TRIVIS Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, s. r. o. Hovorčovická 1281/11, 182 00 Praha 8 IČO 251 091 38, OR vedený Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 50353 tel./fax: 283 911 561 e-mail:
[email protected]
Absolventská práce Povodně Praha 8/2002
Vzdělávací program: Krizové řízení Příjmení a jméno absolventa: Buriánek Jakub Adresa: Králova Lhota 12, 398 04 Vedoucí absolventské práce: Ing. Milan Říha, Ph.D., DiS.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma „Povodně Praha 8/2002“ vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 3. 4. 2013
.............................................................. Jakub Buriánek
Poděkování
Děkuji svému vedoucímu absolventské práce, Ing. Milanu Říhovi, Ph.D., DiS., za ochotu, vstřícnost, odborné rady a přátelský přístup při psaní mé absolventské práce na téma „Povodně Praha 8/2008“. Praha, dne 3. dubna
Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 1 2. Základní pojmy ...................................................................................................................... 2 3. Historie povodní ..................................................................................................................... 7 3.1 Povodeň 1997 ................................................................................................................... 8 4. Legislativa povodní .............................................................................................................. 10 4.1 Krizové stavy .................................................................................................................. 12 4.2 Regulace chování obyvatel ............................................................................................. 14 5. Srpen 2002............................................................................................................................ 15 5.1 První vlna srážek ............................................................................................................ 16 5.2 Druhá vlna srážek ........................................................................................................... 16 5.3 MHD Praha ..................................................................................................................... 19 5.3.1 Postup dopravního podniku při povodni .................................................................. 19 5.3.2 Průběh zatopení metra.............................................................................................. 19 5.4 Práce IZS a krizového štábu hl. m. Prahy a povodňových komisí ................................. 22 5.4.1 Hasičský záchranný sbor.......................................................................................... 22 5.4.2 Záchranná zdravotnická služba ................................................................................ 24 5.4.3 Policie ČR ................................................................................................................ 28 5.4.4 Ostatní složky IZS.................................................................................................... 28 5.4.5 Krizový štáb hlavního města Prahy ......................................................................... 29 5.4.6 Povodňové komise ................................................................................................... 30 5.5 Vyhodnocení povodňových škod ................................................................................... 31 6. Závěr..................................................................................................................................... 31 7. Seznam použitých bibliografických pramenů ...................................................................... 32
1. Úvod Co si představit pod problematikou povodní? Povodně jsou v českých zemích velmi aktuálním tématem. Jedná se o nejčastěji se vyskytující přírodní pohromu na našem území a je neodmyslitelně spjata i s naší historií. Od první zdokumentované povodně1 se lidé naučili přizpůsobovat a začala vznikat různá opatření pro zamezení vzniku povodní nebo alespoň snížení jejich dopadů. Dlouhou dobu se za nejzávažnější povodeň na našem území považovala povodeň z roku 1845, která na dlouhou dobu určila standardy pro ochranu před povodněmi, a nikdo nepočítal s přívaly vody, které se objevily v roce 2002. Po této živelní pohromě byla upravena legislativa, která se touto problematikou zabývá a byly zřízeny nové protipovodňové opatření, například zřízení mobilních protipovodňových zábran. Povodně se promítly i do územního plánování, kde nově vznikly zóny, ve kterých již stavební úřady nepovolují stavbu nových domů. Povodně v roce 2002 jsou v současné době nejhorší povodní na českém území, kdy zemřelo 19 lidí, a škody přesáhly 73 miliard korun. Řada oblastí byla díky nim označena jako neobyvatelná, byly vytyčené nové zátopové zóny a byl zvýšen důraz na údržbu a obsluhu vodních děl. O povodních se v současné době uvažuje nejvíce jako o sezonní záležitosti, i když druhů povodní je více. Zkušenosti z posledních let ukazují, že složky systému, které se ochranou před povodněmi zabývají, udělaly velký posun kupředu a rok od roku se jim je daří zvládat lépe. Velkou roli také hrají dobrovolníci a dobročinné organizace, které poskytují nejen materiální pomoc, ale i lidskou sílu, která se podílí na omezování dopadů a následném odklízení škod, které po sobě živelní pohroma zanechává.
1
KROLMUS Wácslav, Kronyka čili dějepis wšech powodni poslaupných let. Praha: Vetterl, 1845, str. 23
1
Obrázek 1 Stavba protipovodňových hrází
(Převzato ze serveru lidovky.cz 2)
Jedním z nejdůležitějších prvků povodňové ochrany je pak předpovědní a hlásná služba. Zkušenosti ukázaly, že včasné varování obyvatel může zachránit desítky životů a zmírnit dopady škod v řádu desítek procent.
2. Základní pojmy Základním pojmem je živelní pohroma. Jedná se o událost vzniklou v důsledku působení přírodních sil. Přináší škody na majetku, poškozuje zdraví a mnohdy má za následek smrt lidí. Vzniká rychlým nebo pozvolným procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben ději probíhajícími uvnitř a vně planety Země, vlivem rozdílů teplot anebo jiných faktorů. Postihují pevninu, vodstvo i atmosféru. Živelní pohromy vznikají pohybem hmot (zemětřesení, sesuvy půdy), fyzikálními a chemickými procesy uvolňujících v hlubinách Země energii a přivádějící ji na její povrch (zemětřesení, sopečná činnost), zvýšením vodní hladiny (povodně, mořské zátopy, tsunami), mimořádně silným větrem (orkány, větrné bouře, cyklony, tornáda), atmosférickými poruchami (bouře) a kosmickými vlivy (záření, dopad meteoritu).
2
Lidovky.cz, 11. srpna 2012 8:26, aktualizováno 18:25; http://www.lidovky.cz/v-praze-se-staviprotipovodnove-zabrany-k-pripomince-vyroci-p55-/zpravy-domov.aspx?c=A120811_083526_ln_domov_spa
2
V základu je můžeme rozdělit na tři skupiny: Vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy), vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, požáry, dlouhotrvající sucha, sněhové kalamity, náledí, mrazy, dlouhotrvající vlhko) a vznikající nad zemským povrchem (cyklóny, tornáda, bouře, dopady meteoritů). Dalším důležitým termínem je povodeň. Tento pojem označuje zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Může se jednat jak o povodeň mořskou (kterou bylo postiženo např. New Orleans v USA v roce 2005), tak o povodeň říční (v roce 2002 na území ČR). Povodně ohrožují přibližně tři čtvrtiny zemského povrchu. U povodní rozeznáváme celkem pět základních druhů: přívalové, jednoduché, složité, sezónní a zvláštní. Přívalové povodně vznikají po krátkých dešťových přívalech, jsou typické pro pouštní a polopouštní oblasti a vnikají v místech, která mají omezenou schopnost vsakování vody do půdy (může se jednat třeba i o města s nevhodně navrženou kanalizací). Jednoduché povodně mají pouze jedno maximum a jsou způsobeny krátkými vydatnými dešti s několika sty milimetrů srážek v časovém úseku několika dnů. Složité povodně mají několik maxim, mohou trvat několik dnů až několik týdnů a vznikají v případě, že jsou srážky rozloženy na delší dobu a mění se jejich intenzita. Sezónní povodně jsou opakující se klimatické jevy spojené se vzdouváním hladiny oceánů nebo pravidelné zvyšování vodní hladiny řek. U říčních povodní jsou způsobeny změnami meteorologických podmínek, táním sněhu, ucpáním řečiště ledovými krami a monzunovými dešti. Zvláštní povodní se rozumí povodeň, způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem. Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může při stavbě nebo provozu vodního díla nastat: Zvláštní povodeň typu 1, která vzniká protržením hráze vodního díla, zvláštní povodeň typu 2, jež vzniká poruchou hradící konstrukce bezpečnostních nebo výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody) a zvláštní povodeň typu 3, která vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla. 3
Obrázek 2 Dělení povodní
POVODNĚ
PŘÍROZENÉ
ZVLÁŠTNÍ
zimní a jarní povodně způsobené
způsobené poruchou vodního díla
táním sněhové pokrývky letní povodně způsobené
vyvolané ztrátou akumulační
dlouhotrvajícími regionálními dešti
schopnosti krajiny jímat vodu
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intensity zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy
ledové povodně v období tání ledové povodně
toky s dnovým ledem
v období mrazů
toky s ledovou kaší
Dále se ještě můžeme setkat s pojmem záplava, který označuje vylití vody z koryta řeky v důsledku povodně. Pojem záplavová území je zaveden ustanovením § 66 vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) a jedná se o „administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.“ Rozsah záplavových území je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Oproti dřívější úpravě je tak přímo v zákoně stanoveno kritérium, podle kterého mají být tato záplavová území vymezena. Podle zákona (§ 66 odstavec 2) má vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezit aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Stupeň povodňové aktivity (zkratka SPA) je jednoduché číselné označení situace z hlediska míry ohrožení obyvatelstva a jeho majetku možnou či právě probíhající povodní. V současné době definuje platný zákon3 tři možné stupně povodňové aktivity: I. Stupeň povodňové aktivity, stav bdělosti, nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí a na vodních dílech nastává tento stav při
3
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
4
dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Aktivuje se a zahajuje činnost hlásná a hlídková služba na vodních tocích. II. Stupeň povodňové aktivity, stav pohotovosti, vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň skutečnou a vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu III. Stupeň povodňové aktivity, stav ohrožení, vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetků v zaplaveném území a vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány a při vzniku zvláštní povodně i krizové orgány. Průtok je základní hydrologickou veličinou, která vyjadřuje objem vody, který proteče daným profilem vodního toku za jednotku času. Obvykle se udává v m3s-1 nebo v l.s-1. Odlišným pojmem je odtok, který označuje proces odtékání vody z povodí a udává se v jednotkách objemu za dané časové období. Maximální průtok je nejvyšší průtok za dané období, odpovídá vrcholu (kulminaci) průtokové vlny. Zjišťování a analýza maximálních průtoků jsou důležitou součástí vyhodnocení srážkoodtokových událostí, zvláště povodní. N-letý maximální průtok, také známý pod pojmy N-letý průtok či N-letá voda, představuje takový maximální průtok, který je dlouhodobě dosažen nebo překročen jednou za N let. Pravděpodobnost výskytu (označovaná také jako doba opakování či perioda) N-letého průtoku je tedy 1/N.
