ČTYŘICET V JEDENÁCT ČTYŘICET V JEDENÁCT ČTYŘICET V JEDENÁCT ČTYŘÍCET
2
2 prosinec 2012
prosinec 2012
ŠKOLNÍ NOVINY ŠKOLNÍ NOVINY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BRATŘÍ VENCLÍKŮ 1140
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BRATŘÍ VENCLÍKŮ 1140
ÚVODEM
PRÁZDNINY UŽ BYLY
V tomto čase, kdy dny se krátí, jsme v našem prosincovém čísle zavzpomínali na doby prázdninové, kdy slunka bylo dost a čas byl plný volnosti a pohody. Dále v našem čísle můžete nalézt rubriku Média a já, ve které se jako obvykle zamýšlíme nad tím, odkud čerpáme informace o světě a jak vnímáme jeho současný mediální odraz. Rubrika Život v ohrožení se zabývá skutečnostmi, které na nás čím dál víc doléhají a které můžeme vnímat buď jako ohrožení, nebo jako výzvy, kterým budeme muset v budoucnu čelit. V části Školní akce a recenze se pak můžete seznámit s některými akcemi, které se na naší škole odehrávají a také s našimi názory na některé knihy, filmy a koncerty, které jsme přečetli nebo navštívili. Protože se blíží čas vánoční, dovolujeme si vám popřát jeho hezké prožití. Přejeme všem krásné prázdniny a budeme se těšit na příště.
Letní dny Ty krásné dny, když jsem se budila v Itálii, už byly. Brzy z rána bylo příjemně. V pyžamu vyjít ven a pozorovat, jak si lidi užívají prázdniny, myjí nádobí, nebo jenom tak - chodit a přemýšlet nad svým životem. A když vyšlo slunce, bylo to ještě krásnější. Teplé sluneční paprsky se vás dotýkají. Tancují vám po těle a naplňují vás energií. V Itálii musí být každý den krásný. Tam bych mohla žít. A nebo, když jdete po vyhřátém písku. Nohy se vám zabořují do písku, který nádherně hřeje. Poté dojdete ke břehu moře. Malé vlnky vás lechtají na nohách a lákají k sobě. Do své vody. Když podlehnete, tak si s vámi hrají malé vlnky. Dráždí a nadnáší. Je to krása. kač
too
das
dit
Léto u vody Jednoho dnes jsem se probudil a zavolal mi kamarád, jestli bych nechtěl jít ven. Tak jsem se oblékl, osprchoval nasnídal a šel za ním. Po chvíli mi někdo zavolal a řekl, jestli nechceme jít na plovárnu. Souhlasili jsme ! Poté jsme šli domů, naobědvali se, a vzali si ručníky, plavky, peníze a šli jsme. Bylo asi kolem 13:00, když jsme zrovna dorazili na plovárnu. Bylo hezky a tak jsme byli celý den ve vodě a užívali si léta. Asi v 19:00 jsme šli do hospody a dali si colu. V 23:00 jsem dorazil domů. Byl jsem velmi unavený. Šel jsem si lehnout a měl radost z toho dne. mas
Stanování na ,,Mácháči,, Tyto prázdniny jsem po poprvé zamířila se svými kamarády stanovat k Máchově jezeru. Slýchala jsem dlouho od svých přátel, že tam jezdí, a tak jsem tam tento rok vyrazila konečně s nimi. Pobyt jsme si zpříjemnili návštěvou festivalu, co se konal na druhé straně jezera. Festival byl výborný nápad. Byla tam skvělá atmosféra i muzika a taky různé stany, kde probíhala zábava a různé soutěže o dobré ceny. Počasí se nám taky vcelku vydařilo a jelikož jsme stanovali v kempu s aquaparkem, tak jsme si to ve vodě užívali s mnohými atrakcemi a tobogány, které byly přímo na jezeru. Bylo to moc fajn i přesto, že se občas přehnaly šedé mraky. Ale to jsme zase s přáteli navštívili herní automaty a hráli spolu různé hry. krn
Nejlepší snídaně Jsou prázdniny a zrovna jsem se probudil, nechci vstávat, ale když pomyslím, co je dnes k snídani, musím se odhodlat..Hlava mi padá, jako kdyby chtěla spadnout zpátky do sna, ale stále myslím na chleba s marmeládou. Kousnu si a v puse se mi zjeví podivná chuť, připomíná mi to trochu meruňky a broskev. Když se zeptám v hotelu, co je to za marmeládu říkají ………. to slovo už jsem zapomněl, a tak se asi už nikdy nedozvím, co to bylo tenkrát za chuť. Ale byla nádherná a budu si ji pamatovat hodně dlouho. rak
leh pav
Zážitek z prázdnin O prázdninách jsem byl na dovolené v Itálii. Bylo to super. Od rána do odpoledne jsem se válel na pláži. A k večeru jsme vyrazili do města. Jednou se stala taková věc, že jsme byli na pláži a přišel k nám obchodník s různými věcmi. Pořád jsme mu říkali, že nic nechceme, ale on nešel odehnat. Pak jsme si dali super oběd a na večer jsme zašli na výbornou italskou pizzu. Další den jsme na večer zašli do města a tam byla velká sranda. Celá dovolená byla moc dobrá a užil jsem si hodně srandy luv
Každý rok jezdíme o velkých prázdninách na Slovensko k babičce. U babičky nejraději chodíme do lesa na houby. V lese nejraději sbíráme lišky a hřiby. Jednou jsme se s mámou zadívali na jeden krásnej hřib, ale nedívali jsme se na cestu, takže jsme šli rovnou do mraveniště. Pak jsme se museli oklepat, jinak by nám mravenci lezli po těle. Ale do lesa se nám to vyplatilo jít, protože jsme nasbírali plné koše hub. Pak jsme vyšli z lesa a jeli autem domů. Pak jsme přišli z lesa a bratranec přivedl poníka jménem Toník. Poník Toník je hezkej, baculatej, tlustej a má hnědou barvu. Ale další den jsme se dozvěděli, že musíme jet zpátky do Prahy. Hned ráno jsme museli jet, rozloučili jsme se a jeli domů. krj
Já jsem byl s tátou v Karlštejně na fotbale a Karlštejn hrál se Stašovem a prohrál 0:3. Já jsem ukazoval Karlštejnské střídání a o přestávce jsem si šel kopat s kámošem, s kterým si kopu na školním hřišti. Já bych chtěl hrát fotbal za nějakej klub a nebo basketbal, nebo floorbal. Karlštejn postoupil do okresního přeboru. Mě se líbí fotbalista Lionel Messi a také Leonard Kweuke a Michal Kadlec. Pro mě je nejlepší klub Ac Sparta Praha a FC Barcelona a Ac Milán. Já bych chtěl hrát v útoku a bráně. Rád bych hrál fotbal, ale kamarádi nechtěj jít si se mnou kopat. Protože sedí u počítače. A to mě štve !!!!! mač
paz
arch
O prázdninách jsme byli na chatě. Bylo to super jako každý rok, ale tenhle byl takový jiný, lepší. Chodili jsme do cukrárny a tam jsme se přežírali dobrotama. Měla jsem u sebe 100 Kč. A bylo mi z toho špatně, na zvracení. Byla jsem tam já, Dominik, Adéla a Natka. Bylo to super!!! Pak jsme přijeli z chaty a hráli jsme si na agenty. A pobavili jsme se přitom, ale pak mne Tomáš podkosil a já jsem byla celá špinavá. Máma mi pěkně vynadala! Bylo to prima. Škoda, že prázdniny nejsou nekonečný. moč
