2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY EŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 Obyvatelstvo, zamstnanost a bydlení Jednou ze základních charakteristik osídlení území, promítajících se do hospodáĜských podmínek a soudržnosti obyvatel území, je stav tĜí vzájemnČ propojených subsystémĤ - obyvatelstva, zamČstnanosti a bydlení. Podmínky zamČstnanosti a atraktivita bydlení, daná kvalitou obytných, rekreaþních, dopravních a dalších podmínek území, jsou obvykle rozhodující pro další vývoj poþtu obyvatel a zmČn v osídlení krajiny. Atraktivní území pĜitahují migraci obyvatel a stávají se póly rozvoje osídlení (trvalého bydlení). Podobný proces probíhá i u druhého - rekreaþního bydlení, které má pĜedevším sezónní charakter. Na výrazné þásti území ýR probíhá dlouhodobý proces vzniku a rozšiĜování rekreaþního (lépe Ĝeþeno druhého) bydlení. Druhé bydlení pĜitom roste v ýR po r. 1991 „neoþekávanČ“ relativnČ rychleji, než první bydlení. Klasické þlenČní na trvalé a rekreaþní (pĜechodné) bydlení v souþasnosti nevyhovuje. Spíše je potĜebné rozdČlit hlavní (trvalé) bydlení a druhé bydlení, pĜiþemž v obou pĜípadech mĤže docházet k realizaci rekreaþních funkcí. K tomuto þlenČní smČĜují i naĜízení EU a pĜíprava na sþítání obyvatel, domĤ a bytĤ v r. 2011. Druhé bydlení vyvolává výrazné kolísání poþtu pĜítomných obyvatel (pĜedevším v rekreaþních sídlech), v závislosti na sezónním využívání druhého bydlení. Z druhého bydlení prakticky nelze vyþlenit pouze rekreaþní bydlení, obzvláštČ ne pĜi posuzování celkové zátČže území. Pro rĤst druhého bydlení je charakteristické: ♦ Jeho historický vývoj - první zaþátky se projevily už pĜed druhou svČtovou válkou, ale skuteþný masový rozvoj nastal až v šedesátých letech 20. století. ♦ Návaznost na proces automobilizace a vzrĤstající mobility obyvatel - nejprve vznikalo druhé bydlení v blízkém rekreaþním zázemí mČst, napĜ. v sousedících okresech s Prahou, v souþasnosti jsou však akceptovány dojížćkové vzdálenosti nad 1 hodinu, viz napĜ. vazba Ĝešeného území na Brno. ♦ Vazba na obecný rĤst životní úrovnČ - stále vČtší poþet a podíl domácností v ýR disponuje druhým bydlením (viz tab. 1), na druhé stranČ nízkopĜíjmové domácnosti bydlí þasto v rodinných domech a na vesnicích. ♦ ZmČna hodnotových preferencí - vnímání rekreaþního prostĜedí a kvalitního životního prostĜedí jako stále výraznČjší hodnoty pro stále vČtší skupiny obyvatel. ♦ Ekonomická transformace zemČdČlské krajiny - zásadní pokles zamČstnanosti v zemČdČlství (i po roce 1991 poklesl poþet zamČstnaných v zemČdČlství o více než 1/2 pouze pĜi malém poklesu objemu produkce). ♦ Fenomén individuální rekreace - pĜedevším výstavba soukromých rekreaþních chat v ýR (v období 1960-1990 svazována plošným omezením velikostí parcel – do 400m2, vznikem rozsáhlých chatovišĢ), tČžko hledající obdobu v zahraniþí.
