III. Návrh ZÁKON ze dne ….. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992, zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. Hlava druhá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10, 13, 49, 50 a 51 zní: „HLAVA DRUHÁ Díl 1 Vymezení národních parků § 15 Národní parky (1) Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů a na ně vázaných druhů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky. (2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodního prostředí a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením. (3) Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem. (4) Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů na převažující ploše území národních parků a zachování nebo 1
postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků. (5) Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. § 15a Vyhlášení Národního parku České Švýcarsko Vyhlašuje se Národní park České Švýcarsko. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. § 15b Vyhlášení Krkonošského národního parku Vyhlašuje se Krkonošský národní park a ochranné pásmo Krkonošského národního parku. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma národního parku a činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody v ochranném pásmu národního parku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 15c Vyhlášení Národního parku Podyjí Vyhlašuje se Národní park Podyjí a ochranné pásmo Národního parku Podyjí. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma národního parku a činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody v ochranném pásmu národního parku jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. § 15d Vyhlášení Národního parku Šumava Vyhlašuje se Národní park Šumava. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Díl 2 Ochrana národních parků a zajištění péče o ně 2
§ 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) umisťovat nebo povolovat důlní díla nebo důlní stavby, včetně souvisejících zařízení, b) vymezovat nové průmyslové zóny, c) stanovovat průzkumná území, d) těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, e) odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku, f) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin, g) zavádět intenzivní chovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovy nebo bažantnice, h) měnit stávající vodní režim pozemků, i) vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu, j) umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, k) provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, l) létat na sportovních létajících zařízeních nebo provádět lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky pod letovou hladinou 300 m nad nejvyšším bodem v terénu v okruhu 1000 m od motorového vzdušného dopravního prostředku, kromě letů v případě mimořádných okolností (požáry, živelní pohromy, záchrana života) a monitorovacích letů pro potřeby orgánů veřejné správy, obrany státu a správy a ochrany státní hranice. (2) Na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno a) používat na pozemcích prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany národního parku, b) umisťovat, povolovat nebo provádět stavby, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas, určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, obrany státu a ochrany státních hranic,
3
c) odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas, určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, obrany státu a ochrany státních hranic, d) povolovat nebo provádět geologické práce, e) sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu1b), f) používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit, g) vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin, h) používat biocidy, i) skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky, j) odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku, l) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel orgánů veřejné správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, vozidel vodohospodářských organizací a vlastníků nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním, m) jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné pracovníky orgánů veřejné správy a vlastníky nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním, n) provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, q) pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
4
r) provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy, s) provozovat bezpilotní létající zařízení na dálkové ovládání, t) provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy. § 17 Klidová území národního parku (1) Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených. (2) V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky. Při vyhrazení cesty nebo trasy může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pohybu na této cestě. Informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán ochrany přírody národního parku na všech přístupových cestách a trasách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu. (3) Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, které se do třiceti dnů po nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách vyznačí orgán ochrany přírody v terénu způsobem stanoveným vyhláškou Ministerstva životního prostředí. § 18 Členění území národních parků (1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody: a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů, b) zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům, c) zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů a d) zóna kulturní krajiny se vymezí na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání, nebo na plochách určených k trvale udržitelnému rozvoji. (2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku stanoví 5
Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, které se do třiceti dnů po nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. (3) Zahájit projednávání změn zón ochrany přírody národního parku vymezených podle odstavce 2 lze nejdříve 15 let po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vymezeny. (4) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku těchto zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu či dosažení cíle ochrany zóny národního parku. (5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou charakteristiku jednotlivých zón, jejich režim a postup a podmínky zařazování ploch do jednotlivých zón národních parků. § 19 Návštěvní řády národních parků (1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, zveřejňuje orgán ochrany přírody v návštěvních řádech národních parků. (2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody ve formě tištěného nebo elektronického dokumentu. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku. Návštěvní řád v tištěné podobě zveřejňuje orgán ochrany přírody na informačních tabulích umístěných na území národního parku a jako tiskovinu vydávanou orgánem ochrany přírody. Návštěvní řád v elektronické podobě zveřejňuje orgán ochrany způsoben umožňujícím dálkový přístup. § 20 Rada národního parku (1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče, zřizuje orgán ochrany přírody radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku. Jednání rady slouží k vzájemné výměně informací mezi orgánem ochrany přírody a radou. (2) Členy rady jsou delegovaní zástupci všech obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady z významných právnických a fyzických osob, zejména z oblasti ochrany přírody, lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy, jmenuje a odvolává orgán ochrany přírody. (3) Návrh zón národního parku (§ 18), návrh klidových území národního parku (§ 17), cesty a trasy navržené k vyhrazení (§ 17odst. 2) a místa navržená k vyhrazení [§ 16 odst. 2 6
