20, Krč, Praha 4, (I)

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 17. května 2016 Č.j. 2016 / 58048 / 570 Ke sp.zn. Sp/2016/51/573 Počet stran: 31 ROZHODNUTÍ Česká národní banka jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, orgán dohledu nad kapitálovým trhem dle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ nebo "ZPKT") a orgán dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "ZPZ" nebo „zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích“), rozhodla ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se společností finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, takto: A. Společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, (I) v období od 1. 1. 2014 do dne 3. 6. 2015 jako investiční zprostředkovatel nesplnila podmínky přípustnosti pobídky, když neinformovala zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o existenci a povaze pobídky v podobě provizí přijímaných od investičních společností a obchodníků s cennými papíry a její výši nebo hodnotě nebo způsobu jejího výpočtu, tedy porušila ustanovení § 32 odst. 3 ve spojení s odst. 8 písm. a) ZPKT v souvislosti s § 15 odst. 3 ZPKT ve spojení s ustanovením § 15 odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, v platném znění; (II) v období od 7. 2. 2014 do 11. 5. 2015 jako investiční zprostředkovatel nevedla evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů, evidenci osob a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí a v příslušném formátu stanovených Přílohou č. 2 a 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb.,

o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění pozdějších předpisů, tedy porušila ustanovení § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) ZPKT ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění pozdějších předpisů a (III) jako pojišťovací zprostředkovatel uvedla ve výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře za rok 2014 předloženém ČNB dne 18.1.2015 nesprávný údaj o objemu jí uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven, a dále nesprávný údaj o pojišťovně a počtu zprostředkovaných pojistných smluv, tedy uvedla v ročním výkaze činnosti za rok 2014 v postavení PA i PM nesprávné údaje dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) a f) ve spojení s odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, obojí v návaznosti na § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, čímž se dopustila ad (I) správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. b) ZPKT, ad (II) správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) ZPKT, ad (III) správního deliktu podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) ZPZ, a za to se jí podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) ZPKT ukládá pokuta ve výši 40 000 Kč (slovy čtyřicet tisíc korun českých). Pokutu je společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce. B. Společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, registrovaná jako pojišťovací zprostředkovatel od 2. 9. 2014 v postavení pojišťovacího makléře 210500PM a od 3. 9. 2012 v postavení pojišťovacího agenta 158012PA v období od 1. 1. 2014 do 11. 5. 2015 porušila povinnost před uzavřením pojistné smlouvy na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění řádně písemně zaznamenat ve 22 případech požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a ve

2

36 případech důvody, na kterých založila svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, tedy porušila povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 8 a 9 téhož ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích; a za to se jí v souladu s § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zavedla odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí, aby před uzavřením pojistné smlouvy na základě informací poskytnutých klienty a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění zaznamenávala řádně písemně požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. O konkrétní podobě a způsobu splnění opatření k nápravě je společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, povinna ve lhůtě 45 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí písemně informovat Českou národní banku. C. Společnosti finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Průběh správního řízení 1. Společnost finPROGRES PARTNERS s.r.o., IČO 293 04 270, se sídlem Na staré vinici 418/20, Krč, 140 00 Praha 4, tj. účastník řízení, byl zapsán do obchodního rejstříku dne 4. 1. 2012. Statutárním orgánem jsou jednatelé pan Robert Dominik a pan Petr Vlasák. Účastník řízení je v souladu s ustanovením § 29 ZPKT od 23.10.2013 registrován jako investiční zprostředkovatel. Účastník řízení je tedy ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 písm. d) ZPKT osobou, která podléhá dozorovým pravomocem České národní banky (dále též jen „ČNB“ nebo „správní orgán“). V tomto postavení pro něj vykonává činnost k 23.2.2016 celkem 13 vázaných zástupců (dále též jen "VZ"). Účastník řízení je dále od 2.9.2014 registrovaným pojišťovacím zprostředkovatelem dle § 8 ZPZ v postavení pojišťovacího makléře reg. č. 210500PM a dále od 3.9.2012 dle § 7 ZPZ v postavení pojišťovacího agenta reg.

3

č. 158012PA (dále též jen „PA“) a od 18.4.2012 v postavení podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele reg. č. 153301PPZ (dále též jen „PPZ“ nebo „PZ“), tedy dle ustanovení § 22 ZPZ podléhá taktéž dozorovým pravomocem správního orgánu. V postavení PA je k 23.2.2016 činný pro celkem 14 pojišťoven a 2 pobočky zahraničních pojišťoven a vykonává pro něj činnost 30 podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, v postavení PM pak 19 PPZ1. Odpovědným zástupcem účastníka řízení v postavení PM i PA je pan Robert Dominik. 2. Na základě příslušných ustanovení zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění (dále jen „zákon o kontrole“) proběhla na základě oznámení o zahájení kontroly č.j. 2015/049441/CNB/580 doručené účastníku řízení dne 11.5.2015 u účastníka řízení kontrola zaměřená na prověření dodržování právních předpisů v oblasti poskytování finančních služeb. Z provedené kontroly pořídili kontrolní pracovníci České národní banky v souladu s ustanovením § 12 zákona o kontrole dne 10.9.2015 pod č.j. 2015/098942/CNB/580 protokol, v němž byly identifikovány a podrobně popsány zjištěné nedostatky (dále též jen „protokol o kontrole“ nebo „kontrolní protokol“). Účastník řízení následně podal proti tomuto kontrolnímu protokolu dne 29.9.2015 pod č.j. 2015/106193/CNB/580 námitky, které dne 7.10.2015 doplnil pod č.j. 2015/109895/CNB/590, a o kterých bylo rozhodnuto dne 27.11.2015 pod č.j. 2015/131064/CNB/580 (dále též jen „rozhodnutí o námitkách“), vše viz příloha spisu č. 1. 3. Správní orgán zahájil s účastníkem řízení dne 1.3.2016 doručením oznámení č.j. 2016/25649/570 ze dne 1.3.2016 (spis č.l. 4-19) správní řízení pro podezření z porušení povinností stanovených v ZPKT a ZPZ, čímž se mohl dopustit spáchání příslušných správních deliktů. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas. Správní orgán získal první informace o tom, že se účastník řízení mohl dopustit správních deliktů v průběhu státní kontroly, která byla zahájena dne 11.5.2015. Správní řízení bylo zahájeno dne 1.3.2016, nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení (§ 194 odst. 2 ZPKT a § 26a odst. 3 ZPZ). 4. Účastník řízení se k zahájení a předmětu správního řízení vyjádřil písemným přípisem doručeným dne 16.3.2016 včetně příloh (č.j. 2016/32732/570, spis č.l. 21-73, dále též jen „Vyjádření k zahájení řízení“). 5. Dne 23.3.2016 vydal správní orgán usnesení č.j. 2016 / 35349 / 570 (spis č.l. 75-76), ve kterém stanovil účastníkovi řízení lhůtu pro zaslání podkladů, ze kterých bude možno posoudit jeho majetkové poměry pro určení výše sankce. Dne 29.3.2016 účastník řízení zaslal pod č.j. 2016/37238/570 požadované podklady pro posouzení výše sankce (spis č.l. 78-89). 6. Dne 29.3.2016 vydal správní orgán usnesení č.j. 2016 / 37323 / 570 (spis č.l. 91-92), ve kterém stanovil účastníkovi řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí včetně možnosti seznámení se správním spisem. K podkladům pro rozhodnutí se účastník řízení ve stanovené lhůtě již dále nevyjádřil.

1

viz https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=2104316&p_VER_ID=1011& p_DATUM=23.02.2016&p_ROL_KOD=15

4

B. Skutková zjištění a jejich právní posouzení. 7. K výroku ad A. (I) a (II): Účastník řízení je oprávněn poskytovat investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. a) a e) ZPKT ode dne 23. 10. 2013 (datum registrace investičního zprostředkovatele). Investiční služby jsou poskytovány prostřednictvím VZ. Podle předložené evidence investičního zprostředkovatele2 zprostředkoval účastník řízení za období ode dne 1. 1. 2014 do dne 3. 6. 2015 uzavření 160 smluv týkajících se investic, resp. 302 pokynů k nákupu nebo prodeji investičního nástroje. Pokyny (smlouvy) byly předávány společnosti ______ __________ __________, ____, IČO ________, se sídlem _____ ___/__, _____ _____, ___ __ _____ _ (dále jen „______“) a __ ______ __________ __________, ____, IČO ________, se sídlem __ ________ ____/___, _____, ___ __ _____ _ (dále jen „___“)3. Jednání se zákazníky - informace o pobídkách – viz výrok A. (I) 8. Ustanovení § 32 odst. 3 ZPKT stanoví, že na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí přiměřeně § 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení § 15 odst. 3 a 4 platí obdobně. Ustanovení § 15 odst. 3 pak stanoví, že obchodník s cennými papíry nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 (tj. porušení povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků). Dle § 32 odst. 8 písm. b) ZPKT pak prováděcí právní předpis stanoví rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4. Prováděcí právní předpis pak stanoví i požadavky na kvalitativní charakter přípustných pobídek. 9. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 303/2010 Sb.“). V této vyhlášce je pak stanoveno v § 15 odst. 1 písm. b) bodu 1, že pobídka je v mezích § 15 odst. 1 a 3 zákona přípustná, pokud je hrazena třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a zákazník byl před poskytnutím hlavní nebo doplňkové investiční služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem. Podrobněji jsou povinnosti účastníka řízení týkající se pobídek upraveny ještě v Úředním sdělení České národní banky č. 1/2014 ze dne 17. ledna 2014 o podmínkách přípustnosti pobídek při distribuci některých produktů na finančním trhu (dále jen „úřední sdělení č. 1/2014“)4. Pro splnění podmínky přípustnosti pobídky je účastník řízení povinen informovat zákazníka jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu. Tuto informaci lze poskytnout v podobě souhrnného popisu hlavních podmínek pobídky (dále jen „souhrnný popis“). Souhrnný popis musí vymezit výši nebo hodnotu pobídky alespoň rozumně širokým rozmezím, které 2

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 25. 5. 2015 pod č. j. 2015/055536/CNB/580 a dne 7. 6. 2015 pod č. j. 2015/061005/CNB/580 3 S účinností od 1.1.2016 je obchodní firma ___ změněna na ________ ___________ ___, __________ __________, ____ 4 Dostupné na http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2014/download/vestnik_2014_01_2 0114560.pdf

