Zprava vlady o prejimani legislativnich zavazku vyplyvajicich z clenstvi Ceske republiky v Evropske unii za rok 2008
Duvod pFedlozeni:
Material se pFedklada podle § 119a
odst. 1 pismo b) zakona o jednacim
Fadu
c.
107/1999 Sb.,
Senatu,
ve
zneni
pozdejsich pFedpisu.
PFedklada:
Ing. Mirek Top
0
Ia n e k
predseda vlady
Zpracoval:
Doc. JUDr. Pavel S v 0 bod a, D.E.A. ministr a pFedseda Legislativni rady vlady
~-
V souladu s ustanovenfm § 119a odst. 1 pfsm. b) zakona e. 107/1999 Sb., o jednacfm radu Senatu, ve zneni pozdejsich predpisu. prostrednictvfm teto Zpravy predklada jednou roene vlada Senatu Parlamentu GR ucelene hodnoceni stavu prejimani legislativnfch zavazku vyplyvajicich z clenstvi Geske republiky v Evropske unii. Zprava zobrazuje vysledky legislativni cinnosti vlady GR a Parlamentu GR v teto oblasti za rok 2008.
Pojem leg islativnich zavazkLi
Legislativnimi zavazky jsou zavazky vyplyvajicf pro clenske staty Evropske unie ze zakladacich srnluv nebo aktu prijatych na jejich zaklade, ktere spoeivajf v povinnosti elenskych statU provest zmenu vnitrostatni pravnf upravy, nebo-li implementovat pravo Evropske unie. Implementace a jeji monitoring jsou pak provadeny rozdilnym zpusobem podIe toho, 0 jaky druh pravnfho aktu EU se jedna. Ve srovnani se smernicemi ES. u nichz je hodnocena nejen jejich transpozice, ale take nasledna notifikace vnitrostatnich transpozicnich opatreni Evropske komisi, nai'fzenf a rozhodnuti tak detailni sledovani vzhledem ke svemu charakteru nevyzadujf. Cilem implementace je dosazeni pine slucitelnosti vnitrostatnfho prava s pravem Evropske unie. Jestlize neni dosazeno pine slucitelnosti vnitrostatni pravni upravy s pravem Evropske unie radne ci Yeas, vystavuje se clensky stat riziku, ze proti nemu bude na zaklade cl. 226 Smlouvy 0 zalozeni Evropskeho spolecenstvi zahajeno i'fzeni 0 poruseni Smlouvy. Spravna implementace predpisu Evropske unie je z velke easti ovlivnena cinnosti spravnich organu. Je to predevsim vlada, potazmo urednicky aparat, ktery je partnerem pri jednanfch Evropske komise, ktery pripravuje navrhy vetsiny implementaenich vnitrostatnich pravnich predpisu, provadi formalnf notifikaci transpozicnfch opatrenf a zpravidla zastupuje stat i pri i'fzenfch vedenych z duvodu poruseni prava EU. Na druhe strane vsak spravna implementace nemalym dilem spoefva take na moci zakonodarne, ktera dodava koneenou podobu normam s nejvyznamnejsim obsahem, tedy tern normam, v nichz jsou upravena prava a povinnosti fyzickych a pravnickych osob. Je to prave zakonodarny organ, jenz v koneene instanci formuje zpusob transpozice a ovlivriuje jejf provedeni z easoveho hlediska. Stav transpozice platnych smernic ES
Z hlediska plnenf legislativnich zavazku vyplyvajicfch z clenstvf Geske republiky v Evropske unii je nejdulezitejsi zajistit transpozici smernic ES prostrednictvim vnitrostatnich transpozienich opatrenf, ktera jsou nasledne notifikovana (oznamovana) Generalnimu sekretariatu Evropske komise (GS EK) podle toho, jak vstupujf v platnost. Komise toto notifikaeni usili pravidelne vyhodnocuje.
Podle posledniho hodnoceni Evropske komise ze dne 23. rijna 2008, ktere bylo na internetovych strankach GS EK a ktere prUb~zn~ hodnoti notifikacnf usiU jednotlivych clenskych statu Evropske unie, zaujfmala Geska republika 17. misto, kdyz k datu hodnocenf neprovedla ani castecnou notifikaci transpozicnfch opatrenf k 34 sm~rnicfm ES a jejf transpozicnf deficit dosahoval 1,25% (pozice Geske republiky se za rok vylep~ila 0 7 mfst). Prubezne umistenf Geske republiky za poslednf tri roky zobrazuje nfze uvedeny graf. zverejn~no
Pnibttn6 umlsto'lnl CR v hodnocenl GS Komlse
~,f~,f~,f"",fQ"I'~1'~I' <§>I'<§>1'""I'Q",f~,f ~,f~,f"Q,f"",fQ'V~ ~I'<§>I' <§>I'"QI' "". ,s,' <§>. <§>. <9" <§>. "".
19"
~.
~.
~.
~.
~".
~.
"Q'
~.
~.
~'
~.
~.
~.
