20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Za přípravu publikace patří poděkování autorům jednotlivých částí: Historie: Ing. Prokop Závodský, CSc., prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc. Současnost: prof. Ing. Josef Arlt, CSc., prof. Ing. Josef Basl, CSc., prof. Ing. Petr Doucek, CSc. O katedrách: doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., prof. Ing. Josef Jablonský, CSc., doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Dušan Chlapek, Ph.D., doc. RNDr. Jan Coufal, CSc., Ing. Prokop Závodský, CSc., doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Budoucnost: doc. RNDr. Luboš Marek, CSc.

Tato publikace vychází s laskavým přispěním ČSOB, a. s. © Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica – Praha 2011 ISBN 978-80-245-1505-2

Vznik fakulty 1. srpna 1991

1991

1992

Kreditní systém přechod fakulty na kreditní systém výuky od školního roku 1991/1992

Historický přehled

Rektorem VŠE zvolen prof. Ing. Jan Seger, CSc. z katedry ekonomické statistiky

1993

1994

1995

1996

1997

Evaluace CEMS v roce 1998 byla na základě úspěšné evaluace VŠE (včetně Fakulty informatiky a statistiky) přijata jako řádný partner CEMS – Community of European Management Schools

1998

1999

2000

Rektorem VŠE zvolen děkan Fakulty informatiky a statistiky prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

2001

2002

2003

ECTS Label udělení prestižního certifikátu „ECTS label“

2004

2005

2006

2007

ECTS přechod na Evropský systém převodu a akumulace kreditů ECTS

2008

2009

2010

8

Obsah

10

Předmluva

12

Historie Cesta ke vzniku Fakulty informatiky a statistiky 1991–2011 aneb vývoj v posledních 20 letech

24

Současnost Orgány fakulty Odborná činnost fakulty Pedagogická práce Vědecko-výzkumná práce

40

O katedrách Katedra demografie Katedra ekonometrie Katedra ekonomické statistiky Katedra informačního a znalostního inženýrství Katedra informačních technologií Katedra matematiky Katedra statistiky a pravděpodobnosti Katedra systémové analýzy Studenti

66

Budoucnost aneb kam spěje Fakulta informatiky a statistiky

70

Rozhovory

79

Významný partner FIS

9

10

11

Vážení a milí čtenáři, dostává se vám do rukou publikace vydaná k dvacátému výročí založení Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve srovnání s univerzitami a fakultami založenými o stovky let dříve se dvacet let existence naší fakulty zdá dobou zanedbatelnou. Faktem však je, že jak jednotlivé obory, tak katedry fakulty mají svou tradici a jejich vznik se datuje podstatně hlouběji do minulosti, než je tomu u samotné fakulty. Na následujících stránkách se proto můžete seznámit s cestou vedoucí ke vzniku fakulty, s její současností a také s výhledem do budoucnosti tak, jak jej vidí současné vedení fakulty. Přejeme všem čtenářům, aby jim tato publikace přinesla potěšení, některým hezké vzpomínky na jejich působení na škole, jiným připomenutí dobré spolupráce a případným zájemcům o studium či spolupráci s fakultou bohatou inspiraci.

doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Předmluva

12

Historie

13 1991–1994

1995–2001

2001–2006

2006–2010

prof. Ing. Jiří Likeš, DrSc.

prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc.

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

prof. Ing. Jan Seger, CSc.

16

Cesta ke vzniku Fakulty informatiky a statistiky Hledáme-li přímé předchůdce Fakulty informatiky a statistiky, je třeba se vrátit o více než století zpátky. Již od studijního roku 1904/05 byl na pražské české technice každoročně otevírán „učebný běh pro pojišťovací techniku“, r. 1921 zařazený na nově vzniklou Vysokou školu speciálních nauk ČVUT (VŠSN). V rámci tohoto dvouletého studia se přednášela mj. teorie pravděpodobnosti, matematická statistika, pojistná matematika a později i výpočetní technika a ekonometrie. Od studijního roku 1946/47 se podařilo hlavnímu představiteli tohoto oboru prof. Jaroslavu Jankovi prosadit rozšíření studia statisticko-pojistného inženýrství na čtyřleté i s právem promočním. Po nástupu komunistického režimu bylo naše vysoké školství dlouhá léta neustále radikálně, ale málo promyšleně, reorganizováno. Tak r. 1949 byla zrušena (postupně, tzn. že už nepřijímala nové posluchače) tradiční Vysoká škola obchodní a nahrazena Hospodářskou fakultou nově založené Vysoké školy politických a hospodářských věd. Dříve než mohli VŠPHV opustit první absolventi, byla vládním nařízením z 19. 8. 1952 zrušena a její Hospodářská fakulta byla přeměněna na Vysokou školu ekonomickou (od 1. září 1953), skládající se z pěti fakult, z nichž jednou byla i Fakulta statistiky. Během studijního roku 1952/53 se Hospodářská fakulta postupně rozšiřovala, přijímaly se desítky nových učitelů (většinou začínajících asistentů) a vznikaly nové katedry. Tak byla – vedle katedry matematiky – založena 1. srpna 1952 i katedra statistiky, pramáti všech ostatních kateder dnešní Fakulty informatiky

Historie

a statistiky. Část posluchačů zrušené VŠSN byla v roce 1952 převedena na Hospodářskou fakultu a absolventi tamějšího statistického studia pak tvořili značnou část pracovníků katedry statistiky. Fakulta statistiky VŠE se zprvu skládala pouze ze dvou výše jmenovaných kateder, jediným studijním oborem zde byla statistika se specializacemi na statistiku průmyslu, zemědělství a obchodu. Prvním děkanem Fakulty statistiky byl jmenován vedoucí katedry matematiky doc. Ferdinand Veselý. Hlavními autoritami v počátečním období práce katedry statistiky byli zejména doc. Benedikt Korda (1955–1959 vedoucí katedry a zároveň i děkan fakulty) a doc. Jaromír Walter (vedl katedru v letech 1959–1961), později i doc. Lubomír Cyhelský a doc. Ilja Novák. V 50. letech vydali pracovníci katedry celou řadu učebních textů o teorii statistiky a ekonomické statistice, v nichž je možno sledovat poměrně rychlou modernizaci výuky – od původních „leninských principů“ a kritiky buržoazní statistiky k dříve odsuzovaným „matematickým formalismům“ (což byla např. regresní analýza). Koncem 50. let prošla VŠE další reorganizací. Sloučením Fakulty statistiky s Fakultou všeobecně ekonomickou a Fakultou financí a úvěru vznikla r. 1959 Fakulta politické ekonomie (od r. 1968 s názvem Fakulta národohospodářská). Katedra matematiky vedená Rudolfem Rychlým byla přechodně (do r. 1963) zařazena na Fakultu výrobně ekonomickou. Od katedry statistiky se r. 1959 oddělila katedra výpočetní a organizační techniky pod vedením

doc. Eduarda Linka (někdejšího vedoucího katedry statistiky a prorektora VŠE). Ke katedře výpočetní a organizační techniky zprvu patřila i nově zřizovaná strojně početní stanice, vybavená zejména děrnoštítkovými stroji, která po dalších organizačních změnách nakonec splynula s výpočetním centrem VŠE, založeným r. 1966 a od r. 1968 vybaveným moderním počítačem.

dlouhou dobu označovány jako buržoazní pavědy, mohlo toto pracoviště získat dnešní název katedra ekonometrie až za liberálnějšího ovzduší v roce 1966. Od studijního roku 1961/62 byl pak otevřen i nový studijní obor Ekonomicko-matematické výpočty (EMV), jehož posluchači se během studia specializovali na statistiku či na matematické metody v ekonomice.

Využívání výpočetní techniky, které se dosud v menší míře vyučovalo v rámci oborů Statistika a Účetní evidence, bylo r. 1959 povýšeno na samostatný obor s názvem Mechanizace národohospodářské evidence. Statistika i Účetnictví (to pod názvem Evidence a rozbor hospodářské činnosti) se staly pouhými specializacemi uvedeného oboru. Již v r. 1961 však získal tento obor nový název – Mechanizace a automatizace řídicích prací (MAŘP) a až do studijního roku 1966/67 se členil na dvě specializace – Mechanizace a automatizace evidence a Evidence a rozbor hospodářské činnosti. Statistická specializace byla zařazena jinam (viz níže).

Katedru statistiky vedl v letech 1959–1961 doc. Walter (1961–1965 proděkan pro vědeckou činnost a 1968–1970 prorektor se stejným zaměřením). Když pak i on následoval doc. Kordu na jeho katedru, stal se vedoucím katedry statistiky doc. Josef Kašpar, významný představitel naší ekonomické statistiky a pozdější pracovník Statistického úřadu OSN v New Yorku. Od r. 1962 pak vedl katedru téměř 28 let prof. Lubomír Cyhelský (1966–1970 proděkan pro vědeckou činnost a dálkové studium).

Ve studijním roce 1959/60 se z katedry statistiky oddělila další nová katedra – vědeckého programování – zabývající se, pod vedením doc. Kordy, především ekonometrií a operačním výzkumem. Protože ekonometrie a kybernetika byly

P. Berka, E. Souček

J. Kozák

V roce 1968 vytvořil doc. Vladimír Roubíček s několika dalšími statistiky laboratoř demografie. Toto nevelké, leč agilní pracoviště muselo během následujících dvou desetiletí šestkrát změnit svůj status a zařazení – bylo mj. samostatným pracovištěm katedry statistiky, součástí vědecké sekce fakulty a dva roky i součástí Ústavu prognózování při VŠE.

J. Hátle, F. Koschin, J. Koubek

J. Beck, L. Cyhelský, F. Fabian, J. Lauber

17

18

V polovině 70. let se cesty statistiků, ekonometrů a informatiků dočasně rozešly. V roce 1974 se ekonomická statistika osamostatnila jako studijní obor (ES). Katedra ekonometrie pod vedením prof. Waltera (prof. Korda odešel v srpnu 1968 do exilu) byla se svým oborem Ekonomicko-matematické výpočty (od studijního roku 1986/87 pod novým názvem Matematické metody v ekonomice – MME) převedena na Fakultu řízení. Roku 1986 převzal vedení katedry doc. Miroslav Maňas. Katedra matematiky zůstala se statistikou na Fakultě národohospodářské, jejím vedoucím byl v roce 1970 jmenován doc. Zdeněk Horský.

Měření produktivity práce bylo jedním z úhelných kamenů hospodářské statistiky v 50. letech. Jak ukazuje fotografie z r. 1957, mladí pracovníci katedry tehdy neúnavně ověřovali v praxi široký sortiment metod měření produktivity. Zleva: V. Roubíček, J. Zelinka, I. Novák, J. Kaňoková a L. Cyhelský.

V důsledku bouřlivého vývoje výpočetní techniky (od děrnoštítkových strojů v 50. a 60. letech) se informatické katedry a jejich studijní obory rychle vyvíjely. V roce 1969 se od katedry výpočetní a organizační techniky (VOT ) oddělila nová katedra systémové analýzy pod vedením doc. Jana Ehlemana. Když vedoucí katedry VOT, doc. Link, následujícího roku zemřel, vedl dočasně obě katedry nejdříve doc. Ehleman a poté obě doc. Stanislav Adamec, až se (v r. 1973) opět spojily do časem velmi početné katedry automatizovaných systémů řízení pod vedením doc. Adamce (od r. 1986 doc. Jana Poura). Počátkem 80. let vznikla nová katedra vědeckotechnických informací, vedená doc. Stanislavem Jirešem. Informatické katedry a jejich studijní obory působily od r. 1974 rovněž na Fakultě řízení. Specializace MAŘP stejnojmenného oboru se od studijního roku 1974/75 osamostatnila jako obor Automatizované systémy řízení (ASŘ, v dalších letech přibylo do názvu ještě „v ekonomice“ – ASŘE). Menší počty posluchačů byly v 80. letech přijímány i na obor Systémové inženýrství a od r. 1982 na další nový obor – Vědeckotechnické informace (nový název od r. 1986 Vědecké informace a knihovnictví – VIK).

Historie

Šachy a mariáš bývaly tradiční zábavou pracovníků katedry (L. Cyhelský, I. Novák).

V posledním předlistopadovém studijním roce (stav k 30. 9. 1988) studovalo výše sledované obory: 275 posluchačů obor ES, 195 obor MME, 203 obor SI, 570 obor ASŘ(E) a 106 obor VIK, celkem tedy 1 349 studentů, což činilo 13,3 % všech posluchačů VŠE.

19 H. Řezanková, J. Žváček, J. Beck

V. Roubíček

Také v 70. a 80. letech zastávali učitelé matematizujících a informatických kateder významné akademické funkce. Prorektory (pro pedagogickou činnost) byli prof. Cyhelský a prof. Jara Kaňoková, děkanem Fakulty řízení prof. Adamec. Ve funkcích proděkanů svých fakult se postupně vystřídali: prof. Cyhelský, doc. Václav Čermák, doc. Roman Hušek, doc. Jireš, doc. Kaňoková, doc.  Josef Kozák, doc. Jiří Lukášek, doc. Milan Matějka a doc. Ilja Novák. Po listopadu 1989 prošla celá VŠE bouřlivými změnami. Reforma našich kateder a oborů samozřejmě nemusela být tak radikální jako tam, kde se dosud rozvíjelo socialistické plánované hospodářství, politická ekonomie nebo marxismusleninismus. Katedry matematiky a ekonometrie se obešly i beze změn v jejich vedení. Katedra statistiky, dosud zaměstnávající (i s výzkumnou sekcí) přes pět desítek osob, se rozdělila na katedru statistiky a pravděpodobnosti (vedoucí doc. Petr Hebák), ekonomické statistiky (vedoucí doc. Eduard Souček a poté doc. Jan Seger) a demografie (vedoucí prof. Roubíček). Informatikové se přeskupili do tří pracovišť: katedry informačních technologií (vedoucí doc. Jiří Voříšek), katedry informačního a znalostního inženýrství (vedoucí RNDr. Jiří Ivánek) a katedry systémové analýzy (vedoucí prof. Ehleman). Celá struktura VŠE pak byla s platností od 1. srpna 1991 radikálně změněna vytvořením pěti nových fakult. Významný podíl na těchto změnách a současném zavedení kreditního systému na VŠE měl prorektor doc. Jiří Žváček z katedry statistiky a pravděpodobnosti. Na nové Fakultě informatiky a statistiky se tak po dlouhé době opět sešli matematici, statistici, ekonometři a informatici různého zaměření.

