Text úpln. zn. předpisu č. 587/1992 Sb. (4078/2002 Sb.p), s úč. 1.1.2002 587 Neoficiální úplné znění zákona ze dne 20. listopadu 1992 č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních; ve znění zákona č. 199/1993 Sb. ČR; zákona č. 325/1993 Sb. ČR; zákona č. 136/1994 Sb. ČR; zákona č. 260/1994 Sb. ČR; zákona č. 148/1995 Sb. ČR; zákona č. 95/1996 Sb. ČR; zákona č. 61/1997 Sb. ČR; zákona č. 303/1997 Sb. ČR a redakčního sdělení č. 1026/1998 USb. ČR; zákona č. 129/1999 Sb. ČR; zákona č. 22/2000 Sb.; ve znění zákona č. 241/2000 Sb.; ve znění zákona č. 141/2001 Sb. (2. část) a zákona č. 262/2001 Sb. (novela přechodných ustanovení); ve znění zákona č. 493/2001 Sb. s účinností ke dni 1. ledna 2002 Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Část první Společná ustanovení §1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky”) spotřebními daněmi (dále jen „daň”) a způsob značení některých tabákových výrobků. (2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově. §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a)
tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
b)
zahraničím to území, které není tuzemskem,
c)
vývozem výstup vybraných výrobků z tuzemska propuštěných do režimu vývozu1) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku1) anebo umístění českých vybraných výrobků do svobodného
1
celního skladu nebo svobodného celního pásma, d)
dovozem vybraných výrobků vstup vybraných výrobků do tuzemska,3)
e)
výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě, s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 5 a 6,
f)
správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán”);4) při dovozu vybraných výrobků a při vracení českých vybraných výrobků podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) a u cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících povinnosti značení podle § 40c celní orgán,5)
g)
daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,
h)
vyskladněním 1.
fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,5) smlouvy o skladování,5a) smlouvy zasílatelské5b) a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,5c)
2.
použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,
3.
použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,7) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,
5.
použití vybraných výrobků pro účely reklamy,
6.
použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,8)
i)
malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen „výstav”) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,
j)
ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné,
k)
číselným kódem nomenklatury celního sazebníku (dále jen „kód sazebníku”) se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků podle zvláštního právního předpisu,8a)
l)
cenou pro konečného spotřebitele pevná cena stanovená podle zvláštního právního předpisu.8b) §3 Plátci
2
(1) Plátci daně (dále jen „plátci”) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny. (2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené. (3) Plátci jsou též právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky s výjimkou lihu, cigaret, doutníků a cigarillos, vína za podmínek stanovených v § 34 odst. 1, piva a vína za podmínek stanovených v § 10 odst. 8, pokud neprokáží, že se jedná o výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odst. 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem. (4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34. §4 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky, jakož i vybrané výrobky, které se podle celního zákona považují za české zboží a které jsou a)
umístěny ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, nejsou vyvezeny do zahraničí a jsou původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceny zpět do tuzemska,
b)
umístěny ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošly zpracovatelskými operacemi,7a) nejsou vyvezeny do zahraničí a jsou původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceny zpět do tuzemska.
(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d). §5 Vznik daňové povinnosti (1) Daňová povinnost vzniká a)
při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, doutníků a cigarillos, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,
3
b)
při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, dnem vzniku celního dluhu;9) nebo dnem propuštění českých vybraných výrobků, které byly umístěny ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu podle § 4 odst. 1 písm. a) a b), zpět do tuzemska, nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého jsou vybrané výrobky pod celním dohledem propuštěny,9)
c)
u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,
d)
u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1, dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,
e)
při tuzemské výrobě a při dovozu cigaret, doutníků a cigarillos dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret, doutníků a cigarillos určených pro vývoz, které podle § 40c nesmějí být značeny a u nichž vzniká daňová povinnost podle písmene a),
f)
u cigaret, doutníků a cigarillos, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,9)
g)
dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí9) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;9) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),
h)
dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, která nastal dříve,
i)
dnem zúčtování manka nebo škody na majetku,9) nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do mank a škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků,
j)
dnem přechodu vlastnického práva k nezdaněnému lihu, který tvoří obchodní majetek,9d) při prodeji podniku9e) nebo jeho vložení jako vkladu do obchodní společnosti nebo družstva;9f) ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 9 a 29 zůstávají nedotčena. (2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a. §6 Základ daně
4
(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, s výjimkou tabákových výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měřicích jednotkách. (2) Měřicí jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé. (3) Základ daně u tabákových výrobků je uveden v § 39. §7 Sazby daně (1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky. (2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé. Osvobození od daně §8 (1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky a)
dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,10) s výjimkou 1.
vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,10c)
2.
českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,10e)
3.
vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,11)
4.
vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,12)
b)
určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,14) pro hygienický dozor,15) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí z nemocí z povolání,15) pro mimořádná opatření při epidemii15) a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku,
c)
prokazatelně zničené nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí. (2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.
(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé
5
podle § 26 písm. e). §9 Nárok na osvobození od daně včetně uvedení ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení,16) jsou-li dovážené vybrané výrobky propuštěny do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek, při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí15a) k nákupu, odběru nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 23 odst. 5, předloží nabyvatel koncesní listinu pro výrobu a dovoz chemických látek15b) k nákupu, odběru nebo dovozu technického benzinu. Neučiní-li tak, nárok zaniká. § 10 Vystavování daňových dokladů (1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků nebo po dni vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně vystavit daňový doklad, který musí obsahovat a)
obchodní firmu nebo název,16b) sídlo a daňové identifikační číslo17) plátce u právnických osob, obchodní firmu nebo jméno a příjmení,16c) bydliště a daňové identifikační číslo plátce u fyzických osob,
b)
obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),
c)
množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, jejich obchodní označení a číselné označení uvedené v tiskopisu daňového přiznání,17a)
d)
částku daně,
e)
datum vyskladnění,
f)
datum vystavení daňového dokladu,
g)
pořadové číslo daňového dokladu,
6
h)
podpis plátce.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného označení podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat kód sazebníku8a) vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem. (3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda” a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e). (4) V případech podle § 26 písm. a) až c) a při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a podle § 29 odst. 2 se daňový doklad nevystavuje. (5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29. (6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo při propuštění vybraných výrobků do tuzemska podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) vydané na tiskopisu celního prohlášení16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Při vývozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu, prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e), rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, vydané na tiskopisu celního prohlášení, s potvrzením celního orgánu o výstupu vybraných výrobků z tuzemska, na kterém je uveden údaj o datu přechodu vybraných výrobků přes státní hranice, nebo rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu vydané na tiskopisu celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, na kterém je celním orgánem potvrzeno umístění vybraných výrobků do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. (7) Při výrobě cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.17c) (8) Daňový doklad se nevystavuje při použití lihovin a ostatních alkoholických nápojů,7d) piva (§ 31) a vína (§ 35) pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u lihovin a ostatních alkoholických nápojů celkem a vybraných výrobků uvedených v § 35 a 20 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u vybraných výrobků uvedených v § 31. (9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1. (10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b).
