2002

Š kolníčasopis nejen pro SZaŠ a VOŠ Za! 1. čí slo/2002

M ilíčtenáři, A no,d ivíte se sp rávně,jsme tu již p o tře tí!Víme ,že to ne ní nic z ase tak z áz račného,ale p ři takové trošce volného času,kterýnám d e nně p o vyučování z bývá,si myslíme ,že je to i d oc e la úsp ěc h. Jistě všic hni d obře víte, že čtrnác t ý únor je d ne m z amilovaných, tak z vaný svatý Vale ntýn, p roto jsme p ro vás p řip ravili několik vale ntýnských článků! A le samoz ře jmě z d e také op ět najd e te sp oustu jiných z ajímavostí,kterévám d oufejme z p říjemníp ár minutživota. T akže si to moc užijte a ne z ap omíne jte nám kd ykoliv nap satsvůjp řísp ěve k! Vaše re d akc e !!!

Obsah R ozhovor ............................................................3 Jak vzn iklo m é jm én o (3 ) .................................5 Já a žehlička .....................................................6 Z am ilovan é c itáty a básn ičky.............................7 Hodn oc en í jakosti vín .........................................8 A n keta.............................................................10 Nejc en n ě jší kufr ...............................................11 ŘEČ KVĚTIN II................................................12 Štíhlá lin ie ......................................................13 Jethr o Tull .......................................................14 Fer r ar i F40......................................................16 Čín ský hor oskop (3 .díl) .................................17

-2-

Rozhovor se dvě ma ze tříBOSSŮ silnic a silniční ch pravidel! Je polovina ú nora a Vánoce jsou měsíc a půl za námi. Taky máte pocit, ž e to velmi rychle uteklo?! My jsme si pro vás připravili netradiční rozhovor. Rozhovor se dvěma osobami, bez kterých bychom se asi těž ko naučili řídit náš milovaný traktor. Velice rozhořčena podotýkám, ž e jsem měla v ú myslu udělat rozhovor se všemi třemi instruktory, ale pan Truhlařík se rozhovoru šikovněvyhnul! Takž e už určitě tušíte, s kým jsem tyto rozhovory dělala... 1 ) I V ás se ze p tám : Ja k d louho p ùsob íte na na ší šk ole ? ? O d roku 1 9 9 2 .D á -lise to nazvatpůsobením ,tak před tím

ještě v letech 1 9 65-69 cobystud ent.

A každ ých pětletna sjezd u tříd y. 2 ) V šichni V ás znám e „p ouze “ z p ra k tick é výuk y m otorových vozid e l (jízd a tra k tore m -p ro ne za svìce né) . N e chce te ta k y uèit nìja k é p øe d m ìty,na p ø. tìlocvik ,a b ýt tøíd ní p rofe sor? ? V žd yjsem

toužil býttříd ním

svitla nad ěje.M á m

uč itelem ,byl to m ůjvelkýsen.Nicvícjsem

sinikd ynepřá l.Nyní m i

příslib,že od příštího školního roku bud u tříd ním ,a to hned v obou prvních

roč nících najed nou bez d alších uč ebních povinností.V ýnosem

byla totižzřízena na školá ch

f unkce „tříd ní uč itel“,a to s platností od 1 .9 .2 002 .Škod a,že nebud ou roč níkytři. 3) V ánoce jsou b ohuže l i b ohud ík za nám i. Ja k u V ás d om a p rob íhá vánoèní m a ra tón? ? V á noce se u ná s týkají pouze ostatních č lenů rod iny.Já totižna rozd íl od jiných d á rkyrad ěji d ostá vá m

nežd á vá m .A krom ě toho m y,traktoristé,V á noce ned ržím e.

4) Když se p od íváte na d ne šní stud e nty oèim a d osp ìlého èlovìk a ,co vše se zm ìnilo od d ob , k d y jste b yl V y sám stud e nte m ? ? V šechno.D nešní stud entijsou oprotiná m ,bývalým ,úplně jiní.A žna m alé výjim kyjsou pilní ve výuce,od pověd ní,pracovití,slušní,uká znění,d ospívají v pohod ě.A hlavně ažd o m aturityzd raví prof esory.

Nesmírně Vám děkuji za vyč erpávající rozhovor. Kuře

Jedna z mý ch posledních fotografií. Od tohoto okamž iku, kdy mě nedlouho po válce takto přistihli všeteč ní „paparazzi“, jsem se již nikdy nenechal fotografovat.

-3-

1 ) M oje ne job líb e nìjší otázk a : Ja k d louho p ob ýváte na na ší šk ole ? ? Na škole pracujiod školního roku 1 9 67-1 9 68,to znam ená již35.školní rok.

2 ) Øid ièák už m áte hod nì d louho (b e z urážk y) . Co vše se za tu d ob u zm ìnilo a ja k jste se cítil,k d yž jste d ìla l te sty? ? Ř id ičsk ý p rů k a z v la stním od stud ijních let na m echa niz a čníšk ole. T o z na m ená od rok u 1 9 6 2. Od té d obyjsem z k oušk yna řid ičsk ý p rů k a z d ěla l něk olik rá t,p ři roz šířenío d a lšísk up inya ž p o a utobus. V m lá d íjsem ta k é z ísk a l tz v . učitelsk é op rá v nění,k teré jsem m usel k a žd ých 5 let obha jov a t. Počá tk ybylyp ouz e ústní,tep rv e p oz d ěji z a ča lytesty. Nik d yjsem nep řistup ov a l k e z k oušce s lehk ým srd cem ,byl jsem v žd y stá le v íce nerv óz ní.Za tuto d obu se z m ěnilo m noho, a le stá le se jez d ív p ra v o,p la tíz na čk ya p od . ..... V ýk la d v yhlá šek a z á k onů byl d řív e jed noz na čný a nik d o v něm nehled a l „m ouchy“(v iz d nešníd oha d yo šk olenířid ičů ,rychlosti jíz d y,p ok utya td ...) Učit jsm e se a le m useli d řív e a m usíte i nyníV y(PO KU D C H C E T E Ř ID IČ Á K ZÍS KA T ).

3) N e b ojíte se ,že se p øi jízd ách sta ne nìco záva žného s tra k tore m (na p ø. d ojd e na fta na hod nì od le hlém m ístì,k d e ne ní a ni p um p a a a ni ta m ne m á signál žád ná m ob ilní sí) ? ? Nebojím

se. Prová d í se vžd ypřed výjezd ová kontrola vozid la.Jinak se d á d ojítm inim á lně

ve d vou (nebo sá m

žá k č iuč itel)pro pom ocpěšky.

4) N e d ávno b yly V ánoce . Dosta l jste od Je žíšk a (ne b e re m e iluzi tìm m la d ším z nás) vše , co jste si p øál? ? V elká přá ní nem á m ,byl jsem

spokojen.

Děkuji za rozhovor. Kuře

N o řekně te, co se o d tě ch d o b z mě nilo ?!

-4-

J A K VZNI KL O M É J M ÉNO ? 3 O ND Ř EJ -J m .řeckého p ůvo du (z řeč.A ndreas),znam ená "m u žný,st at ný,o dvážný" -D o m .p o d.:O ndra,O ndrá š(ek),O ndřejek,O ndro u š(ek),O ndřík,O ndříček,O ndras,A ndrejaj. -Slo v.O ndrej,A ndrej,něm .,ho l.A ndreas,angl.A ndrew,f ranc.A ndré,it al.A ndrea,šp an.A ndrés,p o rt .A ndre, dán.,švéd.A nders,bu lh.,ru s.A ndrej,u kr.A ndrij,p o l.A ndrzej,sch.A ndrej(a),m aď.A ndrás,Endre,A ndo r. -J m eniny :3 0,list o p adu P ETR -J m .řeckého p ůvo du (z řeč.p et ro s,co ž je p řeklad aram ejského kép há),znam ená "skála" -D o m .p o d.:P éťa,P eťka,P eťu l(k)a,P et ří(če)k,P eťan,P et ras,P et ran,P et řín,P et řica,P eťu ra ap . -Slo v.,něm .,angl.P et er,f ranc.P ierre,it al.P iet ro ,šp an.,p o rt .P edro ,P erez,ho l.P et er,P et ru s,švéd.P et er,P är, irsky P aedar,sko t sky P eadair,dá n.,no r.P et er,P er,ru s.P jo t r,ru m .P et ri,P et ru ,m aď.P ét ér,sch.P et ar,řec. P et ro s. -J m eniny :22.úno ra a 29.června (P et r a P avel)

