Státní sociální podpora V oblasti dávek SSP nelze ani tak hovořit o zneužívání jako spíš o maximálním využití zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o SSP). Nejčastěji „zneužívanou“ dávkou do nedávné minulosti byl především sociální příplatek, který zvýhodňoval osamělé rodiče navýšením částky životního minima osoby. Osamělý rodič je dle zákona o SSP definován jako svobodný, rozvedený, ovdovělý rodič, který společně hospodaří pouze se svými dětmi. V případě, že se nejedná o osamělého rodiče, zákon o SSP zároveň umožňuje jednomu z rodičů vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob druhého rodiče, pokud společně nehospodaří po dobu alespoň 3 kalendářních měsíců. Zákon o SSP však neumožňuje pracovníkům orgánů SSP provést účinnou kontrolu tohoto stavu, jelikož nemají oprávnění provádět sociální šetření a zkoumat další poměry v rodině, kterými by bylo možné tvrzení, že jde o osamělého rodiče, jakkoli vyvrátit, což se ve zvýšené míře projevovalo právě u sociálního příplatku. Nebylo-li možné zamezit této praxi v rámci zákona o SSP, byla alespoň vyžadována povinnost doložit potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče, popř. finančního úřadu, o tom, že neuplatňuje slevu na dani na dítě. Od 1. 1. 2011 byly podmínky nároku na sociální příplatek zpřísněny tak, že na něj nyní vznikne nárok pouze v případě, pečuje-li rodič o dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, či alespoň jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený. V současné době je projednávána novela zákona o SSP, která by měla, budeli řádně schválena, nabýt účinnosti od 1. 1. 2012. V této novele dochází k úplnému zrušení sociálního příplatku a problematika zdravotně postižených osob bude řešena prostřednictvím příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením. S přijetím novely zákona o SSP od 1. 1. 2011 došlo k zařazení porodného mezi dávky příjmově testované a v případě „osamělosti“ lze pozorovat stejné tendence jako u sociálního příplatku do konce roku 2010. Obecně však platí, že podmínky u všech dávek SSP byly postupně velice zpřísněny a možnosti pro obcházení zákona citelně zúženy, přesto dochází k neoprávněnému využívání těchto dávek, a to nejčastěji z důvodu neznalosti zákona nebo neuvedení změn v rozhodných skutečnostech ve stanovené lhůtě
do 8 dnů apod. Takto vzniklé přeplatky jsou řešeny ve správním řízení a v mezích zákona o SSP, nelze však paušálně uvést, že se jedná o zneužívání dávek SSP. Z podkladů krajských poboček Úřadu práce ČR vyplývá, že za rok 2010 byla největší část přeplatků vyčíslena na rodičovském příspěvku a příspěvku na bydlení. To plně koresponduje s tím, že tyto dvě dávky bere nejvíce příjemců dávek státní sociální podpory a zároveň výše těchto dávek patří k nejvyšším. Přeplatky na rodičovském příspěvku často vznikají proto, že matka nenahlásí včas, že čeká nebo že porodila další dítě, resp. že nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Narození dítěte přijde nahlásit až při potřebě dalších dávek. Tyto situace by měla omezit právní úprava navrhovaná od 1. 1. 2012, kdy by se neoprávněné čerpání rodičovského příspěvku na starší dítě mohlo vypořádat v nároku nejmladšího dítěte, aniž by byl vyčíslován přeplatek na dávce. U příspěvku na bydlení může také nastat problém s ověřením předložených skutečností. Tato dávka se váže na trvalý pobyt žadatele a společně se žadatelem jsou posuzovány všechny osoby trvale přihlášené v témže bytě. V praxi opět nastává problém hlášení změn v počtu osob trvale hlášených v bytě v zákonně dané lhůtě a kontrola úplnosti těchto údajů. Při „zneužití“ příspěvku na bydlení na jiný účel, než je úhrada nákladů spojených s bydlením je možné, aby Úřad práce stanovil zvláštního příjemce této dávky, kterému je dávka přímo poukazována a který ručí za to, že dávka bude použita pro účely stanovené zákonem. Dávky pomoci v hmotné nouzi U dávek pomoci v hmotné nouzi je problémem skutečnost, že dávky občas nejsou využívány k účelu, na který jsou poskytovány a neslouží tak pouze k úhradě nezbytných základních potřeb (potraviny, hygienické potřeby, oblečení) a úhradě nákladů spojených s bydlením, ale občané z nich pořizují např. i alkohol a cigarety nebo získané finanční prostředky utrácejí v hernách apod. V případě, kdy sociální pracovníci mají podezření na takovéto zneužívání dávek, mohou příspěvek na živobytí poskytovat (kromě peněžní) také ve formě věcné (poukázky), kdy za poukázky pak již alkohol či cigarety nakoupit nelze, nebo jej poskytovat po částech – tedy ne jedenkrát za měsíc, ale týdně nebo denně. Doplatek na bydlení pak může být v těchto případech použit (i bez souhlasu příjemce) k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením (v praxi je poukázán přímo pronajímateli nebo poskytovateli ubytovacích služeb). U dávek mimořádné okamžité pomoci je v praxi
