2. ročník 1. číslo ŘÍJEN Autor nápisu: Martin Pekár; foto duhy: L - 1 -

2. ročník 1. číslo ŘÍJEN 2011 Autor nápisu: Martin Pekár; foto duhy: L

-1-

Slovo úvodem Milé čtenářky a čtenáři, v letošním roce jsme připravili pár změn. Změní se vzhled časopisu a soutěž o ceny (letos již nepůjde o fotosoutěž), také jsme vyměnili složení týmu. Několik autorů zůstalo, jiní se ještě rozhodují, zda budou či nebudou spolupracovat. Několik autorů nám odmaturovalo – ti mají jiné starosti (studijní na VŠ nebo pracovní v zaměstnání). To je možnost pro nové tváře, jak se říká. Jestliže máte chuť se zapojit do příprav časopisu, neváhejte, určitě bychom uvítali někoho, kdo fotí, kreslí, zajímá se o nějaké netradiční věci, o nichž by rád psal, nebo chce přispět svými názory, články, svou tvorbou apod. Ti, kteří přispějí, na konci školního roku získají odměnu. Pokud byste se chtěli zapojit, určitě se ozvěte na mail: [email protected], ráda Vám sdělím podrobnější informace. V tomto čísle se tedy můžete zapojit do soutěže, která je celoroční. Vítěze se dovíme na konci školního roku. Průběžní vítězové budou (jak jste zvyklí z loňského ročníku) uveřejňováni vždy v následujícím čísle. Ceny získají tři nejlepší. Zapojit do soutěže se může kdokoli (soutěž není omezena pouze na žáky školy). Za ty, kteří pro Vás tvořili toto číslo, přeji příjemné počtení a pěknou zábavu. L :-)

-2-

Obsah Lidské nemoci ........................................................................................................................... 3 Obezita .............................................................................................................................. 3 AIDS ................................................................................................................................... 6 Claude Monet ............................................................................................................................ 8 28. září a 28. říjen .....................................................................................................................10 Učitelé ....................................................................................................................................... 15 M1 Abrams ................................................................................................................................ 16 Paintball................................................................................................................................... 20 Historie populární hudby ......................................................................................................23 Oblíbená kniha ....................................................................................................................... 29 Vlastní tvorba ........................................................................................................................... 35 Soutěž ........................................................................................................................................ 41

-3-

Lidské nemoci

Zdroj: internet

V tomto čísle bych se ráda zaobírala lidskými nemocemi, jako je AIDS a obezita.

Většina lidí v dnešní době dodrţuje špatný ţivotní styl; kouří, pijí alkohol ve velké míře, špatně se stravuje, necvičí a velká většina lidí je také neopatrná. Ne kaţdý můţe být úplně zdravý, štíhlý, ale lidé mohou tyto věci značně ovlivnit svým chováním a myšlením.

Všechno na sebe navazuje, pokud se nestravujete zdravým způsobem, vaše imunita je značně oslabená a tudíţ budete náchylnější na nemoci, jako jsou např. chřipka, rýma či angína. Pokud se přejídáte nebo jíte nepravidelně, není se co divit, ţe přibíráte na váze.

Tímto bych chtěla poukázat na první nemoc, kterou je obezita.

-4-

Obezita

Foto: internet

Příčiny tohoto onemocnění:

Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, genetická dědičnost, hormonální vlivy, léky: 1) Nadměrný příjem energie a nedostatek výdeje způsobuje tloustnutí. Nedostatečný výdej energie je způsoben sedavým způsobem ţivota, jinak řečeno absolutně se nepohybujete, necvičíte a nevytváříte dostatečný pohyb, aby se tato energie spotřebovala. Pokud teď mluvíme o energii, tak se tím myslí tuky, které přijímáme v různých potravinách. Zamyslete se nad sebou, co uděláte během celého dne proto, abyste si udrţeli váhu, jakou chcete? Pohybujete se dostatečně? Anebo patříte k lidem, kteří sedí a litují se, protoţe nevypadají tak, jak by chtěli? Jen vy tohle můţete ovlivnit. 2) I kdyţ můţe být obezita ovlivněná genetickými dispozicemi, dá se onemocnění korigovat. Např. kdyţ oba vaši rodiče trpěli nebo trpí obezitou, tak je 80% pravděpodobnost, ţe s tímto budete mít také problémy, bude se muset více snaţit, více se pohybovat, abyste měli váhu, která vám vyhovuje.

-5-

3) Onemocnění štítné ţlázy. Tohle onemocnění můţe také způsobit obezitu. Problém způsobuje imunitní systém, který nepovaţuje štítnou ţlázu za část těla a vyrábí proti ní protilátky. Jestliţe štítná ţláza začne být málo nebo příliš činná, hovoří se o jejím onemocnění. Onemocnění štítné ţlázy se dá alespoň částečně léčit a štítnou ţlázu můţeme stabilizovat, nebo můţeme jít na operaci. 4) Dále způsobují obezitu léky. Vytváří zvýšenou chuť k jídlu, coţ můţe vést k nadváze. Jedná se většinou o antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), léky na uklidnění. Ne vţdy je obezita způsobena onemocněním, většinou je ovlivněna hlavně vaším přístupem a chováním. Proto se nelitujte a netrapte se, tohle způsobí jen novou a větší chuť k jídlu – a to vám moc nepřidá. Pohybujte se, ţijte s radostí. Ať se můţete kaţdé ráno pochválit před zrcadlem, říct si dnes mi to fakt sluší.  Lítost vám nepomůţe, jen vám ublíţí.

AIDS Jedná se o nejčastější onemocnění, které způsobuje smrt, a bylo prohlášeno za největší hrozbu současnosti. Toto onemocnění je zapříčiněno vniknutím HIV viru do organismu, které se projevuje řadou symptomů a infekčních onemocnění. Jedná se o poškození lidského imunitního systému, který při sebemenší, běţné nemoci není schopen adekvátně reagovat a selhává. HIV virus napadá T lymfocyty, coţ jsou struktury imunitního systému, které rozeznávají cizorodé částice v těle a reagují na ně imunitními reakcemi. Virus HIV na rozdíl od jiných virů mění strukturu napadených buněk, začleněním svého vlastního kódu do genetického materiálu napadené buňky. Tím se stane její neoddělitelnou součástí. Po nějakou dobu je virus latentní (skrytý) a poté přiměje T lymfocyt vyrábět další virové částice, které se uvolní do krevního oběhu. Tím se stává nakaţený člověk infekční a rozvíjí se u něj AIDS. Evidujeme několik možných přenosů tohoto viru a doufám, že vás přečtení tohoto článku donutí přemýšlet:

-6-

Nechráněný pohlavní styk je nejčastějším důvodem přenosu viru. Nevím, jak někteří lidé přemýšlejí. Jdou na nějakou akci, diskotéku, pijí alkohol a začínají se cítit velmi dobře, tančí, baví se a seznámí se s nějakým klukem či holkou. Něco silného je k sobě táhne a nakonec se spolu vyspí. Je to tzv. sex na jednu noc, protoţe toho člověka uţ v ţivotě nepotkají. Ráno se probudí s bolestí hlavy a k tomu ještě zjistí, ţe se vyspali s někým, koho neznají – a to ještě bez ochrany. Někteří to hodí za hlavu, jakoby se nic nestalo, aţ jednoho dne zjistí, ţe mají AIDS. Jenţe neţ to zjistí, mají sex s další hromadou lidí, ti ani netuší, ţe jsou nakaţení a takhle se to neustále opakuje a šíří. Další moţností přenosu je krev. A to většinou u lidí drogově závislých. Lidé berou drogy a pouţívají stejné injekční jehly, stejné hygienické potřeby: zubní kartáčky, ţiletky. Za prvé drogy typu heroin atd. odsuzuju a za druhé, co je to za hloupost půjčovat si hygienické potřeby patřící někomu jinému či pouţité jehly? Kaţdý člověk, který má alespoň něco v hlavě, pouţívá pouze své věci a ne věci jiných lidí. Stačí se říznout ţiletkou někoho, kdo je nakaţený, a uţ vám v krvi koluje virus. Zamyslete se, stojí vám to za to? Zdroj: internet

A poslední přenos je z matky na dítě. Ţena nakaţená virem HIV můţe virus snadno přenést i na své dítě, a to buď během porodu, nebo kojením. Je férové narodit se s takovou nemocí?

Autorka článku: Cantam

Věděli jste? - Červená stužka je mezinárodně uznávaným znakem solidarity s lidmi -

nakaženými virem HIV / trpícími nemocí AIDS. AIDS česky znamená získaného selhání imunity. Nemoc HIV/AIDS byla poprvé objevena v roce 1981, od té doby se jí nakazily desítky milionů lidí, nejhůře postižené jsou některé africké státy. Inkubační doba nemoci je 3–8 týdnů, po které se objevují příznaky akutní infekce HIV, které jsou velmi podobné chřipce. U dospělých je střední doba mezi nákazou virem HIV a propuknutím nemoci AIDS přibližně deset let, děti nakažené matkou onemocní cca do 2 let. Každý rok se 1. prosince slaví Den proti AIDS.

