ZPRAVODAJ TRADICE PÁLENÍ ČARODĚJNIC A STAVĚNÍ MÁJEK
4/2004
OBSAH LISTŮ: • Tradice pálení čarodějnic • Řekni mi, jak se jmenuješ a já Ti řeknu, kdo jsi… • Květnové pranostiky – (D. H.) • Vidíme to všichni stejně? – příspěvek od R.Dolečka z Olšiny • Pozvánka na akce do Letohradu – (V. Zamazal) • Obrázky z naší obce – III.díl (V+P. Štefkovi) • Orlické hory – (T. Bříza) • Vypůjční doba v Knihovně • Sbírka Zvony • Líšnický šikula • Ze sportu • Blahopřejeme
Každoročně se v mnoha obcích slaví nejčastěji právě 30. dubna tzv. pálení čarodějnic a stavění májky. Naše obec patří mezi ně. Ale víme vůbec, odkud se tento zvyk vzal? Mohli bychom se domnívat, že pálení čarodějnic má něco společného se středověkem, kdy byly upalovány především babky kořenářky a mastičkářky, protože někteří lidé jejich dar považovali za kouzla a čáry. Ve skutečnosti má pálení čarodějnic něco společného se starodávnými příběhy a bajkami. V těchto bájích se říká, že Filipojakubská noc, tj. z 30. dubna, je kouzelná. V Německu se o této noci vypráví jako o pověstném reji čarodějnic. I Češi věřili, že báby čarodějnice tropí zvláště tuto noc své čáry a kouzla. O samotném pálení čarodějnic před prvním májem není v české minulosti dokladu, a proto se domníváme, že tento zvyk k nám přišel ze sousedního Německa. Je rovněž možné, že pálení čarodějnic vzešlo z pálení Svatojánských ohňů. Přesto je tento zvyk velmi starý, který možná vznikl už v pohanských dobách. Stavění májky má svůj prapůvod možná v keltské společnosti, která právě 1. května slaví svátek Beltine. Beltine pochází ze slova „tine“ či „teine“, což znamená „oheň“. Na počest boha Bela se v předvečer 30. dubna zapaloval oheň. Ten měl prý mocné a kouzelné účinky, byl považován za očišťující a povzbuzující. Lid ho proto přeskakoval a dýmem se vodil i dobytek. Májka se stavěla jako symbol spojení země a nebe. Zpravidla byla z kmene břízy, pomalována červenými a bílými spirálami a na vrcholu ozdobena větvičkami hlohu. Stejně jako kolem zažehnutého ohně, i kolem májky se mělo tančit, kruhové tance, jak se věřilo, posilovaly půdu. Beltine byl tradičním svátkem milenců (že by odtud hlídání májky před domem nevěsty?), kteří se vzájemně obdarovávali věncem z březového proutí, což mělo stejný význam jako dnes výměna zásnubních prstýnků. Nakonec, když jsme u těch kouzel, víte, že tam, kde roste pohromadě dub, jasan a hloh, je možné o Beltinské noci spatřit skřítky? Nevěříte? Tak to letos zkuste… (j.h.)
ŘEKNI MI, JAK SE JMENUJEŠ A JÁ TI ŘEKNU, KDO JSI… Duben: HUGO – staré německé jméno, dá se vysvětlit jako duch, mysl, popř. duchaplný ERIKA – jméno skandinávského původu, obdoba mužského Erik, což je ctihodný, všemocný vládce RICHARD – jméno germánského původu, vykládá se jako mocný, tvrdý, silný vládce IVANA – slovanská podoba jména Ivan (Jan), tj. bůh milostivý MIROSLAVA – jméno slovanského původu, ženská obdoba jména Miroslav, což je slavný mírem; příbuzný význam má i Slavomíra, Irena aj. VENDULA – české jméno, odvozeno od mužského j. Václav (někdy též Vendelín), znamená víceslavná HEŘMAN/HERMÍNA – mužské jméno je staroněmeckého původu a znamená muž od vojska, ženské jméno je odvozeno od Heřmana, má tedy stejný význam EMA – německé jméno vyjadřující osobu veselou, všeobsáhlou DUŠAN – jméno slovanského původu, lze vyložit jako ten, kdo má duši, či silný, kdo má odvahu, ducha DARJA – jméno perského původu, vyznačuje držitelku dobra IZABELA – španělská podoba jména