Sdružení za klidný domov občanské sdružení Lomená 66, 250 70 Panenské Břežany ___________________________________________________________________________
Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivu na životní prostředí Vršovická 65 100 00 Praha 10 Značka : 94983|ENV|10 Vyřizuje: Mgr. Piekniková Kód záměru: MZP 257, zařazení I/9,4 Oznamovatel: Letiště Vodochody a.s., U letiště 374, 250 70 Odolena Voda
Vyjádření k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí záměru Letiště Vodochody V souladu s §6, odst. 7, zák. 100/2001 Sb. zasíláme Vám naše vyjádření k Dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí (dále jen „dokumentace“), které se týká záměru Letiště Vodochody:
Předložená dokumentace postrádá elementární požadavky na úroveň technicky zpracované zprávy. Jsou používány souvětí, vedoucí k zavádějícímu dojmu, že projekt je veřejně prospěšnou akcí bez závažnějších rizik a důsledků na životní prostředí. Zpracovatel dokumentace přebírá a používá k dalším závěrům interní Návod pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu, vydaný hlavním hygienikem ČR pod č.j. OVZ-32.019.02.2007/6300 pro potřeby pracovníků KHS a zdrav.ústavů při měření hlukové zátěže, což je pro zpracování akustické studie nepřípustné a znehodnocující závěry s tím související, tedy celou dokumentaci. Odvolání na tento zdroj nalezneme na stránkách číslo 9,18,20,25,29 akustické studie Žádáme MŽP, aby takto zpracovanou dokumentaci vrátil k doplnění a přepracování s požadavkem na technicky ověřitelné údaje, zejména nové zpracování hlukové studie s kategorizací letadel podle hlukové certifikace a v souladu s hlukovými kategoriemi Letiště Ruzyně, které uvádíme v příloze 3 a se zavedením hlukových deskriptorů i pro noční (nepravidelný) provoz. Rozptylová studie je nepřehledná, s množstvím neověřitelných údajů, s absencí současného zatížení a.s. Aero Vodochody a s nepotvrzeným předpokladem výstavby výjezdu z dálnice D8, vedoucí pak k dalším chybným závěrům. Je nezbytné požadovat přesnou specifikaci plánované ornitologické ochrany a to bez ohledu, zda projekt bude uskutečněn. V této věci se obrátíme i na příslušný orgán samosprávy.
Dále požadujeme, aby byl vypuštěn požadavek na návrh OHP, které pro tento projekt nemá oporu v Zákoně 258/2000 Sb. Žádáme Vás, abyste požadovali u předkladatele dokumentace zohlednění všech našich následujících připomínek, uvedených i v přílohách Připomínky, které uplatňujeme k přepracování a doplnění 1. Nepotřebnost záměru a) Letiště Vodochody, a.s. je 100% dceřinou společností firmy AERO Vodochody, a.s., jejímž cílem je vybudování leteckého holdingu se zaměřením na region střední a východní Evropy.Jediným vlastníkem je finanční skupina PENTA Investment Limited, se sídlem v Kyperské republice. Společnost PENTA je investiční společností, která v evropském regionu vlastní např. výrobce oken, sázkovou kancelář, apod. Předložený záměr je pouze další investičním záměrem společnosti PENTA s cílem růstu zisku společnosti. Celkovou investici do výstavby letiště uvádí Letiště Vodochody na 3 miliardy Kč. b) V dokumentaci jsou uvedena fakta o růstu leteckého provozu a doporučení Evropské komise, není zde však uveden odkaz na dokument dokazující uvedená tvrzení. Na tomto místě proto poukazujeme na zprávu Evropské komise z února 2008, která vyzývá ke snížení počtu osob vystavených nadlimitním hlukem z leteckého provozu a to do roku 2010 o 4-6% pro denní pohyby a o 2-4% pro noční pohyby. c) V dokumentaci je dále uveden odkaz na studii pro ACI-Europe, která dokládá vliv letecké dopravy na růst HDP. Dovolujeme zde odkázat na aktuální materiál ACI-Europe ze srpna 2010, který dokumentuje růst fluktuace u letišť s méně než 5.000.000 cestujícími o pouhých 2,4% v porovnání se srpnem 2008. d) V ČR existuje 5 mezinárodních veřejných letišť. Kromě letiště Praha-Ruzyně (LKPR), která přepraví ročně ca. 11,6 milionů cestujících (2009) je to letiště v Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech, které dohromady ročně přepraví ca. 1,1 milionu cestujících. Kapacita LKPR je 15,5 milionů cestujících, v současné době je zde kapacitní rezerva více než 25%. Meziroční nárůst počtu cestujících na LKPR byl v letech 2006/2007 o 7,4%, avšak v letech 2007/2008 jen o 1,6% a v letech 2008/2009 dokonce -7,8%. e) V Územním plánu hl. m. Prahy a v materiálu Politika územního rozvoje ČR pro roky 2005-2013 je již zahrnuta stavba paralelní dráhy na LKPR, která radikálně zvýší kapacitu LKPR (webové stránky LKPR uvádějí navýšení kapacity na několik desetiletí).