5
Hladina řeky je údaj o rozdílu mezi hladinou řeky a jejím korytem. V následujícím textu budu používat tento termín jako maximální rozdíl, tj. rozdíl mezi hladinou a nejhlubším místem koryta. Měřením vodních stavů se rozumí systém zjišťování stavů řek a vodních ploch (rybníků, jezer, vodních děl). Je prováděn buďto okamžitým odečtem (vodočtem), což je odečtení hodnoty ta pevně umístěné stupnici, nebo kontinuálním odečtem na limnigrafu Obrázek 3 Měření vodních stavů - limnigraf
Zdroj: Přístroje používaná na hydrologická měření na pobočce ČHMÚ Ostrava4
Povodím se rozumí území, z něhož odtéká voda ze srážek a ze stálé sněhové pokrývky povrchovou i podzemní cestou do řeky. Je prostorově vymezené rozvodnicí, či rozvodní čárou. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zřizuje dle zákona § 19 zákona č. 458/1992 Sb. předpovědní povodňovou službu a to ve spolupráci se správci vodních toků. 4
http://old.chmi.cz/OS/metspol/prednasky/Strachota_pristroje_hydro.pdf
6
Obrázek 4 Systém varování obyvatel
(Převzato z OBRUSNÍK, 2002)
3. Historie povodní Povodně jsou v České republice nejvýznamnější živelní pohromou, neboť jiné, rozsahem ničivější přírodní katastrofy, jako např. velká zemětřesení se zde nevyskytují a silné větry nedosahují ničivých účinků známých z jiných částí světa. Nejstarší významnou historicky doloženou povodní na území dnešní České republiky je povodeň z roku 1272 5, která v Praze poškodila Juditin most. Ten byl sedmdesát let později zničen povodní v roce 1342, která byla způsobena jarním táním a nesla s sebou značné množství volně plujících ledových ker. V roce 1432 poškodila povodeň v Praze Karlův most, kdy strhla pět mostních pilířů. Roku 1768 se v Písku následkem povodně zřítila levobřežní brána Kamenného mostu. Roku 1784 způsobilo náhlé oteplení nadměrné tání sněhu doprovázené vydatnými dešti povodeň na Vltavě, která kulminovala 28. února a dosáhla odhadovaného průtoku 4580 m3.s-1. Povodeň v roce 1845 byla jedna z největších povodní na území Čech i Moravy v novověku. Průtok vody Prahou během povodně v roce 1845 je odhadován na 4500 m³.s-1. 1. Další tragickou povodní na území České Republiky byly povodně na jižní Moravě 9. června 1970. Zemřelo při ní 35 osob a napáchala velké materiální škody. Při povodni bylo 5
KROLMUS Wácslav, Kronyka čili dějepis wšech powodni poslaupných let. Praha: Vetterl, 1845, str. 23
7
těžce poškozeno několik silnic a železničních tratí. Byl zatopen a zaplaven bahnem hlubinný důl Dukla v Šardicích, v němž také zemřelo 34 z 35 obětí povodně. Poslední obětí se stalo tříleté děvčátko, které spadlo do zatopeného sklepa.6 V živé paměti je ještě katastrofální povodeň na horní a střední Moravě a Odře z července roku 1997, které se více věnuji v další podkapitole. Po ní přišla v červenci roku 1998 katastrofální povodeň ve východních Čechách, při níž bylo zmařeno 6 lidských životů, a materiální škody se pohybovaly kolem 2 miliard Kč. Při následující povodňové pohromě v Čechách na Vltavě, Labi a dalších vodních tocích v srpnu roku 2002 zahynulo 19 osob a materiální škody dosáhly zhruba 73 miliard Kč. V roce 2006 způsobily záplavy na různých řekách ČR úmrtí 7 osob. V roce 2009 zabila živelní pohroma 13 lidí. Během dvou povodní v roce 2010 zemřelo celkem 6 lidí.7
3.1 Povodeň 1997 Povodně, které zasáhly naší republiku v roce 1997, měly katastrofální účinek hlavně proto, že neexistovala účinná protipovodňová opatření a v podstatě neexistovala legislativa, která by se touto problematikou zabývala. Následuje průběh povodně po dnech: 4. července - V pátek leželo naše území na přední straně výškové brázdy nízkého tlaku, která pomalu postupovala ze západní do střední Evropy. V ní se vlnila studená fronta, která dorazila na Moravu k večeru téhož dne. Denní srážkové úhrny v přeháňkách a bouřkách s ní spojených dosáhly hodnot 3 - 35 mm. 5. července. - tato fronta se dále vlnila. Současně se v oblasti Alp začala v nižších hladinách atmosféry prohlubovat samostatná tlaková níže, která v řídícím jihozápadním proudění postupovala k severovýchodu. Její srážkové pásmo během dopoledne postupně zasáhlo celou severní Moravu a Slezsko. Nad naším územím se tak vytvořilo tzv. střihové proudění - ve vyšších hladinách atmosféry proudil teplý a vlhký vzduch ze Středomoří a při zemi naopak poměrně chladnější vzduch od severu. Na jejich styku se vytvořila silná vrstva extrémně nasyceného vzduchu. Návětří hor podporovalo srážení a srážková činnost nabývala rychle na síle. 6
MUNZAR Jan, ONDŘÍČEK Stanislav: Utajovaná povodeň na jižní Moravě 9. června 1970, Vesmír 2010/6, str. 376-379 7 CHALOUPSKÁ, Markéta. Nejničivější povodně v novodobé historii ČR. In: Aktuálně.cz [online]. [cit. 201303-25]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2010/05/18/nejnicivejsi-povodne-v-novodobehistorii-cr/
8
6. července - Vzhledem ke značné stagnaci celé situace trval tento proces i po celou neděli, kdy mohutné, trvalé srážky vesměs přesáhly hodnotu 100 mm, na Lysé hoře, Rejvízu a v Šancích dokonce 200 mm denních srážkových úhrnů. Zaplavena byla většina silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava, vyhlášeny stavy povodňové aktivity. Třetí stupeň vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. Evakuovány Karlovice, Hynčice na Albrechticku, Široká Niva, Třebovice a Opatov na Orlickoústecku. 7. července - Ještě v pondělí a v úterý zůstávala situace víceméně beze změny. Tlaková níže stagnovala nad jižním Polskem a teplá fronta se pomalu přibližovala od severovýchodu ke Slezsku. Odpoledne se srážky přechodně zmírnily, místy i přestaly, především v nížinách. Večer však déšť uhodil s novou silou, hlavně v horských oblastech. Mohutné srážky opět pokračovaly celou noc na úterý, celý den a na Ostravsku a v Beskydech až do středečního rána. Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Bělá, Bečva, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa a Morava. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski jedoucí z Vídně do Varšavy, více než 60 lidí zraněno. Ustaven celostátní krizový protipovodňový štáb. 8. července - Obec Troubky na Přerovsku v noci zalila voda a v několika hodinách nechala v troskách 150 domů. Na Bruntálsku zaplaveno přes 70 procent obcí, na Jesenicku desítky měst a obcí. Nejvíce postiženy oblasti podél Opavy a Opavice. Na Orlickoústecku voda mírně klesá. Většina moravských a některé východočeské železniční tratě vyřazeny z provozu. 9. července - Ve středu dopoledne začala tlaková níže konečně ustupovat k východu, srážky ustaly a oblačnost se protrhala. Povodňová vlna zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila Morava, voda protrhla hráz u Hradce Králové, v Ostravě stoupla hladina Ostravice a ohrozila hutní podniky Vítkovice a Nová huť. V mnoha oblastech nedostatek pitné vody, přerušena dodávka energií a nefungují telefony. 10. července - Povodeň už postihla 23 okresů. Na dolním toku Moravy voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet do domů plných bahna. 11. července - Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Před vodou evakuováno už přes 25 000 lidí. 12. července - Morava zaplavila další část Uherského Hradiště a zdejší nemocnice evakuována. Velká zátopová vlna se vylila před Veselím nad Moravou. Na všech tocích povodí Labe hladina klesá. 13. července - Morava vystoupila z břehů ve Veselí nad Moravou a zatopila Moravský Písek. 14. července - Voda se přiblížila k Hodonínu, ze kterého muselo odejít několik tisíc lidí. 15. července - Záplavová vlna začala po deseti dnech ztrácet na síle. Pod vodou stále část Uherského Hradiště.
