2003, část 1.7

Projekt č. 25/2003, část 1.7

Ostroj – Hansen + Reinders, spol. s r. o. 1.7. 1.7.1. 1.7.1.1. 1.7.1.2. 1.7.2. 1.7.2.1. 1.7.2.2.

Návrh nových požadavků na elektrické rozváděcí zařízení VN .......................... 3 Bezpečnost elektrických zařízení před uvedením do provozu ............................ 3 Vybraná důlní zařízení ........................................................................................ 3 Projektová dokumentace..................................................................................... 6 Požadavky na instalaci a bezpečnost provozu elektrických zařízení VN............ 8 Obecné požadavky na instalaci elektrických zařízení VN................................... 8 Nové požadavky na použití spínacího zařízení VN a stanovení dalších podmínek ............................................................................................................ 9 1.7.2.3. Další podmínky na provoz elektrického zařízení VN zavěšeného na závěsné dráze ................................................................................................................. 14 1.7.2.4. Požadavky na provoz, údržbu a provozní měření spínacího zařízení VN......... 16 1.7.3. Závěr................................................................................................................. 19 1.7.4. Použité materiály .............................................................................................. 20

strana 2 z 21 P_25_03

Verze: v04


Ostroj – Hansen + Reinders, spol. s r. o.

1.7.

NÁVRH NOVÝCH POŽADAVKŮ NA ELEKTRICKÉ ROZVÁDĚCÍ ZAŘÍZENÍ VN

Zadání: Na základě výstupů z předešlých částí budou v návrhu stanoveny obecné požadavky na elektrická rozváděcí zařízení VN provozovaná v prostorách SNM 2 plynujících dolů nebezpečných důlními otřesy pro jejich zapracování do právních předpisů ČBÚ. Úvod: Tento návrh nových požadavků se týká především elektrických rozváděcích zařízení VN, která budou nově uváděna do provozu po dnu nabytí účinnosti navrhovaných změn právních předpisů ČBÚ. Zpracování této části vychází ze skutečností uvedených v předcházejících částech projektu a ze zkušeností získaných v důlním provozu. Je přitom respektováno zadání ve znění, jak bylo zadavatelem navrženo. Zpracovatel přitom ve vší úctě prohlašuje, že tím nechce jakkoliv zasahovat do práce legislativních a technických pracovníků Českého báňského úřadu. Výstupem tohoto úkolu vědy a výzkumu je jen doporučení, jak by mohly případné změny v právních předpisech zvýšit míru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a současně vytvořit v dnešní tržní ekonomice právní prostředí k realizaci důvodných požadavků souvisejících s provozem elektrických zařízení, které mnohdy nebývají zrovna z hlediska finančních nákladů nejlevnější. Při zpracovávání tohoto bodu byly dále respektovány kompetence státní báňské správy, proto se návrhy na změny a doplnění týkají výhradně zákonů a předpisů, které se vztahují na hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem.

1.7.1.

BEZPEČNOST ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ PŘED UVEDENÍM DO PROVOZU

V této části budou řešeny návrhy změn těch ustanovení, jejichž požadavky předcházejí uvedení elektrických zařízení do provozu.

1.7.1.1. Vybraná důlní zařízení Pokud má být výčet, týkající se zajištění bezpečnosti elektrických zařízení před jejich uvedením do provozu, vyčerpávající, nelze vynechat tzv. vybraná důlní zařízení. Podle stávající právní úpravy, kterou je vyhláška ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních, jakožto prováděcí předpis k zákonu č. 61/1988 Sb., jsou vybranými důlními zařízeními: a) razicí a dobývací stroje určené pro použití v uhelných dolech, b) lutnové ventilátory určené pro použití v uhelných dolech, c) mechanizovaná výztuž pro doly s nebezpečím důlních otřesů, d) elektrická zařízení určená do prostor se zvýšeným a vysokým nebezpečím výbuchu metanu SNM 2 a SNM 3, s výjimkou kabelů,

strana 3 z 21 P_25_03

Verze: v04



e) čidla, analyzátory, indikátory a detektory pro zjišťování plynných složek ovzduší pracovišť, f) dýchací a sebezáchranné přístroje, g) důlní osobní svítidla, h) roznětnice a nabíjecí stroje pro práce s výbušninami, i) stroje a zařízení pro použití v podzemí, která výrobcem k tomuto účelu nebyla určena. Z uvedeného taxativního výčtu lze zjistit, že se v podstatě všechna vybraná důlní zařízení týkají zařízení elektrických (dnes jsou i některé dýchací přístroje osazeny elektronikou). Současná právní úprava ukládá organizacím na základě ustanovení § 6 odst. 3 písm. g) zákona č. 61/1988 Sb., aby předložily před prvním použitím v dole Českému báňskému úřadu ke schválení vybrané typy důlních strojů, zařízení, pomůcek, pokud již není Českým báňským úřadem schváleno jejich použití jinde v České republice. ČBÚ na základě úplnosti podkladových materiálů rozhodne, zda-li zařízení odpovídá požadavkům právních předpisů, především zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky …, ve znění pozdějších předpisů, a na jeho základě vydaným nařízením vlády. Pokud jsou podkladové materiály úplné, potom Český báňský úřad vyřídí žádost kladně. Tento postup se v současné době osvědčuje, neboť ze zkušeností organizací lze konstatovat, že průvodní dokumentace a požadované podkladové materiály především ze strany méně zodpovědných výrobců jsou v mnoha případech neúplné nebo dokonce bez požadovaných certifikátů ES přezkoušení typu vydaných notifikovanými osobami v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. Tyto certifikáty jsou ve stanovených případech základním a hlavním dokumentem k potvrzení, že zařízení je ve shodě s právními předpisy a technickými normami, tedy že jsou dány předpoklady jeho bezpečného provozu v daných provozních podmínkách. Přitom jeden „nebezpečný“ výrobek může v dole zapříčinit závažnou nehodu nebo dokonce i oběti na životech. Z výše uvedených důvodů lze učinit závěr, že si, byť v ojedinělých případech, někteří méně solidní výrobci, dovozci, zplnomocnění zástupci nebo distributoři zařízení prozatím nejsou vědomi své zodpovědnosti za výrobek, který případně neodpovídá požadavkům bezpečného provozu v daných provozních podmínkách. Z popsaných zkušeností současně vyplývá, že by nebylo žádoucí, aby se bez jakékoliv kontroly státní báňskou správou uvolnit trh s výrobky v některých rizikových oblastech. Nicméně ve všech členských státech Evropské unie, které se staly v květnu novými členy (např. Polská republika, Slovensko), se od tzv. povolování výrobků orgány státní správy více či méně upouští. Tato skutečnost se děje z pochopitelných důvodů především na základě nesouhlasu s takovým postupem ze strany výrobců ostatních členských států EU, kteří chtějí uvádět své výrobky na trh v Unii „bez dalšího“. Stejnou filosofii přijímá i Český báňský úřad, který hodlá velmi zúžit taxativní výčet vybraných důlních zařízení, jak lze dovodit z připomínkového řízení k návrhu nové vyhlášky o vybraných důlních zařízení. Podle této předpokládané novely je vybraným důlním zařízením: a) elektrické zařízení vysokého napětí pro použití v dole, které nepodléhá výkonu státního zkušebnictví, z jehož vývodů jsou napájena zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu, b) těžní zařízení.