2. Výhledový stav Není splněn požadavek na zpracování výhledového stavu po roce 2012 a to již v úvodu dokumentace, ve výhledovém leteckém provozu, str. 11. Lze jen těžko uvěřit, že podnikatelským záměrem Oznamovatele je možné - z hlediska počtu pohybů letadel - považovat za cílový stav rok 2012. Jeho záměrem bude jistě počty pohybů neustále zvyšovat. Stav po roce 2012 nebere v úvahu ani: - Dopravně-inženýrská studie - Rozptylová studie - Akustická studie z leteckého provozu pro plánovanou modernizaci a rozvoj letiště Vodochody - Znalecký posudek - Vyhodnocení údajů akustické a rozptylové studie z hlediska zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší Jsou tak výrazným způsobem zkresleny
- kapacitní posouzení jednotlivých komunikací a křižovatek - predikce imisního zatížení dotčené oblasti díky příspěvku záměru - počty osob, u kterých dojde k překročení hlukových limitů, daných zákonem - počty osob, které budou zasaženy hlukem a imisním znečištěním, respektive míra poškození zdraví, daného hlukem a škodlivými imisemi. Dále si dovolujeme upozornit, že oproti původnímu Oznámení se kamsi ztratilo 1000 plánovaných pohybů v noci, které předkladatel uváděl v původním zadání. Požadujeme přepracování dokumentace se zpracováním jednotlivých výhledů a studií až do roku 2020, s ohledem na územní plán jednotlivých obcí a s ohledem na předpokládaný růst počtu pohybů letadel.
3. Distribuce pohybů letadel Distribuce pohybů letedel je stále udávána s poměrem 80% pro RWY 28 a 20% pro RWY 10. Z toho pak vychází i výpočet izofon a hluková studie a není tím splněn náš požadavek na zpracování více variant při trvale změněných povětrnostních podmínkách a různého poměru směru proudění. Požadujeme zpracování variant hlukové zátěže a následně pak zdravotních rizik při různých směrem proudění větru - např. 85/15, 75/25, 70/30 s ohledem na stále se měnící povětrnostní podmínky, kdy předpoklad stálého západního či východního proudění je mylný, jak nám v roce 2009 potvrdil ČHMÚ.
4. Kategorizace letadel Dokumentace uvádí, a hluková studie pracuje s kategorizací letadel podle vzletové hmotnosti nebo podle rozpětí křídel (označeno jako B, C, D, F2, E). Je však známo, že letadla stejné hmotnosti mají různé hlukové certifikáty, použitá kategorizace vypovídá o hlukových emisích jednotlivých letadel pouze orientačně a obecně. Požadujeme, aby předkladatel zadával jako vstupy pro další výpočty a hlukovou studii rozdělení letadel podle kategorií, které používá letiště Ruzyně, kdy jsou letadla rozdělena do pěti kategorií 1 5, přičemž nejhlučnější letadla kategorie 5 letiště Ruzyně přijímá výjimečně a kategorie 4 omezeně. Tato kategorizace vychází z hlukových certifikátů a je obdobou mezinárodní kategorizace A - D. Dále požadujeme, aby již v této fázi dokumentace bylo zřejmé procentuální rozdělení provozovaných letadel podle této kategorizace, což má následně výrazný vliv na výpočty hlukové zátěže.