J. Jílek, P. Schůt

20

1991–2011 aneb vývoj v posledních 20 letech V letech 1990–1991 byla celá Vysoká škola ekonomická radikálně reformována a reorganizována, všichni pracovníci kateder prošli atestačním řízením. Z původních čtyř fakult bylo k 1. srpnu 1991 vytvořeno pět fakult nových. Na Fakultu informatiky a statistiky přešly ze zrušené Fakulty řízení se svými obory katedry ● informačních technologií, ● informačního a znalostního inženýrství, ● systémové analýzy, ● ekonometrie. Z dosavadní Fakulty národohospodářské sem přišly katedry ● statistiky a pravděpodobnosti, ● ekonomické statistiky, ● demografie, ● matematiky. K nim přibyla ještě katedra filosofie (která se však v roce 2008 přesunula na Národohospodářskou fakultu). Prvním děkanem fakulty byl v letech 1991–1994 prof. Likeš. Po jeho úmrtí jej krátce zastupovala proděkanka doc. Moravová, v letech 1995 – 2001 stál v čele fakulty doc. Pelikán, v období 2001– 2006 prof. Hindls a v letech 2006 – 2010 prof. Seger. 1. března 2010 začalo čtyřleté děkanské období doc. Marka.

Historie

Řada pracovníků fakulty se v uplynulých dvou desetiletích významně podílela na vedení VŠE. Dvakrát byl zvolen rektorem VŠE prof. Seger (1994–2000) i prof. Hindls (2006–2014). Ve funkcích prorektorů pracovali (chronologicky řazeno) doc. Žváček, prof. Ehleman, prof. Seger, doc. Ivánek, prof. Maňas, doc. Koschin, prof. Hronová a doc. Fischer (dva posledně jmenovaní jsou prorektory v současné době). V historii fakulty pochopitelně sehrává nejdůležitější roli vzdělávání studentů, a proto zde připomeňme zásadní milníky uplynulých dvaceti let v této oblasti. Záhy po vzniku fakulty v akademickém roce 1991/92 přešla VŠE jako celek – a tedy i Fakulta informatiky a statistiky – na kreditní systém studia. VŠE byla v tomto směru vůbec první vysokou školou v České republice. Z hlediska nabídky fakulta měla při svém založení všechny studijní obory pětileté inženýrské. Tyto obory byly od roku 1999 znovu akreditovány jako tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské. Následně byly na základě Boloňské deklarace zakládány další obory. Nejprve to byly bakalářské obory: ● Informatika a Statistika a ekonometrie (v roce 2000). Následně se jednalo o navazující magisterské obory: ● Informační technologie (později s názvem Informační systémy a technologie),

21

● Informační management, ● Informační a znalostní inženýrství (později byl název změněn na Znalostní technologie), ● Ekonometrie a operační výzkum, ● Statisticko-pojistné inženýrství. V roce 2002 se rozšířila nabídka bakalářských oborů o dva následující: ● Matematické metody v ekonomii, ● Statistické metody v ekonomii. V témže roce byl otevřen i bakalářský obor Podnikové informační systémy, který probíhá ve spolupráci s Vyšší odbornou školou informačních služeb v Praze. Z nejnovějších oborů byl v roce 2006 akreditován navazující magisterský obor Kognitivní informatika a v roce 2008 bakalářský obor Sociálně-ekonomická demografie. Po roce 2000 se tak souběžně studovalo na pětiletých oborech a na bakalářských a navazujících magisterských. Systém přijímacího řízení nejprve umožňoval pouze jedinou přihlášku na VŠE s možností náhradních oborů. V roce 2005 se změnil tak, že je možno podat přihlášku na jakoukoli fakultu VŠE. Na fakultě bylo ještě zavedeno přijímání ve dvou nezávislých termínech, v červnu a srpnu každého roku. V historii pedagogiky na fakultě se odráží silně i prvek internacionalizace. V roce 1998 se Fakulta informatiky a statistiky spolu s ostatními fakultami VŠE podrobila evaluaci CEMS (Center of Excellence European Management Schools), sdružení evropských manažerských vysokých škol, a poté jako jediná vysoká škola z ČR byla do tohoto sdružení přijata.

prof. Likeš, děkan FIS 1991–1994

prof. Hindls, rektor VŠE 2004 –dosud prof. Seger, rektor VŠE 1994 –2000

22

Důležitým mezníkem byl dále akademický rok 2006/2007, kdy Fakulta informatiky a statistiky přešla na Evropský systém převodu a akumulace kreditů ECTS a následně jí byl v roce 2009 v rámci VŠE udělen certifikát „ECTS label“, který osvědčuje, že kreditový systém odpovídá mezinárodním standardům, a usnadňuje tak přechod studentů mezi naší vysokou školou a školami zahraničními. Od roku 2006 vydává Vysoká škola ekonomická Dodatek k diplomu (Diploma Supplement – DS), který odpovídá mezinárodním standardům, a v roce 2009 byl získán i certifikát na tento Dodatek. Na podporu pedagogického procesu byly na fakultě již v roce 1996 zřízeny studijní rady, a to pro informatické obory a následně pro obory ostatní. Ve studijních radách působí studenti daných oborů a zástupci kateder garantujících tyto obory. Náplní práce je zkvalitňování studijních programů a projednávání akreditací předmětů. Dalším nástrojem ke zkvalitňování výuky se staly studentské ankety. Počínaje rokem 1992 byla tato anketa organizována v listinné podobě, od roku 1997 je prováděna v elektronické formě. Studia se týkají také informační systémy pro sledování výsledků studentů včetně přijímacího řízení. Práce na tomto systému byly zahájeny již v roce 1991 v prostředí databáze Progress pracovníky výpočetního centra a od roku 2002 vznikaly i fakultní subsystémy Semestr a Výsledky pro evidenci výsledků zkoušek a zápočtů. O komplexní řešení se pokusila firma

Historie

Gitus systémem ISISNG, nicméně tento projet byl neúspěšný a v r. 2008 byl zakoupen systém ISIS od Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Za uplynulých dvacet let se výrazně zvýšil počet studentů fakulty. Z počátečních 954 v roce založení fakulty na 3 551 k 31. 10. 2010, to znamená, že se počet celkově 3,7 krát znásobil. Problematika vědy a výzkumu je neméně důležitou oblastí činnosti fakulty, odráží se nejen v bohaté publikační činnosti jejích pracovníků, ale promítá se také do organizační struktury fakulty. V roce 1996 byl zřízen Institut aplikované informatiky, který vznikl z iniciativy katedry informačních technologií a jehož cílem byl výzkum moderních informačních technologií. V témže roce katedra informačního a znalostního inženýrství získala grant z MŠMT na založení Laboratoře inteligentních systémů a její podporu do roku 2000. Jedná se o vědecké pracoviště složené jak z některých pracovníků katedry, tak pracovníků získaných mimo školu. Laboratoř byla zřízena v rámci podpory výzkumu na vysokých školách. Jejími vedoucími byly významné osobnosti, jako např. Ing. Fischer (pozdější předseda Českého statistického úřadu a následně premiér ČR v letech 2009 –2010) nebo prof. Jiroušek (současný děkan Fakulty managementu VŠE). Důležitým krokem k rozvoji vědy a výzkumu na fakultě bylo získání tří výzkumných záměrů: ● Modely a metody pro ekonomické rozhodování (1999–2004), ● Metody exploatace informačních zdrojů (1999–2004), ● Systémová integrace a informační management (1999–2004).

Další výzkumný záměr byl přijat v roce 2006 na období 2007–2013 pod názvem Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování. Kromě výzkumných záměrů fakulta získala řadu grantů od Grantové agentury ČR, Grantové agentury Akademie věd, Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT a dalších. V neposlední řadě je pro fakultu důležité, že po celou dobu své existence intenzivně spolupracuje s praxí, a to zejména s nejvýznamnějšími institucemi, organizacemi a podniky. K nejdůležitějším bezesporu patří Český statistický úřad nebo společnosti IBM, Microsoft, SAP a Oracle. Oboustranně výhodné jsou dohody o vzájemném partnerství, ve kterém pozici hlavního partnera fakulty v posledních třech letech zaujímá společnost ČSOB, a. s.

23

24

Současnost

25

Útvary přímo řízené děkanem Akademický senát Tajemník

Sekretariát

Děkan

Vědecká rada

Kolegium děkana

Katedra demografie

Katedra ekonometrie

Katedra ekonomické statistiky

Katedra informačních technologií

Proděkan pro pedagogickou činnost

Proděkan pro zahraniční vztahy a rozvoj

Proděkan pro vědu a výzkum

Proděkanka pro distanční a kombinované studium

Katedra informačního a znalostního inženýrství

Katedra matematiky

Katedra systémové analýzy

Katedra statistiky a pravděpodobnosti

26

27

doc. RNDr. Luboš Marek, CSc.

prof. Ing. Josef Arlt, CSc.

Vedoucí katedry doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc.

Vedoucí katedry prof. Ing. Josef Jablonský, CSc.

Vedoucí katedry doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.

Vedoucí katedry prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.

Vedoucí katedry doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc.

prof. Ing. Josef Basl, CSc.

prof. Ing. Petr Doucek, CSc.

Vedoucí katedry prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc.

Vedoucí katedry prof. Ing. Petr Doucek, CSc.

Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. 

Vedoucí katedry prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

28

Orgány fakulty Vedení fakulty V lednu roku 2010 proběhla na Fakultě informatiky a statistiky volba děkana. Akademický senát fakulty zvolil na fukční období 2010 –2014 děkanem doc. RNDr. Luboše Marka, CSc., z katedry statistiky a pravděpodobnosti. Děkan doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK v oboru Matematická statistika. Studium ukončil státní zkouškou v roce 1984. Poté v roce 1986 složil státní rigorózní zkoušku (RNDr.) tamtéž. V roce 1987 absolvoval postgraduální studium v oboru Ekonomická statistika (ČSÚ a VŠE), v roce 1992 ukončil aspirantské studium v oboru Statistika na KSTP VŠE (CSc.) a v roce 2002 obhájil habilitační práci na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze a získal titul docenta v oboru Statistika. V letech 2006–2010 byl vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti. Do svého týmu si vybral čtyři proděkany. Proděkanem pro pedagogickou činnost je prof. Ing. Josef Arlt, CSc. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v roce 1984, obor Ekonomická statistika. Ve stejném roce nastoupil na katedru statistiky. Od roku 1990 pracuje na katedře statistiky a pravděpodobnosti. V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru Statistika. Absolvoval dlouhodobé studijní pobyty v USA na Brown University, Texas A&M University a University of California, San Diego. Je autorem čtyř knižních monografií, sedmi skript a více než padesáti odborných a vědeckých článků především v impaktovaných a recenzovaných časopisech z oblasti analýzy ekonomických časových řad. Je řešitelem a spoluřešitelem grantových projektů. Je členem České statistické společnosti a České ekonometrické společnosti. Je voleným členem International Statistical Institute.

Současnost

29

30

Proděkanem pro vědu a výzkum je prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1984 na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické v Praze v oboru Ekonomicko-matematické výpočty. Ve stejném roce nastoupil na Fakultu řízení na katedru automatizovaných systémů řízení. Od roku 1990 pracuje na katedře systémové analýzy. V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru Informatika. Je autorem osmi monografií, čtrnácti učebnic a skript, více než jednoho sta odborných a vědeckých článků v časopisech a ve sbornících z mezinárodních konferencí. Podílel se na více než třiceti projektech v tuzemských i mezinárodních společnostech. Je členem programových výborů několika mezinárodních vědeckých konferencí v Evropě i v USA. Je předsedou technické komise Českého normalizačního institutu TNK 20 – Informační technologie. Proděkanem pro zahraniční styky a rozvoj je prof. Ing. Josef Basl, CSc. Absolvoval VŠSE v Plzni (1983). Působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 1992 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 1995 habilitoval. Od roku 2000 pracuje na Fakultě informatiky a statistiky VŠE, kde v roce 2004 získal titul profesora oboru Informatika. Absolvoval několik zahraničních stáží v Německu, Velké Británii a v USA. Zaměřuje se na podnikové informační systémy a optimalizaci podnikových procesů. Od roku 1998 je viceprezidentem České společnosti pro systémovou integraci. Proděkankou pro distanční a kombinované studium je Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. Studium na Fakultě řízení VŠE ukončila v roce 1985, v roce 2007 obhájila doktorskou disertační práci. Jako vysokoškolský pedagog působí na VŠE od roku 1985. Nejprve pracovala na katedře automatizovaných systémů řízení, od roku 1993 působí na katedře informačních technologií. Ve své pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje na analýzu a návrh informačních systémů a na oblast správy podnikového obsahu. Je autorkou či spoluautorkou pěti publikací, sedmnácti skript a řady odborných článků a příspěvků na konferencích.

Současnost

Akademický senát Správu fakulty zajišťují tajemnice Ing. Marie Gvoždiaková, která nastoupila na konci roku 2010 po dlouholeté tajemnici paní Jitce Janochnové, a sekretářka děkana Petra Šarochová. Studijní záležitostí vyřizují paní Iva Hudcová, Jana Hudčeková a Ing. Jana Sedláčková, administraci doktorského studia zpracovává paní Jitka Krajíčková.

