1995 Sb

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb.

Bakalářská práce

Autor:

Lucie Hauftová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

PaedDr. Ivona Futschiková

březen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Ve Svijanském Újezdu dne 15. března 2010

Hauftová Lucie

Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování bakalářské práce, především PaedDr. Ivoně Futschikové, za odbornou pomoc a cenné rady.

ANOTACE Tématem bakalářské práce je oblast sociálního systému v České republice zaměřená na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Obecná část práce obsahuje teoretické poznatky získané z odborné literatury a zákonů, jeţ se daným tématem zabývají. Je zde pojednáno o sociálním systému a jeho rozdělení na tři hlavní části – systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Druhá a třetí část práce zahrnuje problematiku důchodového systému v České republice včetně důchodové reformy a zavedených změn. Dále je zde obsaţena statistická analýza důchodové politiky Libereckého kraje v komparaci s Českou republikou za období roku 2002 aţ 2008.

ANNOTATION Theme of this bachelor work is the problem of social system in Czech Republic with a view to changes in law 155/1995 about pension insurance. The information

general which

part have

of been

the

bachelor

obtained

from

work

contains

theoretical

special

literature

and

law

connected to this theme. The social system and its tree main parts – system of social insurance, state social support and social assistance – are mentioned here too. The second and third parts include problems of pension system in Czech Republic, pension

reform

and

established

changes.

Statistic

analysis

of pension policy in Liberec region in comparation to Czech Republic in years 2002-2008 is also included.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................6 1

2

SOCIÁLNÍ SYSTÉM .............................................................................................................................7 1.1

POJEM „SOCIÁLNÍ“ ...........................................................................................................................7

1.2

POJEM „SYSTÉM, SOCIÁLNÍ SYSTÉM“ ...............................................................................................7

1.3

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ...................................................................................................................8

1.4

ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE ..................8

1.4.1

Systém sociálního pojištění .........................................................................................................8

1.4.2

Systém sociální podpory ...........................................................................................................18

1.4.3

Systém sociální pomoci .............................................................................................................19

DŮCHODOVÁ POLITIKA V ČR ......................................................................................................22 2.1

DŮVODY ZMĚN V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU ČR ..............................................................................22

2.2

DŮCHODOVÁ REFORMA..................................................................................................................23

2.2.1

I. etapa důchodové reformy ......................................................................................................24

2.2.2

II. etapa důchodové reformy .....................................................................................................26

2.2.3

III. etapa důchodové reformy ...................................................................................................27

2.2.4

Valorizace důchodů ..................................................................................................................27

2.2.5

Hlavní změny v důchodovém systému schválené v roce 2006 - 2008 .......................................29

2.2.6

Hlavní změny v důchodovém systému účinné od 1. ledna 2010 ................................................31

2.3 2.3.1 3

VÝPOČET STAROBNÍHO DŮCHODU..................................................................................................38 Modelový příklad výpočtu dávky starobního důchodu .............................................................42

STATISTICKÁ ANALÝZA DŮCHODOVÉ POLITIKY ZA OBDOBÍ 2002 – 2008 ....................44 3.1

PŘEHLED O POČTU PŘÍJEMCŮ DŮCHODŮ V LIBERECKÉM KRAJI ......................................................44

3.2

PODÍL OSOB POBÍRAJÍCÍCH STAROBNÍ DŮCHOD NA POČTU OBYVATEL LIBERECKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S

ČESKOU REPUBLIKOU ................................................................................................45

3.3

VLIV MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI NA POČET OSOB ODCHÁZEJÍCÍCH DO PŘEDČASNÉHO DŮCHODU.....46

3.4

VLIV HRUBÉ MĚSÍČNÍ MZDY NA VÝŠI STAROBNÍHO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI .....................48

3.5

ODHAD PROCENTA A POČTU OSOB BLÍŢÍCÍCH SE VĚKU ODCHODU DO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI .............................................................................................................................................49

3.6

SHRNUTÍ ANALÝZY A NÁVRHY ŘEŠENÍ SITUACE .............................................................................51

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..........................................................................................................58 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................................................61 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................................62 5

ÚVOD Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma sociálního systému se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jedním z důvodu, který mě k tomu vedl, byl fakt, ţe rok 2010 se stal zlomovým pro problematiku důchodového pojištění. Sociální systém představuje rozsáhlé téma zahrnující několik oblastí. V rámci bakalářské práce se proto zaměřím především na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Uvedená problematika je zároveň velmi aktuální, neboť od 1.1.2010 nabyla účinnosti celá řada novel pozměňujících oblast důchodového systému v České republice. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část lze označit za teoretickou. Obsahuje především uspořádání sociálního systému v České republice, jeho tři základní odvětví, jimiţ jsou systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, přičemţ se zaměřuji na systém sociálního pojištění. V druhé části se zabývám konkrétně důchodovou politikou v České republice, jeţ stručně historicky představuji. Od roku 2006 byly vládou nastoleny teze důchodové reformy, které se postupem let naplňují. V kapitole uvádím jednotlivé etapy důchodové reformy a poukazuji na nejvýznamnější změny. Byly navrţeny a nabyly účinnosti zejména od 1.1.2010. Zde je také zakomponován postup výpočtu starobního důchodu a modelový výpočet důchodové dávky pro rok 2010. Poslední kapitolou bakalářské práce je statistická analýza důchodové politiky za sledované období od roku 2002 aţ do roku 2008, kde se konkrétně zaměřuji na jednotlivé ekonomické vztahy související s důchodovou problematikou. V závěru hodnotím klady, zápory a nedostatky důchodové reformy. K vypracování obecné části sociálního a důchodového systému jsou pouţity metody aktivního průzkumu odborných a literárních pramenů. Pro analýzu důchodové politiky jsou pouţity materiály České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu.

Cílem práce je postihnout podstatu sociálního systému v ČR se zaměřením na důchodové reformy v letech 2007 - 2009. Zjistit procento populace blížící se věku odchodu do důchodu v Libereckém kraji a vyvození závěrů jak situaci řešit. 6

1 SOCIÁLNÍ SYSTÉM 1.1 Pojem „sociální“ Podle autora publikace1 je slovo „sociální“ latinského původu. V češtině se pouţívá v různých významech, lze ho však popsat třemi způsoby: vztahující se ke společnosti, týkající se zlepšování společenských poměrů, týkající se hmotného zabezpečení jedince ve společnosti. Nejen v češtině, ale také ve francouzštině, španělštině a ruštině znamená pojem sociální „společenský“.

1.2 Pojem „systém, sociální systém“ „Systém“ je z řeckého slova systéma, jeţ znamená spojení, skupina, celek. Z pohledu sociálního rozumíme systémem uspořádání prvků do vztahů. Za formální systémy povaţujeme institucionalizované skupiny, jeţ jsou uspořádány hierarchicky. Jednotliví lidé v těchto skupinách mají přidělené sociální role, které respektují. V uvedených strukturách existují normy, podle nichţ se jednotliví účastníci chovají. Dodrţování norem je kontrolováno a jejich porušení je postiţeno sankcemi. Nejvyšším stupněm právní formy systému je stát. Stát je představován prezidentem,

parlamentem,

vládou,

soudy,

samosprávními

územními

částmi,

veřejnoprávními institucemi a fondy. Je vybaven veřejnou mocí, proto je nejvyšším stupněm právní moci. Její pomocí rozhoduje o státní sociální politice přijímáním právních předpisů závazných pro všechny sociální subjekty. Pojem sociální systém představuje pohled na společnost z hlediska teorie systému a umoţňuje její systematičtější a přesnější popis. Sociální systém představuje vzájemně propojené součásti tvořící autonomní, funkční sociální celek.

1

Tomeš I. a kol. Sociální správa. 2002. s. 33 7

1.3 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření. Jejich prostřednictvím dochází k předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Za sociální události občanů povaţujeme zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invaliditu, stáří, narození dítě a další situace. Sociální instituce se snaţí poskytnout občanům určitou radu, ochranu, materiální a peněţní plnění, sluţby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb. Sociální zabezpečení provádějí v České republice orgány státní správy, kterými jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR), Ministerstvo spravedlnosti ČR (MS ČR), Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), obce.

1.4 Organizační uspořádání systému sociálního zabezpečení v České republice Na počátku 90. let byly v České republice v procesu transformace vytvořeny tři na sebe navazujících samostatné systémy: a) systém sociálního pojištění, b) systém státní sociální podpory, c) systém sociální pomoci.

1.4.1 Systém sociálního pojištění Provádění sociálního zabezpečení a právní úpravu obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Podle publikace2 jsou v systému sociálního pojištění řešeny ty situace, na něţ se občan můţe předem připravit formou odloţení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté sociální situace. 2

Krebs V. a kol. Sociální politika. 2007. s. 242 8

Systém je financován z příspěvků placených zaměstnanci, zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými, dále OSVČ3. V uveřejnění na internetových stránkách4 je důchodové a nemocenské pojištění zaloţeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení vybere na pojistném v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, důchodové pojištění - zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění a zákon č. 42/1994 Sb., o penzijní připojištění se státním příspěvkem, v platném znění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

1.4.1.1 Nemocenské pojištění Podle publikace5 nemocenské pojištění upravuje pojištění pro případ pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, těhotenství a mateřství, péče o dítě nebo jiného nemocného člena rodiny. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany při sociálních událostech krátkodobého charakteru. Nemocenského pojištění jsou účastni ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci a OSVČ. Zaměstnanci si ze zákona platí nemocenské pojištění povinně, OSVČ si jej mohou platit dobrovolně. U zaměstnance vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje podmínky stanovené v § 6

3

4 5

Osoba samostatně výdělečně činná je podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, člověk, který ukončil povinnou školní docházku, je mu aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosaţené výkonem této činnosti a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Česká správa sociálního zabezpečení.; Pojistné na sociálním pojištění. [online]. [cit. 2009-5-2]. Dostupný z WWW: . Přib J. Průvodce sociálními dávkami 2008. s. 35 9

odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství. Pokud si nemocenské pojištění platí OSVČ, má nárok na nemocenské a peněţitou pomoc v mateřství. Podle publikace6 se dávky nemocenského pojištění vypočítávají u zaměstnanců a u OSVČ z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je součet hrubých příjmů zúčtovaných zaměstnanci v rozhodném období7 vyděleného počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Při uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění předá zaměstnanec svému zaměstnavateli ţádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař. Následně ji zaměstnavatel zašle spolu s dalšími dokumenty příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen vyplnit přílohu k ţádosti o dávku nemocenského pojištění. Vydávání tiskopisů předepsaných zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení předepsaných a spolu s okresními správami

sociálního

zabezpečení

je

poskytuje

bezplatně

dalším

organizacím

nemocenského pojištění, lékařům a ostatním subjektům.

1.4.1.2 Důchodové pojištění Systém důchodového pojištění, nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodu a podmínky pro jejich výplatu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Český důchodový systém v současné době tvoří dva pilíře: povinné základní důchodové pojištění - je univerzální, zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby a právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce.