VA L ENTÝ N -J m .lat in.p ůvo du (z lat .valere),znam ená "zdravý; zdravím ky p ící; silný" -D o m .p o d.:Val)a),Valek,Valík,Valo š(ek),Týna,Týnek at d. -Slo v.Valent ín,něm .,bu lh.,sch.,f ranc.,dá n.,no r.,švéd.,šp an.Valent in,angl.Valent ine,it al.Valent ino ,Valent e, p o rt .Valent im ,ru s.Valent (in),ho l.,lat .Valent inu s,m aď.Valent in,Bálint ,p o l.W alent y (n) -J m eniny :1 4 .úno ra ZD ENĚK - Č eské jm .,p ůvo dem do m á cká p o do ba jm .Zdeslav,t j."zde slavný",p o p ř."vy t vo řilslávu ".Na základě f o rm á lníp o do by se dříve p o važo valo za česko u o bdo bu lat in.J m .Sido niu s,t j."p o cházejícíz Sido nu ". -D o m .p o d.:Zdena ,Zdéňa,Zdeny ,Zdeneda,Zdenek,Zdeněček,Zdenko ,Zdendu la,Zdendy s,Zděnek aj. -Slo v.,něm .,ho l.,sch.Zdenko ,m aď.Zdenkó. -J m eniny :23 .L edna A L ENA -J m .nejasného p ůvo du avýznam u .P o važu je se bu ď za zkráceninu p ůvo dem lat inské M agdalény ,t j. "p o chá zejícíz M agdaly ",nebo za o dvo zeninu p ůvo dem řeckého jm .Helena,t j."svět lo ,p o cho deň". -D o m .p o d.:A la,A li,A lka,A lča,A lenka,A lu š(ka),Ája,A lík,A lenice,A líšek,A lička,L enka. -Slo v.,něm .,ho l.,sch.A lena,m aď.A léna. -J m eniny :1 3 .srp na D A NA -J m .hebrejského p ůvo du ,znam em á "so u dky ně". -D o m .p o d.:D anka,D anča,D ani,D anu š(ka),D áša,D anina,D áňa,D anu na,D anu l(k)a,D ádu ška,D ádu la,D anďu la, D á šenka at d. -Slo v.,něm .,angl.,ho l.,švéd.,ru m .D ana,p o l.D ana,D anu t a,bu lh.D an(k)a,sch.D anica. -J m eniny :1 1 .p ro since L ENKA -P ůvo dem zkrá ceniny ,do m á cké p o do by jm en zako nčených na -len(k)a,nejčast ějiHelena (Helenka),t j. "p o cho deň",dá le M agdaléna (M agdalenka),t j."p o cházejícíz M agdaly ". -D o m .p o d.:L éňa,L enča,L eni(čka),L enu š(ka),L enďa,L endu l(k)a,L endu le,L evandu le,L eňu le,L enice,L enu ša, L enin(ka),L eno ra,L eňo u šek,L eňu šá k,L enčička,L eňásek aj. -Slo v.L enka,něm .L en(k)a,L ene,L eni,angl.,švéd.,it al.,šp an.,p o l.L ena,f ranc.L éna,dán.L ena,L ene,ho l. L ena,L ena,L eni,sch.L en(k)a,m aď.L enke,L éna. -J m eniny :21 .Úno ra M I L A D A - No vějšívariant a st aro českého jm éna M lada,M ladena,t j."m ladá".F o rm álním p řiklo nem k p říd.jm . m ilý se dnes M ilada chá p e jeko "m ilá ,m ilo vaná" a ho dno t ít éž jako česká o bdo ba p ůvo dem lat in.jm en A m á t a, A m anda aj. -D o m .p o d.:M íla,M ilča,M ilka,M ilda,M ilu ,M ili,M ilenka,M iládka,M ilu ška,M ladu š(ka),M ilejdy aj. -Slo v.,ho l.,švéd.M ilada,sch.M ilada,M ladena,bu lh.M ladena,M iladina. -J m eniny :8.Úno ra VER O NI KA -J m .p at rně řeckého p ůvo du (z řec.P hereniké),znam ená "no sit elka vít ězst ví".Variant o u je i p ůvo dnějšíBerenika.Někdy se jm .vy klá dá iz řecko -lat in.veraico nica,t j."p ravý o braz". -D o m .p o d.:Vera,Veru nka,Veru š(ka),Verču la,Veru ňák,Vero nička,Vero nka,Věru na,R u na,Nika,R o n(k)a, Nička aj. -Slo v.Vero nika,Vero na,ru s.,sch.,m aď Vero nika,angl.,dán.,it al.,ru m .Vero nica,něm .,ho l.,švéd.,no r. Vero nika,Vero nica,f ranc.Véro niq u e,šp an.Verónica,p o l.W ero nika -J m eniny :7.úno ra M éďa

-5-

Následující č lánek je práce ž áka, který už na této škole nestuduje. Jmenuje se Tomáš Balda a jeho práce je fejeton, který měl za úkol vypracovat ve třetím roč níku. Myslíme, ž e se mu to opravdu povedlo, ostatně to můž ete posoudit sami!

Já a žehlička Zcela nedá vno, 22. zá ř í1998, moje neobyčejná teta obdržela krá sné př edvá noční dá rky s malinkou š iš atou hlavičkou, modrými očky a velkou chutík jídlu. Já osobně se považuji za člověka moderního a ovlivněné ho roztomilými batolaty z reklam na dětské Pampers, a tak bych neměl nic proti používá nítěchto š ikovně zhotovených plenek, ale jejich matka je tvor konzervativní, takže, byvš i ženou, si snadno prosadila př iklá dá níklasických lá tkových plen. Takové pleny se musíprá t a žehlit. Ze vš ech aktivit pro mě př ichá zív úvahu pouze žehlení. Kojit nemohu, to ani strejda ne, ten pouze krmíz lá hve. V noci ke klukům také nestá vá m, protože bydlím 50 km daleko, a kdybych vstá val, určitě bych př evrá til postýlky nebo si př erazil holeň o nočnístolek, tak mi byla svěř ena prá vě zá věrečná fá ze procesu, která začíná hodnotným zaneř á děním plen, pokračuje jejich namá čením ve vodě, vyprá ním v automatické pračce, kterou si obsluhuje teta sama, suš ením a nakonec žehlením. Př ijal jsem tedy výzvu k žehleníjako muž a odhodlaně vykročil směrem ke komoř e, kde jsem tuš il, že je žehlícíprkno, rá zně ho uchopil a odnesl do pokoje. Asi po pěti minutá ch tahá níza pá čku pod prknem na vš echny světové strany se mi podař ilo ji oddělit od prkna samotné ho a postavit toto do použivatelné polohy. Pak nezbylo než požá dat o žehličku. Tu vstoupila do pokoje hora bílých lá tek, což mě vyděsilo, ale naš těstíjsem si vš iml, že měla nohy podobné nohá m mé tety, takže jsem vydedukoval, že to byla má teta nesoucído pokoje můj úkol. Teta si nelibuje v květnatých proslovech, tak prostě s bílou horou praš tila o postel a zanechala mě osudu, pouze ř ekla: "Chceš uká zat, jak se to dělá ?" Já odpovídá m: "Ne, já jsem př ece š ikovný!" Pohlé dl jsem na plenky a př emýš livě se opř el o prkno, abych se duš evně př ipravil na poslá ní. Nejsem si jist, zda konstrukté ř i těchto pomůcek počítajís podobnými př edehrami, protože prkno se bez varová níněkam propadlo; druhý konec mě praš til do boku. Nicmé ně jsem znovu prkno postavil, zapojil žehličku a nastavil ji do polohy >bavlna<, stá hl z hory prvníplenku, položil ji na prkno, zá libně ji pohladil a začal žehlit. Protože již po několika pohybech žehličkou jsem se zamotal do š ňůry, bylo nutné se opět zamyslet nad aktuá lnípolohou prkna. To se pochvíli podař ilo vyř eš it, ale žehlička se rozpá lila tak, že vyvolala v lá tce určitou reakci, plena zá zračně ztmavla a teta pravila: "Já si to raději udělá m sama." Od té to chvíle trvá m na tom, aby teta používala papírové pleny.

