2. ČÍSLO
ČERVENEC 2008
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
PRVNÍ ČESTNÝ OBČAN HRADČOVIC Při příležitosti oslav Hradčovjanky se dne 31. 5. odehrála i malá slavnost – bylo předáno čestné občanství našemu rodákovi prof. MUDr. Ladislavu Pilkovi, DrSc. Čestným občanem Hradčovic byl prof. Pilka jmenován rozhodnutím zastupitelstva na návrh starosty doc. Jana Popelky u příležitosti jeho 75. narozenin. Obec tímto způsobem ocenila nejen mimořádné vědecké výsledky Ladislava Pilky, ale i jeho lidské kvality a vztah k rodišti. Pan profesor se narodil v Hradčovicích 17. července 1933 a zde také prožil své dětství. Po absolvování hradčovské základní školy studoval na jezuitském gymnáziu na Velehradě a po jeho násilném uzavření středoškolská studia dokončil na státním gymnáziu ve Starém Městě. Poté pracoval nějakou dobu v různých dělnických profesích ve stavebnictví. Vysokoškolské vzdělání získal Ladislav Pilka na Lékařské fakultě MU v Brně v letech 1953–1959. Zde se také v roce 1983 habilitoval. Roku 1986 mu byl udělen vědecký titul doktora věd a rok poté byl jmenován profesorem. Tehdy měl za sebou již cenné úspěchy v v oboru porodnictví a gynekologie a vedl Centrum asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu (1980–1998). Současně v letech 1988–1998 působil jako přednosta II. gynekologicko-porodnické kliniky LF MU v Brně.
V rozvoji porodnictví a gynekologie zaznamenal jím vedený tým významné výsledky. Světového prvenství pak dosáhl v roce 1982 za porod po unikátní technice asistované reprodukce GIFT. Naro-
Předání čestného občanství ve Chrástce dilo se tak první dítě „ze zkumavky“ ve státech bývalého sovětského bloku. (První dítě po asistované reprodukci se narodilo ve Velké Británii v roce 1978.) Za tyto úspěchy státního a mezinárodního
rozsahu byla prof. MUDr. Ladislavu Pilkovi, DrSc. udělena i řada ocenění. K těm nejdůležitějším patří Světová cena za významný přínos v léčbě neplodnosti a v reprodukční medicíně. Významnou oblastí v činnosti jmenovaného na poli porodnictví a gynekologie a zdravotnictví obecně je jeho působení v různých státních a mezinárodních organizacích a společnostech. Prof. Pilka byl v letech 1990–1993 předsedou České gynekologicko-porodnické společnosti a od r. 2003 je jejím čestným členem. V daném období vykonával funkci předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti. V roce 1993 se stal i členem World collaborative report se sídlem v Paříži a od roku 1995 dodnes je členem Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR. Úctyhodná je i jeho publikační činnost. Ladislav Pilka je autorem stovek odborných publikací v české i světové odborné literatuře. Svou aktivitou pomohl prof. Ladislav Pilka ke štěstí mnoha neplodným párům. A je aktivní stále, jeho bohatých zkušeností využívají na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně, kde působí jako vedoucí lékař. K pětasedmdesátinám přejeme panu profesorovi vše dobré a těšíme se na jeho další návraty domů.
INFORMACE O ČINNOSTI ZASTUPITELSTVA OBCE V období měsíců dubna až června tohoto roku se uskutečnila dvě zasedání zastupitelstva naší obce, 14. a 15. v pořadí v tomto volebním období. Obsah projednávaných otázek lze rozdělit do několika oblastí. Předně je to oblast investiční výstavby v obci, výběr stavebních firem k jejímu provedení a samotné zahájení realizace jednotlivých staveb. Od počátku tohoto roku bylo v obci provedeno a dokončeno několik investic, případně prací charakteru služeb. První byla pasportizace dopravního značení, provedená firmou Stavba a údržba cest, s.r.o., pracoviště Uherský Brod. Následovalo zastření úložišť kontejnerů pro tříděný odpad, a to jak v Hradčovicích, tak i ve Lhotce, k jehož provedení byly vybrány firmy z řad místních podnikatelů, pana J. Jindry a A. Ondrůška.Tyto se spolu podílely i na opravě střechy budovy MO Českého zahrádkářského svazu, která byla obci touto organizací darována. Firmou Silamo, s.r.o. Uh. Brod byla provedena výstavba části chodníku pod Lhotkou, směrem do Drslavic, a souběžně vyřešeny majetkoprávní otázky převodu pozemku do vlastnictví obce, na kterém část chodníku budovaná obcí Hradčovice leží. V květnu 2008 zahájila firma Prufia, s.r.o, Nivnice práce na opravě opěrné zdi na pozemku školního dvoru, která je první etapou výstavby víceúčelového