2
..........___t
---------------------------------------------------------------------
3
---------------------------------------------------------------------
4 5
--------------------------------------------------------------------- ----------------------- --------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------
1+----'--....l...---'-----'-----'----'-----'-----'_.L..--_'____'__--'--~---'-----'---'-----'-----I.--"'---'---'----'----'---
8 7 8
----------------------
--
-------------------------------------------
9
----------------------
--
------------------------------------------
10
11
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
12
13 14 15 18 17 18 19
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - --------------------
---------------
~
21
----------------
~ 23
24
------------------------------------------- ------------------------- --------------------------------------------------------------------- 27-'-----------
~ ~
.....J
Oproti minulemu hodnocenf se transpozicni deficit snfzil 0 polovinu. V souCasne je v databazfch ISAP evidovano 35 sm~rnic s uplynulou Ihutou pro provedenf transpozice, k nimz dosud nebyl dokoneen notifikacnf proces. Mezi nimi se nachazf 6 sm~rnic, ke kte,ym dosud nebyla provedena ani casteena notifikace vnitrosbitnfch transpozicnfch opati'enL Tyto sm~rnice jsou v gesci nasledn~ uvedenych resortu: dob~
• • • • •
Ministerstvo dopravy Ministerstvo financf Ministerstvo zdravotnictvf Ministerstvo zem~d~lstvf Ministerstvo zivotnfho prostredf
1 sm~mice; 2 sm~rnice; 1 sm~mice; 1 sm~mice; 1 sm~mice.
Krom~ sm~rnice v gesci Ministerstva zem~delstvf, jez bude implementovana prostrednictvfm provad~cfho pravnfho predpisu, budou vy~e uvedene sm~rnice transponovany prijetfm navrhu novel zakona 0 civilnfm letectvf, zakona 0 podnikanf na kapitalovem trhu, zakona 0 ochran~ verejneho zdravf a zakona 0 odpadech.
2
Zvlaste sledovanou kategorii v oblasti smernic ES jsou smernice vniti'niho trhu. Generalni i'editelstvi pro vniti'ni trh a sluzby dvakrat rocne hodnoti jejich zapracovani do vnitrostatnich pravnich i'adu prosti'ednictvim tzv. Internal Market Scoreboard. Toto hodnoceni, na rozdil od hodnoceni GS EK, neuznava provedeni castecne notifikace vnitrostatnich transpozicnich opati'eni. V hodnoceni vypracovanem v mesici cervenci 2008 bylo uvedeno, ze Geska republika pine netransponovala 42 smernic vniti'niho trhu, cimz jeji transpozicni deficit dosahoval 2,5%. Za situace, kdy je cilem Evropske unie dosahnout transpozicniho deficitu maximalne 1% (18 clenskym statum se to jiz podai'ilo), byla posledni pozice Geske republiky nevyhnutelna. Je vsak ti'eba dodat, ze jeji usili o snizeni transpozicniho deficitu bylo kladne hodnoceno, nebof oproti prosincovemu hodnoceni z roku 2007 snizila svuj transpozicni deficit 0 0,9%. Nejvyssi deficit byl zaznamenan v oblasti 'financnich sluzeb, socialni politiky a veterinarni a rostlinolekai'ske legislativy EU. Dalsi hodnoceni Generalniho i'editelstvi pro vniti'ni trh, ktere bude publikovano pravdepodobne na pi'elomu ledna a unora 2009, bude zobrazovat stav transpozice smernic vniti'niho trhu k datu 10. listopadu 2008. K tomuto datu se v mezidobi podai'ilo pine transponovat dalsich 21 smernic, proto se pocet smernic vniti'niho trhu s uplynulou Ihutou pro provedeni transpozice, k nimz nebyl dokoncen notifikacni proces, snizil na 24 smernic. Skutecnost, ze Geska republika provadi smernice ES pozde, ale vetsinou spravnym zpusobem, je patrna zejmena pi'i pi'iprave a schvalovani navrhu transpozicnich opati'eni na vladni urovni. Diky Metodickym pokynum pro zajisfovani praci pi'i plneni legislativnich zavazku vyplyvajicich z clenstvi Geske republiky v Evropske unii 1 (dale jen "Metodicke pokyny") a novele Legislativnich pravidel vladl, ucinnych od 1. ledna 2006, se podai'ilo vytvoi'it dobi'e fungujici mechanism us kontroly navrhu transpozicnich opati'eni v ramci pi'ipominkoveho i'izeni a pi'i schvalovani navrhu vladou z hlediska toho, zda i'adnym zpusobem provadeji dotcene pi'edpisy Evropske unie. Problemy spojene s transpozici smernic jsou spati'ovany zejmena v dodrzovani terminu pi'edlozeni navrhu transpozicnich opati'eni vlade nekterYmi gescne odpovednymi resorty. Dokonceni transpozice nekterYch smernic ES s uplynulou Ihutou pro provedeni transpozice zavisi na pi'ijeti urcitYch navrhu zakonu. Ke dni 30. listopadu 2008 vetsina zminovanych navrhu zakonu jiz byla dorueena vlade k posouzeni anebo se nachazela v Parlamentu GR. Vzhledem k deice jednotlivYch fazi legislativniho procesu u navrhu zakonu Ize tedy pi'edpokladat, ze transpozice uvedenych smernic by mela bYt nejpozdeji behem roku 2009 dokoneena a transpozicni deficit by se tak mohl jeste vice snizit. Nasledujici pi'ehled obsahuje transpozicni navrhy zakonu, ktere byly do dne schvaleni teto Zpravy vladou doruceny Parlamentu GR k projednani:
Metodicke pokyny pro zajiAfovani praci pri pln~ni legislativnich zavazku vyplYvajicich z tlenstvi Ceske republiky v Evropske unii byly schvaleny usnesenim vlady ze dne 12. rijna 2005 t. 1304. 2 Legislativni pravidla vlady byla schvalena usnesenim vlady ze dne 19. brezna 1998 t. 188 a zm~n~na usnesenim vlady ze dne 25. srpna 1998 t. 534, usnesenim vlady ze dne 28. tervna 1999 t. 660, usnesenim vlady ze dne 14. tervna 2000 t. 596, usnesenim vlady ze dne 18. prosince 2000 t. 1298, usnesenim vlady ze dne 19. tervna 2002 t. 640, usnesenim vlady ze dne 26. kv~tna 2004 t. 506, usnesenim vlady ze dne 3. Iistopadu 2004 1072 a usnesenim vlady ze dne 12. fijna 2005 1304. 1
e.
e.