-6-

S v atý Vale n týn je tady ! M n o zí z v ás si jistě lám o u hlav u s tím , jak p o těšit sv ůj p ro tějše k . Chce te m u n ap sat n ěco zam ilo v an ého , ale v ůbe c n ic v ás n e n ap adá. Pro ty to n e šťastn ík y je tu strán k a p ln á lásk y p ln ých citátů a básn iče k , k te ré tře ba je n p o uho u v ěto u v y jádří v še , co m áte n a srdíčk u! Ø K v ůlilás c e s e s v ě t n e to č í. L ás ka je v šak tím , kv ůlič e m u s e v yp latí n a to m ko lo to č is e s v é s t. (Fran klin P. L o n e s ) Ø Zlo s e v ždy ro dí tam , kde s c hází lás ka. (He rm an n He s s e ) Ø K do c hc e v yn ikat a p řito m n e ubližo v at s o bě an is v ý m bližn ím , ať v yn iká v lás c e . (Pav e l K o s o rin ) Ø L ás ka je to , c o je n a s v ě tě n e js iln ě jší, p ře s to s in e do káže m e p ře ds tav it n ic p o ko rn ě jšího . (Mahátm a G án dhí) Ø Po libe k s e dá s p lác hn o ut, ale žár lás ky n e uhas íš. (He ym ) Ø Milo v at a zac ho v at s ip řito m v še c h p ě t s m ys lů p o hro m adě p ře s ahuje s c ho p n o s tije din c e . (G o m te ) Ø Do kůry v še c h s tro m ů s v ě ta by m ě la bý t v yryta s lo v a lás ky. (He ym ) Ø K o uzlo p rv n í lás ky je v to m , že n e v ě řím e , že je dn o u s ko n č í. (Dis rae li) Ø Filo s o fe m lás ky s e s táv á te n , kdo jin e zn á. (Dide ro t) Ø Milo v at zn am e n á žít živ o te m to ho , ko ho m iluje m e . (To ls to j) Ø Am o r tus s ique n o n c e latur -L ás ku a kaše l n e utajíš. Ø L ás ka lé č í to ho , kdo jidáv á, ito ho , kdo jido s táv á. Ø L ás ka je n e uv ě řite ln ě krás n é zm ý le n í Pán a Bo ha. (W . S hake s p e are ) Ø L ás ka je n a p rv n í p o hle d ide áln í, ale je m o udré p o dív at s e je ště je dn o u. Ø L ás ka je p o c ho de ň, kte rá p ro září živ o t n adě jí. Ø Milo v at zn am e n á s tárn o ut ruku v ruc e . Ø Pro lás ku n e n í důle žité , aby s e k s o bě lidé ho dili, ale aby s p o lu bylišťas tn i. (Bardo to v á) Ø Milo v at v ady je v ě tší lás ka, n e ž m ilo v at do ko n alo s t. (Co rn e ille ) Do brý de n , s lun íč ko jas n é , když js e m byl(a)s te bo u, bylo m ikrás n ě . Po s ílám p o libe k je n n a tv é rtíky, za to že js i, tis íc krát diky. Po s ílám p us u p o m ě s íc i, o n o kn e m hle dí n a m ě s krze m říž. Me zin ás je p ro s tře n á n o c še le s tíc í a n a druhé m ko n c io kn o tv é , kde s p íš. Zač al js e m p s át kn ihu, o to m , jak m o c tě m iluji. Vě ř, že v n í je je n o m p rav da, to tiv ě rn ě s libuji. Až s tárn o ut bude m m y dv a je n , s p o le č n ě jido p íše m . Po s lo uc hám p ís e ň m ilo s tn o u, n a te be p řito m m ys lím . Hudba m ilo s tn á zdá s e žalo s tn o u, když n e js e m s tím , o n ě m ž s n ím . Mé ďa

-7-

≈ Hodnocení jakosti vín ≈ Jakost vín lze zjistit pouhým smyslovým neboli senzorickým posouzením jeho jednotlivých vlastností i celkového charakteru. Jejich posouzení nám ukáž e nejen jakost vín, ale i jejich případné nedostatky, onemocnění nebo vady vína, které bychom jiným způsobem nemohli správněcharakterizovat. Při posuzování vína vyjadřujeme rozdíly v jakosti jeho jednotlivých znaků celou škálou speciálních vinařských výrazů, kterými můž eme odlišit i jemné odstíny chuti a vůně. Při hodnocení jednotlivých vín je velmi důlež itá čichová i chuťová paměť, jež umož ňuje určité porovnání s víny stejného typu, které jsem již pili. Tím se stává senzorické hodnocení jakosti poněkud objektivnější. Při posuzování celé série vzorků vína se použ ívá jednodušší vyjadřování různých stupňů jakosti, ale rozdíly v jakosti se označují body, aby se výsledky hodnocení daly lépe porovnávat. K tomu je vypracována celá řada systémů s použ itím různých bodových schémat. Č iro st,č isto ta v ín a Č irost posuzujeme nejlépe ve skleničkách proti světlu.Naprosto čiré víno je víno bez jakéhokoliv zákalu.Jiskrné nebo také víno s bleskem je víno dokonale vyškolené a zdravé. Jemné i silnější zákaly již ukazují na různé vady nebo nedostatky vína. Při posuzování čistoty můž eme víno charakterizovat jako krystalicky čisté, s bleskem, jiskrné, čisté se slabým závojem, matné, opalizující, kalné či velmi kalné. B a rv a v ín a Bílá vína se vyznačují širokou škálou odstínů barev. Mladá, zdravá jakostní vína mají různě intenzivní zelinkavou barvu až se ž lutavým odstínem. Vyšší barvu mají vína nedostatečně sířená. Načervenalý odstín barvy vín způsobuje příměs hroznů modrých odrůd. Vyšší až zlatohnědou barvou se značí stará archívní vína. Hnědší barva u mladých vín ukazuje na nedokonalé vyškolení vína a působení oxidačních enzymů, někdy jde však jen o vyšší obsah tříslovin. Č ervená vína mají barvu od světle červené, u lehkých vín s vyšším obsahem kyselin, přes rubínovou až po tmavěčervenou, u vín extraktivních, těž kých s niž ším obsahem kyselin. V ů n ě v ín a ,a ro m a ,buket Vůněje tvořena mnoha těkavými látkami, pro které je rozhodující teplota, při níž se víno posuzuje. Vůnějakostních vín musí odpovídat odrůdovému charakteru nebo danému typu známkových vín. Někdy můž eme objevit podobnosti vůni květin nebo ovoce. Svěž í vůněs odrůdovým charakterem je typická pro mladá vína. Kvasným buketem se vyznačují starší jakostní vína. Octová vůněje náznakem octovatění vína či jiného bakteriálního nečistého kvašení. Chuťv ín a Je tvořena celým komplexem látek, jehož jednotlivé slož ky jsou vnímány receptory chuti umístěnými na různých částech jazyka. Proto je nutno využ ít k chutnání vín celého povrchu jazyka. Víno se musí při chutnání „válet“ po jazyku. Na sliznici nosohltanu se uvolňují teplem i těkavé vonné látky, které dotvářejí celkový dojem o jakosti vína. Chuť vína musí být čistá, bez vedlejších příchutí a harmonická.