hřiště, jež zde bude následně do r. 2009 vybudováno. Tato stavba opěrné zdi by měla být dokončena do 15. července 2008. Firma Promont, a.s. Uh. Hradiště, provedla výstavbu inženýrských sítí u Mackového, z nichž prodloužení vodovodu a plynovodu bylo koncem května 2008 již zkolaudováno. Kolaudace prodloužených rozvodů elektrické energie a vybudovaných domovních přípojek tam stavěných rodinných domů, bude provedena péčí E-ON, a.s. V rámci této stavby byly položeny i kabely veřejného osvětlení, které však bude realizováno až v následné době při výstavbě komunikace a veřejných chodníků v této části obce. V dubnu 2008 bylo ve Lhotce vybaveno dětské hřiště novými dětskými atrakcemi a dalším zařízením. S cílem posílit bezpečnost chůze při vstupu do budovy obecního úřadu jsme počátkem měsíce května 2008 přistoupili k zastřešení vstupního schodiště v této části budovy. V měsíci dubnu až červnu byly provedeny stavební úpravy WC na hřbitově. Místnost byla nově obložena, omítnuta a vybílena. Byl k ní položen nový chodník a provedeny nezbytné úklidové práce. Obec přistoupila i k provedení výměny zábradlí u kostela Všech svatých, k jeho nahrazení novým, lépe zapadajícím do scenérie tohoto prostoru. (pokračování na straně 2)
INFORMACE O ČINNOSTI ZASTUPITELSTVA OBCE (dokončení z první strany) Náklady na vybudování nového zábradlí a na doplnění některých částí zábradlí stávajícího dosáhly hodnoty 20 000,– Kč. Pro účely lepšího osvětlení dominanty naší obce – kostela Všech svatých – byla provedena montáž nového halogenového osvětlení v ceně 1 710,– Kč. Náklady, které byly v případě výše uvedených stavebních a služebních prací vynaloženy z rozpočtu obce dosáhly těchto hodnot: pasportizace dopravního značení 65 450,– Kč zastřešení úložišť kontejnerů 89 801,– Kč oprava střechy budovy zahrádkářů 133 055,– Kč výstavba chodníku pod Lhotko 106 114,– Kč výstavba inženýrských sítí u Mackového 425 533,– Kč vybavení dětského hřiště ve Lhotce 70 828,– Kč zastřešení vstupního schodiště budovy obecního úřadu 73 560,– Kč rekonstrukce WC na hřbitově a vybudování přístupového chodníku 14 721,– Kč Pro zabezpečení plynulosti v postupu stavebního řízení ve věci výstavby víceúčelového hřiště za budovou základní školy bylo po vydání rozhodnutí o umístění stavby přistoupeno k podání žádosti o vydání stavebního povolení, a to tak, aby na podzim tohoto roku, jak bylo plánováno, zde mohly být zahájeny stavební práce. Obec usiluje prostřednictvím různých dotací o snížení zatížení rozpočtu v oblasti investiční výstavby, aby mohla využít ušetřené prostředky pro další stavby. Poté, co jsme letos neuspěli naším projektem u Zlínského kraje v rámci Programu obnovy venkova, zpracovali jsme nový projekt týkající se opravy opěrné zdi dětského hřiště za budovou ZŠ a tento předložili Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Dle předběžných informací lze očekávat, že náš projekt byl zde přijat a přinese obci cca 300 000,– Kč. S cílem získat finanční prostředky, tentokráte ve větší míře, a to z fondů EU, obec předložila další projekt v otázce samotné výstavby víceúčelového hřiště. Informace o tom, zda budeme úspěšní i zde, získáme od orgánů, které o tom rozhodují na úrovni Střední Moravy, až počátkem září 2008. Plánovitě pokračovaly lesnické práce v obecních lesích. Provedena byla výsadba nových lokalit a pokračovaly i těžební práce. Jejich výsledkem bylo i uspokojení zájmu občanů o palivové dříví, jako i umožnění těžby dříví samovýrobou. Obec do poloviny června utržila za prodej dříví 227 195,– Kč. Souběžně na výsadbu a za těžební práce vynaložila 172 895,– Kč. I v této oblasti, díky zejména lesnímu hospodáři p. A. Martincovi obec usiluje o získání dotačních finančních prostředků, a to hlavně na pokrytí nákladů nové výsadby. Jejich výše by měla být 10 000,– Kč. Další neméně důležitou oblastí v činnosti obecního zastupitelstva byla péče o veřejnou zeleň a zlepšení životního prostředí. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody ve Zlíně je řešen podaný grant na získání finanční dotace ke krytí nákladů na úpravu ovocného sadu ve Chrástce. Některé práce zde již byly provedeny a bude v nich na podzim tohoto roku dále pokračováno.