9
16. července - Lidé se začali vracet do postižených oblastí a začali uklízet spoušť. 24. července - Ústřední povodňová komise zrušila svůj krizový štáb. 29. července - Na celém zaplaveném území odvolán třetí povodňový stupeň; posledním okresem, kde byl zrušen, byla Břeclav. Extrémnost srážek potvrzují naměřené úhrny za čtyři kritické dny 5. - 8. 7. 1997. Až na výjimky napršelo za toto období všude více než 100 mm, což se dá srovnat s dlouhodobým červencovým průměrem. Na mnoha místech, zvláště v Beskydech dosáhly však srážky několikanásobku této hodnoty. Např. na Šancích spadlo 601 mm, na Lysé hoře 570 mm, na Pradědu 443 mm, na přehradě Morávka za 3 dny (6. - 8. 7. 1997) 403 mm. Několik dalších stanic mělo k hranici 400 mm velmi blízko.
4. Legislativa povodní Legislativa týkající se povodní se zásadním způsobem změnila po roce 1997. Hlavními předpisy, které se této problematice věnují, jsou zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů a zákon č. 254/ 2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Podrobný seznam zákonů a navazujících vyhlášek a prováděcích předpisů i s jejich popisem uvádím v příloze 1. Ochrana před povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti zabezpečují přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly ostatních účastníku ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Postavení a činnost povodňových orgánu jsou specifikována ve dvou časových úrovních: a) mimo povodeň jsou povodňovými orgány: a. orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí, b. obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, c. krajské úřady, d. Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší ministerstvu vnitra. 10
b) po dobu povodně jsou povodňovými orgány: a. povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, b. povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, c. povodňové komise krajů, d. Ústřední povodňová komise. Povodňové komise zřizují orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolu v době povodně. Povodňové komise mohou k plnění svých operativních úkolu vytvářet pracovní štáby. V době povodně, která svým rozsahem přesáhne územní obvod povodňového orgánu nižšího stupně, nebo v případech, kdy povodňový orgán nižšího stupně nestáčí vlastními silami a prostředky cenit potřebná opatření a není vyhlášen krizový stav, převezme řízení ochrany před povodněmi povodňový orgán vyššího stupně (obec s rozšířenou působností, krajský úřad, nebo ústřední povodňový orgán – Ministerstvo životního prostředí). V případě vyhlášení krizových stavu podle zákona c. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonu (krizový zákon), ve znění zákona c. 320/2002 Sb., přecházejí oprávnění a povinnosti povodňových orgánu na místně příslušné orgány krizového řízení. Ostatními účastníky povodňové ochrany, kteří se podílejí na ochraně před povodněmi v daném území, jsou zejména správci významných vodních toků, správci drobných vodních toků, vlastníci (uživatelé) nebo správci objektu na vodních tocích, pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ, vlastníci (uživatelé) a správci nemovitostí v ohroženém území, hasičské záchranné sbory a jednotky požární ochrany, útvary Policie CR, složky Armády CR, orgány ochrany veřejného zdraví, organizace pověřená prováděním technickobezpečnostního dohledu a další subjekty, které mohou pomoci např. dopravními prostředky a těžkou mechanizací. Ochrana před přirozenými a zvláštními povodněmi je obsažena v zákonu c. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonu (vodní zákon), ve znění zákona c. 76/2002 Sb., zákona c. 320/2002 Sb., zákona c. 274/2003 Sb., a zákona c. 20/2004 Sb. Je zabezpečována podle územně příslušných povodňových plánu a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. Povodňové plány se na základě § 15 nařízení vlády c. 36/2003 Sb., kterým se mění
11
nařízení vlády c. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona c. 240/2000 Sb., krizového zákona, stávají přílohou územně příslušného krizového plánu.
4.1 Krizové stavy Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb., přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný (§ 77, odst. 9 vodního zákona). V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu (§ 39, odst. 2 krizového zákona). Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle územně příslušných povodňových plánu a při vyhlášení krizového stavu krizovými plány (§ 63, odst. 2 vodního zákona). Povodňové plány se na základě § 15 nařízení vlády c. 36/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády c. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona c. 240/2000 Sb., krizového zákona, stávají přílohou územně příslušného krizového plánu. Vyhlášení konkrétního krizového stavu, doba jeho trvání a pravomoci orgánu krizového řízení jsou specifikovány územně a časové: Stav nebezpečí (§ 3 krizového zákona) se jako neodkladné opatření muže vyhlásit, jsou-li v případě povodňového ohrožení ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není možné odvrátit povodňové ohrožení běžnou činností povodňových orgánu a složek integrovaného záchranného systému. Pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje stav nebezpečí hejtman, v Praze primátor hlavního města Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit s uvedením důvodu na nezbytné nutnou dobu. Rozhodnutí o stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah a musí být zveřejněno na úředních deskách na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejné jako nařízení kraje a nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Zveřejnění rozhodnutí se dále vyhlašuje prostřednictvím hromadných informačních prostředku, místními rozhlasy a dalšími prostředky. Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn (§ 14, odst. 3, 5 a 6 krizového zákona): a) koordinovat záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 4), poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb,
12
b) organizovat a koordinovat evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) zajištovat ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného pořádku na území, kde byla provedena evakuace, d) organizovat a koordinovat humanitární pomoc, e) chránit práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob, které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu ochrany životu a zdraví osob, f) rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, g) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, h) nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob, i)
nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péci nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
j)
zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sboru,
k) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě. Hejtman a v Praze primátor hlavního města Prahy vyhlašuje stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část, o vyhlášení stavu nebezpečí neprodlené informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. Nouzový stav: není-li možné účelné odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodlené požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Vláda v době trvání nouzového stavu na ohroženém území muže na nezbytné nutnou dobu a v nezbytném nutném rozsahu omezit ústavní svobodu občanu a je oprávněna v době trvání nouzového stavu například nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech nebo území, rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace a další opatření podle § 6, odst. 2 krizového zákona. 13
4.2 Regulace chování obyvatel V místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinku povodně řídí záchranné a likvidační práce velitel zásahu. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředku složky integrovaného záchranného systému, který v místě zásahu provádí převažující činnost. Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět, b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí, c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci, d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc, e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředku do podřízenosti velitelů sektoru a úseku. IZS úzce spolupracuje s médii, tj. televizí, rozhlasem a tištěnými a internetovými deníky k zajištění informovanosti obyvatelstva. Dále se pak pro informování obyvatel používá místní rozhlasová síť (je-li k dispozici) a je-li to možné, tak se o informovanost obyvatel stará i Policie ČR přímo v místě události.
14
5. Srpen 2002 Povodně v létě 2002 postihly střední Evropu a po pouhé pětileté pauze znovu významně zasáhly i Českou republiku. Při povodních způsobených přívalovými dešti došlo k enormním škodám na majetku i na životech a zdraví lidí. V České republice zasáhla první vlna srážek ve dnech 6. a 7. srpna především jižní Čechy a způsobila rozvodnění toků v horní části povodí Vltavy (zejména Malše a Černé). Druhá vlna srážek přišla ve dnech 11. - 13. srpna a zasáhla již i západní, střední a severní Čechy. Vzhledem k nasycenosti povodí a již plným korytům řek nastal rychlý vzestup a rozvodnění všech toků v zasažené oblasti. V celé řadě sledovaných profilů vodních toků v ČR byly zaznamenány historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky. Vývoj povodně v Praze byl výsledkem souběhu povodňové vlny na odtoku z kaskády nádrží na Vltavě a povodňové vlny na Berounce. Vltava v Praze kulminovala ve středu 12. srpna v poledne na úrovni přesahující všechna zaznamenaná maxima od roku 1845. Povodeň na dolním Labi kulminovala ve čtvrtek 16.8. Obrázek 5 Úhrny srážek od 6. do 15. srpna 2002
(převzato z http://www.chmi.cz/hydro/pov02/1etapa/2kapitola.pdf)
15
5.1 První vlna srážek V noci z 6. na 7. srpna vznikla tlaková níže nad východními Alpami. Výrazné srážkové pásmo, postupující přes severní Itálii nad Bavorsko a Rakousko, začalo ovlivňovat již v odpoledních hodinách 6. srpna vydatným trvalým deštěm a místy i přívalovými srážkami jižní Čechy. 7. srpna frontální systém dále okludoval a jeho srážkové pásmo stále zasahovalo zejména jižní Čechy. Déšť byl navíc orograficky zesílen návětrným efektem, který se projevil při severovýchodním proudění zejména na návětrné straně Šumavy a Novohradských hor.