7
Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. § 11 Výpočet daně (1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně. (2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek. § 12 Nárok na vrácení daně (1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem a)
vydání rozhodnutí o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasívního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzeno datum výstupu vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti;8) toto ustanovení neplatí pro vybrané výrobky, na které se podle § 8 odst. 3 pohlíží jako na výrobky pořízené za ceny bez daně,
b)
převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků, s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně z lihu, vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků,
c)
převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených zpět plátci subjekty, pro které byly tyto vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h) bodu 1,
d)
vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků na nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,
e)
prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,
f)
vzniku skutečnosti podle § 42a,
g)
zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g),
8
h)
vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících líh podle § 19 odst. 2 písm. f); daň se vrací ve výši odpovídající množství lihu obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu,
i)
vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících etyl - terciál - butyl - éter podle § 19 odst. 2 písm. g); daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl - terciál - butyl - éter obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety, doutníky a cigarillos. Zvláštní ustanovení týkající se vrácení daně u cigaret, doutníků a cigarillos jsou uvedena v § 40f odst. 4, 5 a 7. (3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost. (4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené. (5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn. § 12a (1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,18) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit”) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen „zaplacená daň”). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit a)
diplomatická mise a konzulární úřad s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad”), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b)
zvláštní mise,
c)
mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
d)
úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
9
e)
státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
f)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (2) Zaplacená daň se vrací
a)
osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,
b)
osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,
c)
osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.
(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. (4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést: a)
obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,
b)
jméno a příjmení nebo obchodní firmu, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, není-li prodávající fyzickou osobou,
c)
množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách,
d)
výši ceny,
e)
datum uskutečnění nákupu.
(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává pouze jednou za zdaňovací období, a to nejdřív první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b), a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí. (6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:
10
a)
diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,
b)
státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňová přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a)
c)
mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňová přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejího sídla v České republice,
d)
úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,
e)
diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
(7) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je-li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání vytýkané správcem daně. (8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřiznává nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vracena daň českým osobám v tomto cizím státě. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah ve vyplněném daňovém přiznání. Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v tomto cizím státě, nevrací daň, protože neuplatňuje daně jako součást ceny zboží nebo poskytovaných služeb, vrátí Česká republika diplomatickým misím, konzulárním úřadům a jejich státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických a konzulárních misí, daň v rozsahu podle odstavce 2. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit, uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vracena daň podle odstavce 2. § 12b (1) Ministerstvo financí udělí právnické anebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.
11
* Pozn. Legsys: viz také přechodná ustanovení Čl. II zákona č. 22/2000 Sb.. * (2) Žádost o povolení musí obsahovat: a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště žadatele,
b)
daňové identifikační číslo žadatele,
c)
osvědčení o registraci ke spotřební dani,
d)
označení místa, kde se prodejna nachází,
e)
souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,
f)
souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,
g)
souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek. (3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže
a)
žadatel je registrován jako plátce daně,
b)
je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,
c)
je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.
(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE, který byl Ministerstvem financí povolen, se uskutečňuje pouze osobám, které přestupují státní hranici a předloží platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí a palubní vstupenky; prodej se uskutečňuje v množství přiměřeném pro jejich osobní spotřebu. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při tomto prodeji bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně DUTY/TAX FREE. (5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány za ceny bez daně. (6) Ministerstvo financí povolení odejme, a)
pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,
b)
v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení, nebo
12
c)
dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.
(7) Jestliže jsou vybrané výrobky nakoupené v prodejně DUTY/TAX FREE dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně. § 12c (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e) (dále jen „topné oleje”), která jsou barvena a značkována podle zvláštního právního předpisu,8b) za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem. (2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti: a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo17)) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c)
množství topných olejů včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
d)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,
e)
výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,
f)
výše spotřební daně celkem,
g)
datum vystavení dokladu o nákupu,
h)
číslo dokladu o nákupu,
i)
podpis prodávajícího. (3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné
13
číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou, b)
množství topných olejů včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
c)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,
d)
výše spotřební daně celkem,
e)
datum vystavení interního dokladu,
f)
číslo interního dokladu,
g)
podpis výrobce.
(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat. (5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu3) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku. (6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu18a). (7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. (8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému. § 12d Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu
14
uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů. § 12e (1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu8c) nakoupí vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a podle § 19 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána. (2) Vojenské orgány ozbrojených sil18c) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem o nákupu, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. (3) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil. (4) Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o vadách a pochybnostech týkající se daňového přiznání (§ 12a odst. 7). Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 3. (5) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala. § 12f (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám,8) provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,8d) které nakoupily výrobky uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň, nebo tyto výrobky samy vyrobily, a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel. (2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba, včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých
15
a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých. (3) Nárok na vrácení daně je ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených právním předpisem. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat. (4) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o nákupu výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva, písemné nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu, případně výpisem z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že poplatník spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sám vyrobil, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 7. (5) Skutečnosti podle odstavce 4 s výjimkou dokladů o nákupu a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) prokazuje poplatník při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li a)
ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se poplatníků podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,18g) nebo
b)
ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,
předloží poplatník v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období doklad o této změně, popř. výmazu. (6) Na dokladu o nákupu, který je povinen vydat prodávající, musí být uvedeny tyto náležitosti: a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c)
množství výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
d)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) plátcem daně,
16
e)
výše celkové ceny výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,
f)
výše spotřební daně celkem,
g)
datum vystavení dokladu o nákupu,
h)
číslo dokladu o nákupu,
i)
podpis prodávajícího. (7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
b)
množství v objemových jednotkách,
c)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) podle § 2 písm. h) bodu 3,
d)
výše spotřební daně celkem,
e)
datum vystavení interního dokladu,
f)
číslo interního dokladu,
g)
podpis výrobce. (8) Správnost dokladů podle odstavců 4 a 5 kontroluje správce daně.
(9) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu3) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku. (10) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.18a) (11) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou
17
předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. (12) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému. § 12g Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence podle § 12f odst. 4 a normativy spotřeby výrobků uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle § 12f odst. 3. § 12h (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily nebo dovezly technický benzin uvedený v § 19 odst. 1 písm. b) (dále jen „technický benzin”) nebo mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva podle § 19 odst. 1 písm. h) (dále jen „mazací oleje”) za cenu obsahující daň a prokazatelně tento technický benzin nebo tyto mazací oleje použily v rámci podnikatelské činnosti,8) a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby technických benzinů nebo mazacích olejů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě dovozu plní funkci dokladu o nákupu rozhodnutí celního orgánu o propuštění technického benzinu do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.16a) V případě, že právnické a fyzické osoby použijí jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b) technický benzin, který samy vyrobily, nebo mazací oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem. (2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti: a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
18
c)
množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů včetně jejich označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
d)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,
e)
výše celkové ceny technického benzinu nebo mazacích olejů včetně spotřební daně,
f)
výše spotřební daně celkem,
g)
datum vystavení dokladu o nákupu,
h)
číslo dokladu o nákupu,
i)
podpis prodávajícího. (3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo17) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
b)
množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů, včetně jejich obchodního označení a číselného označí uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
c)
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,
d)
výše spotřební daně celkem,
e)
datum vystavení interního dokladu,
f)
číslo interního dokladu,
g)
podpis výrobce.