5. Prodloužení vzletových drah Rovněž není zřejmé, zda byl při výpočtech akustické studie zohledněn záměr prodloužení vzletových drah, v dokumentaci se uvádí na str. 19 prodloužení o 100 m ve směru RWY 28 pro dojezd, tj. směrem na Kralupy, v akustické studii je ale na str. 14 uvedeno prodloužení o 300 m východním směrem, tedy směrem k obci Panenské Břežany. Součtem je prodloužení vzletové dráhy o 400 metrů, což není nikde uvedeno a ani není zřejmé, z jakých údajů je akustická studie zpracována. Požadujeme proto, aby v dokumentaci bylo přesně uvedeno, jaké vstupní parametry byly pro zadávání studií zadávány. V této souvislosti také připomínáme, že grafické znázornění izofon nezaznamenává vzletovou dráhu, takže není možná kontrola její délky.
6. Letecká přeprava v nočních hodinách V dokumentaci je uvedeno, že LVO nebude zajišťovat pravidelnou leteckou přepravu v nočních hodinách, tím ale není vyloučen nepravidelný noční provoz a noční provoz na vyžádání, což se může týkat všech charterových letů. Z této mystifikace pak vychází zpracování jak hlukové studie, tak zdravotních rizik, a kumulace rizik s ostatními letišť (Ruzyně) - viz str. 14 dokumentace. Tvrzení, že v budoucnu nikdy nedojde k nepravidelnému nočnímu provozu je nerealistické. Jedná se analogickou situaci, kdy by byla povolena stavba nemocnice s výhradou, že nesmí v nočních hodinách přijímat akutní případy. Statut letiště je stále veden jako letiště s provozem ve dne i v noci předkladatel dokumentace změnu statutu neuvádí. Požadujeme proto, aby na tuto fabulaci nebyl brán zřetel a aby byla dokumentace přepracována i pro noční provoz, třeba s omezeným, ale definovaným provozem.
7. Provozní postupy pro přiblížení a odlety Popsané provozní postupy pro přiblížení a odlety, které jsou deklarovány, jako optimalizace postupů ke snížení hlukového zatížení, nejsou variantně řešeny pro přistávání ve směru RWY 28, tedy v nejvíce frekventovaném směru pro obce Panenské Břežany-Bášť, rovněž odlety z RWY 10 nejsou variantně řešeny, takže k žádné optimalizaci hlukové zátěže pro jmenované obce v rámci uváděných postupů nedojde. Tím ovšem není, jak se uvádí na str. 25 dokumentace, splněna podmínka ze zjišťovacího řízení. O vypracování jiných variant pro přiblížení na dráze 28 se předkladatel nesnaží, např. odklonem směru vzletové dráhy. Požadujeme vypracování variantních řešení provozních postupů pro přistávání ve směru RWY 28 a odletů ve směru RWY 10 a to zejména s ohledem na hlukové zátěže pro obce Panenské Břežany a Bášť.
8. Účinky hlukové zátěže V dokumentaci jsou zcela bagatelizovány účinky hlukové zátěže, na str. 145 jsou uvedeny pouze počty obyvatel platné pro stávající zástavbu (uvedeno 20 osob) vystavených nadlimitní - nezákonné - hladině hluku převyšující 60 dB. Při tom je ve znaleckém posudku, příloha 23 na str. 26 uveden počet 335 osob vystavených nadlimitní zátěži více než 60 dB, přičemž počet osob negativně zasažených hlukem je uvedeno 9050 . Údaje se vztahují na zástavbu plánovanou dle ÚP na rok 2012, tento rok ale nebude konec světa. Dále není jasné z jakého zadání byly provedeny výpočty hlukových deskriptorů Ld a L dn s ohledem na předpoklad nulového nočního provozu, tj. zda by výpočet proveden pro dobu 16 hodin nebo 24 hodin, čímž by byly výsledky nepoužitelné. V hodnocení zdravotních rizik není vůbec zmíněn názor pediatra a psychologa. Proto je stále aktuální náš požadavek zpracování všech údajů nejméně do roku 2020. Kromě toho se neustále vychází z tvrzení předkladatele, že letiště nebude využíváno pro pravidelné noční lety. Znovu zdůrazňujeme náš požadavek, aby do dokumentace byly zapracovány vstupy s variantou nepravidelných nočních letů, stejně tak, aby bylo uvedeno v dokumentaci procentuální zastoupení letadel podle hlukových certifikátů.Dále se odvoláváme na oponentní akustické studie. V hodnocení zdravotních rizik požadujeme doplnění o názor pediatra a psychologa.