I letos, za přispění Klubu seniorů, byly provedeny udržovací práce na výsadbě veřejného prostranství v obci, zatím hlavně před zdravotním střediskem. Bohatou oblastí života obce se stala i oblast společenského a kulturního života. Velmi zdařilou byla zejména kulturní akce „Ať muziky hrajú“, organizovaná DH Hradčovjanka k jejímu 20. výročí, na které obec participovala, mimo jiné i dotací 10 000,– Kč získaných z Fondu kultury Zlínského kraje. Finanční podpora, tentokráte od Nadace Děti-kultura-sport, ve výši 35 000,– Kč posloužila ušití nových krojů pro mužský pěvecký sbor. Neméně úspěšnou se naše obec stala i při předložení projektu na opravu pomníku obětem 1. světové války, kde získala od odboru kultury Zlínského kraje 40 000,– Kč. Oprava tohoto památníku by měla být dokončena do konce měsíce července a obec počítá s jeho novým vysvěcením u příležitosti oslav 90. výročí vzniku republiky a Památky zesnulých. V období měsíců dubna a května 2008 obec zorganizovala v malém sále budovy obecního úřadu výstavu fotografií autora P. Popelky pod názvem „Krajina“. I tato kulturní akce našla odezvu u širokého spektra občanů obce a dalších návštěvníků. Poděkování obecního úřadu patří všem, kteří se na jejím zorganizování, materiálním zabezpečení, otevření i následném konání spolupodíleli. Výrazem úcty a vděčnosti všem ženám, zejména však matkám a poděkování za to, co pro ostatní a své rodiny dělají, byly oslavy Dne matek, které obec ve spolupráci s MŠ a ZŠ zorganizovala dne 11. května v podobě kulturní akademie, na níž vystoupily děti z těchto škol a dále Veleťánek i Mužský pěvecký sbor. Stalo se v naší obci nepsaným pravidlem, že oslavy Dne dětí si berou pod patronaci dvě aktivní složky působící v obci, a to Sbor dobrovolných hasičů a MO myslivců. Tak tomu bylo i letos, kdy branného závodu, který se konal v sobotu 7. června, se zúčastnilo se svými rodiči více jak 70 dětí. Organizátoři opětovně dokázali oslavy Dne dětí plnohodnotně zvládnout, a to ke spokojenosti všech účastníků, za což jim patří upřímné poděkování, což ve svém příspěvku do Hradčovských listů rád činím. V oblasti vnitřní správy obce byly měsíce duben až červen charakteristické plněním dvou skupin úkolů. Obec přistoupila ke zpracování a schválení směrnic pro udělování čestného občanství obce a cen obce jako závazného dokumentu postupu obce v její samostatné působnosti, při naplňování § 36 a § 84 zákona č. 128/2000Sb. o obcích. Druhou oblastí bylo hospodaření obce. Zde byl jednak proveden audit hospodaření naší obce za rok 2007 kontrolním orgánem Zlínského kraje a dále pak projednány výsledky hospodaření obou příspěvkových organizací, zřízených obcí, a to MŠ a ZŠ. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce a schválení závěrečného účtu obce za r. 2007 konstatovala, že nebyly na tomto úseku práce obecního úřadu zjištěny žádné nedostatky a odsouhlasila závěrečný účet obce, což následně
zastupitelstvo na svém zasedání dne 5. června, schválilo. (Pozn. redakce: ti čtenáři, kteří by měli zájem se opětovně seznámit s hospodařením obce za rok 2007, viz předcházející Hradčovské listy, kde byly tyto informace již zveřejněny.) Rovněž tak zastupitelstvo obce projednalo a schválilo výsledky hospodaření MŠ a ZŠ za rok 2007. Obě organizace hospodařily v uplynulém roce s účetním ziskem. Tento v obou případech rozhodlo zastupitelstvo organizacím ponechat a rozdělit, dle zákona, do rezervního fondu a fondu odměn.V oblasti hospodaření obce pak 15. zasedání zastupitelstva projednalo a schválilo druhou úpravu obecního rozpočtu na r. 2008. Ta byla vyvolána jednak provedením určitých účetních úkonů, např. zaúčtováním daně z příjmů obce jako právnické osoby za r. 2007 po podání daňového přiznání za předcházející rok a dále úpravami v rozpočtu plánovaných výnosových a nákladových položek poté, co již jsou zjištěny jejich konečné hodnoty. Obec vstoupila do jednání se státní správou, výsledkem kterého bylo získání možnosti zaměstnat k výkonu veřejně prospěšných prací někoho z občanů obce, do konce května 2008 evidovaného jako uchazeče o zaměstnání na úřadu práce, a na dobu do 30. listopadu zaměstnala dalšího zaměstnance. V oblasti nákupu materiálu a pořizování nového majetku byla v květnu 2008 do majetku obce pořízena nová traktorová vlečka, sněžný pluh a pluh k orání. To vytvořilo možnost, aby obec vyšla vstříc občanům v případě žádosti o poskytnutí služby v oblasti péče o krajinu, údržbě veřejné zeleně, hospodaření v lesích, a to zabezpečením dovozu dříví, provedením zorání pole apod. Cena pořízení traktorové vlečky byla cca. 119 000, pluhu k orbě 5 000,- a sněžného pluhu 19000,- Kč, vše včetně DPH. Jan Popelka, starosta obce