3
•
•
•
•
•
•
navrh zakona, kterjm se mini zakon f. 256/2004 Sb., 0 podnikani na kapitalovem trhu, ve zninf pozdijsich pi'edpisu, a dalsi souvisejfci zakony; navrh transponuje sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 20041109/ES ze dne 15. prosince 2004 0 harmonizaci potadavku na pruhlednost tYkajfcich se informacf o emitentech, jejicht cenne papfry jsou prijaty k obchodovanf na regulovanem trhu, a 0 zm~n~ sm~rnice 2001/34/ES v gesci Ministerstva financf (rlzenf 0 poruAenf Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedeni notifikace vnitrostatnfch transpozi~nlch opatrenl se nachazl ve tazi oduvodn~neho stanoviska), sm~mici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. ~ervna 2006, kterou se m~nf sm~rnice Rady 78/660/EHS 0 ro~nlch u~etnlch zav~rkach n~kterYch forem spole~nostr, 83/349/EHS 0 konsolidovanych u~tnlch zav~rkach, 86/635/EHS 0 ro~nlch u~etnlch zav~rkach a konsolidovanych u~etnlch zav~rkach bank a ostatnlch finan~nlch institucl a 91/674/EHS 0 ro~nlch u~tnfch zav~rkach a konsolidovanych u~etnfch zav~rkach pojiAfoven v gesci Ministerstva financl (rfzenlo poruAenf Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnfch transpozi~nlch opatrenf se nachazf ve tazi formalnlho upozom~nn, sm~mici Komise 2007/141ES ze dne 8. brezna 2007 kterou se stanovl provad~cf pravidla k n~kterYm ustanovenlm sm~rnice 2004/109/ES 0 harmonizaci potadavku na pruhlednost tYkajlclch se informacl 0 emitentech, jejicht cenne paplry jsou prijaty k obchodovanf na regulovanem trhu v gesci Ministerstva financf (rIzenf 0 poruSenl Smlouvy vedene proti CR z duvodu neprovedenf notifikace vnitrostatnlch transpozi~nlch opatrenl se nachazf ve tazi oduvodn~neho stanoviska) a sm~rnici Komise 2007/16/ES ze dne 19. brezna 2007, kterou se provadl sm~rnice Rady 85/611/EHS 0 koordinaci pravnlch a spravnlch predpisu tYkajlcfch se subjektu kolektivnlho investovanl do prevoditelnych cennych paplrQ (SKIPCP), pokud jde 0 vyjasn~nl n~kterYch definic, v gesci Ministerstva financl mzenl o poruAenl Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnlch transpozi~nlch opatrenl se nachazl ve tazi oduvodn~neho stanoviska); navrh zakona, kterjm se mini zakon f. 258/2000 Sb., 0 ochrani vefejneho zdravf a 0 zmini nikterjch souvisejicich zakonu, ve zninf pozdijsfch pi'edpisu, a niktere souvisejfcf zakony; navrh transponuje sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2006n/ES ze dne 15. unora 20060 Nzenl jakosti vod ke koupanl a 0 zruAenl sm~rnice 76/160/EHS v gesci Ministerstva zdravotnictvl (rlzenl 0 poruAenl Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedenf notifikace vnitrostatnlch transpozi~nlch opatrenl se nachazJ ve tazi formalnlho upozom~nl); navrh zakona, kterjm se minf zakon f. 185/2001 Sb., 0 odpadech a 0 zmini nikterjch dalsfch zakonu, ve zninf pozdijsfch pfedpisu; navrh transponuje sm~mici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. zarl 2006 0 baterifch a akumulatorech a odpadnlch baterilch a akumulatorech a 0 zruAenl sm~mice 91/157/EHS v gesci Ministerstva tivotnlho prostredl (rlzenf 0 poruAenl Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnfch transpozi~nlch opatrenl se nachazl ve tazi formalnlho upozorn~nl); navrh zakona, kterjm se mini zakon f. 48/1997 Sb., 0 vefejn6m zdravotnfm pojistin( a 0 zmini a doplninf nikterjch souvlsejicfch zakonu; navrh blfte prizpusobuje pravnl r8d CR sm~mici Rady ze dne 21. prosince 1988 o pruhlednosti opatrenl upravujlclch tvorbu cen u humannlch le~iv a jejich za~len~nl do ramce vnitrostatnlch systemu zdravotnfho pojiAt~nl (89/105/EHS) v gesci Ministerstva zdravotnictvl mzenl 0 poruAenl Smlouvy vedene proti CR z duvodu chybn~ provedene transpozice se nachazl ve tazi oduvodn~neho stanoviska); navrh zakona 0 nakJadanf s tiiebnfm odpadem a 0 zmini nikterjch zakonu; navrh transponuje sm~mici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. brezna 20060 nakladanl s odpady z t~tebnlho prQmyslu a 0 zm~n~ sm~mice 2004/35/ES v gesci Ceskeho banskeho uradu (rrzenl 0 poruAenl Smlouvv vedene proti CR z duvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnlch transpozi~nlch opatrenl se nachazf ve tazi formalnlho upozom~nl); navrh zakona, kterjm se minf zakon f. 49/1997 Sb., 0 clvlln(m letectvi a 0 zmini a doplninf zakona f. 455/1991 Sb., 0 iivnostensk6m podnikanf (ilvn08tenskj zakon), ve zninf pozdijifch pfedplsu, a zakon f. 216/2002 Sb., 0 ochrani statnfch hranlc tesk6 republiky a 0 zmini nikterjch zakonu (zakon 0 ochrani statnfch hranlc), ve zninf pozdijifch pfedplsu; navrh transponuje sm~mici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 20060 Iicenci Ndlclho letoveho provozu Spole~enstvl v gesci Ministerstva dopravy (rfzenl o poruAenf Smlouvy vedene proti CR z dCJvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnlch transpozi~nlch opatrenl se nachazl ve tazi formalnlho upozorn~nl) a sm~mici Komise
