Filmová podoba novely Stefanie Zweigové Originální název: Nirgendwo in Afrika Německo 2001 Formát: Délka: Verze: Distributor:
35 mm, širokoúhlý, barevný, Dolby Digital SRD 141 minut Německy s českými titulky Cinemart, a.s.
Premiéra 17. dubna 2003 Producent: Koproducenti: Produkce: Koprodukce:
Peter Herrmann Berndt Eichinger, Thilo Kleine, Michael Weber, Sven Ebeling MTM Medien & Television München GmbH Constatin Film Produktion GmbH Bavaria Film GmbH Media Cooperation One GmbH
Tvůrci: Námět Scénář a režie Kamera Střih Hudba Kostýmy Zvuk Výprava
STEFANIE ZWEIGová CAROLINE LINKová GERNOT ROLL PATRICIA ROMMELová NIKI REISER BARBARA GRUPPová ANDREAS WÖLKI SUSANN BIELINGová, UWE SZIELASKO
Hrají: Jettel Redlichová Walter Redlich Süsskind Owuor Regina (starší) Regina (malá) Max Ina Liesel Käthe Maid
JULIANE KÖHLERová MERAB NINIDZE MATTHIAS HABICH SIDEDE ONYULO KAROLINE ECKERTZová LEA KURKAová GERD HEINZ HILDEGARD SCHMAHLová MARITTA HORWATHová REGINE ZIMMERMANNová GABRIELLE ODINISová
SYNOPSE Židovská rodina Redlichových emigruje v roce 1938 z Německa do Keni. Walter Redlich, profesí právník, zde pracuje jako správce farmy. Zatímco si jeho manželka, pocházející z buržoazní rodiny, s obtížemi zvyká na nový život, jejich stydlivá dcera Regina je nadšená. Učí se místnímu jazyku a zvyklostem a nachází dobrého přítele v jejich kuchaři Owuorovi. Ztráta domova a příbuzných, zároveň s neschopností o tom mluvit, ohrozí Jettelino a Walterovo manželství. Jen pomalu se opět sbližují. Když konečně skončí válka, Walter dostane nabídku stát se soudcem ve Frankfurtu. Ale po těch dlouhých letech, co se naučily vážit si svého keňského života, není jisté, jestli Jettel a Regina pojedou s ním.
POZNÁMKA Po oceněných filmech BEYOND SILENCE a ANNALOUISE AND ANTON natočila podle autobiografického bestselleru Stefanie Zweigové režisérka Caroline Linková film NIKDE V AFRICE. Do hlavních rolí obsadila německou hvězdu Juliane Köhlerovou, známou z AIMEE &JAGUAR, Meraba Ninidzeho (LUNA PAPA) a Matthiase Habicha (BEYOND SILENCE). Svým velmi citlivým stylem vypráví o milostné a rodinné drama o židovské rodině žijící na cizím africkém kontinentě. Je to příběh o lidech donucených opustit svůj bezpečný středoevropský život a naučit se vyrovnávat s tím, co jim osud přichystal.