5.2 Druhá vlna srážek Během 11. srpna okluzní fronta, spojená s tlakovou níží, se od jihu až jihovýchodu přibližovala k území České republiky a o půlnoci na 12. srpna již ležela nad Českomoravskou vrchovinou. Její srážková oblast začala ovlivňovat území ČR v poledních hodinách 11. srpna a rozšiřovala se postupně k severozápadu. Intenzita trvalých srážek byla mimořádně silná, ojediněle se vyskytly i bouřky. 12. 8. 2002 v 10:00 zasedá krizový štáb hlavního města Prahy. V 11:15 vyhlásil primátor třetí stupeň povodňového nebezpečí. Byla vyhlášena pohotovost pro všechny složky IZS. Magistrát hl. m. zřídil pět informačních linek. Těsně před druhou hodinou informuje středočeský hejtman Petr Bendl o možnosti evakuace v okolí Vltavy. Po druhé hodině odpolední začínají uzavírky na Starém městě, konkrétně okolí Klementina a Národního divadla. 15:41 - Gabriela Bártíková, ředitelka odboru tisku a PR a mluvčí ministerstva vnitra: „Vzhledem k povodňové situaci na území ČR bylo dnes rozhodnuto, že ministerstvo vnitra přebírá ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. Ministr vnitra Stanislav Gross svolal jednání řídícího štábu, které proběhne za účasti premiéra Vladimíra Špidly, generálního ředitele HZS ČR genmjr. Miroslava Štěpána a odborníků ze zainteresovaných ministerstev.“ Těsně před pátou hodinou byly aktivovány dvě povodňové hlídky. Krátce po šesté hodině dosahuje průtok Vltavy v Praze 1650m3.s-1. V sedm hodin deset minut vyhlásil premiér Vladimír Špidla nouzový stav pro několik krajů v České republice včetně Prahy. O půlnoci ze 12. na 13. srpna se připravuje evakuace Kampy. Ochrana Starého města byla ohrožena krádeží vzpěr protipovodňových zábran. Od jedné hodiny probíhá preventivní 16
dobrovolná evakuace, od třetí hodiny ranní je zahájen odtah vozidel z ohrožených oblastí a začíná evakuace organizovaná. Bylo stanoveno pět evakuačních míst, na kterých se mají občané Karlína, Libně a Kampy shromažďovat. Ve 4:19 se Vltava vylila z koryta. Kolem šesté hodiny začíná Prahu sužovat dopravní kolaps, jelikož občané neuposlechli výzvy magistrátu a k dopravě používají osobní automobily. V devět hodin je potvrzeno, že Prahu zaplaví stoletá voda. Očekává se, že metro záplavu vydrží, nicméně kolem šesté hodiny ranní byla uzavřena linka C metra mezi stanicemi Florenc a Nádraží Holešovice. Od desáté hodiny jezdí veřejná doprava zdarma. V jedenáct hodin je zastaven provoz Masarykova nádraží. Kolem druhé hodiny odpoledne jsou uzavřeny Hlávkův, Mánesův a Lahovický most a stanice metra Staroměstská a Malostranská. Ve čtyři hodiny vypadává proud pro Smíchov a Malou stranu a částečně pro Staré město. Elektřina je odpojena i na pražském magistrátě, kde právě zasedá povodňová komise. Proud je v Praze odpojen také v celém Karlíně, Libni, Braníku, Bubenči, Holešovice, část Hostivaře, Lahovice, Maltézské náměstí, Modřany, Žofín, Radotín, Zbraslav, Trója a Velká Chuchle. Nově vypnutými oblastmi středních Čech jsou prakticky celá Davle a celé Štěchovice. V pět hodin povodňová komise rozhodla, že Staré město se zatím evakuovat nebude. Voda tou dobou překonala pytle s pískem. Kolem desáté hodiny bylo evakuováno něco kolem 700 lidí z 250 domácností. Hladina Vltavy dále stoupala a začíná zaplavovat část Smíchova. Ve čtvrt na pět ráno se chystá evakuace Starého Města, Josefova a další části Holešovic. Všude jezdí policejní hlídky a upozorňují občany, že se musí neprodleně evakuovat. Kolem deváté hodiny ranní bylo již evakuováno přibližně 45 000 obyvatel Prahy. Na záchranných pracích se podílí asi 15 000 lidí, z toho asi 4000 příslušníků policie, 2000 hasičů, 7000 dobrovolných hasičů a asi 2000 vojáků. V 11:00 vyhlásila Pražská plynárenská stav nouze a odpojila dodávky plynu pro postižené oblasti.
17
Obrázek 6 Plán zatopení Starého města
http://www.povodne02.wz.cz/images/Mapa.jpg
Ve čtyři hodiny odpoledne dosahuje hladina vody v ulicích Sokolovská a Křižíkova více než dvou metrů, odhadovaná hladina vody ve Vltavě je 781cm. Ta zůstává nezměněná ještě několik hodin. V ranních hodinách začíná voda pomalu opadávat, ale centrum hlavního města zůstává i nadále uzavřené, hrozí totiž propadnutí některých ulic. Ve čtvrtek 15.8. odpoledne rozhodla vláda o bezplatném vydávání státních ropných rezerv záchranářům, v jejichž kraji byl vyhlášen nouzový stav. Ve večerních hodinách nastává znatelný pokles hladiny Vltavy a končí fáze záchranných prací a začíná fáze prací odklízecích. O jejich koordinaci se společně s HZS hlavního města Prahy stará také Český červený kříž. Hlavní vlna odklízecích prací probíhá až do 28. 8., kdy je rozpuštěn krizový štáb hl. m. Prahy. Následné likvidační práce jsou přenechány soukromníkům.
18
5.3 MHD Praha 5.3.1 Postup dopravního podniku při povodni Během povodně byl Dopravní podnik hlavního města Prahy (DP) nucen reagovat na živelní pohromu na několika různých frontách – zaplavení pražského metra, zaplavení některých tramvajových tratí a neprůjezdnost některých ulic. Po uzavření metra byla zavedena náhradní autobusová doprava X-A, X-B a X-C, která zajišťovala dopravu v úsecích metra, které byly zaplavené, a to jak v době povodně, tak během následujících oprav. Byly posílené páteřní tramvajové linky, které jezdily v několikaminutových intervalech. Klíčové tramvajové linky byly doplněny autobusy. Během záplav a během následujícího týdne byla navíc díky dohodě DP s Českými drahami zajištěna kyvadlová doprava příměstskými vlakovými linkami.
5.3.2 Průběh zatopení metra Povodně v srpnu 2002 zatopily překvapivě i velkou část tunelů metra, nejvíce postižena byla linka B; provoz se zcela obnovil až v březnu 2003. Systém ochrany metra včetně tlakových uzávěrů selhal a tam, kde byla protipovodňová vrata uzavřena, se dostala voda z jiných míst, například úsekem II. B, kde se na konci 80. let ochrana metra jako stálého tlakově odolného úkrytu vůbec nedobudovala, či z rozestavěného úseku IV. C1, kde byla cesta vodě v podstatě otevřena. Necelé půl hodiny po ukončení provozu metra v úterý 13. srpna 2002 do ohrožených míst začala téci voda. Stalo se to tak rychle, že nebylo již možné poslední dvě soupravy z linky B přesunout do depa (či jiného úseku neohroženého povodní, neboť do stanice Invalidovna začala krátce po příjezdu vlaků na Florenc vnikat voda a bylo tedy nařízeno uzavřít tlakové uzávěry). Obě soupravy tedy zůstaly ve stanici Florenc, kde byly zaplaveny. 15. a 16. srpna byl obnoven provoz v nezaplavených úsecích: na trase IV. B pouze kyvadlově mezi posledními dvěma stanicemi Rajská zahrada a Černý Most; trasa V. B (rovněž kyvadlově); II. A spolu se SH + stanice Náměstí Míru (na interval; dle grafikonu až od 26. 8.) a jižní část I. C spolu s II. C; vlaky se obracely pomocí kolejového přejezdu za stanicí Pražského povstání. Dále do stanice I. P. Pavlova pokračovaly soupravy kyvadlově po jedné koleji.