-8-

Velmi důlež itý pro chuť vína je obsah kyselin. Přírodní víno s malým obsahem kyselin je měkké, fádní, nevýrazné. Víno s vysokým obsahem kyselin se označuje jako tvrdé, kyselé nebo příliš kyselé. Podle obsahu extraktu označujeme víno jako prázdné, lehké, plné, kulaté nebo těž ké. Prázdné je takové víno, jež nezanechává po ochutnání ž ádný trvalejší dojem v ú stech. U plného vína naopak pociťujeme při ochutnávání na jazyku plnost, která zanechává na zadním patře příjemný pocit. Chuť vína významnědotvářejí i třísloviny, ovlivňující jemnost červených vín. Rozlišujeme vína díky tříslovinám hebká až sametová, vysoký obsah tříslovin můž e způsobit i drsnou nebo svíravou chuť červených vín. U mladých vín vyrobených z nevyzrálých hroznů a z hroznů nedostatečněsířených, ponechaných působení vzdušného kyslíku, se projevuje chuť po oxidázách. Celko v á c ha ra kteristika v ín Posouzením jednotlivých slož ek vína lze zhodnotit jeho obecnou podstatu, a proto i skutečnou jakost vína. U dezertních a kořeněných vín se posuzuje stejnějako u přírodních vín čirost, vůně, chuť a celkový charakter, ale vž dy s přihlédnutím na specifika těchto vín. N ěko lik z a jím a v o stín a ko n ec Ve starověku nedokázali vinaři zapečetit nádoby s vínem tak, aby neoxidovalo. Většina tehdejších vín byla proto sladká, neboť lépe přepravu po moři než vína suchá. Nejstarším známým pojmenovaným vínem na světěje „Commandaria“ – těž ké, sladké, třpytivé dezertní víno, vyráběné na Kypru. Jeho tradice sahá až do dvanáctého století, do doby křiž áckých válek. Kyperské víno tedy patří k nejstarším na světě. Objevovalo se při hostinách egyptských faraónů, hovoří se o něm ve Starém zákoněve slavné Šalamounově„Písni písní“. Marcus Aurelius Antonius v dopisech Kleopatře píše: „Jste sladká jako víno kyperské.“ Říká se, ž e slavná vína jako Madeira či maďarské Tokajské vznikla z révových odrůd dovezených z Kypru a jsou vyráběna podobnými postupy.

D .P .

-9-

ANKETA: "Svatý Valentýn" 1. Máte rád(a) svátek svatého Valantýna a proè? 2. Jak tento "den zamilovaných" slavíte?

p . p rof. Va n ěk 1. Jak by taky ne!!! Ten, kdo nemá rád svátek zamilovaných je mrtvola doopravdy, nebo obrazně. 2. Překvapeními. Koho, to se neprozrazuje.

p íp rof. F ou s ová 1. Svátek svatého Valentýna k nám přišel teprve v minulém desetiletí, takž e jsem nad ním v prvních letech mávala rukou jako nad nějakou módní vlnou, která brzy pomine. Říkala jsem si, ž e pokud mám někoho ráda, měla bych mu to dávat častěji než jednou v roce. Později jsem pochopila, ž e se to vlastněnevylučuje a ž e tento svátek je alespoň přílež itostí k tomu uvědomit si, jak je fajn, když má člověk vedle sebe někoho, na kom mu zálež í a je mu s ním dobře. Asi jako v kaž dém déletrvajícím vztahu i u nás bývá nebe občas zamračené, ale jak hezky řekla jedna moje kolegyně, to nebe, byť čas od času pošmourné, nad hlavou stále máme a já jsem za něj vděčná. Ono totiž , když se potom vyjasní, je to prostěkrása. 2. Přáníčkem, bonboniérou, pusou a … .. všechno se prostěneprozrazuje.

p íp rof. C ha lu p k ová 1. Tento svátek mám docela ráda, protož e je to jedna z přílež itostí dostat květiny. 2. Tento svátek ale nijak významněneslavíme. Většinou se obdarujeme nějakou veselou drobností.

p íp rof. Stiborová 1. Svátek sv. Valentýna nevedu ve svém kalendáři, protož e mi jako importovaný svátek nepřirostl k srdci. Navíc na měze všech výloh padají růž ová valentýnská srdíčka a kaž dá reklama na měvalentýnsky ú točí. Cítím víc komerce než potřeby lásky. 2. Druhá odpověď souvisí s první. Přestož e neslavím „den zamilovaných“, mám však svůj „zamilovaný den“. Je to kaž dý den, který strávím v milé společnosti svých blízkých… ... Slavíme kaž dý den, kdy se máme rádi!… .

p . p rof. Tvrzn ík 1. Mám, protož e kaž dý svátek se dá oslavit květinovým dárkem. To je přílež itost pro zahradníky. I když bývalé MDŽ (Mezinárodní den ž en) bylo masovější a tím zahradnicky ještěvýhodnější. 2. Nyní už slavení nechám mladším. Ale pokud si vzpomínám, tak v mládí bylo pro mne kaž dé setkání s milovanou osobou malým svátkem.

Je ná m velice líto, že nejsou ně kteříprofesoři schopni s ná mi spolupracovat i při tak baná lnívě ci, jako je napsat svů j ná zor na pouhé dvě otá zky v té to anketě . Snad se příště jejich přístup zlepší, o cožje tímto prosíme.

- 10 -

N e jce nnější k u fr V celém mě stě pan o v ala v z rušen á n álada. Dn ešn í n o c se ko n ečn ě v šich n i do čkají n euv ě řiteln éh o úkaz u, ko mety s dlo uh atán ským ch v o stem sv ítiv ých meteo ritů, která v šem o byv atelům Země pro letí n ad h lav ami. A stro lo g o v é to v ypo čítali před mn o h a lety a tě šili se n a to celé g en erace. Bude to z áblesk trv ající jen n ě ko lik min ut, pro to že ko meta sv iští o bro v sko u rych lo stí. K aždý je rád, že se to h o do žil, pro to že n ě co po do bn éh o se již n ikdy n ebude o pako v at a po kud přeci, tak n ě kdy z a tisíc let. S tmív alo se. Lidé se po malu sro co v ali n a n ámě stí. Bylo slyšet h lasy, v ýkřiky – v z duch elektriz o v al, euf o rie ro stla. K aždý si h ledal co n ejlepší místo , aby mu n ic n ebrán ilo v e v ýh ledu. Tisíce lidí stály s h lav o u z aklo n ě n o u s o čima upřen ýma n a o blo z e. Mě síc se do stáv á do z n amen í Raka, z ačn e n o v ý astro lo g ický ro k. A k to mu ta ko meta. Třeba se n ě co z mě n í, o d z ítřka určitě n ebude n ic jako dřív . K řiv ými po stran n ími uličkami po spích al pan K řeček. Nesl v elký a tě žký kuf r s ko v án ím n a stran ách . Zav az adlo bylo n ad jeh o síly. Nez v ládal tempo ch ůz e, jaké by si představ o v al; f un ě l, h ekal, pletl n o h ama. K aždo u ch v íli se z astav il, ro z epn ul si kabát, po po sun ul klo bo uk, o třel po t z čela. Nad ru mě l červ en ými tv ářemi, n a spán ku mu pulz o v al sv a l, v o čích mě l v z tek a taky tro ch u úz ko st. V kuf spo ustu pen ě z , n ě jaké papíry a pár z latých po řádn ě tě žkých z latých cih el. V šech n o v ybral z ban ko v n íh o trez o ru, pro to že ban kám přestal v ě řit. Už mě síce předem h o strašila představ a n apro stéh o ch ao su, který n astan e po příletu ko mety. No v in y a telev iz n í z práv y s katastro f ickými předpo v ě ď mi h o v to m jen utv rz o v aly. V e sn ech h o strašili lupiči a n ez o dpo v ě dn í úředn íci. Nebude tak h lo upý, aby se n ech al o krást. Bude n o sit kuf r po řád s sebo u. I kdyby mě l padn o ut, z emřít v ysílen ím, n edá po klad z ruky. V pan u K řečko v i v šak bylo i kus z v ě dav éh o tv o ra, který h o přin util o pustit bez pečí do mo v a a v ydat se do ulic po dív at se n a ten létající sv ě télkující z áz rak. Pro č by mě l být o ch uz en o n ě co , co uv idí úpln ě . každý?Člo v ě ka s kuf rem si v to m z matku n ikdo n ev šimn e. Jen se musí z ase v čas z tratit, až po po dív an é z ačn o u o slav y. To by pak v té v řav ě stačila ch v ilka n epo z o rn o sti a n áh o dn ý ch maták by si přišel k pě kn ému jmě n í. Pan K řeček do šel n a n ámě stí. Ch tě l se do stat až n a sch o dy ke ko stelu, kde by byl mimo dav a mě l by pě kn ý v ýh led, ale lidí bylo v íce n ež čekal. V lastn ě se n edo stal an i k radn ici: Musí z ůstat tam, kde je. K uf r byl n ajedn o u tě žký, pan K řeček so tv a dých al. Ne, dál už ro z h o dn ě n epůjde. Zastav il se, sun dal klo bo uk a z ačal se jím o v ív at. H lav n ě dáv at po z o r n a kuf r, h o n ilo se mu v h lav ě . Ú pln ě se setmě lo , h las v amplio n u v yz ýv al o byv atele mě stečka, aby byli trpě liv í. K o meta se o bjev í prav dě po do bn ě z a půl h o din y. Pan K řeček o dh ado v al situaci. Půl h o din y n ez v ládn e držet kuf r v lev é ruce. Prav o u si ch tě l n ech at v o ln o u, aby mo h l případn ému z lo dě ji jedn u n atáh n o ut. Za ch v íli mě l v ruce křeč. Musel si z av az adlo přen dat. Dav se tísn il ko lem a z ačal se po sun o v at smě rem k radn ici. Pan K řeček do stal o kuf r strach . Nemůže z v ládn o ut v této tlačen ici dáv at n a cen n o u v ě c po z o r. Nebylo mo žn é, aby se pro dral přes sro cen í k do mo v u a o pě t se bez kuf ru v rátil a stih l ko metu. Po padl o bjemn ý kuf r do n áruče. S tál tu s o statn ími, h ledě l v z h ůru a trpě l. Nech ápal rado st o statn ích , kuf r h o tížil n a prso u a v yrážel mu dech . K o v o v é spo n y h o dřely do břich a, ruce už an i n ecítil. To n ešlo v ydržet. H las z amplio n u v o lá – ještě pě t min ut! Pan K řeček z o uf ale po lo žil kuf rna z em. V tíh o u ro z třesen ých ruko u n emo h l udržet an i cig aretu. Jak jen dáv at po z o r n a v ě c, která leží n a z emi a o ko lo n í po dupáv á sto v ka n o h o u?A se spo usto u n en ech av ých ruko u n ad n imi. K o lem do ko la samý z lo dě j, to se po z n á. Bude mít n a kuf ru po lo žen o u ruku. To se ale bude muset o h n o ut. Jak se dív at n ah o ru, když je člo v ě k v předklo n u?V z h lédl n ah o ru, o blo h a je tmav á, jako o byčejn ě . A le rych le, z pě t ke kuf ru. A ch an o , uv áže šálu, ktero u má n yn í ko lem krku a která h o n eo byčejn ě dusí, ko lem držátka kuf ru. Jeden ko n ec bude připev n ě n ý k z av az adlu, druh ý si o mo tá ko lem ruky. K dyby mu ch tě l n ě kdo kuf r v z ít, musel s tím v z ít i pan a K řečka. Při tro še ště stí se n apřímí a uv idí n ad sebe. S ňal šálu a z ačal ji z av az o v at. Š lo to do st tě žko , byla h edv ábn á a ko v o v é držadlo kuf ru bylo mo kré o d jeh o z po cen ých dlan í. Byl tak z abrán do z av az o v án í co n ejpev n ě jšíh o uz le, že an i n epo střeh l n ě ko lik men ších a jeden v elmi siln ý z áblesk n ad sebo u, že an i n ez aslech l jásav é v ýkřiky, kterými byl jev pro v áz en . Pro bral se teprv e až mu kdo si z e slav n o stn íh o prův o du, který se po malu tv o řil z o ko lo sto jících lidí, ko pl do cen n éh o z av az adla. Nako pn utý kuf r letě l po kluz ké dlažbě n ámě stí smě rem ke ko stelu.