obtížné uhlídat, zda osoba prostředky skutečně využila k účelu, na který byla dávka poskytnuta. Pokud se však orgán pomoci v hmotné nouzi dozví, že dávka nebyla využita „účelově správně“, může postupovat obdobně a v případě opakované potřeby poskytnout dávku pouze ve věcné formě nebo ji v budoucnu opakovaně neposkytnout. Dávky hmotné nouze se vyplácejí v hotovosti, poštovní poukázkou, převodem na účet žadatele, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží nebo poukázky na přímý odběr zboží. Od 1. 1. 2012 bude další možností výplaty dávek jejich poskytnutí prostřednictvím elektronického platebního prostředku (karty sociálních systémů). Tento prostředek zpřísní kontrolu využívání dávek, a to tím, že budou monitorovány platby z těchto sociálních karet a počítačový program odhalí platby za „nepovolené“ zboží (alkohol, cigarety). Podle porovnání elektronických účtenek a záznamů z platebních karet bude pak možno identifikovat vlastníka karty a pracovat na nápravě. U dávek pomoci v hmotné nouzi však obecně platí, že vyčíslený přeplatek na tyto dávky získá úřad zpět jen velice obtížně vzhledem k tomu, že přeplatek není z čeho strhávat, neboť je nutné při výplatě ostatních dávek osobě zachovat tzv. nezabavitelné minimum. Dávky sociální péče pro osoby zdravotně postižené V oblasti dávek pro osoby zdravotně postižené nelze obecně hovořit o zneužívání dávek jako spíše o maximálním využití zákona. Nejčastěji se v tomto ohledu hovoří o příspěvku na provoz motorového vozidla, kdy roční dávka může být přiznána blízkému příbuznému zdravotně postižené osoby a přitom příjemci dávky nevzniká povinnost deklarovat jak často, ani kam zdravotně postiženého příbuzného dopravuje. V případě, že je zjištěno neoprávněné přiznání, nebo nevyužití příspěvku k účelu, pro který byl určen, je po žadateli vymáháno vrácení poměrné části příspěvku. V rámci nového zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením bude proto příspěvek na mobilitu poskytován přímo osobám zdravotně postiženým a dávka bude přizvávána nikoliv jako roční, ale měsíčně se opakující, s tím, že příjemci dávky budou mít povinnost uvádět účel a četnost dopravy.
Příspěvek na péči Příspěvek na péči se poskytuje osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby. Závislost na pomoci jiné fyzické osoby je hodnocena ve čtyřech stupních podle rozsahu pomoci. Osoby pobírající příspěvek na péči jej využívají na zajištění potřebné pomoci, tuto pomoc si objednávají od osob blízkých či jiných nebo registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Podle praktických zkušeností docházelo k nevyužívání příspěvku na péči podle záměru zákonodárce převážně ve stupni závislosti I., neboť jej příjemci chápali spíše jako částku na přilepšení do domácnosti než jako dávku, kterou se hradí potřebná pomoc. Tuto nedobrou praxi napravila novela zákona, která snížila příspěvek v I. stupni u osob starších 18ti let. Nová částka vychází ze zjištění, že tyto osoby v převážné většině využívají pomoc od terénních poskytovatelů sociálních služeb, jako je pečovatelská služba či osobní asistence (s úhradou v rozmezí 400 600,- Kč) Tomu odpovídá i současná výše dávky ve výši 800 Kč. Z praxe dále vyplynulo, že nejefektivněji je příspěvek využíván u stupňů závislosti III. a IV. Využívání příspěvku kontrolují pracovníci institucí, které dávku vyplácí v současné době jsou to pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, nově tedy po 1. 1. 2012 budou kontroly využívání příspěvku na péči provádět pracovníci Úřadu práce. V případě zjištění nedostatků mají tito pracovníci několik zákonných možností k nápravě: od určení zvláštního příjemce příspěvku přes zastavení výplaty po dobu než je zjednána náprava a v neposlední řadě je možné příspěvek na péči i odejmout. Pro efektivnější využívání příspěvku na péči se od 1. 1. 2012 nově mimo jiné navrhuje např. upřesnění účelu příspěvku na péče (které bude uvedeno individuálně pro každého příjemce v rozhodnutí o dávce) a v zavedení „asistenta sociální péče“, které zamezí poskytování sociálních služeb bez registrace.