Anketa mezi zastupiteli Má smysl uvažovat o výstavbě koupaliště v Hradčovicích? Josef Gregůrek Dle mého soudu nemá smysl uvažovat o vybudování nového koupaliště v Hradčovicích. Hygienické požadavky na vybudování jsou díky požadavkům Evropské unie tak vysoké, že nutné investiční náklady by značně přesáhly možnosti rozpočtu obce. I kdyby se podařilo získat dotaci, náklady na provoz by taktéž byly neúnosné. Jako jedinou možnost vidím vybudování přírodní nádrže – po vzoru jiných obcí – s možností koupání. Petr Zemek Vzhledem k velkým investicím i provozním nákladům jsem v této věci skeptikem, byť bych možnost koupání občanům v místě ze srdce přál. Reálnější a z krajinně-ekologického hlediska i prospěšnější je budování přírodních vodních nádrží, ve kterých se lze i koupat. Pokud je to u nás reálné, směřoval bych k tomu naše úvahy o koupání.
Lesy a lesnictví na katastru obce – historie a současnost Člověk se po celou dobu svého vývoje setkává neustále s lesem. Les a dřevo provází člověka od kolébky až do hrobu. První historický záznam o lesích v našem kraji je v souvislosti s názvem obce Lhotka roku 1374. Zeměpáni přidělovali novým osídlencům, kolonistům části lesa, aby je přeměnili v ornou půdu. Přidělený pozemek zůstal sice ve vlastnictví panovníka, avšak kolonistu-osadníka a jeho potomky nemohl nikdo vyhnat a zbavit půdy na jistou dobu – lhůtu, odtud pak zůstaly názvy Lhotka-Lhota. Toto údobí 12.–14. století nebylo pro lesy prospěšné, s ohledem na jejich celistvost. Všestranný hospodářský rozvoj v údobí vlády Karla IV. vyžadoval stále rostoucí množství dřeva pro stavbu kostelů, měst a nových osad. Objevuje se již strach z nedostatku dřeva, proto ochranu lesů proti nadměrným těžbám a jejich pustošení řeší i Karlem navržený Maiestas Carolina, který zakazuje pod přísnými tresty kácet dříví mimo souše a vývraty.
Autor článku pan Alois Martinnec Po vzniku tohoto prvního lesního zákonodárství začíná rovněž i ohraničování a vyměřování lesů. Vyměřovalo se na tzv. lány, toto bylo spíše pro daňové účely, neboť se platila zeměpanská daň a lesnická činže. Lány měly v různých vesnicích nestejnou výměru. Na hradčovském katastru to byl 1 lán cca 12,4–14,4 ha půdy. Lesy na katastru byly v této době složeny z dubové bučiny, odkud pochází i název Bukovina (ve starých záznamech se uvádí panský hájek Bukovina). Od roku 1518 náležely Hradčovice k brodskému panství. Když se v roce 1611 brodské panství dostalo do rukou pánů z Kounic, dostává i lesní hospodářství jiný rozměr, protože Kounicové nad lesním hospodářstvím drželi ochrannou ruku. Zřizují se revíry – polesí, ustanovují se revírníci, a to ve Lhotce a Oboře. Od roku 1732 až do roku 1972, tj. 240 let, jsou lesy na katastru lhotském a hradčovském spravovány lesníky z polesí ve Lhotce. Podle lánového rejstříku z roku 1669 bylo na hradčovském katastru 292 ha lesů a pozemků porostlých křovinatým podrostem. Z toho údobí jsou dochovány hraniční kameny v lese za Maršovci na styku hradčovského a mistřického katastru s nápisem HR 1669 (Herrschaft, panství). Rovněž jednotlivé buky jsou z této doby a nachází se v obecním lese Bukovina. Vlivem pařezinového lesního hospodaření ustupuje ze zdejších lesů buk a rozšiřuje se habr a lípa,