4
2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se m~nr pfUoha II sm~rnice Evropskeho parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde 0 provad~nr prohHdek na odbavovacf plo$e u letadel, ktera pou~rvajf leti$t~ Spole~enstvf v gesci Ministerstva dopravy (ffzenr 0 poru$enr Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenl notifikace vnitrostatnrch transpozi~nrch opatfenr se nachazr ve fazi formalnfho upozorn~nl);
•
navrh zakona
0
pojilt'ovnictvi;
navrh transponuje sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 0 zaji$t~nf a 0 zm~n~ sm~rnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jako~ i sm~rnic 98/78/ES a 2002/83/ES v gesci Ministerstva financf (frzenr 0 poru$enf Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenr notifikace vnitrostatnrch transpozi~nfch opatfenl se nachazr ve fazi, kdy Komise rozhodla 0 podanr ~aloby proti GR k ESD);
•
navrh zakona
•
navrh transponuje sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. kv~tna 2006 0 povinnem auditu ro~nrch a konsolidovanych uretnrch zav~rek, 0 zm~n~ sm~rnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a 0 zru$enr sm~rnice Rady 84/253/EHS) v gesci Ministerstva financr (frzenf 0 poru$eni Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenr notifikace vnitrostatnfch transpozi~nfch opatfenr se nachazf ve fazi oduvodn~neho stanoviska); navrh zakona, kterjm se mtni zakon f. 458/2000 Sb., 0 podminkich podnikani
0
auditorech a zmtnt ntkterjch zakonu (zakon
a 0 vykonu statni spravy v energetickjch odvitvich a (energeticky zakon), ve zntni pozdtjlich pfedpisu;
0
0
auditorech);
zmint nikterjch zakonu
navrh transponuje sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 0 opatfenrch pro zabezpe~enr dodavek elektriny a investic do infrastruktury v gesci Ministerstva prumyslu a obchodu (ffzeni 0 poru$enf Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenf notifikace vnitrostatnfch transpozi~nfch opatreni se nachazl ve fazi oduvodn~neho stanoviska) a sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 0 energeticke u~innosti u kone~neho u~ivatele a 0 energetickych slu~bach a 0 zru$enr sm~rnice Rady 93/76/EHS v gesci Ministerstva prumyslu a obchodu (ffzenr o poru$enf Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenf notifikace vnitrostatnfch transpozi~nrch opatfenf se nachazr ve fazi formalnfho upozorn~ni);
•
navrh zakona 0 rovnem zachazeni a 0 pravnich prostfedcich ochrany pfed diskriminaci a 0 zmtnt ntkterjch zakonu (antidiskriminafni zakon); navrh transponuje sm~rnici Rady 2000n8/ES ze dne 27. Iistopadu 2000, kterou se stanovf obecny ramec pro rovne zachazenr v zam~stnanl a povolanr v gesci Ministerstva prace a socialnlch v~cr (frzenr 0 poru$enr Smlouvv vedene proti GR z duvodu chybn~ provedene transpozice sm~rnice se nachazf ve fazi oduvodn~neho stanoviska), sm~rnici Rady ze dne 10. unora 1975 0 sbli~ovanr pravnrch pfedpisu ~Ienskych statu tYkajrclch se provedenl zasady stejne odm~ny za praci pro mu~e a ~eny (75/117/EHS) v gesci Ofadu vlady sekce pro lidska prava a men$iny, sm~rnici Rady ze dne 24. ~ervence 1986 0 zavedenf zasady rovneho zachazenr pro mu~e a ~eny v systemech socialnrho zabezpe~enf pracovnfku (86/378/EHS) v gesci Ofadu vlady - sekce pro lidska prava a men$iny (ffzenl 0 poru$enr Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenr notifikace skon~i1o dne 4. prosince 2008 vynesenfm rozsudku, ktery konstatoval poru$enf Smlouvy ze strany Geske republiky), sm~rnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. ~ervna 2000, kterou se zavadi zasada rovneho zachazenf s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnicky puvod v gesci Ofadu vlady - sekce pro lidska prava a men$iny (ffzenr 0 poru$enr Smlouvv vedene proti GR z duvodu chybn~ provedene transpozice sm~rnice se nachazf ve fazi oduvodn~neho stanoviska), sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. zaff 2002, kterou se m~nr sm~rnice Rady 76/207/EHS 0 zavedenf zasady rovneho zachazenl pro mu~e a ~eny, pokud jde 0 pffstup k zam~stnanl, odbornemu vzd~lavanf a postupu v zam~stnanf a 0 pracovni podmrnky v gesci Ofadu vlady - sekce pro lidska prava a men$iny (ffzenf 0 poru$enr Smlouvv