CENY: OSCAR za nejlepší cizojazyčný film roku 2002 Zvláštní cena poroty Karlovarského festivalu pro Caroline Linkovou, 2002 Cena FIPRESCI pro Caroline Linkovou, 2002 Nominace na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film roku 2002 5 zlatých Německých filmových cen, 2002 Bavorská filmová cena za nejlepší produkci, 2002
2
ROZHOVOR S CAROLINE LINKOVOU Ve svém románu vypráví Stefanie Zweigová o svém dětsví ze svého vlastního pohledu dítěte. Na jaké hledisko jste se zaměřila ve filmu? Ve své verzi příběhu jsem se hlavně soustředila na vztah rodičů, jejich lásku jednoho k druhému. Znenadání se ocitnou ve složité situaci, jejich láska je na vážkách a musí ji znovu najít. Stefanie Zweigová vypráví příběh z pohledu dítěte. Popisuje své vlastní zážitky a vzpomínky. Ale pro mě je nejzajímavější postavou Reginina matka. Nádherné vyzrávání v samostatnou a zralou ženu, která přehodnotí nejen své životní postavení a hodnoty, ale i vztah ke své rodině. Proč jste si do hlavních rolí vybrala Juliane Köhlerovou a Meraba Ninidzeho? Juliane je nesmírně mnohostranná. Během zkoušek na mě okamžitě zapůsobila svým ztvárněním náladové dcery z privilegované rodiny, stejně jako její přerod ve zralou a seriózní bytost. Juliane dokáže ukázat, jak vykořeněně se Jettel cítí v africké savaně a jak postupně přijímá tu zemi za svou vlastní. Pro jejího muže Waltera jsem hledala herce, který by obstál coby protějšek takto silně energického ženského charakteru. Na dlouhé, křivolaké a starostlivé cestě ho má držet jeho klid a tichá síla. Podle mě z Meraba vyzařuje tenhle klid a inteligence, aniž by působil nudně nebo dokonce nezábavně. Navzdory nedostatku infrastruktury jste se odvážně rozhodla točit v Keni namísto Jižní Afriky. Proč? Peter Herrman i já jsme od samého začátku souhlasili, že použijeme africké herce a exteriéry v souladu s předlohou. Nemyslím, že je dobrý nápad obléknout Zuluy jako Masaje nebo něco podobného. Takovéto detaily musí být opravdové, protože konec konců lidem vyprávějí hodně o své zemi a navozují zvláštní náladu místa děje. Není to něco, co byste mohli jen tak předělat. Ani když je natáčení náročné, neopravňuje to k obětování pravděpodobnosti. Co vás na Keni ohromilo? Především krajina! Ta rozloha, ta rozmanitost přírody! Našli jsme místo pro skoro všechno naše natáčení na jihu Nairobi, stranou od turistických oblastí. Krajina se tam enormně mění od smyslně zelených kávových a čajových plantáží a lesů po suché stepi, kopce, jezernaté oblasti až k Velké příkopové propadlině. A ještě tam jsou neuvěřitelně ošklivá města, rozpadlé vesnice, nepopsatelná bída. Když jsme ten kraj prvně navštívili, panovalo tam už tři roky katastrofické sucho. A přece, navzdory všemu, byli lidé velice přátelští, smáli se, chichotali. Taková radost ze života! To mě opravdu ohromilo. Rituály ve filmu byly hrané, nebo jste se zúčastnili skutečných? Byly skutečné. Autenticita byla pro nás velice důležitá. Přivolávání deště Kikujské rady starších skutečně trvá hodiny, museli jsme spoustu vystříhat. Stejně tak se stepní slavností Pokotů, během níž Jettel a Regina chodí nocí. Je to skutečný obřad přechodu mladých mužů do zvláštní věkové skupiny. Jediná věc, do které jsme zasahovali, byly oděvy. V současnosti nosí mladíci samozřejmě také trička a barevné košile. Pokoušelo vás poskytnout takové skvělé krajině více prostoru, než jste původně zamýšlela? Vždycky jsem chtěla, aby se krajina, která rámuje náš příběh, popsala sama. Nechtěla jsem vzít neón a hlásat: Podívejte! Děláme film v úctyhodné krajině se senzačními záběry safari. To už viděl každý stokrát. Přinejmenším v odpoledních televizních seriálech. Konec konců můj příběh je o nedobrovolném útěku z milované vlasti. Není o nějaké velké dobrodružné 3
výpravě do ráje. Také jsem chtěla, aby se diváci pomalu zamilovali do toho cizího světa, tak jako mí protagonisté. A zpočátku je tenhle svět prašný, nevábný a drsný. Když se ohlédnete zpátky po těch vzrušujících dnech, vrhla byste se znovu do takového dobrodružného a štědrého zahraničního projektu? Absolutně. Miluji cestování a seznamování se s cizími kraji mimo typické turistické oblasti. Natáčení samotné bylo obzvláště dobře zorganizované a připravené produkční společností MTM. Dílem i proto, že Petere Herrmann, producent, je zkušený etnolog a velmi dobře ví, co a jak v Africe. A nikdy jsme neměla pocit, že bychom byli v nějakém opravdovém nebezpečí nebo třeba bezmyšlenkovitém jednání. Byla legrace pořád potkávat během natáčení lidi, kteří, samozřejmě, dělali trochu hluk, a pořád je napomínat. Nicméně, občas jsem litovala, že nemám víc času si jen tak užít okamžik, rozhlížet se a nechat věci běžet svou cestou. Jako režisér jste pořád pod tlakem, zasahujete a ze země a jejích lidí vykreslujete příběh. To je občas trochu obtížné.