6
Tab. 1 Prmrná vybavenost domácnosti podle - Statistiky rodinných út - rok 2000 a 2005 Domácnosti celkem podle istého penžního píjmu na osobu – decily Nejni Dru Tet tvr Šest Sed Osm Dev Nejvy Rozdlení Pátý žší hý í tý ý mý ý átý šší domácnosti podle 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 píjm - decily 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% Vlastní bydlení - typ domu (%) 50,7 47,5 38,5 38,4 36,3 38,0 36,6 40,0 30,5 31,1 Rodinný dm 44,8 46,2 34,7 41,8 42,0 34,3 41,6 37,2 35,8 27,4 49,3 52,5 61,5 61,6 63,7 62,0 63,4 60,0 69,5 68,9 Ostatní 55,2 53,8 65,3 58,2 58,1 65,7 58,4 62,9 64,2 72,5 nájemní 22,6 19,7 24,1 20,8 21,4 25,8 22,2 24,1 26,2 27,5 bydlení* Vybavenost (poet pedmt na 100 domácností) Osobní 67,9 59,7 47,6 54,2 53,4 60,7 65,1 74,2 74,2 76,3 automobil 71,1 66,8 53,8 60,1 58,9 62,8 69,9 78,5 85,8 85,3 28,0 26,2 23,4 28,6 30,3 30,3 32,2 38,5 33,0 35,0 Garáž 25,2 31,0 28,5 31,0 33,5 31,2 32,8 33,5 36,0 30,4 Rekreaní 2,7 4,1 9,5 13,1 14,7 11,1 12,6 17,6 17,2 20,5 objekt 4,3 5,4 12,0 10,4 14,3 13,2 13,5 14,3 18,9 19,8 Zahradní 2,3 4,0 3,1 3,8 3,4 3,8 5,2 3,8 5,4 5,5 domek 2,9 3,4 3,7 3,2 6,6 4,7 5,5 5,6 4,6 5,0 ěádek nahoĜe rok 2000, dole 2005, * u nájemního bydlení pouze rok 2005 Získání údajĤ o Ĝešeném území, tj. o rekreaþních krajinných celcích je ztíženo zejména tím, že definitivní výsledky sþítání obyvatel, domĤ a bytĤ z r. 2001 neobsahují údaje o vČtšinČ druhého bydlení (individuálních rekreaþních objektech). V následující tabulce je provedeno srovnání základních charakteristik Ĝešeného území, ýR a Olomouckého kraje. Údaje z roku 2008 (prĤbČžná evidence ýSÚ) byly k dispozici pouze za celé obce, proto nejsou þasto srovnatelné s vlastními Ĝešenými rekreaþními krajinnými celky. Širším ešeným územím je nazváno celé administrativní území obcí pĜíslušného rekreaþního krajinného celku. Tab. 2 Základní srovnání charakteristik obyvatel ešeného území Obyvatel Celkem Zmna ekonomicky aktivní vyjíždjící za prací 2001 2008 % celkem v% celkem % EA 1046754 ýR 10292933 2 101,7% 4633280 45,0% 1699053 36,7% Olomoucký kraj
642465
642137
99,9%
277072
43,1%
114735
41,4%
Okres Jeseník
42616
41404
97,2%
17803
41,8%
7364
41,4%
7
Okres Šumperk
126877
124513
98,1%
54768
43,2%
24686
45,1%
Širší ešené území ešené území
38285 35777
37070 x
96,8% x
19753 18522
51,6% 51,8%
6914 6246
35,0% 33,7%
Vývoj poþtu obyvatel v rekreaþním území je obvykle doprovázen absolutním poklesem jejich poþtu a stárnutím obyvatel (existují však výjimky napĜ. u velmi atraktivních rekreaþních center). Ve vlastním Ĝešeném území došlo v období 1991-2001 k výraznému poklesu z 51603 obyvatel na 51008. Tento vývoj byl však do znaþné míry podobný jako v celé ýR. Vývoj po r. 2001 byl ještČ nepĜíznivČjší, zatímco v ýR jako celku poþet obyvatel do roku 2008 stoupl o 1,7%, v širším Ĝešeném území poklesl o 3,2% (pokles od r. 2001 z 38285 na 37070). Tento nepĜíznivý stávající vývoj do znaþné þásti determinuje prognózy – poþet obyvatel zde bude v nejbližších letech dále klesat. NejvýraznČjší pokles poþtu obyvatel vykazuje RKC Ramzová - pokles o 11%, jedná se však o velikostnČ malé RKC, otázkou je napĜ. i zapoþtení obyvatel apartmánových bytĤ v Ramzové, dále RKC Staré MČsto pod SnČžníkem (pokles o 8%). S odstupen následují další RKC s poklesem poþtu obyvatel – RKC Zlaté Hory (o 5%), RKC Louþná nad Desnou a RKC Sobotín (o 4%). Velmi mírný rĤst poþtu obyvatel vykázaly pouze RKC BČlá pod PradČdem a RKC Rychlebské hory (o 1%). V