Alžběta, tj. Bůh je má přísaha JULIUS – jméno latinského původu, význam není úplně znám, někdy se vykládá jako vlasatý, zářící, mladý ALEŠ – staročeské jméno, vyjadřující záštitu, pomoc VINCENC – jméno latinského původu, znamená přemáhající ANASTÁZIE – jméno řeckého původu, znamená vzkříšení, zmrtvýchvstání IRENA – jméno řeckého původu, znamená mírumilovná RUDOLF – staroněmecké jméno, vyjadřuje slavného vlka – jméno latinského původu, znamená silná, zdravá ROSTISLAV – jméno slovanské, znamená ten, kdo rostí = dává růst, rozmnožuje MARCELA – jméno latinského původu, znamená malá bojovnice ALEXANDRA – jméno řeckého původu,ženská podoba ke j. Alexandr, což vyjadřuje obránce mužů EVŽENIE – jméno řeckého původu, jde o osobu blahorodou, urozenou VOJTĚCH – jméno slovanského původu, znamená útěcha, pomoc vojsku JIŘÍ – jméno řeckého původu, znamená zemědělec, rolník MAREK – jméno latinského původu, znamená bojovník OTO – jméno německého původu, znamená štěstí,,majetek JAROSLAV – staré slovanské jméno, dříve se vykládalo jako slavný silou, dnes spíše jako slavící jaro VLASTISLAV – jméno slovanského původu, lze vyložit jako slavný vlastí (mocí, majetkem, vládou) ROBERT – staroněmecké jméno, vyjadřuje osobu slávou ozářenou, skvělé pověsti BLAHOSLAV – jméno slovanského původu, lze vyložit jako blahoslavený, popř. šťastně slavený
KVĚTNOVÉ PRANOSTIKY Déšť na Filipa a Jakuba slibuje úrodný rok. /Lacina/ Jaké počasí na vstoupení Páně, takový bude celý podzimek. /Filip Žamberecký/ (Pranostiky dodal D.H.)
2
VIDÍME TO VŠICHNI STEJNĚ? Václav Klaus zpochybnil smysl smlouvy ČR se Svatým stolcem (on raději říká „stolicí“). Smlouva prý má smysl tehdy, mohou-li si obě strany něco nabídnout, zatímco Vatikán prý „nám“ nenabízí nic. Ptejme se, kdo všechno v naší milé zemi pečuje o svědomí? Politické strany? Ale kdež! Média? Co vás vede? Škola? Ta má především vzdělávat; vychovávat může jen tehdy, pokud má na co navázat. Co zanedbala rodina, škola nenapraví. Co tedy rodina? Inu, jak která, často to bývá bída s nouzí. Snad tedy skauti a podobná menšinová uskupení. Je tu ale ještě jeden činitel – církve (součástí té nejpočetnější je
i Svatý stolec). I politikům, včetně prezidenta republiky, by mohlo dojít, že církve vštěpují svým věřícím kromě jiného i: nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví a nebudeš dychtit nejen po manželce (manželu), ale ani po majetku bližní(ho) své(ho). Jak skvělá nabídka politikům této země, včetně prezidenta! Zatím jim to, zdá se, moc nedochází… Podle časopisu Perspektivy – březen 2004, dodal Rudolf Doleček z Olšiny
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL LETOHRAD 2004 neděle 23. 5. 2004
15,00 hod. – kostel sv. Václava, Letohrad ZAHAJOVACÍ GALAKONCERT Pavel Šporcl – housle, Petr Jiříkovský – klavír
pátek 28. 5. 2004
20,00 hod. – ev. kostel, Horní Čermná VARHANNÍ KONCERT Matthias Jacob (SRN)
neděle 30. 5. 2004
15,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice VARHANNÍ KONCERT Claudio Astronio (Itálie)
pátek 4. 6. 2004
20,00 hod. – kostel sv. Bartoloměje, Jablonné n. Orl. VARHANNÍ KONCERT Torben Krebs (Dánsko)
sobota 5. 6. 2004
20,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice SBOROVÝ KONCERT J. Pavlica – Missa brevis – sólisté a orchestr z Prahy sbory: Vox Angelorum Svitavy – Familia Cantorum Letohrad
sobota 12. 6. 2004
21,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice ZÁVĚREČNÝ KONCERT – BAROKNÍ NOKTURNO Žesťový kvartet Filharmonie Hradec Králové Luciano Zecca – varhany (Itálie)