vedene proti GR z duvodu chybn~ provedene transpozice sm~rnice se nachazf ve fazi formalnrho upozorn~nr), sm~rnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavadl zasada rovneho zachazenf s mu~i a ~enami v pfistupu ke zbo~1 a slu~bam a jejich poskytovanr v gesci Ofadu vlady sekce pro Iidska prava a men$iny (v frzenf 0 poru$enf Smlouvv vedene proti GR z duvodu neprovedenr notifikace vnitrostatnrch transpozi~nfch opatfenl rozhodla Komise EU 0 podanf ~aloby) a sm~rnici Evropskeho parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. ~ervence 2006 0 zavedenr zasady rovnych pffle~itostr a rovneho zachazenf pro mu~e a ~eny v oblasti zam~stnanr a povolanr (pfepracovane zn~nr) v gesci Ofadu vlady - sekce pro lidska prava a men$iny;
5
•
navrh zikona, kterjm se meni zakon f. 114/1992 Sb., 0 ochrani pffrody a krajiny, ve zninf pozdijsfch piedpisu, a zakon f. 161/1999 Sb., kterjm se vyhlasuje Narodnf park Ceske Svjcarsko a minf se zakon f. 114/1992 Sb., 0 ochrani pfirody a krajiny, ve zninf pozdijifch piedpisu; navrh transponuje sm~rnici Rady 92143/EHS ze dne 21. kv~tna 1992 0 ochran~ prfrodnfch stanovi~t', voln~ tijfcfch tivocichU a plan~ rostoucfch rostlin v gesci Ministerstva tivotnfho prostredf (ke sm~mici jsou vedena soucasn~ dv~ rfzenf 0 poru~enf Smlouvv vedene proti CR z duvodu chybn~ provedene transpozice sm~mice, z nicht jedno se nachazf ve fazi formalniho upozom~nf a druhe ve fazi oduvodn~neho stanoviska).
Stay notifikace pravnich predpisu
CR transponuiicich smirnice ES
Ke dni 30. listopadu 2008 bylo v databazich ISAP evidovano celkem 3137 smernic ES (celkove se behem roku 2008 jejich pocet zvYsil 0 120), u nichi Ihuta pro provedeni transpozice k tomuto datu uplynula. Z tohoto poCtu je 1232 (39,27%) smernic jii neplatnych nebo pro tR die prohlaseni gestoru z hlediska transpozice nerelevantnrch. Oplna notifikace byla dosud provedena k 1870 smernicim (59,61 %), coi spolu s poCtem smernic, k nimi neni nutne notifikaci provadet, pi'edstavuje celkem 3102 smernic (98,88%), u nichi bylo v souvislosti s notifikaci transpozicnich pravnich predpisu deklarovano ukonceni transpozice. Plneni notifikacni povinnosti u smernic, kterYm uplynula Ihuta pro provedeni transpozice ke dni 30. listopadu 2008, nemohlo by! zahajeno k 14 smernicim (0,45%), nebof dosud nebyly dokonceny legislativni prace na jejich transpozici. tastecna notifikace byla provedena ke 21 smernicim (0,67 %). Transpozicni, resp. notifikacni povinnost tak nebyla dokoncena k 35 smernicfm ES (1,12 %), z toho ke 24 smernicim vnitmiho trhu.
Rizeni 0 poruieni Smlouvy Se zhodnocenim stavu transpozice smernic ES a zhodnocenim notifikace jejich ceskych transpozicnich predpisu uzce souvisi informace 0 rizenich 0 porusenr Smlouvy vedenych proti Ceske republice. predmetem rizeni dIe cl. 226 Smlouvy 0 zaloieni Evropskeho spolecenstvi (SES) je takove poruseni prava, ktere je primo ci neprimo zpusobeno jednanim organu clenskeho statu. Do vecneho rozsahu tohoto ustanoveni patri jednani v rozporu jak s primarnim, tak i sekundarnim pravem. Stat nemuie vyloucit svou odpovednost napi'iklad proto, ie jeho Parlament neschvalil navrh zakona, k jehoi vydani byl stat povinen. predmetem rizenr 0 poruseni Smlouvy muie by! pozitivnr konanr spocivajfci v: prijeti alnebo aplikaci vnitrostatniho opatreni, ktere je neslucitelne s komunitamrm pravem, - sjednani alnebo prodlouienr platnosti dvoustranne dohody mezi clenskym statem a tretim statem za podminek neslucitelnych s komunitarnim pravem, - yYslovnem odmitnuti plnit komunitarni zavazky, anebo - faktickem jednani porusujicim Smlouvu. Porusenr Smlouvy muie by! take vyvolano protipravni necinnostr, lj. opomenutim prijmout opati'eni, ktera vyzaduje norma originarniho nebo derivativniho
6
komunitarniho prava, jak 0 tom svedci mnozstvi sporu tykajicich se transpozice smernic. Rozhodujici neni druh ci forma jednfmi a neni rovnez rozhodne, zda v danem pripade mel stat ucinit jednorazove opatreni, ci zda se vyzaduje trvala cinnost. Neni dulezite, ktery ze statnich organu se jednani dopustil, a zavineni se nevyzaduje; clenske staty se tedy nemohou dovolavat technickych, institucionalnich nebo politickych obtizi. Rozhodujici je, ze doslo k objektivnimu poruseni Smlouvy. Na zaklade cl. 226 SES je Komisi sverena odpovednost za zahajeni rizeni pro poruseni Smlouvy. Drive nez Komise poda zalobu, predepisuje Smlouva o zalozeni ES obligatorni predbezne rizeni. Hlavnim ucelem tohoto predbezneho rizeni je moznost mimosoudniho urovnani sporu a odstraneni protipravniho