úvahu je nutno vzít skuteþnost, že vývoj byl pĜíznivČ ovlivnČn pĜedevším píznivou vkovou strukturou obyvatel, která vznikla pĜistČhováním mladých rodin za levným dotovaným bydlením a pracovními pĜíležitostmi pĜed rokem 1991. Existuje zde však znaþné nebezpeþí, že nastane rychlý proces stárnutí takovéto populace, který mĤže posílit vzrĤstající mobilita obyvatel (v souþasnosti je tento proces brždČn omezenou pružností trhu bydlení a stále malou územní diferenciací mezd). Dlouhodobý vývoj potu obyvatel v jednotlivých RKC je potĜebné vnímat v širších souvislostech, v nČkterých pĜípadech byl pokles poþtu obyvatel vykazován už pĜed druhou svČtovou válkou. PĜelidnČné podhorské oblasti s pĜevažující zemČdČlskou funkcí a tČžkými životními podmínkami vykazovaly už od dob prĤmyslové revoluce dlouhodobý pokles poþtu obyvatel díky migraci mladých rodin do mČst. Druhá svČtová válka a její dĤsledky urychlily mnohde zapoþatý vývoj, který se nepodaĜilo zásadnČ zvrátit ani pĜes výrazné dotace bydlení v období 1950-1990. Z tabulky je zároveĖ patrná vyšší ekonomická aktivita obyvatel v Ĝešeném území, kterou je nutno spojovat s vysokou úrovní nezamČstnanosti. Nezamstnanost psobí zejména v rámci mikroregion pohybu za prací a dosahuje maxima v Javornickém a Hanušovickém mikroregionu (mimo Olomoucký kraj v Osoblažském regionu, þásteþnČ zde dochází i k pĜenosu nezamČstnanosti na Jesnicko). Na druhé stranČ míra pohybu ekonomicky aktivních obyvatel za prací je nejvyšší v okrese Šumperk, s nejnižší mírou nezamČstnanosti ze všech tĜí srovnávaných okresĤ, v Ĝešeném území Olomouckého kraje však již výraznČ klesá (napĜ. region Javornicka je tak vzdálen od vČtších zdrojĤ pracovních míst, že pracovní pĜíležitosti jsou hledány pĜedevším v rámci jednotlivých obcí).
8
Tab. 3 Základní srovnání charakteristik bydlení ešeného území Byty (sítání rok 2001)
ýR
Druhé bydlení (odhad r.2009) celkem obydlené Neobydlené jednotek Intenzita abs. abs. obyv./byt % celkem jednotek/ obydl. byt 4369239 3828912 2,69 540327 12,37% 806913 0,21
Olomoucký
256095
230086
2,79
26009
10,16%
Jeseník Šumperk
16007 49093
14569 44159
2,93 2,87
1438 4934
8,98% 10,05%
Širší ešené území ešené území
15158 14223
13454 12661
2,85 2,83
1704 1562
11,24% 10,98%
sítání 2001
3455 3260
0,26 0,26
V Ĝešeném území bylo v r. 1991 cca 11930 obydlených bytĤ, v r. 2001 o 730 bytĤ více (pĜi mírném poklesu trvale bydlících obyvatel). Tento pĜíznivý vývoj se promítá do poklesu zalidnČnosti bytĤ a rĤstu plošné úrovnČ bydlení. Vývoj poþtu bytĤ je obecnČ pod tlakem vývoje poþtu domácností, jejichž poþet roste zejména v dĤsledku poklesu prĤmČrné velikosti domácností (tj. i pĜi stagnaci poþtu obyvatel). PrĤmČrná velikost domácností klesá vlivem rĤstu podílu domácností jednotlivcĤ, a to nejen osob v poproduktivním vČku. Nejvýraznjší rst od roku 1991 vykázal v ešeném území poet neobydlených byt z cca 725 na 1562, tzn. že se více než zdvojnásobil. Jde o velmi vysoký nárĤst, který vyvolal Ĝadu otázek. Z vysvČtlení ýSÚ vyplývá existence neevidovaných pĜírĤstkĤ a úbytkĤ bytĤ. Novou skuteþností je indentifikace tČchto procesĤ, zejména v rekreaþních územích. Tato kapitola nemĤže s ohledem na zamČĜení a svĤj rozsah provést potĜebnou bilanci celkového poþtu bytĤ v Ĝešeném území a kraji, pouze upozornit na nové trendy a možnosti využití celého potenciálu bydlení, které se projevují v tržním prostĜedí. Po r. 1991 dochází k rĤstu využití potenciálu druhého bydlení. SouþasnČ se potvrzuje pĜedpoklad, že rstu