OBSAZENÍ JULIANE KÖHLERová (JETTEL REDLICHová) Filmografie: 1988 CRYING BEAUTIES, (HFF-Film) Hans Lang 1989 MILAN, (HFF-Film) Hans Lang 1993 SÜDDEUTSCHE FREIHEIT, (HFF-Film) Hans Lang SCHATTENBOXER, Lars Becker 1997 AIMEE UND JAGUAR, Max Färberböck BUSENFREUNDE 2, (TV) Thomas Berger 1998 NIGHTHAWKS, (HFF-Film) Dimitri Popov 1999 PÜNKTCHEN UND ANTON, Caroline Link 2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková Narodila se roku 1965 v Göttingenu v Německu, herectví studovala v New Yorku. Po svém prvním angažmá ve Státním divadle v Dolním Sasku přestoupila do divadla Residence v Mnichově. Brzy se stala velmi uznávanou divadelní herečkou, hrála hlavní role v Ibsenově „Heddě Gablerové“ a Schnitzlerově „Slečně Else“. V roce 1995 byla bavorským ministerstvem kultury nominována na Nejlepší mladou herečku. Od roku 1999 hrála titulní role ve hrách „Stella“ a „Dáma s kaméliemi“ (obě režírované Amelií Niermeyerovou) ve Frankfurtu a později také v Mnichově. V roce 1999 měla první větší filmovou roli v Fäberböckově AIMEE AND JAGUAR (hrála vdanou Lilly Wustovou z Berlína, která se zamiluje do Židovky Felice Schragenheimové, kterou hrála Maria Schneiderová). Za tuto roli získala Německou filmovou cenu a Bavorskou filmovou cenu a také Stříbrného medvěda za nejlepší ženskou roli. Ve stejném roce se objevila i ve velmi úspěšné adaptaci Kästnerovy knihy ANNALOUSE AND ANTON. Její poslední film byl KÖNIGSKINDER režírovaný Annou Wildovou. V televizi se objevila v takových filmech jako INZEST – EIN FALL FÜR SINA TEUFEL Rolanda Emmericha, tragikomedii BUSENFREUNDE 2 – ALLES WIRD GUT Thomase Bergera, BELLA BLOCK Christiana von Castelberga a MÍSTO ČINU Roberta Siegela. Juliane Köhlerová žije v Mnichově, kde právě nacvičuje na „Torquato tasso“ s režisérem Janem Bossem a „Drei mal leben“ s Ulim Beckerem v divadle Residence.