5

umožní vytvořit si představu o úrovni pobídky. Třetí strany musejí být zmíněny tak, aby bylo přinejmenším jasné, o jaký typ třetí strany se jedná. Zjištění správního orgánu. 10. V rámci státní kontroly bylo zjištěno, že účastník řízení přijímá pobídky od jednotlivých spolupracujících subjektů (obchodník s cennými papíry, investiční společnost). Například podle Smlouvy o obchodním zastoupení5 uzavřené dne 30. 10. 2013 se společností ______ náleží účastníku řízení za výkon činností dle této smlouvy odměna, jejíž výpočet a výše je stanovena v čl. X odst. 1 Smlouvy o obchodním zastoupení a v příloze č. 1 této smlouvy (odměna je tvořena zejména podílem ze vstupních poplatků zaplacených zákazníkem při nákupu podílových listů (75 až 95 %) a podílem z manažerských poplatků /poplatků za obhospodařování resp. management fee/). Podobně podle Smlouvy o obchodním zastoupení6 uzavřené dne 21. 2. 2014 se společností ___ náleží účastníku řízení jako investičnímu zprostředkovateli odměna, která se skládá z provizí a bonusů, přičemž podmínky jsou stanoveny v příloze č. 2 Provizní a bonusové podmínky této smlouvy (odměna je tvořena zejména podílem ze vstupních poplatků zaplacených zákazníkem při nákupu podílových listů (100 %) a tzv. měsíčním bonusem7). 11. Účastník řízení informuje (potenciální) zákazníky o pobídkách v části vyhodnocení investičního dotazníku8 nazvané Informace pro klienty, a sice následujícím způsobem: „V rámci poskytování investičních služeb může finPROGRES PARTNERS, s.r.o. poskytovat nebo od třetích stran přijímat poplatky, odměny nebo nepeněžité výhody (pobídky), o nichž byl klient informován, a které nejsou v rozporu s povinností finPROGRES PARTNERS, s.r.o. jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu svých klientů. Mezi standardní pobídky od třetích stran patří podíl na vstupních poplatcích (zprostředkovatelská provize), jehož výše odpovídá výši vstupního poplatku z daného realizovaného obchodu sníženého o další náklady třetích stran. Výše vstupního poplatku se vždy řídí platným ceníkem třetích stran, který je k dispozici na webových stránkách partnerských společností, a se kterými byl klient před poskytnutím investiční služby seznámen. Společnost může inkasovat od třetích stran i tzv. podíl na management fee, který je počítán z výše poplatků za správu podílového fondu, příp. jiných investičních instrumentů. Podrobnější informace poskytne finPROGRES PARTNERS, s.r.o. na požádání.“ Vyjádření účastníka řízení. 12. K výše uvedenému zjištění účastník řízení ve Vyjádření k zahájení řízení uvádí, že dle jeho názoru klienta informoval o výši odměny či pobídky dostatečně, když v investičním dotazníku měl uvedeno, že „mezi standardní pobídky od třetích stran patří podíl na vstupních poplatcích, jehož výše odpovídá výši vstupního poplatku z daného realizovaného obchodu sníženého o další náklady třetích stran. Výše 5

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (příloha č. 26 - soubor: ___________ -Smlouva o obchodním zastoupení.PDF) 6 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (příloha č. 26 - soubor: __ ______ -Smlouva o obchodním zastoupení č. 179000000.PDF) 7 Základem pro výpočet bonusu je celková výše finančních prostředků zákazníka v podílových fondech . 8 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (příloha č. 29 - soubor: INVESTIČNÍ DODTAZNÍK (IZ_ID).pdf)

6

vstupního poplatku se řídí platným ceníkem třetích stran, který je dostupný na webových stránkách partnerských společností…“ Účastník řízení má tedy za to, že je zřejmé, že výše pobídky odpovídá výši vstupního poplatku z daného obchodu (což je číselně 100% poplatku) sníženého o náklady třetích stran (což je případně méně, nikoli více). O případném management fee pak taktéž informoval odkazem na webové stránky příslušných společností, neboť tato částka se stále mění. Účastník řízení tedy přijal opatření k nápravě, když přeformuloval výše uvedenou větu o vstupních poplatcích a provedl školení poradců k této skutečnosti. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace. 13. Ustanovení § 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví, že obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší při jednání se zákazníky povinnost podle § 15 odst. 1 nebo § 32 odst. 3. 14. Z výše uvedené formulace v Informaci pro klienty resp. Investičním dotazníku tak vyplývá, že informace poskytované účastníkem řízení klientům týkající se pobídek neobsahovaly dostatečně široké rozmezí, které by umožnilo zákazníkovi vytvořit si představu o výši přijímané pobídky, když uvádí pouze, že „výše pobídky odpovídá výši vstupního poplatku z daného realizovaného obchodu sníženého o další náklady třetích stran“9, a o výši podílu na management fee neinformuje vůbec. Souhrnný popis investičním zprostředkovatelem přijímaných pobídek přitom musí vymezit výši nebo hodnotu pobídky alespoň rozumně širokým rozmezím, které umožní vytvořit si představu o úrovni pobídky (a třetí strany musejí být zmíněny tak, aby bylo přinejmenším jasné, o jaký typ třetí strany se jedná)10. Vyjádření účastníka řízení přitom na výše uvedeném zjištěném skutkovém stavu nic nemění. K vyjádření účastníka řízení lze uvést, že z výše uvedené citované věty v Informaci pro klienty resp. Investičním dotazníku (jak uvedl správní orgán v rámci skutkových zjištění resp. účastník řízení v rámci Vyjádření k zahájení) není možno jakkoli dovodit, že výše pobídky přesně odpovídá výši vstupního poplatku z daného obchodu (tedy 100 % poplatku) sníženého o náklady třetích stran, protože údaj o nákladech třetích stran není alespoň rámcově kvantifikován. Informace poskytnuté klientům lze tedy interpretovat tak, že výše pobídky může být maximálně 100 % vstupního poplatku (tedy v zásadě 0 – 100%), což je však údaj zcela obecný a neurčitý, který nelze považovat za rozumně široké rozmezí, které by klientům umožnilo učinit si představu o výši a hodnotě pobídky. 15. Z výše uvedeného způsobu, jakým účastník řízení informoval klienty o výši přijímaných pobídek v souvislosti s poskytovanými investičními službami, tedy nelze dovodit, jaká část vstupního poplatku (resp. management fee) náležela účastníku řízení (např. zda se jednalo o 20 %, 50 % nebo 100 %). V této souvislosti je nutné zdůraznit, že zákazník neměl k dispozici ustanovení smluv, které uzavřel účastník řízení se společnostmi ______ a ___, a ze kterého je patrná výše odměny poskytované těmito společnostmi účastníku řízení, a nemůže si tudíž o výši poskytované pobídky utvořit konkrétnější představu. Pro splnění podmínky přípustnosti pobídky je účastník 9

V případě fondů skupiny ___ navíc tvoří pobídka 100 % vstupního poplatku. Viz strana 8 a 9 přílohy Úředního sdělení č. 1/2014.

10

7

řízení povinen informovat zákazníka jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu. Tuto informaci lze poskytnout v podobě souhrnného popisu hlavních podmínek pobídky, který musí vymezit výši nebo hodnotu pobídky alespoň rozumně širokým rozmezím, které umožní vytvořit si představu o úrovni pobídky. Z výše uvedeného vyplývá, že informace o pobídkách poskytované zákazníkům účastníkem řízení neodpovídaly požadavkům ZPKT a souvisejících právních předpisů. 16. K uvedenému zjištění se účastník řízení pokusil v návaznosti na provedenou státní kontrolu přijmout opatření k nápravě spočívající v úpravě Investičního dotazníku resp. Informace pro klienty a školení poradců účastníka řízení, toto však nemůže zcela vést k zániku deliktní odpovědnosti účastníka řízení, ale bylo k němu přihlédnuto jako k polehčující okolnosti při stanovení výše sankce (viz níže). Správní orgán tak vzal v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení se pokusil uvedené pochybení v návaznosti na provedení státní kontroly napravit, ale tuto nápravu přesto nepovažuje za úplně vyhovující. Z informací uvedených v Investičním dotazníku resp. Informacích pro klienta, který byl předložen v rámci opatření k nápravě, totiž stále nevyplývá, že účastník řízení není odměňován pouze ze vstupních poplatků, ale i z management fee, kterou inkasuje příslušný obchodník s cennými papíry, přičemž o výši podílu na tomto poplatku není zákazník informován vůbec. Dále třetí strany zde nejsou označeny tak, aby bylo jasné, o jaký typ třetí strany se jedná. Informace o pobídce stále obsahuje údaj o tom, že pobídka vyplácená ze vstupního poplatku je snižována o další náklady třetích stran, aniž by byla blíže určena výše, o jakou je snížena výplata části provize ze vstupního poplatku, resp. není tak možné určit výši pobídky (navíc v rozporu s uvedenou informací podle smluv se společností ______ a ___ náleží účastníkovi 75-100% vstupního poplatku, aniž by tato výše byla dále o jakoukoliv částku snižována). Účastník řízení by tedy měl informaci o pobídkách vyprecizovat ve výše uvedeném smyslu. 17. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že tím, že účastník řízení v období od 1. 1. 2014 do dne 3. 6. 201511 jako investiční zprostředkovatel nesplnil podmínky přípustnosti pobídky, když neinformoval zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o existenci a povaze pobídky v podobě provizí přijímaných od investičních společností a obchodníků s cennými papíry a její výši nebo hodnotě nebo způsobu jejího výpočtu, porušil ustanovení § 32 odst. 3 ve spojení s odst. 8 písm. a) ZPKT v souvislosti s § 15 odst. 3 ZPKT a ustanovením § 15 odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 303/2010 Sb., čímž se dopustil správního deliktu dle ustanovení § 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Evidence přijatých a předaných pokynů – viz výrok A. (II) 18. Dle ustanovení § 32 odst. 5 ZPKT platí, že investiční zprostředkovatel vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb; investiční zprostředkovatel je pro účely vedení této evidence oprávněn vést rodná čísla zákazníků. Dle odst. 8 písm. b) téhož ustanovení pak platí, že prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 5. Tímto předpisem je vyhláška č. 231/2009 Sb., 11

Kontrolované období činnosti účastníka řízení jako investičního zprostředkovatele.

8

o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 231/2009 Sb.“). Ustanovení § 3 této vyhlášky pak stanoví, že evidence investičního zprostředkovatele obsahuje a) údaje o přijatých a předaných pokynech týkajících se investičních nástrojů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a b) údaje o smlouvách týkajících se poskytovaných investičních služeb podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Součástí přílohy č. 2 vyhlášky č. 231/2009 Sb. jsou pak podrobné náležitosti Evidence přijatých a předaných pokynů a Evidence osob. Příloha č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb. dále upravuje konkrétní náležitosti v případě Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Zjištění správního orgánu. 19. V rámci státní kontroly byla z hlediska souladu evidence s vyhláškou č. 231/2009 Sb., prověřena evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb, evidence přijatých a předaných pokynů a evidence osob (dále souhrnně jen „evidence IZ“) vedená účastníkem řízení za období ode dne 1. 1. 2014 do dne 11. 5. 2015 (první záznam v evidenci IZ byl ze dne 7. 2. 2014)12. Účastník řízení předložil evidenci IZ za období ode dne 1. 1. 2014 do data zahájení kontroly, tj. do dne 11. 5. 2015. Podle této předložené evidence přijatých a předaných pokynů byl posledním záznamem pokyn č. 236 ze dne 17. 4. 2015; poslední evidovanou smlouvou byla smlouva č. 4100369552 z téhož dne. Podle této evidence tedy účastník řízení v období ode dne 18. 4. 2015 do dne 11. 5. 2015 nepřijal žádný pokyn, resp. nezprostředkoval žádnou smlouvu13. Účastník řízení následně dne 7. 6. 2015 předložil v rámci prováděné kontroly evidenci investičního zprostředkovatele za období ode dne 17. 4. 2015 do dne 3. 6. 2015.14 V této evidenci již bylo oproti původně poskytnutému přehledu v období ode dne 18. 4. 2015 do dne 11. 5. 2015 zaznamenáno 63 pokynů s čísly 237 až 299 a 28 uzavřených smluv. 20. Kontrolou bylo zjištěno, že co se týká obsahu jednotlivých polí evidencí, pak v evidenci přijatých a předaných pokynů (příloha č. 2 vyhlášky č. 231/2009 Sb.) nebylo u žádného pokynu vyplněno pole s názvem Nestandardní požadavek na provedení pokynu (pole musí být vyplněno v každém případě, i když zákazník nestandardní požadavek nemá). 21. V evidenci osob (taktéž příloha č. 2 vyhlášky č. 231/2009 Sb.) dále nebyly zaznamenány resp. identifikovány jménem a příjmením následující osoby, jejichž identifikace (pomocí rodného čísla) se vyskytovala v evidenci přijatých a předaných pokynů, viz níže uvedený přehled. Identifikace osoby _________ __________ __________ __________