rozsahu druhého bydlení je v rekreaním území možno pouze obtížn bránit - reálné je napĜ. omezení výstavby objektĤ rodinné rekreace – rekreaþních chat, na druhé stranČ není možno zabránit pĜevodu staveb pro trvalé bydlení (vþetnČ novostaveb) ke skuteþnému využívání pro druhé bydlení, podobnČ omezené jsou i možnosti omezení výstavby zahradních chat a jiných nemovitostí využívaných k druhému (vČtšinou rekreaþnímu krátkodobému) bydlení. Vývoj po r. 1989 možná pĜedþil oþekávání, která spojovala rozvoj druhého bydlení v ýR s omezenými možnostmi cestování do zahraniþí a trávení volného þasu do r. 1989. Je otázkou, nakolik se potvrzují hlubší hodnotové preference druhého bydlení obecnČ v ýR a nakolik je Ĝešené území pĜedmČtem zvýšeného zájmu o toto bydlení. V úvahu je nutno vzít skuteþnost, že podíl neobydlených bytĤ pĜedstavuje v nČkterých okresech i více než 20% z celkového poþtu bytĤ (nejvyšších hodnot dosahuje napĜ. okr. Semily - 25,2%, soustĜećující rekreaci v Krkonoších). Podíl neobydlených bytĤ silnČ koreluje s rekreaþní funkcí a þásteþnČ i rekreaþní atraktivitou okresĤ (nejnižší podíly vykazují okresy Karviná, Ostrava, Sokolov a dále následují pĜedevším okresy v severních ýechách). Okres Jeseník a Šumperk patĜí k okresĤm s podprĤmČrným podílem neobydlených bytĤ.
9
Údaje o neobydlených bytech jsou k dispozici z definitivních výsledkĤ sþítání, pĜitom však nelze zapomínat na jejich deklarativní charakter - nejsou zpČtnČ kontrolovatelné, záleželo pouze na deklarujícím, co prohlásí za byt nezpĤsobilý k bydlení, þi neobydlený byt používaný k rekreaci. JeštČ horší situace je u evidence objektĤ rodinné rekreace, které jsou pĜístupny v datech z roku 1991 – nezachycují pĜírĤstky v období do roku 2001 a neobsahují tzv. "zahradní chaty a jiné stavby ". Pro úplný pohled na rekreaþní zátČž území je vhodnČjší v urþitém území hodnotit celkovou kapacitu druhého bydlení. Jeho rozdČlení na rekreaþní a jiné je velmi problematické, a to jak v menších obcích, tak i ve mČstech. Pro souþasnou praxi mĤžeme druhé bydlení nejjednodušeji urþit jako souþet poþtu objektĤ rodinné rekreace z r. 1991 (zjednodušenČ 1 objekt je 1 byt) a poþtu neobydlených bytĤ (r. 2001). Tyto údaje jsou uvedeny v pĜedchozí tabulce. ZjištČné kapacity se mnohdy odlišují od údajĤ uvedených napĜ. v Územním plánu VÚC Jeseníky, celkovČ jsou vyšší. Pouze þásteþnČ je to vysvČtlitelné þasovým posunem, pĜi porovnání v jednotlivých obcích, kde byly k dispozici vČrohodnČjší údaje, je však nutno uvedené poþty považovat spíše za dolní odhad, než jako nadhodnocené. Problém je u klasifikace zahradních chat a jiných objektĤ (napĜ. formálnČ kolaudovaných pro uskladnČní zemČdČlských výpČstkĤ, vþelínĤ apod.), které jsou v mnohých pĜípadech napojeny na vodu a elektĜinu, vytápČny a jsou dlouhodobČ obyvatelné. Rozsah (skuteþný poþet rekreaþních staveb, z toho Ĝady nepovolených) je patrný až v pĜípadČ podrobných prĤzkumĤ jednotlivých lokalit. V Ĝešeném území existuje pomČrnČ znaþná území diferenciace zatížení jednotlivých rekreaþních prostorĤ. Druhé bydlení se intenzivnČ podílí na osídlení zejména v RKC Ramzová (na 1 obydlený byt pĜipadá cca 1,46 jednotek druhého bydlení). Jde tedy o rekreaþnČ nejatraktivnČjší území. V pĜípadČ RKC Jeseník jsou údaje „zkresleny“ velkým poþtem trvale obydlených bytĤ mČsta Jeseníku. Celková zátČž území v Ĝešeném území je ve srovnání s atraktivními rekreaþními prostory ýR stále nízká (Krkonoše, Jizerské hory, Posázaví nebo bližší Beskydy).