4
MERAB NINIDZE (WALTER REDLICH) Narodil se roku 1965 ve Tbilisi v Gruzii, kde v letech 1982-84 studoval herectví. Na plátně se prvně objevil ve filmu Tengize Abuladzeho POKÁNÍ, který o dva roky později získal v Cannes Zvláštní cenu poroty a cenu FIPRESCI. V letech 1986-1991 účinkoval v divadle Rustaveli ve Tbilisi. V Gruzii hrál ve zhruba dvaceti filmech. Je velmi známý z Chudojnazarovy trigikomedie LUNA PAPA (v ČR ji uvedl Cinemart v roce 2000), která získala několik cen na Mazinárodním gruzínském filmovém festivalu, mezi jinými i za nejlepší film. Filmografie: 1984 POKÁNÍ, Tengiz Abuladze 1985 THE STEP, Alexandr Rechviašvili THE NYLON CHRISTMAS TREE, Reso Esadze 1986 OROMTRIALI, Lana Gogoberidze 1988 TEMO, Levan Sakareišvili THE ROOTS, Karaman Mgeladze 1989 CROSSROAD, Levan Kitia APPROACHING, Alexandr Rechviašvili 1991 EURIDICE, Keti Dolidze LONG WAY TO CHALAURI, Akaki Šanšiašvili 1994 HASENJAGD, Andreas Gruber 1997 JUGOFILM, Goran Rebic SUZIE WASHINGTON, Florian Flicker 1998 SCHULD DER LIEBE, Andreas Gruber IN HEAVEN, Michael Bindlechner 1999 LUNA PAPA, Bachtiar Chudojnarazov (uvedl Cinemart v roce 2000) 2000 ENGLAND!, Achim von Borries (uvedl Cinemart v roce 2001) 2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková
MATTHIAS HABICH (SÜSSKIND) Narodil se roku 1940 v Danzigu, herectví studoval v Hamburku, Paříži a ve Spojených státech. Je jedním z nejslavnějších divadelních herců v německy mluvícím světě. Účinkoval v Actor’s Studiu v Mnichově v Curyšském divadle. Mimo jiné také hrál tři roky pod vedením režiséra Petera Brooka v Paříži („Mahabrata“). Za výkony v televizních filmech získal cenu Adolfa Grimma za DAS URTEIL (1997, rež. Oliver Hirschbiegel), Zlatého lva za DER KALTE TOD (ze série MÍSTO ČINU, 1996, rež. Nina Grosseová) a cenu Nejlepšího herce za roli v seriálu JAHRESTAGE (AUS DEM LEBEN DER GESINE CREEPAHL, 2001, rež. Margarethe von Trotta. Vybraná filmografie: 1976 DER FANGSCHUSS, Volker Schlöndorff 1977 DER MÄDCHENKRIEG, Alf Brustellin a Bernhard Sinkel 1988 A CORPS PERDU, Léa Poolová 1996 JENSEITS DER STILLE, Caroline Linková 2001 NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI, Jean Jacques Annaud 2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková 5
SIDEDE ONYULO (OWOUR) Šestačtyřicetiletý Keňan Sidede Onyulo nejdříve studoval práva v Nairobi. Ale místo aby se dal na dráhu právníka, rozhodl se stát hercem. Postupně hrál v různých keňských divadelních projektech. Měl také řadu menších rolí v amerických filmech. Kenští filmoví odborníci ho velmi brzy navrhli na roli kuchaře, ale byl problém ho najít, protože se odstěhoval z Nairobi a beze stopy zmizel v centrální Keni, která je téměř nedotčená moderními komunikačními technologiemi. Tamní agent ho nakonec našel v jeho rodné vesnici u jezera Viktoria. Během kamerových zkoušek Sidede přesvědčil Caroline Linkovou svým nenápadným herectvím: „Většina keňských herců, které jsme pozvali, totiž hrála spíše teatrálně. Sidede byl jediný, který okamžitě pochopil, když jsem řekla, že film není divadlo, film je život, aby byl sám sebou a hrál míň! Je velice inteligentní a pečlivě hned od začátku využívá svůj repertoár.
KAROLINE ECKERTZová (starší REGINA) Třináctiletá studentka z Wiesbadenu o natáčení v Keni říká: „Byl to můj nejbáječnější zážitek!“ Karoline už natáčela videoklipy pro dětskou televizi a také je aktivní členkou školní divadelní skupiny. Baví ji nakupování, hodně čte, poslouchá hip hop, ale i Rolling Stones a miluje filmy. Kdyby mohla, sledovala by tři filmy denně.
LEA KURKová (malá REGINA) Desetiletá Lea Kurková žije ve Wuppertalu a chodí do 4. třídy. Ve volném čase se věnuje baletu a jazzovému tanci. Také ráda maluje a čte. Natáčení v Keni ji ohromně bavilo, obzvlášť se jí líbilo v Mukutani, zapadlé a starobylé vesnici blízko jezera Baringo, kde strávil hodně času s místními dětmi z domorodých kmenů Pokotů a N’Jemů.