9. Ochranné hlukové pásmo (OHP) Požadujeme, aby byla dodržena zákonná norma, Zákon č. 258/2000 Sb, § 31 a nebylo požadováno od předkladatele vypracovávání návrhu OHP, tento požadavek má dle uvedeného paragrafu opodstatnění při překročení 50 000 pohybů letadel za rok, v jiném případě není možná výjimka z hlukových limitů. Návrh předkladatele ze str. 147 dokumentace, aby v jím označené oblasti nebyl povolen žádný rozvoj obcí, tedy v zájmu neveřejném a v zájmu soukromého vlastníka omezit práva ostatních občanů se snad nemůže dostat na stránky dokumentu, schváleného státní správou. Náš požadavek tedy je, aby z dokumentace byla úplně vyňata příloha o ochranném hlukovém pásmu, která sice vznikla na základě požadavku KHS, ale koliduje s uvedeným zákonem.
10. Vlivy záměru na ovzduší Uváděné vlivy na ovzduší jsou v dokumentaci další neuvěřitelnou fabulací. Zpracovaná rozptylová studie je zahlcená čísly a výpočty, nepřehledná a v důsledku vypovídající toto - uvedeno v dokumentaci v mikrogramech na metr krychlový: sledujeme-li hodnoty oxidu dusíku podle variant 3 - letecká a silniční doprava včetně přivaděče 3a - pouze letecká 4 - stejná jako varianta 3 ale bez přivaděče 7 - celkový nárůst vč. AERO 8 - jako varianta 7 bez přivaděče
za 24 hodin 178,54 178,07 178,54 179,35 179,35
roční průměr 12,65 12,64 12,65 12,7 12,7
U frakce PM10 TZL jsou pak uváděny vypočítané hodnoty přírůstku v intervalu 23,167 - 23,272 pro 24 h a 0,459 - 0,462 pro roční průměr. Hodnoty se také rozumí v mikrogramech na m3. Výpočet nás ujišťuje matematickým výsledkem, že rozdíly mezi variantou s přivaděčem a bez přivaděče jsou nulové a že nárůst emisí oxidu dusíku v ročním průměru ze silniční dopravy bude 0,01 mikrogramů a částic PM 10 0,001 mikrogramů na m3 (jedna miliontina gramu). Při tom je zřejmé, že uváděné přírůstky emisí NO2 cca. 178 179 mikrogramů/m3 překročí spolu se stávající udanou (str. 158) hodnotou 106 mikrogramů limitních 200 mikrogramů/m3 u 24 hodinové expozice, analogicky u ročního průměru a u PM 10. U zátěže z emisí CO není uvedena v dokumentaci hodnota současná, takže nárůst v důsledku provozu letiště nevypovídá o ničem. Emise mutagenních a karcinogenních látek - formaldehyd, 1,3 butadien a acetaldehyd navrhuje předkladatel měřit až za provozu letiště mobilním vozem Horiba. Toto měření již mělo být provedeno při cvičných letech a za stávajícího provozu malých sportovních a vojenských letadel a výsledky měly být uvedeny v dokumentaci, stejně tak jako zjištění emisí TZL PM 10 při přistávání a brzdění letadel - tuto hodnotu samozřejmě žádný výrobce neuvádí, konstatování v dokumentaci, jak je povrch vzletové dráhy udržován v čistotě je jistě z literárního hlediska zajímavé, technicky ale s nulovou vypovídací hodnotou. Požadujeme přílohu k rozptylové studii zpracovat tak, aby byla technicky srozumitelná a aby se vztahovala pouze k výhledovým změnám. Rovněž požadujeme detailní výčet a srozumitelné označení míst, která odpovídají výpočtovým bodům tak, aby bylo jasné, které lokality jsou do výpočtových bodů zahrnuty. Z mapky na str. 151 dokumentace je zřejmé, že všechny obce v okolí letiště byly mimo tzv. výpočtové body.