(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupeného technického benzinu ve výši platné v den jeho vyskladnění od plátce daně nebo v den jeho dovozu nebo do ceny nakoupených mazacích olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně nebo v den jejich dovozu. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat. (5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném
19
u finančního orgánu3) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do šesti měsíců od 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikneli vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku. (6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.18a) (7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. (8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému. § 12i Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12h odst. 1 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob vedení evidence o nákupu a spotřebě technického benzinu nebo mazacích olejů. § 13 Daňové přiznání (1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně. (2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá. Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři. (3) Při dovozu, s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, plní funkci daňového přiznání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.
20
(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně. (5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.18a) (6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. (7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému. (8) V průběhu konkursu až do jeho skončení předkládá daňové přiznání správce konkursní podstaty jednající za plátce v termínu stanoveném v odstavci 2. To se týká i daňového přiznání za část zdaňovacího období uplynulou do dne prohlášení konkursu. § 14 Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. (2) Daň se odvádí a)
jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
b)
zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.
(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období. (4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), nepřesáhne částku 10 000 000 Kč, nejpozději do 55. dne po skončení zdaňovacího období. (5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), přesáhne 10 000 000 Kč. (6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému
21
zdaňovacímu období. (7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 56. dnem od začátku měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí. dnem od začátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla. (8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do. dne po skončení příslušného zdaňovacího období. (9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.19) (10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.19a) (11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal. (12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků. (13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11. (14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. (15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a. § 15
22
Registrace a oznamovací povinnost (1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Plátci jsou povinni se registrovat za každou daň samostatně. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.17) (2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti. (3) Finanční orgán je oprávněn zrušit registraci plátce, kterému nevznikne daňová povinnost nebo který bez udání důvodu neuplatnil nárok na vrácení daně po dobu 12 po sobě následujících měsíců. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace. § 16 Příslušenství daně (1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání. (2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.20) (3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2 se stanoví v § 40b. § 16a Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska (1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.
23
(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu. § 17 Daňové řízení Pro řízení ve věcech daně platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak. Část druhá Zvláštní ustanovení Hlava I Daň z uhlovodíkových paliv a maziv § 18 Plátci daně (1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva”) od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a) (2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají výrobky uvedené v § 19 odst. 1 nebo 2 bez daně nebo se sazbou daně nula a a)
použijí je pro pohon motorů nebo je pro tento účel prodají,
b)
použijí je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) nebo je pro tento účel prodají, nebo
c)
použijí je pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodají.
(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají výrobky uvedené v § 19 odst. 2 písm. b) používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.20a) (4) Plátci jsou také právnické a fyzické osoby, které použijí jako přísadu nebo plnivo (aditivum) do paliva nebo maziva výrobky uvedené v § 19 odst. 4 nebo tyto výrobky pro takový účel prodají se sazbou
24
nižší, než je sazba daně stanovená pro toto palivo nebo mazivo. § 19 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou tato paliva a maziva: a)
motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 26 až 2710 00 37,
b)
technické benziny uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 11 až 2710 00 25 a 2710 00 39,
c)
střední a těžké plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle odstavce 2 písm. c) uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67 a 2710 00 68,
d)
petroleje uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 41, 2710 00 45, 2710 00 51 a 2710 00,
e)
střední a těžké plynové oleje, u nichž se při 350o C předestiluje minimálně 85 % objemových, a těžké topné oleje destilující při 350o C v rozmezí 20 % až 85 % objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67, 2710 00 68, 2710 00 74, 2710 00 76, 2710 00 77 a 2710 00 78,
f)
těžké topné oleje, tj. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedenými pod písmeny c) až e) s viskozitou větší než 10 x 10- 6 m2 s- 1 při 100o C, popřípadě větší než 90 x 10- 6 m2 s- 1 při 50o C, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 74, 2710 00 76, 2710 00 77 a 2710 00 78,
g)
mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 81 až 2710 00 97, s výjimkou mazacích a ostatních olejů uvedených v písmenu h),
h)
mazací a ostatní oleje uvedené pod kódy sazebníku 2710 00 81 až 2710 00 97 mající tyto vlastnosti: 1.
viskozita při 40 o C nižší než 12 mm2. s- 1,
2.
bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku (Cleveland) max. 150 o C,
3.
do max. 350 o C musí být předestilováno min. 20 % objemu včetně ztrát.
Postačí, když takový olej splní vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2 a 3,
25
i)
zkapalněné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy sazebníku 2711 11 00, 2711 12 19, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
j)
zkapalněné plyny jiné než v písmenu h) uvedené pod kódy sazebníku 2711 11 00, 2711 12 11, 2711 12 19, 2711 12 91, 2711 12 93, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 10, 2711 13 30, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
k)
stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00,
l)
stlačené plyny jiné než v písmenu j) uvedené pod kódy sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00. (2) Předmětem daně jsou také
a)
jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2, s výjimkou směsí obsahujících benzin a směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6,
b)
směsi paliv a maziv obsahující benzin nebo směsi benzinů s palivy a mazivy uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen f) a g), směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6 a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující technický benzin,
c)
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) určené jako palivo pro vznětové motory s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit více než 30 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,
d)
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 s látkami v odstavcích 1 a 2 neuvedenými určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, s výjimkou směsí obsahujících benzin a směsí vzniklých podle odstavce 6,
e)
směsi vyrobené z látky neuvedené v odstavci 1 a z metylesterů kyselin obsažených v různých tucích a olejích uvedených v kapitole 15 celního sazebníku, které jsou účelem použití rovnocenné palivu a mazivu uvedenému v odstavci 1,
f)
směsi benzinu s lihem, které obsahují nejméně 95 % benzinu a nejvýše 5 % lihu,
g)
směsi benzinu s etyl - terciál - butyl - éterem, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % etyl - terciál - butyl - éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru.
(3) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud se nejedná o technické benziny podle odstavce 1 písm. b) nebo o směs podle odstavce 2 písm. d). (4) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako
26
přísada nebo plnivo (aditivum) do paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů, s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z paliv a maziv v nádržích a palivových systémech. (5) Za výrobu benzinu se nepovažuje smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají stejnou sazbu daně. (6) Za výrobu paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) se nepovažuje přidání jedné nebo více přísad nebo plniv do kapalného paliva a maziva pro vznětové nebo zážehové motory (aditivace), pokud celková hmotnost přísad nepřekročí 0, 2 % celkové hmotnosti tohoto paliva a maziva. § 20 Vznik daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká také a)
dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,
b)
dnem použití 1.