-7-

Claude Monet Jeden z nejslavnějších francouzských umělců. Představitel Impresionismu a malíř nezdolný neúspěchem svých prvních děl. To vše bychom mohli říci o Claude Monetovi. Claude Monet se narodil roku 1840 v Paříţi, z které se jeho rodina i on odstěhovali po pěti letech do Normandie. Malovat ho začal učit Eugèn Boudin v jeho šestnácti letech. O tři roky později odjel studovat do Paříţe, kde podléhá dalším vlnám umění. Poté se Claude Monet zapsal na akademii v Siusse, kde se spřátelil s Pissarem, Delacroixem a Courbetem. Roku 1861 dostal povolávací rozkaz, kvůli kterému musel jít na frontu do Alţírska. Zde onemocněl tyfem, coţ jej uvolnilo ze sluţby. Vrátil se zpět do Paříţe a snaţil se prorazit svými výtvory. V témţe roce se také seznámil se Sisleym, Bazillem a Renoirem, s nimiţ maloval krajiny a debatoval o umění. Claude Monet - zdroj: internet

Roku 1863 uspořádal výstavu, která ovšem nebyla úspěšná. O tři roky později poznal svou nastávající – Camille Doncieux, tu si vzal v roce 1870. Monet se snaţil uspořádat další výstavu, ale nesetkal se s pochopením, nevzdal se však a odjel na léto k rodičům. Camille zanechal těhotnou ve společnosti Pissara a Bazilla. Vrátil se zpět aţ po narození svého syna Jeana. Londýnský parlament - zdroj: internet

-8-

Jeho výstava je znovu odmítnuta, navíc jej raní to, ţe jeho přítel Bazille umírá v pruské válce. Monet pak odjíţdí do Londýna a později také do Nizozemska. Po jeho opětovném návratu do Francie zjistil, ţe Camille zdědila značné jmění, a tak si mohou pronajmout domek v Argenteuil. Společně s Caillebottem vytvořil Monet sdruţení nezávislých umělců. Nakonec se jejich první výstava konala v roce 1874 u slavného fotografa Nadara. Tato výstava mu však vynesla posměch za jeho obraz „Imprese“. Rok na to uspořádal aukci v aukční síni Drouot. Jeho obrazy se prodávaly od 100 do 300 franků, coţ však nebylo příliš závratné. Pomalu se však začal zvedat opar zášti vůči jeho stylu malování. Odstěhoval se do Normandie, kde se podruhé oţenil – s Alicí Hoschedéovou. Ta mu zemřela v roce 1911 a za tři roky Imprese - zdroj: internet

Monetovi umírá i jeho syn Jean z manţelství s Camille.

Monetovy obrazy začaly být oceňovány a Monet postupně bohatl. Po první světové válce oslepl, podstoupil však operaci očí a maloval pak do konce ţivota, resp. do roku 1926. Jeho neznámějšími obrazy Slunečnice - zdroj: internet jsou cykly leknínů, „Dáma se slunečníkem“, „Snídaně v trávě“ a jeho kritizované (později naopak chválené) dílo „Imprese“.

Dáma se slunečníkem - zdroj: internet

Autor článku: Damien Zdroje: internet – galerie umění, wikipedia a google

-9-

28. září a 28. říjen

Svatý Václav - zdroj: internet T. G. Masaryk - zdroj: internet

První týden v září jsem zkoušela dělat malou anketu. Vybafla jsem na třídy, kde učím, jak je možné, že nebyli 28. září ve škole? Ptala jsem se jich, jak tuto absenci odůvodní svým třídním učitelům. Nachytala se jen hrstka z nich, v každé třídě se ovšem našel někdo, kdo věděl, proč ten den nemusíme do školy. Podobně jsem se chystala i na 28. říjen, ale opakovaný vtip není vtipem, jak tvrdí někteří. Mezi těmi, kterých jsem se ptala, však byli i ti, kdo mi tvrdili, ţe 28. září vznikla Československá republika, coţ je ovšem omyl. A tak mi tahle chyba (bohuţel poměrně častá – a nejen u ţáků) nedala, rozhodla jsem se napsat článek o obou datech. Obě data jsou spojena s českou státností a tedy i s tím, ţe jak 28. září, tak 28. října slavíme státní svátek (v kalendáři bývá vyznačen červeně). Ţactvo se raduje, ţe nemusí do školy, státní zaměstnanci do práce a ostatní, kteří do práce musejí, se radují z toho, ţe dostanou zaplaceno více. Zkrátka všeobecná radost a spokojenost.

- 10 -

Co to ovšem takový státní svátek je? Český státní svátek (jinak také Státní svátek České republiky) je den, který je vymezen zákonem. Kromě státních svátků zákon vymezuje také ostatní svátky, významné dny a také dny pracovního klidu. Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu (tj. nejde se do školy, do práce). Významné dny spadají mezi dny pracovní (něco významného se událo, ale do práce a do školy jdeme). Státní svátky v naší republice oslavují českou státnost, tedy něco, co pozvedlo náš stát – a to na poli politickém, kulturním i jiném. Ostatní svátky poukazují na jiné historické události, popř. na tradice (např. Vánoce). 28. září 28. září je tzv. Den české státnosti, roku 935 (nebo 929 – ono se to přesně neví, záznamy se liší) byl zavraţděn kníţe Václav z rodu Přemyslovců. Dnes je znám jako svatý Václav. Svatý Václav byl český kníţe, kterého zabil jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi (vraţdy měli v rodině, jeho babičku – svatou Ludmilu – zabila jeho matka Drahomíra). O ţivotě svatého Václava se dovídáme např. z tzv. „Kristiánovy legendy“.

Jezdecká socha sv. Václav od J. V. Myslbeka zdroj: internet

Svatý Václav patřil do éry prvních Přemyslovců, byl synem kníţete Vratislava a jeho jediné manţelky Drahomíry. Jeho babičkou byla svatá Ludmila a dědečkem první doloţený Přemyslovec – Bořivoj I. Společně se svou babičkou je povaţován za hlavního patrona našeho státu a také za symbol české státnosti. Podle legend svatého Václava vychovávala a ke zboţnosti vedla právě svatá Ludmila. Byl na svou dobu velmi vzdělaný. Údajně (jak praví legendy) se staral o svůj lid, byl u něj i oblíbený – a to zejména pro svou dobrosrdečnost, shovívavost a umírněnost. Velkým problémem Václavovy vlády byl jeho vztah k východofrancké říši (resp. spíše k tomu torzu, které z této říše zbývalo). Roku 929 vtrhla saská a bavorská vojska do Čech a bez problémů se dostala ku Praze. Václav nechtěl, aby jeho země byla pleněna a drancována, a tak se podrobil. Výsledkem tohoto jednání byly dvě věci. Pozitivum můţeme spatřovat v tom, ţe došlo k podepsání mírové smlouvy, negativum mělo ovšem daleko horší následky – toto jednání se totiţ nelíbilo Václavovu bratru Boleslavovi, a tak jej zabil (nutno podotknout, ţe důvodů pro zavraţdění měl Boleslav více, např. po smrti Václava se stával on panovníkem). - 11 -

Po smrti začal být svatý Václav uctíván i pro svou zboţnost (prý vlastnoručně pěstoval víno a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé, stavěl kostely a bořil modly). Posmrtně údajně také konal zázraky. Zajímavostí jistě je, ţe původní poslanecký návrh zákona o ostatních svátcích s tímto dnem nepočítal. Navrţen však byl na základně usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – konkrétně se tak usneslo 24. března roku 2000. Výbor tehdy zvolil pro tento státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“. Po několika tahanicích a ne zrovna lichotivých vyjádřeních o tomto svátku, která vzešla z úst politiků, se nakonec poslanci dohodli, ţe svátek ponese označení „Den české státnosti“. Do 31. prosince roku 1951 byl svátek sv. Václava tzv. památným dnem. Za zmínku jistě také stojí to, ţe 28. září je dle našeho (tj. gregoriánského) kalendáře 271. dnem (v přestupném roce pak 272. dnem), do konce roku zbývá 94 dní. Co se ještě stalo 28. září u nás: - 995 – Přemyslovci nechali vyvraţdit své konkurenty Slavníkovce, stalo se tak v Libici, kde měli Slavníkovci sídlo; přeţil pouze svatý Vojtěch a jeho příbuzný Radim, kteří v té době byli na misiích. - 1906 – bylo otevřeno dostihové závodiště ve Velké Chuchli. - 1931 – byla otevřena ZOO v Praze. - 1941 – R. Heydrich vyhlásil stanné právo.