strana 4 z 21 P_25_03

Verze: v04



To tedy znamená, že by se povolování podle nové vyhlášky ze spínací techniky VN týkalo jen vysokonapěťové skříně IRODEL, IRONG (SR7,2) ZS1, výsuvných skříňových rozváděčů 12 kV VH…, a kovových krytých rozváděčů s kovovými přepážkami typu SR 7,2 – 25 kV. Naopak by se již povolování netýkalo skříně VN v nevýbušném provedení, která podléhá výkonu státního zkušebnictví (podle současné právní úpravy se o vybrané důlní zařízení jedná, poněvadž je vyjmenované v § 2 písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 73/2002 Sb.). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by bylo prospěšné, aby Český báňský úřad, pokud hodlá opustit proces povolování vybraných důlních zařízení, byl zároveň vedle České obchodní inspekce jakožto orgán státní báňské správy oprávněn provádět dozor u výrobců uvádějících na trh výrobky používané u organizací jím dozorovaných. To by vedlo na straně jedné k jednoznačnému zjištění údajů o jakosti výrobku a současně na straně druhé k znesnadnění prodeje výrobků, které neodpovídají požadavkům bezpečnosti práce a provozu a tím i ke snížení případného nebezpečí při jejich používání v rizikových provozech. Takovým opatřením by se vyřešila i skutečnost, že Český báňský úřad podle současné právní úpravy povoluje zařízení, které už však bylo předtím uvedeno na trh. A tak státní báňská správa jako jediný orgán státního odborného dozoru, který se problematikou hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem zabývá, nemá možnost jakkoliv u výrobce zjistit údaje související s jakostí výrobku. To způsobuje nemalé komplikace při zjištění, že zařízení neodpovídá bezpečnosti práce a provozu v době, kdy už jej uživatelská organizace zakoupila. V případě zjištění závadnosti výrobků má orgán státní báňské správy jen omezené možnosti vyplývající ze zákona č. 102/2001 Sb., které však rovněž směřují k výrobku již uvedenému na trh. Samotný výrobce je orgánem státní báňské správy v podstatě nepostižitelný. Pokud by tedy měl Český báňský úřad provádět dozor u výrobců, hlavní a jediná souvislost z hlediska právních institutů týkající se popsaného problému v oblasti technických požadavků na výrobek je v ustanovení § 18 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde se ukládá: cit. “Dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky uváděné na trh bylo vydáno prohlášení o shodě a nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 byl výrobek označen stanoveným způsobem, popřípadě k němu vydán či přiložen stanovený doklad a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce, popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem” Zásadou by tedy měl být dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky určené pro použití při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem uváděné na trh bylo vydáno prohlášení o shodě, zda byl výrobek označen stanoveným způsobem, popřípadě k němu vydán či přiložen stanovený doklad a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají technickým požadavkům stanoveným podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 22/1997 Sb.). Tento dozor by prováděl orgán státní báňské správy.

strana 5 z 21 P_25_03

Verze: v04



NÁVRH č. 1 Provést doplnění ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. o písm. d) tak, aby stanovovalo alespoň tyto náležitosti v souladu s ustanovením § 18 zákona č. 22/1997 Sb. (3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad: d) provádí dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky uváděné na trh a používané při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem bylo vydáno prohlášení o shodě a nebo v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu (odkaz na § 13 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb.) byl výrobek označen stanoveným způsobem, popřípadě k němu vydán či přiložen stanovený doklad a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům.

1.7.1.2. Projektová dokumentace Požadavky na projektovou (výkresovou) dokumentaci jsou stanoveny pro hornickou činnost a pro dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí v ustanovení § 217 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které je společným ustanovením pro elektrická i strojní zařízení. Tyto požadavky jsou však jen obecné. Stanovuje se například, že před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení a že tato dokumentace musí řešit zajištění bezpečného provozu a údržby. Konkrétněji jsou stanoveny jen podmínky pro určení prostředí a prostor s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem a z hlediska krytí a umístění elektrického zařízení. Podrobnější podmínky pro projektovou dokumentaci jsou stanoveny v rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Ostravě čj.: 10/1990-400-Ing.P/Ml ze dne 30. 8. 1990, které bylo vydáno k zajištění jednotného plnění požadavků vyhlášky Českého báňského úřadu v Praze ze dne 29. prosince 1988 č. 22/1989 Sb. v dolech Ostravskokarvinského revíru. V čl. 51 cit. rozhodnutí jsou uvedeny požadavky na projekt a dokumentaci el. zařízení. V tomto článku jsou již stanoveny konkrétnější náležitosti, které má tato dokumentace obsahovat. Nicméně by taková povinnost měla být stanovena obecně v závazném právním předpise, přičemž by měla tyto náležitosti obsahovat každá projektová dokumentace. Navíc požadavky, které by měly být v projektové dokumentaci uvedené, jsou s odstupem času přísnější, než jak jsou v cit. rozhodnutí uvedeny. Další skutečnost, která není konkrétněji řešena ani v cit. rozhodnutí, ani ve vyhlášce ČBÚ č. 22/1989 Sb., je to, kdo může provádět v projektové dokumentaci změny. V ustanovení § 217 odst. 3 cit. vyhlášky je sice stanoveno, že „Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.“, kdo je může zaznamenat však jednoznačně stanoveno není. Lze sice nepřímo dovodit, že je touto osobou projektant elektrických zařízení, v organizacích provozující elektrická zařízení to však takto jednoznačně chápáno není. A tak se i dnes setkáváme s projektovými dokumentacemi doplněnými nebo přeškrtávanými tužkou „neznámým“ pracovníkem, přičemž častokrát nejsou respektovány ani základní požadavky na bezpečnost provozu elektrických zařízení.

