanici:“Prosím vás, pomozte mi, můj manžel se ztratil.“ Policajt založí papír do stroje a povídá: „Můžete nám ho popsat?“ „No... na vejšku asi 160...“, začne ženská, „váží 110 kilo, pleš, velký břicho, umělý zuby...... Hmm... Víte co? Zapomeňte na to.“
Kdo je kdo? Předmluva k novému seriálu Příspěvky čtenářů - *** - Tomáš a Zdeněk Břízovi - Rudolf Doleček Ze sportu Blahopřejeme!!! Smíchu není nikdy dost!!!
LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ, č. 1/2005, měsíčník OÚ Líšnice. Registrováno MK ČR E 14134. Sazba a tisk: Grantis s.r.o., Ústí nad Orlicí Vychází nákladem 200 ks, cena 8,- Kč Uzávěrka příštího čísla (duben - květen) je 25. března 2005.