Snad každý zná ten úžasný pocit, když vstává do krásného letního dne. Hned máme všichni tu nejlepší náladu. Možná znáte i ten pocit, když vstáváte do toho krásného letního dne a navíc máte vedle sebe někoho o kom víte, že vás má rád. A to já jsem prvních 14 dní v červenci měla pořád. A navíc ne pouze s jedním člověkem, ale s celým mým oddílem. Když jsme všichni vstali, tak jsme měli rozcvičku. Možná by vám to vadilo, takhle začínat den, ale když máte okolo sebe lidi, které máte rádi, tak si dokážete i z té strašné ranní rozcvičky udělat skvělou zábavu. A tak jsme si všichni to 15 minutové utrpení užívali a bez všech problémů jsme dávali kliky, dřepy, běh a tak dále. I když jsme měli během dne spousty neshod, na rozcvičce jsme se všichni smáli a radovali. Byl to skvělej pocit, že díky těmto lidem, jsem si mohla užívat celých 14 dní ty ranní rozcvičky. Škoda, že když mám takhle cvičit sama doma, tak už mě to po ránu ani tak moc nebaví. vev
O prázdninách jsem potkala bouřku . S mamkou a tetou jsme šly na chalupu, kterou jsme koupily na půl s tetou Bárou. Jel s náma i můj bratranec a strejda. Oba se jmenují Kuba. Malý Kubíček je blázen do bouřky. Když začala bouřka, Kubík vylezl na terasu a začal křičet buba, buba. Nikdo nepochopil, že tak říká bouřce. Vzali jsme si nepromokavé bundy a šli se se projit v bouřce. Byla sranda jít v bouřce. Malý Kuba usnul v kočárku. My s mamkou jsme se šly vysprchovat . Byli jsme unavení z celého dne, ale šli jsme ještě na koupák a byla tam sranda. Malý Kubík je šikovný, protože se naučil plavat ve třech letech. S mamkou jsme šly spát kolem půl jedné. Vlezly jsme si do postelí a spaly jako zabitý. Ráno jsme se zbudily a po bouřce ani stopa. elm
Na konci školního roku jsme se s kamarádem radovali. Pak jsme byli v Česku na zámku Orlík. Střílel jsem tam z luku a kuše. Bylo to dobrý. Pak jsem čekal, kdy pojedu do Chorvatska. Pak jsem se dočkal. Pak jsem byl ve Španělsku. v Chorvatsku bylo vedro, bydleli jsme v apartmánu, ale nebyla tam klimatizace. Ale bylo to dobrý. Ve Španělsku, to bylo taky dobrý. Koupili jsme tam prasečí nohu. To maso nebylo nejlepší, ale přežili jsme to. Prožil jsem dobrý prázdniny. Ve Španělsku jsem dostal hodně silnou rýmu. A ta mě přešla až doma. das
elm lef
Můj bunkr má malou kuchyňku, na půdě mám dvě postele a s kámoškama jsme tam každý den, když jedu na chalupu. Postavil mi ho děda a taky mi s ním pomáhal. Mám ho také pěkně vymalovaný . Jo a mam tam i ledničku a taky koupelnu i záchod . A nějaké jídlo si koupím v obchodě. Zkrátka svůj bunkr miluju. Jo a musím tam lízt po stromě . dot
Jel jsem k tetě a byl tam Ping Pong. Tak jsem se zeptal jestli teta nemá pálku. Zjistil jsem že má čtyři.Tak jsme si šli zahrát všichni. Bylo to super. Dával jsem smeče a nikdo na mě neměl. Po 3 dnech jsem vyhrál odměnu. Byly to sladkosti a velmi mi chutnaly. Pak jsme se sbalili a odjeli domů. Já jako Pingpongový vítěz. vás
Já jsem býval často venku s koloběžkou. A hrál jsem fotbal. A stěhoval jsem strejdu. Bylo to fakt prima a bylo to srandovní. Spadlo mu pár věcí na silnici a byl moc naštvanej. Já jsem taky spadl - z koloběžky a měl sem odřeninu. jak
Já a moje nejlepší kámoška Simona jsme se sešli u mě a neměli jsme co dělat, tak jsme šly slídit na půdu. Vzaly jsme si máminy klíče a šly jsme. Na půdě jsme našly 3 stany. Jeden žlutý, jeden růžovobílý a jeden zelený. Tak jsme si každá jeden vzala a šly jsme za mámou a ta nám řekla, že můžeme stanovat, ale jen na zahradě. Tak jsme si u třešně postavily stan a máma nám udělala sendviče. Tak kolem osmé jsme vyrazily a trochu jsme se bály a taky se navzájem strašily. Byla to legrace a ráno jsme si řekly, že to podnikneme ještě někdy. tek
nio
Svoje léto jsem si užila. Na začátku prázdnin jsem jela k babičce. Tam jsem si to užila, protože babička měla nové koťátko. Byla jsem hrozně ráda. Jmenuje se Mikeš a je to miláček celé rodiny, dokonce i tetičky, co má na kočky alergii. Patnáctého července jsem jela na tábor.Tam jsem poznala hromadu lidí, kteří jsou hrozně fajn. Chtěla bych se tam vrátit, fakt že jo. Pak jsem se jela podívat k tetě a byla jsem u ní na víkend. Jezdily jsme na kole a chodily na výlety. Moc jsem si to tam užily. Pak jsem byla zase u babičky a tam jsme pekly koláče a hrály karty. Pak jsem byla v Maďarsku, v resortu Ramada. Bylo to tam úžasné! Našla jsem si tam hrozně moc dobrých kamarádů, za které jsem hrozně ráda. Tohle léto jsem si jaksepatří užívala! tek
nio
O letošních prázdninách jsem navštívila krásné a proslavené Španělsko. Letos jsme se vydali směrem do Katalánska, což je část území ve Španělsku. Hlavním městem Katalánska je Barcelona, která byla ještě krásnější, než bylo o ní řečeno. Po příletu z Prahy jsme byli ubytováni v hotelu Kaprici u pláže Santa Susana. Počasí bylo překvapivě chladné a deštivé. Alespoň jednou za den jsme se šli vykoupat. Moře bylo velmi hluboké, ale teplé. Vyrazili jsme i do světoznámého města Barcelony. Město bylo obrovské a my projížděli jeho různými kouty. Navštívili jsme Aqua palace, vyrazili do Olympijského stadionu, a dokonce i navštívili světoznámý chrám. Ale Španělsko nebylo jedinou zemí, kterou jsme letos navštívili. Vybrali jsme si i Řecko. Po příchodu z letiště nás nezklamalo velice slunné počasí . Bylo takové horko a ani jeden z nás se nevyhnul kousanci od komárů a lehkým popáleninám. Athény, které jsme měli v plánu navštívit, bohužel selhaly, a tak jsme celou dobu zůstali na ostrově Kos. Večer tam vládla zábava a pohoda a Řekové byli velice milí lidé, kteří nám vždy vyšli vstříc. Jaká ze dvou zemí byla vlastně hezčí? Španělsko sice bylo hezčí ale v Řecku jsem se víc bavila, ale moc to nemohu upřesnit, protože jsem pořád ještě neviděla ty Athény. Alespoň, že jsme někam jeli, protože jinak bych se o prázdninách strašně nudila.