strana 6 z 21 P_25_03

Verze: v04



Provozní elektrikáři nezřídka podceňují výměnu kabelů nestejných průřezů nebo výměnu přístrojů s jinými typy či s jiným nastavením proudových či zemních ochran, což, jak již bylo v předcházejících zadáních uvedeno, může způsobit mimořádné události v důlním prostředí s nedozírnými následky. Jednoznačné stanovení konkrétních požadavků na obsah projektové dokumentace a na konkrétní určení osob, kteří ji můžou nejen zpracovávat, ale i provádět případné změny, je nejdůležitějším článkem bezpečnosti následně provozovaného elektrického zařízení. Pokud je v této dokumentaci chyba z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu zásadního charakteru, nelze již takový stav zachránit ani instalací sebelepšími odborníky v oboru, kteří právě podle této dokumentace zařízení montují, ani například revizním technikem, jehož povinností je jen zkontrolovat, zda-li je elektrické zařízení provedeno shodně s projektovou nebo výkresovou dokumentací. Pokud se týče výčtu právních předpisů, které stanovují požadavky na projektovou dokumentaci elektrických zařízení, úmyslně byla prozatím vynechána vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. V § 7 odst. 1 této vyhlášky je stanoveno, že „Montáž elektrického zařízení se provádí podle projektové, popřípadě výkresové dokumentace zařízení.“. Ani zde nejsou stanoveny další požadavky na tuto dokumentaci. Vzhledem k tomu, že tato vyhláška ukládá všeobecné požadavky na provoz veškerých elektrických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, je právě rozšíření tohoto ustanovení nejideálnějším způsobem, jak stanovit požadavky na silová elektrická zařízení obecně závazným právním předpisem. Pro návrh konkrétních požadavků v právním předpise byla použita analýza z Periodické zprávy č. 5 tohoto projektu, bod 1.5.3.1. písm. o), a z cit. rozhodnutí OBÚ v Ostravě. NÁVRH č. 2 Provést doplnění ustanovení § 2 „Výklad pojmů“ vyhlášky ČBÚ č. 75/2002 Sb. o písm. l) vzdálená záložní ochrana – uskutečňuje se působením hlavní ochrany úseků sousedících s úsekem, kde selhala hlavní ochrana. Ochrana chrání kromě vlastního úseku, pro který je určena, zpravidla s časovým zpožděním i postižený úsek sousední. Provést změnu ustanovení § 7 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 75/2002 Sb. tak, aby stanovovala zejména tyto náležitosti Montáž elektrického zařízení třídy A se provádí podle projektové, případně podle výkresové dokumentace zařízení v českém jazyce. Do provozu lze uvést jen to elektrické zařízení, jehož skutečný stav odpovídá projektové dokumentaci, kterou provozovatel uchová po celou dobu provozování předmětného elektrického zařízení a která obsahuje alespoň: a) polohový plán se zakresleným rozmístěním elektrických stanic, rozvodných zařízení, spotřebičů, kabelových rozvodů, sdělovacích a bezpečnostních zařízení a prostorového vymezení vnějších vlivů prostředí, v podzemí dále s vyznačením větrních cest,

strana 7 z 21 P_25_03

Verze: v04



b) technický popis a schéma zapojení elektrického zařízení s uvedením: 1. konfigurace sítí a popisu elektrického zařízení, 2. specifikace použitých elektrických přístrojů, ochran před úrazem elektrickým proudem, ochranných relé a prostředků ke kontrole stavu elektrických zařízení a sítí, hodnoty nastavení poruchových veličin (nadproud, zkrat, zemní proudy, napětí, izolační odpor, apod.); specifikace kabelů, 3. údajů o úbytcích napětí a zkratových proudech, u sítí VN dále údaje o poruchových zemních proudech k buzení zemních ochran, 4. použitých stíněných kabelů s určením míst jejich spojení či uzemnění vodivých vrstev, 5. u sítí VN způsob zálohování vzdálenou záložní ochranou, 6. ovládacích a bezpečnostních obvodů. c) podpis projektanta elektrických zařízení potvrzujícího jeho souhlas s projektovou dokumentací, evidenční číslo jeho osvědčení a datum podpisu, d) v případě provedení změn v projektové dokumentaci odpovídající skutečnému stavu podpis projektanta elektrických zařízení potvrzujícího souhlas s předmětnými změnami, evidenční číslo jeho osvědčení a datum podpisu. Pokud došlo ke změně v umístění elektrického zařízení, tak i podpis vedoucího větrání potvrzujícího souhlas s předmětnými změnami, evidenční číslo jeho osvědčení a datum podpisu.

1.7.2.

POŽADAVKY NA INSTALACI A BEZPEČNOST PROVOZU ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ VN

V této části budou řešeny návrhy změn těch ustanovení, jejichž požadavky se týkají instalace a bezpečnosti provozu elektrických zařízení.

1.7.2.1. Obecné požadavky na instalaci elektrických zařízení VN Pokud se týče požadavků na provoz elektrických zařízení, rozbor jednotlivých ustanovení, které se týkají tohoto provozu, byl proveden jednak v části 1 tohoto projektu, bod 1.1.2.4, a dále potom v části 5, bod 1.5.3.2. Z předmětné analýzy lze jednoznačně dovodit, že zrušením normy ČSN 34 1410 – Všeobecné bezpečnostní požadavky na systémy elektrického napájení a ovládání, došlo ke zrušení užitečných podmínek pro provoz elektrických zařízení především z hlediska jejich umístění. A tak lze v praxi velmi často vidět případy, kdy je elektrické zařízení umísťováno tam, kde je pravděpodobné jeho mechanické poškození. Přitom právě poškození elektrického zařízení, které je svým provedením určeno do prostor a prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par a prachů, tedy převážně jeho nevýbušného závěru, může vést k tomu, že oblouk či jiskření, které vznikají u elektrických přístrojů uvnitř tohoto závěru, se mohou velmi snadno dostat vně elektrického zařízení a tím může dojít k iniciaci metanu běžně se vyskytujícího v Ostravsko-karvinských dolech, anebo zvířeného uhelného prachu.

strana 8 z 21 P_25_03

Verze: v04



Obě takové situace mohou mít následně nedozírné následky v podobě požáru nebo výbuchu v dole. Správné umístění elektrického zařízení v dole je další ze základních podmínek jejich bezpečného provozu. Při návrhu doplnění právního předpisu se vycházelo jednak z ustanovení zrušené normy ČSN 34 1410 a jednak ze zkušeností výrobců a provozovatelů elektrických zařízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní požadavky na provoz, navrhuje se doplnit § 231 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o další dva odstavce. NÁVRH č. 3 Provést doplnění ustanovení § 231 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. o odstavce 5 a 6 tak, aby stanovovalo alespoň tyto další náležitosti: 5) Elektrické zařízení VN, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo na výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla; pokud to není v odůvodněných případech možné, stanoví závodní dolu taková opatření, která vyloučí ohrožení bezpečnosti práce a provozu mechanickým poškozením předmětného elektrického zařízení. 6) U elektrického zařízení VN umístěného nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se zajistí, aby volný prostor nad předpokládanou maximální výškou dopravovaného těživa a elektrickým zařízením byl alespoň 0,25 m. Na takto provozované elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b) (pozn. myšleno téže vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. – jedná se o ustanovení, které ukládá, aby mezera nad horní větví dopravního pásu byla nejméně 0,6 m).