Akademický senát Fakulty informatiky a statistiky je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem zřízeným v souladu s § 26 a § 27 zákona o vysokých školách. Skládá se ze zástupců akademické obce fakulty. Systém voleb do Akademického senátu FIS je dvoukomorový, učitelé volí své zástupce do učitelské kurie a studenti do studentské kurie, volbou přímou a tajnou. Akademický senát FIS má sedmnáct členů, z toho je šest studentů. Učitelé: ●  doc. Ing. Zora Říhová, CSc. – předsedkyně  ●  doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc. – místopředsedkyně  ●  Mgr. Barbora Batíková, Ph.D.  ●  prof. Ing. Petr Berka, CSc. ●  Ing. Jan Fábry, Ph.D.  ●  Ing. Lenka Flusserová  ●  Ing. Dušan Chlapek, Ph.D.  ●  doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc.  ●  Ing. Petr Mazouch, Ph.D.  ●  RNDr. Radomír Palovský, CSc.  ●  Ing. Luboš Pavlíček Studentští zástupci: ●  Ing. Kristýna Vltavská – místopředsedkyně  ●  Bc. Lucie Bartošková  ●  Petr Cyhelský  ●  Bc. Jana Langhamrová  ●  Ing. Ludmila Petkovová ●  Ing. Veronika Skočdopolová

Fotografie První řada zleva: Ing. Marie Gvoždiaková, Ing. Jana Sedláčková, Petra Šarochová, druhá řada: Jana Hudčeková, Iva Hudcová, Jitka Krajíčková

31

32

Vědecká rada je koncepčním a iniciativním orgánem fakulty v otázkách vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti. Jejím předsedou je děkan fakulty doc. RNDr. Luboš Marek, CSc., dalšími členy jsou: prof. Ing. Josef Arlt, CSc. proděkan pro pedagogickou činnost prof. Ing. Josef Basl, CSc. proděkan pro zahraniční styky a rozvoj prof. Ing. Petr Berka, CSc. katedra informačního a znalostního inženýrství prof. Ing. Petr Doucek, CSc. proděkan pro vědu a výzkum, vedoucí katedry systémové analýzy prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA katedra ekonometrie

prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. prorektorka VŠE pro vědeckou činnost prof. Ing. Josef Jablonský, CSc. vedoucí katedry ekonometrie prof. Ing. Jaroslav Jandoš, CSc. katedra informačních technologií prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc. vedoucí katedry matematiky Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. proděkanka pro distanční a kombinované studium doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. vedoucí katedry demografie

doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. prorektor VŠE pro strategii, vedoucí katedry ekonomické statistiky

doc. RNDr. Jan Rauch, CSc. katedra informačního a znalostního inženýrství

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. rektor VŠE, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti

doc. Ing. Zora Říhová, CSc. předsedkyně Akademického senátu FIS

Současnost

33 prof. Ing. Jan Seger, CSc. katedra ekonomické statistiky

Ing. Jan Fischer, CSc. Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Ing. Lumír Srch generální ředitel ITS

doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc. vedoucí katedry informačního a znalostního inženýrství

doc. Ing. Jana Hančlová, CSc. katedra matematických metod v ekonomice, Ekonomická fakulta, VŠB – TU, Ostrava

prof. Ing. František Střeleček, CSc. katera účetnictví a financí, Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita

doc. Ing. Vojtěch Svátek, Dr. katedra informačního a znalostního inženýrství prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. vedoucí katedry informačních technologií prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK

prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c. děkan Provozně ekonomické fakulty, ČZU

Ing. Karel Svoboda vrchní ředitel Zpracování operací a služeb, člen výkonného vedení ČSOB

prof. Dr. Ing. Jan Kodera, CSc. katedra měnové teorie a politiky, FFÚ VŠE

prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc. Institut ekonomických studií, FSV UK

PhDr. Jan Machytka ředitel Vyšší odborné školy informačních služeb

prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc. katedra softwarového inženýrství, MFF UK

prof. Ing. Jan Čapek, CSc. proděkan pro vědu a tvůrčí činnost, Univerzita Pardubice

prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc. Mendelova univerzita v Brně

prof. Ing. Michal Fendek, CSc. děkan Fakulty hospodářské informatiky, Ekonomická univerzita, Bratislava

prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB – TU, Ostrava

Ing. Marie Gvoždiaková tajemnice vědecké rady

34

Odborná činnost fakulty Pedagogická práce V současné době Fakulta informatiky a statistiky zajišťuje kompletní spektrum vysokoškolského vzdělávání, které zahrnuje: ● 6 studijních oborů v bakalářském studiu s tříletou standardní dobou studia, ● 3 studijní obory magisterského studia s pětiletou standardní dobou studia, ● 6 studijních oborů v magisterském studiu navazujícím s dvouletou standardní dobou studia, ● 3 studijní obory v doktorském studiu, ● fakulta rovněž garantuje bakalářský studijní obor Podnikové informační systémy, který realizuje Vyšší odborná škola informačních služeb. Celkový přehled studijních oborů obsahuje tabulka na následující straně. Studenti při studiu na fakultě využívají tzv. kreditní systém. Kreditní způsob studia byl na VŠE jako na první vysoké škole v ČR zaveden v roce 1991 a je i nadále rozvíjen. Dnes již má tento systém i vynikající informačně-počítačovou podporu, takže např. volbu předmětů, kurzy a celý rozvrh si každý student na příští semestr zajišťuje sám, výhradně z počítače (ve škole, na koleji nebo i odjinud prostřednictvím internetu). Při té příležitosti elektronicky odpovídá i na anketní dotazy k předmětům předchozího semestru. Transfery kreditů z jiných vysokých škol jak v České republice, tak v zahraničí jsou standardně uplatňovány v souladu s odborným posouzením obsahu

Současnost

absolvovaných předmětů mimo VŠE. Transfery kreditů za předměty absolvované na zahraničních univerzitách v rámci programu ERASMUS jsou garantovány FIS před vysláním studentů na tyto univerzity. Po ukončení studia mají absolventi velké a pestré možnosti. Jak vyplývá z ankety mezi absolventy i z veřejně publikovaných šetření a průzkumů, je o absolventy FIS v praxi velký a trvalý zájem.

Kód studijního programu (STUDPROG)

Kód studijního oboru (KKOV)

Název studijního oboru

Standardní doba studia v akademických rocích * Forma studia ** B

NM

D

35 FS

Studijní program Aplikovaná informatika B1802

1801R001

Informatika

3

P

B1802

6209R027

Podnikové informační systémy

3

P

M1802

1801T001

Informatika **

5

P

N1802

1802T005

Znalostní technologie

(2)

P

N1802

6209T015

Informační management

(2)

P

N1802

1802T018

Informační systémy a technologie

(2)

P

N1802

1802T028

Kognitivní informatika

(2)

P

P1802

1801T001

Informatika

3

P, K, A

Studijní program Kvantitativní metody v ekonomice B6207

6207R013

Statistika a ekonometrie

3

P

B6207

6207R006

Matematické metody v ekonomice

3

P

B6207

6207R016

Statistické metody v ekonomii

3

P

B6207

6207R020

Sociálně-ekonomická demografie

3

P

M6207

6207T006

Matematické metody v ekonomice **

5

P

M6207

6207T010

Statistické a pojistné inženýrství **

5

P

N6207

6207T002

Ekonometrie a operační výzkum

(2)

P

N6207

6207T011

Statisticko-pojistné inženýrství

(2)

P

P6207

6207V002

Ekonometrie a operační výzkum

3

P, K, A

P6207

6207V012

Statistika

3

P, K, A

Vysvětlivky: Studijní obory označené písmenem A jsou uskutečňovány i v anglickém jazyce. Studijní obory označené písmenem P jsou uskutečňovány v prezenční formě studia, studijní obory označené písmenem K jsou uskutečňovány v kombinované formě studia. * Čísla v závorkách označují standardní dobu studia v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program. ** Studijní obor není otevřen pro nové studenty, na tento obor se již studenti nepřijímají.

36

Součástí magisterského programu je i studium vedlejší specializace. Je to způsob, jak obohatit pohled odborníka v úzké specializaci a zvýšit možnosti uplatnění na pracovním trhu. Studium vedlejší specializace je zakončeno státní zkouškou, takže tím student získává kvalifikaci v dalším oboru. Vedlejší specializaci si student může zvolit z nabídky všech fakult VŠE. FIS nabízí tyto vedlejší specializace: Analýzy sociálně ekonomických dat, Demografie a sociální analýza, Informatika v podnikání, Inteligentní systémy, Kvantitativní metody v managementu, Orientace v informační společnosti, Pojistné inženýrství, Prezentace informací a komunikace. Každoročně je při příležitosti promocí v rámci celé VŠE realizována mezi absolventy anketa, jejímž cílem je především zjistit, jaký je podíl absolventů, kteří již vědí, kde budou zaměstnáni, a rovněž získat určité údaje o zaměstnavatelích. V roce 2010 z ankety vyplynulo, že svého budoucího zaměstnavatele znalo již v okamžiku promoce 68,6 % absolventů (na VŠE 73,1 %). Většina zbývajících dosud zaměstnání nehledala, převážně buď z důvodu mateřství, cesty do zahraničí, nebo probíhajícího studia na jiné vysoké škole. Ve studiu pokračuje 5 % absolventů (na VŠE 3,7 %), 17,2 % zatím nenalezlo zaměstnání (na VŠE 16,2 %). Celkově z průzkumu vyplývá velký zájem o absolventy FIS, zejména informatických oborů, jejich zapojení do praxe již při studiu a jejich setrvání na studovaném oboru v praxi. V těchto bodech jsou informatické obory na čelných místech na VŠE.

Současnost

Z jiných výzkumů vyplývá, že absolventi FIS mají ve srovnání s absolventy jiných vysokých škol i absolventy VŠE velmi vysoké nástupní platy a rovněž jejich další mzdový vývoj je velice příznivý. Kromě stávajících studijních programů a oborů jsou na fakultě připravovány další nové obory, které reflektují změny poptávky studentů a zaměstnavatelů. V roce 2010 byl například akreditován bakalářský obor Multimédia v ekonomické praxi a navazující magisterský obor Ekonomická demografie, na začátku roku 2011 potom navazující magisterské obory Finanční inženýrství (společný obor s Fakultou financí a účetnictví) a Podniková informatika, jehož výuka bude probíhat distanční formou. Na fakultě zároveň trvale probíhá intenzívní proces inovace existujících studijních programů, oborů, specializací a předmětů, a to jak z hlediska aktualizace obsahové náplně výuky, tak i co do kreditní dotace a struktury. Fakulta také působí ve vzdělávání dospělých. Jednak zabezpečuje informatické kurzy pro Univerzitu třetího věku, jednak pořádá kurzy pro odbornou veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání. Fakulta poskytuje možnost vzdělání i handicapovaným studentům. Využívá možností školy, kdy např. v hlavní budově VŠE byla z prostředků Pražské nadace pro podporu vysokého ekonomického školství vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben, včetně velmi nákladných výtahů. Podmínky přijímacích zkoušek zdravotně postižených jsou organizačně

3 551 3 248

3 173

upraveny právě tak, jako vlastní výuka a ubytování na kolejích. Podle názoru zdravotně postižených a handicapovaných studentů je péče ze strany VŠE zcela ojedinělá v porovnání s ostatními školami v ČR.

2 030 1 097 72

90

120

121

118

625

1 132

1 534 1 520

1 590

1 712 503 223 32

1992

1 137

1 328 1 074

954 590 364

Podíváme-li se do minulosti vědecké práce Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze, je tato práce neodmyslitelně spjata se jménem prof. Ing. Jana Ehlemana, CSc., který v devadesátých letech minulého století stál v čele výzkumných aktivit fakulty i z pozice prorektora pro vědecko-výzkumnou činnost VŠE. V počátku devadesátých letech byly zpracovávány dva vědecké úkoly VŠE na FIS. Jednalo se o úkoly Informační a modelová podpora transformace národního hospodářství (1992–1993) a Česká ekonomika v 90. letech – Poslání informačního managementu v řízení transformačního procesu mikrostrukturálních změn (1994 –1995). V návaznosti na tyto řešené

2 305

Stejně tak jako činnost pedagogická, patří nedílně k práci Fakulty informatiky a statistiky i vědecké aktivity. Fakulta je profilována jako pracoviště, jehož katedry jsou ve vědecké oblasti zaměřeny na práci s informacemi. Na jedné straně se jedná o informační technologie, informační management a znalostní systémy a na druhé straně vystupují oblasti matematicky orientované, zaměřené na modelování, metody zpracování a využívání informací, jako je statistika, demografie, ekonometrie a operační výzkum. Ve všech těchto oborech je FIS pracovištěm, které řeší grantové úkoly jak vědeckého zaměření, tak i projekty s bezprostřední praktickou aplikací pro organizace státní a veřejné správy, pro podnikatelský sektor nebo pro obecně prospěšné organizace.

2 301

Vědecko-výzkumná práce

1995

1998

2001

2004

2007

2010

Vývoj počtů studentů Fakulty informatiky a statistiky Bakalářské studium Magisterské a navazující magisterské studium Doktorské studium Studentů celkem

37

38

Grantů celkem nejvýznamnější poskytovatelé: Grantová agentura ČR Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR

úkoly obdržela FIS vědecký záměr Systémová integrace a informační management (1998–2004). Jádro tohoto záměru bylo řešeno na katedrách informatiky. V dalším vývoji vědecko-výzkumné práce hraje významnou úlohu vědecký záměr Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování, který fakulta získala na roky 2007–2013. Zde leží těžiště záměru na vědecko-výzkumných kapacitách kateder s větším zaměřením na exaktní vědy, tj. na katedře statistiky a pravděpodobnosti a na katedře informačního a znalostního inženýrství. Kromě vědeckých záměrů nebo vědeckých úkolů patří mezi tradiční oblasti vědecké práce zpracování vědeckých grantů, získaných v soutěži Grantové agentury České republiky. Vědecké granty ovšem fakulta získávala i z jiných zdrojů. Ať už se jednalo o vědecké granty MŠMT, nebo přímo ze zdrojů Evropské unie. V uplynulých deseti letech zpracovávali zaměstnanci fakulty granty, uvedené v grafu.