28. říjen 28. října 1918 došlo v Praze na Václavském náměstí k vyhlášení samostatného Československého státu. Pro český (ale nejen pro něj) národ se tak po rozpadu bývalého Rakousko-Uherska začaly psát nové dějiny. Většina Čechů se pod nadvládou Habsburské monarchie (a později RakouskoUherska) necítila zrovna svobodně a samostatně. Uţ např. Palacký poukazoval na to, ţe by bylo vhodné Čechy s Rakušany zrovnoprávnit, jenţe k tomu nedošlo. V roce 1914 vypukla 1. světová válka, a tak došlo k odsunutí národnostní otázky v Rakousko-Uherské monarchii. Počáteční snaha českých politiků o osamostatnění byla tlačena do pozadí, a tak se česká politika v podstatě odmlčela a vyčkávala. Jedině české osobnosti, které odešly do zahraničí, se nevzdávaly. V čele myšlenky samostatného státu stál T. G. Masaryk a jeho příznivci, ti pod vedením E. Beneše vytvořili tajnou organizaci – známá byla pod názvem Mafie. Významný vliv – a to i přes cenzuru – měli spisovatelé, novináři, herci a umělci jako takoví. - 12 -

Během roku 1916 sestavili Masaryk, Beneš a Slovák M. R. Štefánik pozdější Československou národní radu, coţ byl hlavní orgán protirakouského odboje. Silnou odezvu měli i v československých legiích (ty se uplatnili zejména na ruské frontě – především v bitvě u Zborova). Během roku 1917 se změnilo i české veřejné mínění. Český básník a dramaturg Národního divadla a člen Mafie Jaroslav Kvapil sestavil Manifest českých spisovatelů, v němţ formuloval poţadavek na samostatnost Čechů. Domácí politikové vyčkávali a příliš vidět nebyli. Edvard Beneš - zdroj: internet Významně se zapojili do formování samostatného státu aţ 6. ledna 1918 (tzv. Tříkrálová deklarace). Jejich vystoupením byl zahájen společný postup za osamostatnění – a to u nás i v zahraničí. Zajímavostí jistě je, ţe rakouská vojska byla zásobována především z českých zemí, čímţ se zabývala zemská hospodářská komora (tehdy pod vedením Antonína Švehly), která se snaţila zatajit stav zásob, chtěla, aby se na frontu vyváţelo co nejméně, a tak by zásoby zůstaly pro Čechy. V reakci na tuto situaci byla na 14. října 1918 vyhlášena generální stávka a v městě Písek byl rozšířen leták s informací o vzniku samostatné republiky. Během převratu byly Milan Rastislav Štefánik zničeny symboly staré vlády, ve městech se objevovaly zdroj: internet trikolory (stejné tři barvy jsou na vlajce České republiky). Téhoţ dne ale bylo vyhlášení republiky odloţeno, dav se rozutekl a do města byl odvelen oddíl uherských vojáků. Monarchie se udrţela ještě 14 dnů. 28. října 1918 brzy ráno převzal Antonín Švehla spolu s Františkem Soukupem jménem Národního výboru Obilní ústav – to mělo zabránit vývozu obilí na frontu. Krátce poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru s Rakousko-Uherskem. Večer byl vydán první zákon, týkal se zřízení samostatného státu. Do předsednictva Národního výboru byli zvoleni Alois Rašín, František Soukup, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár, dnes jsou tito politici známí jako tzv. muži 28. října.

- 13 -

Tímto vznikla tzv. První republika, to je dodnes označení pro Československo v letech 1918 – 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. První republika mimo Čech, Moravy a Slezska (česká část Slezska, tj. jeho jiţní část) zahrnovala ještě území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na tomto území se hovořilo česky, slovensky, německy, polsky, maďarsky, rusínsky, nářečími z Ukrajiny, romsky, rumunsky apod.

První republika - zdroj: internet

Co se ještě stalo 28. října u nás: - 1939 – v řadě měst protektorátu Čechy a Morava proběhly četné demonstrace, v Praze při nich byl smrtelně raněn medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. - 1945 – E. Beneš zvolen prezidentem.

Autorka článku: L :-)

- 14 -

Učitelé Učitel sám o sobě je taky jen člověk, i když si polovina z Vás řekne: „Kdo by dobrovolně mohl jít učit? To je určitě blázen.“, ale víte, proč si tohle říkáte? Protože každý z nás je určité povahy, ale ne všichni se dokáží vcítit do učitele. Uvažovali jste někdy nad tím, jak se asi cítí, když celá třída řve a neposlouchá jeho výklad, jen proto, že jim to nejde, nebo je to nebaví? Ten učitel/-ka je tady, ale proto, aby nás to naučil/-a, tak proč se chovat s neúctou k někomu takovému, protoţe nevím kolik z Vás by bylo schopných stoupnout si před tabuli a vysvětlovat nové učivo, kdyţ to nikoho nezajímá. Pak se není co divit, ţe Vám napaří písemku, z které dostanete za pět. Kdyţ Vám nejde učivo a do toho ještě děláte randál, nikdy to nepochopíte a ještě obtěţujete ty, kteří chtějí dávat pozor. U učitele/učitelky dělá hodně autorita, myslím, ţe na tom se shodneme všichni. Kdyţ někdo nemá přirozenou autoritu a je v takovém oboru, tak nemůţe být tolik šťastný ve své práci jako ten, který má max. autoritu u všech, ale závisí to i na povaze. Kdyby byli všichni lidé, coţ není reálné, empatičtí a byli zticha při vyučování a nechali člověka doslova dýchat, tak by nízká autorita nebyla problém. Ale protoţe to není reálné, tak si někteří učitelé vytváří autoritu jinou. Někteří autoritu zaloţenou na školním řádu a jiní na svých zvycích.  Moţná byste se rádi zeptali: „Z jakého důvodu, tohle píši?“ Odpověď je jednoduchá a ráda na ni odpovím. 1. Dokáţu se vcítit do lidí. 2. Moţná Vás tenhle článek donutí přemýšlet nad sebou samými. 3. Třetím důvodem je to, ţe čtete článek právě od toho blázna, který třeba chce učit a pomáhat lidem, ať uţ to chtějí nebo ne. I přesto jak se lidé chovají k ostatním. Zamyslete se. Kdyţ stojíte před tabulí a říkáte referát, jak Vám je? Někomu to nevadí, někdo si zvykne, ale většina z nás je nervózní. Proto se zamyslete nad tím, co děláte, jak se chováte a moţná jednou pochopíte, proč jsem tohle psala.

Autorka článku: Cantam

- 15 -

M1 ABRAMS

Vážení čtenáři, napadlo mě, jelikož se zabývám vojenskou tématikou atd., psát články takového charakteru. Zároveň bych vás, čtenáře, rád poprosil o to, abyste posílali emaily s názory na článek a celkově na to, zda si myslíte, že je dobrý nápad takové články psát. M1 Abrams je americký bojový tank, vyrábí ho firma General Dynamics. Jeho vyuţití našla americká armáda na Blízkém východě a dále směr: Afghánistán, Irák, Irán, Kuvajt, ale také na misích po celém světě. Tank je stavěný především pro rychlý přesun (max. 72 km/h), důleţitá je vysoká ochrana posádky, přesné zaměřování a následné zneškodňování cíle, nízká hmotnost a co nejdelší dojezd, který činí 465 km (na komunikaci), cca 340 km (v terénu) na jedno naplnění nádrţe. Americká armáda dosud vyuţívá tři typy těchto tanků. Jsou označovány: Abrams M1A1 (původní verze) Abrams M1A1 (vylepšena byla především palebná síla a ochrana posádky, dnes nejpouţívanější) Abrams M1A2 (bylo zdokonaleno elektronické vybavení)

- 16 -

Historie: Při výrobě prototypu se bral ohled především na nejmodernější bojové poţadavky, nejnovější technologii a především na uplynulé bojové zkušenosti. Ministerstvo obrany zadalo projekt dvěma firmám, které musely dodrţet veškeré stanovené poţadavky (např. automatické nabíjení se vyloučilo a bylo pouţito klasické manuální, které obsluhoval další člen posádky), ale jedna z hlavních podmínek byla porušena – motor, ten i přes nesouhlas vlády byl místo vznětového motoru osazen motorem turbínovým. Po výrobě dvanácti prvních strojů se uţ jen upravovaly některé nesrovnalosti, především s turbínovým motorem. Firma General Dynamics vyrobila měsíčně cca 30 strojů, coţ je velmi kvalitní výkon, kdyţ vezmeme v potaz, ţe váha jednoho tanku je cca 60 tun. První boje: Tanky Abrams byly nasazeny poprvé v roce 1991 při operaci „Pouštní bouře“ (VÁLKA V ZÁLIVU), invaze čítala 1848 tanků typu M1A1. Díky plátům ochuzeného uranu v pancíři během bojů nebyl zničen ani jeden z těchto tanků. Dalšího většího boje se tanky zúčastnili při operaci „Irácká svoboda“. Zde bylo nasazeno 500 tanků, ale hodně z nich bylo zničeno. Především střelami RPG – 7 (viz obrázky dole) ze stran nebo zezadu v ulicích měst.