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. a), které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
2.
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. b), které nebyly zdaněny, pro výrobu směsí uvedených v § 19 odst. 2 písm. c) nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
3.
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. c), které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
c)
dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů,
d)
dnem použití výrobků uvedených v § 18 odst. 4 jako přísady nebo plniva do paliv či maziv nebo dnem jejich prodeje pro tento účel. § 21 Základ daně
Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15o C. To neplatí pro zkapalněné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti, a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3 při normálním tlaku a teplotě.
27
§ 22 Sazby daně (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód sazebníku - 2710 00 text Sazba daně motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 19 odst. 1 písm. a) 10 840 Kč/1 000 l technické benziny podle § 19 odst. 1 písm. b) 10 840 Kč/1 000 l střední a těžké plynové oleje podle § 19 odst. 1 písm. c) 8 150 Kč/1 000 l petroleje včetně leteckých podle § 19 odst. 1 písm. d) 8 150 Kč/1 000 l střední, těžké plynové a těžké topné oleje podle § 19 odst. 1 písm. e) 8 150 Kč/1 000 l těžké topné oleje podle § 19 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva podle § 19 odst. 1 písm. g) 0 Kč/1 000 l mazací a ostatní oleje podle § 19 odst. 1 písm. h) 8 150 Kč/1 000 l. Kód sazebníku - 2711 zkapalněné plyny podle § 19 odst. 1 písm. i) 2 850 Kč/t zkapalněné plyny podle § 19 odst. 1 písm. j) 0 Kč/t stlačené plyny podle § 19 odst. 1 písm. k) 0 Kč/m3
28
stlačené plyny podle § 19 odst. 1 písm. l) 0 Kč/m3. (2) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e) se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo uvedené v odstavci 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují. (3) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. b) se zdaňují sazbou 10 840 Kč/1 000 l. (4) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 5 624 Kč/1 000 l. (5) Výrobky uvedené v § 19 odst. 4 se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo, pro které jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnivo do dvou nebo více paliv a maziv, pro která je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší. (6) Směsi benzinu uvedené v § 19 odst. 2 písm. f) a g) se zdaňují sazbou 10 840 Kč/1 000 l. § 23 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro vnitrostátní a mezinárodní obchodní leteckou dopravu a letecké práce. (2) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. c) používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu. (3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava a)
z místa v zahraničí do místa v zahraničí,
b)
z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
c)
z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
d)
mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást přepravy podle písmen a) až c).
(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce nebo dovezená do státních hmotných rezerv a paliva a maziva vyskladněná zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv.20a) (5) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. b), vyskladněná nebo dovezená za účelem dalšího zpracování na výrobky, které nejsou vybranými výrobky. Hlava II
29
DAŇ Z LIHU § 24 Plátci Plátci jsou také a)
právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b),
b)
právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu,21)
c)
právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 29 odst. 1 písm. a), d) a e),
d)
právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh podle § 25 odst. 2 a 3, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh zdaněný, nebo pokud neprokáží oprávněnost nabytí nezdaněného lihu. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo v případě, že daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 se nevystavuje, písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto výrobky již zdaněné. Průkazem o oprávněném nabytí nezdaněného lihu je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6, byla-li povinnost ho vystavit. § 25 Předmět daně (1) Předmětem daně je líh (etylalkohol).21i)
(2) Předmětem daně je líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod položkami 2203, 2204, 2205 a 2206 kódu sazebníku, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1, 2 % objemových alkoholu. (3) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod položkami 2204, 2205 a 2206 kódu sazebníku, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových alkoholu. (4) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.21i)21a) § 26
30
Vznik daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká také dnem a)
zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)
b)
zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,
c)
zjištění neoprávněné regenerace lihu,
d)
vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 písm. a) pro jiné subjekty,
e)
nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 24 písm. d) nebo lihu, který právnické a fyzické osoby vyrobily bez povolení,21h) a to tím dnem, který nastal dříve. § 27 Základ daně
Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měřících jednotkách.21c) § 28 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto: 1. 2. 3.
Kód sazebníku Text Sazba daně
1. 2.
2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod položkou 2207 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 234 Kč/litr etanolu
3. 1. 2. 3.
2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod položkou 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku s výjimkou destilátů ovocných z pěstitelského pálení2) 234 Kč/litr etanolu
1. 2.
líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení
31
3.
95 Kč/litr etanolu
1. 2.
ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod jinou položkou než 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 234 Kč/litr etanolu.
3.
§ 29 Osvobození od daně (1) Od daně je také osvobozen a)
líh určený k úpravě21j) nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti8) do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků a látek pro výrobu potravin1l) a pro výrobu a přípravu léčiv,1m)21j)
b)
líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv20a) a líh vyskladněný zpět výrobci v rámci obměny státních hmotných rezerv,
c)
líh obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu,21a)
d)
líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,21k)
e)
líh zvláště denaturovaný syntetický a zvláště denaturovaný kvasný k použití pro stanovený účel,21a)
f)
líh obsažený ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8, 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku v případě čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a líh obsažený v léčivech; toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod položkami 2207 a 2208 kódu sazebníku. (2) Od daně jsou dále osvobozeny
a)
technicky zdůvodněné skutečné ztráty lihu, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu,21)
b)
líh ve výrobcích uvedených pod položkami 2207 a 2208 kódu sazebníku znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti finančního úřadu nebo zničených za přítomnosti finančního úřadu,
c)
vzorky odebrané správcem daně. § 30 Vypuštěn.
32
Hlava III Daň z piva § 31 Předmět daně (1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí: a)
slabě alkoholický výrobek, který obsahuje více než 0, 5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající kódu sazebníku 2203,
b)
směsi alkoholického výrobku podle písmene a) s nealkoholickými nápoji, které odpovídají kódu sazebníku 2206.
(2) Mladina je roztok cukrů a ostatních látek, získaných z různých druhů sladu, cukru nebo nesladovaných obilovin, povařených s chmelem nebo jinými chmelovými výrobky. (3) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentový obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého Ballingova vzorce takto: p (%) = (2, 066 5 A + E s) x 100/100 + 1, 066 5 A nebo upraveného vzorce p (%) = 2 A + E s + K, kde p
- extrakt původní mladiny před zkvašením,
Es
- hmotnostní procento nezkvašeného (skutečného) extraktu piva, které se stanoví sacharometricky nebo pyknometricky po oddestilování alkoholu a doplnění destilovanou vodou na původní hmotnost vzorku,
A
- hmotnostní procento alkoholu stanovené v destilátu pyknometricky,
K
- korekční činitel, který je stanoven tabelárně.