Identifikace osoby __________ __________ __________ __________

Identifikace osoby __________ __________ __________ __________

12

Identifikace osoby __________ __________ __________ __________

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 25. 5. 2015 pod č. j. 2015/055536/CNB/580 a dne 7. 6. 2015 pod č. j. 2015/061005/CNB/580 13 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 25. 5. 2015 pod č. j. 2015/055536/CNB/580 14 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 7. 6. 2015 pod č. j. 2015/061005/CNB/580

9

__________ __________

__________ __________

__________ __________

__________

22. Dále byl v rámci prováděné kontroly prověřen soulad dat v předložené dokumentaci k pokynům a smlouvám (celkem 76 pokynů a smluv)15 a evidenci IZ16. V evidenci přijatých a předaných pokynů (viz příloha č. 2 vyhlášky č. 231/2009 Sb.) byly zjištěny následující nesrovnalosti: - pokyn č. 89 - nesprávně vyplněno pole Identifikace zadavatele (jako zadavatel je uveden ______ _____, nicméně osobou, od které byl pokyn přijat, byla ___ _______)17, - pokyn č. 119 – v poli Limitní objem byla nesprávně vyplněna částka pravidelné měsíční investice (90 000 Kč namísto 500 Kč)18, - pokyn č. 162 - v poli Přijetí pokynu – místo bylo nesprávně vyplněno místo přijetí pokynu (Praha namísto Nedomice)19, - pokyn č. 184 - v evidenci uvedeno, že se jednalo o nákup investičního nástroje ISIN CZ0008474202 (Active Invest Dynamický), nicméně z předložených podkladů vyplývá, že se jedná o smlouvu o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů (tzv. Horizont Invest)20, - pokyn č. 192 - nesprávně vyplněno datum přijetí pokynu (pokyn přijat 26. 3. 2015, v evidenci zaznamenáno 31. 3. 2015)21, - ve všech kontrolovaných případech (kromě pokynu č. 125) byla nesprávně navíc vyplněna pole Požadované množství/nominální hodnota a Kotace množství, přestože pokyny obsahovaly údaje pouze o objemu transakce, - pokyny č. 14, 76, 110, 188 – v těchto případech byly v evidenci pokynů zaznamenány údaje nikoliv o pokynech, ale o Smlouvách o podmínkách nákupu a prodeje cenných papírů22, - 2 pokyny ze dne 15. 5. 2014 a 27. 1. 201523 předložené účastníkem řízení spolu s pokynem č. 7324 nebyly v evidenci zaznamenány, 15

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6) a dne 30. 6. 2015 pod č. j. 2015/074145/CNB/580 (příloha č. 8) 16 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 25. 5. 2015 pod č. j. 2015/055536/CNB/580 a dne 7. 6. 2015 pod č. j. 2015/061005/CNB/580 17 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4100351197_sml._____ (2).PDF) 18 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod. č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4170351209_ ______ _smlouva (2).pdf) 19 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4100231863 ______ _______ -__________ __________ (2).PDF) 20 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 9601516900_ ______ _ ______ _ _____ (1).PDF) 21 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4160034175 ______ -_____ _________ (switch) (1).PDF) 22 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 8101160056 ______ ___ smlouva.pdf, 5406142390 ___ _____ ______ (1).pdf, 7703171113 _______ ___ (1).pdf, 6960281042 __ ______ ___________ (2).pdf) 23 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4110050199 ______ _____.pdf a 4110050199 _____ ______ přepis (1).pdf) 24 Viz příloha spisu: K pokynu ze dne 27. 1. 2015 účastník řízení uvedl, že jej dodatečně doplnil do evidence. V případě pokynu ze dne 15. 5. 2014 uvedl, že se jednalo o „převod“, nicméně z obsahu pokynu vyplývá, že pokyn přijal dne 15. 5. 2014 prostřednictvím VZ __________ _______; přijato ČNB dne 30. 6. 2015 pod č. j. 2015/074145/CNB/580 (příloha č. 6)

10

- pokyny č. 271 - 276 a č. 290- 294 – nesprávně vyplněn typ transakce (B namísto D), - pokyny č. 111, 112, 113, 163, 188 a 192 - 196 – v evidenci zaznamenané datum předání pokynu předcházelo datu jeho přijetí 23. V evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb (viz příloha č. 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb.) byly zjištěny následující nesrovnalosti: - smlouva č. 1000159545 a 4160034175 - v těchto případech se jednalo o pokyny k prodeji (resp. přestupu) cenných papírů, nikoliv o smlouvy25, - smlouva č. 4130351213 - nesprávně vyplněno datum uzavření smlouvy (smlouva uzavřena 7. 4. 2015, v evidenci zaznamenáno 14. 4. 2015)26, - smlouva č. 2150337666 - v evidenci IZ byly zaznamenány údaje o smlouvě, jejíž uzavření však nezprostředkoval účastník řízení27. Vyjádření účastníka řízení. 24. Výše uvedené zjištění účastník řízení nepopíral a v rámci Vyjádření k zahájení řízení pouze uvedl a doložil, že přijal opatření k nápravě spočívající ve školení poradců, účinnějším nastavení pravidelné kontroly sjednaných obchodů a jejich zápisů evidence, zavedení elektronického zadávání dat na portále účastníka řízení do evidence a následnou kontrolu exportovaných dat a zvýšenou kontrolní činnost ze strany compliance. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace. 25. Ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci přijatých nebo předaných pokynů podle § 32 odst. 5 téhož zákona. Za tento správní delikt je možno dle § 157 odst. 14 písm. b) ZPKT uložit peněžitou sankci až do výše 10 000 000 Kč. 26. Správní orgán k tomu uvádí, že jak zákon o podnikání na kapitálovém trhu, tak vyhláška č. 231/2009 Sb. jasně stanoví, jaké náležitosti a v jakém formátu musí obsahovat příslušné evidence přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Příslušné evidence předložené účastníkem řízení za výše uvedené období však všechny tyto vyhláškou stanovené náležitosti v příslušném formátu neobsahovaly (viz výše skutková zjištění). Výše uvedené zjištění pak účastník řízení nijak nepopíral. Správní orgán vzal i v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení přijal opatření k nápravě, kterým by uvedené pochybení měl do budoucna eliminovat, což bude ovšem možné ověřit až následným výkonem dohledu v této oblasti.

25

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 1000159545 ________ ______ (6).pdf a 4160034175 ______ -_____ _________ (switch) (1).PDF) 26 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 4130351213_smlouva_ _____ ______.pdf) 27 Viz příloha spisu: Jednalo se o tzv. převod smlouvy, kterou uzavřel jednatel účastníka řízení Petr Vlasák v době, kdy byl vázaným zástupcem společnosti ______ _____, ____ (účastník řízení nebyl ještě investičním zprostředkovatelem). Přijato ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j. 2015/061347/CNB/580 (příloha č. 5 a č. 6 – soubor: 2150337666 ______ ________ -_____ ____.pdf)

11

27. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období 7.2.2014 do 11.5.201528 nevedl evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů, evidenci osob a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí a v příslušném formátu stanovených Přílohou č. 2 a 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., porušil ustanovení § 32 odst. 5 ve spojení s odst. 8 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 231/2009 Sb., čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Roční výkaz činnosti pojišťovacího zprostředkovatele – viz výrok A. (III) 28. Dle § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností. 29. Prováděcí vyhláškou k výše uvedenému ustanovení ZPZ je vyhláška č 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška č. 582/2004 Sb.“) Podrobnosti a forma ročního výkazu pak byla dále vymezena v rámci Úředního sdělení ČNB č. 1/2008 ze dne 2. ledna 2008 o předkládání ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře29 (dále jen „Úřední sdělení č. 1 /2008“), které byla nahrazeno s účinností od 1.1.2016 Úředním sdělením č. 14/2015 ze dne 21.12.2015 o předkládání ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře30. Dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 582/2004 Sb. obsahuje výkaz činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře, který je právnickou osobou, také objem jím uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven. Dle odst. 3 pak platí, že objem uzavřených obchodů se ve výkazu vyjádří počtem pojistných smluv, jejichž uzavření pojišťovací zprostředkovatel ve sledovaném období za úplatu zprostředkoval, a výší předepsaného pojistného vztahujícího se k těmto pojistným smlouvám. Dle Úředního sdělení č. 1/2008 se do sloupce „Počet uzavřených pojistných smluv (v ks)“ uvádí v členění podle jednotlivých pojišťoven počet pojistných smluv, které byly nově uzavřeny v uplynulém kalendářním roce. 28

Počátek období je určen prvním záznamem v evidenci IZ a konec období posledním záznamem v účastníkem řízení předložené evidenci. 29 Dostupné viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2008/download/v_2008_01_201085 60.pdf, toto úřední sdělení bylo účinné v době spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení. 30 Dostupné viz https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2015/download/vestnik_2015_14_ 21615390.pdf.

12

Rozhodujícím dnem je datum uzavření pojistné smlouvy. Neuvádí se dodatky k již dříve uzavřeným smlouvám, ani prodloužení platnosti dříve uzavřených smluv. Dle § 9 odst. odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 582/2004 Sb. obsahuje výkaz činnosti pojišťovacího makléře seznam pojišťoven, kterým v uplynulém kalendářním roce zprostředkoval uzavření pojistné smlouvy pro své klienty. Zjištění správního orgánu 30. Účastník řízení poskytl v rámci státní kontroly seznam všech pojistných smluv jím zprostředkovaných v období ode dne zahájení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele do dne zahájení kontroly, tj. do dne 11. 5. 201531, a podklady, na jejichž základě byl sestavován roční výkaz činnosti pojišťovacího zprostředkovatele ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 ZPZ za kalendářní rok 2014 32. Porovnáním údajů, které byly předloženy jako podklad pro splnění vykazovací povinnosti PA za kalendářní rok 2014, s předloženým výkazem činnosti jakožto PA za kalendářní rok 2014 (předložen 18.1.2015), bylo zjištěno, že celkový počet 1 802 ks vykázaných zprostředkovaných pojistných smluv je o 34 ks nižší, než je počet smluv vyplývající z předložených podkladů pro plnění vykazovací povinnosti (resp. celkově se liší počet vykázaných a skutečně zprostředkovaných smluv o 38 ks). Konkrétně byly zjištěny následující rozdíly: Pojišťovna ČPP ČSOB Generali Kooperativa Pojišťovna ČS UNIQA Celkem

Počet vykázaných pojistných smluv pro jednotlivé pojišťovny 569 396 164 176 187 119