11. Hodnocení vlivů - kapitola D.I3 V dokumentaci je při hodnocení vlivů uveden pouze odkaz na přílohy 18,19 a 20. Požadujeme tyto přílohy přepracovat s tím, že do vstupů budou zahrnuty specifikace letadel podle hlukových kategorií 1 - 5 s uvedením procentuálního zastoupení jednotlivých kategorií. V příloze č. 1 a 3 dokazujeme, že zpracovatel studie používá chybné vstupy. Dále požadujeme zahrnout do vstupů různé varianty pro poměr západního a východního proudění, protože pro není žádná povětrnostní jistota, že tento poměr bude vždy 80/20 % a dále varianta s omezeným nočním provozem. Zde zdůrazňujeme skutečnost, že přistávací postupy na dráze 28 nelze variantně upravovat, tak jak stále předkladatel uvádí k optimalizaci hlukové zátěže, tím budou postiženy obce Bášť, Panenské Břežany a Klíčany, rovněž vzletové trajektorie na dráze 10 jsou pro tyto obce bez možností variant.
12. Hodnocení na faunu a floru Při hodnocení vlivů na faunu a floru uvádí předkladatel, že provoz letiště bude mít trvalý a patrný vliv na fytocenózy, aniž by uvedl kroky a varianty k omezení negativních vlivů. U související kapitoly D.I.7 a zoologického průzkumu jsme zaznamenali následující nedostatky, které uvádíme v příloze. Nebyly tedy naplněny tyto požadavky vyplývající ze Závěru zjišťovacího řízení: • doplnění informací o působení vlivu předpokládaného leteckého provozu – pohybu letadel, a to i mimo letiště a areál Aero Vodochody a.s. – na ptáky a jejich tažné trasy. Bylo požadováno provést důkladné prověření tahových cest a míst pravidelného výskytu hejna havranů. (Česká inspekce životního prostředí); • zařazení odborného stanoviska Správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, kam spadá oblast Dolany, autor nepokládal za relevantní vliv předpokládaného záměru na biotu v oblastech ÚSES (Územní systém ekologické stability) v katastru Dolan a sousedícího Přírodního parku Dolní Povltaví, další pak v Klíčanech; • s odvoláním na písemné vyjádření Svazku obcí Dolní Povltaví k oznámení záměru ze dne 18.3 2009 je opět zřejmá nedostatečnost průzkumu plazů a obojživelníků (v publikaci Moravec uveden výskyt 7 druhů v této oblasti). Nebyly dělány ani odchyty drobných savců; • ignorován je i výskyt chráněných území v okolí 5 km od dráhy letiště tedy i výskyt chráněných druhů fauny v těchto oblastech. Konečně nebyla splněna podmínka uvedená v Rozhodnutí k stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků, viz str. 201 dokumentace ( platnost končí 31.12.2010), kde požaduje MÚ Brandýs n.L. zasílání roční zprávy s uvedením denních záznamů o rozsahu a způsobu plašení, časové a místní okolnosti ornitologického zásahu. V dokumentaci je jako toto hlášení uvedena zpráva "Souhrnné hlášení o ornitologické ochraně letiště Vodochody za rok 2009" ze 7. 12. 2009, kde denní záznamy požadovaného rozsahu chybí, pouze je uvedeno, že zásahy probíhaly v době od 9. h. do 13 h., kdy se údajně shromažďují nejvíce havrani a holubi. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že havrani se v okolí Panenských Břežany a na trase Klíčany-Kralupy-Veltrusy shromažďují nejvíce v podvečerních hodinách, kdy po řadu generací využívají tyto lokality jako shromaždiště v počtu několika stovek jedinců, v takto početných hejnech pak odlétají na svá nocoviště do okolí Veltrus a Kralup. Tato nocoviště se označují jako největší v Čechách a školní mládež podniká za ptáky tematické výlety. Pro důvěryhodnost a jako důkaz neúměrného zlehčování nebezpečí střetu letadel s ptáky, uvádíme v příloze č. 5 několik výpisů z internetu.