které mají větší schopnost pařezové výmladnosti. Pařeziny byly oblíbeným způsobem lesního hospodaření na katastru obce, neboť v krajině chudé na lesy byly tyto důležitým zdrojem paliva pro obyvatelstvo. Z údobí před tereziánským katastrem najdeme v trati Jamný na styku 3 katastrů: hradčovského, veleckého a popovského a na styku KÚ Hradčovic a Mistřic mezníky HR 1725. Tyto mezníky měly stabilizovat katastr a panství v době, kdy uherskobrodské panství vlastnil Maxmilián Oldřich hrabě z Kounic, který zastával četné funkce ve veřejném i politickém životě, byl moravským zemským hejtmanem. Proslavil se svým pokusem o splavnění řeky Moravy a stavbou císařské silnice z Olomouce do Brna. V roce 1751–1757 se na hradčovském katastru provádí měření při přípravě tzv. Tereziánského katastru, který podchycoval kromě rustikální půdy i rustikální půdu připojenou k vrchnostenským gruntům. Zároveň se prování i soupis dominikální (panské) půdy. Na hradčovském katastru bylo zjištěno 260 ha lesa, z toho panský lesík Bukovina 32 ha. Na obec a grunty připadalo 228ha, pokud to byl vrchnostenský grunt, tak půda i lesní patřila vrchnosti, dokud se dosavadní držitelé nevykoupili. Revoluční rok 1848 přinesl kromě zrušení roboty a vydání zákona o lesích č. 250 i změny v lesním hospodářství. Ruší se velmi tíživé tzv. služebnosti, tj., že v obci měla určitá skupina občanů právo na odběr stavebního a palivového dřeva. Tato práva nebyla však neomezená, každý se musel řídit podle předem daných směrnic a musel za to ročně platit určitý poplatek. Velkostatkářské lesy se musely vyvázat z těchto služebností tím, že odstoupily část svého lesa do neomezeného práva a držení těch, kteří se dnes nazývají singularisté. To jsou potomci těch držitelů domovních čísel, které měly předtím právo užívání lesa, jak již jsem popsal. Mnohočlenné krajské komise ohodnotily v každé obci velikost služebností a ohodnocovaly části lesa, které přidělily jednotlivým občanům ke společnému užívání. V této době lesy na katastru tvořil převážně dub s příměsí habru, lípy, osiky a břízy. Koncem 19. stol. se začíná hlavně v lesích selských objevovat borovice, přestože ji nikdo nesel ani nesázel. Kolem roku 1860 se začal pokusnicky zavádět modřín, který tvoří velmi cennou dřevinu. Semena
se přivezla z Ameriky, rovněž i zde, na Slovácku, se v této době začíná vysazovat smrk. Z tohoto údobí pochází kolem roku 1900 skupiny smrků v selských lesích, hlavně u těch vlastníků, kteří se sdružovali v lidové hospodářské škole, která se
Popis hranic panství z roku 1696 starala o zemědělský pokrok v obci. V panském lesíku Bukovina v části od KÚ Mistřice rostly rovněž mohutné smrky z konce 19. stol., které se skácely v roce 1970. V roce 1900 po vyměření bylo na katastru obce Hradčovice 131ha lesů a na Lhotce 20ha lesů. Z roku 1894 jsou doposud platné pozemkové mapy v měřítku 1:2880. Ani lesy kounicovského velkostatku neušetřila rozsáhlá pozemková reforma, která se prováděla v roce 1930. Jak vyplývá z pamětního spisu o lesní a rybniční reformě, intervenovala deputace poslanců a senátorů strany agrární, národně-demokratické a lidové u prezidenta státního pozemkového úřadu Dr. Voženílka a žádala o urychlení provádění pozemkové lesní reformy. Obec Hradčovice získala z této lesní reformy panský les Bukovina o výměře 32 ha za cenu 0,30 haléřů za 1m². Po vymření rodu Kouniců zdědil v roce 1920 uherskobrodský lesní velkostatek maďarský šlechtic Josef Pálffy, který jej vlastnil až do roku 1945, kdy tyto lesy na základě konfiskačních dekretů prezidenta republiky E. Beneše převzala nejdříve Správa státních lesů a statků se sídlem v Hodoníně a od roku 1947 Státní lesy v n.p. v Luhačovicích. Obecní les na katastru obce zůstává až do roku 1953 ve vlastnictví obce. Rozhodnutím obecního zastupitelstva ze dne 10. června 1953 a schválením MNV v Uh. Brodě ze dne 12. června 1953 vkládá se vlastnické právo obce na čs. stát Správu státních lesů. Předávají se následující parcely 2047, 2045, 2072, 2073, 2046/1, 2676/1, 1621/62, 2676/3 o celkové výměře KÚ Hradčovice 74, 76ha a Lhotka 12, 94ha parcely 132, 168, 250, 307, 303, 305, 306, 330 a parcela 958 čtvrtky byla vedena jako pastvina. Správa lesů na obou katastrech obcí přechází v roce 1956 až do roku 1976 pod lesní závod Buchlovice, polesí zůstává Lhotce. Alois Martinec
JE SCHENGENSKÁ SMLOUVA BRÁNA JAZYKŮ OTEVŘENÁ? VLIV NA UHERSKOBRODSKO
Branný závod Navzdory méně příznivému počasí doprovázel i letošní branný závod velký zájem dětí. Náročného organizačního úkolu se opět chopili hasiči a myslivci, kterým pomáhali četní dobrovolníci. Organizátorům se podařilo obstarat i štědrou sponzorskou podporu. Závod byl pro děti nejenom zábavou, ale i nenuceným pohybem v přírodě. Nezbývá než se těšit na další branný závod a fandit pořadatelům, aby jim nadšení vydrželo.