Foto - zdroj: internet

Konstrukce: Základnu tvoří 2×7 pojezdová kola, jedno napínací kolo vpředu a jedno hnací kolo vzadu. Na podvozku je věţ s kanónem (hlavní zbraní), která se otáčí o 360°. Průlez řidiče s průzory je umístněný těsně před věţí. Další dva průlezy jsou umístněny na věţi. Na stranách věţe jsou odpalovače kouřových granátů (dýmovnic). Palivové nádrţe mají objem 1908 l, protoţe spotřeba na 100 km je cca 400 litrů.

- 17 -

Foto - zdroj: internet

Pancéřování: Díky svému dvojitému pancéřování je tank nejlépe pancéřovaný tank své doby. Jeho prvenství také podpořil fakt, ţe novější verze mají přidané ochuzené uranové pláty. Tloušťka těchto plátů je cca 100 mm. Přední a prostřední část tanku je dodatečně „obalená“ plastem (se zesílenými uhlíkovými vlákny) nebo keramikou pro lepší absorbování střel. Výzbroj tanku: Abrams měl původně dráţkovanou hlaveň kanónu, ale později byla vyměněna za hlaveň s hladkým vrtáním. Tank s sebou veze 40 – 57 kusů munice. Tudíţ jsou pokusy na zasaţení cíle řádně omezeny.  Dostřel činí cca 4 km, ale s upravenou speciální municí lze dosáhnout aţ 8 km. Abrams používá čtyři typy munice: APFSDS (křidélky stabilizovaná podkaliberní střela s oddělitelnými vodícími prvky) – uranová střela, ničí především nárazem (viz obrázek dole). HEAT (vysoce explozivní protitanková střela) – paprsek, který protaví pancíř. MPAT (víceúčelová protitanková střela) – vybuchuje před zasaţením cíle, vhodná i na pěchotu. STAFF (chytrá střela typu vystřel-a-zapomeň) – střelba za obzor.

- 18 -

Foto - zdroj: internet

Vedlejší výzbroj tvoří, kulomet velitele tanku (50 BMG), dále spřaţený kulomet M240 ráţe 7,62×51 mm, další takový kulomet má po ruce nabíječ tanku. Mezi další výzbroj posádky patří čtyři pistole, včetně jedné útočné pušky (m-16) pro případ vyřazení tanku z boje.

Na závěr verze tanku Abrams – určený pro městský boj.

Foto - zdroj: internet

Autor článku: Лукаш Ридл

- 19 -

Paintball Vážení čtenáři, v letošním roce bych Vás v prvním díle o sportu seznámil s adrenalinovým bezkontaktním sportem – nese název paintball. O co tedy jde? Je to sport, který je mezi lidmi velmi populární – a to především v posledních letech. Jde o týmový sport, takţe sóloví hráči tu nemají prakticky co dělat. Hraje se se sportovními zbraněmi, ale také věrnými replikami opravdových zbraní. Střelivem jsou ţelatinové kuličky o průměru 1,73 mm, které mají barevný kapalný obsah. Dostřel zbraní je 50 – 80 m. Střílí buď po jednom náboji, dávkou třeba po třech kuličkách, nebo automatickou palbou (kadence 13 kuliček za sekundu – někdy i víc  ). Střely jsou poháněny stlačeným vzduchem, nebo CO2.

Foto - zdroj: internet

- 20 -

Historie: Tady nebudu moc konkrétní, jelikoţ nikdo přesně neví, jak paintball vzniknul. Nicméně existují tři teorie: 1. Australští značkovači dobytka se opili a začali po sobě střílet (tomuhle věřím já ). 2. V Kanadských lesích označovali střílením barvou stromy určené ke kácení. 3. V armádě vojáci trénovali boj s barevnými projektily, které značkovaly zasaţeného. Typy zbraní: Pump-action – zbraň vystřelí jeden náboj po jednom mechanickém natáhnutí páky, podobně jako u brokovnice. Semi-auto – zbraň střílí poloautomaticky po jednom (prvním) nataţení dokud nedojdou kuličky nebo plyn. Electronic – mají elektronickou rukojeť. Rozdělení zbraní lze pojmout také podle ceny. Zbraň se dá sehnat třeba za 1.000 Kč, nebo za 30.000 Kč. Foto - zdroj: internet

Možnosti hry: Capture the Flag Oba týmy vlastní jednu vlaku, vyhrává ten, který ukořistí protivníkovu vlajku a donese do svého tábořiště, kde se nachází jeho vlajka. Center Flag Vlajka je umístěná ve středu hřiště. Vyhrává tým, který donese vlajku do svého tábora. Jiná pravidla – dle vlastní fantazie a domluvy…

- 21 -

Co je potřeba ke hře? Minimálně nějakou masku, zbraň, zásobník, kuličky, plyn (popř. baterie), vhodné oblečení a obuv, dobrou náladu a týmového ducha.

Foto - zdroj: internet

Foto - zdroj: internet

Autor článku: Лукаш Ридл

- 22 -

Historie populární hudby 4: Rhythm and Blues, Rock and Roll Evropa měla ve 40. a 50. letech úplně jiné problémy než rozvíjet populární hudbu, proto bude tento článek zaměřený především na dění v USA. První R’n’B a R’n’R skladby k nám začaly pronikat až koncem 50. let prostřednictvím Rádia Luxembourg a dlouhou dobu byla tato hudba místním režimem buď přímo zakazována, nebo mlčky trpěna a odsouvána na okraj zájmu.

R’n’B Termín Rhythm and Blues se začal pouţívat ve čtyřicátých letech pro označení městského černošského blues s výraznou rytmikou. Od té doby prošel řadou změn významu. Od roku 1948 se uţíval pro označování jakékoli hudby vycházející z černošských kořenů; nahradil tehdy pojem „race music“ (rasová hudba), který se sice začal pouţívat přímo v černošských komunitách, ale v poválečném světě byl vnímán jako uráţlivý. Tento paradoxní stav trvá dodnes, přestoţe bez černošského vlivu by dnešní hudba rozhodně nebyla taková, jakou ji známe – a to včetně hudby neonacistických kapel. Dnes se termín pouţívá pro mainstreamovou hudbu kombinující prvky hip-hopu, soulu, funky a původního R’n’B. Jak uţ sám název napovídá, tento hudební ţánr vychází především z bluesové tradice. Jiţ koncem 30. let začaly být některé nástroje – především elektrofonické kytary – mnohem dostupnější neţ dříve. V roce 1940 uţ existovaly některé dodnes fungující značky elektrických kytar – Rickenbacker, Gibson a Epiphone – a bylo to právě v roce 1940, kdy inovátor Les Paul vytvořil první plně funkční elektrickou kytaru španělského typu s plným tělem (čímţ do určité míry vyřešil problémy se zpětnou vazbou při silném zesílení). Jednalo se o borové poleno 4x4 palce s přidělaným krkem, strunami a snímači. Otevřel tak dveře pro úpravu výsledného zvuku různými zesilovači a efekty. Na masovou produkci si však kytary s plným tělem musely počkat deset let, neţ Leo Fender uvedl na trh dodnes oblíbený Telecaster (tehdy nazvaný Broadcaster).