3
KASKÁDY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ Sobota 22. 5. 2004
14.00 hod. zahájení na náměstí sv. Václava 14.00 hod. – 17.00 hod. vernisáže 17.00 hod. koncert v kapli sv. Jana Na kopečku Jodlersextett Hausen am Albis Švýcarsko
Výstavy se uskuteční ve dnech od 22. 5. 2004 do neděle 30. 5. 2004 v následujících prostorách: Městské muzeum, Městská knihovna, Zámecké arkády, Oranžérie v Zámeckém parku, Grotta v Zámeckém parku, Galerie Pod Kaplí Na Kopečku
KONCERTY FOLKOVÝCH A COUNTRY SKUPIN POD KAPLÍ NA KOPEČKU začátek vždy v 19.00 hodin Pondělí 24. 5. 2004 Úterý 25. 5. 2004 Středa 26. 5. 2004 Čtvrtek 27. 5. 2004 Pátek 28. 5. 2004 Sobota 29. 5. 2004
MODRÉ PLACHTY a KŘUPKY Letohrad WEJVRAT Letohrad ŽŮ-ŽO-BAND z trampské osady „Toulaví jezdci“ LETRANDO Letohrad FOFR Lanškroun BRAY BAND Lanškroun
Mezinárodní Hudební Festival a jeho doprovodné akce potrvají až do 12. 6. 2004. Zájemci si mohou vyžádat podrobný program a zajistit vstupenky v MIKCENTRU, Václavské nám 77, Letohrad 561 51, tel: 465 622 092
OBRÁZKY Z NAŠÍ OBCE (IV. DÍL) Dnes si budeme povídat o naší škole. Na začátku si Vás hned vyzkoušíme, jací jste znalci líšnické historie. Víte, kdy byla postavena první školní budova v naší obci? No, a abychom Vás neodradili hned na začátku, tak Vám dáme tři možnosti: a) 1696 b) 1793 c) 1825 Máte pocit, že Vám něco říká rok 1793? Jestli ano, tak máte pravdu! Již dvěstějedenáct let uběhlo od zřízení první líšnické školy. Dle záznamů se jednalo o dřevěnou jednotřídku s menší světnicí pro učitele č.p. 180. Ta dodnes stále stojí nad Divokou Orlicí a díky dnešnímu majiteli panu Podhájeckému je v dokonale zachovalém stavu.
4
Roku 1862 se pro stále se zvyšující počet školních dítek začalo jednat o rozšíření školy na dvě třídy. Konečně roku 1874 byla otevřena druhá třída školy v domku č.p. 226, dříve sloužícího jako hostinec a o mnoho let později i jako Místní Národní Výbor a hasičská zbroj-
nice. Ovšem již o deset let později byly kapacity obou tříd opět nepostačující. Představte si, že do malé světnice jedné třídy mělo být vměstnáno až 100 dítek, ač místa byla jen asi pro 50. Z tohoto důvodu začali představitelé obce smýšlet o postavení řádné školní budovy.
Starý MNV č.p. 226 v průběhu století. Demolice proběhla v roce 1970. V roce 1885 dala místní školní rada vyhotovit náčrtek nové školní budovy panu Františku Havlíčkovi–staviteli ze Žamberka. Plán prvně nebyl obecním zastupitelstvem schválen pro velikou rozsáhlost a vysoké náklady. Posléze byl přepracován stejným stavitelem a následně roku 1887 schválen. 6. srpna téhož roku byl položen základní kámen a příštího roku 11. září byla stavba úplně dokončena. Při stavbě pracovalo celkem 35 zedníků, 12 tesařů a 19 nádeníků. Stavbu řídil zdejší občan Václav Toman č.p. 244. 16. září o půl třetí hodině odpolední byla budova slavnostně vysvěcena veledůstojným panem Bílkem. Celá slavnost započala slavnostním průvodem začínajíc v chrámu Páně. Slavnostního otevření se zúčastnilo téměř veškeré obyvatelstvo zdejší i přespolní, včetně čestných hostů jakožto i patronky zdejší školy Vysokorodé Madame Marie Parischové ze Žamberka. Celý náklad na postavení a zřízení nové školní budovy činil úhrnem 15.185 zlatých, 24. 9. 1888 se začalo vyučovat. Na závěr si dovolím uvést úryvek ze šestnácti stránkové slavnostní řeči, kterou měl c.k. okr. školní inspektor pan Vincenc Podhajský.