(4) Pro určení koncentrace piva se jako rozhodčí metoda použije destilační metoda. Při sériových analýzách je možno extrakt původní mladiny stanovit refraktometricky nebo pomocí automatických analyzátorů. § 31a
33
Malým nezávislým pivovarem je osoba, která formou podnikání22d) vyrábí pivo a splňuje tyto podmínky: a)
účast jiných subjektů, které podnikají ve výrobě piva a sladu, je možná v případě, že jejich celkový podíl na čistém obchodním jmění22e) nebo hlasovacích právech není vyšší než 20 %,
b)
výroba piva v licenci22f) nepřekročí 49 % jeho výstavu v kalendářním roce,
c)
provozní prostory podzemní i nadzemní nejsou technologicky ani jinak propojeny s provozními prostorami jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, která vyrábí pivo. Jestliže jedna právnická nebo fyzická osoba vlastní více pivovarů a jejich společný výstav v kalendářním roce nepřevýší 200 tisíc hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar,
d)
mladinu (§ 31) a mladé pivo může nakoupit v objemu nejvýše do 10 % svého výstavu piva za kalendářní rok. § 32 Základ daně
Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech. § 33 Sazby daně (1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary (§ 2 písm. i) za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením jsou stanoveny takto: 1. Kód sazebníku 2. Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny 2. 1. Základní sazba 2. 2. Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary/Velikostní skupina podle výstavu v hl 2. 2. 1. do 10 000 včetně 2. 2. 2. nad 10 000 do 50 000 včetně 2. 2. 3. nad 50 000 do 100 000 včetně 2. 2. 4. nad 100 000 do 150 000 včetně 2. 2. 5. nad 150 000 do 200 000 včetně 1. 2203, 2206 2. 2. 1. 24, 00 Kč
34
2. 2. 2. 2. 1. 12, 00 Kč 2. 2. 2. 14, 40 Kč 2. 2. 3. 16, 80 Kč 2. 2. 4. 19, 20 Kč 2. 2. 5. 21, 60 Kč Ke zlomkům procent (desetinným místům) se nepřihlíží. (2) Pivo vyráběné v licenci podle § 31a písm. b) je vždy zdaňováno základní sazbou daně. (3) Výše daně u vyskladněného piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech se vypočítá jako součin množství vyskladněného piva v hektolitrech, konkrétní výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby. § 33a (1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu. (2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu. (3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce. (4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce daně správci daně ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem18a) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně lze bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 12 odst. 3 uplatnit nárok na vrácení daně. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání podaného podle tohoto odstavce do uplynutí lhůty podle § 41 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se penále nepředepisuje. Hlava IV Daň z vína § 34 Plátci
35
(1) Plátcem daně z vína vyskladněného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost21d) nevyskladní celkem více než 500 litrů vína za kalendářní rok. (2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodu 1 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno. (3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně. § 34a Vznik daňové povinnosti (1) Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2. (2) Daňová povinnost vzniká fyzickým osobám, které se zaregistrují podle § 37a dnem registrace podle § 37a, a týká se množství vína vyskladněného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo k registraci, do dne registrace. § 35 Předmět daně Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují více než 1, 2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu a to: a)
révová vína, tj. výrobky vyrobené alkoholovým kvašením rmutu nebo hroznového moštu z odrůd révy vinné, a to buď úplným nebo částečným, které mohou být i obohacené lihem až do výše 22 % objemových alkoholu,
b)
vína dosycovaná CO 2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak větší než 0, 1 MPa,
c)
šumivá vína, tj. výrobky vyrobené prvotním nebo druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak nejméně 0, 3 MPa,
d)
desertní a desertní kořeněná vína, tj. výrobky vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,
e)
ostatní výrobky vyrobené alkoholovým kvašením s výjimkou révových vín (zejména ovocná vína, medovina, sladová vína, matolinová vína, kvasnicová vína aj.) a směsi ostatních výrobků s víny,
e)
ostatní výrobky podle zvláštního předpisu,21e) s výjimkou výrobků uvedených v písmenu f),
36
f)
cidry a perry, tj. výrobky vyrobené alkoholovým kvašením jablečných šťáv (cidr) nebo hruškových šťáv (perry), bez obohacení lihem. § 36 Základ daně Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech. § 37 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
1 2 3
Kód sazebníku Text Sazba daně
1 2 3
2204 vína dosycovaná CO 2 podle § 35 písm. b) 16, 40 Kč/litr
1 2 3
révová vína podle § 35 písm. a) 0 Kč/litr
1 2 3
šumivá vína podle § 35 písm. c) 23, 40 Kč/litr
1 2 3
2205 desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 písm. d) 16, 40 Kč/litr
1 2 3
2206 ostatní výrobky podle § 35 písm. e) 0 Kč/litr
1 2 3
ostatní nápoje podle § 35 písm. e) dosycované CO 2, které při uzavřeném obsahu a teplotě 20o C dosahují přetlak větší než 0, 1 MPa 16, 40 Kč/litr
37
1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3
ostatní nápoje podle § 35 písm. e) šumivé 23, 40 Kč/litr ostatní nápoje podle § 35 písm. e) upravené jako desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d) 16, 40 Kč/litr cidry a perry podle § 35 písm. f), které při uzavřeném obsahu a teplotě 20o C dosahují přetlak větší než 0, 3 MPa, bez ohledu na obsah alkoholu 16, 40 Kč/litr cidry a perry podle § 35 písm. f), které při uzavřeném obsahu a teplotě 20o C nedosahují přetlak větší než 0, 3 MPa, při obsahu alkoholu do 7 % objemu (včetně) 2, 40 Kč/litr cidry a perry podle § 35 písm. f), které při uzavřeném obsahu a teplotě 20o C nedosahují přetlak větší než 0, 3 MPa, při obsahu alkoholu větším než 7 % objemových 16, 40 Kč/litr. § 37a Registrace
Pokud fyzická osoba, která dosud podle § 34 odst. 1 nebyla plátcem daně, v průběhu kalendářního roku vyskladní více než 500 litrů vína, je povinna se zaregistrovat jako plátce spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne vyskladnění 501. litru vína v tomto kalendářním roce. Hlava V Daň z tabákových výrobků § 38 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky. (2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky a tabákový odpad.