19
Ze zaplavených stanic byla odčerpávána voda s pomocí hasičů ze zahraničí (zejména Německa). Práce byly velmi náročné; vzhledem k existenci různých složitých podzemních prostor, které byly na metro napojeny a také zaplaveny, muselo být vyčerpáno vody více, než kolik se původně očekávalo. Náklady na rekonstrukci a obnovení provozu se zpočátku odhadovaly kolem 6 miliard Kč, po ukončení prací byly vykázány ve výši 6,9 miliard Kč. Z toho nesla Česká republika 2,8 miliard, 2,4 miliard bylo financováno úvěrem Evropské investiční banky, jednu miliardu uhradily pojišťovny a 0,7 miliard přišlo přes rozpočet Dopravního podniku. Vyšetřování příčin zaplavení neukázalo na konkrétního viníka. Zjistilo se, že kabelové průchodky, které měly zajistit těsnost v místech průchodů kabelů tlakově odolnou stěnou, nebyly vhodným způsobem zajištěny. Ani jinde nebyla stavba provedena podle plánu; například na úseku II. B byla postavena tenká cihlová zeď namísto odolné betonové. Prahu sužoval dopravní kolaps; nefungovala podstatná část sítě metra a byly uzavřené důležité části města. Bylo nutné usilovně pracovat na zprovoznění systému; po vyčerpání vody bylo třeba vyměnit prakticky všechna zařízení. Práce, které při rekonstrukcích stanic na lince A trvaly několik měsíců, se tak musely stíhat v řádech týdnů. Od 24. srpna byl obnoven provoz na lince C dle grafikonu, v úseku Pražského povstání a Muzeum pak jednokolejně (kyvadlově) v obou kolejích. 26. srpna byl obnoven provoz metra na úseku metra III. B. Zde byla situace jednodušší vzhledem k tomu, že do stanice Smíchovské nádraží se dostalo minimum vody pouze do kolejiště. 9. září byly všechny zaplavené stanice a traťové úseky po úplném odčerpání vody převedeny do režimu stavby; do dopravního režimu se uváděly při zprovozňování obnovených úseků. Ve stanici Florenc-C probíhala rozsáhlá kompletní výměna štěrkového lože obou kolejí. 12. října byl na lince C obnoven provoz v úseku Háje – Hlavní nádraží, týden nato až na Florenc. Od 26. října byl obnoven provoz i na úseku linky A od stanice Skalka až po Muzeum. V listopadu 2002 byla uvedena do provozu celá linka C s výjimkou stanice Vltavská, kterou vlaky pouze projížděly. 16. prosince 2002 byl na lince B prodloužen provoz ve zprovozněných úsecích Zličín – Karlovo náměstí (Smíchovské nádraží – Karlovo náměstí, a 20
to jednokolejně v obou kolejích. Cestující museli přestupovat ve stanici Smíchovské nádraží). Obdobně byla zprovozněna i druhá strana linky: úsek Palmovka – Černý Most fungoval jednokolejně v obou kolejích, v přestupní stanici Kolbenova bylo zřízeno provizorní zabezpečovací zařízení. Obrázek 7 Stav provozu MHD
http://www.povodne02.wz.cz/images/Doprava.jpg 21. prosince byla zprovozněna celá linka A, přičemž stanice Malostranská a Staroměstská zůstaly ještě v rekonstrukci a soupravy jimi projížděly. Zároveň byla zprovozněna poslední stanice linky C, Vltavská. 22. prosince byl na lince C provizorně zprovozněn vlakový zabezpečovač v úseku Nádraží Holešovice – Hlavní nádraží. 17. února 2003 následovalo obnovení provozu metra v na celé lince B, stanice Národní třída, Náměstí Republiky, Křižíkova a Invalidovna se ale jen projížděly, v úseku Florenc – Palmovka byly jízdy vlaků řízeny telefonickým dorozumíváním. 1. března byly na lince B zprovozněny stanice Národní třída a Náměstí Republiky. O patnáct dní později byl na úseku Florenc – Palmovka obnoven provoz zabezpečovacího zařízení. Obě nejvíce poškozené stanice
21
(Křižíkova a Invalidovna) byly otevřeny 22. března. Tím byla zprovozněna celá síť metra s výjimkou některých méně využívaných výstupů ze stanic, které byly dokončeny později.
5.4 Práce IZS a krizového štábu hl. m. Prahy a povodňových komisí 5.4.1 Hasičský záchranný sbor HZS Praha se během povodní podílel zásadně třemi způsoby – zapojením do krizového štábu, zásahy přímo v zatopených oblastech a znovu zprovozněním pražského metra. Činnost HZS v zatopených oblastech Hasičský záchranný sbor Praha se podílel na provádění a řízení záchranných a likvidačních prací na územích postižených živelní pohromou. Nejenže občany obětavě zachraňovali z ohrožených míst a evakuovali je, ale s enormním nasazením pomáhali budovat i protipovodňové bariéry, čerpali vodu ze zatopených prostor, zajišťovali varování obyvatelstva, postiženým zajišťovali humanitární pomoc a nouzové přežití atd. Jen pro ilustraci - v průběhu povodní složky integrovaného záchranného systému evakuovaly více než 120 000 lidí a dalších 3 374 osob muselo být zachráněno. K záchraně musely být mnohdy nasazeny čluny a dokonce vrtulníky. Jednotky požární ochrany ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému musely likvidovat i havárie s únikem nebezpečných chemických látek, ke kterým došlo v souvislosti s povodněmi. Povodně se podařilo úspěšně zvládnout i díky novému vybavení pro řešení povodní a rozsáhlým organizačním a funkčním změnám, které Hasičský záchranný sbor ČR prodělal na přelomu tisíciletí a které vycházely i ze zkušeností předchozích povodní. HZS ČR složený ze 14 krajských sborů (namísto dosavadních okresů) a posílený o oblast civilní ochrany, která přešla pod Hasičský záchranný sbor ČR, s kompetencemi definovanými nově schválenou krizovou legislativou, úspěšně čelil živelní pohromě nebývalých rozměrů a koordinoval záchranné a likvidační práce s úctyhodnou efektivitou. Hasiči tehdy při vůbec nejmasivnější záchranné operaci novodobé české historie tvořili páteř a rozhodující složku integrovaného záchranného systému, který byl na přelomu tisíciletí nově legislativně upraven. Kromě dobře nastaveného systému a moderního protipovodňového vybavení byla základem úspěchu i samotná kvalita záchranářů. Tisíce hasičů a mnohých dalších museli 22
tehdy nasadit veškerý svůj um, znalosti, improvizační umění a mnohdy museli i riskovat vlastní životy pro záchranu těch ostatních. Dokladem je i to, že při povodních přišel o život jeden hasič a 136 dalších utrpělo zranění. Při tomto historicky vůbec největším nasazení dobrovolných a profesionálních hasičů bylo do záchranných a likvidačních prací v souvislosti s povodněmi v roce 2002 zapojeno více než 24 000 hasičů zařazených do všech druhů jednotek požární ochrany (příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek hasičských záchranných sborů podniků), kterým v rámci nově budovaného integrovaného záchranného systému samozřejmě pomáhaly i tisíce dalších záchranářů. Zapojení pracovníků odboru prevence HZS hlavního města Prahy v povodňových komisích Všichni vedoucí pracovníci odboru prevence byli vedoucí odboru dne 12. 8. 2002 ve večerních hodinách (cca od 19 – 21 hod.) mobilními telefony informováni o očekávané povodni a byl dojednán systém denního hlášení – spojení s jednotlivými pracovišti. Dne 13. 8. byla zajišťována evakuace pracovišť odd. MČ 1 a 8, pracoviště MČ 2 bylo evakuováno již v odpoledních hodinách 12. 8. Dále byli vyzváni k přípravě podkladů pro stanovení opatření vzhledem k očekávanému rozsahu povodně (Seznamy objektů v území 100leté vody ohrožených povodní s nebezpečnými látkami, Seznamy objektů na území hl. m. Prahy, ve kterých se vyskytují nebezpečné látky). Dále byla dne 12. 8. vytvořena pracovní skupina prevence, která v průběhu povodní operativně řešila aktuální situace (vytvoření náhradních pracovišť pro evakuovaná oddělení prevence a umístění jednotlivých příslušníků odboru prevence na záložních pracovištích, aby nebylo nutno přejíždět přes Vltavu). Pracovní skupina ukončila svoji činnost 19. 8. 2002. Jako jedno z prvních opatření při povodni byla provedena aktualizace dat požárně nebezpečných objektů, především provozů, ve kterých se vyskytují nebezpečné chemické látky a přípravky dle zákona č. 157/1988 Sb.