10
2.2 Charakteristika jednotlivých rekreaních krajinných celk RKC Zlaté Hory Území se znaþným poklesem poþtu obyvatel a pomČrnČ znaþnou nezamČstnaností (omezenými možnostmi pohybu za prací). Koncentraci objektĤ rodinné rekreace vykazují zejména OndĜejovice a Dolní a Horní Údolí. Území RKC je již dnes vzhledem k poloze a dopravní síti na hranici s Polskem (v zázemí mČst Glucholazy a Prudnik) spojeno výraznými vazbami s Polskem, které mohou nabýt zcela nové kvality (nabývání nemovitostí cizinci). RKC Jeseník - Lipová Centrem rekreaþního celku je mČsto Jeseník s pokraþujícím poklesem poþtu obyvatel. Velmi mírný rĤst vykazuje obec Lipová - LáznČ, celkovČ však poþet obyvatel v RKC klesá. Podíl druhého bydlení je v území nízký, rodinné rekreaþní objekty se koncentrují zejména v Horní Lipové. V sídle Bobrovník dochází k zániku trvalého bydlení. Existují zde rozvinuté vazby na blízké Polsko, podobnČ jak u RKC Zlaté Hory. RKC Blá pod Praddem RKC s velmi mírným rĤstem poþtu trvale bydlících obyvatel, spádující k mČstu Jeseník. Rozsah druhého bydlení zde stoupá pomalu, objekty rodinné rekreace se koncentrují pĜedevším v DomašovČ. Ve Filipovicích a BČlé dochází k ukonþení pĜemČny trvalého na druhé bydlení. RKC Ramzová Menší RKC s velmi mírným poklesem poþtu obyvatel po r. 2001. Rodinné rekreaþní objekty jsou výraznČ zastoupeny témČĜ ve všech sídlech s vyjímkou Alojzova (zaniklého sídla). V obci Ostružná poþet obyvatel roste, byla zde realizována výstavba apartmánových bytĤ s rekreaþní funkcí. Branná vykazuje dlouhodobý pokles poþtu obyvatel. Otázkou je rostoucí míra rekreaþní zátČže v tomto území, zejména vzhledem k malému rozsahu trvalého bydlení. RKC Javorník Území s nČkolika malými sídly a s rĤstem poþtu obyvatel po r. 2001, s nízkou hustotou trvalého osídlení. NepĜíznivou skuteþností je velmi vysoká úroveĖ nezamČstnanosti a omezené možnosti pohybu za prací. V souvislosti se zvýšením propustnosti státní hranice s Polskem je možno oþekávat zmČny v poptávce po rekreaci, nemovitostech apod. Z hlediska vývoje osídlení se jedná o výraznČ problémové území (zejména narušení hospodáĜského pilíĜe území). RKC Louná nad Desnou Území s mírným poklesem poþtu obyvatel v posledních letech a silnými vazbami na mČsto Šumperk, ale i na vzdálenČjší regiony jižní Moravy. Rozsah druhého bydlení je spíše podprĤmČrný, zastoupení rodinnéch rekreaþních objektĤ je podobnČ podprĤmČrné.
11
RKC Sobotín Území s mírným poklesem poþtu obyvatel v posledních letech. Existují zde silné vazby na mČsto Šumperk. V území je pomČrnČ velká koncentrace rekreaþních objektĤ v KlepáþovČ, VerníĜovicích a Rudolticích, podíl druhého bydlení prĤmČrný. RKC Staré Msto pod Snžníkem Území s výrazným poklesem poþtu obyvatel po r. 2001 a se znaþnou nezamČstnaností. Vykazuje vazby na širší region, i pĜes polohu u státní hranice s Polskem jsou souþasné vazby na Polsko omezené. Podíl druhého bydlení je spíše podprĤmČrný.