25 23

23 22

21

21 18

17

Současnost

18

17

18

18

17

16 15 13

13

11 9

5

5

4 2

V roce 2009 byly přijaty hlavní osy vědecko-výzkumné práce FIS na další období. Tyto osy jsou v současné době zapracovány do dlouhodobé strategie rozvoje fakulty.

22

2001

2002

2003

2

2004

2005

1

2006

2

2

2007

2008

3

3

2009

2010

Jedná se o následující hlavní směry rozvoje vědecko-výzkumné práce: ● inovace a konkurenceschopnost české ekonomiky, ● lidské zdroje, ● měření podnikové výkonnosti, ● modelování ekonomických procesů. Kromě řešení grantových úkolů je nedílnou součástí vědecké práce i prezentace dosažených výsledků v podobě knižních monografií, článků v odborných a vědeckých časopisech a na vědeckých konferencích. Práce v oblasti mezinárodních konferencí patří mezi silné stránky fakulty. FIS je spolupořadatelem nebo pořadatelem celkem 12 mezinárodních konferencí. Mezi ně patří například největší informatická konference v České republice Systémová integrace (pořádá katedra informačních technologií) nebo dvě konference (Matematické metody v ekonomii – pořádá katedra ekonometrie, Interdisciplinary Information Management Talks – pořádá katedra systémové analýzy), které jsou indexovány v mezinárodní databázi Conference Proceedings Citation Index. V oblasti statistických metod jsou hlavními představiteli konferenčních aktivit např. konference Applications of Mathematics and Statistics in Economy, Mezinárodní statisticko-ekonomické dny, Reprodukce lidského kapitálu – Vzájemné vazby a souvislosti, International Symposium on Forecasting a další. Další platformou pro prezentaci výsledků vědecké práce jsou publikace v časopisech. Na vrcholu pomyslné pyramidy kvalitních publikací stojí články, uveřejněné v tzv. časopisech s impakt faktorem. V této prestižní oblasti

drží nejvýše standartu fakulty katedra statistiky a pravděpodobnosti, která za uplynulých deset let publikovala celkem 38 článků, následovaná katedrou ekonometrie s 31 příspěvky. Celkem publikovali pracovníci fakulty 104 článků v časopisech s impakt faktorem. Nedílnou součástí vědecko-výzkumné práce FIS je práce s mladými vědeckými pracovníky ve formě doktorského studia. To probíhá na fakultě v rámci tří oborů: Ekonometrie a operační výzkum, Informatika a Statistika. Mezi akce s dlouhou tradicí patří pravidelné vědecké semináře doktorandů FIS, na kterých studenti doktorského studia představují svoje výstupy z vědecké činnosti. Seminář je rozčleněn do sekcí podle oborů doktorského studia na FIS. V každé kategorii jsou odměňovány nejlepší přednesené příspěvky na prvních třech místech. Ve všech oborech doktorského studia vychovávají přední odborníci novou nastupující generaci vědců, kterou zapojují do svých výzkumných projektů. Výsledkem jejich spolupráce je nejen kvalitní vědecká publikační činnost, ale také zajištění dlouhodobé kontinuity vědecké práce na fakultě.

39

40

O katedrách

41

Katedra demografie

Katedra ekonometrie

Katedra informačního a znalostního inženýrství

Katedra matematiky

Katedra ekonomické statistiky

Katedra statistiky a pravděpodobnosti

Katedra informačních technologií

Katedra systémové analýzy

Pedagogická i vědecko-výzkumná činnost se odehrává především na osmi odborných katedrách. Katedry jsou zaměřené na informační systémy, statistické, ekonomerické a další matematické metody aplikované ve všech oblastech hospodářského života.

44

Katedra demografie Katedra demografie byla založena z iniciativy prof. Roubíčka v r. 1990. Jejím prvním vedoucím byl od jejího vzniku do roku 1995 právě prof. Ing. Vladimír Roubíček, CSc. (1930–2005), poté doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. (1946–2009), který se stal v roce 2006 prorektorem pro pedagogiku Vysoké školy ekonomické, a vedením katedry byla pověřena doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., která zůstala vedoucí katedry i po úmrtí F. Koschina. V pedagogické oblasti si katedra demografie klade za cíl zejména seznamovat posluchače se současným demografickým vývojem, s jeho logikou i důsledky, a samozřejmě i s teorií, která je nezbytným předpokladem pro pochopení současného demografického vývoje. Od školního roku 2007/2008 v rámci studijního programu Kvantitativní metody v ekonomice otevřela katedra demografie nový bakalářský studijní obor Sociálně-ekonomická demografie. Od školního roku 2011/2012 bude nově otevřen navazující magisterský obor Ekonomická demografie. Zájemcům z ostatních fakult nabízí katedra vedlejší specializaci Demografie a sociální analýza. Katedra demografie Vysoké školy ekonomické se zapojuje také do vědeckovýzkumné práce. Jmenovitě jen několik posledních grantů, které zde byly úspěšně dokončeny. V roce 1999 ukončila práci na grantu Grantové agentury ČR Úmrtnost v českých zemích v 90. letech, v roce 2001 na dalším grantu Grantové agentury ČR Plodnost v českých zemích v 90. letech a na grantu výzkumného grantového programu GRACES Stárnutí obyvatelstva

O katedrách

a penzijní systémy v zemích Evropské unie. V roce 2004 úspěšně ukončila práci na grantu Grantové agentury ČR Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? V současné době se její členové společně podílejí na dlouhodobém projektu Reprodukce lidského kapitálu financovaném MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II. V rámci tohoto grantu je každoročně pořádána na Vysoké škole ekonomické mezinárodní konference s názvem Reprodukce lidského kapitálu – vzájemné vazby a souvislosti, které se zúčastňují zájemci o danou problematiku z různých oborů i pracovišť ČR i ze zahraničí. V posledních letech byla na katedře demografie zpracována řada demografických prognóz, jako příklad uvádíme prognózy vývoje předpokládaného počtu žáků základních škol pro Prahu 7, Prahu 4, Prahu – Šeberov, Prahu 6, zpracována byla také prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové. Všichni členové katedry demografie byli či jsou aktivními členy České demografické společnosti (dříve Československé demografické společnosti). Vladimír Roubíček působil řadu let jako místopředseda ČSDS/ČDS, také Felix Koschin byl místopředsedou, Zdeněk Pavlík byl předsedou a čestným předsedou ČSDS/ČDS, Jitka Langhamrová byla řadu let hospodářkou ČSDS/ ČDS a v současné době je místopředsedkyní. Členové katedry demografie se také aktivně podíleli či podílejí na práci v redakční radě časopisu Demografie. Řada z nich byla či je členy redakční

rady. Jmenovitě to byli prof. Vladimír Roubíček, doc. Felix Koschin, dnes jimi jsou prof. Zdeněk Pavlík a doc. Jitka Langhamrová. Katedra kooperuje i s řadou odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce, konzultacích nebo vedení bakalářských a diplomových prací. Uveďme alespoň prof. Ing. Josefa Koubka, CSc., doc. Ladislava Průšu, CSc., Ing. Bohdanu Holou, Ing. Jakuba Hrkala, Ing. Petru Kuncovou, Ing. Mgr. Martinu Miskolczi. Trvale s katedrou spolupracuje Ing. Libor Svoboda, kvestor Vysoké školy ekonomické, který se již dlouhou dobu podílí na pedagogické práci a vede semináře a cvičení ze základních demografických kurzů. Katedra demografie také úzce spolupracuje s médii, poskytuje řadu komentářů k demografickému vývoji a jeho dopadům např. pro Českou televizi, televizi Nova, Český rozhlas, Lidové noviny či regionální tisk.

Fotografie katedry Zleva: RNDr. Markéta Pechholdová, Ph.D., RNDr. Tomáš Fiala, CSc., doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., RNDr. Eva Kačerová, prof. Ing. Zdeněk Pavlík, DrSc., doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., Ing. Mgr. Martina Miskolczi, Dana Zachariášová (sekretariát)

45

46

Katedra ekonometrie Zakladatelem a prvním vedoucím katedry, která vznikla v roce 1960 pod názvem katedra vědeckého programování, byl prof. Ing. Benedikt Korda, DrSc. (1914 –2010). Nosnými předměty katedry byly zpočátku lineární programování a strukturní analýza. Později, s rozvojem ekonometrických metod, byly pěstovány i další disciplíny operačního výzkumu, jako např. modely optimalizace zásob, teorie hromadné obsluhy a obnovy, síťová analýza, dynamické a nelineární programování, teorie her a simulační modely. Současný název má katedra od roku 1967. Po emigraci prof. Benedikta Kordy v roce 1968 převzal vedení katedry ekonometrie prof. Ing. Jaromír Walter, CSc. (1923–2001), který kladl důraz zejména na výzkumnou a publikační činnost členů katedry a na získání zahraničních zkušeností mladých pracovníků. V 80. a 90. letech minulého století působili ve vedení katedry prof. RNDr. Miroslav Maňas, CSc. (*1934) a prof. RNDr. Josef Lauber, CSc. (1943–1999). Od roku 1999 do současnosti je vedoucím katedry ekonometrie prof. Ing. Josef Jablonský, CSc. (*1955). Katedra má v současné době 16 členů. V oblasti pedagogiky garantuje katedra ekonometrie bakalářský studijní obor Matematické metody v ekonomii (MME), spolugarantuje bakalářský obor Statistika a ekonometrie (SE) a dále garantuje navazující magisterský obor Ekonometrie a operační výzkum (EOV). Uvedené obory mají již dlouhou tradici a bezprostředně navazují na studijní obor Ekonomicko-matematické výpočty, zřízený již v roce 1960 a později přejmenovaný právě na Matematické metody v ekonomii. Do obou bakalářských studijních oborů MME a SE se přijímá do prvního ročníku

O katedrách

60 studentů, magisterský obor EOV každoročně úspěšně dokončuje kolem 40 absolventů. Katedra ekonometrie garantuje také doktorský studijní obor Ekonometrie a operační výzkum, ve kterém každoročně studuje v prezenční formě kolem deseti studentů. Katedra dále nabízí studentům jiných magisterských oborů možnost studovat vedlejší specializaci Kvantitativní metody v managementu. Kromě výuky na vlastních oborech zabezpečuje katedra ekonometrie i výuku předmětů pro jiné fakulty VŠE – nejdůležitější z hlediska objemu výuky jsou předměty Operační výzkum, který je povinný pro studenty Fakulty podnikohospodářské, Kvantitativní management pro obor Informatika na Fakultě informatiky a statistiky a Základy ekonometrie pro vybrané obory Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví. Pracovníci katedry ekonometrie jsou dlouhodobě úspěšní při získávání a řešení výzkumných projektů Grantové agentury ČR i projektů financovaných z dalších zdrojů. V současnosti jde například o projekty: Ekonometrická analýza očekávaných vlivů EU a EMU na vnější ekonomické vztahy ČR (řešitel prof. Hušek), Modely hodnocení efektivnosti a výkonnosti rozhodovacích jednotek a jejich aplikace (prof. Jablonský), Optimalizační modely ve výrobě a dopravě (prof. Pelikán), Revenue management – modely a analýzy (prof. Fiala) a Finanacing and Resource Allocation in Mental Health Care in Central and Eastern Europe (doc. Dlouhý). Většina členů katedry ekonometrie je členy České společnosti pro operační výzkum (ČSOV) či České ekonometrické společnosti. Někteří z nich dlouhodobě

působí ve vedení obou společností. Ve spolupráci s uvedenými odbornými společnostmi se katedra každoročně podílí na pořádání pravidelné mezinárodní konference Mathematical Methods in Economics, která bude mít v roce 2011 již 29. ročník a pravidelně se jí účastní více než stovka domácích i zahraničních odborníků. V roce 2007 organizovala katedra ve spolupráci s ČSOV a VŠE 22. ročník Evropské konference operačního výzkumu, která měla přes dva tisíce účastníků. Byla to největší událost v historii operačního výzkumu v České republice a jedna z největších konferencí operačního výzkumu v Evropě vůbec. Absolventi studijních oborů pod gescí katedry ekonometrie se vždy velmi dobře uplatňují v praktickém životě, neboť kromě ekonomických znalostí ovládají exaktní matematicko-analytické nástroje a přístupy při řešení konkrétních ekonomických úloh a dovedou aktivně využívat nejnovější softwarové produkty pro jejich analýzu. Z významných absolventů lze jmenovat například bývalého ministra Vladimíra Dlouhého, viceprezidentku Eurostatu Marii Bohatou nebo guvernéra ČNB Miroslava Singera.