HZS a metro Metro bylo při srpnových povodních jednou z nejvíce postižených staveb v Praze. Na mnoha stanicích došlo k poškození nebo úplnému zničení složitých technologií i stavebních částí. Vzhledem k provázanosti technických zařízení byl negativně ovlivněn i provoz v nezatopených stanicích a traťových úsecích. Došlo samozřejmě i k poškození a zničení 23
požárně bezpečnostních zařízení jako je systém EPS, požární uzávěry, těsnění prostupů, ventilátory hlavního větrání apod. Prioritou při zprovoznění metra bylo co nejrychlejší obnovení provozu s cestujícími. Po legislativní stránce probíhaly stavební práce především podle zákona č. 422/2002 Sb., který m se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn., že stavby zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií jsou obnovovány ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu a tato opatření jsou stavebnímu úřadu pouze předem ohlášena. V tomto případě nepožaduje stavební úřad stanoviska dotčených orgánů státní správy, mezi které patří i Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy. V součinnosti s HZS DP- Metro bylo bohužel zjištěno, že kvůli urychlení prací na obnově vlastního provozu metra nejsou zprovozňována požárně bezpečnostní zařízení v původním rozsahu, a to především ve stanicích, které byly pro cestující veřejnost otevřeny jako první (Florenc C, Muzeum A). Proto HZS hl. m. Prahy za účasti odpovědných zástupců Inženýringu dopravních staveb, a. s., Metroprojektu Praha, a. s. a DP-METRO, o. z. stanovil požadavky na obnovu požárně bezpečnostních zařízení v metru a tyto požadavky oznámil příslušnému stavebnímu úřadu, tj. odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy.
5.4.2 Záchranná zdravotnická služba Ihned po vyhlášení III. stupně byla vedením ZZS HMP - ÚSZS přijata strategická a taktická rozhodnutí, vycházející z těchto zásad: -
udržení pokud možno standardní dostupnosti běžně poskytované přednemocniční neodkladné péče i v krajním případě izolace obou břehů Vltavy
-
posílení kapacity pro očekávané provádění evakuačních prací a pro případnou výpomoc na území středočeského kraje v rámci funkce ÚSZS včetně posílení kapacity operačního střediska ZZS HMP
-
v rámci činnosti ÚSZS monitorovat situaci ve stč. kraji a případně poskytnout účinnou pomoc organizační i kapacitní
K tomu byla přijata tato opatření: -
zavedení pohotovosti na pracovišti počínaje noční směnou 12. 8. 2002 ve výši 100% posádek RZP a DRNR, tj. cca 40 vozů RZP a DRNR.
-
posílení směn o l vůz RLP nad rámec plánu služeb 24
-
zavedení telefonické dostupnosti lékařů nad rámec běžné služby v počtu 5 osob / 24 hodin
-
posílení operačního střediska o l - 2 dispečery / 24 hodin a zajištění nepřetržité přítomnosti vedoucího pracovníka na operačním středisku
-
nepřetržitá pohotovost vedoucích zaměstnanců na pracovištích
-
aktivace modulů HN a dalších materiálně-technických zásob (deky, nosítka)
-
ověření kapacity a předběžná aktivace záloh dalších poskytovatelů dopravní zdravotní služby a ZZS registrovaných na území hl. m. Prahy
-
avizování lůžkových zdravotnických zařízení a sjednání kapacity pro evakuované
-
avizování krizových center pro případ potřeby krizové intervence psychologem v terénu (RIAPS, KC PLB)
-
zabezpečení přítomnosti zástupce ředitele ZZS HMP v krizovém štábu stč. kraje.
Pondělí 12. 8. 2002 Ihned po vyhlášení III. SPA je zahájeno svolávání zaměstnanců a organizace pohotovostí na pracovišti. Bez narušení běžného provozu je od 13:00 vozy ZZS HMP evakuováno ARO nemocnice Na Františku a od 16 hodin převážně vozy ZZS HMP je prováděna celková evakuace nemocnice. Pacienti jsou převáženi do ostatních pražských nemocnic. ZZS provádí evakuaci obyvatel Zbraslavi a Lahovic, vozy ZZS HMP transportují ležící pacienty na sociální lůžka vytipovaných nemocnic. Krátce před polednem je lékařem ZZS HMP ohledán utonulý chatař z Lahovic. Počet telefonátů na tísňovou linku 155 se blíží 1000 během 24 hodin a počet výjezdů Rychlé lékařské pomoci (RLP) a Rychlé zdravotnické pomoci (RZP) je asi o 20% vyšší proti průměru. Je provedeno vystěhování přízemí stanoviště Braník (přemístění do patra) a vytipovány lokality pro případné přemístění stanoviště Lahovice, Braník a Nádražní. Stanoviště Lahovice je v nočních hodinách vyklizeno a přemístěno do služebny Městské policie Radotín a posléze do prostor MU Radotín. Na základě žádosti Krizového Štábu Magistrátu hlavního města Prahy je kontaktován Český Červený Kříž a zajištěni dobrovolníci pro případnou pomoc v evakuačních centrech. Úterý 13. 8. 2002 Od půlnoci začíná evakuace obyvatel Karlína, odkud je vozy ZZS HMP transportováno několik desítek imobilních obyvatel, zejména do nemocnic Na Bulovce a v Krči. V 10:30 jsou preventivně evakuována stanoviště Braník a Nádražní. 25
V úterý dosáhl vrcholu počet volání na tísňovou linku 155 - během 24 hodin bylo přijato celkem 1348 volání, což představuje téměř 100% nárůst proti průměru tohoto období. Počet výjezdů RLP a RZP (v naprosté většině bez jakékoliv souvislosti s povodní) je stále nadprůměrný. Středa 14. 8. 2002 Vlivem postupující povodňové vlny je třeba v 1:30 hod. dále evakuovat posádky stanoviště Lahovice - z MU Radotín se přesouvají na stanoviště Stodůlky. Ve 3:20 je vyhlášena evakuace části Starého Města Pražského - evakuace imobilních a nesoběstačných obyvatel je opět prováděna vozy ZZS HMP na lůžka ve Fakultní nemocnici Motol, Ústřední vojenské nemocnici a Fakultní nemocnici Karlovo náměstí. V 8:00 je na základě nabídky firmy EuroTel zajištěna priorita pro mobilní telefony ZZS HMP. Průběžně je monitorována povodňová situace ve středních Čechách. Lékaři ZZS HMP zasahují ve spolupráci s HZS na člunech v zatopených oblastech, když ošetřují osoby, které se odmítly evakuovat a mají zdravotní potíže. Vrtulník Letecké záchranné služby zasahuje v Libčicích u Prahy. Počet telefonátů na tísňovou linku poklesl, ale zůstává stále extrémně vysoký dosahuje 1171 za 24 hodin. Počet výjezdů RZP je stále nadprůměrných 202, počet výjezdů RLP se již vrací k průměru. Čtvrtek 15. 8. 2002 V ranních hodinách může být díky poklesu vodní hladiny v plném rozsahu obnoven provoz na stanovištích Braník a Nádražní. Vozy ZZS HMP jsou nadále k dispozici záchranářům a provádějí evakuace imobilních a nesoběstačných pacientů, nicméně již ve výrazně menším počtu. V 8:00 je hlášeno úmrtí jedné z obyvatelek evakuačního centra v Praze 7 - Nad Štolou. Od 15:00 probíhá asistence v Karlíně poblíž zříceného obytného domu. Mezi 18.00 a 19:30 hod. zasahuje pomocí hasičské lodice tým RLP v zatopeném Karlíně - k hospitalizaci jsou stejnou cestou dopraveni dva pacienti s dechovými potížemi. Celkově je ale již čtvrtek klidnější a počet požadavků na práci ZZS HMP se nevymyká průměru. V pátek 16. 8. a v dalších dnech probíhá provoz záchranné služby již víceméně v běžných kolejích, nicméně průběžně probíhají další asistence při asanačních a úklidových pracích. Technika a technologie
26
Během celé akce nedošlo k závažnějším výpadkům techniky a technologií používaných ZZS HMP-ÚSZS. Bez problémů fungovaly informační systémy Operačního střediska, které potvrdily dostatečné kapacitní rezervy i pro zvládnutí mimořádných akcí velkého rozsahu. Velmi se osvědčil systém počítačové evidence mimořádných událostí. Spojení bylo po celou dobu bezproblémové, a to jak v rádiové síti ZZS HMP, tak pomocí mobilních telefonů, jistě i díky prioritám které se podařilo s velmi vstřícně a pružně jednajícím Eurotelem sjednat pro nejdůležitější telefony. Pomoc z okolí Během záplavové situace dostala Záchranná služba hl. m. Prahy řadu nabídek na pomoc. Vzhledem k tomu, že záplavy nebyly poznamenány zásadním nárůstem požadavků na kapacitu ZZS HMP a navíc ZZS HMP byla schopna během několika hodin prakticky zdvojnásobit svoje transportní možnosti (ve špičkových dnech bylo ve službě nebo v okamžitě dostupné pohotovosti téměř 100 vozů), byly tyto nabídky odmítnuty. Těmto nabídkám se do určité míry vymkla pomoc týmu z Olomouce, který se do Prahy dostavil v rámci týmu HZS Olomouckého kraje. Tito záchranáři, vybavení pro zcela soběstačnou aktivitu, pak v Praze krátce působili v součinnosti s hasiči, aby se později přesunuli na vhodnější působiště dále po toku řeky, kde bylo možné lépe využít vybavené záchranné čluny a terénní vozy. Shrnutí Po celou dobu akce probíhala činnost ZZS HMP - ÚSZS organizovaně, klidně a racionálně, s pokrytím potřeb obyvatel i KŠ M HMP. Do určité míry (v rozsahu cca 20 - 30%) bylo pouze nutné omezit neakutní převozy pacientů na standardní vyšetření, a to zejména v trasách protínajících centrum města. ZZS HMP - ÚSZS disponovala po celou dobu dostatečnými zálohami pro případné řešení nárazově i vysokých požadavků na kapacitu, a to jak na území hl. m. Prahy, tak na území stč. kraje. Překvapivě málo byla využívána pomoc letecké záchranné služby - mezi 8. - 16. 8. měla LZS pouze devět primárních zásahů, v dalším týdnu potom 13.