Počet smluv skutečně uzavřených pojistných smluv 591 406 165 177 185 121

Rozdíl

22 10 1 1 2 2 38

31. Dále bylo rámci provedené kontroly zjištěno, že součástí evidence zprostředkovaných pojistných smluv je i 92 ks pojistných smluv33, které byly zprostředkovány jiným pojišťovacím zprostředkovatelem, a účastníkem řízení byly převzaty pouze do správy. 31

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (složka č. 18 SEZNAM VŠECH POJISTNÝCH SMLUV) 32 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (složka č. 25 VÝKAZ ČINNOSTI POJIŠŤOVACÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE) 33 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 8. 7. 2015 pod č. j. 2015/076404/CNB/580 (složka č. 2. Pr╠îevod – smlouvy č. 41990723, 42008503, 42075806, 45530730, 46088475, 48629490, 102752722, 103109039, 103659637, 104096524, 104171905, 104467089, 104665344, 105296347, 105463913, 105502892, 105503288, 105518963, 105589162, 105592067, 105671507, 105779649, 105790133, 105963797, 106006745, 106053176, 106053861, 106267974, 106416910, 106477201, 106505233, 107161432, 107385478, 108458282, 1420305319, 1420492411, 1421130426, 1421944677, 1422238470, 1422583424, 3813459399, 5530311984, 5530495808, 7000942059, 7001397363, 7001574657, 7002076668, 7002094612, 7002628047, 7002835927, 7002913833, 7004270448, 7004438319, 7004580294, 7004720517, 7004761511, 7004806222, 7004908034, 7005025946, 7005544113, 7006224744, 7006357221, 7006359155, 7006359286, 7006422548, 7006425271, 7006449556, 7006489451, 7006495405, 7006737814, 7006742509, 7006751253, 7006800019, 7006838148, 7006897201, 7006932169, 7006940687, 7006949163, 7006975716, 7007036809, 7007133043, 7007163074, 7007168502, 7007207882, 7007244931, 7007270312, 7007271606, 7007650227, 7007653268, 7009229348, 9614103425, 70004042701)

13

Tyto „převzaté“ pojistné smlouvy pak byly dle předložených podkladů pro plnění vykazovací povinnosti za kalendářní rok 2014 ze strany účastníka řízení vykázány jako nově zprostředkované pojistné smlouvy a byly zahrnuty do výkazu činnosti účastníka řízení jako PA, ačkoli tam vůbec vykázány být neměly, neboť nešlo o nově uzavřené smlouvy účastníkem řízení v uplynulém kalendářním roce. 32. V souvislosti s plněním vykazovací povinnosti účastníka řízení jakožto PM bylo provedenou kontrolou zjištěno, že ze strany účastníka řízení bylo ve výkaze činnosti PM za rok 2014 (výkaz předložen 18.1.2015) vykázáno zprostředkování uzavření 13 ks nových pojistných smluv u pojišťovny ACE Europe Life Limited, organizační složka, se sídlem Pobřežní 620/3, 186 00 Praha34. Jak vyplynulo z vyjádření účastníka řízení35, došlo při plnění vykazovací povinnosti k omylu, kdy při vyplňování výkazu došlo k záměně pojišťovny AIG Europe Limited, organizační složka pro Českou republiku, se sídlem V Celnici 1031/4 110 00 Praha 1, s pojišťovnou ACE Europe Life Limited (dotčené pojistné smlouvy byly vykázány jako smlouvy zprostředkované u pojišťovny ACE Europe Life Limited, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o pojistné smlouvy zprostředkované u pojišťovny AIG Europe Limited, organizační složka pro Českou republiku). Nicméně dle podkladů pro plnění vykazovací povinnosti předložených účastníkem řízení36 bylo ze strany účastníka řízení zprostředkováno uzavření 15 ks pojistných smluv u dané pojišťovny, nikoliv ve výkaze činnosti PM za rok 2014 vykázaných 13 ks. I v případě všech pojistných smluv uzavřených u AIG Europe Limited, se však jednalo s výjimkou 1 pojistné smlouvy37 o cestovní pojištění, které si prostřednictvím internetových stránek www.travelguard.cz sjednávají zájemci o pojištění sami a ze strany účastníka řízení se jedná pouze o tzv. tipařskou činnost. Tyto „převzaté“ pojistné smlouvy pak byly dle předložených podkladů pro plnění vykazovací povinnosti za kalendářní rok 2014 ze strany účastníka řízení vykázány jako nově zprostředkované pojistné smlouvy a byly zahrnuty do výkazu činnosti účastníka řízení jako PM, ačkoli tam vůbec vykázány být neměly, neboť nešlo o nově uzavřené smlouvy účastníkem řízení v uplynulém kalendářním roce. Vyjádření účastníka řízení 33. Výše uvedené zjištění pak účastník ve Vyjádření k zahájení řízení nijak nepopíral, pouze uvedl, že došlo pouze k administrativnímu pochybení při záměně pojišťovny AIG Europe Limited a ACE Europe Life Limited. Dále také přijal opatření k nápravě v podobě sběru dat k výkazu od kompetentních osob jednotlivých pojišťoven. Co se týká chybného výkazu přejatých (nikoli nových) pojistných smluv a pojistných smluv uzavřených v pozici tipaře, tyto už účastník řízení vykazovat do budoucna nebude. Stanovisko správního orgánu vč. právní kvalifikace 34. Dle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako pojišťovací agent nebo 34

Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (složka č. 25 VÝKAZ ČINNOSTI POJIŠŤOVACÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE, soubor: Výkaz činnosti pojišťovacího agenta 2014 PM.pdf) 35 Viz příloha spisu: Záznam o poskytnutí informací: Kontrolní_pohovor_17_6_2015_II.část.mp3 (čas od 23:00 – 24:30) 36 Viz příloha spisu: Přijato dne 20. 5. 2015 pod č. j. 2015/054497/CNB/580 (složka č. 25 VÝKAZ ČINNOSTI POJIŠŤOVACÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE) 37 Pojistná smlouva č. 7011147614.

14

pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje. Za tento správní delikt je možno uložit dle § 26 odst. 3 ZPZ pokutu až do výše 1 mil. Kč. 35. Správní orgán tak na základě výše uvedeného v rámci státní kontroly zjistil, že účastník řízení nezajistil, aby pojistné smlouvy, které nebyly zprostředkovány účastníkem řízení jakožto PA, nebyly do výkazu účastníka řízení jako PA za kalendářní rok 2014 zahrnuty. K námitce účastníka řízení lze odkázat na ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb., podle kterého mají být do ročního výkazu činnosti zahrnuty pojistné smlouvy, jejichž uzavření pojišťovací agent ve sledovaném období za úplatu zprostředkoval. Toto ustanovení je dále upřesněno Úředním sdělením č. 1 /2008, kde je definováno, že se do sloupce „Počet uzavřených pojistných smluv (v ks)“ uvádí, v členění podle jednotlivých pojišťoven, počet pojistných smluv, které byly nově uzavřeny v uplynulém kalendářním roce (viz výše). Kromě výše uvedeného měl účastník řízení ve výkaze činnosti za rok 2014 jako PA další výše uvedené nesrovnalosti (viz výše uvedená tabulka) a taktéž ve výkaze činnosti za rok 2014 jako PM výše uvedené nesrovnalosti ohledně 2 pojišťoven a pro ně vykázaných uzavřených pojistných smluv. 36. Skutečnosti uváděné účastníkem řízení v jeho Vyjádření k zahájení řízení pak na tomto zjištěném skutkovém stavu a tedy ani na právní kvalifikaci nic nemění. Správní orgán pak vzhledem k chybnému vykázání několika položek daného výkazu nepovažuje tuto činnost účastníka řízení za úplně marginální, ale zároveň vzal na vědomí účastníkem řízení deklarované opatření k nápravě, totiž, že do budoucna bude vykazovat údaje správně. V této souvislosti lze dodat a zdůraznit, že je povinností PA či PM (účastníka řízení) vykázat jím skutečně uzavřené (zprostředkované) pojistné smlouvy v daném kalendářním roce tj. nikoli smlouvy převzaté do správy popř. smlouvy, kde PM či PA vystupuje pouze jako tzv. tipař. 37. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení v ročním výkaze činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře za rok 2014 předloženém ČNB dne 18.1.2015, uvedl nesprávné údaje dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) a f) ve spojení s odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb., obojí v návaznosti na § 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, když ve výkazu činnosti PA a PM uvedl nesprávný údaj o objemu jím uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven, a dále nesprávný údaj o pojišťovně a počtu zprostředkovaných pojistných smluv, čímž se dopustil správního deliktu dle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Sankce - odůvodnění výše sankce (k výroku A.) 38. Za správní delikt ad A. (I) podle ustanovení § 157 odst. odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je možno dle odst. 14 písm. c) téhož ustanovení uložit peněžitou sankci až do výše 20 000 000 Kč. Za správní delikt ad A. (II) podle ustanovení § 157 odst. 5 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je možno dle odst. 14 písm. b) téhož ustanovení uložit peněžitou sankci až do výše 10 000 000 Kč. Za správní delikt ad A. (III) podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) ZPZ je možno uložit dle odst. 3 téhož ustanovení zákona pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

15

39. Dle ustanovení § 192 odst. 2 ZPKT se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán popřípadě též a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a f) předchozím správním deliktům právnické osoby (obdobně je stanoveno v § 26a odst. 2 ZPZ). 40. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení skutečně došlo. V posuzovaném případě správní orgán prokázal, že se účastník řízení dopustil porušení řady povinností stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a ZPZ a naplnil tak pojmové znaky správních deliktů uvedených v příslušných ustanoveních uvedených zákonů tak, jak je uvedeno výše v tomto odůvodnění, tj. dopustil se v rámci vícečinného souběhu nestejnorodého38 porušení § 32 odst. 3 ZPKT, § 32 odst. 5 ZPKT a § 26 odst. 1 písm. b) ZPZ. Co se týče způsobu porušení ZPKT správní orgán uvádí, že k porušení došlo sice omisivním jednáním (tj. účastník řízení neučinil něco, co učinit měl) účastníka řízení, ale jeho protiprávnosti si vzhledem ke svým odborným znalostem měl být účastník řízení vědom. V případě ZPZ pak k porušení došlo komisivním jednáním účastníka řízení (tj. účastník řízení učinil něco, co neměl). 41. Správní delikty, jichž se účastník řízení dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažné. Jako nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (I.), kdy účastník řízení jako investiční zprostředkovatel porušil ustanovení § 32 odst. 3 ZPKT v souvislosti s § 15 odst. 3 ZPKT, když nesplnil podmínky přípustnosti pobídky tj. informovat zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu. Takové jednání účastníka řízení je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť tyto informace má účastník řízení zákazníkům sdělit jasně, srozumitelně a úplně informace o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu tak, aby zajistil, že bude vůči klientům jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků a investorů. Pokud takto klienty neinformuje, nelze jeho jednání označit jako kvalifikované, čestné a spravedlivé a v nejlepším zájmu zákazníků a investorů, neboť tito tak nezískají povědomí o tom, jak velký poplatek, odměna nebo nepeněžitá výhoda jsou při poskytování investičních služeb a v oblasti investičních společností přijímány nebo poskytovány od těchto třetích stran účastníku řízení tj. jakou odměnu účastník řízení za zprostředkování v oblasti investic od svého obchodního partnera (obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti) získá a jak tedy tímto může být ovlivněn při doporučení nebo zprostředkování poskytnutí jeho služeb klientovi. Proto lze tento delikt účastníka řízení spočívající v porušení ZPKT považovat za velmi závažný. Tuto typovou závažnost daného správního deliktu pak reflektuje i samotný zákon o podnikání na kapitálovém trhu, kdy za tento správní delikt stanoví horní hranici možné sankce až na 20 mil. Kč.