38
§ 39 Základ daně (1) Základem daně pro procentní část daně u doutníků, cigarillos, lulkových, dýmkových, cigaretových, šňupavých a žvýkacích tabáků, tabákového odpadu, cigaret a tabákových vložek z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret je cena pro konečného spotřebitele. (2) Základem daně pro pevnou část daně u doutníků, cigarillos, lulkových, dýmkových, cigaretových, šňupavých a žvýkacích tabáků, tabákového odpadu, cigaret a tabákových vložek z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret je množství cigaret vyjádřené v kusech, popřípadě v kilogramech. (3) Základem daně pro procentní část daně u cigaret, které jsou určené pro vývoz, je cena pro konečného spotřebitele, za kterou jsou prodávány cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení na tuzemském trhu. (4) Základem daně pro procentní část daně u cigaret, které jsou určené pro vývoz a cigarety s tímto obchodním názvem se nedodávají na tuzemský trh, je cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie o stejném počtu kusů v jednotkovém balení na tuzemském trhu. § 40 Sazby daně (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód sazebníku; Text Sazba daně pevná, procentní 2401; tabákový odpad 440 Kč/kg, 5 % 2402; cigarety 0, 36 Kč/kus, 22 % doutníky, cigarillos 0, 36 Kč/kus, 5 % 2403; cigaretový tabák nařezaný pro výrobu cigaret 440 Kč/kg, 5 % tabákový odpad upravený pro kouření 440 Kč/kg, 5 %
39
tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret 0, 36 Kč/kus, 22 % lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky 440 Kč/kg, 5 % ostatní tabákové výrobky v kusech 0, 36 Kč/kus, 22 % ostatní tabákové výrobky v kg 440 Kč/kg, 5 %. (2) Výše daně se vypočítá jako součet pevné částky daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně. (3) Každých započatých 90 mm délky tabákového provazce se považuje za jeden kus. (4) Minimální sazby daně jsou stanoveny takto: Kód sazebníku Text Minimální sazba daně 2401 tabákový odpad 440 Kč/kg 2402 cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně 0, 67 Kč/kus cigarety filtrové délky nad 70 mm 0, 79 Kč/kus doutníky, cigarillos 0, 79 Kč/kus 2403 cigaretový tabák nařezaný pro výrobu cigaret 440 Kč/kg tabákový odpad upravený pro kouření 440 Kč/kg tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret 0, 79 Kč/kus lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky 440 Kč/kg
40
ostatní tabákové výrobky v kusech 0, 79 Kč/kus ostatní tabákové výrobky v kg 440 Kč/kg. (5) Minimální sazba daně se použije, nedosáhne-li výše daně vypočtená podle odstavce 1 výši vypočtenou podle odstavce 4, a základem daně je množství tabákových výrobků vyjádřené v kusech nebo v kilogramech. § 40a Odvod a splatnost daně (1) Daň je splatná nejpozději do 60 dnů ode dne vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e). (2) Pokud je vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, stává se peněžní ústav, u kterého je veden účet tuzemského výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků nebo cigarillos (dále jen „ručitel”), daňovým dlužníkem22b) v případě, že plátce nesplnil povinnost podle odstavce 1 a je povinen odvést daň místo plátce. Celní úřad Kutná Hora (dále jen „úřad”) je povinen první pracovní den po dni splatnosti daně uvědomit ručitele o skutečnosti, že se stal daňovým dlužníkem a že je povinen uhradit za plátce daňovou povinnost. § 40b Příslušenství daně (1) Pokud plátce, u kterého nebylo vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, neodvede daň do lhůty stanovené v § 40a odst. 1, je povinen kromě dlužné částky daně zaplatit penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení. (2) Pokud povinnost zaplatit daň přejde podle § 40a odst. 2 na ručitele, je ručitel povinen zaplatit dlužnou daň včetně penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně podle § 40a odst. 1. Část třetí Značení některých tabákových výrobků § 40c Značení cigaret, doutníků a cigarillos
41
(1) Cigarety, doutníků a cigarillos v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou.22a) Tato povinnost se nevztahuje na cigarety, doutníky a cigarillos prodávané na palubách letadel zahraničních linek, v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu Ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.18) (2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, doutníky a cigarillos, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené. (3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce „URČENO PRO PRODEJ v ČR”. (4) Značení cigaret, doutníků a cigarillos podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen „krabička”) a pod celofánový přebal, pokud se tento používá. (5) Cena pro konečného spotřebitele musí být u cigaret, doutníků a cigarillos vytištěna na tabákové nálepce22a) a u ostatních tabákových výrobků musí být cena vytištěna viditelně na obalu nebo na přelepce uzavírající spotřebitelské balení připevněné k balení lepidlem takovým způsobem, aby ji nebylo možno bez poškození odstranit. U doutníků a cigarillos musí být na tabákové nálepce kromě ceny pro konečného spotřebitele za jednotkové balení určené k přímé spotřebě uvedena i cena za kus. (6) Tisk ceny pro konečného spotřebitele na tabákovou nálepku zajistí úřad. (7) Na cigarety, doutníky a cigarillos značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím22a) se nepovažují za poškozené. (8) Cigarety, doutníky a cigarillos určené pro vývoz1) nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 4. § 40d Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek (1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k úřadu a jejich prodej tuzemským výrobcům nebo dovozcům cigaret, doutníků a cigarillos zajišťuje úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu.22c) Náklady na skladování tabákových nálepek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům cigaret, doutníků a cigarillos a na kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce nese stát.
42
(2) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen objednávat a nakupovat tabákové nálepky výhradně u úřadu. (3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně úřadu. (4) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen k objednávce tabákových nálepek (dále jen „objednávka”), kterou předkládá poprvé, přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, doutníků a cigarillos.23) Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret, doutníků a cigarillos vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky na základě smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.23a) (5) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první objednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně. (6) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, jsou povinny neprodleně informovat úřad o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos vydaly nebo odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, doutníků a cigarillos a že toto vydání nebo odejmutí nabylo právní moci. (7) Úřad je povinen po doručení první objednávky na tabákové nálepky od výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos po dni účinnosti tohoto zákona stanovit, zda bude od výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos požadovat písemnou záruku ručitele. Písemná záruka musí obsahovat závazek, že ručitel zajistí po dobu platnosti záruky zaplacení daně nezaplacené výrobcem nebo dovozcem cigaret, doutníků a cigarillos ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 1 včetně jejího příslušenství. Rozhodnutí o povinnosti předložit písemnou záruku je úřad povinen oznámit výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos nejpozději do 30 dnů po dni převzetí objednávky. V případě, že úřad nebude požadovat písemnou záruku, je povinen též toto své rozhodnutí oznámit výrobci nebo dovozci. (8) Pokud úřad stanoví povinnost poskytnutí záruky podle odstavce 7, musí tato záruka obsahovat údaj o dni počátku a o dni ukončení její platnosti. Ručitel může zrušit platnost záruky přede dnem ukončení její řádné platnosti. Předčasné ukončení platnosti záruky ze strany ručitele nemůže mít zpětnou účinnost a ručitel je povinen úřadu oznámit předčasné ukončení platnosti záruky nejpozději v den tohoto ukončení. Při předložení první objednávky po dni ukončení platnosti záruky se postupuje podle odstavce 7. (9) Úřad písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos, který a)
nesplní podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5,
b)
nepředloží stejnopis nebo ověřený opis záruky podle odstavce 7 nebo kterému platnost této záruky ručitel zruší před uplynutím její řádné platnosti,
c)
nemá povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, doutníků a cigarillos nebo kterému bylo toto povolení odejmuto,
43
d)
nevyrovnal svou daňovou povinnost podle § 40a odst. 1 nebo 40b odst. 1 nebo za kterého nevyrovnal daňovou povinnost ručitel podle § 40a odst. 2 nebo § 40v odst. 2,
e)
neuhradil úřadu cenu tabákových nálepek podle odstavce 11, které od úřadu již odebral,
f)
ceny cigaret, doutníků a cigarillos pro konečného spotřebitele nemá uveřejněny v Cenovém věstníku.