2.3 Širší vazby území ěešené území - jednotlivé rekreaþní krajinné celky - vykazují rĤzný stupeĖ vazeb k zahraniþí, pĜedevším k pĜilehlým regionĤm Polska. Pro tyto vazby je charakteristické: ♦ I pĜes to, že jsou nejintenzivnČjší v oblasti pĜi hranici s Polskem (RKC Zlaté Hory, Jeseník - Lipová, BČlá pod PradČdem), s rostoucí mobilitou návštČvníkĤ zasahují stále více celé Ĝešené území. ♦ Je nutno poþítat s dĤsledky volného pohybu osob a nabývání nemovitostí (ze strany ýR se již nepĜedpokládají omezení v nabývání nemovitostí mimo zemČdČlskou a lesní pĤdu). ♦ Oþekávané pohyby návštČvníkĤ vyplývají pĜedevším z relací v úrovni mezd (prĤmČrná hrubá mzda je v Polsku cca o 1/5 nižší než v ýR) a míra nezamČstnanosti je v pĜíhraniþních regionech Polska výraznČ vyšší. ♦ PĜíznivé podmínky pro návštČvníky z Polska vytváĜejí menší kulturní a jazykové bariéry než u vazeb ýR - Rakousko nebo NČmecko. ♦ Potencionální poptávka pĜilehlých regionĤ Polska je znaþná (v regionu cca 2 hodinové dopravní dostupnosti se nachází v Polsku minimálnČ o 50% více obyvatel než v ýR), pĜedevším díky dostupnosti RKC z Hornoslezské prĤmyslové oblasti. V souþasnosti uvedený region Polska realizuje svou rekreaci pĜedevším v Beskydské oblasti Polska (šíĜeji v Karpatech). ♦ Nabídka hornatých rekreaþních území v Polsku je omezená, zatímco u þásti tradiþních vazeb v ýR je možno oþekávat jejich omezení (napĜ. z Brna a okolí bude spádovat stále výraznČjší díl rekreace do Rakouska), z hlediska poptávky z Polska je možno oþekávat další rĤst, zejména po lepším zprĤchodnČní státních hranic. 2.4 Závr ♦ Vývoj potu obyvatel v ešeném území je nutno považovat za mírn nepíznivý, s tendencí ke stagnaci poþtu obyvatel (na rozdíl od celkového rĤstu poþtu obyvatel v ýR). ♦ Vývoj poþtu obyvatel vykazuje pĜedevším diferenciaci podle velikostí obcí nikoliv podle jednotlivých region, pokles poþtu obyvatel vykazují zejména mČsta (podobnČ jako v celé ýR) a velmi malá sídla, jejichž vylidĖování z hlediska trvalého bydlení zaþalo již pĜed mnoha desítkami let. Obce ve velikosti 500-5000 obyvatel vČtšinou vykazují pĜí-
12
♦
♦
♦
♦
♦
znivČjší charakteristiky, v nČkterých pĜípadech i menší obce s velkou rekreaþní atraktivitou. Z dlouhodobČjšího hlediska existují dvČ zásadní nebezpeþí pro vývoj sídelní struktury v Ĝešeném území - nezamstnanost a znaný podíl bydlících v bytových domech i u menších sídel (pozĤstatek podpory bydlení v pohraniþí). V pĜípadČ vytvoĜení lepších podmínek pro pohyb za prací (napĜ. adresného pĜíspČvku na bydlení) pĜedstavují nezamČstnaní bydlící v bytových domech potenciálnČ nejménČ stabilní skupinu obyvatel. Vysoká míra nezamstnanosti blížícící se v nČkterých mikroregionech maximálním hodnotám v ýR ( Javornicko, Hanušovicko) ohrožuje stabilitu trvalého osídlení. Potvrdil se další rst rozsahu druhého bydlení po r. 1991, který mnohdy nebyl oþekáván. Kapacity objektĤ rodinné rekreace, ale i šíĜeji pojatého druhého bydlení jsou územnČ diferencované, obecnČ však se stále nižší koncentrací než v jiných rekreaþnČ využívaných územích. Objekty rodinné rekreace jsou koncentrovány pĜedevším do nejatraktivnČjších a dopravnČ dostupných rekreaþních krajinných celkĤ ( RKC Ramzová). Není pĜimČĜenČ vyĜešen problém evidence a vyhodnocení rekreaþního-druhého bydlení, který doporuþujeme Ĝešit v širším pojetí, než bylo v minulosti obvyklé. Tento stav vede k podhodnocení existujících kapacit a rekreaní zátže území rekreaþních krajinných celkĤ. RĤst rozsahu druhého bydlení probíhá reálnČ v území pĜedevším pĜemČnou stávajícího trvalého bydlení, ale þásteþnČ i formální výstavbou nových objektĤ trvalého bydlení - rodinných domĤ, u kterých není "trvalé bydlení" nijak vynutitelné (problém pĜedstavuje i realizace jiných objektĤ v krajinČ a jejich zmČna skuteþného využití). V bilancích je nutno uvažovat i s tČmito reálnými procesy, tj. uvažovat se všemi kapacitami k rekreaci urenými a využívanými. OtevĜenou otázkou zĤstávají dlouhodobé dĤsledky širších vazeb na jednotlivé rekreaþní krajinné celky, pĜedevším v návaznosti na nabývání nemovitostí cizinci, zvýšený pohyb a zátČž v RKC.
13