Fotografie katedry První řada zleva: Ing. Ondřej Čížek, Mgr. Jana Kalčevová, Ph.D., Ing. Martina Kuncová, Ph.D., Ing. Lenka Flusserová, prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc., Ing. Tomáš Formánek, Ph.D., druhá řada: Ing. Václav Školuda (DS), Ing. Miroslav Rada (DS), Ing. Martina Zouharová (DS), Ing. Jan Fábry, Ph.D., Ing. Veronika Skočdopolová (DS), doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc., Ing. Václav Kořenář, CSc., třetí řada: Ing. Jan Zouhar, Ph.D., RNDr. Ing. Michal Černý, Ph.D., Ing. Marika Křepelová (DS), Mgr. Irena Šindelářová, Ph.D., prof. RNDr. Václava Pánková, CSc., prof. Ing. Josef Jablonský, CSc., prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA, čtvrtá řada: Ing. Adam Borovička (DS), Ing. Tereza Suchánková (DS), Ing. Dalibor Nečas (DS), Marcela Vojáčková (sekretariát), prof. Ing. Roman Hušek, CSc., pátá řada: Ing. Petr Mynařík (DS), Ing. Karel Charvát (DS), Ing. Peter Princ (DS), Ing. Roman Černohous (DS)

47

48

Katedra ekonomické statistiky Ekonomická statistika se jako relativně samostatná disciplína postupně rozvíjela v rámci výuky specializovaných předmětů na katedře statistiky již od vzniku této katedry v roce 1952. Jejími průkopníky byli především doc. Ing. Josef Kašpar, CSc. (1929–1968), později pak prof. Ing. Jaroslav Jílek, CSc. (1931–2007) a prof. Milan Matějka (*1938). Samostatná katedra ekonomické statistiky vznikla v souvislosti s reorganizací VŠE v roce 1990 a jejím prvním vedoucím se stal doc. Ing. Eduard Souček, CSc. (*1935), dlouholetým vedoucím katedry (1990–2006) byl pozdější rektor a děkan prof. Ing. Jan Seger, CSc. (*1938). V letech 2006 –2008 byla vedením katedry pověřena její dlouholetá členka a spoluautorka řady učebních pomůcek doc. Ing. Jiřina Moravová, CSc. (*1932), od září 2008 katedru vede doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. (*1978), který v letech 2006–2010 působil jako proděkan FIS pro vědu a výzkum a od roku 2010 je prorektorem VŠE pro strategii. Od jara 2008 dochází k výraznému navýšení počtu interních doktorandů katedry, kteří vedle svého působení na katedře působí nejčastěji ve státní správě (Český statistický úřad, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo financí ČR, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., Česká informační agentura životního prostředí), ale i v soukromém sektoru (Trexima, s.r.o., Honoris Finance, a.s.) či dlouhodobě v zahraničí (Evropská centrální banka, Eurostat). V letech 2002–2003 na katedře vyučoval i Ing. Jan Fischer, CSc. (*1951), tehdejší vedoucí výzkumných pracovišť FIS, pozdější předseda Českého statistického úřadu (2003–2009), předseda vlády ČR (2009–2010) a viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (od 2010).

O katedrách

Pedagogická činnost. Členové a doktorandi katedry ekonomické statistiky zajišťují výuku povinných a volitelných kurzů zejména v oblasti hospodářské a sociální statistiky a národního účetnictví. Katedra ekonomické statistiky svým studentům nabízí řadu předmětů. Od roku 2011 jsou vybrané kurzy vyučovány i v anglickém jazyce, jak pro studenty českých studijních programů, tak pro studenty výměnných programů a studenty prestižního studijního programu CESP. Katedra ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze se po celých 20 let své existence výrazně zapojuje do vědecko-výzkumné činnosti, v posledních letech již vědecko-výzkumná činnost katedry nad činností pedagogickou výrazně převažuje; ostatně i většina obhájených diplomových prací vznikla jako součást řešení vědecko-výzkumného projektu katedry. Z významných projektů řešených na katedře uveďme granty GA ČR Kapitálové služby v národním účetnictví a jejich dopad na HDP České republiky (2007–2009) a Historické časové řady HDP České republiky (2010 –2012), či řadu grantů Interní grantové agentury VŠE a Interní grantové soutěže VŠE věnovaných sociálně-ekonomickým aspektům rozvoje české společnosti a možnostem jeho měření. Někteří pracovníci jsou zapojeni do řešení výzkumného záměru FIS a podílejí se i na řešení grantů a vědeckých projektů jiných kateder, fakult a institucí. V rámci vědecko-výzkumné činnosti se pracovníci katedry věnují teoretickým možnostem zdokonalení systému národních účtů (zejména v oblasti

kapitálových služeb), otázkám odhadu souhrnné produktivity, zdokonalením statistiky příjmů a životních podmínek či souvislostem demografického a ekonomického vývoje. Katedra ekonomické statistiky se významně podílí na pořadatelství mezinárodních konferencí v ČR, např. European Survey Research Association Conference (2007), Quantitative Methods in Social Science (2007), Application of Mathematics and Statistics in Ekonomy, International Conference on Robust Statistics (2010), International Symposium on Forecasting (2011), International Workshop on Statistical Modeling (2012). Katedra ekonomické statistiky spolupracuje s řadou vládních i nevládních institucí, vedle rozsáhlé spolupráce s Českým statistickým úřadem jmenujme např. tvorbu makroekonomických prognóz a výhledů pro Českou informační agenturu životního prostředí (CENIA). Řada členů katedry úzce spolupracuje s Českým statistickým úřadem, kde se kromě konzultační činnosti v uvedených oblastech podílejí i na zajištění výuky v rámci postgraduálního specializovaného statistického studia. Členové katedry jsou aktivními členy řady vědeckých a akademických rad, redakčních rad i odborných společností.

Fotografie katedry První řada zleva: Ing. Kateřina Duspivová (DS), Ing. Věra Jeřábková (DS), Ing. Ludmila Petkovová (DS), Ing. Lenka Hudrlíková (DS), prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., Ing. Kristýna Vltavská (DS), druhá řada: Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D., doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., Ing. Petr Musil (DS), Ing. Petr Mazouch, Ph.D., Ing. Jaroslav Zbranek (DS), Mgr. Ing. Martin Zelený, Ph.D.

49

50

Katedra informačního a znalostního inženýrství Katedra informačního a znalostního inženýrství (KIZI) byla založena v roce 1990 jako nástupce katedry vědeckotechnických informací (KVTI). KVTI vznikla v roce 1982 na tehdejší Fakultě řízení úsilím prof. Ing. Stanislava Jireše, CSc. Katedra byla početně malá, ale garantovala samostatný studijní obor Vědeckotechnické informace. Hlavní směry vědecko-výzkumného i pedagogického působení KVTI směřovaly jednak do tradičních informačních věd a do oblasti automatizace zpracování odborných informací, jednak do nově se formující oblasti zaměřené na práci se znalostmi (umělá inteligence, expertní systémy, inteligentní analýzy dat apod.). Katedra za krátkou dobu své existence vychovala desítky absolventů (počínaje rokem 1986). V roce 1990 v době formování FIS se KVTI přerodila na KIZI. Prvním vedoucím transformované katedry se stal doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc., který katedru vedl až do roku 1992, kdy se stal prorektorem VŠE pro rozvoj a informační systémy. Katedru po něm převzal doc. PhDr. Petr Jirků, CSc., který ji pak vedl do roku 1995, kdy se stal vedoucím katedry logiky na FF UK. Od roku 1995 je vedoucím katedry doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc. Těžiště zaměření katedry se odvíjí od historických tradic katedry a tkví zejména v těchto oblastech: dobývání znalostí z databází (data mining), zpracování přirozeného jazyka, dobývání znalostí z webu (web mining), sémantický web, digitální knihovny, fuzzy systémy, bezpečnost internetu a šifrování aj. KIZI se v pedagogické činnosti od počátku své existence spolupodílí na zabezpečení studijního oboru Informatika v rámci bakalářského stupně studia

O katedrách

(společně s katedrami informačních technologií a systémové analýzy). V rámci navazujícího magisterského studia od roku 1990 garantovala hlavní specializaci Informační a znalostní inženýrství, která byla po přechodu na kreditní systém ECTS transformována na Znalostní technologie. Studium je založeno na komplexním pochopení práce se znalostmi s využitím moderních softwarových nástrojů nejen v praktické rovině, ale také s nezbytnými teoretickými základy. Studenti jsou seznamováni nejen se základy umělé inteligence, s teorií informace a inference, s principy inteligentních systémů, ale také s dobýváním znalostí z databází či webu. V rámci vedlejších specializaci je katedra garantem specializace Inteligentní systémy. Podílí se rovněž na výchově doktorandů oboru Informatika. Někteří úspěšní doktorandi katedry obdrželi v uplynulých letech ocenění Hlávkovy nadace (Ing. Zamazal, Ing. Ralbovský a Ing. Kliegr). KIZI je velmi aktivní v zapojení do vědecko-výzkumných projektů. Každoročně jsou na katedře řešeny 2–3 projekty GA ČR. Významná část členů katedry se podílela v letech 1999 –2004 na řešení vědeckovýzkumného záměru Metody exploatace informačních zdrojů a rovněž tak na aktuálně řešeném záměru Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování (2007–2013). Od roku 2000 byla katedra také velmi úspěšná při zapojení do evropských projektů. V 5. rámcovém programu byl spoluřešen v letech 2000–2005 projekt Data Mining and Decision Support for Business Competitiveness: A European Virtual Enterprise. V 6. rámcovém programu byla katedra v letech 2004–2007 spoluřešitelem projektu Knowledge Web – ‚Realizing the Semantic Web‘, Network of Excellence, v letech 2005 –2006 projektu M-CAST: Multilingual

Content Aggregation System based on TRUST Search Engine, v letech 2006 –2008 projektu K-Space: Knowledge Space of Semantic Inference for Automatic Annotation and Retrieval of Multimedia Content, v letech 2006–2007 projektu MediEQ: Quality Labeling of Medical Web Content using Multilingual Information Extraction, v letech 2006 –2011 projektu KP-Lab: Knowledge-Practices Laboratory. V rámci 7. rámcového programu je katedra v letech 2008 –2011 ad-hoc partnerem v projektu PetaMedia – ,P2P Tagged Media‘, Network of Excellence, v letech 2010 – 2012 je katedra spoluředitelem projektu Enhancing the Multilingual Web. Členové katedry jsou každoročně členy programových výborů mnoha mezinárodních konferencí z oblasti dobývání znalostí z databází, business inteligence, sémantického webu, ontologického inženýrství apod.; rovněž jsou členy redakčních rad renomovaných odborných časopisů, jako jsou např. Kybernetika, Intelligent Data Analysis a International Journal of Data Mining, Modelling and Management. KIZI je spoluorganizátorem každoroční konference Znalosti, jejímž cílem je utváření platformy pro komunikaci mezi výzkumem a praxí v oblastech získávání, zpracovávání, zpřístupňování a správy znalostí. Konference má významné místo v česko-slovenské odborné komunitě a v roce 2011 se konal již desátý ročník.

Fotografie katedry První řada zleva: RNDr. Radomír Palovský, CSc., doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc., doc. PhDr. Petr Jirků, CSc., druhá řada: doc. Ing. Vojtěch Svátek, Dr., Ing. Ondřej Zamazal, Ph.D., prof. Ing. Petr Berka, CSc., třetí řada: doc. RNDr. Jiřina Vejnarová, CSc., doc. RNDr. Petr Strossa, CSc., doc. RNDr. Jan Rauch, CSc., čtvrtá řada: Ing. Tomáš Kliegr, doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc., PhDr. Otakar Pinkas

51

52

Katedra informačních technologií V roce 1959 byla na Vysoké škole ekonomické zřízena katedra výpočetní a organizační techniky (KVOT ), která začala připravovat výuku v této oblasti pro jednotlivé studijní obory VŠE a také pro vlastní studijní obor Mechanizace a automatizace řídicích prací (MAŘP). V souvislosti s nástupem systémových disciplín a s budováním automatizovaných systémů řízení v národním hospodářství byla v roce 1973 vytvořena katedra automatizovaných systémů řízení (KASŘ), která na VŠE, nejprve na Fakultě národohospodářské a později na Fakultě řízení, existovala do roku 1990. V letech 1973 –1986 ji vedl prof. Ing. Stanislav Adamec, CSc., a v letech 1986 –1990 doc. Ing. Jan Pour, CSc. Katedra garantovala studijní obor Automatizované systémy řízení v ekonomice (ASŘE). Ve skladbě odborných předmětů tohoto oboru byla věnována vyvážená pozornost jak oblasti programování (operačním systémům, programovacím jazykům a metodám programování), tak otázkám projektování systémů (metodám projektování, interaktivním systémům, organizaci a řízení ekonomických systémů).

na aplikovanou informatiku. Pedagogický a vědecký sbor tvoří 5 profesorů, 5 docentů, 17 odborných asistentů, 58 doktorandů a řada externích spolupracovníků – expertů z praxe. Základním cílem KIT je výchova špičkových odborníků a vědecká činnost zaměřená na aplikaci informačních technologií. Od tohoto cíle se odvíjí celá řada aktivit v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu.

Při reorganizaci celé školy v roce 1990 se katedra automatizovaných systémů řízení rozdělila na dvě katedry, a to na katedru informačních technologií (KIT ), jejímž vedoucím se stal prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc., a na katedru systémové analýzy (KSA) s vedoucím prof. Ing. Janem Ehlemanem, CSc. Obě katedry pak společně s katedrou informačního a znalostního inženýrství vytvořily v rámci nového kreditního systému výuky obor Informatika. Všechny tři katedry patřily v roce 1991 k zakladatelům Fakulty informatiky a statistiky.

V oblasti vzdělávání KIT garantuje výuku ve studijním programu Aplikovaná informatika. Výuka programu je strukturována do tří stupňů. Bakalářský obor Informatika – vyučovaný společně s katedrou systémové analýzy a s katedrou informačního a znalostního inženýrství – vybavuje studenty takovými znalostmi a dovednostmi, se kterými mohou získat jak dobré uplatnění v praxi (např. na pozici vývojář, analytik, správce aplikací a IT infrastruktury), tak pokračovat na navazujícím magisterském stupni studia.

Katedra informačních technologií Vysoké školy ekonomické patří v České republice mezi přední vědecko-pedagogická pracoviště zaměřená

Pro navazující magisterský stupeň studia KIT nabízí studentům dva obory. Prvním je obor Informační systémy a technologie, který připravuje specialisty

O katedrách

53

v oblasti informatiky, jako jsou byznys analytik, byznys konzultant, architekt IS/ICT, manažer vývoje aplikací, systémový integrátor, manažer projektu, manažer provozu, manažer podnikového informačního systému a obchodník s produkty a službami IS/ICT. Pro všechny uvedené profese jsou absolventi vybaveni jak kvalitním teoretickým zázemím, tak základními praktickými zkušenostmi. Druhým oborem je Kognitivní informatika, jejímž cílem je připravovat interdisciplinárně vzdělané odborníky, kteří se uplatní v oblasti administrativního i ekonomického řízení. Na magisterské studium mohou nejlepší studenti navázat doktorským studiem na oboru Informatika. J. Voříšek na konferenci Systémová integrace 2005

Obory garantované a vyučované KIT patří co do počtu studentů mezi největší obory zaměřené na informatiku v České republice. Obsah vyučovaných předmětů je průběžně konfrontován s požadavky praxe, konzultován se zástupci nejvýznamnějších zaměstnavatelů (Accenture, HP, IBM, McKinsey, Microsoft, SAP a další) a zástupci oborových sdružení a společností (ČSSI, ICT Unie, CACIO). Absolventi KIT patří v praxi dlouhodobě mezi nejlépe honorované pracovníky ze všech absolventů vysokých škol (viz http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info).