- 11 -

Ř EČ

KVĚ TIN II.

Asi všichni dobře víte, že 14. února je svátek všech zamilovaných "Svatý Valentýn". Podle legendy žil kdysi dávno mnich Valentýn, který přes zákaz krále oddával potajmu páry zamilovaných lidí. Tento příběh, ale určitě všichni znáte. Svatý Valentýn je již tady a vy narychlo přemýšlíte, co koupit své drahé polovičce. Určitě vás napadlo pár věcí, jako jsou přáníčka, čokoládová srdíčka a nebo plyšová zvířátka, ale co takhle darovat květinu? Vždyť květina je tak krásná a dokáže potěšit každého. Už v prvním čísle časopisu jsme vám přiblížili řeč květin a v tomto čísle bychom v tom rádi pokračovali.

Bledule … .......... moje láska je věčná. Fialka žlutá… ......... přitul se na mé srdce. Frézie … .............. nepozbývej naděje. Heřmánek … ......... falešněsi měmilovala. Hořec … ........... díky tobě. Chrpa … ............. čisté srdce největší poklad. Chudobka … ........ hodnězdaru. Konvalinka … ....... v mém srdci obraz tvůj. Maceška … ............ trápíš měvelice. Mečík … ........... nelekám se ž ádného nebezpečí. Modřenec … ........... pamatuješ na své sliby? Petrklíč … .......... budeme spolu kráčet v lásce až do hrobu. Sasanka žlutá… ......... tys mé ztracené nebe. Šeřík … ............. nenech mne dlouho čekati. (Bejby)

- 12 -

B e r an

S k lony k ob e z itě : Do s t v e lké , zv láště v p o zdě jším v ě ku. P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Malé – tě žko hle dají m o tiv ac i, libují s iv tuč n ý c h a tě žký c h

jídle c h. Vý ho do u je v ztah ke s p o rtu. Dop or u če ná die ta: Vý razn é o m e ze n í tuků, n ahraze n í klas ic ký c h p řílo h ze le n in o u a s aláty, s n íže n í v e liko s tip o rc í. Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: 2 krát de n n ě 10 –15 m in ut bě h, p lav án í n e bo jízda n a ko le , 1-2 ho din y tý dn ě ko le ktiv n í s p o rt. P ůsob ivá m otivace : Pre v e n c e zdrav o tn íc h p o tíží, p řitažliv o s t p ro o p ač n é p o hlav í. Zásadní u p oz or ně ní: Ne n e c hte s e uko lé bat dílč ím iú s p ě c hy, do jdě te až k c íli.

B ýk

S k lony k ob e z itě : Zn ač n é , č as to s p o je n é s p s yc hic ký m ip ro blé m y. P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Do bré – n e c hybí v ůle an im o tiv ac e . Pro blé m e m bý v á

le n o s t.

Dop or u če ná die ta: Nahradit do s av adn í jíde ln íč e k s ys té m e m m alý c h „s v ač in e k“ každé dv ě ho din y.

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Nahradit jízdu aute m a v ý tahe m p rac í v las tn íc h n o ho u, p o p ř. c yklis tiko u, p rav ide ln ě c ho dit n a s v ižn ě jší p ro c házky.

P ůsob ivá m otivace : V to m n e n í tře ba Bý kům radit. Zásadní u p oz or ně ní: Mus íte ale s p o ň č ás te č n ě p ře ko n at p o ho dln o s t!

B líž e nci

S k lony k ob e z itě : Min im áln í. P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Vý bo rn é – c íle v ě do m o s t, v ůle , in te lige n tn í p řís tup . Dop or u če ná die ta: S p o č ítat s ido s av adn í e n e rge tic ký p řís un a p o s tup n ě s n ížit tuto ho dn o tu as io tře tin u.

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Jóga, každo de n n í ro zc v ič ky, „zábav n é “ s p o rty – c yklis tika, lyžo v án í, p lav án í ap o d.

P ůsob ivá m otivace : Vašip o s tav u v ám budo u o p ě t v šic hn izáv idě t. Zásadní u p oz or ně ní: Ne p o dc e ňujte p s yc hiku, p o lé he jte s p íš ro zum u n e ž e m o c ím .

R ak

S k lony k ob e z itě : Zn ač n é , hlav n ě díky n adm ě rn é c hutik jídlu.

Pře dp o klady ke s n ižo v án í n adv áhy: Prům ě rn é – v ztah k p o hybu je v ý ho do u, n áklo n n o s t k jídlu han dic ap e m , v ůle je ko lís av á. Dop or u če ná die ta: R e dukč n í ko ktajly + 1 n ízko e n e rge tic ké „n o rm áln í“ jídlo de n n ě . Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: 15 – 3 0 m in ut de n n ě bě h a n av íc s p o le č e n s ky atraktiv n í s p o rty – te n is , go lf… .. P ůsob ivá m otivace : Zabrán it už e x is tujíc ím n e bo blížíc ím s e zdrav o tn ím p ro blé m ům . Zásadní u p oz or ně ní: Po zo r n a n e be zp e č í ryc hlé ho n áv ratu k n adv áze !