???
kap
jak
Koncert Metalliky Koncert proběhl 7.5.2012 v Praze v Synottip Areně od 20:00, koncert byl věnován Black Albu od jehož vydání uběhlo více než 20 let. Metallica přehrála celé Black Album, což je 13 skladeb a ještě 7 skladeb z jiných alb. Koncert trval cca 2 hodiny a měl výbornou atmosféru a byl to nářez. Jediné negativum koncertu, byl jeden z největších hitů kapely ,,Nořiny Else Matters‘‘. Podle mě Metallica tuto skladbu odflákla, což je velká škoda, ale i tak se mi to moc líbilo. Nechyběla třeba laserová show nebo plameny tryskající z pódia
moč
O prázdninách jsem se byla s rodiči podívat k moři do Itálie. Když jsme přijeli, bylo tak obrovské teplo - snad 40 stupňů. Nejdříve jsme se šli ubytovat do hotelu a pak se podívat k moři. Nejlepší bylo asi to osvěžení v krásně studené vodě. Když jsme přišli zpět do hotelu, převlékli jsme se a šli na večeři. Po večeři jsem se šla projít po pláži při západu slunce. Písek se mi protínal mezi prsty na nohou a slunce přestalo pálit. Druhý den bylo moře krásně čisté a pořád studené. Skoro celý den jsme strávila na pláži a opalovala se. Tento týden se mi líbil, ale příště bych se už chtěla podívat i po památkách. Domů jsme přijela krásně odpočatá a opálená reš
Prázdniny jsem strávila v Česku. Ale to neznamená že jsem si je neužila. V letě bylo krásné počasí a tak jsem chodila na koupaliště. Skoro každý večer jsme grilovali a užívali si pohodových letních dnů. Docela často jsem jezdila na kole. Nejvíc se mi líbila cesta kolem řeky až ke Karlštejnu. I když to bylo docela vyčerpávající, stálo to za to. A prázdniny byly celkem hezké. kaš
dech
Na začátku prázdnin já, moje rodina a naši přátele jsme jeli na Černé moře. Poprvé jsem viděla opravdový moře! Byl to nezapomenutelný pocit. Na začátku jsem se moc bála jit do moře, ale moje kamarádky mi řekly, že to není tak zlé. Já jsem je poslechla a šla do vody. Po nějaké době mě nemohli dostat z vody ven. Jsem moc ráda, že už nemám takový strach z vody, a že mám takové kamarádky. buv
Sen O prázdninách jsem seděla u počítače celý den a noc, ale nevěděla jsem co mam dělat, ale pořád jsem tam seděla a nechtělo se mi vstát. Všichni v mém věku sedí u počítače celý den a noc. Já nevím, co tam dělají, proč je to tak baví. Snažím se zapadnout, ale už to dál nejde, už mne to nebaví, snažit se byt jako oni. Já to vlastně nepotřebuji.. Můžu vymyslet svůj způsob zábavy. Ale nikdo nechce ven. Všichni sedí doma u počítače.. Já půjdu ven a sama najdu něco, co je lepší než počítač..Zatím mi to nejde, ale to nevadí, něco vymyslím. Celý den jsem něco hledala, ani nevím co….Jsem unavená. Jdu spát.. Je mi zima, i když venku je horko..Cítím se sama , přesto že v domě jsou moji sourozenci. Proč se tak cítím? Já nevím, já už ničemu nerozumím..Proč je mi taková zima..Myslím na to a pomalu usínám. Druhý den se ráno probudím a jsem v nemocnici. Nebo si to jen myslím? Nikdo tu není. Nevím, proč tu nikdo není? Kde jsou všichni? Že by mě opustili a nechali mne tu samotnou? To nezvládnu. To není fér. Já chci jit domů. Křičím a chci se dostat pryč. Já chci ven. Nemůžu tu zůstat a být sama. Proč mne nikdo neslyší? Kde jsou všichni? Někoho vidím, ale nevím, kdo to je. Neznám ho! Bolí to. Jsem unavená, chce se mi spát, ale to nesmím. Nesmím usnout. Co když se už neprobudím? Bojím se, ale čeho? Já nevím. A už vím. Já se bojím smrti! Jsem tak hloupá - nemám se čeho bát. Vždycky jsem si to potají přála. Tak čeho a proč se teď bojím? Musím se s tím smířit - to byly moje poslední myšlenky. Pak jsem se probudila. Stáli okolo a všIchni se na mě dívali. Kdo jsou a co chtějí? Ale počkat, vždyť je to můj bratr. Co tady dělá? Vždyť já jsem neumřela… Nechápu to, ale ani to nepotřebuju – hlavně, že jsou všichní se mnou. Už se nemusím ničeho bát. Nejsem sama!!! nik
MÉDIA A JÁ Já si myslím, že média lžou ale i mluví pravdu. Hlavně nevěřím všemu, co říkají nebo napíší, mám svůj vlastní názor. Nejspíše lžou kvůli tomu, aby prodali více novin. Já nejvíce čtu novinky.cz , jsou tam nejnovější informace a většinou pravdivé a zajímavé. Když čtu noviny, tak je to Metro, nebo Mladá fronta dnes. Když dělám nějaké referáty nebo chci zjistit něco zajímavého, podívám se na wikipedii nebo výraz vložím do googlu. Myslím si, že obecně internet je prospěšná věc, člověk už nemusí chodit do knihovny, když chce něco zjistit a už tolik nepotřebuje encyklopedii. rak
Žijeme ve světě, jehož obraz nám v převážné většině zprostředkovávají média. Někdy čistě, jindy zkresleně, někdy v celé šíři, ale čím dál víc bohužel jen útržkovitě. Už dávno neplatí, že co je psáno (vysíláno) je pravdou pravdoucí na 100%. Dnes více než kdy jindy záleží na zdravém rozumu každého z nás, jak mohutnící tok informací pochopíme a vyhodnotíme. V této kapitole mých stránek najdete buď mé články, které byly publikovány v různých médiích nebo naopak rozhovory, reportáže či články, ve kterých jsem zmiňován. mip
tot luv
Myslím si, že média ovlivňují každého z nás a na každého působí jinak. Myslím si, že tolik reklam je ale zbytečných, a zbytečně to do lidí cpou. Myslím si, že z vetšiny média lžou a málokdy se k nám dostane pravda. Pravda by nebyla tak zajímavá, jako ta lež, kterou si upraví podle svého a dají do novin.. Lidí to víc kupují, takže na tom více vydělávají. Díky mediím se snaží všichni více vydělávat. jiu
Media na mě nijak zvlášť nepůsobí. Občas se koukám na zprávy, ty mě zajímají, protože se dozvím, co je nového ve světě. Taky čtu různé knihy. Nejvíc mě baví horory. Na čtení mě baví, že si to můžu v duchu promítat, jak by to mohlo vypadat. Někdy, při koukání na zprávy, si připadám jak v hororu. niv
Na mě osobně média vůbec nemají vliv. Noviny nečtu protože častokrát to je bulvár a škvára např. Blesk. Informace čerpám na internetu např. Centrum.cz. Častokrát čtu, že politici zase něco nezvládli, je to jejich problém, ale pořád berou stejné peníze, a za co? Že celé dny sedí a hádají se a napadají se přes média, a co je na tom nejhorší, že jim ten jejich plat nestačí, musí ještě okrádat lidi. Už se tu nebudu kvůli nim nervovat. Moje ukončení je, že politici jsou nenažranci, kteří prahnou jen po moci a po penězích…a na závěr vtip. Český ministr dopravy se zastavil na návštěvě u svého německého kolegy. Vidí, že má v garáži Ferrari a Lamborginhi, má velkou vilu, všude luxus...Čech se diví, jak může takto žít, odkud má tolik peněz. Německý ministr říká: "No to máš tak, vidíš tam tu dálnici?" "Vidím." "Tak ta měla být široká 20 metrů, ale stáhl jsem ji na 19 m. No a z toho, co jsem ušetřil, si takto žiji." Po roce přijede německý ministr do Čech a vidí zámek místo vily, kolem rozlehlý park, helikoptéru. Udiveně se ho ptá, jak jsi vydělal tolik peněz„ No, to máš tak, vidíš tu dálnici?" "Nevidím." "No tak vidíš!„ dav
Média se nám snaží zalíbit a podstrčit nás všemu, čemu se hnusíme. Chtějí v nás zbudit, jakýkoli strach, trápení či touhy. Ale proč vlastně tohle všecko máme zapotřebí slyšet a snášet? Asi proto, že média jsou jako taková druhá planeta, je to něco cizího, co se nás kousek po kousku snaží ovládat a obsadit tu naši planetu, až budeme posedlí a zmanipulovaní tímhle moderním nejnovějším technickým parazitem… Ale proč? Když si o tomhle všem vlastně rozhodujeme sami! My sami se tímhle ničíme a dostáváme chuť na nedostupné či nemožné. Média jsou jako paraziti, nejprve jste lehce nakažení, pokašláváte, najednou kýcháte a v tu ránu jste natolik nemocný, že musíte jen nehybně ležet a čumět do blba. A jak se to týka mě osobně? Můžu říct, že jsem se od médií příliš nenakazila, ale i obyčejná reklama na prací prášek přinutí mámu k tomu, aby si šla něco koupit, nebo o tom uvažovala. Ale přesto existují i média, která se nezajímají jen o balamutění lidí ale předávají i důležité informace o nehodách, požárech, vrazích zlodějích, či jen např. o zkažených potravinách. Bez těchto médií, bychom naopak nic nevěděli. Je to taková světlejší stránka médií. Ale jinak, media jsou jako droga, čím jích více sledujete tím víc se zabíjíte. jak