54

Vědecká práce katedry je orientována na tvorbu metodik vývoje, provozu a řízení informačních systémů. Vyvíjené metodiky jsou ověřovány na projektech v praxi ve spolupráci s řadou významných tuzemských i zahraničních společností. Knihy, jejichž autory jsou členové katedry, jsou základní literaturou na řadě vysokých škol v ČR. Členové katedry aktivně působí v řadě národních i nadnárodních odborných a standardizačních organizací – ČSSI, SSSI, FITPRO, IFIP, IRMA, ISO. Vědecká práce katedry má pozitivní výsledky i v řadě získaných a úspěšně obhájených grantových projektů financovaných z prostředků MŠMT, FRVŠ, GA ČR, OPVK, ESF.

Konference Systémová integrace 2005

O katedrách

Katedra informačních technologií byla v roce 1994 spoluzakladatelem České společnosti pro systémovou integraci (ČSSI). ČSSI je odbornou společností sdružující dodavatele informačních technologií a informačních služeb, konzultační firmy, organizace využívající tyto technologie a služby a v neposlední řadě vysoké školy a univerzity s odpovídajícím zaměřením. Od roku 1997 je prezidentem ČSSI prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. KIT se ve spolupráci s ČSSI podílí na programové a organizační přípravě mezinárodní konference Systémová integrace. Konference má již osmnáctiletou tradici a v daném oboru se jedná o jednu z největších akcí s průměrným počtem 400 účastníků – odborníků z oblasti IS/ICT. KIT se podílí od roku 1994 na vydávání časopisu Systémová integrace [ISSN 18042716 (online), ISSN 1210-9479 (print)]. V roce 2009 byl časopis zařazen do uznávaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice, který byl zřízen Radou pro výzkum, vývoj a inovace při MŠMT. Šéfredaktorem časopisu Systémová integrace je

doc. Ing. Jan Pour, CSc. (http://www.cssi.cz/cssi/systemova-integrace). Dalším časopisem, na jehož vydávání se členové KIT podílejí, je Journal of Systems Integration, který vychází v angličtině. Časopis je vydáván on-line čtyřikrát ročně, v lednu 2011 zahájil svůj druhý ročník. Odbornou úrovní i dodržováním předepsaných pravidel od Thomson Reuters je snahou vydavatelů dosáhnout nenulového impakt faktoru. Šéfredaktorem je prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc. (http://www.si-journal.org). V roce 2010 a 2011 se pracovníci KIT – prof. Voříšek a doc. Novotný – zapojili do práce pracovní skupiny pro konkurenceschopnost České republiky Národní ekonomické rady vlády (NERV). Výsledkem činnosti této pracovní skupiny byl návrh opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti informačních technologií a vzdělání.

Fotografie katedry První řada zleva: Ing. Jana Fortinová, Ing. Jarmila Pavlíčková, RNDr. Helena Palovská, Ph.D., Ing. Renáta Kunstová, Ph.D., doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D., Ing. Zuzana Šedivá, Ing. Libor Gála, druhá řada: Ing. Drahomír Chocholatý, M.B.A., Ing. Dušan Chlapek, Ph.D., prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc., Ing. Zdena Marešová, Ing. Helena Benáčanová, CSc., třetí řada: prof. Ing. Václav Řepa, CSc., Ing. Luboš Pavlíček, prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc., Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D., Ing. Rudolf Pecinovský, CSc., čtvrtá řada: doc. Ing. Jan Pour, CSc., Ing. Michal Šebesta, prof. Ing. Jaroslav Jandoš, CSc., RNDr. Vladimír Tichý, prof. Ing. Josef Basl, CSc.

55

56

Katedra matematiky Katedra matematiky vznikla v roce 1952 jako součást Hospodářské fakulty Vysoké školy politických a hospodářských nauk. Jejím prvním vedoucím byl doc. Ferdinand Veselý. 1. září 1953 vznikla Vysoká škola ekonomická v Praze z Hospodářské fakulty VŠPHN a Fakulty ekonomického inženýrství ČVUT. V letech 1953 –1959 byla katedra součástí Fakulty statistiky. V roce 1958 zemřel vedoucí katedry doc. Veselý a novým vedoucím katedry byl jmenován odborný asistent Rudolf Rychlý. Při reorganizaci VŠE v roce 1959 přešla katedra matematiky na Fakultu výrobně ekonomickou, kde setrvala do roku 1970. V roce 1968 byl odvolán vedoucí katedry R. Rychlý a jmenován (tehdy doc.) RNDr. Zdeněk Horský, který v této funkci působil do roku 1992. V roce 1991 se katedra matematiky stala součástí nově vzniklé Fakulty informatiky a statistiky a tou zůstává doposud. Převedení katedry na Fakultu informatiky a statistiky výrazně pomohlo zvýšit vědeckou a publikační činnost katedry. V roce 1992 se stal vedoucím katedry doc. RNDr. Jan Voříšek, CSc., v roce 1993 doc. RNDr. Miloš Kaňka, CSc., a v roce 2010 prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc. Pedagogická činnost katedry. V letech 1991 až 1993 byla na všech fakultách výuka dvousemestrální, v obsahu byl vynechán počet pravděpodobnosti. V roce 1993 přešla VŠE na kreditní systém, výuka matematiky probíhala do roku 2006 (na fakultách podnikohospodářské a národohospodářské do roku 2005) dva semestry v rozsahu 2 hodiny přednášek a 2 hodiny cvičení týdně a celý předmět byl zakončen bakalářskou zkouškou z matematiky. V letech 2005 a 2006 došlo k radikální redukci výuky matematiky na VŠE

O katedrách

v Praze v souvislosti s přechodem na ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System). Od roku 2005 na fakultách podnikohospodářské a národohospodářské a od roku 2006 na zbývajících fakultách byl rozsah výuky jeden semestr 2 hodiny přednášek a 2 hodiny cvičení týdně s tím, že předmět je ukončen zkouškou. Vědeckou a publikační činnost katedry lze rozdělit do tří okruhů. a) Učebnice a učební texty – od prvopočátku katedry její pracovníci vytvořili řadu skript a učebnic, které hrály a hrají dosud roli celostátních učebních textů pro ekonomické fakulty i ekonomické obory. b) Pedagogická vědecká činnost – někteří členové katedry byli členy komise pro matematiku na vysokých školách technických, ekonomických a zemědělských Jednoty československých matematiků a fyziků (JČSMF) a účastnili se řešení výzkumných úloh v rámci SPZV věnovaného výuce matematiky na vysokých školách. Dále se v rámci SPZV a v rámci grantů

věnovali pracovníci katedry výuce matematiky na středních a vysokých školách. Stejně tak se členové katedry podílejí na činnosti grantových komisí FRVŠ a GA ČR, rovněž vedou doktorandy v doktorském studiu. c) Vědecká a publikační činnost v matematice a statistice – v druhé polovině šedesátých let, v letech sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se část katedry věnovala geometrii. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se objevují další oblasti zkoumání: matematická analýza, teorie algoritmů, výpočtová složitost algoritmů, konstruktivní matematika, statistická kontrola jakosti a aplikace matematiky v ekonomii. Většina členů katedry byla a je členy JČSMF, popřípadě její nástupnické organizace Jednoty českých matematiků a fyziků, někteří jsou dále členy ČMS, ČSS, EMS a AMS.

Fotografie katedry První řada zleva: doc. RNDr. Slavomír Burýšek, CSc., doc. RNDr. Věra Burýšková, CSc., RNDr. Lada Eliášová, Mgr. Eva Zelinková, RNDr. Irena Sýkorová, druhá řada zleva: Ing. Nikola Kaspříková, Ph.D., RNDr. Jiří Nečas, prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc., Ing. Tomáš Zeithamer, Ph.D. Mgr. Eva Valentová, třetí řada zleva: doc. RNDr. Miloš Kaňka, CSc., RNDr. Hana Hladíková, Miroslava Bauerová (sekretariát), Miroslava Otavová, prom. mat., doc. RNDr. Jan Coufal, CSc., RNDr. Eva Ulrychová, doc. RNDr. Jiří Henzler, CSc., Mgr. Barbora Batíková, Ph.D.

57

58

Katedra statistiky a pravděpodobnosti Katedra vznikla na Fakultě národohospodářské na počátku akademického roku 1990/91 poté, co byla dosavadní katedra statistiky, jedna z nejstarších a nejpočetnějších na VŠE, rozdělena na tři. Vedle katedry statistiky a pravděpodobnosti, kam přešla většina pracovníků, tak vznikly i katedry ekonomické statistiky a demografie. Všichni učitelé zároveň prošli atestačním řízením. Prvním vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti byl jmenován doc. Ing. Petr Hebák, CSc. (od roku 1997 prof.), od roku 1992 vede katedru prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. (profesorem od roku 1999).

následujícího roku prof. Ing. Václav Čermák, DrSc. Prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., zemřel v roce 2005 (* 1931) a roku 2007 odešel na odpočinek po 55 letech práce na katedře prof. Ing. Ilja Novák, CSc. (1927–2009).

Pracovníci katedry se významně podíleli na celkové reformě VŠE v letech 1990 –1991. Jmenujme zejména doc. Ing. Jiřího Žváčka, CSc., který se jako prorektor v roce 1991 (předtím proděkan) zasloužil o reorganizaci VŠE do dnešních pěti (pražských) fakult a o zavedení kreditního systému studia, na našich vysokých školách dosud nevyzkoušeného. Velké zásluhy měl také prof. Ing. Jiří Likeš, DrSc., zvolený na podzim 1990 prvním předsedou Akademického senátu VŠE a následujícího roku děkanem nově vzniklé Fakulty informatiky a statistiky. Ing. Libor Svoboda (dnešní kvestor VŠE) byl v roce 1990 zvolen prvním předsedou akademického senátu Fakulty národohospodářské.

Na jejich místa nastoupili nově kvalifikovaní akademičtí pracovníci. Roku 1997 získal profesuru prof. Hebák. Na katedře pracuje již od roku 1962 a publikoval řadu významných prací zejména z oblasti bayesovské statistiky a vícerozměrných metod. O dva roky později získal profesorský dekret prof. Hindls, zabývající se širokou škálou statistických problémů, zejména prognózováním ekonomických časových řad a otázkami makroekonomických agregátů v národním účetnictví. Prof. Ing. Josef Arlt, CSc., se stal profesorem v roce 2007 na základě svého významného přínosu k rozvoji moderních metod modelování a prognózování časových řad. O rok později byla jmenována profesorkou prof. Ing. Hana Řezanková, CSc., rozvíjející úspěšně především metody analýzy kategoriálních dat a vícerozměrné metody, zejména shlukovou analýzu. Moderní metody matematické statistiky a pojistné matematiky rozvinul ve svých početných dílech prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc., jmenovaný profesorem v roce 1998. Na katedře pracoval do r. 2010, své hlavní působiště má na Matematicko-fyzikální fakultě UK.

V následujících letech čekala katedru postupná generační obměna. V říjnu 1991 utrpěl doc. Žváček těžký úraz, který mu zabránil pokračovat v práci. Brzy po svém druhém zvolení děkanem zemřel v roce 1994 prof. Likeš (1929–1994). Roku 1999 odešla z katedry prof. Ing. Jara Kaňoková, CSc. (1932–2006), v roce 2002 prof. Ing. Lubomír Cyhelský, DrSc. (vedl katedru statistiky v letech 1962–1990),

Kromě výše jmenovaných se habilitovala v roce 1995 doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc., na základě práce o prognózování časových řad. Roku 2001 obhájil svou habilitační práci o modelování časových řad akciových výnosů doc. Ing. Jiří Trešl, CSc. O rok později byl jmenován docentem za práci o modelech s přenosovou funkcí doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. Statistickými

O katedrách

metodami řízení jakosti se dlouhodobě zabývá doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. (docentkou jmenována roku 2004). S problematikou terénních průzkumů a analýzou kategoriálních dat se dlouhodobě úspěšně potýká doc. Ing. Iva Pecáková, CSc., která obhájila svou habilitační práci v roce 2005. V době vzniku katedry v létě 1990 zde pracovalo 25 vysokoškolských učitelů. Dnes, na počátku letního semestru 2011, má katedra 20 pracovníků, v tom 4 profesory, 5 docentů, 10 odborných asistentů a 1 asistenta. Z toho 6 učitelů nyní pracuje na katedře jen na částečný úvazek a dva další se věnují především svým vysokým akademickým funkcím. Průměrný věk činí 49,7 let (při výpočtu průměru byly hodnoty váženy velikostí úvazku). Vedoucím katedry je stále prof. Hindls (v letech 2001–2006 jej ve vedení zastupoval prof. Ing. Jan Seger, CSc., v letech 2006–2010 byl vedením katedry pověřen doc. RNDr. Luboš Marek, CSc.). Na řízení chodu katedry se podílejí i tři zástupkyně vedoucího: doc. Blatná, RNDr. Malá a prof. Řezanková. Funkci tajemníka katedry převzala od Ing. Prokopa Závodského, CSc. po 28 letech v roce 2006 Ing. Markéta Arltová, Ph.D. Katedra vlastní unikátní rozsáhlou knihovnu, obsahující tisíce knižních publikací i ročníků periodik z oboru statistiky a příbuzných disciplín, o jejíž budování se v uplynulých čtyřech desetiletích zasloužil Ing. Závodský. V současné době je knihovníkem Ing. Tomáš Löster. Katedra při výuce i vědecké činnosti úzce spolupracuje s katedrou ekonomické statistiky a také s katedrou demografie. Katedra je garantem výuky dvou bakalářských oborů: Statistické metody v ekonomii a Statistika a ekonometrie (společně s katedrou ekonometrie).