Lev

S k lony k ob e z itě : Prům ě rn é . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Prům ě rn é – o bv ykle do kážo u to , p ro c o s e ro zho dli, ale

č as to jim c hybí m o tiv ac e a v ůle m ě n it živ o tn í s tyl. Dop or u če ná die ta: Po s tup n é s n ižo v án í dáv e k p o trav in v p růbě hu dn e , n e jlé p e s m ě re m o d rán a k v e č e ru. Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: s tač í s p o rto v at tak, jako do s ud, s n ad je n je ště p rav ide ln ě ji. P ůsob ivá m otivace : Nadv áha bý v á v s e x u p ře kážko u. Zásadní u p oz or ně ní: Ne p o dc e ňujte c huťo v o u p e s tro s t a kv alitu die ty.

Panna

S k lony k ob e z itě : Malé . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Vý bo rn é až m o c – n ě kdy m ají s klo n hubn o ut, ikdyž to

n e p o tře bují.

Dop or u če ná die ta: S e zn ám e n í s e n e rge tic ko u ho dn o to u p o trav in , p lán o v án í jíde ln íč ku, c íle v ě do m ý a rac io n áln í n ákup .

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: 10 – 15 m in ut n e n áro č n é ho c v ič e n í de n n ě , jízda n a ko le , p ro c házky.

P ůsob ivá m otivace : Zdrav o tn í p re v e n c e . Zásadní u p oz or ně ní: n e c háp e jte hubn utí jako tre s t a s e be jako o bě ť!

- 13 -

V áhy

S k lony k ob e z itě : Prům ě rn é . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Mim o řádn ě s kv ě lé p o v še c h s trán kác h. Dop or u če ná die ta: Me to da „dv o u s kup in “, kte ré je v rám c ije dn o ho dn e zakázán o ko m bin o v at. Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Prav ide ln ě ko le ktiv n í s p o rty + m é n ě o bv yklé a „do bro družn é “

dis c ip lín y.

P ůsob ivá m otivace : Co ko li– tře ba ije n atraktiv n í šaty v m e n ší v e liko s ti. Zásadní u p oz or ně ní: Ne v áhe jte s ro zho dn utím zač ít!

Š tír

S k lony k ob e z itě : V m ládí žádn é , p o s tup e m le t v ě tší a v ě tší. P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: S labé – tě žko o m e zují s v é c ho utky. Dop or u če ná die ta: S třídat je de n de n die tu „ho din o v ku“ (12 krát de n n ě p o ho din ě s n ís t p ár s o us t) a další de n n o rm áln í, ale n ízko e n e rge tic ký jíde ln íč e k.

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: De n n ě 2 0 m in ut c v iků zp e v ňujíc íc h n e jv íc e p ře buje lé p artie + p rav ide ln é ko le ktiv n í s p o rty.

P ůsob ivá m otivace : Atraktiv n í v zhle d. Zásadní u p oz or ně ní: Tráp it s e n ad s e bo u n e p o m ůže , n e v áhe jte zm ě n it s v ůj živ o tn í s tyl!

S tře le c

S k lony k ob e z itě : Prům ě rn é . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: S tře dn í – n adše n ě zač n o u, ale o btížn ě v ytrv ají. Dop or u če ná die ta: Ve lm ip o zv o ln é s n ižo v án í dáv e k (as ibě he m 2 tý dn ů do jít n a p o lo v in u p o rc í)a p o to m o p ě t p o s tup n ě v yp us tit p o lé v ky, p řílo hy, p e č iv o atd. (v p růbě hu 2 – 4 tý dn ů)

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Vše zábav n é p rav ide ln ě – c yklis tika, lyžo v án í, brus le n í, atle tika, gym n as tika… ..

P ůsob ivá m otivace : Ce lko v á am bic iózn o s t. Zásadní u p oz or ně ní: Po zo r n a c hro n ic ké zahajo v án í die t a ryc hlé s e lháv án í!

Ko z o ro h

S k lony k ob e z itě : Malé . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Ve lm ido bré – c íle v ě do m o s t, v ytrv alo s t. Dop or u če ná die ta: R o zum n á n áhrada e n e rge tic ky bo hatý c h p o trav in a p o zv o ln é s n íže n í dáv e k tak, aby to n e o v liv n ilo p s yc hiku.

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Pře de v ším p ře ko n at o dp o r ke s p o rtu – p ro c házky, v o ln ě jší bě h, s p o rto v án í s p řáte lia dě tm i.

P ůsob ivá m otivace : Pro fe s io n áln í ú s p ě šn o s t. Zásadní u p oz or ně ní: R e s p e ktujte s v ůj duše v n í s tav .

V o dnář

S k lony k ob e z itě : Prům ě rn é . P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Vyn ikajíc í – p e v n á v ůle , v č as n é ro zho dn utí. Dop or u če ná die ta: Je dn o u tý dn ě de n ú p ln é ho p ůs tu + de n p ře d a de n p o s p e c iáln í adap tač n í die ta. Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: zůs tat u s v ý c h o blíbe n ý c h dis c ip lin , ale p ře v é s t p as iv n í v ztah n a

aktiv n í, a to č as to a p rav ide ln ě . P ůsob ivá m otivace : Pě kn ý v zhle d, v yšší v ý ko n n o s t. Zásadní u p oz or ně ní: Po zo r n a zbrklo s t. c hao s , n e do s tate k s m ys lu p ro řád!

R yby

S k lony k ob e z itě : Naště s tí m in im áln í. P ře dp ok lady k e snižování nadváhy: Ve lm išp atn é -c hybí v ůle im o tiv ac e . Dop or u če ná die ta: O be ls tít ap e tit o s v ě dč e n ý m itriky (s ys té m m n o ha c ho dů, jís t c o n e jp o m ale ji, v yužít "o bje m o v ý c h" n ízko e n e rge tic ký c h p o trav in ).

Ne jvhodně jší p ohyb ová ak tivita: Jízda n a ko le , ho ke j, gym n as tika, te n is -p o kud m o žn o p rav ide ln ě . P ůsob ivá m otivace : s n ad je din ě do kázat, že R yby n e m ají tak s labo u v ůli, jak s e o n ic h říká. Zásadní u p oz or ně ní: Alko ho l je e n e rge tic ká bo m ba. Mé ď a

- 14 -

Milí čtenáři, v minulém čísle našeho školního časopisu jste se mohli setkat s článkem Technokultura a společnost. Na konci tohoto článku bylo uvedeno, ž e se můž ete těšit na jeho další pokračování. V dnešním článku bych se rád zajímal o skupinu Jethro Tull. Než ale přijdem k samotné skupině, tak bych rád napsal, jak velkou část představuje v našem ž ivotěhudba. V dnešním světěnás hudba obklopuje všude a my sami se jí chceme obklopovat snad pořád. Hudba nás uklidňuje a přináší nám spoustu psychického vyrovnání a nejen to. Je spousta způsobů, jak přijímat kouzlo hudby buď tím, ž e si jen lehnete na postel a pustíte si váši oblíbenou skupinu, zpěváka či zpěvačku, nebo když se vydáte na různé večírky, kde vás čeká spousta hudby a zábavy. To ale není všechno, kaž dému z vás se určitěstalo to, ž e jdete ráno po ulici do školy, do práce a broukáte si pořád jednu melodii, která vám ráno utkvěla v paměti, když jste poslouchali rádio. Hudba můž e být tak důlež itou slož kou našeho ž ivota, ž e některé z nás nadosmrti ovlivní. O tom, co nám přináší, hudba by se dalo psát tak dlouho, ž e by to zabralo celé číslo Chlorofylu a spoustu dalších časopisů. Tak a teď bych se rád dostal k samotné skupiněJethro Tull.