6 7

Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2008. s. 5 Rozhodné období je podle zákona č. 187/2006 Sb., zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. 10

doplňkové pojištění – je dobrovolné. Součástí tohoto pojištění jsou penzijní připojištění se stáním příspěvkem, ţivotní pojištění či zaměstnanecké penzijní připojištění. I. pilíř - důchodové pojištění Představuje součást sociálního pojištění resp. sociálního zabezpečení spolu s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti a nemocenským pojištěním. Důchodové pojištění je průběţně financovaným systémem, coţ znamená, ţe ekonomicky aktivní obyvatelstvo do systému po dobu svého aktivního ţivota přispívá procentem ze své mzdy a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo především důchodového věku, z tohoto systému čerpá stanovené dávky, penze. Důchodové pojištění je plně zahrnuto do státního rozpočtu v rámci veřejných financí. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se vyplácejí do 31.12.2009 tyto druhy důchodů: starobní, plný invalidní, od 1.1.2010 zrušeno – pouze invalidní důchod částečný invalidní, od 1.1.2010 zrušeno – pouze invalidní důchod vdovský a vdovecký, sirotčí. Výše uvedené druhy důchodů lze rozdělit do dvou skupin: důchody přímé – starobní, plný a částečný invalidní – od 1.1.2010 pouze invalidní důchod důchody odvozené, tzv. dávky pozůstalostní – vdovský, vdovecký a sirotčí. Rozdíl mezi důchody přímými a odvozenými je, ţe důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši vyměřovacího základu. Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu, který zemřelý pobíral nebo na který by měl nárok. Jednotlivé důchody představují peněţité dávky poskytované ze systému důchodového pojištění. Platba do systému se nazývá pojistné na důchodovém pojištění. Důchod se skládá ze dvou sloţek, a to základní výměry a procentní výměry. Základní výměrou důchodu se rozumí její pevně stanovená část. Tato částka je stejná pro 11

všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělku. Procentní výměra důchodu znamená individuálně stanovenou částku v závislosti na výši hrazeného pojistného z dosahovaných hrubých příjmů v produktivním období pevně stanoveným zákonem. Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o nároku na důchod, jeho výši a výplatě. Výjimku tvoří případy, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, tj. v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů. Výpočet dávky důchodu lze rozdělit do dvou fází. První spočívá ve stanovení základu, ze kterého se dávka vyměřuje a druhá fáze pak ve vlastním vyměření důchodové dávky. Pro výpočet důchodu je důleţité znát následující pojmy8 ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů: rozhodné období – časový úsek, ve kterém se zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu. Rozumí se jím období 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku, v němţ se přiznává důchod. vyloučené doby – časové úseky, které se při stanovení vyměřovacího základu vylučují. Tyto doby jsou uvedeny v § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., jsou jimi například: a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu9, b) doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu10, c) doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu11, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo

8 9 10 11

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12

péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, d) doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, e) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu, f) dobu, po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, g) výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další sluţbě, a výkonu civilní sluţby, h) doba studia a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, téţ doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosaţení věku 18 let, s účinností do 31.12.2003 i) doby, za něţ byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v niţší částce, neţ náleţely. vyměřovací základ – částka pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. všeobecný vyměřovací základ – výše průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok. přepočítací koeficient – slouţí pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok. Stanoví jej vláda svým nařízením podle údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí – určuje se jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu a 13

průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu - určuje se za pouţití všeobecných vyměřovacích základů. Stanoví jej vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné Českým statistickým úřadem. Koeficient se určuje jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. roční vyměřovací základ – součet skutečně vynaloţených vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. osobní vyměřovací základ – měsíční průměr úhrnů ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, ze kterého se vylučují zákonem stanovené tzv. vyloučené doby. výpočtový základ - redukovaná výše osobního vyměřovacího základu. Redukce se neprovádí, pokud výše osobního vyměřovacího základu nepřesahuje stanovenou částku v nařízení vlády č. 254/1997 Sb. Starobní důchod je dávka důchodového pojištění, která je podmíněna dosaţením určité věkové hranice. Občan České republiky má nárok na starobní důchod v případě, ţe dosáhl důchodového věku a splnil potřebnou dobu pojištění, která byla do 31.12.2009 nejméně 25 let, od 1.1.2010 se hranice důchodového věku posunula, uvedeno dále. Věk odchodu do důchodu je u muţe a ţeny odlišný, proto jej rozlišujeme. U ţeny závisí mimo zmíněné podmínky také na počtu vychovaných dětí. Současná úprava starobního důchodu upravuje tzv. předčasný starobní důchod. Pojištěnec můţe získat nárok na dávku před dosaţením důchodového věku. O plný invalidní důchod mohl poţádat do 31.12.2009 ten občan, který byl nemocný či měl špatný zdravotní stav a nemohl pracovat a také získal potřebnou dobu pojištění. Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav občana.

14

Podle publikace12 měl občan do 31.12.2009 nárok na částečný invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle neţ jeden rok, poklesla-li schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Nebo ten občan, jemuţ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěţoval obecné ţivotní podmínky. Vdovský a vdovecký důchod náleţí manţelce nebo manţelovi v případě, ţe druhý z manţelů zemře. Podmínkou je, ţe zemřelý získal ke dni smrti dobu pojištění nebo potřebnou dobu pro plný invalidní důchod stanovenou v § 4 odst. 1 zákona č. 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nově od 1.1.2010 pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí manţela/manţelky jiţ není rozhodující dosaţení věkové hranice 55 let u ţen a 58 let u muţů, ale dochází ke sjednocení této hranice.

Pro zachování nároku na vdovský/vdovecký důchod je

rozhodující u muţe i ţeny dosaţení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší. Sirotčí důchod náleţí podle publikace13 nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel, nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ní bylo v době její smrti převáţně odkázáno výţivou. Pro všechny pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký a sirotčí) nově od 1.1.2010 platí, ţe dojde-li po zániku nároku na důchod k jeho obnově, nesmí být výše procentní výměry nové dávky nižší, neţ výše procentní výměry původní dávky, která náleţela ke dni zániku nároku na ni. Podíl zastoupení jednotlivých typů důchodů na celkovém počtu osob pobírajících důchod lze přehledně znázornit do grafu. Z dále uvedeného grafu 1 je patrné, ţe největší podíl na celkovém počtu všech typů důchodů měl v roce 2008 starobní důchod včetně starobního důchodu podle § 29, písm. a, b, § 30 (od 1.1.2010 ustanovení zrušeno), § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a dle § 26 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněný graf 1 dále znázorňuje počet příjemců vdovského a vdoveckého důchodu bez souběţné výplaty s přímým důchodem. K vypracování grafu jsou pouţity údaje Českého statistického úřadu.

12 13

Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2008. s. 12 Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2008. s. 13 15

Počet příjem ců jednotlivých druhů důchodu za rok 2008 v ČR 7506 206677

47754

44001

327901

1491137

starobní důchod

invalidní plný důchod

invalidní částečný důchod

vdovský důchod

vdovecký důchod

sirotční důchod

Graf 1 - Počet příjemců jednotlivých druhů důchodu za rok 2008 v ČR Zdroj: vlastní tvorba

II. pilíř – doplňkové pojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je v současné době upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. Do problematiky významně zasahuje také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu daňového zvýhodnění. Penzijní připojištění se státním příspěvkem provozují penzijní fondy, které získávají povolení Ministerstva financí a České národní banky. Penzijní fondy jsou akciové společnosti se základním kapitálem nejméně 50 mil. Kč tvořeným pouze peněţitými vklady. Pojištěncem se můţe stát fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Penzijní připojištění je dobrovolné a vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené s penzijním fondem. Životní pojištění je významnou součástí doplňkového systému. Základní úprava je obsaţena v zákoně č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem ţivotního pojištění je pojistná ochrana pojištěné osoby. Podporou systému bylo zavedení daňových úlev v roce 2000. Tyto úlevy se vztahují na pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti nebo doţití a na důchodové pojištění.

16

V případě pojistné události (úmrtí, závaţné onemocnění, plný invalidní důchod ap.) pojišťovna vyplatí obmyšlené osobě14 pojistné plnění. V současné době působí na našem trhu celá řada pojišťoven, které nabízejí ţivotní pojištění.

1.4.1.3 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti je orientována na tři základní cíle: rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, co nejlepší vyuţití pracovních sil, zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje postup k dosaţení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní správu vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti vyuţívá k dosaţení výše uvedených cílů opatření, jako např. rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a další. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, poskytují úřady práce v této oblasti následující dávky: podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, podpora při pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postiţením. Základem pro poskytování podpory v nezaměstnanosti je podle publikace15 nemoţnost fyzické osoby získat jiné zaměstnání, i kdyţ chce a můţe pracovat, přičemţ o práci se uchází na úřadě práce kvalifikovaným způsobem a zároveň splňuje podmínku předchozí doby zaměstnání nebo jiných kvalifikovaných činností. Podpora se vyplácí maximálně po dobu podpůrčí doby stanovené v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle § 39 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou

14 15

Obmýšlená osoba je osoba, kterou určí v pojistné smlouvě pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Přib J. Průvodce sociálními dávkami 2008. s.118 17

výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodovém pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, za podmínky, ţe se účastní rekvalifikace zprostředkované úřadem práce. O tomto nároku rozhoduje úřad práce ze zákona, tj. bez ţádosti uchazeče o zaměstnání. Účelem podpory při pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením je získat a udrţet vhodné zaměstnání pro zmíněné osoby. Podpora se poskytuje na základě ţádosti úřadu práce a ten mimo jiné zabezpečuje osobám se zdravotním postiţením přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy.

1.4.2 Systém sociální podpory Státní sociální podpora je systémem podpory rodin v České republice. Přijetím nového zákona v roce 1995 o státní sociální podoře se změnila úloha státu v sociální politice pro rodiny. Systém vychází z konkrétní sociální události a situace. Změna nastala zejména ve vyplácení dávek, které byly dříve vypláceny plošně. Nyní jsou výplaty dávek adresnější. Podle publikace16 představuje systém státní sociální podpory řešení sociálních situací, které jsou na základě určitého společenského konsenzu uznány, tj. sociální situace, kdy je účelné rodinu s dětmi podpořit. Z tohoto důvodu je v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, koncipováno osm základních sociálních dávek, které se dále člení. Dávky jsou financovány z daní, tj. ze státního rozpočtu a jsou vypláceny prostřednictvím úřadů práce. Součástí státní sociální podpory je také v České republice systém státních sociálních dávek. Základním prvkem je ţivotní minimum17 upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Podle § 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se dávky státní sociální podpory dělí na: 16 17

Krebs V. a kol. Sociální politika. 2007. s. 243 Životní minimum je soubor statků a sluţeb, které umoţňuje domácnosti nebo jednotlivci uspokojovat jejich potřeby v dané etapě v míře uznané společností za minimálně nezbytnou. V uţším slova smyslu znamená příjem, který je bezpodmínečně nutný k udrţení ţivota jednotlivce nebo rodiny (existenční minimum). 18

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 2. přídavek na dítě, 3. sociální příplatek, 4. příspěvek na bydlení, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. dávky pěstounské péče, 3. odměna pěstouna, 4. odměna pěstouna ve zvláštních případech, 5. příspěvek při převzetí dítěte, 6. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 7. příspěvek na zakoupení motorového vozidla, 8. porodné, 9. pohřebné. Dávky poskytované v závislosti na výši příjmů označujeme jako testované dávky a ostatní dávky, u kterých se výše příjmu v rodině nezohledňuje jako dávky netestované.

1.4.3 Systém sociální pomoci V rámci systému sociální pomoci se řeší obtíţné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze. Ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vychází, ţe pomoc je poskytována osobám, které si nemohou pomoci samy, ani nemohou očekávat potřebnou pomoc od jiných. Sociální pomoc v hmotné nouzi se poskytuje ve formách: sociální sluţby, které poskytují především nestátní neziskové organizace, obce a kraje, sociálně-právní ochrana a dávky sociální pomoci, které poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů. Systém sociální pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon zahrnuje pomoc při zajištění ţivotních nákladů či pomoc ve zvláštních ţivotních situacích. Stav hmotné nouze se řeší následujícími dávkami: příspěvek na ţivobytí, 19

doplatek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc. Příspěvek na živobytí Podmínkou příspěvku na ţivobytí je, ţe se osoba či rodina nachází v hmotné nouzi. Hmotná nouze rodiny nastává tehdy, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky potřebné na ţivobytí. Na základě informací zveřejněných na internetových stránkách18 je částka na ţivobytí stanovena pro kaţdou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a moţností. Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení je řešením nedostatku příjmu k uhrazení nákladů spojených s bydlením. Podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se poskytuje tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny k pokrytí těchto nákladů spolu s příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory. Doplatek na bydlení připadá nájemci nebo vlastníkovi bytu, který má nárok na příspěvek na ţivobytí a na příspěvek na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje 5 sociálních situací, kdy lze povaţovat osobu za osobu v hmotné nouzi: 1. osobě hrozí váţná újma na zdraví, 2. osobu postihla mimořádná událost, např. ţivelní pohroma, větrná pohroma, poţár, ekologická havárie atd., 3. osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě jednorázového výdaje, např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněţních prostředků, 4. osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě nákladů na předměty dlouhodobé potřeby, respektive na výdaje spojené se vzděláním nezaopatřeného dítěte, 5. osoba ohroţená sociálním vyloučením např. situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče.