59

60

Významně se podílí i na výuce oboru Sociálně-ekonomická demografie. V navazujícím magisterském studiu garantuje katedra výuku oboru Statisticko-pojistné inženýrství, od roku 2010 je spolugarantem nového oboru Ekonomická demografie (s katedrou demografie) a od roku 2011 oboru Finanční inženýrství (společně s katedrou bankovnictví a pojišťovnictví FFÚ). Všechny jmenované bakalářské a magisterské obory jsou akreditovány v rámci studijního programu Kvantitativní metody v ekonomice. Pro studenty jiných oborů katedra garantuje dvě vedlejší specializace – Pojistné inženýrství a Analýzy sociálně ekonomických dat a spolupracuje i na výuce vedlejší specializace Demografie a sociální analýza. Značná část kapacity katedry je věnována výuce základů statistiky pro všechny obory VŠE. Katedra statistiky a pravděpodobnosti (ve spolupráci s katedrou ekonomické statistiky a demografie) zajišťuje také výuku v doktorském studijním oboru Statistika. Garantem tohoto oboru byl nejdříve prof. Čermák, po něm prof. Hebák, nyní je od roku 2009 garantkou prof. Řezanková, předsedou oborové rady prof. Hindls. V současné době je v tomto studijním programu zapsáno 42 doktorandů, školiteli je 14 profesorů a docentů z obou statistických kateder a z katedry demografie. V roce 2010 obhájilo svou disertační práci 10 doktorandů. Rozsáhlá je činnost pracovníků katedry ve vědecko-výzkumné oblasti. Řada lidí pod vedením prof. Hindlse je zapojena do výzkumného záměru MŠMT Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování (2007–2013). Za posledních deset let se stali členové katedry řešiteli mj.

O katedrách

pěti grantů GA ČR – ve dvou případech šlo o grant prof. Arlta z problematiky modelování ekonomických časových řad, Ing. Arltová získala grant na téma modelování demografických časových řad, doc. Trešl grant na analýzu vysokofrekvenčních dat na finančních trzích a Ing. Závodský grant na dějiny statistiky. Na třech dalších grantech se podílela prof. Řezanková jako spoluřešitelka. Na většině výše uvedených grantů a na 10 dalších se mnozí pracovníci katedry podíleli jako členové řešitelských týmů. Během posledních deseti let vyšlo 23 knižních publikací, jejichž autory či spoluautory jsou pracovníci katedry (započítána jsou i nová, přepracovaná vydání), a 39 skript. Za rok 2010 uvádí přehled publikační činnosti katedry celkem 112 položek, z toho 22 recenzovaných článků v renomovaných vědeckých časopisech a 48 příspěvků ve sbornících z mezinárodních konferencí (zde započítány i práce doktorandů katedry).

Se členy katedry se setkáváme i ve vysokých akademických funkcích. Prof. Hindls byl již podruhé zvolen rektorem VŠE (do roku 2014). Doc. Marek zastává funkci děkana Fakulty informatiky a statistiky (2010–2014) a dlouhodobě vede Laboratoř inteligentních systémů (LISP), proděkanem pro pedagogickou činnost byl v roce 2010 jmenován prof. Arlt. Z dalších významných funkcí a aktivit pracovníků katedry jmenujme alespoň členství ve vědeckých radách českých i zahraničních vysokých škol (prof. Hindls na Univerzitě Karlově, prof. Řezanková na VŠB – TU Ostrava ad.). Prof. Hindls byl jmenován místopředsedou České statistické rady, prof. Arlt je voleným členem Mezinárodního statistického institutu (ISI, v některých sekcích působí i řada dalších členů katedry), prof. Hindls je delegátem ČR v Evropském poradním výboru pro statistické informace v ekonomické a sociální sféře (CEIES) atd. Pracovníci katedry působí i v redakčních radách vědeckých časopisů (Statistika, Politická ekonomie, Prague Economic Papers, Acta Oeconomica Pragensia aj.), ve vedení České statistické společnosti a dalších vědeckých společností atd.

Fotografie katedry První řada zleva: Ing. Markéta Arltová, Ph.D., doc. Ing. Iva Pecáková, CSc., doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc., prof. Ing. Hana Řezanková, CSc., Ing. Lenka Žváčková (DS), prof. Ing. Petr Hebák, CSc., druhá řada: prof. Ing. Josef Arlt, CSc., doc. Ing. Eva Jarošová, CSc., Ing. Zoja Pourová, Šárka Zívalová (sekretariát), třetí řada: prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., RNDr. Ivana Malá, CSc., Ing. Karel Helman, Mgr. Lukáš Pastorek (DS), čtvrtá řada: doc. RNDr. Luboš Marek, CSc., Ing. Prokop Závodský, CSc., Ing. Pavel Zimmermann, Ph.D., Ing. Lukáš Sobíšek (DS), pátá řada: prof. RNDr. Jan Večeř, Ph.D., Ing. Tomáš Löster, Mgr. Michal Vrabec, CSc., Mgr. Milan Bašta, Ph.D., RNDr. Antonín Macháč (DS)

61

62

Katedra systémové analýzy Katedra systémové analýzy se zaměřuje na informační management, orientovaný zejména na řízení informací ve vyspělých organizacích hospodářské praxe, založených na informacích a znalostech. Za základ pro analýzu a řešení reálných problémů informační podpory v organizaci – včetně vazeb informatiky a managementu – považuje systémovou metodologii a systémové myšlení. Významné osobnosti. Prvním vedoucím katedry byl prof. Ing. Jan Ehlemann, CSc. S jeho jménem je spojeno nejen období zavádění automatizovaných systémů řízení v československém i mezinárodním kontextu, ale též rozvoj systémových věd. Zastával také funkci prorektora VŠE, působil v univerzitních i fakultních vědeckých radách, pracoval jako místopředseda akreditační komise vlády ČR. Jeho nástupcem byl Ing. Antonín Rosický, CSc., který se odborně profiloval především v oblasti systémové teorie. Reprezentoval také řadu let fakultu v akademickém senátu VŠE. V současné době vede katedru prof. Ing. Petr Doucek, CSc., výrazná osobnost zejména v oblasti informačního a projektového managementu. Působí rovněž jako proděkan Fakulty informatiky a statistiky pro vědeckou činnost, je členem vědecké rady FIS, předsedou grantové rady fakulty, předsedou české pracovní subkomise SC 27 IT bezpečnostní techniky mezinárodní organizace ISO. K významným osobnostem spjatým s katedrou systémové analýzy patří dále zejména prof. Ing. Leo Vodáček, DrSc., a prof. Ing. Stanislav Adamec, DrSc. Pedagogická činnost. V bakalářském studiu působí katedra v základním kurzu Informatika (v rámci oboru Informatika, programu Aplikovaná informatika)

O katedrách

a dále je její pedagogické působení zaměřeno na předměty týkající se systémového pojetí organizace, základů informačního managementu, teorie a praxe informačních systémů, řízení bezpečnosti informačních systémů a fenoménu myšlení. Ve studijním programu magisterského studia je hlavní specializací katedry Informační management, kdy katedra v různých předmětech spojuje využití informačních technologií se strategií podniku, strukturou a fungováním podniku, procesy, inovacemi, stylem řízení, kulturou a etikou. Cílem je poskytnout absolventům generalizující základ, umožňující pružnou specializaci pro úspěšné pracovní zařazení na pozicích informačních či projektových manažerů a systémových nebo byznys analytiků v mnoha oblastech ekonomie a řízení od bankovní sféry přes průmyslové podniky, oblast služeb až po veřejnou správu, ale i v práci konzultačních a poradenských firem, případně ve vlastní firmě. Vedlejší specializace katedry jsou zaměřeny na prezentaci informací a komunikaci a analýzu podnikových procesů. V rámci doktorského studia studuje na katedře systémové analýzy řada doktorandů, kteří napomáhají perspektivnímu rozvoji oboru. Katedra navázala spolupráci s absolventy oboru (např. s AiP Safe) při vypisování a zpracování konkrétních projektů bakalářských a diplomových prací. Řada pedagogů disponuje kromě pedagogických a vědeckých schopností také praktickými zkušenostmi z odborných i řídicích funkcí. Vědecko-výzkumná práce je na katedře systémové analýzy zaměřena na oblast základního i aplikovaného výzkumu informatických a systémových věd. Katedra každoročně pořádá dvě odborné konference. Mezinárodní konferenci Interdisciplinary Information Management Talks pořádá spolu s Keplerovou univerzitou v Linci od roku 1993. Tato konference – jako interdisciplinární platforma pro vzájemnou výměnu vizí a myšlenek týkajících se IS/ICT a problematiky komplexních systémů – si získala mezinárodní

63

věhlas. Celostátní význam má konference Systémové přístupy, na které se v souvislosti s podstatou informací a znalostí řeší témata spojená se systémovým myšlením, jeho metodami a nástroji. Členové katedry se aktivně účastní také dalších významných českých a mezinárodních konferencí. Publikační činnost katedry směřuje do odborných časopisů, jako jsou Acta Oeconomica Pragensia, Systémová integrace, Ekonomika a Management, Journal on Efficiency in Education and Science a vydávaných knižních monografií – např. z roku 2010: Doucek, P., Informační management (Professional Publishing); Svatá, V., Audit informačního systému (Professional Publishing). Členové katedry spolupracují s prestižními vědeckými organizacemi a univerzitami v České republice i v zahraničí. Katedra se také aktivně zapojuje do řešení projektů. V oblasti mezinárodních projektů spolupracovala s Université de Versailles na řešení projektu Phare Natural Resources and Environmental Accounting in the Czech Republic, s Dublin City University pak na projektu Business Informatics a v projektu Phare The Višňová EIA zajišťovala data mining. Členové katedry jsou také řešiteli nebo spoluřešiteli projektů Grantové agentury ČR Lidské zdroje v rozvoji a provozu IS/ICT: Konkurence schopnost absolventů českých vysokých škol, Využití znalostního a informačního managementu jako faktoru úspěchu pro české podniky v evropském prostředí, Model vztahu mezi výkonností podnikání, účinností podnikových procesů a efektivností podnikové informatiky, Teorie systémové dynamiky a tržní struktury a Sustainability support of SME based on ICT innovation. Dále členové KSA spolupracovali na řadě dalších, zejména resortních projektů.

Fotografie katedry První řada zleva: doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc., prof. Ing. Petr Doucek, CSc., druhá řada: doc. Ing. Zora Říhová, CSc., doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc., Mgr. Lea Nedomová, Hana Křivánková (sekretariát), doc. Ing. Stanislava Mildeová, CSc., třetí řada: doc. Ing. Prokop Toman, CSc., Ing. Ladislav Luc, čtvrtá řada: Ing. Martin Tománek (D), Ing. Radim Brixí, Ing. Antonín Rosický, CSc., Ing. Antonín Pavlíček, Ph.D., Mgr. Tomáš Sigmund, Ph.D., Ing. Radim Čermák (D), Ing. Jaroslav Kalina, Ing. Jaromír Vébr (D), prof. Ing. Stanislav Adamec, DrSc.

64

Studenti Studenti mají své zastoupení nejen v Akademickém senátu fakulty, ale podílejí se i na činnosti obou fakultních studijních rad. Kromě výuky na fakultě se mohou zúčastnit činností odborných klubů, které sami organizují. Příkladem je Business IT Club, Spolek mladých statistiků a Indivisuals.

Business IT Club (zkráceně BizIT) je zájmovou studentskou organizací působící na VŠE od února 2010. Klub pořádá přednášky, workshopy, networkingové a vzdělávací akce. BizIT spojuje mladé lidi se společnými zájmy v oblasti informačních technologií, inovací, obchodu, investic, podnikání a osobního růstu; spolupracuje s řadou významných společností (IBM, Microsoft, Google); podporuje nadějné projekty a zprostředkovává kontakt s významnými osobnostmi českého IT byznysu. Členská základna čítá přes 350 osob a každým dnem roste.

SMS – Spolek mladých statistiků je studentské sdružení založené na VŠE na jaře roku 2009. Jeho cílem je popularizace statistiky a s ní souvisejících oborů nejen mezi studenty VŠE. Spolek pořádá a spolupořádá konference, vzdělávací semináře a setkání se zajímavými hosty. V předchozím akademickém roce spoluorganizoval mimo jiné přednášku bývalého premiéra Jana Fischera, která se setkala s velikým ohlasem. Spolek mladých statistiků spolupracuje s dalšími sdruženími

Studenti

podobného typu v České republice i zahraničí. Podporuje své členy v aktivní účasti na národních i mezinárodních seminářích, konferencích či soutěžích.

Indivisuals Studentská organizace Indivisuals sdružuje kreativní a nápadité studenty VŠE. Umožňuje jim se realizovat, dát najevo okolí, že ekonomové také mohou dokonale vytvářet kreativní grafiku, skládat muziku nebo například kreslit komixy. Náplní její činnosti jsou výstavy či workshopy pro studenty VŠE všech generací i fakult, Univerzitu třetího věku nevyjímaje.

Studenti fakulty se aktivně a úspěšně účastní různých soutěží mimo školu, jako je např. celostátní soutěž Nejlepší IT diplomová práce roku nebo mezinárodní týmová práce studentů Global Management Challenge. Dobré jméno studentů fakulty šíří i její absolventi, kteří zastávají důležité pozice ve významných podnicích i na úrovni řízení státu. Absolventi fakulty Dana Bérová, Vladimír Dlouhý a Karel Dyba zastávali posty ministrů vlád ČR.