- 23 -

R’n‘B 40. let převzalo bluesovou tematiku a často také text více recitovaný neţ zpívaný, doplnilo však výraznou taneční rytmiku (proto se o této hudbě občas mluví jako o „jump blues“ – skákavé blues) a v textu časté sexuální naráţky. První R’n‘B hudebník, který zaznamenal opravdový úspěch, byl Louis Jordan, který později vyvolal skandál, kdyţ veřejně prohlásil, ţe rock’n’roll není nic jiného, neţ R’n’B zahrané bílými muzikanty. Další oblíbení hudebníci byli například Muddy Waters, John Lee Hooker nebo Howlin‘ Wolf, to však byli bluesmani starší generace. Nejvěrnější následovníky našlo rhythm and blues o více neţ dekádu později za oceánem, ve Velké Británii: Rolling Stones, The Yardbirds aj. byli společně s rock’n’rollovými The Beatles vůdci tzv. britské invaze do amerických hitparád. Hranice mezi R’n‘B a rock’n’rollem je v 50. letech téměř neznatelná, jednalo se v zásadě o tentýţ ţánr, jenomţe R’n’B byla černošská hudba, která byla v té době na mnoha rádiových stanicích absolutní tabu. Koneckonců některé z prvních hitů Elvise Presleyho byly coververze písní původně nahraných černošskými muzikanty. Asi nejznámější skladba Louise Jordana „Caldonia“ s typickým výskaným, aţ hulákaným, refrénem: http://www.youtube.com/watch?v=PR6pHtiNT_k&feature=related Píseň z prvního alba Rolling Stones „Now I’ve Got a Witness“ – skupinová kompozice za účasti Phila Spectora a Gena Pitneye: http://www.youtube.com/watch?v=rwVmAcdRHtA

R’n’R Spojení rock and roll můţeme pouţívat ve dvou různých kontextech: 1. jako synonymum k „rocková hudba“ – velmi široký pojem zahrnující podstatnou část populární hudby od 50. let po současnost; 2. jako označení hudby 50. let, z níţ se později vyvinul rock. V této sérii článků se přidrţím prvního uţití, protoţe raná podobu rocku se nazývá také rockabilly (spojení pojmů rock’n’roll a hillbilly – tradiční hudba oblasti Apalačského pohoří, jeţ měla na raný rock silný vliv). Typickým znakem této hudby je dodnes zdůrazněná sudá doba, obvykle na buben zvaný snare (céčko, šroťák), jehoţ typický třeskutý zvuk je způsoben struněním na spodní bláně.

- 24 -

Za autora termínu rock and roll je povaţován rádiový diskţokej Alan Freed, který začal tímto spojením označovat rhythm’n’bluesové skladby, které od r. 1951 pouštěl ve svém pořadu „The Moondog Rock Roll House Party“. Původně se spojení „rocking and rolling“ pouţívalo pro pojmenování pohybů lodi na rozbouřeném moři, v mluvené angličtině se obrazně pouţívalo pro náboţenské vytrţení při gospelových mších, či pro pohyby při sexuálním aktu. Dodnes je předmětem debat hudebních historiků a teoretiků, jestli původní rock’n’roll bylo pouze R’n’B přejmenované pro potřeby „bílého“ hudebního průmyslu, nebo šlo o skutečně novou formu vzniklou spojením R’n’B s country a hillbilly. Kaţdopádně první rock’n’rolloví muzikanti pocházeli právě z městských oblastí, kde se střetávaly vlivy bělošské a černošské kultury. Početné swingové bigbandy plné dechových nástrojů (především saxofonů), tolik oblíbené před 2. sv. v. se stávaly příliš nákladnými a byly postupně nahrazovány malými kapelami s bicími, basou a kytarami nebo piánem, zároveň se prosazovalo R’n’B s křičenými vokály a sviţným rytmem. Vzhledem k tomu, ţe rock’n’roll vznikal postupně, nelze ţádnou skladbu označit jako „Tu první“. Jednou z nejvýznamnějších, která nepochybně významnou měrou přispěla k vytyčení nového ţánru, byla skladba „Rock Around the Clock“ z roku 1954, kterou hráli Bill Hailey and His Comets (zajímavostí je, ţe jedna z prvních českých rockových kapel se právě podle nich jmenovala Komety). Je pravda, ţe existují starší skladby, v nichţ najdeme rockové prvky, tato skladba však jako první dosáhla doslova celosvětového úspěchu, byť aţ rok po svém vydání. Bill Hailey byl klíčovou osobou rockabilly a společně s Elvisem Presleyem, Little Richardem, Jerry Lee Lewisem a spoustou dalších spustili doslova šílenství mezi americkými teenagery. Díky rozhlasovému a televiznímu vysílání a rozšíření magnetofonového pásku se staly jejich skladby součástí běţného ţivotního stylu. Hudba přestala být výjimečnou událostí, za kterou bylo třeba jít do klubu, kde hudebníci zrovna hráli, ale bylo moţné si písničky z rádia nahrát a učinit je tak součástí běţného dne. A bylo moţné mnohem víc. Stačilo mít obyčejnou kytaru a člověk mohl sedět u magnetofonu tak dlouho, aţ se oblíbené skladby naučil. Celosvětový úspěch pionýrů rock’n’rollu inspiroval milióny mladých k zakládání vlastních kapel, protoţe rockové skladby nebyly nijak hudebně náročné a navíc, jak zpětně přiznává řada hudebníků, daly na ně skvěle balit holky. Poměrně populárním té doby ţánrem byl tzv. doo-wop – hudba vycházející ze stejných bluesových kořenů a jazzového scatu. Hudební doprovod byl velmi tichý a ústřední byl vícehlasý zpěv – jeden hlas většinou zpíval text, zatímco několik doprovodných zpěváků drţelo rytmus a melodii sledy nesmyslných slabik (z toho i název hudebního směru). Tato odnoţ byla u nás poměrně oblíbená, protoţe sladění sboristé působili na kulturní komisaře přijatelněji neţ výskající rock’n’rolloví bouřliváci.

- 25 -

První epocha rock’n’rollu se podle mnohých historiků uzavřela, kdyţ v roce 1959 zemřeli při leteckém neštěstí muzikanti Buddy Holly, The Big Bopper a Ritchie Valens. Tato událost byla však poslední kapka do rock’n’rollového dţbánu, jehoţ ucho bylo notně naprasklé: Elvis Presley byl v r. 1958 odveden do armády, Little Richard se v roce 1957 stal po několika vizích (jedna z nich – velká ohnivá koule letící k obloze – byla ve skutečnosti raketa nesoucí na oběţnou dráhu druţici Sputnik 1) členem Církve adventistů sedmého dne a začal se věnovat výhradně duchovní hudbě. V roce 1958 vyšlo najevo, ţe třetí ţena Jerryho Lee Lewise je ve skutečnosti jeho třináctiletá sestřenice, coţ ho téměř úplně vyloučilo z veřejného ţivota, rok nato byl Chuck Berry odsouzen za sexuální styk se čtrnáctiletou apačskou číšnicí ze svého rasově integrovaného klubu. Krásná myšlenka narušit rasovou segregaci otevřením podniku bez předsudků tak skončila obviněním z otrokářství, protoţe Berry přivezl zmíněnou číšnici přes státní hranici. Nakonec skončil neslavně i „poslední Mohykán“ Alan Freed, který pouštěl skladby všech rockových muzikantů a otevřeně podporoval Lewise i Berryho. V roce 1960 byl obviněn z tzv. payoly – přijímání úplatků od nahrávacích společností výměnou za časté hraní určitých skladeb – a ze střetu zájmů (měl se autorsky podílet na některých skladbách, které pak pouštěl). Z rádia byl propuštěn a v roce 1962 dostal podmíněný trest.

Dědictví rockabilly První evropskou zemí zasaţenou rockem byla pochopitelně stejným jazykem mluvící Velká Británie, kde se stal populárním především mezi tzv. Teddy Boys – mladými rváči napodobujícími stylem oblékání předválečné dandye (vzpomeňte si na hodiny literatury a dekadenci). Další skupinou mladých, kde rock našel úrodnou půdu, byli fanoušci skifflu – primitivní podoby jazzu s vlivy blues a country hrané na improvizované nástroje. Skifflovou skupinu The Quarrymen zaloţil na škole John Lennon, o němţ ještě uslyšíme v příštích dílech. Prvotní snaha napodobovat a předělávat písně amerických hudebníků neměla dlouhého trvání a v 60. letech se ve Velké Británii vytvořila svébytná podoba rocku, která prorazila do amerických hitparád s takovou razancí, ţe se v této souvislosti mluví o britské invazi.

- 26 -

Teddy Boys - zdroj: internet

Rockový boom měl silný vliv na vnímání rasové příslušnosti. Na začátku 50. let byla oficiální rasová politika většiny amerických států vyjádřena zkratkou „separate but equal“ (= oddělení ale rovnoprávní) – města, autobusy, školy, bary, kluby a jiné veřejné prostory byly striktně rozděleny na prostor určený bělochům a prostor určený ostatním rasám. Na většině území USA bylo narušení tohoto prostoru protiprávní a trestné (samozřejmě, pokud se ho nedopustil běloch, coţ se však nestávalo – proč by běloch chodil do nejchudších částí města?). Najednou bylo na veřejnosti vidět bílé a černé muzikanty, kteří se k sobě chovali kolegiálně, někdy dokonce přátelsky. Lví podíl na tom měl právě Allan Freed, který zval do rádia hosty bez ohledu na rasu, a Chuck Berry, který v New Orleans otevřel rasově integrovaný klub. Rock’n’roll se tak stal pro mnohé konzervativní Američany symbolem úpadku tradičních hodnot a ohroţením pro celé USA, naopak pro mnoho, hlavně mladých, lidí se stal jednotícím prvkem a symbolem boje za rovnoprávnější a otevřenou společnost. Ten se naplno rozhořel v 60. letech. Nešlo však jen o boj konzervativních a novátorských myšlenek, ale i o boj generací – mladí lidé dávali starší generaci najevo, kdo je tady pánem, oblékáním, účesy, šílenými tanečními kreacemi i jinak. Ostatně, podívejte se na některý z „rockových“ filmů: Pomáda, Džungle před tabulí, parodický snímek Crybaby apod.