1.7.2.2. Nové požadavky na použití stanovení dalších podmínek

spínacího

zařízení

VN

a

Tento bod navazuje na Periodickou zprávu č. 1 tohoto projektu, kde se na základě rozboru stávajícího stavu dá jednoznačně dovodit, že spínací technika VN v dolech zůstává v podstatě neměnná již několik desítek let, přičemž celkový výčet „nevýbušné“ spínací techniky se omezuje jen na skříně typu ROK 6 v několika typových variantách. Tyto přístroje mají vzhledem k roku jejich uvedení na trh z hlediska dnešních bezpečnostních požadavků několik nevýhod, přičemž mezi nejzávažnější patří: - konstrukce skříně je stará cca 40 let. Vnitřní ochranné a zabezpečovací obvody byly koncem 70. let inovovány použitím tehdy dostupnými nejmodernějšími elektronickými prvky (zejména u ochran), z pohledu současnosti však nijak převratných parametrů. - konstrukční ocelové části nevýbušné skříně podléhají již desítky let vlivem důlního vlhkého a agresivního prostředí korozi, což může v budoucnu negativně ovlivnit jejich životnost, přitom výroba náhradních dílů je zastavena a jejich zásoby jsou téměř vyčerpány.

strana 9 z 21 P_25_03

Verze: v04


Ostroj – Hansen + Reinders, spol. s r. o. -

-

pro skříně v blízkosti porubů a přípravných předků nejsou vytvořeny ideální podmínky pro obsluhu a údržbu z hlediska manipulačního prostoru. Stísněný prostor, ve kterém je umístěn „energovlak“ obsahující spínací zařízení, transformátory a značný počet kabelů (mezi nimi i kabelů 6 kV) prakticky vylučuje z důvodu konstrukčních parametrů jeho použití zavěšením na závěsné dráze, u některých ROKů 6 je zkratové jištění jen ve dvou fázích, chráněné vývody důlní sítě 6kV nejsou zabezpečeny přístrojovou technikou vykazující stejnou úroveň bezpečnosti jako síť NN (220, 500, 1000V). Z důvodu vysoké zemní kapacity celé primární důlní sítě VN způsobující při přerušovaných zemních spojeních (v důlním provoze nejčetnější) neharmonické přechodové složky napětí a zemního proudu s vysokou amplitudou, nemohou zemní směrové ochrany svým principem funkce spolehlivě nahradit přístroje pracující na principu hlídání stavu izolace, které mají vyšší funkční spolehlivost a umožňují volbu kratších vypínacích časů. U směrových zemních ochran nastavených na krátké vypínací časy jsou velmi pravděpodobná chybná vypínání.

Je nepochybné, že tato situace se časem může stát nevyhovující. Proto se celý projekt zabývá navržením technických a současně i konstrukčních požadavků na spínací skříně VN, které by odpovídaly dnešním nárokům na tato zařízení. Z celkové analýzy vyplývá, jak je uvedeno v části 6, bod 1.6.2.1, že je nutné okamžitě stanovit mimo jiné i opatření pro bezpečnostní přístroje, tedy pro proudové a napěťové ochrany. V dnešní době je cílem výrobců spínačů VN vyvinout takový typ, aby byla zaručena jeho trvalá samočinná kontrola a nezávislost na jakýchkoliv měřicích a řídicích přístrojích. Dále je snahou řešit i nezávislost těchto přístrojů na poruše napájení. Je samozřejmé, že i ve chvíli, kdy bude takový spínač uveden na trh, vzhledem k současnému stavu spínací techniky VN v dolech to bude nějakou dobu trvat, než se zastaralé spínače nahradí novými. Proto by bylo velmi žádoucí, aby byly tyto spínače přednostně nasazeny pro napájení elektrických zařízení v prostorách SNM 2 v důlním díle, kde se razí nebo dobývá. Ani v takovém případě však nebudou mít organizace dostatek prostředků, aby výměnu spínačů VN v dohledné době provedly. Proto by měla být dána pro případný návrh nového ustanovení možnost přechodného organizačního opatření. A to i přesto, že se odborníci i z řad provozovatelů shodují na skutečnosti, že je opravdu nutné vyvinout nový typ spínače VN, který by byl postupně nasazován v těch nejnepříznivějších místech uhelných dolů. V bodě 1.6.2.1 Periodické zprávy č. 6 se navrhuje, cit.: „a) Provedení spínačů a jejich konstrukce musí být na technické úrovni využívající nejmodernější přístrojové, ochranné a zabezpečovací vybavení, rovněž velmi kvalitní materiály odolné proti nepříznivým vlivům důlního prostředí. b) Bezpečnostní přístroje, tj. veškeré proudové ochrany a napěťové ochrany, pracují nezávisle na jakýchkoliv měřících nebo řídících přístrojích. Během provozu se trvale samočinně kontrolují. Porucha ochran je detekována vhodnými technickými prostředky dostatečně rychle tak, aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace. Pro případy, že detekce není provedena, nastane při poruše ochran samočinné vypnutí spínacího přístroje VN v čase do 60 s.