J et hro Tu ll Č tveřice vznikla v prosinci 1967. Pilířem nesčetných čtyř ažšestičlenných sestav se stal skotský skladatel, textař, zpě vá k, flé tnista, ale i příležitostný hrá č na kytaru, mandolínu a dudy Ian Anderson (nar. 10. 8. 1947 v Edinburg u Skotska). K Andersonovi se přidal baskytarista Glenn Cornick, kytarista a zpě vá k Mick Abrahams a hrá č na bicí ná stroje Clive Bunker. Po ně kolika ná zvech si čtveřice zvolila označení Jethro Tull, cožbyl země dě lský vyná lezce žíjící v 18. století. V lednu 1968 kvartet vydal debutový singl "Sunshine Day". Ian si oblé kal šaškovské barevné kostýmy, stylizoval se do role starce, křepčil na pódiu jako skvě lý ekvilibristický tanečník skotačící na jedné noze a svojí originá lní inspirací středově kým folklórem získal respekt odborníků . Ve svých skladbá ch míchal dohromady prvky folku, blues a jazzu. V prosinci 1968 Jethro Tull vydali své první album "This Was" a ihned poté kapelu opustil Mick Abrahams, které ho nahradil kytarista Martin Barre, jenžse stal po Andersenovi druhým nejdů ležitě jším a nejvě rně jším členem souboru. V kvě tnu 1969 skupina zaznamenala s jeho první kytarovou nahrá vkou ú spě ch - singl se jmenoval "Living in the Past" (# 11 USA; # 3 GB). Andersonem poté složené album "Stand Up", s převzatou kompozicí "Bouree" od J.S.Bacha, se vyšvihlo na první příčku britských alb. Při natá čení LP "Benefit" se k Jethro Tull přidal klá vesista hrající na klavír i varhany John Evans. Album se prosadilo i v zá moří, kde v Americe dosá hlo jedená cté příčky. V červenci 1970 jižskupina vystupovala na americké m Atlanta Pop Festivalu (Byron, Georgia) před více než200 000 lidmi. Po dalším americké m turné opustil skupinu v listopadu té hožroku Glenn Cornick, jehožbaskytaru převzal Jeffrey Hammond - Hammond. Společně pak pě tice Jethro Tull nahrá la jedno ze svých klíčových alb, "Aqualung". Příbě h o přá telství mezi tulá kem a bohem, napadající pomě ry organizované ho ná boženství, dopomohl desce k sedmé pozici v USA a dalšímu ú spě šné mu zaoceá nské mu turné . Nový bubeník Barriemore Barlow udá val rytmus na další výborné desce "Thick as a Brick", která se poprvé lé pe umístila v Americe, kde dosá hla absolutního vrcholu, nežv Britá nii. Další, také americká albová jednička "A Passion Play", se však užkritiků m nezamlouvala tolik jako předešlé , fascinující nahrá vky. Nový baskytarista John Glascock se k Jethro Tull připojil bě hem nahrá vá ní LP "Too Old To Rock´n ´Roll, Too Young To Die". Poté , co si bizarní bá sník, komediant, trubadú r a majitel lososí farmy (na ostrově Skye) Ian Anderson napsal a odzpíval role žebrá ka ("Aqualung"), minstrela ("Minstrel In The Gallery") a stá rnoucího rockera ("Too Old To Rock´n´Roll: Too Young To Die!"), nalezl tentokrá t nové albové motivy v přírodě . Po folkové m počinu "Songs from the Wood", odrá žejícím Andersenovou vá šeň pro anglické folkové písničky, posílil v kvě tnu 1977 Jethro Tull klá vesista David Palmer. Ně kolik týdnů před vydá ním alba "Stormwatch" zemřel na srdeční komplikace John Glascock a Ian Anderson od té doby častě ji obmě ň oval obsazení kapely. Ian Anderson postupně rozvinul pů vodní bluesové zamě ření kapely na charakteristickou symbiózu rocku, folku, jazzu, staroanglické hudby a nenechal se příliš zaskočit ani ná stupem elektroniky. Skupina si libovala v té matických albech, jejichžobsah sdě lovala při koncertech i prostřednictvím filmových projekcí a kulis. Nejfolkově jším albem Jethro Tull jsou "Songs from forest" a jejich pravým opakem je synteticko-rockový paskvil "Under Wraps", jenžto dotá hl pouze na 76.příčku americké ho žebříčku. Mezi komerčnípropadá ky Jethro Tull patřítaké jaké si unplugged elpíčko "A Little Light Music", které pohořelo dokonce jen na 150 místě americké hitpará dy. Ke kuriozitá m patří, že za poně kud přitvrzené album "Crest of a Knave" kapela získala v ú noru 1989 cenu Grammy. V tomto tvrdším duchu se pak nesla i další LP deska "Rock Island". Nejpřesvě dčivě jší jsou Jethro Tull na pódiu. To dokumentuje i naprosto vynikající koncertní dvojalbum "LiveBursting Out", které je jedním ze živých skvostů v celé rockové historii. V roce 1999 vydala kapela Jethro Tull (na obalu transformová na na J-Tull) studiové album pod ná zvem "Dot Com", cožje součastně i ná zev oficiá lního webu té to proslulé kapely. Naposledy kapela Jethro Tull vystupovala v Č eské republice v Ostravě 7. 5. 2000. Tak a to je M Kovboj

- 15 -

V r oc e1 9 8 7 př ipr a v ili kon str ukté ř i k př íle žitosti 40 . v ý r oč ía utom ob ilky zc e la n ov ý m od e l. Je ho v ý r ob a od sta r tov a la je ště n a ja ř er oku 1 9 88 v om e ze né e d ic i v pouhý c h 1 331kuse c h. Posle d n íF e r r a r i F 4 0 sje lo z v ý r ob n í lin ky v M a r a n e llu o č ty ř i r oky pozd ěji,te d y v r oc e1 9 9 2. Te n to je d in e čn ý supe r spor tov n ív ůz ukr ý v a l př e d za d n ín ápr a v ou upr ostř e d v id lic ov ý osm iv ále c . Te n to m otor V 8 o ob je m u 29 63 c m 3 d osa hov a l s pod por ou d v ou tur b od m y c ha d e ln e uv ěř ite ln é ho v ý kon u -352 kW . K e v la r ov á ka r ose r ie a je jítr ub kov á str uktur a ud ěla ly z v ozu d oka n a lý fe n om é n . Je ho tv ůr c e , Se ghio Pin in fa r in a z n ěho ud ěla l opr a v d ov ou le ge n d u. Př i v ý kon u F e rrari F 40 a n i n e př e kv a píje ho m a xim áln ír y c hlost 324 km / h a a kc e le r a c ez 0 n a 1 0 0 km / h př ib ližn ě za 5 se kun d . V posle d n íd ob ě r ostezáje m o tuto skute č n ou b om b u n a č ty ř e c h kole c h,m od e l F 40 ,kte r ý sekon c e m osm d e sátý c h le t v y r áb ěl s tř ílitr ov ý m osm iv álc e m o v ý kon u té m ěř 50 0 kon í. Př i tr ošeštěstíje jz d r uhé r uky poř íd íteza č tv r t m ilion u m a r e k. Ale pospěštesi,těc h a ut sev y r ob ilo je n n ěkolik stov e k,ta kžeje jic h c e n y te ď m ohou jít je n sm ěr e m v zhůr u. V ůb e c v še c hn y sta r ším od e ly F e r r a r i se stáv a jíd ob r ou př íle žitostípr o "ulití"v ětšísum y pe n ěz.

DÉ LKA:

4420 mm

Š ÍŘ KA:

1981 mm

VÝŠ KA:

1130 mm

ROZVOR NÁPRAV:

2451 mm

ROZCHOD KOL: vpř edu 1595 mm vzadu 1610 mm POHOTOVOSTNÍ HMOTNOST: 1100 kg MOTOR: Vidlicový osmiválec 2936 cm3, vrtání x zdvih 82 x 69 mm, rozvod 2xOHC. Kompresní poměr 7,8:1. Vstřikování paliva. Dvojice turbodmychadel. Největší výkon 356 kW (485 k)/7000 min-1. Největší točivý moment 313 N.m/4000 min -1 PŘ EVODOVKA: Pětistupňová s přímým řazením POHON: Zadních kol NÁPRAVY: přední i zadní lichoběž níkové s vinutými pruž inami NEJVĚTŠ Í RYCHLOST: 323 km/h ZRYCHLENÍ Z 0 na 95 km/h 4,7 s CELKOVÝ POČ ET VYROBENÝCH KUSŮ: 1310

(Bejby)