písm. m), n), o) a p)] je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout s radou. Návrh zásad péče o národní park (§ 38a) projedná orgán ochrany přírody s radou postupem podle § 38a. (4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu. § 21 Právo myslivosti a rybářství v národních parcích (1) Držitelé a uživatelé honiteb a uživatelé rybářských revírů v národních parcích jsou povinni při výkonu práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) postupovat tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémů národního parku, byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků. (2) Při výkonu práva myslivosti nebo práva rybářství na územích zařazených do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti přikrmovat zvěř a o stanovení způsobu hospodaření a postupu zarybňování v rybářském revíru49). (3) Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen. § 22 Lesy národních parků (1) Vlastníci a uživatelé lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost a aby byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků. (2) Při obhospodařování lesů zařazených do zóny přírodní nebo do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení zvláštního předpisu o lhůtách k zalesnění holin na lesních pozemcích a o lhůtách k zajištění lesních porostů na nich ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby50). Při obhospodařování lesů zařazených do zóny přírodní se dále nepoužijí ustanovení zvláštního předpisu o povinném provádění preventivních opatření51). (3) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými. (4) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, pozemkům určeným k plnění funkcí lesa a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.
7
(5) K majetku převedenému podle odstavce 4 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí. § 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích (1) Lesy, pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci13). (2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody. _______________ 10)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 49) § 11 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb. a § 11 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb. 50) § 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 51) § 32 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 13) Například zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.“.
2. V § 27 odst. 2 se slovo „vyhláškou“ nahrazuje slovy „opatřením obecné povahy, které se do 30 dnů po nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí“. 3. V § 37 odst. 2 se slovo „kultury“ nahrazuje slovem „druhu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Souhlasy k činnostem podle odstavce 1 a 2 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy.“. 4.
Nadpis pod označením § 38 zní: „Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a chráněné krajinné oblasti“.
5. V § 38 odst. 1 větě první se slova „zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo“ nahrazují slovy „národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku a přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území a o chráněnou krajinnou oblast“. 6.
V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „národní parky a“ zrušují. 8
7. V § 38 odst. 6 se slova „zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma“ nahrazují slovy „národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti“. 8.
Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a Zásady péče o národní parky
(1) Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen "zásady péče") jsou odborné a koncepční dokumenty ochrany přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ekosystémů národních parků a jejich ochranných pásem stanoví rámcové zásady péče nezbytné pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků a v ochranných pásmech pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí. Zásady péče také stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a jejich poslání. Zásady péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby nejsou závazné. (2) Zpracování zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma zajišťuje orgán ochrany přírody. (3) Orgán ochrany přírody, se souhlasem Ministerstva životního prostředí, vydá oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče, které zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na svých úředních deskách a zašlou dotčeným krajům. Připomínky k návrhu zásad péče může podat každý ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění oznámení na portálu veřejné správy. (4) Orgán ochrany přírody vyhodnotí ve lhůtě došlé připomínky, upraví návrhy zásad péče a upravené návrhy zásad péče dohodne s radou. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení. (5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží orgán ochrany přírody rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které může návrhy zásad péče na základě shromážděných podkladů upravit a poté zásady péče schválí. O změně návrhů zásad péče informuje radu. (6) Zásady péče schvaluje Ministerstvo životního prostředí zpravidla na období 15 až 20 let. Schválené zásady péče uloží Ministerstvo životního prostředí v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům. (7) Péči o národní parky a jejich ochranná pásma zajišťuje orgán ochrany přírody, přitom postupuje podle schválených zásad péče. (8) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah zásad péče a postup jejich zpracování a projednávání.“. 9.
§ 40 a 41 včetně nadpisů znějí: 9
„§ 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území (1) Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek. (2) Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy. (3) Návrh na vyhlášení národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí doručí Ministerstvo životního prostředí veřejnou vyhláškou písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí dále zveřejní oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení došlo. (4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi nemovitosti zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Účastníkem řízení o námitkách je pouze ten, kdo námitky podal. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno. (5) Náležitosti a obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (6) V případě, že je potřeba u již vyhlášeného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma změnit jejich vymezení, bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu, projedná orgán ochrany přírody 10
navrženou změnu obdobně podle odstavců 2 až 4. Změna se projednává pouze s těmi vlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí, obcemi a kraji, jichž se dotýká. (7) Rozsah dotčených nemovitostí nebo rozsah omezení vlastníků nemovitostí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu uvedených v návrhu právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněného území nebo jeho ochranné pásmo, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 4. § 41 Projednávání návrhů právních předpisů s orgány státní správy (1) Návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění přírodní rezervace, přírodní památky nebo jejich ochranná pásma projedná orgán ochrany přírody s orgány státní správy dotčenými podle jiných právních předpisů. (2) Návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo jejich ochranná pásma projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle jiných předpisů. (3) Dotčené orgány státní správy se k předloženým návrhům a záměrům podle odstavce 1 vyjádří nejpozději do 30 dnů od jejich předložení.“. 10.