strana 10 z 21 P_25_03

Verze: v04



c) Funkční spolehlivost bezpečnostních přístrojů a proudových popřípadě napěťových ochran není závislá na poruše napájení. Porucha napájení je řešena vyvedením informačního signálu na místo se stálou obsluhou, která zajistí neprodleně dle vzniklé situace vypnutí spínače softwarovým povelem nebo zajistí odstranění závady. V případě poruchy napájení zachovají ochranné systémy svou funkčnost po dobu postačující k zabránění vzniku nebezpečných situací. (NV č. 23/2003 sb., příloha č. 2, odst. 1.5- 1.6.3, 3.0.3). Pokud ochranné systémy spínače tento problém technicky neřeší, bude zajištěno samočinné vypnutí spínače do 60 s.“. Na základě těchto bodů bylo v původním návrhu této periodické zprávy vypracováno ustanovení, které takový požadavek stanovovalo, a to v tomto znění: Výkonový spínač VN, jehož kabelovým vývodem je přímo napájeno elektrické zařízení VN v prostorách SNM 2 v důlním díle, kde se razí nebo dobývá, lze použít jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné vypnutí při poruše proudové nebo napěťové ochrany, a nebo při poruše napájení těchto ochran, a to v čase do 60 sekund. Tato podmínka se nevztahuje na výkonový spínač VN: a) u něhož lze takovou poruchu zjistit spolehlivě obsluhou bez nutnosti otevření skříně spínače (například zkouškou), přičemž se kontrola bezporuchového stavu provede alespoň 1 x za směnu, ve které se razí nebo dobývá, nejdéle však 1 x za 24 hodin; provedenou kontrolu zapíše do provozní knihy na místě ten, kdo ji provedl, b) vybavený proudovou nebo napěťovou ochranou pracující nezávisle na měřicích a řídicích přístrojích s trvalou samočinnou kontrolou její správné funkce a současně pracující nezávisle na poruše jejího napájení po dobu, než obsluha spínač vypne nebo poruchu odstraní; v případě, že se takovou kontrolou zjistí stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, musí být spínač samočinně vypnut. Pokud je výkonový spínač osazen současně proudovou i napěťovou ochranou, vztahuje se tato podmínka pro obě ochrany současně. I když je na první pohled takové ustanovení důvodné, na základě konzultace s odborníky z důlních podniků Ostravsko – karvinského revíru se ukázalo, že je se jedná o návrh „nadčasový“, a to především z těchto hledisek: -

jakkoliv se můžou zdát požadavky stanovené v návrhu prospěšné, mohlo by dojít k situaci, kdy má organizace povinnost provozovat zařízení, které ještě není, na základě v současné době dostupných informací, s takovým technickým vybavením uvedené na trh,

-

v elektrotechnice ještě není k dispozici jednoznačná terminologie týkající se bezpečnostních zařízení. To by mohlo zapříčinit např. u požadavku na vybavení spínače VN, cit.: „… proudovou nebo napěťovou ochranou pracující nezávisle na měřicích a řídicích přístrojích s trvalou samočinnou kontrolou její správné funkce a současně pracující nezávisle na poruše jejího napájení“, polemiku, kdy je možno považovat bezpečnostní zařízení za takové, které splňuje tuto podmínku,

strana 11 z 21 P_25_03

Verze: v04



nevyváženost požadavku na vybavení spínače VN s vysokou technickou úrovní a nutné náhradní opatření spočívající v pouhé kontrole spínače VN zaměstnancem organizace.

Na základě těchto připomínek bylo od předmětného návrhu prozatím upuštěno. Nicméně byla zapracována jiná ustanovení, která podmiňují postupnou výměnu spínačů VN alespoň na nejrizikovějších místech v dolech. Naopak jednoznačně stanovenou a velmi nutnou podmínkou pro provoz spínačů VN je možnost „testu izolačního stavu“ jednotlivých silových obvodů, a to především pokud jsou tyto spínače provozovány (umístěny) u porubů nebo v přípravných předcích. Účelem testování je zkontrolovat izolační stav mezi fázovými vodiči a zemí (PE). Snížený izolační stav na vývodu vždy signalizuje nějakou anomálii způsobenou ať už mechanickým poškozením elektrického zařízení nebo působením nepříznivých vnějších vlivů, popřípadě vadnou izolaci elektrického zařízení atd. Zapnutí takového odvodu může zapříčinit požár nebo výbuch v dole, popřípadě úraz či popálení osoby elektrickým proudem. Proto byl do návrhu na ustanovení právního předpisu zapracován požadavek na možnost ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového spínače VN, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení VN v prostorách SNM 2, a který je umístěn v důlním díle, kde se razí nebo dobývá. Tento návrh byl zpracován především na základě zjištění uvedených v Periodické zprávě č. 2 tohoto projektu (bod 1.2.4). Pokud má být tento požadavek účinný, musí být ještě doplněn o povinnost, kdy má být elektrické zařízení testováno. Takové ustanovení je zapracováno do bodu 1.7.2.4 této Periodické zprávy, kde se kromě periodických zkoušek stanovených řádem prohlídek, údržby a revizí dále navrhuje, aby byl test prováděn: při prvotním uvádění spínací skříně VN do provozu, - po působení zemní ochrany, - po působení relé blokujícího zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem, - po působení nadproudové ochrany zkratem. Testování izolačního stavu jednotlivých vývodů, jak je uvedeno v bodě 1.2.6.3 Periodické zprávy č. 2 tohoto projektu, se provádí pomocí stejnosměrného VN zdroje (umístěného ve spínací VN skříni) s pozvolně narůstajícím napětí od nuly až na hodnotu 1,1 ÷ 1,5násobku jmenovitého fázového napětí. Doporučená doba trvání testu je 3s narůstání/2s vybíjení testovaného obvodu. Testovací proud stejnosměrného VN zdroje nesmí překročit hodnotu 20mA. Dalším návrhem, který byl zapracován do tohoto bodu, je nutnost, aby spínač VN umožňoval připojení vnějšího ovládacího obvodu, který svým provedením vyhovuje použití v atmosférických podmínkách 1 (prostor s vysokým nebezpečím výbuchu metanu SNM 3). Taková povinnost v dnešní době vychází z obecných požadavků na ovládací a bezpečnostní obvody elektrického zařízení a z požadavků připravované novely vyhlášky ČBÚ č. 45/1995 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, kde se stanovuje, aby způsob a místa samočinného vypnutí elektrické energie v oblasti ohrožené účinkem otřesů iniciovaného důlním otřesem byl řešen v havarijním plánu hlubinného dolu. Takové samočinné vypínání elektrického zařízení je konstrukčně řešeno převážně jiskrově bezpečnými obvody, a právě jeho připojení musí umožňovat i spínač VN. -