6
TVŮRCI CAROLINE LINKová – scénář a režie Narodila se v Bad Nauheim v Německu roku 1964. Po střední škole žila rok v USA. K filmu se dostala roku 1984, kdy pracovala jako asistentka v Bavaria Film Studios. Podílela se na mnoha televizních a filmových projektech jako skriptka a asistentka režie. V roce 1986 začala studovat na filmové a televizní akademii v Mnichově. Její ročníková práce Sommertage získala cenu Kodaku na filmovém festivalu v Hofu. Vedle studií pokračovala v práci asistentky režie a psala scénáře. V roce 1992 natočila pro německou televizi dětský film Kalle der Träumer. Ve stejném roce začala připravovat scénář k filmu JENSEITS DER STILLE a v roce 1995 začala tento neobvyklý příběh o neslyšících rodičích a jejich hudebně nadaném dítěti natáčet. Kromě mnoha jiných cen byl film rovněž nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film za rok 1998, získal Bavorskou filmovou cenu, stříbrnou Německou cenu a ceny za nejlepší zahraniční film v Tokiu, Chicagu, Vancouveru a Kalkatě. V roce 1999 natočila úspěšnou moderní adaptaci Kästnerovy PÜNKTCHEN AND ANTON a potvrdila tak svůj talent na vyprávění filmových příběhů. Tento film rovněž získal mnoho světových cen včetně Bavorské filmové ceny. Filmografie: 1989 SOMMERTAGE (HFF Abschlussfilm) 1992 KALLE DER TRÄUMER (TV) 1996 JENSEITS DER STILLE 1999 PÜNKTCHEN UND ANTON 2001 NIKDE V AFRICE PETER HERRMANN – producent Narodil se roku 1954. Po vysoké škole nejdříve pracoval jako prodavač knih a pak se zapsal do kurzů etnologie a afrických studií na mnichovské univerzitě. Po absolvování začal natáčet své první dokumenty o kultech původních obyvatel Beninu a Toga. Producentem je od roku 1994. Společně s Glorií Burketovou a Andreasem Bareißem založili společnost Medien & Television München, která produkuje filmy pro kina a televizi. Zároveň je také ředitelem a producentem v MTM Television und Film GmbH. V roce 1995 produkoval film Romualda Karmakara DER TOTMACHER, který získal hlavní cenu německé filmové akademie. Byl výkonným producentem miniseriálu THE BUBI SCHOLZ STORY Rolanda Suso Richtera a také filmu FAT WORLD Jana Schüttese s Jürgenem Vogelem v hlavní roli. Oba projekty vznikly ve spolupráci s Günterem Rohrbachem. Dále se podílel také na vzniku filmů INZEST – EIN FALL FÜR SINA TEUFEL, PERFECT MIND ze série MÍSTO ČINU, DAS ELFTE GEBOT (rež. Rainer Bär) a EINE HANDVOLL GRAS (2000, rež. Suso Richter). GERNOT ROLL – kamera Narodil se 9. dubna 1939 v Drážďanech. Je jedním z nejuznávanějších německých kameramanů. Svůj první film JET GENERATION natočil s režisérem Eckhartem Schmidtem v roce 1967. V roce 1976 se osamostatnil a začal spolupracovat se známými německými režiséry jako např. Edgar Reitz (STUNDE NULL – 1976, HEIMAT – 1984), Axel Corti (WELCOME IN WIENNA – 1985, DIE HURE DES KÖNIGS, RADETZKYMARSCH – 1994), Sönke Wortmann (KLEINE HAIE – 1992, DER BAWEGTE MANN – 1994). S Caroline Linkovou už spolupracoval v rocce 1996 na filmu JENSEITS DER STILLE. Je držitelem ceny Adolfa Grimma a bavorských a německých filmových cen. Pro televizi natočil mimo jiné např. uznávané seriály DER LADEN (1998, rež. Jo Baier), MIT MEINEN HEISSEN TRÄNEN (rež. Fritz Lehner) a DAS MÄDCHEN ROSEMARIE (1996, rež. Bernd Eichinger). Jako režisér natočil v roce 1999 komedii ACH DOKTOR – DER HEINZ BECKER FILM a roku 1997 film BALLERMANN 6. Kamery se znovu ujal loni při natáčení mefistofelského podobenství GROSSE BAGAROZY režiséra Bernda Eichingera a filmů BRIEF EINER UNBEKANNTEN (rež. Jean Deray), KNALLHARTE JUNGS (rež. Granz Henman) a také částečně televizní dokumentární rodinné ságy THE MANN z roku 2001 režiséra Heinrich Breloerse. 7