jas
jam
Takže nevím, kde bych začal. Asi tím, že nejsem moc na noviny, nebo zprávy v televizi, ale někdy se podívám na Seznam.cz, nebo TVNova.cz . Spíše kamarád od táty se zajímá o to, co se děje ve světě, ale já se dívám jen někdy na internet a často si říkám, že to všechno už stojí za nic. Myslím si, že už někdy se to i přehání. Třeba to, že jsme tak zadlužený stát. Politici už vymýšlejí kraviny a zdá se mi, že na politika jdou lidi jen kvůli penězům. Problémů je hodně a nikdo je neřeší. V Africe, kde trpí hladem a umírá tam každou vteřinu několik lidí i dětí, protože tam vládne terorismus. U nás doma je zase strašně moc důchodců a tím nevychází ani na sociální dávky. To je asi vše, moc toho nevím a doufám, že to bude stačit. peb
vev
kač
Myslím si, že média se nás pokoušejí zotročit svýma reklamama na banky, na jídla, na šampóny atd. Všichni se nám jen pokouší nasadit brouka do hlavy a zmanipulovat nás svýma slevama na různé produkty. Když zrovna v televizi není pořad o tom, jak naši politici rozkrádají stát a vykořisťují obyčejné občany, tak tam běží zbytečně hlasité reklamy, které se vám pokoušejí vymýt mozky svými neustále se opakujícími znělkami. Tyto znělky se vám pokoušejí zarýt do hlavy, a to co nejhlouběji, chtějí vás jen a pouze podvědomě znásilňovat a navádět vás ke koupi daného produktu. Spamují vám vaše myšlenky a nakonec to dopadne tak, že si daný produkt koupíte. Vyhrává reklama, která vám vyspamuje mozek natolik, že nemyslíte na nic jiného. vib
Já vnímám média, jako jakýkoli zdroj informací od elektroniky (počítače, mobilní telefony, mp3, atd…) až po noviny. Média můžou být pravdivá nebo manipulativní. Mezi pravdivá patří většinou noviny (pokud to není bulvár) a můj mobilní telefon, který mám podle toho uzpůsobený. S médii můžu různě zacházet. Poslat to dál, nebo si jich naopak vůbec nevšímat. Ty špatná média můžou být použity proti mně – např. v sociálních sítích jako je Facebook nebo Twitter. Třeba na Twitteru má účty hodně známých fotbalistů nejenom z ČR a mnoho lidí se tam za ně vydává (také i na Facebooku). Já si médií moc nevšímám, pokud jde o bulvár apod. Např. na manipulativní Facebook se jdu vždy podívat jen na chvíli, zjistím co se děje, napíšu tam něco jen občas a pak jdu odtamtud pryč. Svět je propojený médii a záleží na nás, jak s nimi naložíme a taky musíme být opatrní, protože informace o nás může kdokoli zneužít. onš
Informace o dění ve sportu nebo světě získávám pomocí televizních zpráv, ale hlavně díky internetu. Ne všem se dá věřit a některé se dají označit za ‘‘fámy‘‘ nebo lži. Hodně mě zajímá fotbal a chodím proto na více než 10 stránek, některé jsou i v angličtině a některé píší spíše přibarvené zprávy, ale některé jsou dobré, kde se informacím dá věřit. Něco se dozvím ve zprávách v televizi, ale mnohem více toho zjistím na internetu. Někdy ve fotbale nejde jen o to hrát na hřišti za svůj klub, někdy se spoustu věcí točí kolem peněz, hráči si nárokují astronomické platy, a pokud jim třeba vedení klubu nevyhoví, jsou hráči schopni trucovat a můžou chtít odejít někam, kde jim na vysoké nároky řeknou ANO. Fotbalisté, kteří chtějí z vysokého platu ještě vyšší plat, by se měli zamyslet, jelikož i s tím menším platem, který je i tak vysoký se určitě nemohou mít špatně jaš
Takže abych začal, co si myslím o médiích. Tak ze začátku bych rád uvedl, že je důležité z jakých medií přebíráme informace. Pokud z nějakých médií, jako jsou zprávy v TV Nova, nebo jim podobné, tak tam je důležité brát plno věci s rezervou a domyslet si, jak se to opravdu stalo. Například, když se vrátíme pár let zpět, kdy ve zprávách stále uváděly případy, jak „extrémisté“ pochodují ulicemi a jak přivádějí nebezpečí a násilí, ale útoky ze strany menšin na české obyvatele, to ve zprávách neuvidíme, a když ano tak velmi zkresleně. Média vidíme denně, dokonce i několikrát za den, ale pravda v nich chybí… Lidi jsou masově hypnotizováni a skrze reklamy jsou oblbováni. Myslím si, že média jako taková, nemají na výběr, co můžou ukazovat, jenom ti „nejvyšší“ rozhodují, co nám nakonec ukážou. Ukazují nám, jak v Africe je hlad, násilí a snaží se nás zastrašovat viz. prasečí a ptačí chřipka. Ale například, že zaniká český hospodářský průmysl, nebo že státní bohatství se rozpadá a že české rodiny nemají práci to neukážou, protože by si lidé asi uvědomili, kdo za to může. Pokud bych rád získal informace, o něčem konkrétním, tak bych si zkusil vyhledat webové stránky, které nejsou zcela známé, je jasné, že aby TV Nova a jí podobné, měly velkou sledovanost, tak musí ukazovat, to co je pro lidi „zajímavé“ i když je to pravda, skoro jen poloviční … ros
Beru informace často z novin Blesk, který, jak se ví má pravdivé informace jen z 30%, další, odkud to beru, jsou televizní noviny, ale to beru jakoby ze světa. Ale když se chci mrknout, když vyjde novej komiks, nebo nějaká nová hra, tak se koukám na stránky comicspoint nebo vytukej atd. Ovlivňujou mě rodiče. A na referáty sbírám informace z Wikipedie. A komiksy mě taky baví kreslit a na ně čerpám z novin témata a dělám je občas s komickým koncem. Ale do svýho komiksu nikdy netahám politiku. Ta mě nebaví. onh
zuř
dokt
Média jsou důležitá. Setkáváme se s nimi každý den na každém rohu. Například noviny, večerní zprávy v TV, časopisy, ale i internetové stránky, jako je například Facebook, Novinky.cz , Seznam atd..Já nejvíce používám internet, ale občas i noviny MF dnes. Nebaví mě sledovat politiku, ani další informace, které s tím souvisejí. Připadá mi, jakoby nás média pomalu, ale jistě začaly ovládat. Například reklamy, neustále vám ukazují nějakou chutnou čokoládu a tím vás chtějí nalákat, abyste se zvedli a šli si jí koupit do obchodu. Někdy mě dostanou a dám jim ty peníze. reš
Myslím, že dost záleží na tom jaká média. Většinou s námi spíš manipulují. Samozřejmě jsou i ti co píšou pravdu. Ale kdyby pořád psali všichni přesně pravdu bez zveličování, nebylo by to dost zajímavé a lidi by to nečetli. V časopisech typu Blesk se pravdivé články asi moc často nenajdou. Co se týče zpráv v televizi, zdá se mi že nám většinou říkají jen o tom, co se všude na světě zkazilo a kde všude všichni umřeli – to že se lidi taky rodí nikoho nezajímá, teda dokud se nenaroděj postižený. Já informace většinou čerpám z knih. Ne z encyklopedií, ale z normální beletrie a vymyšlených příběhů. Jeden by ani neřek, kolik toho tam zjistí. Na internetu je poslední dobou takových keců, protože je snadné to zveřejnit, že je fakt umění najít článek bez změny informací. A nepamatuju si, že bych někdy viděla reklamu, které by byla naprosto pravdivá. Je přece jasné, že bílé tričko se rychle zašpiní – když je člověk prase, nemá nosit bílou. Většina těhle čistících prostředků kromě špíny vyžere i barvu, nebo udělá díry do oblečení. S mámou jsme se shodly na tom, že za chvíli bude reklama na řasenku, která vám řasy prodlouží tak, že o ně budete zakopávat. Možná se tak narodila – možná je to photoshop.