13. Kolize záměru se současnou zákonnou úpravou Záměr k rozšíření provozu letiště Vodochody tak, jak byl oznamovatelem předložen, doporučujeme již ve fázi oznámení úplně zastavit a označit tento záměr za protiprávní a to z následujících tří hlavních důvodů:
a) Porušení zákona 258/2000 Sb. a nař. vl. č. 148/2006 Sb: V Oznámení uvádí oznamovatel na základě provedené hlukové studie, že budou překročeny hlukové limity v obytných částech přilehlých obcí. Tuto skutečnost se pokouší zlehčit tvrzením, že se bude jednat pouze o okrajové části obcí. Hluková studie přitom zcela prokazatelně dokumentuje překročení hlukových limitů, stanovených nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Protože překročení hlukových limitů zákon 286/2000 Sb. nepřipouští, bylo by uskutečnění záměru protiprávní a jeho další schvalování je v rozporu s platnou právní úpravou ČR a EU.
b) Porušení zákona č.17/1992 Sb. ve znění zákona 100/2001 Sb.: Uskutečněním oznamovaného záměru nastane další protiprávní vztah pro porušení výše uvedeného zákona o životním prostředí, zejména § 12 a 13 a následující, které nedovolují činnost nad stanovené limity, která by vedla ke zhoršení životního prostředí. Překročení limitů dokazuje již zmíněná hluková studie; zhoršení životního prostředí nemalé části obyvatel (9050 osob v roce 2012) předmětného regionu vyplývá jednoznačně ze znaleckého posudku MUDr. Havla, který oznamovatel nechal zpracovat, ale interpretuje jako bezpředmětný. Při tom nadlimitní hladina hluku by zasáhla několik set obyvatel.
c) Porušení zákona 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších změn a usnesení č. 2/1993, Listina základních práv a svobod: Jsme přesvědčeni, že uskutečněním oznámeného záměru dojde k výraznému porušení Občanského zákoníku a Listiny základních práv a svobod. Tyto základní pilíře našeho právního systému zaručují občanům ČR právo na soukromí, volnost pohybu, nedotknutelnost vlastnictví a příznivé životní prostředí. • Porušení občanských práv, ohrožení občanů na zdraví, porušení práva na příznivé životní prostředí a porušení zásady předběžné opatrnosti. Zavádějícím způsobem jsou uváděny počty postižených osob v příloze 22, kde jsou uváděny různé počty – 9050 až 10 994 osob v různém stupni postižení nadměrným hlukem a vystaveným zvýšenému zdravotnímu riziku. • K dalšímu poškození obyvatel přilehlých obcí dojde v oblasti majetkové. Majetkovou újmu oznamovatel suše konstatuje na str. 212 dokumentace, kde uvádí, že k poklesu cen půdy dojde o 10% a cen nemovitostí o 25% - to je údaj vycházející z přílohy 21 vyhlášky č.3/2008 Sb., ta ovšem neodráží tržní znehodnocení nemovitostí. Je zarážející, že oznamovatel tuto skutečnost uvede bez dalšího komentáře, minimálně návrhu na zmírnění dopadu svého podnikatelského záměru. • Oznámení připouští výrazný nárůst dopravy (osobní automobily, nákladní automobily, autobusy a vozidla taxi služeb) na pozemní komunikaci II/608. Jelikož se pro nejen obec Panenské Břežany, ale i pro většinu dotčených obcí jedná o hlavní spojovací komunikaci s dálnicí D8 a příjezdovou komunikaci do Prahy a Kralup nad Vltavou, dojde tak k výraznému omezení pohybu na této pozemní komunikaci, v současné době již přetížené a kapacitně nedostatečné. Uváděná stavba přivaděče a z této stavby vyplývající závěry rozptylové studie jsou pouze virtuální, dosud žádné přípravné řízení ke stavbě přivaděče neexistuje a povolení stavby přivaděče je dosud nejisté.
Na závěr prezentujeme fotografický záběr na linii přiblížení k RWY 28.Letadlo letí nad
domovem seniorů, pod kterým se rozkládá velká část obytné zástavby obce Panenské Břežany
Za občanské sdružení Sdružení za klidný domov: PharmDr. Zina Schürrerová v.r. Dr.Ing.Petra Gerstenbergerová v.r. Ing. Jan Gerstenberger v.r.
Karel Schürrer v.r.