strana 12 z 21 P_25_03

Verze: v04



Jak již bylo popsáno v Periodické zprávě č. 5, bod 1.5.3.1, dalším ustanovením z hlediska bezpečnosti provozu prospěšným, je požadavek na umístění spínačů VN. Proto se navrhuje, aby byly pro toto umístění stanoveny tyto podmínky: 1. manipulační prostor - volný manipulační prostor pro obsluhu a údržbu před spínačem o šířce nejméně 1 m, a to do výše alespoň 1,8 m, - volný manipulační prostor za spínacím přístrojem, který nemá v zadní části připojovací prostory nebo odnímatelné kryty, 0,3 m a v ostatních případech 0,6 m. - u spínacího přístroje VN umístěného v důlním díle, do kterého zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení kolejové dopravy nebo závěsné dráhy, musí být mezera mezi tímto přístrojem a nejvíce vyčnívající částí dopravního zařízení ne menší než 0,6 m. 2. umístění mimo oblast nepříznivých účinků na toto elektrické zařízení (uhelný prach, metan, otřesy atd.) - u důlního díla, kde se dobývá, se požaduje minimální vzdálenost spínače VN alespoň 20 m od vyústění stěnového dopravníku porubu ve směru odtěžení, - u důlního díla, kde se razí, se požaduje vzdálenost spínače VN alespoň 20 m od razícího stroje nebo přípravného předku. NÁVRH č. 4 Provést vložení nového ustanovení § 231c ve vyhlášce ČBÚ č. 22/1989 Sb. s názvem „Spínací zařízení VN v dole“ s tímto zněním: 1) Výkonový spínač VN, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení VN v prostorách SNM 2, a který je umístěn v důlním díle, kde se razí nebo dobývá, lze použít jen za předpokladu, že je u něj možno ověřit stav izolace vedení a připojených elektrických strojů a zařízení vestavěným testovacím zařízením. 2) Provozovat lze jen výkonový spínač VN, umožňující připojení vnějšího ovládacího obvodu, který svým provedením vyhovuje použití v atmosférických podmínkách 1 (prostor s vysokým nebezpečím výbuchu metanu SNM 3) a ke kterému lze připojit ovládače umístěné v místech určených havarijním plánem, případně i bezpečnostní čidla. (Následuje odkaz „např. § 15 odst. 4 novelizované vyhlášky ČBÚ č. 45/1995 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů). 3) Výkonový spínač VN se umístí tak, aby byl před tímto spínačem ponechán volný manipulační prostor pro obsluhu a údržbu o šířce nejméně 1 m a aby za spínacím přístrojem, který nemá v zadní části připojovací prostory nebo odnímatelné kryty, byl ponechán volný prostor 0,3 m a v ostatních případech 0,6 m, a to vždy do výše alespoň 1,8 m. Dále pro umístění spínacího přístroje VN platí, aby a) u důlního díla, kde se dobývá, byla jeho minimální vzdálenost alespoň 20 m od místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu porubní fronty nebo dobývání,

strana 13 z 21 P_25_03

Verze: v04



b) u důlního díla, kde se razí, byla vzdálenost alespoň 20 m od čelby. 4) U výkonového spínače VN umístěného v důlním díle, do jehož manipulačního prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení kolejové dopravy nebo závěsné dráhy, se zajistí, aby mezera mezi tímto přístrojem a nejvíce vyčnívající částí dopravního zařízení nebyla menší než 0,6 m, přičemž u závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv přepravovaných vozidel 10° od svislé roviny 0,1 m. Po ukončení dopravy nesmějí být v manipulačním prostoru dopravní prostředky ponechány. 5) Výkonový spínač VN musí být vybaven ochranami, které zajistí jeho samočinné vypnutí při překročení nastavených hodnot poruchových veličin (nadproud, zkrat, zemní proudy, napětí, izolační odpor, apod.). Jištění proti zkratovým proudům musí být ve všech fázích. Ochrany musí umožňovat nastavení vypínacích charakteristik, aby byla zajištěna potřebná selektivita jištění. 6) V rámci přechodných ustanovení je možno výkonové spínače VN, uvedené do provozu před dnem nabytí účinnosti změn této vyhlášky, provozovat do konce jejich fyzické životnosti.

1.7.2.3. Další podmínky na provoz zavěšeného na závěsné dráze

elektrického

zařízení

VN

Tento požadavek na změnu ustanovení právního předpisu vychází z Periodické zprávy č. 6, bod 1.5.3.2, kde se stanovuje, že při umístění elektrického zařízení za provozu na závěsné dráze musí být výrobcem nebo dodavatelem (dovozcem, distributorem či osobou zplnomocněnou výrobcem nebo dovozcem) stanoven způsob zavěšení zejména z hlediska potřebné stability a dovolené nosnosti. I když tento bod směřuje k výrobci atd., tedy spíše k zákonu č. 22/1997 Sb., rozeberme si, jaké požadavky pro provoz na závěsných drahách platí v právních předpisech týkajících se organizací dozorovaných státní báňskou správou. Nejvíce se tomuto požadavku přibližují ustanovení § 270, § 272 a současně § 217 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje: a) v ustanovení § 270 – „Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla“. (1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost. b) v ustanovení § 272 – „Dokumentace zařízení závěsné dráhy“ Dokumentace zařízení závěsné dráhy vypracovaná podle § 217 určí a) umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů, b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle,

strana 14 z 21 P_25_03

Verze: v04


Ostroj – Hansen + Reinders, spol. s r. o. c) d) e) f)

zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí, rozmístění pohyblivých zarážek, typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice, způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.

c) v ustanovení § 217 (úmyslně zmiňovaném až na posledním místě, neboť se na něj odkazuje výše citované ustanovení § 272) – „Dokumentace zařízení“ (1) Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení. (2) Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu a údržby. (3) Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace. ……… (5) Pro všechny části zařízení, které se mají přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma. Z výše uvedené analýzy požadavků právních předpisů týkajících se obecných povinností na provoz závěsné dráhy v organizacích dozorovaných státní báňskou správou vyplývá, že byť jsou povinnosti pro instalaci a provoz na závěsné dráze stanovené poměrně konkrétně, podobná povinnost, která je uvedená v úvodu tohoto bodu, tedy aby bylo stanoveno umístění elektrického zařízení (energovlaku) na závěsné dráze za provozu, v podmínkách jednotlivých ustanovení chybí zcela, a to i pro ostatní dopravu na závěsné dráze. Pro úplnost je třeba doplnit, že jsou tu dále povinnosti uložené ustanovením § 218 citované vyhlášky – „Požadavky na zařízení a jeho části“, kde se ukládá: (1) Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení. (2) Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu. I z analýzy tohoto ustanovení lze dovodit, že takto stanovená povinnost není konkrétně zapracována. Proto se navrhuje doplnit další písmeno již zmíněného ustanovení § 272 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. o písmeno g), kterým bude blíže určen požadavek zavěšení dopravního zařízení na závěsné dráze, a to obecně, nikoliv jen pro provoz „zavěšeného“ elektrického zařízení.

strana 15 z 21 P_25_03

Verze: v04



NÁVRH č. 5 Provést vložení nového písmene g) v ustanovení § 272 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. s názvem „Dokumentace zařízení závěsné dráhy“ Dokumentace zařízení závěsné dráhy vypracovaná podle § 217 určí g) způsob zavěšení břemene zejména z hlediska potřebné stability a funkčnosti s přihlédnutím na technické podmínky a dovolenou nosnost zavěšovacího systému.