stavu. Predbezne rizeni je rozdeleno do dvou fazi. V prvem stupni se jedna nejprve 0 neformalni postup, kdy Komise vstoupi formou zadosti 0 vysvetleni do neformalniho kontaktu se stalym zastoupenim a prislusnymi organy dotceneho clenskeho statu a navaze polouredni dialog. Nasledne je v souladu scI. 226 clensky stat upominacim dopisem upozornen na poruseni Smlouvy a vyzvan k tomu, aby predlozil sve vyjadfeni. V tomto stadiu muze bYt fizeni preruseno, bud' proto, ze na zaklade vysvetleni podanych clenskym statem je Komise presvedcena 0 tom, ze k poruseni Smlouvy nedoslo, nebo proto, ze clensky stat prikroci k bezodkladnemu odstraneni namitaneho poruseni Smlouvy. Druha faze, nastupujici po bezvYslednem vycerpani faze prvni, je zahajena vydanim oduvodneneho stanoviska. Stanovisko musi obsahovat vYrok a oduvodneni, z nehoz vyplyva, ktere predpisy prava EU clensky stat porusil, jakym jednanim a ktere pravni duvody opravnuji Komisi posoudit takoveto jedmini jako poruseni Smlouvy. Oduvodnene stanovisko v obecne rovine naznacuje, jakymi zpusoby by podle Komise melo bYt poruseni Smlouvy odstraneno, a stanovi primerenou Ihutu k odstraneni namitanych pochybeni. Po marnem uplynuti Ihuty ma Komise ES pravo podat zalobu k Soudnimu dvoru ES. laloba je duvodna, jestlize z ni jasne vyplyva, ze se clensky stat dopustil jednani, ktere je v rozporu se Smlouvou, a jestlize pri jejim podani, resp. pri poslednim jednani, stale tento protipravni stav trval. Dne 25. zafi 2008 byl ve veci C-87/08 vedene proti Geske republice vynesen Soudnim dvorem ES rozsudek pro neprijeti pravnich a spravnich predpisu nezbytnych pro dosazeni souladu se smernici Komise 2006n3/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provadi smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde 0 organizacni pozadavky a provozni podminky investicnich podniku a 0 vymezeni pojmu pro ucely zminene smernice v gesci Ministerstva financi, prestoze tato smernice byla pine notifikovana dne 7. cervence 2008. Geska republika pfed vynesenim rozsudku zaslala Evropske komisi navrh na zpetvzeti zaloby vzhledem k provedeni uplne notifikace vnitrostatnich transpozicnich opatreni a svou zadost oduvodnila tim, ze z duvodu provedeni uplne notifikace se zaloba stava bezpredmetnou. Komise vsak ve svem zalobnim navrhu argumentovala, ze podle ustalene judikatury se existence nesplneni povinnosti musi posuzovat vzhledem ke stavu, v nemz se clensky stat nachazel v dobe, kdy uplynula Ihuta stanovena v oduvodnenem stanovisku, a jelikoz Geska
7
republika ke dni uplynuti Ihuty stanovene v oduvodnenem stanovisku nepi'ijala opatreni nezbytna k zajisteni provedeni smernice 2006173/ES do vnitrostatnfho pravniho i'adu, musi bY1 zaloba podana Komisi povazovana za opodstatnenou, a nasledne byl Soudnim dvorem ES vynesen odsuzujici rozsudek v neprospech
GR. One 4. (mora 2008 podala Evropska komise k Soudnimu dvoru ES zalobu na Geskou republiku z duvodu neprovedene transpozice smernice Rady 86/378/EHS ze dne 24. oorvence 19860 zavedeni zasady rovneho zachazeni pro muze a zeny v systemech socialniho zabezpeceni pracovniku a smernice Rady 96/97/ES ze dne 20. prosince 1996, kterou se meni smernice 86/378/EHS 0 zavedenf zasady rovneho zachazeni pro mlJze a zeny v systemech socialniho zabezpeooni pracovniku v gesci Oi'adu vlady - sekce pro Iidska prava a mensiny. Protoze spolu tyto smernice uzce souvisi, byly z duvodu procesni ekonomie vedeny pod spolecnou zalobou pod cislem C-4·1/08. One 4. prosince 2008 byl pak vynesen rozsudek v neprospech Geske republiky, jelikoz plna transpozice smernic zavisi na pi'ijeti zakona 0 rovnem zachazeni a 0 pravnich prosti'edcfch ochrany pi'ed diskriminaci ("antidiskriminacni zakon"), kter)' vsak dosud pi'ijat nebyl. Pi'iznivejsi zpravou je, ze v prubehu roku 2008 se Ceske republice podanlo zastavit dve i'izeni, ktera vyustila v podani zaloby k Soudnimu dvoru ES a byla vedena z duvodu neprovedeni notifikace vnitrostatnfch transpozicnich opati'enL Tato i'izeni byla vedena ke smernici Evropskeho parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 0 trzich financnich nastroju, 0 zmene smernice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2000/12/ES a 0 zruseni smernice Rady 93/22/EHS, v gesci Ministerstva financi, a ke smernici Evropskeho parlamentu a Rady 2004l28/ES ze dne 31. bi'ezna 2004, kterou sa meni smernice 2001/82/ES 0 kodexu Spolecenstvi ijkajicich se veterinarnich lecivYch pripravku, v gesci Ministerstva zemedelstvL Obe smemice byly pine transponovanya