Jakub Šafář Jó, Schengenská smlouva, to je dobrý nápad – jíti může, kdo si troufá na sever, jih i východ, západ. Otevřela hranice kolem státu ze všech stran, vymizely celnice, běž si jinam, chceš-li sám. Vytvořila svobodu pro nohy nás všech, padly hráze národů Moravy i Čech. Ke přátelům za hranici vyjedeme v neděli, lesem, polem, po silnici od nás je nic nedělí. Na dovolenou bez pasu vyjedou si Češi, k moři nebo do Krasu, tam, kde je to těší. My teď k nim a oni k nám, s radostí zas poletím dávat rozměr prázdninám. A co naše jazyky? Jak se spolu domluvíme? Žádný problém veliký jejich řeč se naučíme. Nic vás tolik nenaučí jako pobyt v cizí zemi, i já se zlepším v cizí řeči způsobem, co líbí se mi. A v našem krásném kraji budou zníti cizí slova a ač je staří nepoznají, nebudou už pro nás nová. Poláci, Němci, Slováci více budou poznávat krajinu a slivovici, jež jim budou podávat. I my jsme teď v „Schengenu“ a chodíme si přes hranici, však nevděčíme právě jemu, že se domluvíme na tržnici. Kde se lidé rádi majís „Schengenem“ i bez „Schengenu“, srdce za ně promlouvají a jazyky ztrácí cenu. Kdo je ale zdejší, má určitě názor jasný, žádný jazyk nejnovější, není jako ten náš krásný.
Rozhovor s ing. Pavlem Vojáčkem, ředitelem firmy Rumpold v Uherském Brodě Co nepatří do kontejnerů s vytříděnými odpady? Společnost Rumpold v Uherském Brodě sváží vytříděné odpady z měst a obcí, v nichž žije téměř 83 tisíc obyvatel. O bližší informace jsme požádali ředitele ing. Pavla Vojáčka: Který druh odpadu třídí občané nejlépe? Nejméně problémovou komoditou je sklo, jehož kvalita v nádobách je celkem dobrá. V loňském roce jsme do našeho meziskladu v areálu Prakšická svezli celkem 1 321 tun bílého a barevného skla, které pak putovalo k dalšímu zpracování. Jsem rád, že naši občané už většinou vědí, že do zelených zvonů na sklo nepatří porcelán, keramika a zrcadla. Dodám, že zde nejsou žádoucí ani zářivky, žárovky, drátem vyplétané či lepené sklo, lahvičky od léků, chemikálií a jiných nebezpečných látek. Jaký problém se nejčastěji vyskytuje při sběru papíru? Jsou dva hlavní. Prvním je ten, že v kontejnerech nacházíme mastný papír. A také mokrý, s čímž souvisí problém druhý. Když do kontejnerů naprší, odpad je znehodnocen. Loni jsme svezli celkem 1 392 tun papíru, jenže z tohoto množství se nedalo použít k dalšímu zpracování 465 tun! To je hodně. Proto si dovolím připomenout, že do kontejneru na papír nepatří zamaštěný nebo mokrý papír, ale také papírové pytle s plastovou folií či povoskovaný papír. A také nápojové kartony, které občané odkládají do nádob s plasty. Na třídící lince je pak vytřídíme a odešleme k dalšímu zpracování. Loni jsme úspěšně vyexpedovali celkem 6,38 tun různých obalů od mléka, džusů apod. Dalších 6,23 tun nápojových kartonů jsme však museli uložit na skládku a částečně je využít jako alternativní palivo. Proč? Zejména kvůli nedostatečnému vymytí kartonu. Potravinové zbytky pak v obalu kvasí, mnohdy vytečou na ostatní nápojové kartony a znehodnotí je. Přitom všechen tento odpad prochází rukama našich pracovníků na třídící lince, kteří ušpiněný nebo nesprávný obal musí z pásu odstranit. Není to nic příjemného… U kterého separovaného odpadu narážíte na nesprávné roztřiďování nejvíce? U plastů. Vždyť 307 tun plastů z