- 16 -

Č ÍNSKÝ HOROSKOP (3. díl) "Jemný " Buvol 6. 2. 1913 - 25. 1. 1914 24. 1. 1925 -11. 2. 1926 11. 2. 1937 - 30. 1. 1938 29. 1. 1949 - 15. 2. 1950 15. 2. 1961 - 4. 2. 1962 3. 2. 1973 - 22. 1. 1974 19. 2. 1985 - 8. 2. 1986 7. 2. 1997 - 27. 1. 1998 Buvol, jak pravístaré čí nské pří sloví , dává přednost čerstvé trávě před zlatý m žlabem. To zrcadlískromnost lidí , kteříse v roce Buvola narodili. Přitom jsou to lidé plníživota, na nichž je při všem poklidu znát, že jsou zvyklípracovat. Jsou jemnía trpěliví- běda však, jestli je někdo podráždí ! Toho okamžitě naberou na rohy. Za klidný m zevnějškem totiž čí há cholerik, který dovede soptit a odstraň ovat z cesty překážky, umísi zjednat respekt a chce nahoru bez ohledu na ztráty. Buvol bude vždycky hledat pří mou cestu. Křivolaké stezky nenávidí . Spoléhá na svou pracovnísí lu. Jeho tvrdoší jné lpěnína tom, co již jednou shledal správný m, mu v okruhu kolegů udělá nejednoho nepří tele, vysloužímu však uznáníu představený ch. A tak brzy pronikne do vyšší ch poschodíživota, může si dovolit všechno možné a mnohý m rozkazovat. Komanduje totiž k smrti rád. To ho předurčuje k velenípolicejníjednotce stejně jako k vedenínějakého oddělení průmyslového podniku, pro funkci primáře nebo mistra v řemeslnické dí lně. Obstojí však i v umělecký ch povolání ch, třeba jako fotograf nebo architekt. Cenísi také práce, která zůstává při zemi, byl by to dobrý zemědělský dělní k. Protože však nikdy nedokáže zůstat úplně dole, brzy by se oženil se selskou dcerou a staral by se o vlastnístatek. U žen jsou cí le vytčeny podobně, pouze zde ještě připadajív úvahu povolánív sociální oblasti, v nichž buvolídáma hledá vzestup. Mnoho dnešní ch manažerek se narodilo ve znameníBuvola. Na okraj podotkněme, že v roce Buvola se narodili i někteřídiktátoři. Zcela jinak se však Buvoli projevujíve vlastní ch čtyřech stěnách. Tam jsou něžnost sama. Buvolídámy jsou ty nejlaskavějšímatky, nejpozornějšímanželky a hospodyně, pokud je ovšem po jejich. Běda muži, který by se opovážil nahlédnout jípod pokličku! Dá-li jívšak plnou volnost, má u níráj na zemi. Buvolímuž ctítradice, je ztělesněná laskavost. Své milé zahrnuje vlí dností . Ale přece je jen možné, že se mu vzepřou, ačkoliv vědí , že pro něj nenížádná oběť velká, když chce zabezpečit blaho rodiny. Jestliže si Buvol už jednou trochu otupil rohy, lze ho často vidět doma zkroceného - v pantoflí ch a domácíčepici. Neboť po dlouhém pracovní m dnu je mu útulný domov nade vše. Přesto se Buvoli dokážou projevit jako nepohodlnímanželštípartneři. Ne proto, že by byli žárliví . To nemajízapotřebí , neboť když řekli u oltáře ano, pokládajísvého partnera za osobnívlastnictví . Ty, kteříby se chtěli vloudit a sklí zet cizíovoce, netrpí , ani nezodpovědné domácípřátele.

- 17 -

Buvol je věrný , a proto může také věrnost vyžadovat! Partner Buvol je cosi jako životnípojištění : neustále se stará, aby domácípokladna nezůstala prázdná a aby se pení ze rozmnožovaly ve slušné bankovníkonto. Buvolímuž si velice potrpína sex; jeho jemnost a ohleduplnost majíženy rády. Až na to, že se většinou dlouho nezdržuje u předehry, jde hned k věci, a tak často pošlape romantické city své vyvolené, neboť nechápe, že ona nereaguje stejně prudce jako on. Buvolížena je založená smyslověji. Na cestě životem si nese mnoho nesplněný ch tužeb. Nikdy je však nedá partnerovi najevo. Jeho sexuálníchoutky akceptuje, spolupracuje a mlčí - při lí bánkách si však lásku představovala úplně jinak! Kdo musíží t s Buvolem, měl by mu ponechat volnost; v podstatě to se svý mi bližní mi myslídobře. Anebo hned na začátku vytyčit hranice: odsud až potud! Buvolí m dámám a pánům lze poradit, aby pří liš neukazovali rohy, není -li sem tam něco po jejich. Pak najdou ví ce přátel a budou mí t většíradost ze života. Jemné Buvoly má každý rád. Měli by častěji vypnout a věnovat se svý m umělecký m nebo sportovní m koní čkům - tak se dožijíve zdravíMetuzalémova věku.

Buvol od Berana po Ryby Buvol v Beranu (21.3.-20.4.) nabere na rohy každého, kdo se mu postavína odpor. Má nezkrotnou a bohužel i nekontrolovatelnou vůli. Je méně domácký než jiníBuvoli. Buvol v Bý ku (21.4.-20.5.) má neobyčejně velký smysl pro rodinu. Nedovede nikomu ublí žit. Jen tu a tam se jeho temperament projeví , a potom to stojískutečně za to! Buvol v Blí ž encí ch (21.5.-21.6.) je velice průrazný a ještě vtipnější . Je tolerantní , umí však chytře postavit své mí něnívždy znovu a znovu do správného světla. Buvol v Raku (22.6. – 22.7.) rád sníu domácí ho krbu. Uvažuje pomalu, ale o to důkladněji. Lze ho využí vat jen do určité mí ry. Č asto to bý vá pří jemný partner. Buvol ve Lvu (23.7. – 23.8.) Někdy připustí , že dvě a dvě je pět. Nikdo by si ho neměl dobí rat, neboť tí m zraň uje jeho hrdost a rozzuřího. V manželstvíje třeba se s ní m nejdří v poprat a pak mlčet. Buvol v Panně (24.8 - 23.9.) nemá rád mnoho slov. Jde tvrdoší jně za vytyčený m cí lem, je však možné, že krátce před jeho dosažení m propadne komplexu méněcennosti. Buvol ve Vahách (24.9. - 23.10.) má pochopenípro bližní , právě proto však často naráží . Je něžnějšínež jiníBuvoli. Jen kdyby neměl ty rohy... Buvol ve Š tí ru (24.10. - 22.11.) dovede velice vztekle reagovat. Rozdá si to s každý m protivní kem, a proto je lepšímí t ho za pří tele. Buvol ve Stř elci (23.11. - 21.12.) někdy nezná mí ru ani cí l. Vcelku je však velmi smí řlivý . Dere se nahoru, na vrchol, a snažíse pak působit humánně a vyrovnaně. Buvol v Kozorohu (22.12. - 20.1.) nesnášípří liš legraci. Věří , že všechno dobré pocházíz práce. Nenávidízahálku. Je to také dost nepohodlný manželský partner. Buvol ve Vodnář i (21.1. - 19.2.) je tolerantní , rozený zodpovědní k. Svou nadřazenost nedá nikomu pocí tit, násilípáchá v sametový ch rukavičkách. Partner hodný lásky! Buvol v Rybách (20.2 - 20.3.) má poněkud zvláštnídruh humoru a na úkor bližní ch. Přitom chce vlastně jen to nejlepší , pouze se mu to nedařívždy uskutečnit. Méď a

- 18 -

FIN (kon e c )! Neplačte, nervěte si vlasy, nebouchejte hlavou o stůl, ani nic jiného podobnědrastického, vž dyť my k vám zase přijdeme a mož ná s daleko lepším vydáním, než bylo to nynější. Budeme se o to z celého srdce snaž it a přijmeme rádi kaž dou vaši sebemenší pomoc. Tak se mějte nádherněa nezapomeňte se připravovat na letošní maturitní ples, který je už téměř za dveřmi, koná se přeci 15. března a my všichni dobře víme, ž e čas letí jako H2O (voda!) Vaše nejmilejší, nejoblíbenější, nejlaskavější, jednoduše nej nej nej redakce!!!

Na schovávanou!

U ž ijte s i a přež ijte s v até ho V alen týn a! - 19 -

T a k ja k omin c e má r ub a líc , i lásk a je dvojí. Vsa díšsi n a štěstía min c e se ve vz duc h u r oz táčí. T očíse, točí, a min uty ub íh a jí. P a k pa dn e k z emi! Rub -z k la mán ía sn y se r oz plýva jí. Sb oh em a h odn ě štěstí, jsou teď ta slova spr ávn á. Bejb y - 20 -