1.7.2.4. Požadavky na provoz, údržbu a provozní měření spínacího zařízení VN Požadavky vycházejí z písmene B Periodické zprávy č. 6 tohoto projektu, kde se uvádí, že „Zahájení provozu spínacího zařízení VN je podmíněno provedením zaškolení osob provádějících údržbu a obsluhu“. Dále jsou zde uvedeny požadavky na prohlídky a údržbu. Z bodu 1.6.1.3 Periodické zprávy č. 6 lze na základě provedené analýzy zjistit, co je mimo jiné stanoveno pro prohlídky a údržbu (a dále pro revize) elektrických zařízení v organizacích dozorovaných státní báňskou správou. Vychází se především z řádu prohlídek, údržby a revizí (§ 8 odst. 3 vyhlášky ČBÚ č. 75/2002 Sb.), kde se obecně stanovuje, že tento řád určí: a) jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby včetně preventivní údržby s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých elektrických zařízení obsažených v jejich průvodní dokumentaci, k ustanovením technických norem a k provozním podmínkám elektrických zařízení, b) pravidelnost provádění těchto úkonů, c) způsob evidence výsledků prohlídek, zkoušek a zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě elektrického zařízení v provozní knize, ….. Z výše uvedeného lze dovodit, že určení jednotlivých potřebných úkonů prohlídek a údržby a jejich pravidelnost se ponechává na organizace provozující předmětné zařízení. Samozřejmě, že tyto organizace musí přihlédnout k požadavkům výrobce, dovozce atd. V současné době však dochází k tomu, že některé organizace při zpracování řádu prohlídek, údržby a revizí nezřídka nerespektují požadované lhůty, které neúměrně prodlužují, ani nutný rozsah prací. K tomu jim napomáhá skutečnost, že výrobci lhůty a rozsah prohlídek v průvodní dokumentaci nestanovují, nebo jsou tyto lhůty s přihlédnutím k provozním podmínkám příliš dlouhé a rozsah nedostatečný. Proto se v poslední době zdá být důvodné, aby se alespoň u elektrických zařízení VN stanovil obecně závazným právním předpisem nejen nejnutnější rozsah, ale i maximální lhůty k jejich provedení.

strana 16 z 21 P_25_03

Verze: v04



Naopak se v návrhu upouští od požadavku uvedeného v odstavci 5 písmene B2 Periodické zprávy č. 6 tohoto projektu, kde se uvádí nutná povinnost, aby byla provedena: 5. důkladná prohlídka s opravou v servisní dílně včetně primárních zkoušek proudových ochran, ověření stavu a funkce ochranných a bezpečnostních systémů, kontrola a ošetření závěrových ploch, výměna vadných a opotřebovaných součástí: 1. alespoň 1x za 5 let u spínacích přístrojů VN instalovaných v těžkých provozních podmínkách, tj. v důlních dílech blízkosti porubů a příprav blíže specifikovaných v částech 1.5.2, 1.5.3.2 a 1.6.2.1 d), 2. alespoň 1x za 10 let u spínacích přístrojů VN instalovaných v ostatních případech. Vychází se ze skutečnosti, že taková povinnost musí být součástí průvodní dokumentace výrobce, a nelze ji nařídit obecně pro všechny spínače VN. V příloze č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb. se v odstavci 106 stanovuje, že Návod k použití musí mimo jiné obsahovat (viz písmeno ab)), cit.: „instrukce pro bezpečné uvedení do provozu, používání, montáž a demontáž, údržbu (preventivní údržbu a odstraňování poruch), instalaci, nastavování,“. Ze stejného důvodu nelze jednoznačně zapracovat do předpisu týkajícího se hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem požadavek uvedený v bodě 1.6.2.1 pod písmenem c), kde je uvedeno, aby, cit.: „V návodu – instrukci k použití výrobce (dodavatele) je stanoveno, které součásti smí být při vlastní nebo dodavatelsky zajišťované údržbě, montáži a servisní činnosti u spínacího přístroje VN měněny a opravovány bez jeho schválení a které součásti zejména v ochranných systémech spínače VN podléhají při náhradě nebo opravě posouzení shody (NV 23/2003 Sb., § 2 (5), § 3 (3)).“. Tady tato povinnost však rovněž směřuje k výrobci atd., nikoliv k organizaci provozující předmětné zařízení. Pokud má být výčet všech požadavků, které se navrhují v tomto bodě k doplnění do právního předpisu, úplný, je ještě nutné zapracovat povinnost vycházející z bodu 1.5.3.1 Periodické zprávy č. 6 projektu, kde je požadavek, aby se v co nejvyšší možné míře vyloučily nepříznivé vnější vlivy působící na spínací přístroje. Pro doly se jedná o nahromadění nebezpečné koncentrace metanu a usazený uhelný prach. Proto je tento požadavek zapracován do písmene a) a b) návrhu. NÁVRH č. 6 Provést doplnění požadavků na řád prohlídek, údržby a revizí vložením nového ustanovení do vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., například doplněním odstavců v § 242: U elektrických zařízení VN provozovaných v prostorech se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu SNM 2 řád prohlídek, údržby a revizí, kromě požadavků stanovených zvláštním právním předpisem (odkaz na § 8 odst. 3 vyhlášky ČBÚ č. 75/2002 Sb.), určí: a) způsob a četnost odstraňování uhelného prachu s přihlédnutím k umístění předmětného zařízení, b) povinnost měření koncentrace metanu v ovzduší při provádění prací na elektrickém zařízení a lhůty jejich opakovaného provádění,