18

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Pomoc v hmotné nouzi. [online]. 2009 [cit. 2009-4-22]. Dostupný z WWW: . 20

Tyto situace řeší zákon prostřednictvím dávky pomoci v hmotné nouzi nazvané mimořádná okamţitá pomoc. Jedná se o dávku jednorázovou a fakultativní. Rozhodující o ni obce s rozšířenou působností. V průběhu kalendářního roku je dávka odstupňována takto: 1. událost – maximálně 15ti násobek ţivotního minima za kalendářní rok 3 126 * 15 = 46 900 Kč (zaokrouhluje se vţdy na celé sto koruny nahoru) 2. událost – maximálně 10ti násobek ţivotního minima za kalendářní rok 3 126 * 10 = 31 260 Kč 3. událost – 10 000 Kč jednorázově a maximálně 4 násobek ţivotního minima za kalendářní rok v případech odůvodněných zákonem.

21

2 DŮCHODOVÁ POLITIKA V ČR Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky. Byly završeny v roce 1995 přijetím nového zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na základě voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 bylo zvolenou vládou přijato Programové prohlášení. Obsahovalo teze reformy veřejných financí, jimiţ bylo nutné reagovat na neúměrné uspořádání sociálních výdajů, a tím i na nekontrolovatelné zadluţování státu. Reformou veřejných financí se zavedla jasná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti a adresnější systém sociálních dávek. Základem vyplácení dávek je aktivita či pasivita občanů. Reforma propojuje daňový a sociální systém. Programové prohlášení vlády obsahovalo i záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách. Zajistila by dlouhodobou finanční stabilitu celého důchodového systému. Hlavním důvodem změny důchodové politiky v ČR je demografická situace, tj. prodluţující se střední délka ţivota, růst podílu osob ve vyšších věkových skupinách a nízká porodnost. Zásah do důchodového systému je povaţován za největší od 90. let.

2.1 Důvody změn v důchodovém systému ČR V systému důchodového pojištění Nárůst počtu předčasných starobních důchodů (viz. graf 2), zastavení

vývoje

řádného

odchodu

do

důchodu,

který

souvisí

s předcházejícím bodem, zvyšování počtu důchodců na počet plátců pojistného, jeţ je značně ovlivněno právě nárůstem předčasných starobních důchodů, špatné financování důchodového systému, neexistence kapitálové rezervy, stoupání trendu stárnutí populace a nepřipravenost systému na tento trend.

22

Počet příjem ců pobírajících starobní důchod

350 000 318 181

300 000

291 181

počet

250 000 200 000 150 000

195 336

207 439

228 920

246 054

267 034

100 000 50 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok

Graf 2 - Počet příjemců pobírajících předčasný starobní důchod Zdroj: vlastní tvorba

V systému dobrovolného penzijního připojištění Krátká doba spoření, která je ovlivněna nedůvěrou mladších ročníků v systém penzijního připojištění, krátká historie systému, zákonná omezení v oblasti moţnosti investování penzijních fondů se svěřenými prostředky, vysoké provozní náklady a nízké reálné výnosy.

2.2 Důchodová reforma Vládní programové prohlášení v roce 2007 stanovilo postupy a harmonogram důchodové reformy19 do tří etap: I. etapa – parametrické změny vytvářející prostor pro další úpravy 19

červenec 2007 – ustavení politické komise a meziresortní připomínkové řízení

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodová reforma. Prezentace. Navrhovaná reformní opatření důchodový systém, Petr Nečas. [online]. 2007 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4320>. 23

-

II. pololetí 2007 – I. pololetí 2008 – projednání ve vládě a schválení v Parlamentu

-

2009 – účinnost právních předpisů

II. etapa – změny v základním i doplňkovém systému -

2007 – koncepce

-

2008 – zákon

III. etapa – vytvoření druhého pilíře důchodového systému na bázi částečného vyvázání ze základního systému (tzv. opt out) -

2008 – koncepce

-

2009 – zákon

2.2.1 I. etapa důchodové reformy Změny důchodového systému v rámci I. etapy důchodové reformy se nevztahují na současné důchodce, ale především na ty budoucí. Hlavními body je stálé prodluţování věku odchodu do důchodu a potřebné doby pojištění, změny u invalidních důchodů nebo flexibilnějšího přechodu z práce do důchodu. Schválené změny mají přispět k oddálení okamţiku, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Nejvýznamnější změny této etapy20: 1. postupné zvyšování důchodového věku platné od 1.1.2010 -

zvýšení důchodového věku na 65 let pro muţe a ţeny, které nevychovaly ţádné nebo jedno dítě, a na 62 aţ 64 let u ostatních ţen (podle počtu vychovaných dětí),

-

úprava důchodového věku při kratší době pojištění – věk o 5 let vyšší neţ je důchodový věk pro muţe stejného data narození (v současné době pevně 65 let)

20

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodová reforma. Prezentace. Navrhovaná reformní opatření důchodový systém, Petr Nečas. [online]. 2007 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4320>. 24

-

sjednocení věku pro nárok na „trvalý“ vdovský a vdovecký důchod – věk o 4 roky niţší neţ je důchodový věk pro muţe stejného data narození (v současné době 58 let pro muţe a 55 let pro ţeny),

2. opatření týkající se dob pojištění - zrušení zápočtu doby studia získané po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby pojištění, s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchod (dílčí změna od 1.1.2004 zápočet prvních 6 let studia po 18. roce věku pouze z 80%), 3.

postupné prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění (podle data narození od 1.1.2010 vţdy o 1 kalendářní rok),

4. možnost souběhu výdělečné činnosti a části starobního důchodu s možností přepočtu důchodu 5. změny v oblasti invalidních důchodů -

zavedení třístupňové invalidity (místo současných plných a částečných invalidních důchodů) v závislosti na % omezení schopnosti výdělečné činnosti,

-

výše invalidního důchodu se bude lišit získávaným procentem za rok pojištění,

6. postupné prodlužování období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze 3 na 5 let. V rámci I. etapy připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí paragrafové návrhy novel zákonů k realizaci změn důchodového systému a také změn souvisejících právních předpisů. Parlament ČR schválil 17. července 2008 zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a dále zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tento zákon a s ním spojená schválená opatření nabyly účinnosti 1. ledna 2010. Nová opatření se týkají výše uvedených bodů. Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí21 schválené změny v rámci I. etapy důchodové reformy přispějí podstatným způsobem ke zlepšení finanční

21

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>. 25

udrţitelnosti systému základního důchodového pojištění a významně oddálí okamţik, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění.

2.2.2 II. etapa důchodové reformy Součástí druhé etapy je řešení financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. První část II. etapy důchodové reformy byla schválena v roce 2008. Základní teze nového zákona umoţňují zavedení penzijního spoření. Hlavním záměrem jsou opatření jak ve veřejném základním důchodovém pojištění (I. pilíř důchodového pojištění), tak i v oblasti dobrovolných doplňkových důchodů (II. pilíř důchodového pojištění). Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí22 stanovilo Programové prohlášení vlády v základním důchodovém pojištění jako jeden z cílů „vytvoření rezervního důchodového fondu a zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění“. Záměr byl splněn zákonem č. 26/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2008 Sb., o rozpočtových pravidlech. Zákon nabyl účinnosti dne 1. března 2008. Zahrnuje novou úpravu rozpočtových pravidel: vytvoření jednotného účtu rezervy pro důchodovou reformu, na nějţ se převedou zůstatky jiţ dříve zřízených účtů státních finančních aktiv ve prospěch důchodového systému. Opatření v oblasti dobrovolných doplňkových důchodů představuje zejména oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového připojištění. Jde o systém tzv. správcovských společností a podpory individuálního spoření na důchod. Na základě tiskové správy Ministerstva práce a sociálních věcí23 lze tento úkol realizovat transformací současných fondů. Cílem transformace systému penzijního připojištění je jasně vymezit, jaký majetek je ve vlastnictví společností a ve vlastnictví účastníků penzijního připojištění. Dále umoţnit vyšší výnosnost a vyšší bezpečnost uloţení prostředků účastníků. Druhý záměr v této oblasti spočívá zejména v podpoře čerpání doţivotních penzí a v motivaci k vyšším příspěvkům. Obecně můţeme konstatovat, ţe

22

23

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>. Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>. 26

cílem této změny je zvýšení atraktivity penzijního připojištění. V říjnu 2008 Ministerstvo financí připravilo „Tezi pro přípravu návrhu nového zákona o penzijním připojištění“.

2.2.3 III. etapa důchodové reformy V rámci III. etapy důchodové reformy je záměrem řešit rozdělení zdrojů pro příjmy ve stáří. Zavedení moţnosti přesměrovat malou část z povinných plateb pojistného na základní důchodové pojištění na základě dobrovolné volby pojištěnce do soukromého systému (zavedení tzv. opt – out). Ministerstvo práce a sociálních věci připravilo „Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení moţnosti opt – out ze základního důchodového pojištění“. Na základě tiskové zprávy MPSV24 znamená ve zkratce tento záměr, ţe pojištěnci by měli moţnost sami si dobrovolně zvolit, zda jejich důchod bude plynout pouze ze státního základního důchodového pojištění, tj. z I. pilíře důchodového systému nebo částečně i z nového spořícího pilíře, tj. z II. pilíře důchodového systému. Volili by pouze, jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů, nikoli zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové zajištění ve stáří. Při splnění podmínek nároku na důchod by byl přiznán důchod z I. pilíře sníţený z důvodu účasti ve II. pilíři důchodového systému a důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve II. pilíři. Výše uvedený materiál o zavedení moţnosti opt out byl projednán dne 19. listopadu 2008 Poradou ekonomických ministrů a zaslán k připomínkám Ministerstvu financí a České národní bance.

2.2.4 Valorizace důchodů Vláda v roce 2008 schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení důchodů od 1. ledna 2009. Zvýšila se procentní výměra kaţdého důchodu přiznaného před 1. lednem 2009 o 4,4 %. Výše základní výměry důchodu zůstala stejná ve výši 2 170 Kč, tak jak byla zvýšena nařízením vlády č. 211/2008 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2008.

24

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>. 27

Za období od ledna 2008 do ledna 2009 stoupl průměrný starobní důchod celkem o 1 150 Kč. Došlo ke třem zvýšením v lednu 2008, v srpnu 2008 a v lednu 2009. Od doby nástupu vlády v září 2006 došlo k několika valorizacím důchodů, které zvýšily průměrné starobní důchody aţ o 1 658 Kč. leden 2007 508 Kč 6,2 % leden 2008 350 Kč 4,0 % srpen 2008 470 Kč 5,1 % - zvýšení (jednorázově pro poţivatele všech typů důchodů) leden 2009 330 Kč 3,4 %

základní

výměry

Cílem navrţené úpravy je zvýšit důchody v řádném termínu podle zákona o důchodovém pojištění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje následující základní pravidla pro zvyšování důchodu: pravidelně kaţdý rok v lednu dochází ke zvýšení vyplacených - při nízké inflaci (zvýšení méně neţ 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %), zvýšení důchodů se určí následně: průměrný starobní důchod musí činit nejméně 100 % růstu cen a dále téţ nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, vláda prostřednictvím nařízení zvýší konkrétní částku, od ledna se zjišťuje v období dvanácti měsíců růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem v případě, ţe růst cen ve sledovaném období dosáhne aspoň 5 %, důchody se zvýší v mimořádném termínu; o mimořádném zvýšení rozhoduje vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němţ došlo ke splnění uvedené podmínky.

28

2.2.5 Hlavní změny v důchodovém systému schválené v roce 2006 - 2008 Podle nařízení vlády uvedených v tabulce 1 se důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí měnily takto: tabulka 1 - Přehled změn nařízení vlády 2006 - 2008 ve výměrách přiznaných důchodů

Nařízení vlády č. 461/2006 Sb. (účinnost dnem 1.1.2007)

přiznané před 1.1.1996 a splatné po 31.12.2006 zvyšují

Procentní výměra25 Základní výměra

přiznané od 1.1.1996 do 31.12.2006 a splatné po 31.12.2006 zvyšují

Nařízení vlády

Nařízení vlády

Nařízení vlády

č. 256/2007 Sb.

č. 211/2008 Sb.

č. 363/2008 Sb.