Zaměstnanost Ke „zneužívání“ dávek v praxi dochází u podpor v nezaměstnanosti, a to „prací na černo“ během pobírání podpory v nezaměstnanosti. Tento přístup je pro
nezaměstnaným velkým lákadlem, protože příjem z této práce není daněn, neodvádí se z něho zdravotní a sociální pojištění, je to „výhodné“ jak pro nezaměstnaného, pobírajícího podporu v nezaměstnanosti, tak pro „zaměstnavatele“. Práce „na černo“ je také velmi oblíbená u osob, které jsou velmi zadlužené. V této situaci jim zbývá více „nepřiznaných“ finančních prostředků na úkor jejich věřitelů. Pokud je občan, který je evidovaný jako uchazeč o zaměstnání, kontrolou přistižen při výkonu nelegální práce je sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR. V případě pobírání podpory v nezaměstnanosti se často následně zahajuje správní řízení ve věci vrácení přeplatku na podpoře v nezaměstnanosti, pokud byl občan z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen z evidence zpětně. Od
začátku
tohoto
roku
došlo
i
k
omezení
nároku
na
podporu
v nezaměstnanosti v případech, kdy pracovní poměr skončil žadatel o podporu sám nebo dohodou bez vážných důvodů a dále došlo k odložení výplaty podpory v nezaměstnanosti v době, za které náleží odstupné. V oblasti zaměstnanosti se chystá zpřísnění podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání budou nově i tyto případy: -
pokud zaměstnanec bez vážného důvodu sám nebo na základě dohody ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované Úřadem práce ČR
-
pokud
zaměstnavatel
ukončí
se
zaměstnancem
vhodné
zaměstnání
zprostředkované Úřadem práce ČR z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Lékařská posudková služba Z posudkově medicínského hlediska lze uvést, že prostor pro případné zneužívání klienty je minimalizován. Při posuzování zdravotního stavu a jeho důsledků ve věcech sociálního zabezpečení a zaměstnanosti vychází posudkový orgán (lékař OSSZ, PK MPSV) z nálezů ošetřujících lékařů, z výsledku funkčních vyšetření, popř. z výsledku vlastního vyšetření klienta posuzujícím lékařem. V případě posuzování stupně závislosti je předepsaným pokladem pro posouzení i výsledek sociálního šetření a při posuzování invalidity údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech, znalostech a předchozích výdělečných činnostech. Posuzování
zdravotního stavu a jeho důsledků pro jednotlivé systémy sociálního zabezpečení je věcně a právně regulováno příslušnými právními předpisy. OSSZ provede zjišťovací prohlídku a posouzení zdravotního stavu a jeho důsledků na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán. OSSZ provádějí v souladu se svými kompetencemi i kontrolní lékařské prohlídky, a to v termínu určeném při předchozím posouzení OSSZ, nebo pokud se zjistí posudkově významné skutečnosti. Uvedeným mechanismem jsou kontrolovány případy, kde existuje předpoklad zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu, případy s nejasným vývojem zdravotního stavu nebo případy, u nichž dochází ke změně některých rozhodných skutečností. Kontrolní lékařské prohlídky se provádějí také z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na jehož žádost provedla OSSZ prohlídku zjišťovací. Uvedeným mechanismem jsou kontrolovány ty případy, kdy jsou pochybnosti o důvodnosti dalšího poskytování dávky podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jeho důsledky. Pokud jsou při kontrolní lékařské prohlídce zjištěny změny zdravotního stavu a dalších rozhodných skutečností (které musí být zkoumány a posouzeny), jsou učiněny nové posudkové závěry jako podklad pro příslušný správní orgán a jeho rozhodovací činnost. Důchody Jedním z hlavních principů zákona o důchodovém pojištění je, že pro nárok na důchod musí být vždy splněna základní podmínka, a to podmínka získání potřebné doby pojištění. Současně musí být, pokud jde o vznik nároku na starobní důchod dosaženo důchodového věku, přičemž zákon o důchodovém pojištění umožňuje i předčasný odchod do důchodu (v současné době až o tři roky dříve) a pro nárok na invalidní důchod je nutná existence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího invaliditě prvního, druhého nebo třetího stupně. Zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely důchodového pojištění a tedy i invaliditu a změnu stupně invalidity posuzuje příslušná okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení. Pokud není splněna byť jen jedna z podmínek nároku na důchod stanovených zákonem, nárok na důchod nevznikne. Pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký a sirotčí) jsou odvozené od nároku zemřelého, takže pokud
nesplnil podmínky nároku na důchod zemřelý, nevznikne nárok ani na pozůstalostní důchod. O nárocích na dávky důchodového pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, pokud o nich nerozhodují jiné zákonem stanovené orgány (tj. orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti). Pro vznik nároku na důchod ani pro jeho výplatu není rozhodná ekonomická, resp. sociální, situace pojištěnce a jeho rodiny a důchody z důchodového pojištění tedy nejsou příjmově ani majetkově testované dávky. Proto pokud jde o dávky důchodového pojištění, je velmi problematické mluvit o jejich zneužívání.