Informace získávám z internetu, televize, novin, školy, od lidí, atd…. Největší důvěru mam k novinám, ale ne k bulváru typu Blesk. Nejvíce čtu noviny Metro a specializované časopisy. Reklamy nesnáším. Podle mého názoru jsou celkem zbytečné. Pokud bude nějaká firma dobrá, dostane se ve známost i bez reklamy. Reklamy používají podle mě jen firmy, kterým se snížil prodej. Reklamní sdělení beru s velkou rezervou a opravdu dám raději na názor lidí, které znám, než lidí, kteří v společnosti, které se reklama týká, pracuji. Osobně si myslím, že mě média nijak neovlivňují. Pokud je nějaká informace, která mě zaujme, ověřím si jí z několika zdrojů. Většinou informacím z jednoho zdroje nevěřím (kromě odborných časopisů). Nelibí se mi jak média lidi ovládají. Také se mi nelíbí jejich jednosměrnost. Také se mi nelíbí, že kolikrát úplné „kraviny“ zdůrazňují neustále 3 dny za sebou a pak od toho utečou a už vám nikdy neřeknou, jak to vlastně dopadlo. tot
vev
mas
rak vev
Všechny informace získávám z novin, Seznam.cz, kamarádů, TV. Já nevěřím žádným slovům, a když jo, tak si to musím sám ověřit. Seznam.cz , noviny, Tv ….atd, jsou strašně ovlivněny penězmi. Chvílemi se to nedá ani číst, natož tomu věřit. Tož to je můj názor na media. Věřím jen důkladně ověřeným informacem. A ty si ověřuji přes lidi. ald
Spousty lidí novinářům věří naprosto všechno. Ať se to týká hospodářství, konce světa nebo drbů o celebritách. A jako každý zvědavý člověk si i já ty jejich drby přečtu, ale těm blábolům fakt nevěřím. Zase se nedá říct, že bych všechny věci dávala do drbů. Samozřejmě jim také i něco věřím ale moc toho vážně není. V podstatě ani nečtu moc noviny. Spíše internetové novinky a to taky jen ty co mě zajímají. Ale myslím si, že noviny se snaží lidi zmanipulovat. Něco, jako to, co se dělo s tím koncem světa. Lidé to pořád řeší a pořád jsou vystrašený i když vědci říkají , že to vůbec není pravda . Takže bych radila vážně věřit jen něčemu a hlavně přemýšlet nad tím, co čtu! vev
Myslíme, že vše, co svět říká, není pravda. Média jsou napůl pravda a napůl lež. Na zprávy nekoukám, noviny nečtu. Politici jsou šmejdi. Svět moc neřeším. Ale beztak si myslím, že se o něj musí někdo starat, pomáhat mu a pečovat. Možná bych ho měl víc aspoň sledovat. Toť vše. dik
onh dik
Myslím si, že média ovlivňují každého z nás a na každého působí jinak. Myslím si, že tolik reklam je zbytečných, a zbytečně to do lidí cpou. Ale nejjednodušší je pro mě sledovat televizní noviny, kterým docela věřím. Je to důležité vědět, co se děje. Myslím si, že sice z většiny média lžou a málokdy se k nám dostane úplná pravda. Já asi nejvíce věřím televizním novinám. dap
Média, reklamy, politici, novináři ať už je to kdokoliv a říká cokoliv ovlivňuje tím okolní svět a tím pádem zároveň i lidi v něm. Podle mě je spousta věcí podplácených a vymyšlených. Ale určitě je dobré čas od času číst noviny, podívat se na internet, na novinky nebo se podívat na televizní zprávy. I když jsou to často nesmysly, které si vymysleli novináři,aby dostali tučný šek. Občas se koukám na Primu nebo Novu. Většinou sleduji tak nějak všechno. Noviny čtu také, ale bulváry moc ne. Jinak na webu koukám na www.novinky.cz, což je občas celkem zajímavé. mas
Myslím, že největší ohrožení pro svět je krize pěněžní, protože už to hodněkrát nastalo a může se to klidně zase zopakovat! Například ve 30 letech z toho byla druhá světová válka, tak se bojím, aby to nezačalo znova. Pak je to třeba nějaké mega velké tsunami, vlastně to už nastalo anebo hurikán Sandy. Pro ČR to jsou záplavy. Byly tady a můžou přijít zase. Nejsou proti nim zábrany a může se to kdykoliv zase vylejt. A pak je tu ten všeobecný krach – ten padá k tomu. Mně nejvíc ohrožují problémy ve škole, vždy můžou přijít, když se neučíte nebo nedáváte pozor. A čím ohrožuju já sebe a druhé? Někdy ohrožuji přírodu, což málokdy se stane, že vyhodím odpadek volně do přírody a když jo, tak tím škodím. A taky, když někdy dělám kraviny, ale zas tak moc lidi neohrožuji. onh
peš
jak
S mediama nemám žádné zkušenosti. Koukám jen na zprávy, ale málo kdy. Někdy jsou tam i lži. Já skoro celej den sedím u notebooku a jsem na facebooku a raději komunikuju s kamarádama. Je to lepší, než sledovat nějakou politiku. Ta mi připadá stále stejně nudná. Média jsou strašně ovlivněny penězi. Chvílemi se to nedá ani číst, natož tomu věřit. Tak to je můj názor na media. . mab
ŽIVOT V OHROŽENÍ
Svět neohrožuje nic, pokud platí, že je vesmír nekonečný - vesmír je nezničitelný, pouze proměnlivý.Lidstvo také není zničitelné, pouze proměnlivé. ČR ohrožuje špatná ekonomika, výbuch Temelínu a následná válka s Rakouskem. Mě neohrožuje nic, stejně jako celé lidstvo. Myslím si, že svým chováním mohu přispět, jen svým dílem, jestli svět (lidstvo) bude lepší, nebo horší. tot
ros
daš
Tři ohrožení světa Myslím, že to každopádně bude zánik přírody a světa jako takového, denně umírá tisíce zvířat na jatkách a vodstvo je v zániku nečistoty. Věřím, že jednoho dne nám to příroda vše vrátí … Dalším ohrožením jsou války ve „třetím světě“. Země jako Irák, Palestina, dnes už i Libye, nebo Egypt jsou plné napětí. A pak je tu přelidnění. Lidí je na světě bezmála skoro už 7 miliard a stále se rodí další a další lidé. Jsou země do kterých se denně posílá materiální a finanční pomoc ze všech koutů světa, aby se vůbec uživily. A je jasné, že tohle není řešení. Tři ohrožení ČR Jelikož máme zemi, které se netýká například zemětřesení, hurikány a podobně, tak bych řekl, že se nás netýká to co se děje jinde ve světě. Ale samotné zemi za kterou naši předkové umírali a bojovali, ohrožuje kultura nám cizí. Islám, který se u nás a v Evropě rozvíjí, je problém, který bude mít následky. Stavění mešit, propagování Islámu a zánik naší kultury a společnosti. Dále bych dal jako jeden z hlavních problémů „hon za penězi“ V dnešní době, kdy nám vládne kapitalismus, je částka peněz to nejdůležitější. Kapitalismus sám o sobě je dobrá věc, jen je důležité ho dobře využít. Dnes naši lidé přicházejí o práci a místo nich jsou nasazováni přistěhovalci, kteří pracují za poloviční příjem. Češi přicházejí o práci a hledají levnější bydlení, zatím co určité skupiny lidí dostávají bydlení zadarmo. 35% Čechů má podle statistik dvě zaměstnání, aby uživili svou rodinu, ale opět některým skupinám stačí dávky a úřad práce. To vše se děje, jen aby náš stát vydělal na našich lidech. Druhé zaměstnání, kteří naši lidé mají, musí mít často „na černo“, protože jinak by platili mnohem větší daně. A pak je to diktát z EU. Naše země před mnoha lety byla velmi vyspělá a dá se říct že i bohatá (výroba aut, lodí, lokomotiv, potravin) A v dnešní době se naše bohatství rozkrádá a prodává. Neustále tak ztrácíme soběstačnost a to je chyba.