........................................ Michael Gerstenberger předseda sdružení
Přílohy : Příloha 1. Připomínky k textové části dokumentace Příloha 2. Připomínky k zoologickému průzkumu Příloha 3. Připomínky k akustické studii Příloha 4. Připomínky k příloze 19. Zdravotní rizika Příloha 5. Objasnění pohybu krkavcovitých ptáků v okolí letiště
Příloha č.5 Objasnění skutečného pohybu krkavcovitých ptáků v okolí letiště David Storch Publikováno: Vesmír 74, 384, 1995/7 Obor: Zoologie Rubrika: Poznámky a glosy Havran (Corvus frugilegus) byl a je v mnoha kulturách spojován s moudrostí. Není to náhoda – krkavcovití, mezi něž havran patří, náležejí spolu s papoušky k nejchytřejším ptákům. Havrani mají přitom vysoce rozvinuté sociální chování, hnízdí pospolitě v koloniích a i mimo hnízdní období společně nocují. Havrani, zimující u nás, se každý večer slétají v počtu několika desítek tisíc jedinců a pozorování jejich příletu na nocoviště patří k nejvelkolepějším přírodním zážitkům. Pozoruhodné je, že havrani hnízdící v Praze shánějí potravu za městem a nocují u svých hnízd, zatímco zimující havrani shánějí potravu přímo ve městě a nocují naopak za městem. Nocoviště většiny středočeských havranů se vždy nachází někde v lužním lese podél Labe či Vltavy severně od Prahy. Nelze se tedy divit, když brzy ráno spatříme nad Prahou velká havraní hejna, přilétající od severu. Odpolední odlet z Prahy již není tak hromadný a je proto méně nápadný. Přílet na nocoviště probíhá jako obrovský a velkolepý rituál, jehož smysl stěží můžeme pochopit (lze nanejvýš vytvářet teorie o upevňování sociálních svazků, které ovšem poněkud ztrácejí na přesvědčivosti, pozorujeme-li pohyb masy čítající několik desítek tisíc jedinců). Havrani, přilétající ve velkých hejnech z mnoha směrů, se nejprve shromáždí na některém místě dále od vlastního nocoviště, a potom přilétnou společně v gigantickém mraku, zatemňujícím oblohu. K obsazení vlastního nocoviště ale ještě zdaleka nedojde. Některá hejna se usadí na okolní stromy, takže je dokonale obalí, zatímco jiná stále krouží ve vzduchu. V jednom okamžiku se snesou ke stromům obsypaným havrany a sedící havrani hromadně vzlétnou. Tímto způsobem se postupně střídají a v jakýchsi rytmických vlnách se pomalu posouvají k nocovišti. I na nocovišti však pokračuje toto dmutí, stoupání a klesání, vlny havranů se převalují nad lesem jako pára nad hrncem, větve stromů praskají pod tíhou desítek těl, a pak se naráz osvobozují, hejna provádějí ve vzduchu složité akrobatické tance, vše za ohlušujícího krákání. Je to živelná dynamika bouře, valícího se kouře, vodních vírů, chumelenice, lijáku. Pohyb ustává až za tmy, ale ještě dlouho do noci pokračuje krákání a hašteření. Jiný zdroj uvádí: U nás hnízdí havrani jen v Polabské nížině od dolního Ohře až po Pardubice. Některé velké kolonie jsou velmi staré, na jiných místech se havrani stěhují. Udává se, že nejdéle známá je kolonie v Pátku nad Ohří, o které se ví již od začátku devatenáctého století. Kolonie ve Veltrusech a Lovosicích jsou staré nejméně 120 let. Na Pardubicku prý hnízdí teprve od roku 1936. V jižních Čechách hnízdí v okolí Českých Budějovic, ale podle starších zpráv se četné menší kolonie stěhovaly nebo byly vypuzeny. V posledních padesáti letech se měli havrani rozšířit i po Slezsku, včetně Ostravy a vyskytují se i na jižní Moravě.