STEFANIE ZWEIGová – literární předloha Narodila se roku 1932 v Leobschültzu v Horním Slezsku. Fašistické pronásledování donutilo její rodiče, aby s ní v roce 1938 uprchli do Keni. Stefanin otec, právník a notář, pracoval v Keni jako správce farmy a jeho příjem stačil sotva na zaplacení školného. Rodina strávila většinu doby v Ol Joro Orok, který leží přímo na rovníku ve výšce 3000 metrů nad mořem. I na Afriku to bylo velice zapadlé místo. V roce 1944 vstoupil do britské armády, která mu i s rodinou v roce 1947 umožnila návrat do Německa. Po návratu byli šokováni spoustou sutin, hladu a beznaděje. Dcera, která neuměla číst ani psát německy, měla problémy se přizpůsobit tomuto, pro ni cizímu, světu. Nicméně po ukončení střední školy byla novinářkou v židovském týdeníku Allgemeine Wochenzeitung der Juden in Deutschland. V roce 1959 začala psát náměty k filmům pro Abendpost a v roce 1963 se stala šéfredaktorkou kulturního oddělení Abendpost – Nachtausgabe ve Frankfurtu. Od roku 1988 pracovala jako nezávislá novinářka a spisovatelka. Stefanie Zweigová napsala mnoho románů a novel. Autobiografie „Nikde v Africe“ a „Někde v Německu“ se staly bestsellery. Zatím poslední román „Karibu heisst willkommen“ vydalo na podzim roku 2000 nakladatelství Langen Müller. Román „Ein Mund voll Erde“ byl nominován na Cenu mladého německého čtenáře a na mezinárodní cenu Hanse Christiana Andersena. V roce 1995 získal Globus za nejlepší knihu pro mládež od Holandské královské geografické společnosti. V roce 1993 získala Stefanie Zweigová státní vyznamenání za zásluhy. Pochvalu, které si cení nejvíce, jí vyslovila mladá Keňanka Lynda Kemei. Ve své diplomové práci o Nikde v Africe napsala: Když si Keňan přečte knihy Stefanie Zweigové, cítí, že spisovatelka má velmi blízky a přátelský vztah k místním lidem. Zná je a chápe jejich způsob myšlení, protože přijala jejich kulturu za svou. V jejích knihách mají Afričané konstruktivní role, jejich kultura je brána vážně.To je fakt, který chybí v mnoha příbězích o Africe.
MUKUTANI FOUNDATION Tvůrci filmu se po svých zážitcích v Mukutani rozhodli této vesnici pomoci a založili Mukutanskou nadaci. Tamní vesničané nemají žádnou lékařskou péči a dětská úmrtnost je velmi vysoká. Takže cílem podpory je zaplacení lékařské péče a zavlažování polí během dlouhých období sucha. Zároveň by vesničané uvítali, aby silnice vybudovaná pro natáčení, byla prodloužena až do vedlejší vesnice. Kromě toho chce nadace platit školní poplatky pro čtyřicet opuštěných dětí ze sirotčince v nejchudší části Nairobi. Mukutani Foundation je nezisková organizace, což znamená, že si příspěvky může dárce odečíst z daní. Nadaci vede výbor, který dohlíží na účelné čerpání fondu. Členové výboru jsou mezi jinými režisérka Caroline Linková, herečka Juliane Köhlerová, herec Matthias Helbich, právník Norbert Klinger, výkonný producent Jürgen Tröster. Mukutani Foundation Bankhaus Reuschel bankovní kód: 70030300, č. účtu: 1155933
8