Podle vědců je člověk nejvíce inteligentní tvor na planetě Zemi, ale proč si tedy sám člověk ničí svoji zemi?! Podle mě jsou největší ohrožením lesní požáry, tornáda, výbuchy sopky, zemětřesení prostě to největší svinstvo, co příroda dokáže stvořit. Pak je to hladomor v chudých zemích např. Afrika a nebo pád meteoritu – jednoho krásného dne k nám přiletí veliký kamínek a smete nás, jako se to stalo, když tu ještě žili dinosauři. A čím ohrožuji svět já? Možná svou rozmazleností, myslím tím peníze, mohu si dovolit více věcí než ostatní. dav
Tři ohrožení ČR 1.CHCEME ŽÍT - lidé se bouří proti vládě. Nechtějí dál snášet neustálé zdražování vody, elektřiny, plynu. Stále se víc spekuluje o tom, že by se v Čechách měli vrátit k moci komunisti, protože lidi se už nechtějí od jIných stran nechat dál okrádat. Samozřejmě jsou na to různé názory. Někdo komunisty stále nesnáší a nechce je zpátky do vlády. Někomu je to jedno, nijak to neřeší a žije si dál spokojeným životem. 2.KAŠLEM NA ŽIVOT – myslím si, že úroveň našich českých studentů stále klesá. Tolik se nesnaží a nevzdělávají se - je jim jedno co z nich bude. Myslí si, že se do budoucna nějak uživí. Ale co když nenajdou uplatnění? Anebo naopak spoléhají, že na školu vezmou každého, kdo má ruce a nohy. Myslím, že v životě nikomu na světě nic tak nepomůže jako jeho vzdělání. Od toho se rozvíjí celý život. A protože tu nejsme věčně, musí se spoléhat každý sám na sebe. 3.STRACH MÁ VELKÉ OČI. Zatřetí je to strach z něčeho, co si ani my sami neumíme tolik vysvětlit a představit. Například , jak tak slyším, tak je to krize, hrozba dalších světových válek, nebo přijetí eura do ČR. A nebo nějaké nové zahraniční změny, které jsou kolem nás a kterým nerozumíme.Taky nevím jestli je to strach z neznámého nebo jistota z konkrétní věci. Připadá mi to všechno složitější, než si umíme vůbec představit. jak
Myslím si, že největší ohrožení je válka. Válčit je nesmysl, je dokázáno, že ve válce umře mnoho nevinných lidí. Válka může vypuknout z ničeho nic, už teď vztahy mezi státy nejsou nejlepší. Světová válka nic dobrého nepřináší, akorát bolest a utrpení a většinou hospodářskou krizi. Hospodářská krize může zapříčinit smrt lidstva. Pak to jsou jaderné elektrárny. Už jich několik vybuchlo, v poslední době jaderná elektrárna v Japonsku ve Fukušimě. Mnoho lidí tam zahynulo a bylo ozářeno. Radioaktivní záření není žádná sranda, lidé mohou ochrnout, rodí se zmutované děti a celé okolí je na dlouho zamořeno. A co nás taky hodně ohrožuje je korupce. Korupce je špatná věc. Při korupci přicházíme my jako obyčejní občané státu o peníze. A peníze jdou politikům. Někdy může korupce fungovat v celém politickém systému. A to je špatný, protože jestliže je v korupci zahrnuta policie, nikdo nemůže zatknout účastníky korupce. luv
dik
jas
Tři největší ohrožení pro mě. 1. Pro mě je důležité samo sebou přijetí na školu, která mě zajímá . Důležité je, že mě to musí bavit jinak je to o ničem. A samozřejmě je tu ten strach z neúspěchu. 2. Možná je to troch naivní, ale s ohrožením přestávám mít náladu bát se. Spíš je to zvyk z toho, že každou vteřinu se může stát cokoli, stačí jen 1.vteřina a může se vám změnit celý život 3. No já se v sobě začínám teprve pomalu vyznávat, tak na to, co je největší ohrožení pro mě, se mě zeptejte až za pár let…. A čím ohrožuji já sebe i své okolí? Sebe ohrožuji především svými chybami, třeba leností, přecitlivělostí, nepozorností, někdy i nepravdomluvností, ale té se snažím vyvarovat a také je to ta moje rychlá naštvanost. Stačí mi jen něco říct, co zrovna nesnáším a už se proměním v hořící naštvaný plamen, který slyším ve vlastní hrudi. Ostatní mě asi nejvíc ohrožují svou nepředvídatelností - řečmi nebo sliby. Nevidím jim do hlavy, můžu jen něco vycítit, co si myslí a to platí pro všechny, i pro mé příbuzné. jak
Pro svět je největším ohrožením ztráta svobody. Svoboda je důležitá věc, ale spousta lidí to nechápe. Dalším ohrožením je znečištění planety. Další velký problém. Protože, když si svou planetu zničíme, kde budeme bydlet? A pak jsou to války. Druhá světová válka byla strašná a zemřela velká spousta lidí – a od té doby se vynalezla spousta daleko horších zbraní. Pro ČR jsou velkým nebezpečím komunisti. Krajské volby mě dost vyděsily. Skoro všude byli komunisti druzí – nezažila jsem sice komunismus, ale ani ho zažít nechci. Pak jsou to zákazy z Evropské unie apod. a taky hloupnutí lidí. Pro mě je největším ohrožením ztráta blízkých. Ačkoliv to přímo neohrožuje mě, myslím, že se nejvíc bojím toho, že ztratím někoho, koho mám ráda. Taky mám někdy pocit, že se zblázním. V tuto chvíli je to asi taky volba školy (já vím, že tohle není ohrožení, ale dost mě to děsí) A čím ohrožuju svět já ? Myslím, že přímo neohrožuju, spíž že ničemu moc nepomáhám. vev
dech
jak