(účinnost dnem

(účinnost dnem

(účinnost dnem

1.1.2008)

1.8.2008)

1.1.2009)

přiznané před 1.1.2008 a splatné po 31. 12. 2007 zvyšují

o 6,6 %

o 5,6 %

o3%

o 100 Kč na 1 570 Kč měsíčně



přiznané před 1. 8.2008 a splatné po 31.12.2008 zvyšují

přiznané před 1.1.2009 a splatné po 31.12.2008 zvyšují

o 4,4 % o 470 Kč na 2 710 Kč měsíčně

Zdroj: vlastní tvorba

Změny ve stanovení všeobecného vyměřovacího základu, výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a stanovení výpočtového základu, tj. hranice redukcí osobního vyměřovacího základu v letech 2006 – 2008 pro přehlednost a porovnání znázorním v následující tabulce.

25

Procentní výměra náleţí ke dni, od něhoţ se procentní výměra zvyšuje. 29

tabulka 2 - Změny 2006 - 2008 v sazbách pro výpočet důchodu

Všeobecný vyměřovací základ Přepočítací koeficient Výpočtový základ

Nařízení vlády

Nařízení vlády

Nařízení vlády

č. 462/2006 Sb. (účinnost

č. 257/2007 Sb. (účinnost dne

č. 365/2008 Sb. (účinnost

dne 1.1.2007)

1.1.2008)

dne 1.1.2009)

18 809 Kč

20 050 Kč

21 527 Kč

1,0707

1,0753

1,0942

z 9 100 na 9 600 Kč

z 9 600 na 10 000 Kč

z 10 000 na 10 500 Kč

z 21 800 na 23 300 Kč

z 23 300 na 24 800 Kč

z 24 800 na 27 500 Kč


Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce nabyl účinnosti dne 1.1.2007. Změna spočívá v tom, ţe je moţné sjednávat pracovní poměr na dobu určitou i s úředníky územních samosprávních celků, kteří pobírají starobní důchod, na rozdíl od předchozí právní úpravy. Na úředníky územních samosprávných celků pobírající starobní důchod se vztahuje podmínka stanovená pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti spočívající ve sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Podrobnější úpravu nalezneme v ustanovení § 37 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, které upravuje souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabyl účinnosti 1. ledna 2008 a novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká rozšíření okruhu osob účastných důchodového pojištění z titulu náhrady doby pojištění. Mezi tyto osoby se zařazují i osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Zákon č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Bylo zrušeno ustanovení, které upravovalo hodnocení doby péče muže o dítě jako náhradní doby důchodového pojištění. Muţi doposud museli podat ve stanovené lhůtě přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a návrh na vydání rozhodnutí 30

okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče o dítě. Změna spočívá v tom, ţe se doba péče o dítě u muţů i ţen prokazuje stejným způsobem, a to čestným prohlášením podaným spolu se ţádostí o důchod. Zákon č. 382/2008 Sb., jímţ se změnil od 1. ledna 2009 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dochází ke změně doby vedení v evidenci

úřadu

práce

jako

uchazeče

o

zaměstnání,

po

kterou

podpora

v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleţela před dosaţením věku 55 let, se jako náhradní doba pojištění započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku. Je stanoveno, ţe účast osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání na důchodovém pojištění před dosaţením věku 55 let se hodnotí podle právních předpisů účinných ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud těmto osobám vznikl nárok na důchod přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.2.6 Hlavní změny v důchodovém systému účinné od 1. ledna 2010 Zákon č. 306/2008 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2010, a jímţ se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahuje následující významné změny, jejichţ část jsem zmínila jiţ v kapitole 2.2.1 I. etapa důchodové reformy: Zvýšení důchodového věku: a) u pojištěnců narozených před rokem 1936 – k ţádné změně nedochází. tabulka 3 - Důchodový věk pojištěnců narozených před rokem 1936

Narození před rokem 1936

Důchodový věk činí u muţů 60 let

ţen s počtem vychovaných dětí 0

1

2

3-4

5

57 let

56 let

55 let

54 let

53 let


b) u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 – jedná se o skupinu, u které se důchodový věk postupně zvyšuje aţ na 65 let pro muţe a pro ţeny, které nevychovaly ţádné dítě nebo vychovaly jedno 31

dítě a dále na věk 62 aţ 64 let u ostatních ţen podle počtu vychovaných dětí. Důchodový věk těchto pojištěnců je uveden v příloze č. 126. c) u pojištěnců narozených po roce 1968 tabulka 4 - Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1968

Narozeni po roce

Důchodový věk činí u muţů

1968

65 let

ţen s počtem vychovaných dětí 0

1

2

3

4

65 let

65 let

64 let

63 let

62 let


Při stanovení důchodového věku ţen narozených po roce 1968 se nezohledňuje výchova více jak 4 dětí. Zvýhodněná není ţena, která vychovala 1 dítě, oproti ţeně bezdětné. Prodlouţení potřebné doby pojištění. tabulka 5 - Potřebná doba pojištění

Dosažení důchodového věku

Potřebná doba pojištění činí:

před rokem 2010 v roce 2010 v roce 2011 v roce 2012 v roce 2013 v roce 2014 v roce 2015 v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 po roce 2018

25 let 26 let 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let 32 let 33 let 34 let 35 let

Zdroj: www.mpsv.cz

Rok dosaţení důchodového pojištění je rozhodující pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění.

26

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodové pojištění. Starobní důchody [online]. 2010 [cit. 2010-1-19]. Dostupný z WWW: . 32

Zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku. Od 1.1.2010 můţe pojištěnec po přiznání starobního důchodu pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a na jak dlouho má pracovní vztah sjednán. Na základě ţádosti má poţivatel důchodu moţnost zvolit si při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši. Souběh výdělečné činnosti a starobního důchodu ve třech moţnostech: 1. Pojištěnec splnil nárok na starobní důchod, nepoţádal o jeho vyplácení a pokračuje v pracovní činnosti – procentní výměra z dob po nároku se mu zvyšuje za kaţdých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 %. V době, kdy poţádá o výměru starobního důchodu lze sečíst nezapočtené doby do nároku a nezapočitatelné doby po nárok, pokud dají dohromady 365 dnů – zvýší se procentní výměra o 1,5 %. 2. Pojištěnec poţádá o výměru starobního důchodu a o výplatu pouze 50 % z něj – v případě výdělečné činnosti se mu za kaţdých 180 dnů připočte 1,5 %. 3. Pojištěnec pobírá starobní důchod a pracuje – nejdříve po uplynutí 2 kalendářních roků nebo aţ po skončení výdělečné činnosti můţe poţádat o přepočet procentní výměry, která se mu zvýší o 0,4 % za kaţdý odpracovaný rok. Zpřísněné podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod27. Podle předchozí právní úpravy bylo třeba dosáhnout věku 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Od 1.1.2010 dochází k postupnému navýšení věkové hranice i doby pojištění. Potřebný věk se odvozuje od důchodového věku muţe stejného data narození, ke kterému se vţdy přičítá 5 let. Pro přehlednost potřebné doby pojištění jsou jednotlivé roky uvedeny v tabulce 6. 27

Poměrný starobní důchod - § 26 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 33

tabulka 6 - Podmínky nároku na poměrný starobní důchod

potřebný věk v roce

potřebná doba pojištění

65 let před rokem 2010 důchodový věk muţe stejného data narození + let v roce 2010 důchodový věk muţe stejného data narození + let v roce 2011 důchodový věk muţe stejného data narození + let v roce 2012 důchodový věk muţe stejného data narození + let v roce 2013 důchodový věk muţe stejného data narození + let po roce 2013

15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let

Zdroj: www.mpsv.cz

Změna invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosaţení věku 65 let připadá v úvahu, pokud pojištěnec, který dosáhl zmíněného věku a nezískal potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod, má nárok na starobní důchod téţ, jestliţe se stal invalidním a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu. Změna související s novým pojetím invalidních důchodů je spojena s pobíráním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a je povaţována za náhradní dobu pojištění. Doba pobírání plného invalidního důchodu před 1.1.2010 se bude hodnotit jako náhradní doba pojištění v rozsahu stanoveném zákonem č. 306/2008 Sb. Sjednocení věkové hranice pro muţe a ţeny, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba28 pro výši procentní výměry invalidního důchodu. Zrušení doby studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole získané v období po účinnosti zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody – prvních 6 let studia po dosaţení 18 let. Do 31.12.2003 se studium po 18. roce věku započítávalo ještě plně. Od 1.1.2004 se započítávalo pouze prvních 6 let studia po 18. roce věku z 80 %. Zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu. Jedná se o zvýšení od třetího roku za kaţdých i započatých 90

28

Dopočtená doba je doba ode dne vzniku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod do dosaţení důchodového věku (tato doba se hodnotí stejně jako doba pojištění z titulu výdělečné činnosti). 34

kalendářních dnů z doby ode dne, od které se přiznává starobní důchod. Do dosaţení důchodového věku činí sníţení procentní výměry důchodu: a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů, b) 1,5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne – je důleţité upozornit, ţe jde o sníţení za kaţdých i započatých 90 chybějících dnů do doby nároku na starobní důchod. Od 1.1.2010 zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje jiţ jen jeden druh předčasného starobního důchodu. Mění se podmínky nároku na předčasný starobní důchod. Musí být splněny dvě podmínky: potřebná doba pojištění a důchodový věk stanovený výše uvedeným zákonem. Pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosaţením věku 60 let, nebo je-li důchodový věk pojištěnce niţší neţ 63 let, věk potřebný pro přiznání předčasného starobního důchodu se nemění, tzn. nárok vzniká na předčasný starobní důchod nejdříve ode dne, od kterého do dosaţení důchodového věku chybí nejvýše 3 roky. Výše uvedený zákon č. 306/2008 Sb. obsahuje zejména řadu parametrických změn základního důchodového pojištění. Zaměřují se zejména na cíle I. etapy důchodové reformy. Jedna ze změn se týká výplaty důchodů v hotovosti, které budou přiznány ode dne spadajícího do období po 31. prosinci 2009. Pojištěncům, kterým byl důchod přiznán ode dne po uvedeném datu, mají moţnost volby mezi poukazováním důchodu na účet u peněţního ústavu nebo prostřednictvím pošty. Nová úprava spočívá zejména v tom, ţe příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím pošty bude hradit náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu. Tyto náklady doposud uhrazoval plátce důchodu, nikoliv důchodce. Další nová úprava zákona č. 306/2008 Sb., novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., týkající se invalidních důchodů. Od 1. ledna 2010 je zrušeno ustanovení o částečném invalidním důchodu a plném invalidním důchodu. Tyto důchody se označují pouze jako invalidní důchod. Jsou určeny tři stupně invalidity, jak ukazuje tabulka 7. Stupně invalidity stanoví, ţe pojištěnec bude invalidní, jestliţe mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %. Na míře poklesu bude záviset stupeň invalidity. 35

tabulka 7 - Přehled stupňů invalidity

Pokles pracovní schopnosti nejméně o

nejvíce o

I. stupeň invalidity

35 %

49 %

II. stupeň invalidity

50 %

69 %

III. stupeň invalidity

70 %

-


ČSSZ provede změny invalidních důchodů automaticky. Pojištěný nemusí podávat ţádost. Invalidní důchod i starobní důchod náleţí od 1. 1. 2010 ve stejné výši, v jaké náleţel k 31. 12. 2009 vyplácený plný nebo částečný invalidní důchod. Změny důchodů provede ČSSZ podle

posledních údajů vedených v evidenci orgánů sociálního

zabezpečení o poklesu soustavné výdělečné činnosti ke dni 31. 12. 2009. V souvislosti s touto problematikou Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku č. 359/2009 Sb. Nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Původní vyhláška z roku 1995 jiţ podle odborných podkladů České lékařské společnosti J. E. Purkyně nebyla v souladu s aktuálními poznatky o dopadech zdravotních postiţení na pracovní schopnost. Podle zjištění prognózu nepříznivých stavů zlepšují nové a včasné lékařské metody v oblasti diagnostiky a léčby. Právní předpis tak respektuje pokroky v medicíně a zároveň sladí pohled na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti s aktuálními moţnostmi moderní medicíny. Od 1. ledna 2010 dochází k zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu. Byla splněna valorizační podmínka, kterou stanovuje zákon č. 357/2005 Sb. Úhrnný index cen29 v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní ţelezniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní sluţby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5%. Příspěvek se zavedl v roce 2005 pro kompenzaci za zrušení nebo omezování do té doby poskytovaných zvýhodnění účastníků odboje a osob účastných rehabilitace v oblasti dopravy, telefonních sluţeb a lázeňských a rekreačních pobytů. Zvláštní příspěvek k důchodu30 je opakovanou pevně stanovenou měsíční částkou vyplácenou spolu s důchodem a má různou výši. Odvíjí se od toho, zda se jedná o poţivatele starobních a 29 30

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Tiskové zprávy MPSV. Rok 2009. [online]. 2009 [cit. 2009-11-1]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Tiskové zprávy MPSV. Rok 2009. [online]. 2009 [cit. 2009-11-1]. Dostupný z WWW: . 36

invalidních důchodů, kteří se zúčastnili odboje či byli rehabilitováni nebo zda jde o poţivatele vdovských a vdoveckých důchodů po těchto osobách či poţivatele starobních a invalidních důchodů účastníků povstání v květnu 1945. Zvláštní příspěvek se zvýší: z 2 500 na 2 676 Kč měsíčně, z 1 250 na 1 338 Kč měsíčně. Zvýšení příspěvku k důchodu provedou plátci důchodů bez ţádosti a nová částka bude součástí výplaty důchodů v lednu 2010. Od září 2009 jsou také jiţ známy parametry pro výpočet důchodu v roce 2010. všeobecný vyměřovací základ za rok 2008 – 23 280 Kč přepočítací koeficient za rok 2008 – 1,0184 Pro porovnání od parametrů v letech 2006-2008 slouţí tabulka 2 – Změny 2006 – 2008 v sazbách pro výpočet důchodu. Výši ukazatelů stanovuje vláda na základě údajů z Českého statistického úřadu. V podstatě výše ukazatelů vychází z vývoje české ekonomiky v předchozím období. Ve stejném období se vláda zabývala také valorizací důchodů. Rozhodla, ţe se důchody nezvýší, protoţe nebyly splněny zákonné podmínky. Index růstu spotřebitelských cen a třetiny růstu reálné mzdy je alespoň 2%.