38

Pachatel více skutky spáchá trestné činy (delikty) různých skutkových podstat.

16

42. Při úvahách o konkrétní výši pokuty vyšel správní orgán z absorpční zásady, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to především účinku represivního, ale i účinku preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. V předmětném případě dospěl správní orgán k závěru, že jednání účastníka popsané ad (I), tj. správní delikt podle ustanovení § 157 odst. 2 písm. b) ZPKT, je třeba posoudit jako nejzávažnější porušení a bude vzato jako základ pro stanovení konkrétní výše pokuty. Závažnost tohoto deliktu reflektuje pomocí maximální možné výše uložené pokuty i samotný zákon tj. ZPKT, když stanoví, že za tento správní delikt je možno uložit podle ustanovení § 157 odst. 14 písm. c) ZPKT pokutu až do výše 20 mil. Kč. 43. Jako druhý nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (II.), kdy účastník řízení nevedl evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb v rozsahu náležitostí stanovených právním předpisem. Správní orgán zde uvádí, že chyby v evidenci nespočívaly jen v ojedinělých překlepech nebo ojediněle nevyplněném poli (což by svědčilo o spíše méně závažném administrativním pochybení), ale účastník systematicky řádně nevyplňoval v řádném formátu v rozsahu náležitostí požadovaných vyhláškou č. 231/2009 Sb. položky v evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů, evidenci osob a evidenci smluv (viz výše). 44. Jako typově méně závažný delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (III.), což reflektuje i samotný ZPZ, který umožňuje za tento delikt uložit sankci až do výše 1 mil. Kč. Toto pochybení se sice může jevit jako zanedbatelné a pouze marginální, nicméně účelem předkládání ročních výkazů je především umožnit správnímu orgánu vykonávat jeho dohledovou funkci nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů. K tomuto účelu pak zákon a na něj navazující Vyhláška stanoví, jaké údaje a v jaké formě je pojišťovací zprostředkovatel povinen správnímu orgánu poskytnout. V případě, že v uvedeném výkazu pojišťovací zprostředkovatel uvádí nesprávné údaje, znemožňuje tak správnímu orgánu výkon jeho dohledové činnosti. Správní orgán i zde při stanovení posuzování možné sankce přihlédl ke skutečnosti, že chyba v ročním výkaze činnosti za rok 2014 se týkala pouze několika desítek smluv z celkového počtu přes 1800 zprostředkovaných pojistných smluv a dvou chybně vykázaných pojišťoven. Tento nesoulad údajů uvedených v ročním výkaze činnosti za rok 2014 tedy nepovažoval správní orgán za nijak extrémní, ovšem ani úplně marginální. 45. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkové podstaty příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří znak skutkové podstaty těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní

17

delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. 46. Ke způsobu spáchání správních deliktů a okolnostem, za nichž byly spáchány, může správní orgán uvést, že v rámci posuzování způsobu spáchání vzal správní orgán ve prospěch účastníka řízení jako polehčující okolnosti v úvahu, že nebyl prokázán úmysl účastníka řízení, tj. že se v daném případě jedná o nedbalostní zavinění. Samotná odpovědnost za správní delikt tím však není dotčena, neboť se jedná o odpovědnost objektivní. 47. K možné liberaci účastníka řízení dle ustanovení § 192 odst. 1 ZPKT (tj. právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti, obdobně § 26a odst. 1 ZPZ), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem resp. lze dodat, že toto úsilí vyvinul až následně po spáchání správních deliktů, kdy deklaroval přijetí některých opatření k nápravě. 48. Přitěžující okolností na straně účastníka řízení je potom vícečinný souběh správních deliktů z oblasti jak informování zákazníků o pobídkách jemu poskytovaných, dále vedení příslušných evidencí a taktéž z oblasti zprostředkování uzavírání pojistných smluv resp. zpracování příslušných výkazů v této souvislosti. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Velmi významnou polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že účastník po dobu správního řízení spolupracoval se správním orgánem a u všech správních deliktů deklaroval zjednání nápravy resp. pokus o zjednání nápravy zjištěných nedostatků ve své činnosti (viz výše). Jako další okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotí správní orgán to, že se jedná o první sankciované jednání účastníka řízení. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení přijal na základě provedené státní kontroly opatření k nápravě, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem „účinná lítost“, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci (pokutu). Lze dodat, že skutečnou realizaci některých opatření k nápravě bude možno ověřit až provedením případné následné kontroly činnosti účastníka řízení (např. vedení evidencí, zaznamenávání požadavků a potřeb zákazníků, apod.). 49. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání

18

a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty v dolní čtvrtině zákonného rozpětí. V rámci dolní čtvrtiny zákonného rozpětí pak správní orgán přihlédl zejména ke skutečnosti, že nebylo prokázáno, že by klientům účastníka řízení byla v souvislosti s jeho jednáním způsobena jakákoli škoda popř., že by si na jeho jednání klienti sami stěžovali. Dále v této souvislosti přihlédl ke skutečnosti, že některá z pochybení je možno považovat za pochybení spíše administrativního charakteru např. vedení evidencí a zpracování výkazů (ad A. (II) a (III)) a taktéž k přijatým opatřením k nápravě. S přihlédnutím k výše uvedenému se správní orgán rozhodl stanovit pokutu ve výši 40 000 Kč. Uvedená pokuta tak, ačkoliv je pokutou ukládanou při samotné spodní hranici rozpětí, odráží skutkové okolnosti posuzovaných správních deliktů a majetkové poměry účastníka řízení. 50. V této souvislosti je pak správní orgán dále povinen zjistit při rozhodování o výši pokuty majetkové poměry sankcionovaného subjektu. V této souvislosti vyšel správní orgán z účastníkem řízení předložených podkladů a to z rozvahy za rok 201539, ze které zjistil, že k datu 31.12.2015 činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení 152 tis. Kč (k 31.12.2014 pak 230 tis. Kč a k 31.12.2013 pak 241 tis. Kč) a výsledek hospodaření k témuž dni činil podle údajů z výkazu zisků a ztrát -78 tis. Kč tj. ztráta (za rok 2014 pak –11 tis. Kč a za rok 2013 pak jeho výše činila + 70 tis. Kč tj. zisk). Správní orgán také přihlédl i k tržbám, které účastník řízení za poslední dvě účetní období v rámci své podnikatelské činnosti dosáhl. Lze vycházet z položky označené ve Výkazu zisku a ztráty jako "výkony", které dosáhly v roce 2015 výše 9 881 tis. Kč (za rok 2014 výše 8 142 tis. Kč a za rok 2013 výše 5 080 tis. Kč). Správní orgán k uvedenému dále dodává, že účastník řízení patří k poměrně významným investičním a pojišťovacím zprostředkovatelům s celostátní působností a je ve své činnosti stále aktivní. Správní orgán je proto toho názoru, že uložená výše pokuty nebude mít takový dopad do majetkové sféry účastníka řízení, aby byl znemožněn nebo ohrožen jeho další provoz. S ohledem na všechny tyto skutečnosti uložil správní orgán pokutu ve shora uvedené výši. 51. Správní orgán je toho názoru, že výše uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní ve smyslu individuální prevence, tj. zabránit účastníku řízení v pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správního deliktu do budoucna a přimět ho, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, čímž lze předejít případnému vzniku škody na zákaznickém majetku. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. Zaznamenání požadavků a potřeb klienta, související se sjednávaným pojištěním a důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení – viz výrok (B) 52. Dle § 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou 39

viz spis č.l. 78-89.

19

péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Dále dle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Dle § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je pojišťovací zprostředkovatel povinen informace uvedené v odstavcích 5 až 8 poskytnout (a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi, (b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a (c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce. Z uvedených ustanovení ZPZ tedy vyplývá, že na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta, by měl pojišťovací zprostředkovatel vybrat pro klienta nejvhodnější pojistný produkt a taktéž uvést důvody, které jej k tomu vedly. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě. Blíže tyto povinnosti rozvádí Úřední sdělení České národní banky č. 15/2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele (dále též jen „Úřední sdělení č. 15/2010“), Úřední sdělení č. 16/2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele (dále též jen „Úřední sdělení č. 16/2014“), Úřední sdělení č. 6/2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění (dále též jen „Úřední sdělení č. 6/2012“) a Dohledový benchmark č. 5/2012, k povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů vykonávat činnost s odbornou péčí, zejména ve vztahu k plnění informačních povinností při sjednávání investičního životního pojištění (dále též jen „dohledový benchmark“)40. Zjištění správního orgánu. 53. Správní orgán nabyl důvodného podezření, že účastník řízení uvedenou povinnost neplnil. V rámci státní kontroly byl vybrán a prověřen vzorek pojistných smluv či návrhů pojistných smluv (dále též „pojistné smlouvy“) zprostředkovaných účastníkem řízení v období ode dne 1. 1. 2014 do dne 11. 5. 201541. Z celkového počtu 2 606 smluv zprostředkovaných ve výše uvedeném kontrolovaném období bylo pro dané účely vybráno celkem 53 pojistných smluv42. Z tohoto vzorku se celkem 25 40

Dostupné viz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010_15_217105 80.pdf a http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_bench marky/download/dohledovy_benchmark_2012_05.pdf 41 Vzorek pojistných smluv byl vybrán tak, aby v něm byly zastoupeny veškeré pojišťovny, pro které účastník řízení v daném období zprostředkoval sjednání pojistných smluv, a aby odpovídal velikosti a složení produkce (reprezentativnost z pohledu druhu sjednávaného pojištění). Zvýšená pozornost byla přitom věnována produktům životního pojištění. 42 Viz příloha spisu: Pojistná smlouva č. 7011147614, č. 8500661609-3988, č. 250361355, č. 732586842, č. 615545103, č. 8501509563, č. 3410049111, č. 7390295139, č. 7390411163, č. 7390445572, č. 7390338890, č. 3218849225, č. 3218739489, č. 1800916230, č. 21105596, č. 3219857892, č. 6124245325, č. 6126432897, č. 6126433956, č. 6127544037, č. 6126491648, č. 6127625728, č. 1322078169, č. 9263160412, č. 110500758, č.