uplne notifikovany ve ti'etim ctvrtletr roku 2008. Podle udaju vyplYvajicich z databazi ISAP bylo ke dni 30. Iistopadu 2008 proti Geske republice vedeno 87 i'fzenL Z tohoto poCtu se 72 rizeni ijka neprovedene ci nespravne nebo neuplne transpozice smernic ES. Poruseni komunitarniho prava z dljvodu neprovedeni noti'fikace vnitrostatnfch transpozicnfch opati'enf je promftnuto do 46 i'izeni, vecne infringementy pak pokr}1vaji zbYvajicfch 41 i'izeni (z tohoto poctu je 31 i'fzeni vedeno z duvodu chybne provedene implementace a 10 i'fzeni je vedeno z duvodu chybne aplikace primamiho ci sekundamiho prava Evropske unie). Rfzeni 0 poruseni smlouvy jsou v 50 pi'fpadech v rane fazi, tj. ve stadiu formalniho upozomeni. Oduvodnena stanoviska byla vydana v 32 pi'ipadech, zalobni stadium se ijka 3 pi'ipadu a krome toho ve dvou pi'ipadech bylo prozatim rozhodnuto 0 podani zaloby, ale samotna zaloba dorucena nebyla. Nasledujici prehled zobrazuje i'izenr ve stadiu zalob:
i'fzenf C-496/07 ijkajicf se ooske pravni upravy pozadavku ceske statni pi'islusnosti pro pozici velitele namoi'niho plavidla plujiciho pod statni vlajkou Geske republiky. Komise spatfuje nesoulad ooskeho pravniho i'adu scI. 39 SES, kter)' zajisfuje volny pohyb pracovniku ve Spoleoonstvi a nedovoluje
8
jakoukoli diskriminaci mezi pracovniky clenskych statU na zaklade statni pfislusnosti, pokud jde 0 zamestnani, odmenu za praci a jine pracovni podminky; •
rizeni C·343/08 je vedeno z duvodu udajne nedostatecne transpozice smemice Evropskeho parlamentu a Rady 2003/41/ES 0 cinnostech instituci zamestnaneckeho penzijniho pojisteni a dohledu nad nimi v gesci Ministerstva financi. Jedna se 0 smernici z odvetvi financnich sluzeb, jejimz cilem je vytvofit vnitfni trh pro instituce poskytujici zamestnanecke penzijni pojisteni. Smernice stanovi pravidla pro pfistup a vYkon cinnosti techto instituci, zaroven i pravidla jejich kontroly a dohledu nad nimi. Komise v tomto fizeni napada skutecnost, ze Geska republika neuvedla sve vnitrostatni pravni pfedpisy do plneho souladu s danou smernici; rizeni C·294/08 ijkajici se dovozu ojetych vozidel - v tomto pfipade Komise Geske republice vytyka rozpor vnitrostatni pravnr upravy dovozu ojetych vozidel s clankem 28 Smlouvy, kterY zakazuje omezeni dovozu, jakoz i veskera opatrenr s rovnocennym ucinkem. Problem je spatfovan v tom, ze GR vyzaduje pri registraci dovazeneho vozidla, u nehoz je prokazano schvalenr technicke zpusobilosti vozidla v jinem clenskem state, aby vozidlo splnovalo v dobe schvaleni technicke zpusobilosti typu technicke pozadavky platne v teze dobe v CR, a v pfipade nesplneni teto podminky vyzaduje kontrolu vozidla, pfi nrz se zkouma soulad vozidla s technickymi pozadavky platnymi pro danou kategorii vozidla v CR v dobe vYroby vozidla. Komise posoudila zminena ustanoveni jako opatfeni s rovnocennym ucinkem mnozstevniho omezeni. Za racovani
ravniho radu
Ke dni 30. listopadu 2008 bylo evidovano celkem 27 720 pfedpisu EU jinych nez smernic. Jejich zapracovani do pravnrho fadu CR probiha celkove bez vetsrch problemu. Organizacni zajiitini kontroly slucitelnosti navrhu ceskych pravnich predpisu s pravem EU, sledovani legislativnich dopadu predpisu EU a revize prekladu prava Evropske unie K zajisteni fadne implementace pfedpisu EU do ceskeho pravniho fadu je na vladnr urovni provadena systematicka kontrola slucitelnosti navrhu ceskych pravnich pfedpisu s pravem EU. Tato kontrola ma zasadni vYznam pfi plneni legislativnich zavazku Geske republiky vuci EU. 0 jeji efektivite svedci ito, ze je vuci Geske republice zahajovano relativne malo fizeni 0 poruseni smlouvy z duvodu vecne nespravne provedene implementace. Uvedena kontrola se provadi ve dvou stadilch. V prvnim stadiu se uskutecnuje povinne v souladu s Legislativnrmi pravidly vlady v momentu, kdy je navrh pravniho pfedpisu, jenz byl vypracovan pfislusnym resortem, zaslan do
9