(10) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoli způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret, doutníků a cigarillos předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret, doutníků a cigarillos za účelem označení cigaret podle § 40c odst. 1 a 4. Dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem. (11) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od úřadu k výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos na své vlastní náklady. (12) Úřad je povinen vydat objednané tabákové nálepky včetně platebního výměru výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos do 14 dnů ode dne doručení objednávky s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání tabákových nálepek je úřad povinen výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky. U objednávek podle odstavce 7 se lhůta pro vydání tabákových nálepek nebo pro jeho odmítnutí prodlužuje o lhůtu stanovenou v odstavci 7. Úřad nemůže odmítnout vydat objednané tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos, pokud jsou tyto nálepky zaplaceny včetně daně v hotovosti nejpozději při převzetí těchto tabákových nálepek. V tomto případě se nepoužijí ustanovení odstavců 7 a 8 a odstavce 9 písm. b). (13) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 12 a zároveň v této lhůtě jejich vydání písemně neodmítne, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos, ztrácí objednávka platnost. § 40e Evidence a kontrola tabákových nálepek (1) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
44
(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru tabákových nálepek u každého výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby. § 40f Vracení tabákových nálepek (1) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos může vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které obsahují platnou sazbu daně a současnou sjednanou cenu tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky a musí být prokazatelné, v jaké výši byla natištěna na tabákové nálepce cena pro konečného spotřebitele. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny všechny podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. V případě, že poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky byly nakoupeny za jinou než současnou sjednanou cenu nebo které obsahují jinou sazbu daně než platnou, vrátí úřad výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí protokol. (2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky, aniž by se měnila sazba daně, je výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos povinen vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nového vzoru do 15 dnů po dni doručení vrácených tabákových nálepek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem cigaret, doutníků a cigarillos nedohodne jinak. Úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí protokol. (3) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky, popřípadě tabákové nálepky poškozené nebo znečištěné podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena. (4) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos může požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách. Úředním dozorem se rozumí účast pověřeného pracovníka úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na území České republiky. Úřad je povinen této žádosti vyhovět. Výrobci nebo dovozci vzniká nárok na vrácení daně dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dohledem. Nárok na vrácení daně do výše daně odvedené lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla splněna podmínka podle §
45
40a. (5) Výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek ještě nebyla zaplacena daň, nevztahuje se na výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos ustanovení § 40a a 40b. Jestliže u takto vrácených tabákových nálepek byla již daň odvedena, vzniká výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem doručení tabákových nálepek, vrácených podle tohoto ustanovení, úřadu. (6) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 %, pokud nejde o tabákové nálepky zničené podle odstavce 4, se náhrada neposkytuje. (7) Vyhlásí-li Ministerstvo financí novou pevnou cenu pro konečného spotřebitele, může výrobce nebo dovozce tabákových výrobků nepoužité tabákové nálepky s neplatnou cenou použít na cigarety, doutníky nebo cigarillos s jiným názvem výrobku v případě, že je jejich cena pro konečného spotřebitele shodná s cenou vytištěnou na nepoužitých tabákových nálepkách, nebo může vrátit nepoužité tabákové nálepky s neplatnou cenou úřadu. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek byla již odvedena daň podle § 40a, vzniká výrobci nebo dovozci nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem doručení tabákových nálepek úřadu. Vrácené tabákové nálepky s neplatnou cenou pro konečného spotřebitele zničí úřad za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí protokol. § 40g Pokuty za porušení povinností při značení cigaret, doutníků a cigarillos (1) Výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos, který poruší zákaz stanovený v § 40d odst. 10 nebo povinnost stanovenou v § 40d odst. 2, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40d odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 200 000 Kč. (2) Výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos, který poruší povinnost stanovenou v § 40e odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč. (3) Výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos, který poruší povinnost stanovenou v § 40f odst. 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 25 000 Kč. (4) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu. (5) Pokutu nelze uložit, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, uplynuly dva roky. Právo vymáhat uloženou pokutu zaniká uplynutím pěti let ode dne, v němž se rozhodnutí o uložení pokuty stalo vykonatelným. § 40h Zmocnění pro Ministerstvo financí
46
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou a)
vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku cigaret, doutníků a cigarillos,
b)
způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek,
c)
způsob placení tabákových nálepek,
d)
způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek,
e)
způsob evidence tabákových nálepek,
f)
způsob inventarizace tabákových nálepek,
g)
způsob evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,
h)
vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos,
i)
vzor oprávnění pracovníka Ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40f odst. 1 a 2. Část čtvrtá Přechodná a závěrečná ustanovení § 41 Přechodná ustanovení
(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu. (2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b), a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula, a)
provést fyzickou inventuru zásob k 31. prosinci 1992,
b)
přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.
47
(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993. (4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9. (5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu. § 42 Platnost dosavadních předpisů Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. § 42a Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně. § 42b Regulační opatření za stavu ohrožení státu a válečného stavu Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu24a) a)
provést úpravu platných sazeb daně,
b)
umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny nezahrnující daň.
48
§ 43 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993 Zákon ze dne 10. července 1993 č. 199/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993. Zákon ze dne 3. prosince 1993 č. 325/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb. ČR, a zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. ČR, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 35 až 38, které nabyly účinnosti dne 1. července 1994, a ustanovení čl. I bodu 39 § 40b odst. 5 a 7, které nabyly účinnosti dne 1. ledna 1995. Zákon ze dne 3. června 1994 č. 136/1994 Sb. ČR, o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 4/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. července 1994. Zákon ze dne 7. prosince 1994 č. 260/1994 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995, s výjimkou sazeb daně pro malé nezávislé pivovary podle § 33, které nabyly účinnosti dne 1. července 1995. Zákon ze dne 29. června 1995 č. 148/1995 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 16, 36, 37, 38, 40 a 43, která nabyla účinnosti dne 1. srpna 1995. Čl. II zákona č. 260/1994 Sb. ČR zní: Čl. II Přechodná a zmocňovací ustanovení 1. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roků 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle dřívějších předpisů platných do 31. prosince 1994. 2. V roce 1995 oznámí malý nezávislý pivovar příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny (§ 33a odst. 1) do 30. června 1995. 3. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů považuje za zařazení do velikostní skupiny skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a odst. 3 nepoužije.