65

66

Budoucnost

67

68

Budoucnost aneb kam spěje Fakulta informatiky a statistiky Posláním a povinností Fakulty informatiky a statistiky je vychovávat odborníky v oblasti informatiky a kvantitativních metod, jakož i šířit vzdělanost a vychovávat studenty - ekonomy všech studijních oborů na VŠE. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud studium budou zajišťovat kvalitní pedagogové, kteří jsou zároveň odborníky ve svém oboru. To by mělo být patrné z jejich kvalifikace, publikační činnosti, výsledků ve vědě a výzkumu a z jejich mezinárodních aktivit. Fakulta informatiky a statistiky bude podporovat spolupráci s ostatními fakultami školy ve vzájemném poskytování odborných předmětů, neboť získání znalostí ekonomických disciplín je evidentním přínosem pro studenty naší fakulty, a navíc se jedná o výraznou konkurenční výhodu našich absolventů oproti absolventům obdobných oborů na jiných vysokých školách. A totéž platí i naopak pro studenty ostatních fakult VŠE o znalostech informatiky a kvantitativních metod v kombinaci s jejich primárním odborným zaměřením. Fakulta se ve svých studijních programech zaměří na dva hlavní směry. Za prioritu považujeme vybudování kvalitního navazujícího magisterského studia, na které bude navazovat elitní studium doktorské. Do studijních programů tohoto druhého a třetího stupně se však dostanou pouze ti lepší absolventi bakalářského studia, což zabezpečí přijímací zkoušky na magisterské studium. Na druhé straně bude fakulta na některých oborech podporovat vznik profesního bakalářského studia, u kterého se předpokládá, že většina absolventů tohoto studia nebude dále pokračovat ve studiu magisterském. Studenti těchto oborů by měli být daleko více zaměřeni

na praxi, čemuž bude odpovídat i jejich studijní profil a skladba studovaných předmětů. Fakulta chce být pracovištěm, které klade velký důraz na rozvoj vědecké činnosti svých akademických pracovníků a všemožně bude tento rozvoj podporovat. Za tímto účelem vytvoří silné motivační nástroje tak, aby se akademičtí pracovníci daleko více zapojili do práce ve vědě a výzkumu. Postupně zvýší vliv výstupů z vědecké činnosti na rozpočet jednotlivých kateder v souladu s financováním fakult ze strany VŠE. Fakulta bude podporovat jednak vědeckou činnost v oborech, které FIS pokrývá svou náplní a zaměřením, jednak podpoří zapojení do aktivit, které jsou zaměřeny na zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vedení a členové fakulty si velmi dobře uvědomují, že nikdy v minulosti neprobíhaly tak rychlé a razantní změny vnějšího prostředí působícího na vysoké školy a jejich fakulty (výrazná změna financování vysokých škol, rostoucí konkurence ze strany veřejných i soukromých vysokých škol, tlak na internacionalizaci a výsledky ve vědě, nepříznivá demografická situace a další vlivy). Fakulta informatiky a statistiky je připravena na tyto změny pružně reagovat (a již se tak v mnoha případech děje) tak, aby i nadále byla na vedoucí pozici mezi obdobně zaměřenými fakultami v ČR a dostála svému dobrému jménu. Proto si fakulta zmapovala oblasti rozvoje, kterým by se v budoucnu chtěla intenzivně věnovat. Jedná se následující prioritní oblasti. 1. 2. 3. 4.

Budoucnost

pedagogika věda mobilita partnerství

5. 6. 7. 8.

public relations finance lidé administrativa

Tyto prioritní oblasti rozvoje byly deklarovány a podrobně rozvedeny v materiálu „Návrh dlouhodobého záměru Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze na období 2011– 2015“, který je publikován na fakultních www stránkách. Pro každou oblast jsou jednotlivé úkoly podrobně specifikovány, přičemž konkrétní body jsou rozpracovány vždy v horizontu jednoho roku. Navíc jsme v každé oblasti provedli analýzu současného stavu, abychom si ujasnili, v jakém postavení se fakulta nachází. Cílovým stavem je tedy vybudovat fakultu, která bude dosahovat velmi dobrých výsledků zejména v pedagogice a ve vědě, bude poskytovat studentům výborné zázemí pro kvalitní studium a postupně získá uznávané postavení i v mezinárodním kontextu. S tím take souvisí úsilí o výraznější podíl spolupráce s praxí a snaha o rozvoj spolupráce s absolventy FIS. Taková fakulta bude součástí moderního univerzitního světa – světa institucí, které přes různou dobu svého působení společně usilují o poskytování univerzálního vědění. Bude součástí institucí, které při naplňování svého poslání, jak je řečeno v dokumentu Magna Charta evropských univerzit, překračují geografické a politické hranice a stvrzují životně důležitou potřebu, aby odlišné kultury o sobě věděly a navzájem se ovlivňovaly. Její další rozvoj bude klást důraz nejen na výsledné poskytnuté vědění, ale i na vlastní proces jeho získávání. Tento proces se stále více stává procesem s otevřeným koncem, přičemž bude důležité, aby i otevřený zůstal.

69

70

Rozhovory

71

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

doc. RNDr. Luboš Marek, CSc.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

Děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

74

doc. RNDr. Luboš Marek, CSc., děkan Fakulty informatiky a statistiky

Čeho byste chtěl, aby FIS dosáhla? Kdybych měl jmenovat hlavní priority, tak jich je několik. Jednou z nich je pedagogika. Zcela rapidně se mění postoj k dvoustupňovému vzdělání bakalář – magistr. Je třeba tyto stupně více oddělit. Dalšími faktorem v této oblasti je ubývající počet zájemců o studium, což je dáno demografickým vývojem. Aktuální otázkou je také vznik oborů profesního bakaláře na fakultě, zvýšení kvality doktorského studia, je to prostě spousta věcí. Další prioritou je věda. Musíme úplně změnit přístup ke vědě, daleko více podporovat její rozvoj na fakultě, např. motivací k psaní kvalitních článků a publikací. Mění se systém financování vysokých škol, bude se měnit samozřejmě i systém financování fakulty, tok prostředků. Zvyšuje se podíl vědy, zvyšuje se podíl kvalifikace a je spousta dalších věcí, které jsou s tím spojeny. To vše klade na fakultu nároky a vyžaduje rychlé změny, musíme se přizpůsobit. Jedná se i o takové věci, jako jsou internacionalizace fakulty, výjezdy studentů, výjezdy pedagogů, naopak hostující profesoři, kteří by přednášeli u nás, public relations, partnerství, spolupráce s praxí, musí se zjednodušit administrativa a v neposlední řadě je to i otázka lidských zdrojů. Začít bychom měli revizí toho, co fakulta umí, co zná, na co má a nemá v budoucnosti.

Rozhovory

Co si tedy myslíte o budoucnosti? Fakulta má potenciál na to, aby se úspěšně rozvíjela, jsou zde lidé, kteří jsou schopni a ochotni pro to udělat hodně práce. Jde o to, změny nastartovat. Řadu věcí se již podařilo rozhýbat, ať už v oblasti pedagogiky či vědy. Nastartovali jsme nové procesy, vymýšlíme nové pobídky, nové způsoby odměňování za vědu, za publikace a projekty. Ale všechno, co jsem jmenoval, není věc děkana a čtyř proděkanů, ale program pro celou fakultu, pro všechny zaměstnance. Proč si myslíte, že FIS VŠE je lepší než obdobné fakulty v ČR? Kdybych srovnával s jinými vysokými školami, tak určitě jednoznačnou výhodou našich studentů je skutečnost, že dostávají kromě výborného základu svých odborných disciplín – jako je statistika, ekonometrie, informatika – i velmi solidní základ z ostatních předmětů, zejména ekonomie, financí, účetnictví, práva, cizích jazyků atd. A to je jednoznačně obrovská výhoda v praxi. Statistické a informatické obory se studují i jinde, a když porovnávám uplatnění v praxi, tak vidím, že naši studenti mnohdy dostávají přednost před absolventy z jiných škol a fakult. Jedním z důvodů je právě fakt, že jsou schopni se daleko rychleji zapojit do řešení praktických problémů a komplexně chápat ekonomické procesy.

75

76

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., je rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Narodil se v roce 1950 v Praze. Vystudoval statistiku na VŠE, jako pedagog začal působit na katedře statistiky v roce 1974. Od roku 1992 je vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE. Docentem se stal v roce 1993, profesorem byl jmenován v roce 1998. V letech 2001–2006 byl dvě volební období děkanem Fakulty informatiky a statistiky.

Co se Vám vybaví, když se řekne rok 1991? Mám-li odpovědět spontánně, vybaví se mi především trocha nostalgie. A když dovolíte, tak – vzhledem k neúprosnému běhu času – se mně vybaví rovněž to, co všechno se za oněch dvacet let změnilo a jak to všechno kolem přitom strašně rychle uteklo. Těch posledních dvacet let bylo určitě rychlejších než předchozí dvacetiletí. Osobně jsem tehdy cítil, že chci zůstat na fakultě, že chci učit studenty, jakkoliv v té době řada kolegů odcházela za lepším výdělkem, začínala třeba i podnikat a tak podobně a naše řady trochu prořídly. Já jsem ale rozhodně chtěl zůstat a zůstal jsem, protože jsem pevně cítil, že moje místo je na univerzitě. Dnes vím, že to bylo šťastné rozhodnutí.

Rozhovory

Jaký posun vidíte ve vašem v oboru od roku 1991? Změnilo se přirozeně leccos, i když z obecného hlediska statistika a její aplikace v ekonomii, v porovnání s některými jinými hospodářskými obory, je stabilnější a provázanější se svou vlastní historií. Ale změn bylo také hodně, jak v oblasti matematické statistiky, tak v oblasti hospodářské a sociální statistiky. Začalo se úplně od začátku se systémem národních účtů, měnily se metodiky na základě přístupových dohod před vstupem Česka do Evropské unie. Výrazně se do výuky i do statistického výzkumu zapsala ta klíčová skutečnost, že se stal snadno dostupným nejrůznější statistický software, počítače postupně byly pro každého, pro kantory i pro studenty, mnoho nového přišlo z finanční a pojistné matematiky aj. Hodně jsme se museli potýkat neustále také s tím, jak přesvědčit okolí, nejen uvnitř školy, ale i vně, že ekonomie a její výuka se musí odvíjet od faktů a dat a nikoliv od obecných pouček a že k tomu jsou nezbytné kvantitativní nástroje, práce s údaji, schopnost věcné argumentace apod. Řada lidí toto slyšela nerada, pro nás to byla naopak výzva. Změnily se nároky na statistický výzkum – od analýzy časových řad, které počátkem devadesátých let byly velmi krátké a v řadě ohledů nepříliš konzistentní, přes metody statistické indukce aplikované třeba v marketingu až po význam výběrových šetření a statisticko-pojistných modelů. Přitom tohle vše se vyvíjelo za pochodu, zpočátku s malým množstvím zahraničních pramenů a zpočátku také s malou možností výjezdů na konference apod. To vše se opravdu během těch dvaceti let posunulo na fakultě někam úplně jinam, dnes jsou zcela jiné možnosti. Přesto – anebo právě proto – na všechny ty etapy uplynulých let vzpomínám rád, a jak jsem řekl, právě i s onou trochou osobní nostalgie.

Jakým směrem by se měla FIS VŠE vyvíjet do budoucna? Důležitá bude, jako vnější rámec rozvoje, připravovaná reforma terciárního vzdělávání, která patrně pozmění univerzitní prostředí a měla by více akcentovat kvalitu vzdělávání na vysokých školách. Z toho plyne i imperativ pro naši fakultu – uchovat si kvalitu výuky, posilovat výzkum, aktivně spolupracovat s praxí. Prohlubovat by se měla výměna studentů se zahraničními univerzitami, přirozeně oběma směry. Jak řešit problematiku zaměstnávání čerstvých absolventů? Jak už jsem zmínil, kvalita výuky, citlivý a podnětný přístup ke spolupráci s korporátní sférou, znalost jazyků apod., jen to vše dohromady může udržet dosavadní vysokou úroveň zaměstnanosti absolventů naší fakulty. Jak byste řešil v současné době problematické financování veřejného školství? Prostředky z veřejných rozpočtů, přidělované vysokým školám dotačním způsobem, jsou omezené, resp. mají dokonce spíše tendenci k poklesu. Je potřeba, pokud teď nebudu hovořit o komerčních zdrojích financování, jít cestou získávání projektů včetně těch z Evropské unie, cestou grantů, zvyšování mobilit studentů, výměnných programů apod., protože jen to může dlouhodobě přinášet dodatečné zdroje financí, a tedy i financí pro naši fakultu. A nezapomeňme ani na celoživotní vzdělávání pro absolventy a zájemce z praxe. To jsou hlavní politiky na cestě k tzv. vícezdrojovému financování. Máte pocit, že je FIS VŠE ve velké konkurenci soukromých škol stále elitní? Nepochybně. Kdyby tomu tak nebylo, neobsazovala by naše fakulta nejpřednější místa v žebříčcích zájmu zaměstnavatelů o absolventy, včetně výše jejich platového ohodnocení. Kdyby tomu tak nebylo, nepracovali by naši absolventi na předních pozicích velkých a uznávaných firem doma i mimo republiku. O tom vypovídají už dlouhou dobu různé průzkumy mezi absolventy, které provádějí nezávislé instituce. Ale nesmíme podlehnout uspokojení. Naše obory patří mezi obory s rychlou obměnou idejí, technologií a mezinárodních souvislostí. Na to musíme permanentně reagovat.

77

Vydavatel: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Rok vydání: 2011 Text: Kolektiv Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Editor: Ing. Markéta Arltová, Ph.D., doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Grafický návrh a sazba: Daniel Hamerník, DiS. tisk: Label Kutná Hora, a. s., © Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica – Praha 2011 Nakladatelství neručí za technickou a obsahovou kvalitu díla ISBN 978-80-245-1505-2

Významný partner FIS

http://fis.vse.cz