20

pojistných smluv týkalo životního pojištění, z toho 18 smluv bylo investiční životní pojištění (dále jen „IŽP“). 54. PPZ účastníka řízení používají při jednání s klientem povinně příslušný Záznam o požadavcích a potřebách klienta dle § 21 zákona č. 38/2004 Sb. a upozornění zástupce pojistitele o povinnosti k pravdivým sdělením dle § 2789 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „Formulář“)43, který obsahuje část určenou pro záznam požadavků a potřeb klientů. Požadavky a potřeby klienta se zaznamenávají formou zvolení (zakřížkování) jednotlivých předvyplněných polí, která jsou uvedena zvlášť pro oblasti životního pojištění, majetkového pojištění, pojištění vozidel, pojištění podnikatelů, cestovního pojištění a specifických případů pojištění. Tato pole jsou nazvána podle jednotlivých pojistných rizik, která lze pojistit (např. u životního pojištění smrt, úraz, nemoc apod.) či podle dalších požadavků a potřeb (např. životní pojištění s investiční složkou či bez investiční složky). Dále je zde kolonka pro zaznamenání jiných požadavků klienta. K 20 pojistným smlouvám byl předložen rovněž formulář jednotlivých pojistitelů týkající se záznamu požadavků a potřeb a dalších informací. V rámci kontroly výše uvedeného vzorku pojistných smluv včetně příslušných Formulářů a případně i formulářů pojistitelů (v případech, kdy byly předloženy) bylo zjištěno následující. 55. Kontrolou výše uvedených 25 smluv životního pojištění bylo v 6 případech 44 zjištěno, že v rámci pojistné smlouvy bylo pojištěno více osob, než jen pojistník. Požadavky a potřeby týkající se osob odlišných od pojistníka nejsou však ve formuláři blíže specifikovány. Klientovi je ve Formuláři umožněno jako jeden z jeho požadavků a potřeb zvolit pojištění dětí, nicméně příslušné kolonky nenabízí možnost zaznamenat konkrétní požadavky a potřeby související s dalšími pojištěnými osobami, přičemž dotčení PPZ za tímto účelem nevyužili ani kolonku určenou pro záznam klientových jiných požadavků a potřeb (případně byly pouze uvedeny počty osob, které klient požaduje pojistit). Z takto zpracovaného záznamu tedy nejsou patrné požadavky a potřeby klienta týkající se dalších pojišťovaných osob (např. jaká konkrétní připojištění dětí klient požadoval). 56. Při posuzování souladu požadavků a potřeb klientů zaznamenaných na Formulářích účastníka řízení a formulářích jednotlivých pojistitelů u pojistných smluv životního pojištění byly rovněž zjištěny 3 případy45, kdy klient uvedl své požadavky a potřeby ve Formuláři, nicméně na formuláři příslušného pojistitele bylo zaznamenáno, že

106425036, č. 1419600038, č. 3902001100, č. 3901008867, č. 6375515059, č. 3950656908, č. 3950662710, č. 1422257807, č. 5001943142, č. 7009655208, č. 7009556461, č. 3812639183, č. 3810699804, č. 3811699803, č. 3817705720 a č. 6176296986 přijaty ČNB dne 8. 6. 2015 pod č. j.: 2015/061347/CNB/580 (bod č. 1); pojistná smlouva č. P223131, č. 8500661609-4257, č. 8500061609-3135, č. 3218964113, č. 4500000195, č. 7009007104 a č. 3814705709 přijaty ČNB dne 30. 6. 2015 pod č. j.: 2015/074145/CNB/580 (složka č. 20); pojistná smlouva č. 1422286616, č. 1422261578, č. 12607862, č. 7009552989 a č. 12816361 přijaty ČNB dne 20. 7. 2015 pod č. j.: 2015/080548/CNB/580 (složka č. 1). Ke zvýrazněným pojistným smlouvám účastník řízení dodatečně předložil související dokumentaci nebo vyjádření vysvětlující její nepředložení – přijato ČNB dne 30. 6. 2015 pod č. j.: 2015/074145/CNB/580 (složka č. 12) a přijato ČNB dne 8. 7. 2015 pod č. j.: 2015/076404/CNB/580 (složky č. 4 a č. 7) 43 Viz příloha spisu: Přijato ČNB dne 20. 5. 2015 pod č. j.: 2015/054497/CNB/580 (složka č. 19 POVINNÉ PŘÍLOHY) 44 Pojistná smlouva č. 12816361, č. 7009552989, č. 7009655208, č. 7390338890, č. 7390445572 a č. 7390295139 45 Pojistná smlouva č. 1422257807, č. 7390338890 a č. 7390411163

21

klient odmítl své požadavky a potřeby sdělit. V dalším případě46 pak účastník řízení předložil kromě vlastního Formuláře ještě dva různé vyplněné formuláře daného pojistitele, přičemž na jednom formuláři byly zaznamenány totožné požadavky a potřeby klienta jako ve Formuláři, nicméně ve druhém formuláři pojistitele klient prohlásil, že odmítá své požadavky a potřeby sdělit. V 7 případech47, kdy bylo klientovi zprostředkováno IŽP, byl dále zjištěn nesoulad mezi zaznamenanými požadavky a potřebami klienta týkajícími se investiční složky daného pojištění v souvisejících formulářích. V daných případech byl ve formuláři příslušného pojistitele zaznamenán požadavek klienta na sjednání investiční složky v příslušné pojistné smlouvě48, nicméně ve Formuláři účastníka řízení bylo zaznamenáno, že klient požaduje pojištění bez investiční složky49. Dále byl ve 4 případech50 zaznamenán nesoulad mezi požadavky klienta na pojištění jednotlivých pojistných rizik, zaznamenanými na předložených Formulářích účastníka řízení, a záznamech na formulářích jednotlivých pojistitelů. Konkrétně se lišily jednotlivé záznamy požadavků klientů na příslušná připojištění. Ve shora popsaných celkem 15-ti případech byl tedy záznam požadavků a potřeb klienta vyhotoven nejednoznačně a nepřesně, přičemž předložené záznamy neobsahují žádný doplňující komentář účastníka řízení, resp. dotčeného PPZ, který by požadavky a potřeby klienta jednoznačně stanovil a rozpor v záznamech osvětlil. 57. V případě, kdy účastník řízení zprostředkoval klientům neživotní pojištění (pojištění majetku, cestovní pojištění, pojištění vozidla apod.), je s ohledem na charakter sjednávaného pojištění požadavek na zjišťování informací týkajících se dané pojistné smlouvy mírnější, nicméně i v případě neživotního pojištění je vždy nezbytné, aby záznam obsahoval ucelený rozhodovací proces účastníka řízení od veškerých individuálních požadavků a potřeb klienta souvisejících se sjednávaným pojištěním až po důvody, na kterých účastník řízení založil svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu (viz Úřední sdělení č. 15/2010). Kontrolou dokumentace předložené ke 28 pojistným smlouvám neživotního pojištění bylo v 1 případě51 zjištěno, že v pojistné smlouvě bylo sjednáno připojištění, které ovšem nebylo součástí záznamu o klientových požadavcích a potřebách v příslušném Formuláři účastníka řízení ani ve formuláři od pojistitele. V 1 případě52 byl naopak v příslušném Formuláři v požadavcích a potřebách zaznamenán požadavek klienta na připojištění, které ovšem nebylo v související pojistné smlouvě sjednáno. Ve 3 případech53 byl zaznamenán nesoulad mezi požadavky klienta na připojištění jednotlivých pojistných rizik zaznamenanými na předložených Formulářích a formulářích jednotlivých pojistitelů a v 1 případě54 záznam požadavků a potřeb klienta nebyl předložen 46

Pojistná smlouva č. 7390445572 Pojistná smlouva č. 1422261578, č. 1422286616, č. 3814705709, č. 7009556461, č. 3817705720, č. 3810699804 a č. 3812639183 48 Formou přímého záznamu požadavku klienta na zahrnutí investiční složky v daném pojištění či formou zaznamenání souvisejících požadavků klienta na horizont investice či požadovanou míru rizika 49 Formou přímého záznamu požadavku klienta na pojištění bez investiční složky. V případě pojistných smluv č. 3810699804 a č. 3812639183 byly nadto ve Formuláři navzdory zaznamenanému požadavku na pojištění bez investiční složky vyplněny klientovy související požadavky o horizontu investice a požadované míře rizika 50 Pojistná smlouva č. 3811699803 (připojištění v nemoci), č. 1422286616 (připojištění úrazu a pracovní neschopnosti), č. 7390445572 (připojištění v nemoci) a č. 3812639183 (připojištění úrazu a invalidity) 51 Pojistná smlouva č. 6176296986(připojištění asistenčních služeb) 52 Pojistná smlouva č. 6127544037(pojištění domácnosti - připojištění povodní a záplav) 53 Pojistná smlouva č. 3950656908 (připojištění povodní a záplav), č. 9263160412 (připojištění střetu se zvěří a asistenčních služeb) a č. 21105596 (připojištění asistenčních služeb) 54 Pojistná smlouva č. 7011147614 47

22

vůbec55. V daných případech (tj. celkem 6 případů) byl tedy záznam požadavků a potřeb klienta vyhotoven nejednoznačně a nepřesně, přičemž předložené záznamy neobsahují žádný doplňující komentář účastníka řízení, resp. jeho dotčeného PPZ, který by požadavky a potřeby klienta jednoznačně stanovil a rozpor v záznamech osvětlil. 58. K zaznamenávání důvodů pro výběr pojistného produktu lze uvést následující zjištění: Ve Formuláři účastníka řízení je vyčleněna zvláštní část DOPORUČENÍ POJISTNÝCH PRODUKTŮ: A. Pro řešení pojistných potřeb klienta jsou vhodné tyto konkurenční pojistné produkty (včetně uvedení důvodů): (dále jen „část A“), ve které jsou zaznamenány vhodné pojistné produkty, které jsou klientovi doporučeny s ohledem na jeho požadavky a potřeby. V případě, že klient neprojevil preferenci pro konkrétního pojistitele, u kterého si přeje požadovaný produkt sjednat, je zde zaznamenáno vždy několik pojistných produktů k požadovanému pojištění, a to konkrétně název pojistného produktu, možnosti pojistných rizik, která lze pojistit, a popis produktu (výhody, nevýhody, slevy bonusy limity, výluky apod.). Účastník řízení v části A Formuláře zaznamenal ve 35 případech 56 u jednotlivých doporučených pojistných produktů pouze obecnou charakteristiku daného pojistného produktu, jeho výhody, výčet možných připojištění, která lze u daného produktu sjednat, a možné bonusy či slevy včetně podmínek pro jejich uplatnění. Tento popis pojistných produktů má v podstatě charakter informačního materiálu obsahujícího obecné informace o daném pojistném produktu a jako takový nemůže bez dalšího plnit funkci záznamu individualizovaných důvodů, na kterých je založeno doporučení pro výběr daného konkrétního pojistného produktu. Z výše zaznamenaných údajů není rovněž zřejmé, z jakého důvodu byly klientovi z celé škály možných pojistných produktů, které je účastník řízení oprávněn jménem pojišťoven sjednávat, doporučeny právě konkrétně uvedené pojistné produkty. Fakt, že uvedený způsob záznamu nepředstavuje individualizované doporučení, plyne rovněž ze skutečnosti, že výše uvedená charakteristika jednotlivých produktů je natolik obecná, že v podstatě nereflektuje konkrétní zaznamenané požadavky a potřeby klienta související se sjednávaný pojištěním. Účastník řízení totiž v dané charakteristice jednotlivých produktů uvádí i informace k možnosti sjednat připojištění, která klient v záznamu požadavků a potřeb neoznačil, že je požaduje apod. 59. Zaznamenané konstatování v části Formuláře DOPORUČENÍ POJISTNÝCH PRODUKTŮ: D. Vyjádření PPZ ke klientem vybranému případně požadovanému pojistnému produktu (dále část „D.“), že daný pojistný produkt odpovídá požadavkům či potřebám klienta, nebo jeho drobné slovní modifikace57, které bylo zjištěno ve 14

55

V tomto případě je účastník řízení na pojistné smlouvě označen jako pojišťovací makléř (pojistná smlouva je podepsána přímo zástupci pojišťovny a klientem), nicméně tato skutečnost nezbavuje účastníka řízení povinnosti vyhotovit záznam ve smyslu ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ. 56 Pojistná smlouva č. 250361355, č. 732586842, č. 8501509563, č. 3410049111, č. 7390295139, č. 7390411163, č. 7390445572, č. 7390338890, č. 3218739489, č. 1800916230, č. 21105596, č. 6124245325, č. 6126432897, č. 6126433956, č. 110500758, č. 3902001100, č. 3901008867, č. 6375515059, č. 3950662710, č. 1422257807, č. 5001943142, č. 7009655208, č. 7009556461, č. 3812639183, č. 3810699804, č. 3811699803, č. 3817705720, č. 6176296986, č. 3218964113, č. 7009007104, č. 3814705709, č. 1422286616, č. 1422261578, č. 7009552989 a č. 12816361 57 Např. „rozsahem a pojistným krytím odpovídá požadavkům klienta“, „klient si vybral tento pojistný produkt, protože splňuje všechny jeho požadavky“, „splňuje požadavky a potřeby klienta“ nebo „odpovídá potřebám klienta“ apod.