37

2.3 Výpočet starobního důchodu V další podkapitole bych ráda věnovala pozornost samotnému výpočtu starobního důchodu, který provádí pouze Česká správa sociálního zabezpečení podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, na základě doby důchodového pojištění a celkových ročních výdělků. Pro orientaci si můţe výpočet kaţdý udělat sám, pokud zná níţe uvedený postup. Výpočet platí pouze pro rok 2010, protoţe pro jiné roky je sice postup výpočtu stejný, ovšem s jinými číselnými koeficienty. Při výpočtu dávky starobního důchodu se nejprve počítá výpočtový základ, ze kterého se dávka vyměřuje a následně se vyměří dávka starobního důchodu. Výpočtový základ obsahuje řadu dílčích prvků. Jde o rozhodné období, vyměřovací

základ,

roční

vyměřovací

základ,

koeficient

nárůstu

všeobecného

vyměřovacího základu, všeobecný vyměřovací základ, přepočítací koeficient, vyloučené doby a osobní vyměřovací základ. Zmíněné pojmy definuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodné období je časový úsek, ve kterém se zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu. Kaţdý kalendářní rok se od roku 1990 přidává jeden další, tak aby základ starobního důchodu postupně došel aţ do 30 kalendářních let. Kde dni nároku lze vţdy započíst jen poslední předcházející celý kalendářní rok. Pro výpočet starobního důchodu se od 1.1.1986 přestalo započítávat pět nejlépe dosaţených hrubých mezd. Pro odchody do důchodu se od 1. ledna do 31. prosince 2010 započítávají pouze výdělky v letech 1986 aţ 2009 (tj. bez roku 2010!). Do níţe uvedené tabulky 9 se vloţí pro kaţdý rok vyměřovací základ (celkový hrubý roční výdělek) a vyloučené dny tj. dny, kdy pojištěnec neplatil pojistné viz. kapitola 1.4.1.2 Důchodové pojištění. Od 1.7.1996 se zkracují vyloučené doby na 80% s výjimkou tří náhradních dob: 1. péče o dítě do 4 let věku – ponechává se 100% doby, 2. péče o osobu blízkou – ponechává se 100% doby, 3. vojenská prezenční sluţba – ponechává se 100% doby. Hrubé mzdy se valorizují koeficienty. Vyměřovací základ se vynásobí pro kaţdý rok příslušným koeficientem přepočtu. Následné přepočty se zapíší v tabulce 9 do sloupce „přepočtený příjem z výdělečné činnosti“. Poslední rok před odchodem do důchodu se nepřepočítává (vţdy koeficient 1,0000). Nemoc a stipendium nejsou 38

přepočteným příjmem, proto se tyto případné částky sečtou a doplní za stejné období od roku 1986 do posledního roku před odchodem do důchodu. Součtem věch přepočtených příjmů z výdělečné činnosti se dostane jejich úhrn, tak jako u součtu všech vyloučených dob. Nyní se vypočítá průměrný denní výdělek za celou dobu, která se započítává pro jeho určení. Je to tzv. rozhodné období, které se rovná 8766 dnů (= roky 1986 aţ 2009) mínus vyloučené doby. Do zlomku (čitatele) se zanese úhrn přepočtených příjmů z výdělečné činnosti, vynásobí se příslušným koeficientem 30,4167 (průměrná délka měsíce v roce). Do jmenovatele se dosadí vypočtené rozhodné období a zjistí se tím osobní vyměřovací základ (OZV). Následně dochází k redukci osobního vyměřovacího základu, aby bylo moţné zjistit výši všeobecného procentuálního základu (VPZ), na němţ přímo závisí procentuální část důchodu. tabulka 8 - Přehled pro výpočet všeobecného procentuálního základu

Osobní vyměřovací základ (OVZ)

Výše všeobecného procentuálního základu (VPZ)

do 10 500 Kč

VPZ = OVZ

od 10 500 Kč do 27 000 Kč

VPZ = 10 500 + (OVZ – 10 500) * 0,3 (30%)

nad 27 000 Kč

VPZ = 15 450 + (OVZ – 27 000) * 0,1 (10%)


Věk odchodu do důchodu se určí podle roku narození z tabulek 3 a 4 uvedených v kapitole 2.2.6 Hlavní změny v důchodovém systému účinné od 1. ledna 2010 a příloze č.1, přičemţ u ţen se respektuje počet narozených dětí. K datu narození se připočte věk určený pomocí uvedené tabulky a tím se dostane datum nároku na odchod do důchodu. Výše procentuální výměry důchodu se určí tak, ţe za kaţdý celý rok doby pojištění = 365 dnů (celková doba zaměstnanosti) do dne vzniku nároku na důchod se navýší o 1,5 % z hodnoty výpočtového základu (VPZ). Za kaţdých 90 kalendářních dnů odpracovaných po nároku bez pobírání důchodu po vzniku nároku náleţí 1,5%. Zjistí se, kolik má pojištěnec odpracovaných kalendářních dnů, ty se vydělí 365 a vyjde počet uznaných kalendářních roků, tzv. pojistná doba. Kaţdý celý odpracovaný kalendářní rok (365 dní) se vynásobí 1,5 %.

39

pojistná doba (roky) * 1,5 = % - procentní vyjádření roků do nároku na důchod Pokud je nutné odečíst dobu studia, nejprve se zjistí, na kolik dnů vychází studium Roky studia zkrátíme na 80%, podle zákona č. 155/1995 Sb., od 1.1.2004. Následně se od počtů dnů studia odečte vyšlá redukce a zjistí se doba, která se odečte od pojistné doby a vyjde konečný počet uznaných kalendářních roků pojištění. (365 * 0,80) * roky studia = redukce počtu dnů studia roky studia * 365 = počet dnů studia – redukce dnů studia = neuznaná doba studia pojistná doba – neuznaná doba studia = počet uznaných kalendářních roků počet uznaných kalendářních roků * 1,5 = % (procentní vyjádření roků do nároku na důchod po odpočtu doby studia) Skutečná procentní výměra důchodu se zjistí tak, ţe se všeobecný procentuální základ (VPZ) vynásobí zjištěnou procentní výměrou. Celková výše důchodu se určí jako součet procentní výměry a základní výměry, která je pro rok 2010 rovna 2170 Kč.

40

Výpočet důchodu podle zák. č. 155/1995 Sb., v roce 2010 (dle nařízení vlády č. 339/2009 Sb. – VVZ r. 2008 – 23 280 Kč, PK – 1.0184) tabulka 9 - Výpočet důchodu podle zák. č. 155/1995 Sb., v roce 2010 Rok

Příjem z výděleč. činnosti

Vyloučené doby

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 od r. 1996 zkrácení vyloučené doby na 1994 1995 80% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 celkem

Koeficient

Přepočtené vyměřovací příjmy z výděleč. základ přepočtený koeficientem činnosti

7.9987 7.8348 7.6601 7.4789 7.2149 6.2521 5.1051 4.0756 3.4379 2.9011 2.4502 2.2165 2.0275 1.8734 1.7574 1.6194 1.5090 1.4138 1.3258 1.2605 1.1824 1.1013 1.0184 1.0000 redukce OVZ viz. tabulka 8

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Výpočet důchodu: 1) výpočet VPZ (výpočtového základu) úhrn přepoč. příjmu 1986 aţ 2009 x 30,4167

OVZ (osobní vyměřovací základ)

VPZ

x 30,4167 součet dnů za 24 let – vyloučené dny 8.766 – (VD) = rozhodné období 2) výpočet procentní výměry důchodu procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu, přičemţ za kaţdý rok pojištění získaný do dne vzniku nároku na důchod náleţí 1,5%. Za kaţdých 90 kalendářních dnů odpracovaných bez pobírání důchodu po vzniku nároku náleţí 1,5%. Počet roků do nároku (x 1,5 % za kaţdý rok)

roků

%

po nároku (x 1,5 % za 90 dnů do 30.6.01) (x 1,5 % za 90 dnů od 1.7.01)

dnů

celkem

%

K procentní výměře důchodu náleţí základní výměra Starobní důchod činí celkem 41

+ 2 170 Kč

starobní důchod

2.3.1 Modelový příklad výpočtu dávky starobního důchodu Pojištěnec, muţ, narozený 1. dubna 1945 splnil potřebnou dobu pojištění (věková hranice podle roku narození 61 let + 8 měsíců). Rozhodl se odejít do starobního důchodu k 1.1.2010 - do té doby výdělečná činnost bez podání nároku na starobní důchod. Do důchodu mohl odejít v roce 2006 a to 1.12.2006 (61 let + 8 měsíců) => 31 dnů za prosinec v roce 2006 započteme Po 18. roce věku se 5 kalendářních let soustavným studiem na vysoké škole připravoval na výkon povolání. => krácení doby studia na 80 % 5 * 365 = 1 825 dnů * 0,80 = 1 460 dnů : 365 = 4 roky započteme a 1 rok studia odečteme Prokázaná doba zaměstnání činí celkem 15 946 kalendářních dnů. 15 946 : 365 = 43 započtených let – 1 rok studia = 42 uznaných let 43 * 365 = 15 695 15 946 – 15 695 = 251 nezapočtených dnů výpočet doby po nároku: 2006

31 dnů

2007

365 dnů

2008

365 dnů

2009

365 dnů

celkem

1 126 dnů

1 126 dnů : 90 = 12 dnů 90 * 12 = 1 080 1 126 – 1 080 = 46 dnů 46 + 251 = 297 dnů – nelze započíst a navýšit o 1,5 %

42

Výpočet důchodu podle zák. č. 155/1995 Sb., v roce 2010 (dle nařízení vlády č. 339/2009 Sb. – VVZ r. 2008 – 23 280 Kč, PK – 1.0184) Rok

Příjem z výděleč. činnosti

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 celkem

38 914 37 943 38 746 47 514 48 311 51 030 57 847 61 307 65 485 73 218 90 401 105 314 116 978 124 605 130 111 133 514 142 229 87 564 159 914 98 927 192 007 21 093 217 327 239 181

Vyloučené doby

Koeficient

25

7.9987 7.8348 7.6601 7.4789 7.2149 6.2521 5.1051 4.0756 3.4379 2.9011 2.4502 2.2165 2.0275 1.8734 1.7574 1.6194 1.5090 1.4138 1.3258 1.2605 1.1824 1.1013 1.0184 1.0000

31 26 42 39 11 26 / 21 14 / 11 22 / 18 37 / 30 7/6 171 / 137 22 / 18 169 / 139 11 / 9

559

Přepočtené příjmy z výděleč. činnosti 311 261 297 276 296 798 355 352 348 559 319 045 295 315 249 863 225 131 212 413 221 501 233 428 237 173 233 435 228 657 216 213 214 624 123 798 212 014 124 697 227 029 234 679 221 326 239 181 5 878 768

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Výpočet důchodu: 1) výpočet VPZ (výpočtového základu) úhrn přepoč. příjmu 1986 aţ 2009 x 30,4167

OVZ (osobní vyměřovací základ)

5 878 768 * 30,4167

21 788 Kč

VPZ

13 886 Kč

součet dnů za 24 let – vyloučené dny

8.766 – 559 = 8 207 2) výpočet procentní výměry důchodu Počet roků do nároku po nároku (x 1,5 % za kaţdý rok) (x 1,5 % za 90 dnů do 30.6.01) (x 1,5 % za 90 dnů od 1.7.01)

42

63

roků

%

12 dnů

18

= 81 %

11 248 Kč

%

K procentní výměře důchodu náleţí základní výměra

2 170 Kč

13 418 Kč

Starobní důchod činí celkem Výpočet VPZ: do 10 500 Kč zápočet plně nad 10 500 – 27 000 Kč 30 % nad 27 000 Kč 10 % celkem

celkem

10 500 Kč 3 386 Kč (21 788 – 10 500 = 11 288 * 0,30 = 3 386) 13 886 Kč

43

3 STATISTICKÁ ANALÝZA DŮCHODOVÉ POLITIKY ZA OBDOBÍ 2002 – 2008 Tato kapitola bakalářské práce obsahuje analýzu důchodové politiky se zaměřením na Liberecký kraj v komparaci s Českou republikou. K vypracování analýzy jsou vyuţity údaje ze statistických ročenek České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu za sledované období 2002 – 2008.