- 27 -

Bill Hailey and His Comets „Rock Around the Clock“: http://www.youtube.com/watch?v=zju6KbP_1xY&feature=related Skladba Elvise Presleyho „Heartbreak Hotel“, o níţ Keith Richards prohlásil, ţe svět před jejím poslechem a po něm, jsou pro něj dvě různá místa: http://www.youtube.com/watch?v=efL17ekQZ5k Jerry Lee Lewis si svou divokou hrou na piáno vyslouţil přezdívku „The Killer“ – nebavilo ho při hraní sedět, tak vstával, skákal, hrál na piáno nohama a někdy dokonce piána zapaloval; píseň „Whole Lotta Shakin‘ Going On“: http://www.youtube.com/watch?v=efL17ekQZ5k Chuck Berry patřil mezi několik málo černých rock’n’rollových muzikantů. Zato se jeho verze skladby „Johnny B. Goode“ pravidelně objevuje v nejrůznějších ţebříčcích nejvlivnějších písní a patří mezi nejvíce předělávané písně všech dob. Svou vlastní verzi této písně nahráli např. Sex Pistols, AC/DC, Aerosmith, The Beatles, Carlos Santana, Celine Dion, Elton John, Green Day, Led Zeppelin, Prince, Rolling Stones aj.: http://www.youtube.com/watch?v=6ofD9t_sULM Little Richard je autorem další často coverované klasiky „Long Tall Sally“; v obecenstvu vidíme Billa Hayleyho: http://www.youtube.com/watch?v=jqxNSvFMkag&feature=fvst Johnny Cash patřil mezi nejpozoruhodnější muzikanty 20. století – hrál country, folk, blues, ale i rock’n’roll nebo gospel. Proslul svým turné po amerických věznicích a o jeho ţivotě byl natočen kladně hodnocený ţivotopisný film „Walk the Line“. Jeho píseň „Folsom Prison Blues“ byla jeden z jeho prvních hitů a má dokonce i českou podobu; pokud jste někdy seděli se starými trampy u táboráku, určitě ji poznáte: http://www.youtube.com/watch?v=i1xSt7iganA The Quarrymen – skifflový předchůdce The Beatles „That’ll Be the Day“: http://www.youtube.com/watch?v=D8eqtpLxFO0&feature=related

Autor článku: Sherlock

- 28 -

Oblíbená kniha V prázdninovém čísle jsem psala o svém oblíbeném autorovi – Marku Frostovi. Napsala jsem tam, že je to možná můj nejoblíbenější autor, za čímž si stojím. Nutno však dodat, že poté, co jsem o těch oblíbených autorech přemýšlela, dospěla jsem k závěru, že mám ráda vlastně celou řádku spisovatelů a ještě větší řadu knih. Dnes bych vás chtěla seznámit se švédským spisovatelem Stiegem Larssonem a s jeho trilogií.

Stieg Larsson Stieg Larsson se narodil 15. srpna 1954. Tento Švéd pracoval jako novinář a také byl spisovatel. Narodil se na severu Švédska. Jeho rodiče však v době, kdy se narodil, byli příliš mladí, a tak vyrůstal o babičky a dědečka na vesnici. Jelikoţ byl jeho dědeček přesvědčený antifašista, byl v průběhu druhé světové války uvězněn v pracovním táboře (za zmínku jistě stojí, ţe pokud by byl Dán, bezpochyby by byl odvezen do koncentračního tábora). Pro Stiega se dědeček stal muţským vzorem a jeho osud Stiega velmi ovlivnil – uţ jen tím, ţe se snaţil chránit práva všech, bojovat za demokracii i svobodu slova. Krátce poté, kdy Stieg oslavil deváté narozeniny, jeho dědeček zemřel. Stiegovu výchovu převzali rodiče a on pobýval společně s mladším bratrem ve městě. Ke dvanáctým narozeninám dostal jako dárek psací stroj, často pak trávil dlouhé chvíle (i do noci) tím, ţe psal, coţ prý budilo a obtěţovalo celou jeho rodinu. V osmnácti letech se zúčastnil mítinku proti válce ve Vietnamu, na němţ potkal svou ţivotní partneru Evu Gabrielssonovu. Po vojenské sluţbě se vydal do Afriky, chtěl cestovat, jenţe ne vţdy měl zrovna dostatek peněz. V jednom hovoru jeho otec uvedl, ţe Stieg prý neměl na letenku z Alţíru zpět do Švédska, a tak si na ni musel vydělat – umýval nádobí. Jenţe ani to údajně nestačilo, byl nucen ještě prodat své ošacení.

- 29 -

Poté pracoval na poštovním úřadě, ale zabýval se rovněţ politikou – byl členem švédského levicového hnutí. Stále se zajímal o válku ve Vietnamu. Od roku 1977 do roku 1999 pracoval jako designér pro tiskovou kancelář. Mimo jiného se ţivil rovněţ jako skandinávský korespondent v britském antifašistickém magazínu. Na počátku 80. let se začal aktivněji účastnit boje proti rasismu a proti pravicovému extremismu. Roku 1991 vydal svou první knihu s názvem „Pravicový extremismus“, na jejím napsání se podílela Anna-Lena Lodeniusová, coţ je švédská spisovatelka. Jakýsi neonacistický deník jako odezvu na tuto knihu publikoval o dva roky později článek, v němţ mj. zveřejnil i fotografie, adresy a osobní telefonní čísla obou autorů. Vydavatel časopisu byl odsouzen ke čtyřem měsícům vazby. Tato událost Larssona neodradila, i dále psal o podobných tématech. V 90. letech zaloţil nadaci Expo. K jejímu vzniku ho vedly novinářské i politické zkušenosti. Cílem této nadace bylo sledovat a dokumentovat rasistické a nedemokratické tendence ve Švédsku. Krátce po zaloţení nadace Expo se Larsson stal vydavatelem stejnojmenného časopisu. V 90. letech pomáhal řídit projekt „Stop rasismu“ a brzy byl známý jako odborník na švédské pravicové i rasisticky zaloţené organizace. V roce 1999 byl neonacisty ve svém domě zavraţděn hlavní představitel švédských odborů, policie zjistila, ţe na místě činu se nalézají fotografie a informace o Larssonovi a jeho přítelkyni Evě, ti se rozhodli učinit radikální opatření, která měla zajistit jejich bezpečnost. Přestali vystupovat na veřejnosti a zabezpečili si dům. Byl znám jako jeden z největších švédských fanoušků sci-fi, dokonce se stal předsedou Skandinávské společnosti sci-fi a vydával zde dva časopisy. Stieg Larsson zemřel ve Stockholmu 9. listopadu 2004 na infarkt. Krátce po jeho smrti se objevily domněnky, ţe smrt souvisela s výhrůţkami, se kterými se musel potýkat. Tyto domněnky se však nepotvrdily. Larssonovo světově asi nejznámější dílo bylo vydáno aţ po jeho smrti. Jedná se o trilogii, která nese podtitul „Milénium“. A s touto trilogií bych vás nyní ráda seznámila.