23

případech58 z výše uvedených 53 pojistných smluv, nepředstavuje konkrétní a individualizované důvody pro doporučení daného pojistného produktu. Obdobné konstatování bylo rovněž zaznamenáno na formulářích od jednotlivých pojistitelů u 859 z výše uvedených 53 pojistných smluv. Tyto obecné formulace, tj. informace, že doporučený produkt kryje požadavky, potřeby či rizika klienta, nepředstavují dostatečně individualizovaný a konkrétní důvod pro doporučení daného pojistného produktu, jelikož s ohledem na povinnost účastníka řízení jednat s odbornou péčí lze očekávat, že doporučený pojistný produkt bude odpovídat klientovým zaznamenaným požadavkům a potřebám. Naopak doporučení takového pojistného produktu, který by výše uvedené nesplňoval, by mohlo být posuzováno jako jednání v rozporu s požadavky odborné péče (případně by v záznamu muselo být jasným a srozumitelným způsobem zaznamenáno, z jakých důvodů a v jakých parametrech nesplňuje daný produkt klientovy požadavky a potřeby, včetně odůvodnění, proč jej účastník řízení přes tento zjištěný rozpor klientovi doporučil). 60. Dále bylo v souvislosti s prověřováním způsobu záznamu důvodů pro doporučení konkrétního pojistného produktu v 1 případě60 zjištěno, že v části A. Formuláře byl uveden pouze jeden pojistný produkt (ten, který byl klientovi zprostředkován), nicméně v části D. Formuláře bylo uvedeno, že klientovi byla předložena řádná analýza nabídky pojišťoven pro pojištění požadovaných rizik, a že klient si samostatně zvolil a na základě jeho požadavku mu byl zprostředkován produkt od ČSOB pojišťovny, a.s. Další nabídnuté/doporučené pojistné produkty, které byly klientovi předloženy k jeho volbě, včetně důvodů pro jejich doporučení, však nebyly zaznamenány, ačkoliv samotný výběr konkrétních produktů v předložené analýze představuje nedílnou součást rozhodovacího procesu při jednání s klientem. Vyjádření účastníka řízení 61. Účastník řízení ve Vyjádření k oznámení o zahájení řízení uvádí, že svá doporučení zakládá na seznámení se stávající situací klienta a s ohledem na jeho možnosti a možnosti trhu vždy předkládá minimálně dva návrhy na posouzení a případnému výběru. Lze dodat, že účastník řízení se pokusil uvedené pochybení po průběhu státní kontroly napravit a v rámci vedeného správního řízení předložil upravený formulář "Záznam o potřebách a požadavcích klienta" ve znění k 1.11.2015 a dále uvedl, že dne 24.10.2015 provedl proškolení svých poradců na toto téma. Stanovisko správního orgánu a právní kvalifikace 62. Z výše zjištěných a popsaných skutkových zjištění a skutečností vyplývá, že účastník řízení u dotčených pojistných smluv nezaznamenal řádně požadavky a potřeby klienta, jakožto zájemce o pojištění, tak, aby v kontextu se zaznamenanými doporučeními a konkrétními a individualizovanými důvody, na kterých účastník řízení jako PZ zakládá svá doporučení pro výběr daných pojistných produktů, a v kontextu obsahu zprostředkovaných pojistných smluv, tvořily ucelený záznam 58

Pojistná smlouva č. 3218739489, č. 1800916230, č. 21105596, č. 3902001100, č. 3901008867, č. 6375515059, č. 3950662710, č. 3810699804, č. 3811699803, č. 7009007104, č. 1422286616, č. 1422261578, č. 7009552989 a č. 12816361 59 Pojistná smlouva č. 7009655208, č. 7009556461, č. 7009007104, č. 1422286616, č. 1422261578, č. 12607862, č. 7009552989 a č. 12816361 60 Pojistná smlouva č. 6127544037

24

o průběhu rozhodovacího procesu při sjednání těchto pojistných smluv. Účastník řízení tak nevypracoval u výše uvedených pojistných smluv záznam požadavků a potřeb klientů a konkrétních a individualizovaných důvodů, na kterých účastník řízení v rámci uceleného rozhodovacího procesu založil svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 a 8 potažmo odst. 9 ZPZ. 63. Ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ ukládá pojišťovacímu zprostředkovateli povinnost před uzavřením pojistné smlouvy zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Ve smyslu ustanovení § 21 odst. 9 ZPZ je pojišťovací zprostředkovatel povinen vyhotovit daný záznam v písemné formě nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi. V Úředním sdělení č. 15/2010 a v dohledovém benchmarku správní orgán doplnil a vysvětlil, že podstatou dotčeného zákonného ustanovení je povinnost pojišťovacího zprostředkovatele získat, s ohledem na charakter sjednávaného pojištění, veškeré nezbytné informace týkající se požadavků a potřeb klienta, a to tak, aby pojišťovací zprostředkovatel byl na jejich základě schopen doporučit uzavření pojistné smlouvy, resp. sjednání daného konkrétního pojistného produktu s konkrétně nastavenými parametry, a získané informace řádně zaznamenat. Ze záznamu podle ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ musí v tomto smyslu vyplývat rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele, který nejprve získá veškeré potřebné informace týkající se sjednávaného pojištění, tyto informace vyhodnotí a následně doporučí vhodný pojistný produkt, přičemž také zaznamená důvody, které k danému doporučení vedly. 64. Z výše uvedeného tak vyplývá, že požadavky klienta, které se týkají dalších osob, které mají být danou pojistnou smlouvou pojištěny, jsou rovněž nedílnou součástí požadavků a potřeb klienta souvisejících s daným pojištěním. Z tohoto důvodu představují údaje o konkrétních požadavcích a potřebách, které souvisejí s dalšími pojištěnými osobami, nezbytnou součást záznamu vypracovaného v souladu s ustanovením § 21 odst. 8 ZPZ ve spojení s ustanovením § 21 odst. 9 téhož zákona. Nicméně z Formulářů předložených k předmětným pojistným smlouvám takovéto konkrétní požadavky a potřeby týkající se např. příslušných připojištění dalších osob nevyplývaly. 65. Podstatou dalších zjištění jsou (jak je uvedeno výše) nejednoznačně zaznamenané požadavky a potřeby klienta, což nelze s ohledem na výše popsanou povinnost podle ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ považovat za pouhé administrativní pochybení. K souběžnému záznamu požadavků a potřeb klientů na vícero rozdílných formulářů lze uvést, že není povinností účastníka řízení uvádět veškeré získané údaje ve smyslu ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ na jednom formuláři. Nicméně v případě, že účastník řízení při jednání s klientem používá k záznamu požadavků a potřeb více formulářů (i s ohledem na požadavky pojistitelů) je jeho povinností zvolit v rámci řízení a kontroly činnosti své distribuční sítě taková administrativní či technická opatření, která zajistí, že tyto formuláře budou alespoň jako celek obsahovat ucelený (a konzistentní) záznam o požadavcích a potřebách klienta a zejména nebudou obsahovat vzájemné rozpory či nejednoznačně zaznamenané údaje. Splnění této povinnosti se nelze zprostit pouhým odkazem na klientem podepsané prohlášení, že ve formulářích zaznamenané údaje plně odpovídají jeho požadavkům a potřebám. Výše uvedené platí rovněž pro záznam požadavku klientů týkající se investiční složky

25

daného pojištění, bez ohledu na účastníkem řízení namítanou skutečnost, že investiční složka ve sjednaných pojistných smlouvách je potlačena na (nezbytně nutné) minimum. K uvedenému lze ještě doplnit, že zajištění uceleného a jednoznačného záznamu o požadavcích a potřebách klienta by mělo být i v zájmu účastníka řízení, jelikož jedině takto lze v případě případné stížnosti klienta na postup účastníka řízení zajistit, že lze jednoznačně rekonstruovat průběh jednání účastníka řízení s daným klientem a osvědčit splnění zákonem stanovených povinností z jeho strany. 66. Správní orgán uvádí, že v žádném případě neplatí, že v případě určitých kategorií pojištění (neživotních) není nutné, aby byl vůbec formulář pro zaznamenání požadavků a potřeb klienta včetně zaznamenání důvodů pro výběr produktu vypracován. Ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích totiž neumožňuje, aby určité kategorie pojištění byly z této povinnosti vyňaty. Z uvedeného ustanovení totiž vyplývá, že pojišťovací zprostředkovatel je povinen vždy písemně zaznamenávat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích jasně stanoví, že před uzavřením pojistné smlouvy (jakéhokoli druhu) je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Tato povinnost plyne ze zákona zcela jednoznačně, na rozdíl od povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele činit analýzy nabídek pojišťoven (viz § 21 odst. 7 zákona), která je fakultativní a existuje možnost, aby pojišťovací zprostředkovatel své doporučení na takové analýze nezaložil. Ustanovení § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích žádný jiný postup, než v něm stanovený či jakoukoli výjimku, a to ani pro různé kategorie pojištění, nepřipouští. Skutečnost, že nejednoznačným záznamem požadavků a potřeb klientů souvisejících s neživotním pojištěním nedošlo k poškození klienta, je naprosto irelevantní. Absence vzniku škody nemá žádný vliv na skutečnost, že účastník řízení neplnil povinnosti stanovené veřejnoprávním předpisem. Stejně tak nelze připustit, že by se mohlo jednat o pouhé administrativní pochybení, neboť výše uvedené odůvodnění týkající se způsobu záznamu požadavků a potřeb platí rovněž i na případy neživotního pojištění. 67. Z výše uvedených ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích (§ 21 odst. 1 a odst. 8) tak vyplývá, že na základě získání a vyhodnocení požadavků a potřeb klienta, získaných od něj v dostatečném rozsahu a při zohlednění jeho znalostí a zkušeností vybere pojišťovací zprostředkovatel nejvhodnější produkt a uvede důvody, které k tomuto výběru vedly. Uvedená povinnost platí pro uzavírání pojistných smluv v jakékoli kategorii pojištění, tedy i na neživotní pojištění a nelze ji vztahovat pouze na některé druhy pojištění. 68. Lze samozřejmě připustit, že potřeby, požadavky a důvody budou pro jednotlivé druhy pojištění zaznamenány v různé míře konkrétnosti a detailu. Detailní a strukturované zaznamenání potřeb, požadavků a důvodů má smysl zejména u dlouhodobých produktů rezervotvorného životního pojištění (typicky investičního životního pojištění), u kterých nese investiční riziko klient a které tedy vyžadují ze strany zprostředkovatele zvláštní povinnosti, zejména pokud jde o zjišťování rizikově-