V § 42 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí:
„(2) Ústřední seznam je agendový informační systém, do kterého může každý nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka nebo způsobem využívajícím dálkový přístup. Provozovatelem ústředního seznamu je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou jeho členění, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování. (3) Informace o vyhlášených zvláště chráněných územích se zaznamenávají v katastru nemovitostí. Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení zvláště chráněného území oznámí orgán ochrany přírody příslušnému katastrálnímu úřadu. ___________ 16)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
11. V § 43 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy“.
11
12.
V § 43 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Vyhrazení míst a tras podle § 16, § 17 odst. 2 a § 29 stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy.“. 13. V § 44 odst. 1 se za slova „národního parku“ vkládají slova „a jeho ochranného pásma“. 14. V § 44 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Souhlasy k činnostem podle bližších ochranných podmínek vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy.“. 15.
V § 44 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Územní plánování na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti se provádí tak, aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území a prostupnost krajiny a aby byla zachována a podporována biologická rozmanitost. Přitom musí být respektovány takové požadavky pro urbanistické a architektonické řešení území, které respektuje historický koncept krajiny, tradice i funkce výstavby s cílem zachování původního výrazu sídel.“. 16.
V § 63 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým tak, aby nedošlo ke škodě na vlastním majetku, zdraví nebo životě nebo osob svěřených. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo jejich vlastním zaviněním.“. 17.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Obce jsou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání návrhu opatření obecné povahy.“. 18.
V § 73 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Provádění výzkumu ve zvláště chráněných územích nevyžadující zásahy do předmětů ochrany zvláště chráněných území, které jsou v rozporu s jejich ochrannými podmínkami, musí být oznámeno písemně nejméně 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může omezit nebo zakázat, pokud by přitom mohlo dojít k poškození jejich předmětu ochrany.“. 19.
V § 78 odst. 1 větě druhé se za slova „v příloze“ vkládají slova „ č. 5“.
20.
V § 78 odstavec 2 zní: „(2) Správy dále v obvodu své územní působnosti podle odstavce 1:
a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných 12
krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. a)], b) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. b)], c) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. c)], d) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 3 písm. c)], e) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací [§ 29 písm. d)], f) omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích (§ 21 odst. 3) a vydávají souhlasy k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací (§ 30), g) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům v ochranných pásmech národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 37 odst. 1 a 2), h) povolují výjimky ze zákazů (§ 16, 26, 29 a § 35 odst. 2) u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 43 odst. 3), i) vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky podle § 16, § 17 odst. 2 a § 29 opatřením obecné povahy (§ 43 odst. 5), j) vydávají závazné stanovisko k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, jeli spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona (§ 44 odst. 1), k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 44 odst. 3), l) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64, m) vydávají souhlasy, povolují výjimky ze zákazů, vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky k činnostem a zásahům uvedeným v přílohách č. 1 až 4.“. 21. V § 78 odst. 3 větě první se slova „§ 5 odst. 1,“ zrušují a ve větě druhé se za slova „s dotčenými obcemi“ doplňují slova „a Ministerstvem životního prostředí“. 22. V § 78 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Nařízení zveřejní správa do 30 dnů ode dne jeho platnosti na portálu veřejné správy.“.
13
23.
V § 78 odstavec 9 zní:
„(9) Správy navrhují zásady péče o národní parky (§ 38a) a plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma (§ 38) a zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy (§ 20).“. 24.
V § 78 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) Správy v obvodu své územní působnosti podle odstavce 1 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy.“. 25.
V § 79 odst. 3 písm. e) se slovo „záměry“ nahrazuje slovem „návrhy“.
26.
V § 79 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3, a opatření obecné povahy, kterými se vymezují zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 2 a § 27 odst. 2 a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,“. Dosavadní písmena g) až t) se označují jako h) až u). 27.
V § 79 odst. 3 písm. i) se slova „národní parky,“ zrušují.