- 30 -

Milénium Larsson zemřel asi 14 dní poté, kdy trilogii dopsal. Autor pomýšlel na napsání detektivního románu uţ v 90. letech, jenţe mu trvalo, neţ se dostal k beletrii. Jelikoţ byl milovníkem anglosaské literatury, chápal, co má dobrý kriminální příběh obsahovat, aby dokázal nalákat čtenáře a nepustit ho. Sám Larsson rád četl kriminální romány (prý to pro něj bylo odreagováním). Neţ začal psát, řádně se připravil (vzhledem k tomu, ţe se ţivil především jako novinář, to nebylo nic divného). Připravil si detailní rozpracování rovnou deseti knih. Na první z nich začal pracovat roku 1997, ale nakladatelství kontaktoval aţ o šest let později. Tehdy měl dopsány jiţ dva díly, pracoval na třetím. V nakladatelství jeho rukopisy odmítli. Na podzim 2003 se obrátil na konkurenční nakladatelství, to s ním podepsalo smlouvu na vydání všech tří knih (toto je samo o sobě docela unikát – začínajícím spisovatelům se vydává tak první díl a čeká se na odezvu čtenářů). Ještě před vydáním ve Švédsku byla práva na všechny tři díly poslána do Německy a Norska. V průběhu roku 2004 Larsson lehce upravil prvé dva díly a dokončil ten třetí. Asi měsíc před smrtí poslal Larsson své přítelkyni e-mail s tím, ţe dokončil asi polovinu čtvrté knihy, má začátek i závěr, chybí však středová část. Dnes se Larssonova přítelkyně soudí s rodinou o práva na trilogii (potaţmo i další díly), vzhledem k tomu, ţe nebyli manţelé a neměli děti, má být dědicem jeho rodina. Eva však vlastní Larssonův notebook s nedokončenou čtvrtou knihou a tvrdí, ţe Larsson měl s rodinou špatné vztahy. Otázka je, zda se čtenáři dalších dílů dočkají. A pokud ano, tak v jaké kvalitě. Někteří tvrdí, ţe tato trilogie je detektivní příběh, jiní říkají, ţe je to psychologicky profilovaná beletrie s detektivní zápletkou, další se přiklánějí k faktu, ţe jde o thriller. Dle mého názoru nejde přesně určit, kterou část „Milénium“ pojímá nejvíce. Určitě můţeme říci, ţe se jedná o beletrii s detektivní zápletkou a prvky psychologickými aţ thrillerovými. Pokud byste čekali nějaké něţné čtení, musím vás zklamat. Neţ se pustíte do louskání prvního dílu, buďte připraveni na obrovské šoky – především co se týče toho, co vše je člověk schopen udělat. A v kaţdé z oněch tří knih se nestačíte divit. Lidská duše je tak nechutná a temná, aţ si čtenář místy říká, zda něco takového můţe člověk udělat. Pokud Larssonovi uvěříte (a mohu vás ujistit, ţe uvěřitelné jeho příběhy jsou), kladete si otázku, zda ta stvůra, která páchá taková zvěrstva, je opravdu lidská bestie nebo nějaká neskutečná zrůda.

- 31 -

V první části trilogie – nese název „Muži, kteří nenávidí ženy“ – se setkáváme s hlavními hrdiny Mikaelem Blomkvistem a Lisbeth Salanderovou. Poměrně veliká řádka čtenářů (aspoň jsem to četla na různých internetových fórech) tvrdí, ţe se na knihu těšili, neb na ni dostali pozitivní odkaz od kamarádů, příbuzných apod., na druhou stranu údajně byli zklamáni začátkem. Pravda je ta, ţe pokud chcete zaţít napínavé chvíle, kdy se nebudete moci odtrhnout od příběhu, musíte překousnout úvodní „pokec“ o ekonomii a sáhodlouhé popisy. Můţu vás však ujistit, ţe nebudete zklamáni. Velký plusem všech tří dílů je především Lisbeth Salanderová. Larssonův spolupracovník řekl, ţe Foto - zdroj: internet tato postava údajně vznikla během debaty v průběhu přestávky v práci. Prý spolu s Larssonem hovořili o tom, jak by vypadaly a chovaly se postavy z dětských knih, kdyby byly dospělé. Larsson se začal zabývat představou Pipi Dlouhé punčochy. Představoval si, ţe by to byla dívka sociálně ne příliš přizpůsobivá okolí, nejspíše by trpěla lehkou mozkovou dysfunkcí, která by ji distancovala od „normálních“ lidí. Část těchto myšlenek se promítla právě do postavy Lisbeth. Příběh první části začíná prologem, v němţ jistý muţ dostane sušenou květinu. Jiţ několikátou v řadě. Dostává kaţdý rok jinou. A přesně v jeden konkrétní den – na své narozeniny… První kapitoly jsou věnovány především Mikaeli Blomkvistovi, coţ je novinář pracující pro časopis Milénium (odtud dostala trilogie souhrnný název). Blomkvist dostane za úkol vyšetřit dávno promlčený případ, kterým ho zaúkoluje známý a bohatý průmyslník Vanger. Jde o jeho vnučku Harriet. Harriet Vangerová se beze stopy ztratila uţ před čtyřiceti lety. Nikdo o ní od té doby neslyšel, nenašlo se její tělo a nikdo neví, co se mohlo stát. Blomkvist se při vyšetřování seznámí s Lisbeth Salanderovou, coţ je svérázná a tak trochu „praštěná“ mladá dívka, která má eidetickou paměť (mnozí z nás toto mylně označují jako tzv. „dokonalá paměť“), je skvělá hackerka, moc toho nenamluví, ale mí se postarat sama o sebe i o ty, na kterých jí záleţí. Společně tvoří dokonalý tým. Postupně je odkrývána šokující minulost rodiny Vangerových a samozřejmě také hlavních hrdinů, zejména Lisbeth. Musím vás upozornit, tato kniha rozhodně není pro slabé ţaludky, neb se zde objevují témata typu incest, manţelská nevěra, sadismus, znásilnění, pokus o vraţdu i vraţdy jako takové. Kdyţ jsem si četla doporučení na tuto knihu, myslela jsem si, ţe po prvních pár stránkách ji odloţím a budu zhnusena, jenţe styl, jakým Larsson píše, v sobě nese něco, co nás nutí číst dále. Pořád nové a nové napětí. Kapitola končí tak, ţe okamţitě chcete číst dále. Nová zjištění jen prohlubují naši chuť se dovědět pravdu. - 32 -

Po přečtení prvního dílu jsem si říkala, ţe tím je řečeno vše. Do čtení druhé knihy jsem šla s obavami – nic nemůţe předčít první díl. Ale přece… Druhý díl se jmenuje „Dívka, která si hrála s ohněm“. Hlavní hrdinové zůstávají stejní. Příběh je tentokrát soustředěn především na Lisbeth Salanderovou. Odkrýváme její tajnou (a velmi temnou) minulost, „divná“ punkerky a hackerka dostává nový rozměr – za její problémy můţe to, v čem vyrůstala (částečně je její příběh naznačen v 1. dílu, zejména v jeho závěru), ale Lisbeth za vše viní pouze svého nevlastního otce. Čtenář však není seznámen jen s Lisbethiným ţivotem, Larsson rozhodně nepsal její ţivotopis. Druhou hlavní Foto - zdroj: internet dějovou linii tvoří novinářská činnost redakce Milénia. Dva novináři, kteří externě pracovali pro Milénium, byli zavraţděni těsně před tím, neţ měli publikovat článek o dětské prostituci, korupci a obchodu s tzv. bílým masem. Hlavní podezřelou se stává právě Lisbeth – na vraţedné zbrani jsou totiţ nalezeny její otisky, navíc je nalezen mrtvý její poručník. Policie po ní zahájí celostátní pátrání, které je výrazně podporováno mediálním boomem. V médiích vychází o Lisbeth skandální informace, je označena za nebezpečnou, za lesbičku a kompletně je přetřásána její minulost (povětšinou překroucena a upravena tak, aby vyvolala ještě větší skandál). Mikael Blomkvist je skálopevně přesvědčen o její nevině a snaţí se najít skutečného vraha (po vrahovi po svém pátrá i Lisbeth). Ve hře se objevuje gang násilníků, který jde Lisbeth po krku a to vše jenom proto, ţe to chce jistý Zalaščenko. Celý příběh je napsán napínavě, je to hra o čas a o to, kdo co udělá dříve, kdo se dříve dostane k informacím, faktům a jak s nimi naloţí. Zatím závěrečný díl – „Dívka, která kopla do vosího hnízda“ je opět především o Lisbeth. Ta plánuje pomstu – chce ji vykonat na lidech, kteří se ji pokusili zabít, neb ve 2. díle končí s tím, ţe je několikrát postřelena a (dle mého soudu) jen zázrakem přeţívá, jedna z kulek jí totiţ uvízla v mozku. Je to zkrátka houţevnaté děvče s touhou ţít. Mimo toho, ţe se chce mstít lidem, touţí se pomstít i institucím, které jí téměř zničily ţivot. Jenţe ani tentokrát to nebude mít jednoduché. Poté, co je postřelena a Mikael ji zachrání (ona mu zase zachránila ţivot na konci prvního dílu), leţí pod přísným dozorem na jednotce intenzivní péče. Zpočátku se nemůţe bez Foto - zdroj: internet bolesti ani pohnout, učí se znovu fungovat. Ani v nemocnici však nemá klid, ve vedlejším pokoji leţí ten, kdo ji mále zabil (a ona mu zaťala sekeru do hlavy) – Zalaščenko.