Příloha č.5 Zdroj: školní zpráva za účasti sdružení ORNITA - výpis Zimu u nás kromě jiného charakterizují i hejna havranů, která náhle zaplaví krajinu. Nelze je přehlédnout, jsou velcí, hluční a jsou úplně všude. Jednoho prosincového odpoledne nás autobus vysadil u chemičky v Kralupech nad Vltavou. Nás, to znamená děti z pražských ZŠ Křesomyslova a K dolům, odborníka ornitologa Jaroslava Škopka, organizátorku celé akce Veroniku Voldřichovou, vedoucí občanského sdružení Ornita, a mě. Mráz zalézal za nehty, štípal do tváří, ale nikomu to nevadilo. Havran i ve znaku Zdálo by se, že jen těžko může existovat horší místo pro pozorování ptáků: komíny, chladicí věže, zásobní tanky, hranaté krabice továrních hal... Jenže právě tady, mezi městy Kralupy nad Vltavou a Veltrusy, se
už přes 300 let odehrává každý zimní podvečer úchvatné divadlo. Z celých středních Čech se sem slétají havrani, aby tu na stromech nad řekou přenocovali. Jsou jich desetitisíce, v některých letech mluví odhady ornitologů o více než sto tisících ptáků! Je to největší nocoviště havranů v naší republice a jedno z největších v Evropě. Není divu, že se havran dostal i do městského znaku Veltrus. Autobus nás odvezl k nedaleké řece. Její protější zalesněná stráň je právě to místo, kde havrani pravidelně nocují. Setmělo se úplně. Doktor Škopek sledoval hodinky: "Ztište se, asi za tři minuty by měli přiletět," napomínal nás. Měl to načasované, do tichého večera se náhle z dálky ozvalo mnohohlasé havraní krákání, ve kterém se daly zřetelně odlišit měkčí hlasy kavek. Obrovské hejno nám hlučně přeletělo nad hlavami. Viděli jsme ho ale jen jako temný mrak nebo pruh černého kouře, který na chvíli zastínil potemnělou oblohu. Pak přeletělo řeku a zapadlo do korun stromů. Mnohohlasý chór ptáků hašteřících se o místo na větvích pomalu utichal a představení pro dnešní den skončilo. Ráno hned po rozednění se havrani po malých skupinkách rozletí daleko do kraje, aby si po polích, městských zahradách a parcích po celý krátký zimní den hledali potravu. Dotaz na RNDr. Škopka - Česká ornitologická společnost : Dobrý den, pane doktore obracím se na vás jménem občanského sdružení Sdružení za klidný domov v Panenských Břežanech s následujícím dotazem. V bezprostřední blízkosti naši obce je plánovaná výstavba Letiště Vodochody, akce je ve stadiu schvalovacího řízení EIA, předložení dokumentace. Investorem je finanční skupina Penta a celá akce je koordinována finančníky tak, aby byly zcela zlehčeny veškeré zdravotní a eviromentální negativa projektu, také ale i bezpečnostní hlediska. Jedním z nich je tvrzení investora, že pomocí ornitologické ochrany ( sokol, raroch) letiště zcela byly vytlačeny skupiny ptactva vč. havranů. V dalším textu pak uvádí, že ochrana byla prováděna v dopoledních hodinách. Teď můj dotaz: platí ještě, že v okolí obcí Panenské Břežany, Klíčany, Dolany a Kralupy se vykytují v podvečerních hodinách skupiny shromážděných havranů a krkavcovitých ptáků s četností hejn dosahujících až sta jedinců a tyto pak odlétají na nocoviště v okolí Veltrus a Kralup ? Je stále zaznamenáván pamětní tah těchto ptáků v této lokalitě v době příletu ( listopad ) a odletu ( březen) v hejnech o několika tisících jedinců ? Je možné spoléhat na trvalou ornitologickou ochranu u těchto ptáků lokálním vytlačením pomocí jmenovaných dravců za hranici pouhých několik stovek metrů od počátku přistávací dráhy ( v přiloženém textu je uvedena hranice obce Klíčan, ta je od začátku přistávací dráhy vzdálena zhruba 1000 m a je v přistávací linii dráhy ? Odpověď RNDr.Škopek, Česká ornitologická společnost: Vážený pane, není v mých silách odpovídat obratem na různé dotazy. K Vašemu problému mohu sdělit, že mohu potvrdit i z letošních dvou listopadových exkurzí využívání nocoviště havranů polních a kavek obecných v Kralupech nad Vltavou v blízkosti zámku Nelahozeves. Na nocoviště tam dosud pravidelně v období říjen (druhá polovina) až počátek března zaletuje minimálně 10000 (desettisíc) ptáků. Před záletem do korun stromů se tito ptáci shlukují téměř v centru Kralup nad Vltavou (TESCO, KAUČUK,...). Na toto nocoviště létají havrani z okolí včetně Prahy.Nemám možnost sledovat jejich počínání během dne - dostanu se na lokalitu až v době jejich srocování v Kralupech.