celkového loňského svozu 910 tun se nehodilo k dalšímu zpracování. Mnozí občané i firmy vhazují plastové nádoby od oleje či jiných mazadel do žlutých kontejnerů. Přitom velmi často kanystry ještě obsahují zbytky oleje či mazadla, které se při promíchání odpadu ve svozovém vozidle dostanou i na ostatní plasty. Takto zamaštěné jsou pak zcela nevyužitelné, protože i malé množství oleje působí koncovým zpracovatelům plastů velké potíže. Do kontejneru na plasty nepatří ani folie, které jsou značně znečištěny stavebním odpadem, obaly od desinfekčních prostředků, chemikálií, olejů, pohonných hmot, léčiv, injekční stříkačky, pneumatiky, pryž, molitan, pleny, plastové hračky obsahující kovové součástky a plasty značně znečištěné stavebním odpadem. (MTA) Ve Zlíně dne 27. 5. 2008
Dětský den Ludmila Pišojová Radost a veselí hudba hlučně hraje. Chumáč smavých dětí ve větru mašle vlaje.
Kuchař i Karkulka vesele se škádlí, vodník i panenka, ti šibalové malí.
Dnes je ten slavný den, kdy chceme dětem přát, aby to nebyl sen, aby se vždy mohly smát.
I to slunko smavé se dnes více směje. Hopsá po své dráze, dívá se, co se děje.
Kdo za to vlastně může, že na světě všem dětem stejně nevoní růže tím svěžím jarním květem.
Oslava svátku matek
Vzpomínková akce k výročí osvobození obce
Nově opravený křížek na pomezí Hradčovic a Lhotky Společným úsilím farnosti a obce byl přes zimu v ateliéru Tomáše Kopčila v Bílovicích opraven křížek na staré cestě na Lhotku. Na celkových nákladech rekonstrukce ve výši 55 400,- Kč se rovným díle podílely Římskokatolická farnost Hradčovice a Obec Hradčovice.
Druhá květnová neděle zastihla velkou část občanů Hradčovic v prostorách místního obecního úřadu. Co se dělo? Ve velkém sále se konala kulturní akademie, uspořádaná na počest všech maminek. Program byl bohatý a rozmanitý – vždyť se na něm podílela více než stovka účinkujících! Prostřednictvím básniček, zpěvu, tance a dramatizace pohádky přišli maminkám pogratulovat děti z mateřské školy, žáci základní školy, folklorní soubor Veleťánek a z řad dospělých CM Vinár a na konec Mužský pěvecký sbor. K celé akci lze ještě dodat tolik, že divákům se nabitý program líbil, protože přes velké teplo v sále a mírné nepohodlí (ne na každého se díky vysoké účasti dostala židle), všichni vydrželi až do konce a upřímný potlesk byl odměnou pro účinkující i pro ty, kterým bylo celé vystoupení určeno – pro naše maminky.
Z květnového průvodu Božího těla
Soutěž o nejkrásnější strom V minulém čísle Hradčovských listů jsme vyhlásili soutěž o nejkrásnější strom vesnice. Do soutěže se zapojily především děti ZŠ, které nejenom hledaly krásné stromy, ale kreslily i obrázky. Všem dětem patří dík. Nejkrásnějším stromem byla zvolena planá hrušeň na hranicích katastru (fotografie otištěna v předchozím čísle), kterou do soutěže přihlásil Lukáš Kroča. Z fotografií stromů jsme vybrali snímek jasanu u křížku od Radima Mikulce. A proč si jej Radim vybral? „Strom nad Chrástkou jsem si vyfotil, protože se mi zdál ze všech stromů, co jsem viděl, nejpěknější. Tenhle strom je vlastně takový samotář, který vyčnívá nad vesnicí Hradčovice. Má velkou korunu, která se podobá obrácenému srdíčku. Stojí na krásném místě nad Chrástkou, odkud je velmi krásný pohled na Bílé Karpaty.“ Tolik slova autora.