V roce 2006 jsem poprvé slyšela o tom, že v roce 2012 bude konec světa. Já to vzala jako vtip od mé bráchy, ale po nějaké době jsem to slyšela skoro od každého, všichni mí kamarádi se báli, a já jsem se jim smála. Potom přišel film, který se jmenoval 2012 a já jsem se na to dívala a začala si říkat, co bude, jestli se to opravdu stane. Potom asi od roku 2008 jsem začala hledat na internetu a našla jsem spoustu věcí, které potvrdily mé obavy, že nastane konec světa, podle všeho se to má stát 21.12.2012. Dřív skoro všichni mí kamarádi tomu věřili, ale teď už nevěří. Ale já si myslím, že konec světa nastane. A jestli ne, tak to ještě neznamená, že nic dalšího nám nehrozí. Po nějaké době asi v roce 2009 nebo 2010 řekli, že se ve sluneční soustavě objevila další planeta. Opisovali jí jako červenou kouli podobnou našemu měsíci, ale byla žhavá a pohybovala se rychle. Barva byla červená a bylo to daleko od Země. Nazvali jí planeta X. Říkali, že se za 1000 let vrátí a zasáhne Zemi. Už je to dlouho, co jsem o tom slyšela a protože o tom nikdo nemluví, tak si myslím, že to není pravda, ale kdo ví … Já mám ještě jednu teorií o tom, že se naše planeta zničí a přestane existovat. V roce 2030 na Zemi dopadne kometa, která ukončí život na Zemi. Kometa je asi třikrát větší než Země, takže nemáme šanci přežít, jestli se to opravdu stane. Říkali, že proti té kometě pošlou výbušný rakety a budou se snažit ji alespoň o 3 centimetry vzdálit. A když se to povede, potom bude všechno zase fajn. Alespoň doufám. nik
Tři ohrožení Gruzie největším ohrožením Gruzie je asi Rusko. Rusko je o hodně větší než Gruzie a v roce 2008 zaútočilo na Gruzii a zničilo město jménem Gori a ještě několik vesnic. Já jsem sama viděla, jak letí nad námi vojenská letadla. Po asi dvou měsících Rusové ustoupili, protože Spojené státy byly na naší straně. Myslím, že se ale Rusové tak lehce nevzdají, podle mně se o to zase pokusí, a budou se snažit nás ovládnout. V Gruzii prvního října byly volby, našemu prezidentovi zbývá už jen jeden rok a potom budou i prezidentské volby a pak pravděpodobně už vyberou někoho jiného. Myslím si, že je to dobře, ale podle některých děláme chybu. Uvidíme. Poslední dobou z Gruzie odchází víc a víc lidí do ciziny. Doufám, že od příštího roku to bude lepší, když budeme mít nového prezidenta. Ohrožení mého života moc ráda se dívám na hororové animace, vím, že mně to nemá nijak ohrožovat, ale pravda je, že už si nemůžu přestat myslet, že se to jednou stane i mně a budu muset někoho zabít. Ale nebojím se toho, spíš naopak. Jsem posedlá díváním se na anime, normální život si už představuju jako kreslení a sny vidím taky tak. Nemyslím si, že je to normální. Jsem animák.. nik
tot peb
ŠKOLNÍ AKCE a RECENZE Andílci za školou Byla jsem na školní, kulturní akci v divadle Brodway. Akce se konala 22.10.2012. Byl to muzikál s názvem „Andílci za školou“ , který se mi moc líbil. Premiéra, která byla zároveň generální zkouškou herců se velmi vydařila. V představení vystupovala skupina 5 Angeles. Myslím si, že herci to měli hezky nacvičené a moc se jim to povedlo. reš 22.10.2012 byla školní akce „Andílci za školou“.bylo to na Náměstí republiky. Už ze začátku jsem tam nechtěla jít, ale taky se mi nechtělo zůstávat ve škole. Bylo to spíš pro dětí. Nelíbilo se mi to. Bylo to takové až moc veselé, nezapadalo to do mého vkusu. Já mám totiž ráda drama a horory. Ze školy nás ale nikdy na takové pořady nevezmou. niš
Černé divadlo Se školou jsme byli v listopadu na černém divadle. Program nebyl až tak zábavný, ale šlo se na to dívat, a měli to pěkně nacvičené. Program byl o tom, že si máme užívat život, ale kdybych nečetla předtím transparent, o čem to je, tak bych to moc nepochopila. Kdyby se nám alespoň pohodlně sedělo, tak to bylo fajn. Ale nebyl to úplně nejhorší výlet s naší školou. vev Celý druhý stupeň byl na školní akci. Cílem akce bylo černé divadlo. Do černého divadla se jelo metrem asi 15 zastávek. Představení začalo kolem desáté hodiny a mělo délku jedné a půl hodiny. Představení bylo o obyčejném pražském studentovi, který bloudí světem. Zažívá při tom různé příhody. Do přestavení byly vloženy různé efekty, svítící věže, věci a podobně. Na konci představení nám herci ukázali různé efekty a naučily nás s nimi pracovat. Všichni se při tom skvěle bavili. rak Toto představení bylo zajímavé. Řekl bych to i přesto, že jsem asi nepochopil obsah hry. Velice se mi líbila interaktivita hry, její složení a technika. tot
arch
Hra se jmenovala Life is life a začínala tím, jak se hlavní hrdina narodil. Poté vyrůstal a jako dospělý potkal dívku s oranžovými vlasy, která vystupovala už na začátku. Byla něco jako anděl smrti a života. Dále hra pokračovala až do jeho smrti. Hra byla pěkná, tancovalo se tam a některé písničky byly velmi hezké. Celkově se mi to líbilo. vev
Muzikál „Duch vánoc“ S paní učitelkou Kosteasovou chodíme na různé muzikály a zvětšujeme svůj rozhled o literatuře. Tento muzikál byl napsán na tradiční pohádku od Charlese Dickense. Je to příběh o bohatém, lakomém muži, kterému se zjeví v podobě ducha jeho bývalý dobrý přítel. Zatímco se mu po tři večery zjevují duchové, se mu změní úplně všechny názory na svět a on pak rozdává své peníze chudým. Tento muzikál se mi moc líbil a jsem velmi ráda, že je paní učitelka ochotná s námi navštěvovat takovéto akce. kač
Schola Pragensis Byl jsem na akci se jménem „Schola pragensis“, což je takový veletrh středních škol. Konalo se to 23.11.2012 v Kongresovém centru v Praze na Vyšehradě. Byla to akce, kde byly všechny školy z Prahy. Já jsem si osobně vybral Střední průmyslovou školu. 6.12. jdu na den otevřených dveř, ale jsem už více méně rozhodnutý. Jsem rád že jsem tam šel a mohl to vidět. mah
tot
Cimbálovka Toto představení se odehrálo přímo v naší škole a byl to pro mě naprostý propadák. Nejen pro to, že jeden ze zpěváků neuměl zpívat, ale hlavně pro to, že hráli hezké písničky ale naprosto špatně. Znovu bych na tuto akci nešel a vzhledem k ceně (50 Kč) si myslím, že by na ní nešel nikdo. Paní učitelka RNDr. Lavičková byla téhož názoru jako já a většina třídy taky.