3.1 Přehled o počtu příjemců důchodů v Libereckém kraji Na začátek statistické analýzy důchodové politiky v Libereckém kraji uvádím obecný přehled o počtu příjemců jednotlivých druhů důchodů ve sledovaném období. Z grafu 3 – Vývoj počtu příjemců důchodu, je patrný mírně stoupající počet příjemců starobního důchodu31, coţ je dáno obecným trendem stárnutí populace, který má za následek zvyšující se počet lidí odcházejících do starobního a předčasného důchodu, jak je popsáno v kapitole 3.2 Podíl osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel Libereckého kraje s Českou republikou. Zvyšující se počet důchodců se stal jedním z důvodů zavedení důchodové reformy, protoţe na tuto skutečnost nebyl předcházející systém připraven. Vzhledem k tomu, ţe graf obsahuje velké mnoţství dat, jsou údaje vypracovány do tabulky 10, která uvádí index změn počtu příjemců důchodů. Jak potvrzuje jiţ zmíněná tabulka 10, nejmenší nárůst příjemců starobního důchodu byl zaznamenán v roce 2003. Z grafu 3 je na první pohled zjevné, ţe počet osob pobírajících plný invalidní důchod nezaznamenává značné výkyvy, ovšem v roce 2008 došlo v této kategorii k poklesu. Dále je patrné, ţe počet příjemců částečného invalidního důchodu do roku 2005 spíše klesal a naopak od roku 2006 stoupal. Z tabulky 10 také vypozorujeme, ţe počet vdovských a vdoveckých důchodů v Libereckém kraji zůstává po dobu sledovaného období stabilní, k výrazným změnám v jejich počtu nedochází.

31

Jedná se o starobní důchod podle § 29, písm. a, b, § 30, § 31 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dle §26 zák. č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44

57129

55294

54080

52573

58935

14975 9275 23111 3877

15383 8769 23230 3814

10000

15258 8356 23324 3747

20000

15075 8033 23343 3734

30000

14851 7779 23484 3717

40000

14467 7503 23613 3658

50000

14202 7173 23739 3583

počet příjemců

60000

52041

70000

60948

Vývoj počtu příjemců důchodců

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok starobní důchod

invalidní plný důchod

vdovský důchod

vdovecký důchod

invalidní částečný důchod

Graf 3 – Vývoj počtu příjemců důchodů Zdroj: vlastní tvorba

tabulka 10 - Index změn počtu příjemců důchodů v Libereckém kraji důchod/srovnávaná období starobní důchod invalidní plný důchod invalidní částečný důchod vdovský důchod vdovecký důchod

03/02 1,01 1,02 1,05 0,99 1,02

04/03 1,03 1,03 1,04 0,99 1,02

05/04 1,02 1,02 1,03 0,99 1,00

06/05 1,03 1,01 1,04 1,00 1,00

07/06 1,03 1,01 1,05 1,00 1,02

08/07 1,03 0,97 1,06 0,99 1,02


3.2 Podíl osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel Libereckého kraje ve srovnání s Českou republikou V rámci této podkapitoly se zaměřuji na demografické údaje v komparaci s údaji týkajících se osob pobírajících starobní důchod32. Kombinace těchto údajů je jednou z moţností znázornění trendu stárnutí populace, a tím i potvrzení důvodu zavedení reforem v důchodovém systému, který zmiňuji v kapitole 2.1.

32

Jedná se o starobní důchod podle § 29, písm. a, zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45

Graf 4 znázorňuje podíl osob, které pobírají starobní důchod, na počtu obyvatel, a to jednak v rámci Libereckého kraje, tak i České republiky. Je patrné, ţe tento ukazatel ve sledovaném období nabývá hodnot pod úrovní průměru České republiky, avšak jen do roku 2007 a následně jej překračuje. Z grafu lze také vypozorovat rychlejší tempo růstu počtu příjemců starobního důchodu v Libereckém kraji, zatímco vývoj ukazatele v rámci České republiky je stabilnější. Můţeme konstatovat silnější projev obecného trendu stárnutí populace v Libereckém kraji neţ v rámci celé České republiky.

Procento osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel 11,40

11,23

11,20 11,00

%

10,40

11,05

10,85

11,11

11,06

10,96

10,80 10,60

10,99

10,93

11,03

11,09

10,79 10,60

10,49 10,40

10,20 10,00 9,80 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Česká republika

Liberecký kraj

Graf 4 - Procento osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel Zdroj: vlastní tvorba

3.3 Vliv míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu Dále je zajímavé věnovat pozornost vlivu míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu. Ke zkoumání zmíněného vlivu je pouţita metoda jednoduché lineární regrese, která umoţňuje odhalit vztah mezi sledovanými veličinami.

46

Dalo by se předpokládat, ţe mezi mírou nezaměstnanosti a počtem osob odcházejících do předčasného důchodu existuje určitý vztah. Především osoby v předdůchodovém věku, které jsou v období vyšší nezaměstnanosti rizikovou skupinou z hlediska ztráty zaměstnání, vyuţívají moţnosti předčasného odchodu do důchodu. Níţe uvedený graf však znázorňuje opačnou tendenci, a to sice, ţe i při klesající nezaměstnanosti roste počet osob odcházejících do předčasného starobního důchodu. Předpoklad by bylo spíše moţné ověřit v případě poklesu výkonnosti ekonomiky, kdy míra nezaměstnanosti roste, a tím se i nemalou měrou zvýší počet příjemců předčasného starobního důchodu. Vliv míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu v Libereckém kraji

míra registrované nezaměstnanosti (%)

10,00 9,00 8,00 7,00 6,00

R2 = 0,7426

5,00 4,00 4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000 10 000 11 000 12 000

počet příjem ců předčasného starobního důchodu

Graf 5 - Vliv míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu v Libereckém kraji Zdroj: vlastní tvorba

tabulka 11 - Zdrojová data pro grafické vyjádření vlivu míry nezaměstnanosti na počet osob pobírajících předčasný starobní důchod v Libereckém kraji Ukazatel/rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Počet příjemců předčasného starobního důchodu

6 576

6 945

7 713

8 369

9 304

10 323

11 565

Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%)

8,68

9,48

8,22

7,73

7,04

6,05

6,95


47

3.4 Vliv hrubé měsíční mzdy na výši starobního důchodu v Libereckém kraji Dále se zaměřuji na testování hypotézy o vlivu průměrné hrubé mzdy na průměrnou výši starobního důchodu33 v Libereckém kraji, kdy je opět pouţita lineární regresní funkce. Lze se domnívat, ţe mezi zmíněnými ukazateli existuje určitý vztah, neboť na oba působí například změna cenové hladiny, index spotřebitelských cen aj.

Vztah prům ěrné hrubé m zdy a prům ěrné výše starobního důchodu v Libereckém kraji

průměrná výše starobního důchodu

11 000 10 000

R2 = 0,9816

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

20 000

22 000

prům ěrná hrubá m ěsíční m zda

Graf 6 - Vztah průměrné hrubé mzdy a průměrné výše starobního důchodu v Libereckém kraji Zdroj: vlastní tvorba tabulka 12 - Zdrojová data pro grafické vyjádření vztahu průměrné hrubé mzdy a průměrné výše starobního důchodu v Libereckém kraji Ukazatel v Kč/rok Průměrná hrubá měsíční mzda Průměrná výše důchodu

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

14 087

15 117

16 231

17 008

18 150

19 505

21 156

6 851

7 123

7 349

7 841

8 313

8 903

9 825


Platnost hypotézy potvrzuje následující graf 6, ve kterém má index determinace hodnotu 0,9816. Tento index obecně nabývá hodnot < 0; 1 > a platí, ţe čím víc se blíţí jedné, tím je model regrese lepší a prokazuje vliv mezi sledovanými veličinami. Je moţné konstatovat, ţe růst průměrné hrubé měsíční mzdy je zároveň doprovázen růstem průměrné

33

Jedná se o starobní důchod podle § 29, písm. a, zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48

výše starobního důchodu. Naopak v případě poklesu průměrné hrubé měsíční mzdy dojde následně k poklesu průměrné výše starobního důchodu.

3.5 Odhad procenta a počtu osob blížících se věku odchodu do důchodu v Libereckém kraji Jedním z cílů bakalářské práce bylo zjistit procento populace blíţící se odchodu do důchodu v Libereckém kraji. Pro splnění tohoto úkolu vyuţiji data Českého statistického úřadu o struktuře obyvatelstva za období 2006 – 2008. Vycházím z přílohy č. 2 Statistická ročenka struktury obyvatelstva podle pohlaví a věku34, ze které jsem vybrala věkovou kategorii

55 – 59 a 60 – 64. Vzhledem k tomu, ţe v těchto kategoriích mohou jiţ někteří

lidé starobní důchod pobírat, je potřeba brát v potaz, ţe se jedná pouze o odhad. Následující tabulka 13 ukazuje přehled počtu obyvatel ve sledovaných věkových kategoriích za jednotlivé roky. Proto, aby mohlo být zjištěno procento osob blíţících se důchodovému věku, je potřeba poměřit obyvatele ve zmíněných věkových kategoriích ku počtu obyvatel Libereckého kraje. Z tabulky 13 je patrný rostoucí trend v počtu osob sledované skupiny. tabulka 13 - Procento osob blížících se věku odchodu do důchodu Věková kategorie/rok

2006

2007

2008

55 - 59

35 388

34 649

33 796

60 - 64

26 548

29 271

31 012

61 936 430 774 14,38 %

63 920 433 948 14,73 %

64 808 437 325 14,82 %

Celkem Počet obyvatel Libereckého kraje % osob blíţící se věku odchodu do důchodu Zdroj: tvorba vlastní

Dále se budu zabývat odhadem počtu a procenta osob blíţících se důchodovému věku v roce 2009. Ke zjištění odhadu je pouţita jednoduchá lineární regrese, přičemţ jsou vyuţita data o počtu obyvatel v Libereckém kraji za 3. čtvrtletí roku 2009, neboť novější zatím nejsou k dispozici. Z grafu 7 je moţno určit rovnici lineární regresní funkce, pomocí které lze vypočítat počet osob blíţící se důchodovému věku v Libereckém kraji a to dosazením

34

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Obyvatelstvo; 511011-09 Statistická ročenka Libereckého kraje – Obyvatelstvo; 3-1. Základní demografické údaje; 511011090301.xls. 2009 [online]. 2009-12-3 [cit. 2010-2-15]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/511011-09-2009-03>. 49

počtu obyvatel Libereckého kraje za 3. čtvrtletí roku 2009, který činil 438 671 obyvatel, jako nezávislé proměnné x. Viz. následující výpočet: y = 0,4365x – 125910 y = (0,4365 * 438671) – 125910 Počet obyvatel blížících se důchodovému věku = 65 570

počet obyvatel Libereckého kraje ve věkové kategorii 55 - 64

Zjištění lineární regresní funkce pro odhadnutí počtu osob blížících se důchodovém u věku v Libereckém kraji 65500 y = 0,4365x - 125910 65000 R2 = 0,9459 64500 64000 63500 63000 62500 62000 61500 430000 431000 432000 433000 434000 435000 436000 437000 438000 počet obyvatel Libereckého kraje

Graf 7 - Zjištění lineární regresní funkce pro odhadnutí počtu osob blížících se důchodovému věku v Libereckém kraji Zdroj: tvorba vlastní

K určení odhadu procenta osob blíţících se věku odchodu do důchodu v roce 2009 vyuţiji obdobného postupu jako v tabulce 13. Při počtu obyvatel 438 671 za 3. čtvrtletí roku 2009 je výsledkem hodnota 14,95 %. Ještě jednou bych ráda zdůraznila, ţe se jedná pouze o odhad při vyuţití statistické metody - lineární regrese.