„Stroje a jiné vymoženosti jsou plody časového pokroku. Proti pokroku těžko jednati. Kdo se postaví proti jedoucímu parostroji, aby jej zastavil, toho rozdrtí, a tak odstrčí pokrok časový každého, kdo se proti němu vzpírá. Rozumně jedná, kdo jde s pravým pokrokem a nestaví se proti němu. Vše vyžaduje bystrého, pravým učením probudilého ducha. „
5
ZAJÍMAVOST Dítek školou povinných v roce 1888 bylo 196, z nichž do zdejší nové školní budovy docházelo za vzděláním 183 dítek. Zbývající 4 docházeli do obecné, 4 do měšťanské a 4 do soukromé německé školy v Žamberku. Pro vady těla nedocházelo jedno dítko. Na těchto fotografiích z 19. 3. 1941 je zachycen ročník paní Miroslavy Wolfové. V pozadí vpravo je vidět starý MNV. V příštím čísle: Stavba Obecního úřadu v Líšnici.
ORLICKÉ HORY Zatímco v našich nejvyších horách je pánem muž – Krakonoš, Orlickým horám panuje něžná dívka jménem Kačenka. Ta je podle pověstí nejen hezká a půvabná, ale i dobrotivá a spravedlná. Není chudáka, kterému by nepomohla, a na druhé straně se všichni nepoctivci mohou spolehnout, že za své špatné činy dojdou spravedlivého potrestání. Krásná Kačenka se líbí vládci Krkonoš, který za ní čas od času dochází. Vždy ji požádá o ruku, neboť by si ji rád vzal za ženu a odvezl do svého království.Kačence se ale líbí doma v Orlických horách a nechce je opustit. Proto pokaždé Krakonoše odmítne. Vládce našich severních hor se odmítnutí velmi dotkne, a proto se hluboce urazí a rozzlobí. Potom použije všechny ničivé síly, které má
k dispozici. V Orlických horách se strhne prudká bouřka, která rozvodní všechny říčky, potoky a potůčky. Silný vítr ohýbá vzrostlé stromy a případně některý i vyvrátí. Když se Krakonoš vyzuří, vrací se zpět domů. Po čase ho zlost na Kačenku přejde, a tak se znova vypraví na námluvy. Ví, že ženy jsou nevyzpytatelné, a přece jenom, co kdyby? Podle jiné verze pověsti je Kačenka Krakonošovou dcerou a její manžel Rampušák je jeho zeď. Údajně spolu žijí ve shodě a bouřky zuří v Orlických horách úplně z jiných příčin. Kdoví... (Podle knihy „Pověsti a příběhy z východních Čech“) Tomáš Bříza
Obecní knihovna oznamuje občanům, že pro malý zájem byly s platností od 1. dubna 2004, zrušeny výpůjční hodiny v pátek. Výpůjční doba knihovny je nyní každý čtvrtek od 16 do 18 hodin.
6
SBÍRKA „ZVONY“ Sběrací listina 2 000 Kč 500 Kč 100 Kč 500 Kč 300 Kč 700 Kč 500 Kč 500 Kč 500 Kč
LÍŠNICKÝ ŠIKULA
Dostáváme se do poloviny abecedy, budeme pokračovat slovy od F–H, příště CH–J:
Kubíčkovi, čp. 277 p. Suchomel, čp. 187 Hejkrlíková Marie, Žamberk 1302 čp. 184 p. Šulcová, čp. 147 Mikulkovi, Pardubice Černochovi, čp. 1 Šulcovi, čp. 101 Vaněčkovi
fachčit fajčit fišla fet jak deka gábl gebeňa gébiš gólovat se házet majzla hlava mapa hodit brka hodit drát hodit kus hantécu hodit tyčku hrnót krtkem na Slintáč
CELKEM k 16. 4. 2004 182 720,70 Kč
pracovat spát ryba značně opilý jídlo hlava zadek ženit se dávat pozor znát, vědět podrazit nohy telefonovat povykládat si zvracet jet metrem na Náměstí I. P. Pavlova