- 33 -

Blomkvist se rozhodne, ţe Lisbeth pomůţe – a protoţe zrovna nevěří státní moci, snaţí se jí pomáhat jinak. Navrhne Lisbeth, ţe se mu bude muset více otevřít, důvěřovat mu a s její pomocí společně dokáţou, ţe je nevinná a dosáhnou i pomsty, po níţ Lisbeth tolik touţí – upozorní totiţ na zkorumpované politiky, kteří mohou za to, co se Lisbeth stalo. Jak vše dopadne, si musíte přečíst sami. Ani v této knize však nepřijde o napětí, nepřestanete se divit nad tím, čeho všeho je člověk schopen a co vše (byť o tom mnohdy nevíme) se můţe dít. Také bych chtěla upozornit na to, ţe třetí díl získal v roce 2008 ocenění The Glass Key – jde o ocenění za nejlepší dílo severské kriminální literatury. Podle všech tří dílů vznikly tři celovečerní filmy, nesou stejné názvy jako jejich tři předlohy. Tuto filmovou trilogii vytvořili Švédové. U nás měl prvý díl premiéru 1. července 2010, druhý díl 11. listopadu 2010 a třetí díl 16. prosince 2010. Jak jsem se dočetla, vytvářejí svou verzi i Američané a snad by uţ měla být v kinech. Švédská verze mě osobně příliš neoslovila. V knihách byl Mikael popsán jako šarmantní a charismatický muţ, kterému odolá málokterá ţena. Ve filmu si roli střihl uznávaný švédský filmový a divadelní herec Michael Nykvist, který sice hrál uvěřitelně, ale jako lovce ţen bych ho rozhodně neoznačila. Zato Lisbeth se povedla dokonale. Role podivínské dívky byla svěřena islandské herečce Noomi Rapace. Myslím, ţe čtenáře, kteří byli knihami nadšeni, můţe odradit útrţkovitost a také to, ţe redakce Milénia je ve filmu spíše doplňkovou kulisou (to mně osobně vadilo asi nejvíce). Pokud se však budete dívat na filmy jako na kousky na knize nezávislé, myslí, ţe byste se mohli docela dobře bavit. Naprostým kladem u filmu je jistě Noomi Rapace – role Lisbeth jako by jí byla ušita na míru, působí totiţ věrohodně a přirozeně.

Švédský filmový Mikael Blomkvist - zdroj: internet

Švédská filmová Lisbeth Salanderová - zdroj: internet

Autorka článku: L :-)

- 34 -

Vlastní tvorba

Foto: Cult of Chaos

Žebrák Po ulici jsi kráčel Dukát zlatý jsi našel Kdyţ ţebrák k tobě vzhlíţel Ani na chvíli jsi nepřemýšlel O tom co správné je udělat A jen obrátil jsi od něj zrak Protoţe byl starý nemytý Kéţ bys tak zůstal jednou i ty Na své dobro jsi pomýšlel a domu jsi raději šel na schodech před domovní brankou viděl jsi dívku tak strašně bezradnou plakala a zimou se třásla v tom uviděl jsi jak je krásná odnesl sis ji v náručí srdci snad nikdy neporučíš dal jsi jí všechno co mohla si kdy přát ale uţ nikdy sis nevzpomněl ţe s ţebrákem jsi dál…

Autorka básně: Cult of Chaos - 35 -

Foto: Cult of Chaos

JSI TO TY Jsi čarodějkou co kouzlí tou které se ţivot hroutí jsi poslední kámen srdce pro který umřít se mi chce Jsi motýl co křídly mává právě ten co ţivot mi dává Jsi blesk venku zuřící to světlo jasně svítící Jsi poklad mnou nalezený kterým jsi jen ty Jsi všechno na co si vzpomenu vše bez čeho já právě hynu jsi krása jsi spása prokletí i láska…

Autorka básně: Cult of Chaos

- 36 -

Foto: Cult of Chaos

Prokletí Havraní drápy zobáky klovou sám ďábel vezme si duši mou Do srdce zarývá se pařát krvavý nespatří to snad jiţ svět bezcitný jak nechali jste mě tu zahynout jak mrtvolu v křoví hozenou Coţpak jsem někoho zabila ţe zabitá hnusně jsem byla Tělo rozklované zobáky ve kterém byly zaryty i tesáky zbloudilých psů vlků hyen Na tvou smrt mu dnes pijem´ Jak hanebná smrt můţe být proklínám tě světe v černý stín Za to jak hnusní ke mně jste byli jak jen jste mohli vy jste mě zabili Vrazi co chladnokrevně mě svázali vy co jste po mně kameny házeli prý pomsta sladká to měla být já jen uţ nechtěla jsem více ţít Ve světě potup hrůzy lakoty proklínám tě světe ty bláhový Světe já se jednou zase vrátím a tvou zkázu spatřím

Autorka básně: Cult of Chaos - 37 -

Foto: Cult of Chaos

Slunce za obzor zapadá Slunce za obzor zapadá, do hlubokého spánku upadá. Noc zas vládu svou si vezme, svět černou tmou zas polkne. Jak říct jí mám slova bezcitná, co lţou a jsou tak nemilá? „Běţ, pryč, utíkej, je-li ti ţivot milej. Zapomeň, ţe mě znáš, utíkej. Co tu ještě děláš?“ „Co to říkáš? Co to povídáš? Ale já tě miluju nejvíce, chci být s tebou i za svitu měsíce.“ „Slyšíš, co ti říkám? Nech mě, to říct pravdu mám? Nech city stranou být, nech mě tady, já musím jít." Co myslet si teď mám, já ho snad vůbec neznám. „Otázky stranou nechej a rychle pryč utíkej.“ „Proč? Co přede mnou tajíš? Tím mě jen zabíjíš!" „Neptej se jiţ více, city mé mizí v dálce, - 38 -

já tě nemám rád, já chtěl si s tebou jenom hrát, proč nechápeš tahle slova, proč stojíš tu jak socha, utíkej, vrať se domů, nech mě tady, já tu zhynu." „Proč, co se to jen stalo, srdce bolí, ţalem prasklo. Co to říkáš, co znamenají ta slova, proč říkáš mi je stále znova? Vţdyť ještě před chvíli jsi mi říkal, ţe beze mě jsi ţalem umíral. Jak to mám brát, co to má znamenat? Miluju tě, na vţdy spolu budem´, říkals mi před slunce západem. Tak co tohle mělo být, proč nechal jsi mě snít? Srdce bolí, puká, jsou to strašná muka.“ „Já vím, lehce se mi to neříká, ale nechci tě vidět umírat… Měsíc je v úplňku, co to nevidíš? Běţ, utíkej! Ty se nebojíš? Nenávidím tě, nesnáším tě, tak uţ běţ, nech mě tu. Utíkej dřív, neţ bude ze mě vrah, utíkej, běţ uţ pryč, já mám strach.“ Srdce zvířete bolí, pláče starostí, ţe muselo opustit lásku největší. Musel jsem to udělat, proč city nemohl jsem dát znát. Z oči se mi slzy valí, slunce srpek zmizel v dáli. Srdce bolí, puká, bude ze mě stvůra, zas budu vlkodlak. Já je předtím miloval, teď se jedním z nich stal. Lásku svou jsem ztratil, jen abych ji zachránil. Tohle nemůţu jí říct, pak bude mě nenávidět ještě víc. Bojím se jí přijít na oči, co kdyţ se za mnou otočí? Miluji ji stále víc a víc, uţ není vidět ani měsíc. Ráno v krvi se probouzím, já se tak nesnáším. Co, to není moţné, běţí, hledá právě mě! Ne, stojíme tváři v tvář… Co teď proboha mám dělat? - 39 -

Jde ke mně blíţ, co stane se jiţ? Miluju tě, lásko, mi šeptala a jen dlouze mě líbala…

Autorka básně: Cult of Chaos

Oko v záři Jedním okem dívám se bokem, bokem se otáčím, směji se okem. Oko se usmívá celým svým jasem, jas se zjeví jako barva s katem. Kat se vzpřímí, barva odtéká, odtéká v celé své záři, září se zjeví jako oko v záři. Září mizí, s okem odchází, odchází a barva se jen odráţí, odraz barvy není tak silný, odchod duše s barvou červenou, blíţí se konec, loučím se s tebou.

Autorka básně: Cantam

- 40 -

Soutěž V kaţdém čísle bude uveřejněno deset soutěţních otázek, odpovědi na ně najdete přímo v daném čísle časopisu Portál, stačí jen pořádně pročíst předešlé stránky. Vaše odpovědi posílejte na e-mailovou adresu: [email protected]. Započítány budou všechny odpovědi poslané do 22. listopadu 2011. Na konci roku tři nejlepší z vás obdrţí věcné ceny.

Otázky: V co se mění mladík v básni „Slunce za obzor zapadá“? Objasněte pojem „státní svátek“. Co znamená „Center Flag“? Ve kterém roce byla poprvé identifikována nemoc AIDS? Roku 1861 dostal Monet povolávací rozkaz. Kam odešel na frontu? Tanky Abrams byly nasazeny poprvé v roce 1991 při operaci… Doplňte název. 7. Pokud jsou obézní vaši rodiče, jak vysoká (v procentech) je pravděpodobnost, že budete obézní i vy? 8. Kterou dětskou knižní postavičku má připomínat Lisbeth Salanderová? 9. Kdo založil skifflovou skupinu The Quarrymen? 10. Která zvířata se objevují v básni prokletí? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

- 41 -