26

výnosového profilu klienta a tomu odpovídající výběr konkrétních druhů podkladových aktiv, do kterých bude pojistné alokováno. Avšak i u relativně standardizovaných pojistných produktů v neživotním pojištění je dle názoru správního orgánu nezbytné požadavek stanovený v § 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích dodržovat, neboť ne všechny parametry konkrétního typu pojištění (jako např. pojistné limity, rozsah krytí či výluky) mají různé pojišťovny nastaveny naprosto shodně. V případě životního pojištění, zejména pak v případě strukturovaných pojistných produktů obsahujících investiční složku, tedy typicky IŽP, jsou kladeny zvýšené požadavky na zjišťování požadavků a potřeb klienta pojišťovacím zprostředkovatelem při sjednávání tohoto typu pojištění (viz výše uvedená Úřední sdělení ČNB). Je tedy nezbytné, aby veškeré výše uvedené informace byly součástí záznamu, ze kterého bude patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele při sjednávání životního pojištění. 69. Podle ustanovení § 21 odst. 8 ZPZ je pojišťovací zprostředkovatel před uzavřením pojistné smlouvy dále povinen kromě požadavků a potřeb klienta, resp. zájemce o pojištění, zaznamenat také důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Doporučení pro výběr konkrétního pojistného produktu je přitom účastník řízení povinen provést zejména na základě informací poskytnutých klientem a jejich vyhodnocení. Podstatou a smyslem této zákonné povinnosti je, aby pojišťovací zprostředkovatel v závěrečné fázi svého rozhodovacího procesu v rámci jednání s daným klientem učinil záznam konkrétních, individualizovaných důvodů, které v daném konkrétním případě vedly k doporučení sjednání příslušného pojištění odpovídajícího požadavkům a potřebám klienta. U pojistných smluv uvedených výše pak účastník řízení zaznamenal v příslušných částech Formuláře pouze obecnou charakteristiku daného pojistného produktu, jeho výhody, výčet možných připojištění, která lze u daného produktu sjednat, a možné bonusy či slevy včetně podmínek pro jejich uplatnění. Tento popis pojistných produktů má v podstatě charakter informačního materiálu obsahujícího obecné informace o daném pojistném produktu, které ovšem nesplňují funkci záznamu individualizovaných důvodů, na kterých je založeno doporučení pro výběr daného konkrétního pojistného produktu, ve smyslu výše uvedeného. Lze připustit, že účastníkem řízení uváděné informace o pojistných produktech mohou být pro klienta důležité pro jeho rozhodování při výběru konkrétního pojistného produktu. Nicméně z těchto obecných informací žádným způsobem nevyplývá, z jakého důvodu byly klientovi z celé škály možných pojistných produktů, které je účastník řízení oprávněn jménem pojišťoven sjednávat, doporučeny právě konkrétně uvedené pojistné produkty, což je smyslem předmětného ustanovení ZPZ. 70. Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je pak celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě (viz § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích). Pokud klient odmítne sdělit své požadavky a potřeby, musí být tato skutečnost v záznamu jednoznačně uvedena a klient musí být upozorněn, že pojišťovací zprostředkovatel byl chybějící informací nutně ovlivněn při doporučení pro výběr pojistného produktu. Ze záznamu musí být tedy patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací ohledně klientem podstupovaných rizik, přes vyhodnocení těchto informací, výběr vhodného pojistného produktu až po zaznamenání důvodů, které

27

k takovému výběru vedly. To platí pro každou radu poskytnutou zákazníkovi o daném pojistném produktu.61 71. Správní orgán tedy shrnuje, že jak je uvedeno výše a jak vyplývá z oznámení o zahájení řízení, účastník řízení řádně písemně nezaznamenal při uzavírání výše uvedených smluv (celkem 22 smluv) požadavky a potřeby klienta ani (celkem 36 smluv) důvody, na nichž zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. 72. Nad rámec uvedeného pak lze dodat, že účastník řízení pak porušil i navazující povinnost stanovenou v § 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tj. uvedené informace poskytnout klientovi písemně nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný. Účastník řízení ani v rámci podání námitek proti kontrolnímu protokolu ani v průběhu správního řízení správnímu orgánu nedoložil, že by uvedené požadavky a potřeby klientů včetně důvodů, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, v uvedených případech zaznamenal jinak. K účastníkem řízení předloženému opatření k nápravě tj. Záznamu o požadavcích a potřebách klienta resp. jeho nedostatkům správní orgán uvádí, že pokud sám účastník řízení tvrdí, že klientům vždy předkládá minimálně dva návrhy (pojistných smluv) na posouzení a k případnému výběru, pak tento fakt by měl být zaznamenáván do příslušného formuláře, včetně odůvodnění toho, proč byl nakonec vybrán konkrétní produkt a druhý byl vyhodnocen jako méně vhodný popř. jej klient odmítl (včetně odůvodnění), apod. Dále lze k upravenému formuláři "Záznam o potřebách a požadavcích klienta" ve znění k 1.11.2015 uvést, že v předloženém inovovaném formuláři záznamu z jednání jsou příslušné kolonky, resp. pole určené pro záznam požadavků a potřeb klienta, téměř bez jakýchkoli změn. Příslušná kolonka určená pro zaznamenávání důvodů pro doporučení je taktéž beze změn. Tyto změny tedy žádným způsobem neosvědčují a společně s předloženou prezentací ani negarantují, že účastník řízení bude řádně plnit předmětné povinnosti podle § 21 odst. 8 ZPZ při jednání s klienty při zprostředkovávání pojistných smluv. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že kontrolní zjištění resp. náprava závadného stavu nespočívá primárně ve vzhledu příslušného formuláře (resp. ve skutečnosti, jaké kolonky formulář má nebo nemá předtištěné), nýbrž v nedostatečném obsahu konkrétního záznamu, který účastník řízení, resp. jeho PPZ, učinili. Případná úprava formuláře nemůže být jediným důkazem, resp. zárukou toho, že účastník řízení bude do budoucna plnit povinnost dle § 21 odst. 8 a 9 řádně (což může být ostatně ověřeno až v rámci následného výkonu dohledu). 73. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení tím, že v období od 1.1.2014 do 11.5.2015 ve 2262 případech porušil před uzavřením pojistné smlouvy povinnost na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, řádně zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a ve 3663 případech důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá 61

Viz Rec. (20) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění 62 Viz odst. 55-57, kdy bylo konstatováno celkem 27 pochybení, některé Záznamy však obsahovaly více pochybení, avšak tyto byly započítány vždy jen jednou jako 1 záznam tj. celkem 22 Záznamů resp. pojistných smluv (viz odst. 71). 63 Viz odst. 58, 60 a 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

28

doporučení pro výběr daného pojistného produktu, porušil povinnost provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí podle ustanovení § 21 odst. 8 a 9 téhož ustanovení zákona pojišťovacích zprostředkovatelích. Odůvodnění opatření k nápravě (k výroku B.) 74. Dle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem. 75. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěným pochybením účastníka řízení, ukládá správní orgán tímto rozhodnutím účastníku řízení, aby uvedl ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích. Správní orgán ukládá účastníkovi řízení povinnost zavést ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí řádné plnění povinnosti stanovené v ustanovení § 21 odst. 8 a 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích tj. zejména aby do budoucna vždy u každého klienta řádně písemně zaznamenával požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu (blíže viz výše uvedená Úřední sdělení č. 15/2010, č. 6/2012 a č. 16/2014 a dohledový benchmark). O zavedeném opatření k nápravě pak účastník řízení bude písemně informovat správní orgán. 76. Správní orgán shora uvedená zjištění nepovažuje za pouhá administrativní pochybení, ale za poměrně zásadní nedostatky, přičemž jejich nápravu považuje za nezbytnou. K účastníkem řízení již částečně učiněné nápravě pak správní orgán odkazuje na výše uvedené příslušné body odůvodnění (zejména bod 71) tohoto rozhodnutí a uvádí, že tuto nápravu nepovažuje za dostatečnou (neboť zde stále přetrvávající nedostatky viz výše) a ani systémovou, která by do budoucna zaručila, že se uvedeného jednání účastník řízení již nebude prostřednictvím jeho poradců resp. podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů dopouštět. S ohledem na charakter daného nedostatku tak správní orgán považuje uložení opatření k nápravě v rámci správního řízení za účelné a nezbytné. Na tomto místě správní orgán upozorňuje účastníka řízení, že pouhé proškolení stávajících PPZ a úprava daného formuláře (jak účastník řízení uvedl, že učiní v rámci Vyjádření k zahájení řízení) nelze považovat za odpovídající a účinné systémové opatření, neboť toto proškolení se netýká (a nemůže týkat) nových PPZ, kteří v budoucnu mohou pro účastníka řízení začít vykonávat činnost. Přijaté opatření k nápravě musí být systémové a takové, aby i do budoucna bez ohledu na jednotlivé konkrétní osoby PPZ, které v současnosti vykonávají pro účastníka řízení činnost, zajišťovalo, že všichni (tedy i budoucí) PPZ budou řádně písemně zaznamenávat ve smyslu všech shora uvedených Úředních sdělení ČNB a dohledových benchmarků k problematice zprostředkování uzavírání pojistných smluv požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody pro výběr pojistného produktu (tj. naplní vyznačené kolonky v daném formuláři příslušným obsahem potažmo zaznamená i jiným způsobem požadované údaje ve

29

smyslu uvedených Úředních sdělení). Uvedené je tak např. možno zakotvit do vnitřního předpisu obecného manuálu pro PPZ účastníka řízení včetně zakotvení pravidelných školení PPZ na toto téma (včetně všech nových PPZ), dále možnosti sankcionovat ze strany účastníka řízení PPZ, který nebude uvedená pravidla respektovat, stanovení pravidel pro provádění pravidelné a systematické kontroly plnění těchto povinností ze strany PPZ a vyhodnocování poznatků z těchto kontrol atp. Správní orgán však ponechává volbu naplnění uloženého opatření k nápravě na účastníku řízení. 77. Na tomto místě správní orgán účastníka řízení upozorňuje, že pokud po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí účastník řízení ve stanovené lhůtě neprovede opatření k nápravě, tak jak je uvedeno ve výroku ad B), tedy neuvede svoji činnost do souladu se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích, bude správní orgán oprávněn účastníku řízení v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích pozastavit činnost pojišťovacího zprostředkovatele a následně mu dle § 17 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích zrušit registraci popř. mu uložit za spáchání správního deliktu dle § 26 odst. 2 písm. b) ZPZ ve spojení s odst. 3 pokutu. 78. O přijatých opatřeních k nápravě informuje účastník řízení správní orgán písemně bez zbytečného odkladu poté, co dojde k jejich splnění, nejpozději do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Podání je nezbytné označit spis. zn. Sp/2016/51/573 a zaslat jej písemně na adresu Česká národní banka, sekce licenčních a sankčních řízení, odbor sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1 nebo do datové schránky České národní banky (ID: 8tgaiej) či formou elektronické zprávy se zaručeným elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny České národní banky, tj. [email protected] s předmětem zprávy „Odbor 573 - Sp/2016/51/573“. C. Náhrada nákladů řízení. 79. Správní orgán v příkazu ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o podnikání na kapitálovém trhu a ZPZ. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 80. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dohledu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních

30

a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka

_________________________ _______________________________ ___________________________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

31