pripominkoveho rizenL V tomto stadiu je vypracovavano stanovisko, ve kterem jsou uplatneny pripominky z hlediska slucitelnosti navrhu s pravem EU jako celkem, tedy primarnim i sekundarnim pravem, judikaturou soudu EU i pravnimi zasadami EU. Opetovna kontrola tehoz navrhu je provadena jeste jednou po ukoneeni pi'ipominkoveho rizeni tak, aby bylo pine zajisteno, ze vlade (resp. Legislativni rade vlady ci komisim Legislativni rady vlady) bude predlozen pine slucitelny ceskY navrh. Behem roku 2008 bylo zpracovano celkem pres 700 stanovisek tYkajicich se slucitelnosti s pravem EU, ktere se dotkly vsech oblastr pusobnosti statni spravy. Za zminku stojl napr. stanoviska k navrhum z oblasti rekodifikace soukromeho prava, z oblasti omezovani administrativni zateze pro podnikatele (transpozice smernice 0 sluzbach na vnitrnim trhu) ci stanoviska k navrhum zakonu tYkajicich se zdravotnicke reformy. Dale je na urovni vlady zajisfovan monitoring analyz legislativnich dopadu navrhu predpisu Evropske unie. CHem tohoto monitoringu je vytvoreni statistik a celkoveho prehledu legislativnich dopadu vsech navrhu legislativnich aktu, projednavanych v institucich EU (pocet navrhu se pohybuje okolo 400). Monitoring slouzi jako informacni podpora, a to nejen pro ueely informovani vlady ci tvorbu podkladu pro sestaveni planu legislativnich praci vlady, ale tez pro ostatni subjekty, ktere se na vnitrostatnim legislativnim procesu podileji (napr. legislativni odbory jednotlivYch ministerstev ci ostatnich ustrednich organu statni spravy). Vypracovani uvedenych statistik a prehledu take prispiva k vetsi provazanosti legislativniho procesu na urovni Evropske unie s legislativnim procesem vnitrostatnim s dulezitYm cilem disponovat co nejvice udaji 0 legislativnich dopadech navrhu jeste pred jeho prijetim, coz napomaha vcasne implementaci predpisu EU. Vzhledem k tomu, ze se pn monitoringu legislativnich dopadu vychazi z materialu a informaci zpracovavanych gestory za projednavani jednotlivYch navrhu predpisu EU, je nezbytna soucinnost jednotlivYch gestoru a rovnez poskytovani vsech relevantnich dokumentu a informaci z jejich strany, zejmena tech, ktere se tYkaji dopadu navrhu predpisCJ Evropske unie na pravni rad Ceske republiky. K ziskavani informaci na pracovni urovni je vyuzivan system a cinnost resortnich koordinacnich skupin. V ramci Projektu zajisteni oficialnich prekladu predpisu EvropskYch spoleeenstvi, realizovanem na zaklade usneseni vlady ze dne 30. zari 1998 c. 645 0 zajisteni oficialnich prekladu predpisu Evropskych spoleeenstvi, je treba v souCasne dobe zajistit Ceske znenr zakladnich rozsudku Soudnrho dvora ES a Soudu prvniho stupne (dale jen "rozsudky ESD"). Jedna se 0 preklad 869 nejvYznamnejsrch historickych rozsudku v rozsahu cca 15 000 - 20 000 tistenych stran, ktere k prekladu vybral samotny Soudni dvur. Zpracovani rozsudku ESD zahrnuje nekolik etap - preklad, revizi, korekturu a zverejnenL Pote se dokumenty zadavaji do databaze CCVista, kterou spravuje urad TAIEX ("Technical Assistance and Information Exchange I·nstrument" Nastroj pro technickou pomoc a vYmenu inforrnaci), kterY funguje v ramci Evropske komise. Databaze CCVista umozfiuje seznamenr se s preklady do
10
jazyku clenskych statU, ktere k EU pristoupily 1. kvetna 2004, a do jazyku kandidatskych zemi. Krome pripravy ceskeho zneni rozsudku ESD se take pracuje na priprave ceskeho zneni novych predpisu EU, a to predevsim prostrednictvim ucasti na jednanich pracovni skupiny pravniku lingvistu v Rade EU. V ramci teto skupiny se na spolecnem jednani zastupcu Rady EU, Evropskeho parlamentu a Evropske komise a zastupcu clenskych statu EU kontroluje nejprve originalni text (vetsinou anglicka nebo francouzska verze) z lingvistickeho a legislativne technickeho hlediska. Pote se kontroluje cesky preklad, tj. budouci ceske oficialni zneni. Casto se v dokumentech upravuji nove pravni instituty, ktere se v pravnich predpisech CR dosud nevyskytuji. V neposledni rade jsou vypracovavany pripominky ke spravnosti ceskeho prekladu mezinarodnich smluv sjednanych v ramci Evropske unie, a to na zaklade smernice vlady ke sjednavani mezinarodnich smluv v ramci Evropske unie a k jejich vnitrostatnimu projednavani, jez je prilohou usneseni vlady ze dne 9. ledna 2008 C. 63 . Dale jsou take zpracovavany a posuzovany zadosti resortu a jinych subjektu 0 vydani oprav jiz uverejnenych predpisu EU v Orednim vestniku (tzv. korigend), ktere jsou nasledne v pozadovanem formatu zasilany prislusnym utvarum organu Spolecenstvi. Za slucitelnost navrhu ceskych pravnich predpisu s pravem EU, sledovani legislativnich dopadu predpisu EU a revizi prekladu prava Evropske unie jsou primarne odpovedne jednotlive resorty (gestori a spolugestori), nicmene vYse uvedene cinnosti nelze vykonavat bez radne prubezne nadresortni kontroly, kterou na urovni vlady zajisfuje odbor kompatibility zarazeny na Oradu vlady CR v Sekci ministra a predsedy Legislativni rady vlady.
3
Usnesenl vlady Ceske republiky ze dne 9. ledna 2008 {:. 6 ke Smllmici vlady ke sjednavani mezinarodnlch
smluv v ramci Evropske unie a k jejich vnitrostatnimu projednavani.
11