27
5.4.3 Policie ČR Policie ČR plní v období vzniku, průběhu a po skončení povodně úkoly, vyplývající ze zákona o Policii České republiky. Činnost příslušníků služby pořádkové policie je zaměřena na ochranu bezpečnosti osob a majetku v zaplavených a evakuovaných oblastech, zajištění veřejného pořádku v ohrožených oblastech i místech ubytování evakuovaných osob. Složka dopravní policie se spolupodílí na stanovování evakuačních tras, zabezpečení jejich průchodnosti a bezpečnosti. Nezastupitelnou roli má v těchto situacích Letecká služba Policie ČR, která provádí rychlý průzkum ohrožených oblastí a ve spolupráci s policisty zásahových jednotek se podílí také na záchraně a evakuaci osob. Během povodně v roce 2002 zajišťovala Policie ČR informovanost obyvatel v postižených oblastech, kdy krom zpráv v médiích zajišťovala hlavně informace pro občany v zátopových oblastech. Během druhé vlny srážek projížděly oblastmi určenými k evakuaci vozy pořádkové policie s tlampači a rozhlašovala pokyny. Dále pak vedla evidenci evakuovaných osob a zajišťovala řízení a odklon dopravy z ohrožených míst. Další nedílnou součástí jejího nasazení bylo ostraha a ochrana evakuovaných oblastí. K této činnosti bylo pod velení policie přiřazenou i 100 vojáků Armády ČR. Během povodně zabránili příslušníci policie dvěma případům rabování a vyvedli z oblasti přes šest desítek nepovolaných osob.
5.4.4 Ostatní složky IZS Během povodní se na záchranných a likvidačních pracích podílely i další složky IZS – Armáda ČR, Český červený kříž a řada dalších organizací. Armáda ČR Na základě rozhodnutí vlády ČR je jedním ze základních úkolů ozbrojených sil kromě zajištění obrany ČR také pomoc a připravenost k řešení krizových situací nevojenského charakteru v souvislosti s živelními, ekologickými či průmyslovými haváriemi a katastrofami. Útvary a zařízení AČR mají v rámci IZS své nezastupitelné místo při plnění humanitárních úkolů civilní ochrany, záchranných, vyprošťovacích a dalších neodkladných pracích při pohromách, nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (požáry, povodně, hromadná neštěstí, průmyslové havárie…) Český červený kříž 28
ČČK řídil během povodní dodávku humanitární pomoci do postižených oblastí a její distribuci mezi zasažené obyvatele. Členové ČČK zajišťovali provoz evakuačních center a starali se o evakuované občany a ve značné míře pak pomohli při likvidaci materiálních škod způsobených záplavami.
5.4.5 Krizový štáb hlavního města Prahy Od pondělí 12.8 od 10:00 zasedal každých několik hodin Krizový štáb hlavního města Prahy. Jeho hlavní činností bylo mapování a analyzování situace a řízení a koordinace záchranných a likvidačních prací. Během povodně musela komise rozhodovat o několika zásadních problémech, a to zejména o opatřeních na Vltavě, tj. zajištění a přesunu lodí do ochranných přístavů (a zajištění lodi Christian Marco, kterou nebylo z důvodu její neschopnosti provozu přesunout a bylo nutné její ukotvení za pomoci tanků); ochrana mostů, na nichž byla umístěna technika k rozbíjení těžkých plovoucích předmětů; evakuace Karlína a Starého města, kdy bylo nutno zřídit evakuační střediska (byla zajištěna kapacita 52 000 evakuovaných, využita byla z 10%, zbytek využil ubytování u příbuzných); zajištění informačního centra pro veřejnost, včetně bezplatných telefonních linek; vytvoření speciálních jízdních pruhů určených pro vozidla MHD a zásahová vozidla; uzavření centra pro individuální dopravu; opatření k záchraně budov (zejména zákaz čerpání vody ze sklepů budov z důvodu možného porušení statiky); zajištění náhradních energetických zdrojů (zejména pro zasahující jednotky a krizový štáb) a v neposlední řadě zajištění toku informací mezi povodňovou komisí, resp. krizovým štábem, Pražskou energetikou, Pražskou plynárenskou, Dopravním podnikem a dalšími subjekty infrastruktury o oblastech, kde musela být přerušena dodávka elektrické energie, plynu a dalších surovin. Dalším, neméně důležitým úkolem krizového štábu, byla obnova území zasaženého povodní. To zahrnovalo zejména zajištění osvětlení konkrétních míst v postiženém území; zajištění potřebného počtu statiků k posouzení bezpečnosti budov; likvidace potravin podléhajících zkáze v restauracích, prodejnách, výrobnách a domácnostech; vytvoření meziskládek pro povodňový odpad (celkem bylo vytvořeno 14 míst); odčerpání zbytkové vody ze vzniklých lagun; zajištění, zmražení a restaurace cenných písemností zasažených pohromou; průzkum stavu podloží a vzniklých kaveren za účelem obnovy komunikací a pomoc při postupném zprovozňování metra.
29
5.4.6 Povodňové komise Povodňová komise hl. m. Prahy byla jmenována ve smyslu ustanovení vodního zákona a v době povodně je povodňovým orgánem. V případě, kdy je v době povodní podle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňová komise stává součástí krizového štábu. Povodňová komise hl. m. Prahy se poprvé sešla k jednání dne 8. 8. 2002 v 10.00 hod. a 12. 8. 2002 v 23.00 hod. se stala součástí Krizového štábu hl. m. Prahy. Svoji činnost během povodní 2002 ukončila jednáním dne 28. 8. 2002 v 8.00 hod. Povodňová komise hl. m. Prahy může v souladu se svým povodňovým plánem nařídit podle potřeby manipulace na vodním díle prostřednictvím ředitele Povodí Vltavy s. p., jeho zástupce, ředitele závodu Dolní Vltava nebo vodohospodářského dispečinku Povodí Dolní Vltavy s. p., kteří jediní mohou obsluze vydat pokyn k manipulaci. Ze zápisů z jednání Povodňové komise hl. m. Prahy či následně ze zápisů z Krizového štábu hl. m. Prahy, Povodňové knihy hl. m. Prahy, Knihy příkazů Krizového štábu hl. m. Prahy nevyplývá, že by této možnosti bylo využito či o ní bylo alespoň jednáno. Povodňová komise DP hl. m. Prahy, a.s. nebyla ustanovena. Jak průběh srpnové povodně 2002 ukázal, došlo nejen k zaplavení metra, ale i k zaplavení a poškození tramvajových tratí, poškození 2 měníren DP – Elektrické dráhy, zaplavení provozovny Švábky a dalších objektů ve správě ředitelství DP hl. m. Prahy, a.s. Od začátku povodní svolával generální ředitel DP hl. m. Prahy, a.s. operativní porady vedení podniku. Tyto porady ve věcné rovině nahrazovaly neexistující krizový štáb DP hl. m. Prahy, a.s. Z těchto porad nebyl pořizován žádný záznam ani zápis. Povodňová komise DP – Metro, o.z. byla ustanovena příkazem ředitele DP – metro, o.z. č. 24 ze dne 2. 6. 2000. Povodňová komise DP – Metro, o.z. byla svolána k prvnímu jednání dne 9. 8. 2002 v 7.00 hod. Od 16. 8. 2002 se scházela v rozšířené podobě za účasti generálního ředitele DP hl. m. Prahy, a.s. a projednávala především postup likvidačních prací. Svoji činnost během povodní 2002 ukončila jednáním dne 14. 10. 2002.