tot
Čert a Mikuláš ve škole se každoročně pořádá 5.12 akce Mikuláš. Deváte třídy s domluví a jdou po škole. Chodí do tříd a straší děti, paní učitelka dá předem mikulášské družině odměny pro děti, které jim jsou rozdány, když poví například básničku nebo zazpívají písničku. Mezitím čerti pomažou zlobivé děti po obličeji černou barvou. Letos jsme si užili spoustu srandy a spoustu zábavy. Určitě bych doporučil budoucím deváťákům, aby se této akce zúčastnili a pokračovali v tradici. jiu
Návštěva planetária Dne 15. října roku 2012 naší učitelku na fyziku napadlo, že by nás vzala do planetária v centru Prahy, které se nachází v parku Stromovka. Když ten den nastal, myslela jsem si, že to bude nuda a otrava, jako obvykle bývají podobně vymyšlené výlety od učitelů. Ale tento program byl opravdu povedený. Moc se mi líbila ta hvězdná atmosféra, kterou tam pouštěli, a jak tam padala žhavá slunce, která lítala ze strany na stranu. I když je to poměrně staré planetárium vypadalo pořád stejně hezky. Když jsem tam byla naposled, tak se mi líbilo moc, teď když jsem se sem po dlouhé době znovu podívala, nic se tu nezměnilo. Je jedno jestli jdu ze školou nebo s příbuznými kultura a zajímavosti se mi líbí pořád. Je jedno, kde a kdy, hlavně když je to zajímavé. Nakonec moje pocity z výletu byly výborné, ono se do toho i počítá dobrá atmosféra s kamarádkou. To se jen tak neomrzí. jak
Výlet do Německa Kvůli výletu do Německa jsme musel vstát v 5:30 ráno. Jako každý jiný jsem byl dost ospalý, takže jsem se chtěl vyspat v autobuse. Autobus byl velký, ale přitom malý…hodně malý. Nemohl jsem si ani pohodlně sednout. Navíc se k nám přidala Zvláštní škola, která musela celou cestu dělat rámus. Jeli jsme 4 hodiny, takže jsme dorazili asi v 10 hodin. V Německu byla zima a my jsme měli prohlídku, takže všichni mrzli. Po prohlídce jsme se šli s kámošem najíst do Mac Donaldu a já s mojí příšernou Angličtinou, jsem se snažil si něco koupit. Po obědě stráveném v Mac Donaldu jsme se vydali na vánoční trhy. Já jsem koupil svému otci na vánoce malou kytaru. Po 3 hodinách jsme se zas chystali zpátky do autobusu. Při zpáteční cestě jsme si pustili film Rio. Dorazili jsme asi v 20:30. A pak jsem šel domů. dik
peš
arch
Recenze Vybral jsem si knížku která se jmenuje „Na západní frontě klid“, o téhle knížce jsem věděl již delší dobu, ale začal jsem jí číst, až když jsme jí dostali jako povinnou četbu ve škole. Je i filmová verze, která je taky moc povedená, ale knížka, jak už to bývá je hezčí a napínavější. Je to o tom jak se mladí kluci naverbují dobrovolně do armády na začátku první světové války. V této knížce popisuje jeden z mladíků své pocity, zážitky a to co prožíval po celou dobu války. Nenávist, bezmoc, agrese, strach … Abych zkrátka shrnul můj názor na tuto knihu - je velmi povedená a napínavá, líbí se mi, jak je to psané z pohledu vojáka a není to psáno jen tak všeobecně. ros
luv
Recenze na film Návrat do Silent Hill Čekal jsem, že pokračování Silent Hillu bude nějaký trhák. Čekal jsem, že to bude alespoň na úrovni. A to se bohužel nestalo. V celku to bylo utahané a také přeplácané lacinými lekačkami. Závěr byl nudný, a tak to zklamalo moje očekávání. Tenhle film si zaslouží 5 bodů z 10. I když to bylo ve 3D, tak to bylo nic moc. Premiéra byla 22.11.2012 lum
Moje první kniha Poprvé jsem četla knihu, když mi bylo osm let. Byla jsem ve 3 třídě. Ta kniha se jmenovala Vlčí cesta, byla to detektivní kniha. Moc se mi líbila, nemohla jsem se odtrhnout, přečetla jsem to za dva dni, i teď si přesně pamatuji, o čem to bylo. Od té doby si ráda čtu. niš Recenze na Film Patrola Je to super film. Sice jsem čekal víc, ale myslím si, že i tak se jim film povedl. Patrola nás zavádí do špinavých ulic L.A., v nichž si bude muset dvojice policajtů poradit jak s gangy, tak s osobními životy. Premiéru měl film 08.11.2012. Dal bych filmu 7 bodu z 10. peb
Recenze na film Zlatý kompas Ráda se pro srovnání koukám na filmy natočené podle knih, co jsem četla. Zlatý kompas začíná úvodem, který vám řekne víc než potřebujete vědět, na úvod možná až moc. Děj je poté více méně věrný knize, Lyra se svým deamonem (duše v podobě zvířete) Pantalaimonem bydlí na Jordánské koleji, její strýček lord Asriel je badatel, od kterého se Lyra dozví o tajemném prachu a o paralelních světech. Poté kolej navštíví okouzlující paní Coulterová. Po domluvě s rektorem univerzity s ní Lyra odjíždí do Londýna. Lyra se chce rozloučit se svým kamarádem Rogerem, ale nemůže, protože Rogera stejně jako spoustu ostatních dětí unesli Vrahouni. Nikdo neví kdo Vrahouni jsou, kam děti vozí, co s nimi dělají. Ale paní Coulterová není taková, jaká se zdá… Film doporučuji, ačkoliv kniha je samozřejmě lepší. Někdy jsou věci až moc rychlé a zpřeházené, ale není to až zas tak špatné. Jediné co je na filmu vyloženě špatné, je konec – úplně vynechali několik posledních kapitol. Ten, kdo knihu nečetl to nepozná, ale pro ty co to četli, je to veliký rozdíl. vev
Recenze na hru Tato recenze je o hře jatpack Joyride. Je to super hra o chlapovi, co si pořídí jatpack a lítá. Dokupuje si různé doplňky, občas se rozvíjí části trasy apod. Cíl hry je dostat se co nejdál a vydělat co nejvíce peněz. Můj osobní názor na hru je kladný je to na ,,zabití“ času a uvolňující. mas
jik
Recenze na koncert Lmfao Lmfao jsou dva chlapi, kterým je 40. Jsou starý, ale koncerty mají fakt skvělý. Lehký texty, a hlavně - to jsou tak nakažlivý písničky, že to má rád prostě každej! Můj názor na to byl a je, že to bylo úžasný. Byl to můj první větší koncert a já jsem se skvěle bavila a byla jsem hrozně ráda, že jsem tam byla. A mé vyřvané hlasivky to taky potvrdily.Takže bych to doporučila každému, kdo si chce pořádně ``zapařit´´. vev
Děkujeme Děkujeme vám všem, kteří jste nám přispěli do tohoto čísla textem nebo obrazem, a těšíme se na příště a omlouváme se, jestli jsme na někoho zapomněli.
Recenze na koncert TY NIKDY LABEL Odbila devátá hodina večer a před clubem ROCK CAFE se začali shromažďovat lidi, nejvíce hopeři s tričkem, na kterém bylo jejich logo, každé mělo jinou barvu. Všichni jsme byli natěšený na hlavní rapery, kteří si na chvíli vylezli před club na cigáro. Někteří využili situace, aby si s nimi udělali fotku. Po chvíli, když otevřeli, jsme se nahrnuli všichni postupně dovnitř, kde jsme zaplatili a dostali náramek. U baru jsme si koupili pití a chvíli čekali, než vše začne. Postupně jsme se s přáteli protlačovali dopředu k stagi, abychom byli co nejblíže. A docílili jsme toho. Stáli jsme přímo nalepený u stage s nejlepším výhledem. Hráli všechno - naše oblíbené písničky. Koncert jsme si pořádně užili ! krn
Textem přispěli: K.Čabajová, M.Sedlák, K.Nohejlová, L.Vlk, R.Kuchař, K.Janečková, M.Čejková, M.Černý, V.Vlková, E.Myšková, D.Tůmová, V.Stibor, D.Skaun, J.Křídlo, N.Odstrčilíková, T.Košvancová, J.Khaldiová, K.Ševerja, Butsa Vira, N.Khutsishvili, D.Valla, J.Urban, M.Pospíšil, N.Voděnková, P.Barott, V.Bošina, O.Ševčík, J.Ševčík, R.Smutný, O.Halíř, R.Šedová, V.Vlasáková, T.Trejbal, A.Dvořák, D.Pašek, D.Kofránek, M.Březinová, M.Hodač, L.Majtner Obrazem přispěli: D.Tamášová, D.Skaun, L.Horáková, P.Vošmik, P.Záluská, E.Myšková, L.Fremlová, N.Odstrčilíková, T.Košvancová, K.Pírková, M.Čejková, D.Chmelová, T.Trejbal, L.Vlk, J.Málek, J.Slanař, K.Čabajová, J.Kodejš, V.Vlasáková, D.Kohout, Z.Řezníčková, R.Kuchař, M.Sedlák, O.Herold, D.Kofránek, P.Švábová, D.Šroll, P.Bláha