strana 17 z 21 P_25_03

Verze: v04



c) u spínacího VN zařízení tento minimální rozsah a lhůty prohlídek a údržby: A) vizuální prohlídka: 1. alespoň 1 x za směnu u spínacího VN zařízení instalovaného v důlních dílech, kde se razí nebo dobývá, 2. alespoň 1 x za 24 hodin u ostatních spínacích VN zařízení. B) ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u spínacího VN zařízení s výkonovým VN vypínačem1 (pokud je testovacím zařízením spínací VN zařízení vybaveno): 1. před každým zapnutím spínacího přístroje VN, po každém vypnutí působením proudových ochran zkratem nebo zemním spojením a dále po každé nové instalaci, 2. alespoň 1 x ročně u spínacího VN zařízení, jehož odvodním kabelem je napájena podružná rozvodna nebo další spínací VN zařízení, 3. alespoň 1 x za 2 měsíce u ostatních spínacích VN zařízení C) ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u spínacího VN zařízení s výkonovým VN stykačem2 (pokud je testovacím zařízením spínací VN zařízení vybaveno): 1. po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem, 2. po každém působení relé blokující zapnutí vývodního kabelu se sníženým izolačním stavem, 3. alespoň 1 x za 2 měsíce spínacího VN zařízení pro přímé napájení transformátorů VN a elektromotorů VN. D) funkční zkoušky v rozsahu: 1. ověření proudových3 ochran spínacího VN zařízením, a to za provozního zapnutého stavu spínače VN, buď zkušebními tlačítky přístupnými v samostatném odděleném prostoru zařízení od prostoru VN nebo softwarovým povelem, 2. ověření blokování opětného zapnutí po působení nadproudové ochrany časově nezávislé (zkratové) dvoustupňové a po působení zemní ochrany sítě IT, 3. ověření blokovacího obvodu, který zamezuje zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem, pokud se toto vývodní vedení nachází, byť jen částečně, v prostoru se zvýšeným nebezpečím metanu SNM 2,

1

Výkonový VN vypínač (dále pouze vypínač) je elektrický přístroj určený k připojování a odpojování elektrických obvodů, vedení nebo zařízení, pod napětím při plném zatížení a také v poruchových stavech (např. při zkratech). 2 Výkonový VN stykač (dále pouze stykač) je elektrický přístroj s jednou klidovou polohou, který není ovládán ručně (nejčastěji elektromagneticky) a je schopen zapínat, přenášet a vypínat proudy za normálních podmínek, včetně provozních přetížení. 3 Mezi proudové ochrany patří: nadproudová ochrana časově nezávislá (zkratová) dvoustupňová, nadproudová ochrana časově závislá nebo inversní (proti přetížení), zemní ochrana směrová. strana 18 z 21 P_25_03

Verze: v04



Termíny funkčních zkoušek podle písmene D): 1. alespoň 1x ročně u spínacích VN zařízení instalovaných v těžkých provozních podmínkách, t.j. v důlních dílech v blízkosti porubů a příprav, dále instalovaných v prostorech s nepříznivými vnějšími vlivy (odkazy na právní předpisy a technické normy – mechanická namáhání a vibrace, teplota okolí, atmosférické podmínky jako například vlhkost, výskyt vody, výskyt cizích těles, výskyt korosivních nebo znečišťujících látek, apod.), 2. alespoň 1x za 3 roky u spínacích VN zařízení instalovaných v ostatních důlních dílech, 3. po každém přemístění vyžadujícím novou instalaci. E) Otevření spínacího VN zařízení a provedení prohlídky: 1. po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem, 2. alespoň 1x ročně u spínacích VN zařízení instalovaných v těžkých provozních podmínkách, t.j. v důlních dílech v blízkosti porubů a příprav, dále v prostorech s nepříznivými vnějšími vlivy (odkaz na právní předpisy a technické normy – stejné jako u písmena E) odst. 1), 3. alespoň 1x za 3 roky u spínacích VN zařízení instalovaných v ostatních důlních dílech, 4. po každém přemístění vyžadující novou instalaci. U prohlídky podle odstavce 2, 3 a 4 se provede prohlídka výkonového spínače a vnitřního přístrojového vybavení, vyčištění a promazání závěrových ploch.

1.7.3.

ZÁVĚR

Touto periodickou zprávou bylo dokončeno zadání Projektu č. 25/2003 vědy a výzkumu Českého báňského úřadu, přičemž se navazuje převážně na veškeré analýzy a zjištění z předcházejících periodických zpráv tohoto projektu. V obsahu této zprávy je předloženo celkem 6 návrhů na změnu či doplnění právních předpisů, přičemž jeden návrh se týká zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, jeden vyhlášky ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a zbylé čtyři se týkají vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. U jednoho návrhu týkajícího se vybraných důlních zařízení, kterým se doporučuje změna zákona č. 61/1988 Sb., se nevycházelo z analýzy v předcházejících zprávách tohoto projektu, ale ze skutečností, které s sebou přináší změna vyhlášky ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních. Vzhledem k tomu, že připomínkové řízení proběhlo před zpracováním zpráv projektu z minulého období, mohlo být na tuto skutečnost reagováno včetně provedení nutné analýzy až nyní.

strana 19 z 21 P_25_03

Verze: v04



Dále se na základě rozboru jednotlivých právních předpisů nepředložil žádný návrh týkající se kvalifikace či odborné způsobilosti profesních zaměstnanců včetně řídících pracovníků, poněvadž jsou požadavky dostatečně stanoveny v platných právních předpisech (ve vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve vyhlášce ČBÚ č. 75/2002 Sb., ve vyhlášce ČBÚ č. 22/1989 Sb., atd.), což je velmi dobré zjištění. Ze stejného důvodu nebyly navrhovány změny či doplnění těch ustanovení, které se týkají školení a opětovného proškolování zaměstnanců, poněvadž i ty jsou dostatečně zapracovány v platných právních normách (vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, atd.). Nicméně lze podle předložených návrhů k doplnění předpisů uvedených v této periodické zprávě dovodit, že vzhledem k jejich počtu a významu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu bylo zpracování tohoto projektu velmi prospěšné. Technická a organizační opatření, a především stanovení nových požadavků na spínací VN zařízení určené do dolů do prostor s nebezpečím výbuchu metanu nebo uhelného prachu, představují podstatné snížení míry rizika těchto zařízení v takových podmínkách a s tím spojenou vyšší ochranu zaměstnanců organizací před mimořádnými událostmi.

1.7.4. -

-

-

-

POUŽITÉ MATERIÁLY Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 1 z 10/2003 Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 2 z 11/2003. Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 3 z 5/2004. Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 4 z 5/2004. Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 5 z 7/2004. Projekt č. 25/2003, periodická zpráva č. 6 z 7/2004. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Vyhláška ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí ve znění pozdějších předpisů Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Ostravě čj.: 10/1990-400-Ing.P/Ml ze dne 30. 8. 1990, které bylo vydáno k zajištění jednotného plnění požadavků vyhlášky Českého báňského úřadu v Praze ze dne 29. prosince 1988 č. 22/1989 Sb. v dolech Ostravsko-karvinského revíru. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Nařízení vlády 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

strana 20 z 21 P_25_03

Verze: v04



Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Konzultace s vedoucími THP pracovníky elektroprovozu důlních uhelných organizací ČSN EN 1127-2, Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu – Část 2: Základní koncepce a metodika pro doly

strana 21 z 21 P_25_03

Verze: v04

2003, část 1.7

Recommend Documents