30
5.5 Vyhodnocení povodňových škod Povodněmi v srpnu 2002 bylo zasaženo v různém rozsahu celkem 43 okresů rámci 9 krajů ČR. Zatopeno bylo celkem 99 měst, obcí a městských částí, voda částečně poškodila dalších 347 měst a obcí. Přímo nebo nepřímo bylo povodněmi dotčeno 15,5 % obyvatel České republiky. Složkami Integrovaného záchranného systému bylo evakuováno 123 200 osob a bezprostředně bylo zachráněno 3 374 osob. Z hlediska jednotlivých druhů majetku došlo k největším škodám především na: -
budovách, halách a stavbách ve výši cca 6 mld. Kč,
-
pozemních komunikacích ve výši cca 4 mld. Kč,
-
rodinných domech ve výši cca 3 mld. Kč,
-
strojích a zařízeních, dopravních prostředcích a inventáři ve výši cca 3,7 mld. Kč,
-
silničních mostech ve výši cca 2,2 mld. Kč,
-
ostatních stavbách ve výši 2,1 mld. Kč,
-
vodních tocích ve výši cca 1,3 mld. Kč,
-
železniční infrastruktuře ve výši cca 2,4 mld. Kč,
-
pražském metru ve výši cca 7 mld. Kč. - zaplaveno 16 stanic, 17,153 km tratí a 1,280 km traťových spojek pražského metra včetně technického centra. Celkový objem zatopených prostor činil 1,2 mil. m3. Vzniklé škody byly vyčísleny na 6 955 mil. Kč. K újmě na zdraví či ztrátám na lidských životech a jejich ohrožení nedošlo.
6. Závěr V této práci jsem shrnul svoje poznatky načerpané z literatury, školení a v neposlední řadě i ze své osobní zkušenosti. Povodeň v srpnu 2002 byla pohroma, kterou si do té doby nikdo nedokázal ani představit. Svým rozsahem neměla v historii českých zemí obdoby jen díky špičkovému nasazení složek IZS byly ztráty na životech minimální. Povodeň z roku 1997 byla impulzem pro přijetí nových balíčků zákonů pro ochranu obyvatelstva z roku 2000, který se výraznou měrou zasloužil o to, že následky živelní pohromy nebyly mnohonásobně vyšší. Orgány krizového řízení zvládly svou práci nadprůměrně dobře včasné varování obyvatel, stejně jako vyhlášená evakuace zabránily ztrátám na životech. Stavba 31
protipovodňových hrází pomohla zmírnit dopady povodně a hlavně poskytla několik hodin navíc pro zajištění nouzových opatření. Na druhou stranu některé situace byly zvládnuty špatně, a to především regulace průtoku Vltavy na Vltavské kaskádě, kdy byla z ekonomických důvodů udržována vysoká hladina na vodních dílech, které pak nebyly schopné pojmout další dešťové srážky; a také kontrola stavu přepážek v tunelech metra, kdy došlo k jejich protečení a následnému zaplavení tunelů a stanic. Tato povodeň opět ukázala důležitost krizového řízení a nutnost maximální prevence a ochrany před živelními pohromami. Během minulých 11 let se situace výrazně zlepšila a výsledky kontrol i cvičení dokazují, že pokud by měla stejná povodeň přijít znovu, Praha by ji měla zvládnout s minimálními škodami.
7. Seznam použitých bibliografických pramenů 1. HLADNÝ, Josef. Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2005, 68 p. ISBN 80-721-2350-5. 2. HRÁDEK, František; KUŘÍK, Petr. Hydrologie. Praha; Česká zemědělská univerzita, 2002. ISBN 80-213-0950-4. 3. CHALOUPSKÁ, Markéta. Nejničivější povodně v novodobé historii ČR. In: Aktuálně.cz [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2010/05/18/nejnicivejsi-povodne-vnovodobe-historii-cr/ 4. KROLMUS Wácslav, Kronyka čili dějepis wšech powodni poslaupných let. Praha: Vetterl, 1845 5. KROUPA, M., Říha, M.: Integrovaný záchranný systém. 4. aktualizované vydání. ARMEX PUBLISHING, 2011, ISBN: 978-80-87451-01-4. 6. MUNZAR Jan, ONDŘÍČEK Stanislav: Utajovaná povodeň na jižní Moravě 9. června 1970, Vesmír 2010/6, str. 376-379 7. ŘÍHA, M.: Živelní pohromy. 2. vydání. ARMEX PUBLISHING, 2011, ISBN: 978-8086795-97-3.
32
Příloha 1 Nejdůležitější zákony Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) vymezuje základní pojmy týkající se krizového řízení. Dále stanovuje orgány krizového řízení a také práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a v době krizového stavu. Ustanovuje právo kontrolovat dodržování tohoto zákona a pokuty při nesplnění povinnosti podle tohoto zákona a určuje náhrady škod a poskytování státní podpory při živelních pohromách. Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků. Zákon dále ustanovuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. Zákon č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů zřizuje Hasičský záchranný sbor České republiky, jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. Zákon dále stanovuje pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Ustanovuje též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Zákon č. 254/ 2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) stanovuje povodňová opatření, záplavová území, stupně povodňové aktivity, povodňové plány a prohlídky. Zákon dále ustanovuje předpovědní a hlásnou povodňovou službu, povodňové záchranné a zabezpečovací práce, dokumentaci a vyhodnocení povodní, povodňové orgány a náklady na opatření na ochranu před povodněmi. Další předpisy
Zákon č. 105/ 1991 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, který stanovuje působnost ústředních orgánů státní správy Zákon č. 128/ 2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), který stanovuje samostatnou působnost obce, přenesenou působnost a pověřený obecní úřad Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), který stanovuje působnost orgánů státní správy Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, který stanovuje práva a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví i pro případy mimořádných událostí Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, který stanovuje ochranu života, zdraví a majetku občanů při živelních pohromách a nasazení jednotek PO a jejich součinnost Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících předpisů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území), který stanovuje poskytování státní podpory při živelních pohromách Zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky, který stanovuje použití vojenské techniky při mimořádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostředí a spolupráce armádních složek při povodňových situacích Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který upravuje mimo jiné ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu; ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb Nařízení vlády č. 36/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje obsah činnosti a složení krizových orgánů a způsob zpracování krizových plánů Vyhláška Mze č. 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, která stanovuje výkon odborného technickobezpečnostního dohledu a kategorizaci vodohospodářských děl
Vyhláška Mze č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje činnost správců vodních toků Vyhláška Mze č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl, která stanovuje obsahy manipulačních a provozních řádů Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území, která stanovuje způsob a rozsah zpracování a stanovování záplavového území Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP č. 5/2003), který stanovuje hlásnou a předpovědní povodňovou službu a schémata přenosu informací Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999), který stanovuje skladbu a obsah posudku, zajištění podkladů pro posudek a třídění vodních děl z hlediska bezpečnosti, okolnosti ovlivňující bezpečnost VD za povodní Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (Věstník MŽP č. 5/1998), který stanovuje protierozní funkce dřevin a vliv dřevin na stavební objekty Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodňových plánů (Věstník MŽP č. 7/2000), který stanovuje kvantifikace typů zvláštních povodní, stanovení stupňů povodňové aktivity při nebezpečí zvláštní povodně, stanovení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (Věstník MŽP č. 9/2005), který stanovuje vodní díla, pro která se plán zpracovává a postup při zpracování plánu Odborný pokyn ČHMÚ pro provádění hlásné povodňové služby (Verse 12/2012) Nařízení vlády 262/2007 Sb. o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky, které stanovuje změnu hlavních povodí na území ČR a jejich správu
Vyhláška 178/2012 Sb. kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, v platném znění, která stanoví seznam významných vodních toků, způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků a obsah žádosti a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí o určení správcem nebo zrušení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku. Vyhláška 216/2011 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodních děl, která stanoví manipulační řády vodního díla, kterými se stanoví mj. soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou, snižování nepříznivých účinků povodní Vyhláška 24/2011 Sb. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, která stanovuje příslušné předpisy Evropské unie a upravuje obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod, způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění a způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti Vyhláška 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, která upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti
Příloha 2 Obrázek 8 Schéma zatopení pražského metra
http://www.metroweb.cz/povoden/metro-pov.gif Obrázek 9 Zatopená Malostranská
http://www.praha.eu/public/5e/6c/d9/1399009_259419_fotoohlednuti_povodne_galerie_27.jpg
Obrázek 12 Praha Chuchle Obrázek 10 Zatopená pražská zoo
http://www.praha16.cz/poh1.jpg http://www.zoopraha.cz/upload/img/5ac34 0a15a841850765476b1b14373c9.jpg
Obrázek 13 Kampa
Obrázek 11 Zatopená stanice metra Florenc
http://img.radio.cz/pictures/povodne2/mala _strana6.jpg http://www.praha.eu/public/7/84/13/14002 26_260398_fotoohlednuti_povodne_ilu.jpg
Údaje pro knihovnickou databázi Název práce:
Povodně Praha 8/2002
Autor práce:
Jakub Buriánek
Obor:
68-42-N/02 Krizové řízení
Rok obhajoby:
2013
Vedoucí práce:
Ing. Milan Říha, Ph.D., DiS.
Anotace:
Absolventská práce pojednává o povodních, které postihly Českou republiku v srpnu 2002. Jejím hlavním zaměřením je průběh této povodně na území hlavního města Prahy.
Klíčová slova:
povodeň, živelní pohroma, srpen 2002, povodeň Praha