50

3.6 Shrnutí analýzy a návrhy řešení situace Na základě dat ze statistických ročenek České správy sociálního zabezpečení a údajů Českého statistického úřadu jsem dospěla k těmto zjištěním: Z přehledu o počtu příjemců důchodů v Libereckém kraji jednoznačně vyplynulo, ţe dochází ke stálému růstu počtu těchto osob, i kdyţ u některých druhů důchodů byly zaznamenány nepatrné výkyvy. Neustálý nárůst počtu příjemců důchodů je způsoben v Libereckém kraji vysokým zastoupením osob ve věkové skupině 60 let a více. Při zjišťování podílu osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel Libereckého kraje ve srovnání s Českou republikou je patrné, ţe za sledované období 2002 – 2008 došlo v Libereckém kraji ke značnému růstu osob pobírajících starobní důchod, neţ tomu je v rámci celé České republiky. Procento zmíněné skupiny osob v České republice je oproti Libereckému kraji spíše stabilní a je důleţité podotknout, ţe v roce 2008 procento osob pobírající starobní důchod v Libereckém kraji předčilo průměr České republiky. Můţeme usoudit, ţe obyvatelstvo Libereckého kraje má větší zastoupení osob v důchodovém věku. U sledování vlivu míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu jsem vycházela z domněnky, ţe existuje značná provázanost zmíněných veličin. Na základě pouţití lineární regrese však tato domněnka byla vyvrácena. Lze předpokládat, ţe do určité míry nezaměstnanost ovlivňuje počet osob odcházejících do předčasného důchodu, ale můţe se projevit především v období recese ekonomiky státu. Bylo by zajímavé sledovat tento vliv v budoucnu, např. v období let 2009 – 2013, kdy by zde bylo zahrnuto období hospodářské krize. Lineární regrese byla také uplatněna při zjišťování vlivu hrubé měsíční mzdy na výši starobního důchodu. Vyplynulo, ţe mezi těmito veličinami vztah existuje, a to takový, ţe růst hrubé měsíční mzdy představuje zároveň i růst výše starobního důchodu a naopak. Na výši hrubé měsíční mzdy má vliv inflace, tak jako na výši starobního důchodu. Starobní důchody se valorizují a to kaţdý rok v lednu na základě nařízení vlády,

51

pokud jsou splněna pravidla pro zvyšování důchodů viz. kapitola 2.2.4 Valorizace důchodů. Pro splnění jednoho z cílů bakalářské práce jsem do kapitoly zahrnula rovněţ odhad procenta a počtu osob blíţících se věku odchodu do důchodu v Libereckém kraji. K zjištění uvedeného odhadu jsem pouţila údaje z Českého statistického úřadu. Sledovaným vzorkem se staly dvě věkové kategorie (55 – 59, 60 – 64). Je důleţité zmínit, ţe věková hranice odchodu do důchodu u muţů a ţen je odlišná. Ze zjištěného odhadu procenta osob blíţících se důchodovému věku za období roku 2006 – 2008 je patrný jejich značný nárůst tak, jak tomu odpovídá i graf 3 – Vývoj počtu příjemců důchodů. Následně jsem pomocí lineární regrese vypočítala odhad procenta a počtu osob blížících se věku odchodu do důchodu pro rok 2009, který činí 14,95 %, 65 570 osob. Tento odhad je pouze orientační, protoţe byla pouţita jednoduchá statistická metoda a údaje týkající se počtu obyvatel v Libereckém kraji za 3. čtvrtletí roku 2009.

Hlavním důvodem změny důchodového systému byl způsob průběţného financování důchodů a nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo financuje ze svých mezd důchody současných důchodců, ale na základě demografických prognóz bude osob v důchodovém věku přibývat, a tím pádem nebude dostatek prostředků na financování důchodů. Tento trend stárnutí populace je moţné vyčíst z grafů, které uvádím v předchozích podkapitolách. Obecně můţeme říci, ţe zmíněný trend je charakterizován rostoucím podílem osob ve vyšší věkové kategorii v závislosti na prodluţující se střední délce ţivota a nízké porodnosti. Jak řešit problém stárnutí populace? Z řady navrhovaných příkladů jsem vybrala ty, které doporučuje Evropská unie35 pro své členské státy. Jednotlivé příklady jsou rozvrţeny do 5 oblastí: 1. Obnova obyvatelstva – zvýšení míry porodnosti. 35

EUROPA.; Katharina von Schnurbein: Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření. [online]. 2006 [cit. 2010-1-28]. Dostupný z WWW: 52

2. Více kvalitních pracovních míst pro starší pracovníky – je důleţité v důchodových reformách odstranit překáţky práce v důchodovém věku a posílit nabídky. 3. Vyšší produktivita a konkurenceschopnost – jedná se zejména o investice do výzkumu a vývoje, které následně zabezpečí budoucí růst produktivity a konkurenceschopnosti. 4. Udržitelnost veřejných financí – představuje zavedení důchodové reformy s ohledem na vývoj vyšší průměrné délky ţivota. Pomocí reforem by mělo být dosaţeno: poskytování přiměřeného příjmu v důchodu, zajištění finanční udrţitelnosti a přizpůsobení systému změnám na trhu práce. 5. Migrace a integrace – tato strategická oblast podporuje rozvoj společné legální přistěhovalecké politiky, která je zaloţena na potřebách trhu práce. Výše uvedené body představují nejdůleţitější strategické oblasti, ve kterých je potřeba legislativní úprava proto, aby byla společnost připravena na stále vzrůstající trend stárnutí populace. Evropská unie v bodě č. 1 doporučuje zvýšit míru porodnosti. Můţeme si poloţit otázku, zda je reálné, aby opatření vlády zvýšilo reprodukci obyvatelstva? Evropská unie stanoví pojem „úhrnné plodnosti36“, která představuje průměrný počet dětí, které by se ţivé narodily jedné ţeně během jejího ţivota, pokud by tato ţena proţila svůj reprodukční věk v souladu s mírou plodnosti podle věku v daném roce. Domnívám se, ţe vliv 21. století je velký. Představuje zcela jiné uspořádání hodnot člověka. Co je pro mnoho obyvatel v současné době důleţité a povaţují za prioritu jsou: kariéra, byt, peníze, dovolená a dítě se nachází aţ na dalších stupních ţebříčku hodnot. Oblast obnovy obyvatelstva zvýšením míry porodnosti je spíše nejistá. Některé z uvedených bodů můţeme najít i v důchodové reformě České republiky, která se začala tvořit v roce 2006. Jak jsem jiţ několikrát zmínila, od 1. ledna 2010 nastala účinnost několika novel v důchodovém pojištění v návaznosti na zahájenou důchodovou reformu. Došlo k zásadním změnám v oblasti: doby pojištění a náhradní doby pojištění,

36

EUROPA.; Katharina von Schnurbein: Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření. [online]. 2006 [cit. 2010-1-28]. Dostupný z WWW: . 53

podmínky nároku na důchod a výše důchodu, výplaty starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti. Nové právní předpisy se dotknou aţ důchodových nároků vzniklých v budoucnu. To znamená, ţe dosud získané nároky z důchodového pojištění zůstanou zachovány. I kdyţ dochází k výše uvedeným změnám, pouze z části to řeší situaci zabezpečení budoucích důchodů. Neexistuje ţádný fond nebo rezervy na výplatu důchodů. Současný systém funguje na principu „co se vybere na pojistném, to se vyplatí na důchodech“. Nelze neúměrně zvyšovat věk odchodu do důchodu jen z toho důvodu, aby byly finance na výplatu budoucích důchodů. Je nutné zavést další systém financování. Existuje totiţ hrozba, ţe státní důchody nebude moţné financovat v současné výši. Důvodem jsou výhledy ve věkové struktuře obyvatel. Řešením jsou důchodové fondy. V důchodové reformě je toto řešení zaneseno do III. etapy, zavedením tzv. opt-out. Jedná se o systém, který by měl umoţnit klientům převod části prostředků ze státního systému do komerční sféry, více kapitola 2.2.3 – III. etapa důchodové reformy. Je ovšem důleţité podotknout problém, který se váţe k tomuto systému. Inflace znehodnocuje vklady ve fondech. Peněţní prostředky by měly být vloţeny ve fondech dlouhodobě, aţ do doby odchodu do důchodu. Za toto období můţe dojít k inflačnímu znehodnocení úspor. Co je však výhodné? Lze říci, ţe při zhoršení demografického vývoje obyvatelstva bude moţné zachovat současné poměry důchodu a průměrné mzdy. Ve vtahu k návrhu budou hrát důleţitou roli i penzijní plány nových fondů. Východiska ze špatné situace důchodového systému jsou: postupné prodluţování věku odchodu do důchodu, sniţování důchodu nebo zvýšení zdanění. Zmíněná opatření však znamenají pouze resuscitaci důchodového systému. Pokud se tyto postupy budou zavádět opakovaně, jejich parametry budou jiţ natolik vysoké, ţe celé populaci začnou vadit. Problém celého důchodového systému se skrývá v jeho základech a způsobu financování. Většina obyvatel si v současné době uvědomuje nejistotu svých důchodů. Projevuje se to zejména zvýšením počtu účastníků penzijního připojištění, i kdyţ jde o dobrovolný systém. Je důleţité, aby lidé spořili víc a vláda by měla tuto činnost podpořit. Přínosem důchodové reformy podle mého názoru je postupné prodluţování potřebné doby pojištění na 35 let, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce. Naopak novela, která není příliš příznivá, je zrušení doby studia jako vyloučené doby. Úsilí, 54

finance a čas, který studenti vloţí do svého vzdělání, se nikde nezapočte. Pro další důchodové reformy bych doporučila zvýšit podporu II. pilíře důchodového systému, tj. dobrovolného pojištění, a to zejména penzijního připojištění. Zaměřit se na účelné způsoby financování důchodové politiky. Nadále ponechat moţnost předčasného odchodu do důchodu, a to z důvodu rostoucí nezaměstnanosti.