ZE SPORTU Před čtyřiceti léty Pohádka, která (ne)musí skončit – Kateřina se nebojí tratí, ale počasí – královna Neumannová vítězí… To je několik titulků, které opěvují současnou českou hvězdu bílé stopy. Ale tak psaly noviny před čtyřiceti lety: Škodová, Břízová ve formě,… Břízová stále úspěšná,… Víťazi druhého dňa zimném časti III CS Břízová, Fousek,…Břízová završila vítězství skvělým závěrem… To jen namátkou několik vybraných titulů. Tak se psalo o talentované běžkyni na lyžích z Orlických hor Evě Břízové. Naše lyžařky právě odjížděly na olympiádu do Innsbrucku. Jejich hlavní úkol bylo umístit se do šestého místa ve štafetě. To do posledního puntíku splnily. Eva Paulusová z Jilemnice, Eva Škodová ze Štěpanic a finišmanka Eva Břízová z Líšnice. Eva Břízová, provdaná Píčová, se narodila v Líšnici 15. 5. 1942. K běhu na lyžích se dostala ve škole při závodech v Žamberku. V krajských přeborech doběhla druhá a na mistrovství republiky již vyhrála. V letech 1957–1968 byla desetkrát členkou vítězné štafety na
mistrovství republiky, sedmkrát druhé místo na 5 a 10 km. Eva projížděla bílé stopy ve Finsku (až za polárním kruhem), Bulharsku, NDR, Polsku, Jugoslávii, Francii, Rakousku, Rusku a samozřejmě od Šumavy až k Tatrám. Její první trenér byl její otec. Později Toník Bříza (Granda). Její tréninkový deník nám prozradil, že to nebyl jen talent, ale velká vůle a sebezapření. Vždyť jen přes Dubinu a Zákopanku Eva naběhala přes sedmnáct tisíc kilometrů! Za svoje úspěchy byla Eva Břízová ohodnocena ze Sokola Líšnice titulem Mistr sportu v roce 1965. Dodnes musí každý obdivovat diplom – IX.OLYMPISCHE WINTERSPIELE INNSBRUCK 1964 – EVA BŘÍZOVÁ CSSR 6 PLATZ 3x5 KM STAFFEL LANG LAUF DAMEN. A co říká Eva dnes? „Vždy jsem se těšila na každý start. Pocity, když jsem si oblékala reprezentační dres, byly úžasné, dodnes po čtyřiceti letech na ně nemohu zapomenout. Mnohdy kroutím hlavou, když dnes dávají sportovci přednost placeným turnajům před reprezentací.“
7
Olympionici jsou však stále vynikající parta. I naše Eva mezi ně patří. Z pěti stovek pozvaných jich přišlo do Prahy na jejich sraz třistapadesát! Je na co vzpomínat, Eva Břízová-Píčová se těchto setkání pravidelně zúčastňuje. Přejeme jí, aby zdraví bylo pevné a ještě dlouho mohla být reprezentantkou naší obce. Evo, moc Ti děkujeme za vše, co jsi pro jméno naší obce udělala! Dodal Rudolf Doleček
Běh Terryho Foxe – dne 22. 5. 2004 Start v 10.00 od Sokolovny v Líšnici. Diplomy a trička si každý může nechat podepsat od Evy Píčové, bývalé reprezentantky v běhu na lyžích, a Mirka Mareše, bývalého mistra ČSSR a reprezentanta na Závodě Míru. Jsou připraveny trasy 1km–3km–15km pro cyklisty. Mohou se zúčastnit i děti na kolečkových bruslích nebo koloběžkách. Maminky s kočárky jsou vítány, pěší
procházka pro všechny věkové kategorie. Občerstvení zajištěno. Srdečně zvou patroni akce TJ Sokol a Obec Líšnice. Věříme, že každý, komu není lhostejný boj proti rakovině, si najde chvilku času a podpoří tuto akci! Děkujeme TJ Sokol Líšnice
GRATULUJEME Ani měsíc duben není skromný v počtu oslavenců s kulatými narozeninami. Popřejme tedy těmto jubilantům: 50 let: Ladislav Řezáč, Líšnice 57 60 let: Olga Kloučková, Líšnice 104 Vojtěch Hajduk, Líšnice 103 Jan Píč, Líšnice 59 Ing. Josef Vencl, Líšnice 195 Dalšími, kdo si zaslouží kytičku, jsou: 78 let: Milan Buchmüller, Líšnice 33 Josef Píč, Líšnice 261 79 let: Drahoslava Hauslerová, Líšnice 171 82 let: Marie Jirčíková, Líšnice 189 Všem upřímně gratuluji a přeji vše nej…!
LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ, č. 4/2004, měsíčník OÚ Líšnice. Registrováno MK ČR E 14134. Sazba a tisk: , Helvíkovice 113, www.setservis.cz Vychází nákladem 200 ks, cena 6 Kč. Uzávěrka příštího čísla je v pátek 14. května 2004.
8