49
4. Pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) platí do 30. 6. 1995 sazba daně uvedená v § 33 v položce „pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby”. 5. Zrušen nálezem Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb. ČR 6. Ministerstvo financí může právním předpisem upravit podrobnosti vyplývající z § 33a odst. 4. Čl. III zákona č. 148/1995 Sb. ČR zní: Čl. III Přechodná ustanovení 1. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou do 31. března 1996 značit cigarety tabákovými nálepkami neobsahujícími daň nakoupenými do 31. prosince 1995. 2. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň vyskladnit nebo dovézt nejpozději do 31. března 1996. 3. Při postupu podle bodu 2 se pro vznik daňové povinnosti, vystavování daňových dokladů, vracení daně, daňové přiznání, zdaňovací období, odvod a splatnost daně, registraci, příslušenství daně a značení některých tabákových výrobků použijí ustanovení zákona České národní rady č. 4078/2002 Sb. p, o spotřebních daních, ve znění platném do 31. prosince 1995. 4. Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň za účelem dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejpozději dne 30. září 1996. Toto ustanovení se vztahuje i na cigarety značené podle § 40c odst. 3. Po uplynutí této doby budou všechny cigarety neoznačené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň považovány za cigarety neoznačené. 5. Výrobci a dovozci cigaret jsou povinni vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky neobsahující daň nejpozději do 15. dubna 1996. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena. Uhde v. r.
Čl. I redakce Legsys Zákon č. 95/1996 Sb. ČR nabyl účinnosti 26. dubna 1996. Zákon č. 61/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti 1. července 1997.
50
Zákon č. 303/1998 Sb. ČR nabyl účinnosti 1. ledna 1998. Redakční sdělení 1026/1998 USb. ČR bylo publikováno ve Sbírce zákonů dne 25. června 1998. Zákon č. 129/1999 Sb. ČR nabyl účinnosti 1. července 1999. Zákon č. 22/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 1. dubna 2000. Zákon č. 241/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001. Zákon č. 141/2001 Sb., 1. část, nabyl účinnosti dne 1. července 2001. Zákon č. 141/2001 Sb., 2. část, nabyl účinnosti dne 1. srpna 2001. Zákon č. 262/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 1. srpna 2001. Zákon č. 493/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002.
Čl. II redakce Legsys Přechodná ustanovení k čl. III ze zákona č. 95/1996 Sb. ČR stanoví: 1. Úkony učiněné na základě § 12 odst. 10 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 148/1995 Sb. ČR, do dne účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. 2. Nárok na vrácení spotřební daně podle čl. III tohoto zákona mohou uplatnit osoby uvedené v čl. III bodu 12 i za období od 1. ledna 1996 do dne účinnosti tohoto zákona. Čl. III redakce Legsys Přechodná ustanovení - čl. V ze zákona č. 129/1999 Sb. ČR stanoví: Daňová povinnost u spotřebních daní vzniklá přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. IV redakce Legsys Přechodné ustanovení ze zákona č. 22/2001 Sb. - Tato přechodná ustanovení byla změněna zákonem č. 262/2001 Sb.. Byla prodloužena původní lhůta z 31. 12. 2001 na 31. prosince 2003. To vše s účinností od 1. srpna 2001 Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE
51
umístěných na celních cestách silničních celních přechodů lze uskutečňovat na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle dosavadních právních předpisů a za podmínek stanovených dosavadními právními předpisy do 31. prosince 2003 včetně; uplynutím tohoto dne platnost těchto povolení zaniká. Do 31. prosince 2003 Ministerstvo financí může udělené povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů odejmout za podmínek stanovených dosavadními právními předpisy. Čl. V redakce Legsys Přechodná ustanovení jsou účinná od 1. 8. 2001 - čl. II ze zákona č. 141/2001 Sb. stanoví: Přechodná ustanovení 1. Výrobci a dovozci tabákových výrobků mohou cigarety značené tabákovými nálepkami bez vyznačení ceny pro konečného spotřebitele a ostatní tabákové výrobky bez vyznačení ceny pro konečného spotřebitele na obalu vyrobit nebo dovézt nejpozději do 31. srpna 2001 a vyskladnit nejpozději do 30. listopadu 2001. 2. Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety značené tabákovými nálepkami bez vyznačení ceny pro konečného spotřebitele a ostatní tabákové výrobky bez vyznačení ceny pro konečného spotřebitele na obalu za účelem dalšího prodeje, mohou tabákové výrobky s výjimkou doutníků a cigarillos prodávat nejpozději do 31. března 2002, doutníky a cigarillos do 31. května 2002. Po uplynutí této doby budou všechny cigarety značené tabákovými nálepkami bez označení ceny pro konečného spotřebitele a ostatní tabákové výrobky bez označení ceny pro konečného spotřebitele považovány za neznačené. 3. Výrobci nebo dovozci cigaret jsou povinni vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky bez vyznačení ceny pro konečného spotřebitele nejpozději do 15. října 2001. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.
1)
§ 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon.
1)
§ 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
3)
§ 128 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
4)
§ 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
5)
§ 3 násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
5)
§ 516 až 526 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
52
§ 747 až 753 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5a)
§ 527 až 535 zákona č. 513/1991 Sb.
5b)
§ 601 až 609 zákona č. 513/1991 Sb. § 610 až 629 zákona č. 513/1991 Sb.
5c)
7)
§ 765 až 773 zákona č. 40/1964 Sb. § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.
8)
§ 2 zákona č. 513/1991 Sb.
8a)
Nařízení vlády č. 318/1999 Sb. ČR, kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).
8b)
§ 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
7a)
§ 164 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR.
9)
§ 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
9)
§ 35 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 33 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
9d)
§ 6 zákona č. 513/1991 Sb.
9e)
§ 476 zákona č. 513/1991 Sb.
9f)
§ 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1991 Sb. a zákona č. 142/1997 Sb. ČR
10)
§ 55, 191 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
10c)
§ 80 až 84 vyhlášky Ministerstva financí č. 93/1993 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.
10e)
§ 234 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
11)
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.
12)
Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.
53
14)
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
15a)
§ 12 zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
15b)
Paragraf 10 a násl. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16b)
§ 8 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.
17)
§ 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16c)
§ 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb..
17a)
§ 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a)
§ 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb. ČR.
17c)
Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
7d)
§ 16 písm. b) a c) vyhlášky č. 335/1997 Sb. ČR, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. ČR, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí.
8b)
§ 2 zákona č. 136/1994 Sb. ČR, o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. ČR (úplné znění č. 214/1996 Sb. ČR)
8c)
Zákon č. 310/1999 Sb. ČR, o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky
8d)
§ 2 písm. h) a k) zákona č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
18a)
§ 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
19)
§ 270 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
19a)
§ 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19b)
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
54
20)
Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
20a)
§ 4 zákona č. 97/1993 Sb. ČR, o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
21)
§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
21i)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
21a)
§ 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
21h)
§ 3 zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
21c)
§ 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
1l)
Zákon č. 110/1997 Sb. ČR, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
1m)
Zákon č. 79/1997 Sb. ČR, o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
21j)
§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
21k)
§ 9 zákona č. 61/1997 Sb. ČR.
22d)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
22e)
§ 6 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb..
22f)
§ 14 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
21d)
§ 115 zákona č. 40/1964 Sb.
21e)
Příloha č. 4 vyhlášky č. 335/1997 Sb. ČR, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. ČR, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb..
22b)
§ 57 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
22a)
Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
22c)
§ 15 a 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
55
23a)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 237/1993 Sb. ČR, o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
24a)
Paragraf 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
56