Výlet na Velkou Javořinu Ráno 12. června 2008 bylo mezi členy klubu seniorů předznamenáno zvýšenou aktivitou. To proto, že očekávaná doba srazu k výletu, který každoročně obec pro seniory a další zájemce z řad občanů dělá, se naplnila. Jak vyzýval i rozhlas den předtím, dostavili jsme se v hojném počtu, s dobrou náladou a patřičně vybaveni občerstvením, abychom nastoupili cestu – tentokrát na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, Velkou Javořinu. Spolu s námi jeli na svůj školní výlet i žáci 5. třídy naší školy. Každá skupina vyrazila s jiným určením. Žáci s ředitelem školy p. Josefem Hrubošem a p. učitelkou Jitkou Vyskočilovou, spolu s otcem Pavlem Vichlendou a odvážlivci z našich řad se vydali od Hrabiny přes Kamennou búdu a Javořinu do Vápenek pěšky. My jsme na Javořinu vyjeli spolu se starostou obce slovenskou stranou autobusem a cestu do Vápenek jsme absolvovali všichni společně. Výlet se vydařil. Navštívili jsem Holubyho chatu, Pomník vzájemnosti Čechů a Slováků, položili kamínky k památníku Jaroslava Vavrouška a podívali se zde na tyčící se televizní věž. O té původní, kterou stavěl jeden z nás – pan Stanislav Horenský, nám dlouze vyprávěl přímo on a ukázal i pamětní fotografie stavby. Počasí nám přálo, a proto když jsme se s písničkou na rtech vrátili domů, všichni jsme svorně konstatovali: bylo to pěkné. Nezbývá než dodat, že i zásluhou obce, která tento výlet pro nás seniory zorganizovala. Klub seniorů
Miniranč u veselé hvězdy se představuje Náš miniranč vznikl vlastně jako znouzecnost, původně jsem nechtěl chovat žádná zvířata, protože dříve jsme chovali tak jako většina lidí na vesnici prase, králíky atd. Takže mně bylo jasné, co nás čeká. Jenže všechno dopadlo úplně jinak, dcera Šárka je blázen do koní a po různém ježdění ke koním do Bojkovic a nevím kde všude, jsme nakonec v r. 2000 stejně pořídili koně vlastní. Nejdříve přišla Sandra, jenže to nevydrželo dlouho a přibyly další dvě klisny Hvězda a Aneta. Samozřejmě nám chyběly zkušenosti, ty jsme postupně tvrdě získávali, a ukázalo se, že Aneta musí z domu. Sotva se vyřešil jeden problém, hned se objevily další a další. Před vánocemi 2001 přišel dárek v podobě plnokrevníka Bendža, kterého jsme zachránili před jatkami. Postupně jsme navázali spolupráci s Domem dětí v Uh. Brodě, čímž nám v r. 2004 přišel další kůň Sněhurka, spolu s další skupinou dětí. Ale to je jenom jedna část historie. Současně jsme chtěli něco dělat pro děti a tak jsme začali pořádat westernová odpoledne a pohádkový les – ve spolupráci s indiány z Otrokovic, kapelou Čuchobend, později se Skaláky a mnoha dalšími. Dále jsme pořádali tábory na koních nejdříve s MŠ Drslavice, později se ZŠ Hradčovice. Pro Evropský polytechnický institut Kunovice ve spolupráci s ČZ Uh. Brod se konaly branné dny. V r. 2007 zatím největší akcí, kterou jsme spolupořádali v rámci svazu chovatelů moravského teplokrevníka, byla mezinárodní výstava těchto koní. Účastnilo se 69 koní z Maďarska, Slovenska a Česka. Nebýt výrazné podpory města Napajedla, hřebčína Napajedla, Zlínského kraje a mnoha dalších, by akce tak zdárně neproběhla. Ale mimo jiné se zúčastňujeme mnoha dalších akcí, např. Živý Betlém nebo silvestrovská setkání na Pepčíně. V současné době se připravuje tradiční akce ve sklepě s kapelou Burčáci, a tak bych mohl pokračovat. O to více nás mrzí chování a názory některých občanů naší obce, kteří si myslí, že na jejich úkor chceme zbohatnout a poškozují nám ohrady a další zařízení. Neuvědomují si, že např. ohrada slouží k ochraně i jejich bezpečnosti. Kdo pracuje se zvířaty, ví o čem mluvím. Ale to je kapitola sama pro sebe. Kdo se chce dozvědět více o naší práci, najde tyto informace na našich stránkách www.miniranc.ic.cz Josef Pilka
Naši jubilanti červenec – září 2008 01. 07. 10. 07. 23. 07. 21. 09. 22. 09.
Marie Mikuláštíková, Lh. 34 Josef Dostálek, Hr. 235 Anna Nevařilová, Lh. 82 Marie Sopúšková, Lh. 67 Marie Čechová, Lh. 10
75 let 80 let 75 let 75 let 75 let
Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Jan Šobáň. Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu
[email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.