55

ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou sociálního systému se zaměřením na důchodovou politiku a jejími změnami. Práci jsem uspořádala do tří základních částí. Obecná část práce je obsaţena v první kapitole, kde jsem se pomocí průzkumu literárních a odborných pramenů nejdříve věnovala sociálnímu systému a jeho rozdělení v České republice. Značná pozornost je věnována důchodovému pojištění a to především jeho dvěma pilířům – I. pilíři důchodovému pojištění a II. pilíři penzijnímu připojištění. Praktickou část jsem rozdělila do dvou hlavních kapitol. V první kapitole byl představen důchodový systém v České republice z hlediska stručné historie a současnosti. V jednotlivých podkapitolách se zaměřuji na zavedení důchodové reformy od sestavení harmonogramu v roce 2007, který obsahoval tři etapy této reformy. Poukazuji na hlavní teze všech etap, jaké změny byly vládou navrţeny a jaké vyšly v platnost. Součástí kapitoly jsou jednotlivé novely zákonů navrţené v průběhu důchodové reformy. Zaměřila jsem se na významné změny, k nimţ došlo v oblasti důchodového pojištění od 1. ledna 2010 a to zejména v oblastech: úpravy důchodového věku, potřebné doby pojištění či koncepce invalidity. Zakomponovala jsem do ní popis výpočtu důchodové dávky především proto, ţe změnami účinnými od 1. ledna 2010 se mění základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše. Pro ukázku jsem zahrnula i modelový výpočet důchodu. V druhé kapitole praktické části jsem se zaměřila na statistickou analýzu důchodového systému v Libereckém kraji v komparaci s Českou republikou za sledované období od roku 2002 aţ do roku 2008. Jednotlivé podkapitoly obsahují vztahy mezi veličinami, které vţdy souvisí s důchodovou politikou. Z přehledu o počtu příjemců jednotlivých důchodů v Libereckém kraji vyšel vzrůstající trend počtu osob pobírajících starobní důchod. Dále jsem se zaměřila na zjištění podílu osob pobírajících starobní důchod na počtu obyvatel Libereckého kraje ve srovnání s Českou republikou, z čehoţ vyplynulo, ţe tento ukazatel nabyl hodnot nad úroveň hodnot České republiky. Pomocí jednoduché lineární regrese jsem zkoumala dva vlivy. Prvním byl vliv míry nezaměstnanosti na počet osob odcházejících do předčasného důchodu. Byl zmíněnou metodou vyvrácen. Avšak potvrdil se druhý vliv, a to vliv hrubé měsíční mzdy na výši 56

starobního důchodu, který jsem uplatnila na údajích Libereckého kraje. Výsledkem se tedy stal fakt, ţe pokud se zvyšuje hrubý měsíční příjem obyvatelstva, dochází současně i k růstu výše starobního důchodu a naopak. V analytické části jsem se také zabývala cílem bakalářské práce, tj. odhadem počtu osob blíţících se odchodu do důchodu v Libereckém kraji, za opětovného pouţití lineární regrese. Odhad je pouze orientační a to z důvodů, ţe jsem vyuţila jednoduchou statistickou metodu lineární regrese a údaje o počtu obyvatel v Libereckém kraji pouze za 3. čtvrtletí roku 2009. Na závěr práce jsem shrnula výsledky statistické analýzy důchodového systému v České republice za období 2002 – 2008. Navázala jsem na předchozí kapitolu týkající se důchodové reformy a vyvodila závěry.

Cíl bakalářské práce jsem splnila. V první kapitole práce jsem obecně postihla podstatu sociální systému v České republice. V rámci druhé kapitoly jsem se zaměřila na důchodové reformy v letech 2007-2009. Na základě dat České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu jsem provedla analýzu důchodové politiky a zjistila procento populace blížící se věku odchodu do důchodu v Libereckém kraji. Dále jsem identifikovala přednosti a nedostatky důchodové reformy a vyvodila závěry.

57

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje [1]

BŘESKÁ, Naděţda.; BURDOVÁ, Eva.; VRÁNOVÁ, Lucie.; Státní sociální podpora: s komentářem a příklady: k 1.5.2007. 11. aktual. a dopl. vyd. 2007. Olomouc : ANAG, 207 s. ISBN 978-80-7263-402-6.

[2]

Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2008. 1. vyd. 2008. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 32 s. ISBN 978-80-87039-07-6.

[3]

FRYJAUFOVÁ, Eva. Mateřská a rodičovská dovolená v otázkách a odpovědích: (nejen pro maminky). 1. vyd. 2008. Brno : Computer Press, 111 s. ISBN 978-80251-1454-4.

[4]

KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. 2007. Praha: ASPI, a. s., 503 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

[5]

KUBANOVÁ, Jana. Statistické metody pro ekonomickou a technickou praxi. 2. vydání; vyd. 2004. Bratislava : STATIS, 249 s. ISBN 80-85689-37-9.

[6]

PŘIB, Jan. Průvodce sociálními dávkami 2008. 2008. Praha : BMSS-Start. 135 s. ISSN 1214-0813.

[7]

TOMEŠ, Igor a kolektiv. Sociální správa. 1. vyd. 2002. Praha : Portál. 303 s. ISBN 80-7178-560-1.

[8]

VOŘÍŠEK, Vladimír. Starobní důchod 2004. 2004. Praha : Linde, 311 s. ISBN 807201-481-1.

Zákony [1]

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

[2]

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

[3]

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

[4]

Zákon č. 42/1992 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

[5]

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve zení pozdějších předpisů

[6]

Zákon č. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

[7]

Zákon č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

[8]

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 58

[9]

Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

Elektronické zdroje [1]

Česká správa sociálního zabezpečení.; Pojistné na sociálním pojištění. [online]. [cit. 2009-5-2]. Dostupný z WWW: .

[2]

Česká správa sociálního zabezpečení.; Statistické ročenky. [online]. [cit. 2010-1-2]. Dostupný z WWW: .

[3]

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Důchody; lbk_důchody.xls. 2008 [online]. 2010-1-12 [cit. 2010-1-14]. Dostupný z WWW: .

[4]

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Nezaměstnanost; lbk_3_nezam.xls. 2010 [online]. 2010-2-10 [cit. 2010-2-13]. Dostupný z WWW: .

[5]

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Obyvatelstvo; lbk_1_obyvatelstvo.xls. 2009 [online]. 2009-11-25 [cit. 2010-1-5]. Dostupný z WWW: .

[6]

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Obyvatelstvo; 511011-09 Statistická ročenka Libereckého kraje – Obyvatelstvo; 3-1. Základní demografické údaje; 511011090301.xls. 2009 [online]. 2009-12-3 [cit. 2010-2-15]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/511011-09-2009-03>.

[7]

Český statistický úřad.; Liberecký kraj – Příjmy a ţivotní podmínky domácností; lbk_1_prijmy_a_zivotni_podminky..xls. 2008 [online]. 2009-11-6 [cit. 2010-1-5]. Dostupný z WWW: .

[8]

EUROPA.; Katharina von Schnurbein: Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření. [online]. 2006 [cit. 2010-1-28]. Dostupný z WWW: .

[9]

Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodové pojištění. [online]. 2009 [cit. 2009-4-22]. Dostupný z WWW: .

[10] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodová reforma. Prezentace. Navrhovaná reformní opatření důchodový systém, Petr Nečas. [online]. 2007 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4320>. [11] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Dva roky sociálních reforem 2007–2008. Petr Nečas. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: . 59

[12] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodové pojištění. Starobní důchody [online]. 2010 [cit. 2010-1-19]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/618>. [13] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Pomoc v hmotné nouzi. [online]. 2009 [cit. 2009-4-22]. Dostupný z WWW: . [14] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Tiskové zprávy MPSV. Rok 2009. [online]. 2009 [cit. 2009-11-1]. Dostupný z WWW: . [15] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Prezentace. Důchodová reforma, Petr Nečas. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: . [16] Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online]. 2008 [cit. 2009-9-25]. Dostupný z WWW: .

60

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKA 1 -

PŘEHLED ZMĚN NAŘÍZENÍ VLÁDY 2006 - 2008 VE VÝMĚRÁCH PŘIZNANÝCH DŮCHODŮ..............29

TABULKA 2 -

ZMĚNY 2006 - 2008 V SAZBÁCH PRO VÝPOČET DŮCHODU ..........................................................30

TABULKA 3 -

DŮCHODOVÝ VĚK POJIŠTĚNCŮ NAROZENÝCH PŘED ROKEM 1936 ...............................................31

TABULKA 4 -

DŮCHODOVÝ VĚK POJIŠTĚNCŮ NAROZENÝCH PO ROCE 1968 ......................................................32

TABULKA 5 -

POTŘEBNÁ DOBA POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................32

TABULKA 6 -

PODMÍNKY NÁROKU NA POMĚRNÝ STAROBNÍ DŮCHOD ...............................................................34

TABULKA 7 -

PŘEHLED STUPŇŮ INVALIDITY ....................................................................................................36

TABULKA 8 -

PŘEHLED PRO VÝPOČET VŠEOBECNÉHO PROCENTUÁLNÍHO ZÁKLADU ........................................39

TABULKA 9 -

VÝPOČET DŮCHODU PODLE ZÁK. Č. 155/1995 SB., V ROCE 2010 ................................................41

TABULKA 10 - INDEX ZMĚN POČTU PŘÍJEMCŮ DŮCHODŮ V

LIBERECKÉM KRAJI ................................................45

TABULKA 11 - ZDROJOVÁ DATA PRO GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ VLIVU MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI NA POČET OSOB POBÍRAJÍCÍCH PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD V LIBERECKÉM KRAJI.........................................47 TABULKA 12 - ZDROJOVÁ DATA PRO GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ VZTAHU PRŮMĚRNÉ HRUBÉ MZDY A PRŮMĚRNÉ VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU V

LIBERECKÉM KRAJI ..................................................................48

TABULKA 13 - PROCENTO OSOB BLÍŢÍCÍCH SE VĚKU ODCHODU DO DŮCHODU ...................................................49

GRAF 1 - POČET PŘÍJEMCŮ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DŮCHODU ZA ROK 2008 V ČR ............................................16 GRAF 2 - POČET PŘÍJEMCŮ POBÍRAJÍCÍCH PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD .......................................................23 GRAF 3 - VÝVOJ POČTU PŘÍJEMCŮ DŮCHODŮ ....................................................................................................45 GRAF 4 - PROCENTO OSOB POBÍRAJÍCÍCH STAROBNÍ DŮCHOD NA POČTU OBYVATEL .........................................46 GRAF 5 - VLIV MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI NA POČET OSOB ODCHÁZEJÍCÍCH DO PŘEDČASNÉHO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI .............................................................................................................................47 GRAF 6 - VZTAH PRŮMĚRNÉ HRUBÉ MZDY A PRŮMĚRNÉ VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI .48 GRAF 7 - ZJIŠTĚNÍ LINEÁRNÍ REGRESNÍ FUNKCE PRO ODHADNUTÍ POČTU OSOB BLÍŢÍCÍCH SE DŮCHODOVÉMU VĚKU V LIBERECKÉM KRAJI

................................................................................................................50

61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 aţ 1968 Příloha č. 2 - Statistická ročenka sloţení obyvatelstva podle pohlaví a věku

62

Příloha č.1 Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 Rok narození

1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968

Důchodový věk činí u ţen s počtem vychovaných dětí muţů 0 1 60r+2m 57r 56r 55r 60r+4m 57r 56r 55r 60r+6m 57r 56r 55r 60r+8m 57r+4m 56r 55r 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 61r 58r 56r+8m 55r+4m 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 62r 60r 58r+8m 57r+4m 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 63r 62r 60r+8m 59r+4m 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 63r+6m 63r 61r+8m 60r+4m 63r+8m 63r+4m 62r 60r+8m 63r+10m 63r+8m 62r+4m 61r 64r 64r 62r+8m 61r+4m 64r+2m 64r+2m 63r 61r+8m 64r+4m 64r+4m 63r+4m 62r 64r+6m 64r+6m 63r+8m 62r+4m 64r+8m 64r+8m 64r 62r+8m 64r+10m 64r+10m 64r+4m 63r 65r 65r 64r+8m 63r+4m 65r 65r 65r 63r+8m 65r 65r 65r 64r 65r 65r 65r 64r

2

3 54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r 62r 62r

4 5 a více 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m

Příloha č. 2 Statistická ročenka složení obyvatelstva podle pohlaví a věku Český statistický úřad – Liberecký kraj 2006

2007

2008

Celkem v tom ve věku: 0 1-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více Průměrný věk Index stáří (65+/0 - 14)

430 774

433 948

437 325

4 457 16 777 20 005 23 368 28 213 28 992 34 463 38 729 29 819 28 721 25 985 31 814 35 388 26 548 17 569 14 039 12 394 9 117 3 259 904 213 39,7 89,0

5 036 17 159 20 246 22 048 27 990 29 272 33 418 39 564 31 419 29 078 25 414 30 584 34 649 29 271 18 631 13 736 12 388 9 127 3 933 756 229 39,8 91,2 Muţi

5 231 18 124 20 341 20 825 27 684 29 673 32 184 39 584 33 688 29 014 25 985 29 482 33 796 31 012 20 207 13 687 12 345 9 029 4 509 681 244 40,0 94,1

Celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 64 65 a více Průměrný věk Index stáří (65+/0 - 14)

210 179

212 030

214 020

33 169 154 637 22 373 38,1 67,5

33 061 155 965 23 004 38,3 69,6 Ţeny

33 006 157 083 23 931 38,5 72,5

Celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 64 65 a více Průměrný věk Index stáří (65+/0 - 14)

220 595

221 918

223 305

31 438 154 035 35 122 41,1 111,7

31 428 154 694 35 796 41,3 113,9

31 515 155 019 36 771 41,4 116,7

1995 Sb

Recommend Documents