28.
V § 79 odst. 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst.
6,“. Dosavadní písmeno j) až u) se označují jako k) až v). 29. V § 79 odst. 3 se na konci písmene v) doplňují slova „, jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů správ, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy“. 30.
V § 79 odst. 4 písmeno f) zní:
„f) stanoví způsob vyznačení hranice klidového území národního parku a vyznačení informací o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku podle § 17 odst. 3 a stanoví charakteristiku jednotlivých zón, jejich režim a postup a podmínky zařazování ploch do jednotlivých zón národních parků podle § 18 odst. 5,“. 31.
V § 79 odst. 4 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až w) se označují jako g) až v). 32.
V § 79 odst. 4 písmeno h) zní:
„h) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a 14
projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 5, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,“. 33. V § 79 písm. j) se slova „, obsah a náležitosti souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3“ zrušují. 34.
V § 79 odst. 4 písm. v) se číslovka 10 nahrazuje číslovkou 11.
35.
Doplňují se přílohy č. 1 až 4, které znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park České Švýcarsko
A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího část území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti zakázané na celém území národního parku: a) zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda značného rozsahu na majetku, b) používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená správou; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka či nájemce, c) nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená správou. 2. Činnosti zakázané na území národního parku mimo zastavěné území obcí: a) umožňovat volné pobíhání domácích zvířat. 3. V případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, může správa povolit ze zákazů uvedených v bodech 1 a 2 výjimku. 4. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato 15
zařízení odstraňovat, b) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení, c) otevírat zemníky, d) provádět změny druhů pozemků. C. Vymezení hranic národního parku Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa. Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu "Na Všemilské Planině" až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě "Na Bídě") doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice. Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky" směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov. Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V 16
místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska. D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko
17
18
Příloha č. 2 k zákonu č. 114/1992 Sb. Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, b) provádět rychloobnovu drnu, c) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. 3. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. C. Podmínky ochrany ochranného pásma národního parku 1. V ochranném pásmu národního parku není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména: a) umisťovat nebo zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů mimo vyhrazená místa, b) tábořit nebo zakládat ohně mimo vyhrazená místa a zastavěná území obcí. 2. Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochranného pásma národního parku, se souhlasem správy, zejména jde-li o: a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů, b) projednávání investičních záměrů a schvalování přípravné a projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžadují zemní práce, i když k nim není třeba povolení, a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby), 19
c) přípravu návrhů projektů pozemkových úprav, d) vydávání souhlasu k umisťování a zřizování skládek odpadů, e) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů, mimo zastavená území obcí, f) pořádání hromadných sportovních a turistických akcí, mimo zastavená území obcí. D. Vymezení hranic národního parku Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex – Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s "Planýrkou", a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním území 20
Jestřabí v Krkonoších (nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí. V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále 21
směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem soubežně se stání hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E10. E. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františskového potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k "Finančníku", která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník. Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP. Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně: Špindlerův Mlýn Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci ("plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou 22
cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady. Vítkovice Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici. Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku. Pec pod Sněžkou a Velká Úpa Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně: Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího 23
Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy. Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí. F. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku
24
25
Příloha č. 3 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, b) provádět rychloobnovu drnu, c) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. 3. Nakládání s vodami, zejména vodohospodářské nebo energetické využívání toku Dyje se provádí tak, aby nebyl narušen říční ekosystém. 4. Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji. C. Podmínky ochrany ochranného pásma národního parku 1. Účelem ochranného pásma národního parku je také ochrana krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma. 2. V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména: a) při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména draslíku, dusíku a fosforu a používat pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců, b) umisťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,
26
c) tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa a zastavená území obcí. 3. Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochrany přírody a rozvoje území v ochranném pásmu, se souhlasem orgánu ochrany přírody, zejména jde-li o: a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů, b) projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžaduje zemní práce, i když k nim není třeba povolení a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby), c) přípravu návrhů projektů pozemkových úprav, d) řešení odstraňování odpadů, e) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů, mimo zastavěná území obcí, f) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí, mimo zastavěná území obcí. D. Vymezení hranic národního parku Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází 27
po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici MašoviceZnojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západníma jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, 28
prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma. Intravilánem se rozumí zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (viz §2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). E. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji směrem do obce prochází. Na začátku zastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází po severním okraji zastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici OnšovŠumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného území a zastavitelných ploch obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné území a zastavitelné plochy obce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, s jejímž východním okrajem je až ke křižovatce na Milíčovice v Lukově totožná. Dále sleduje linii severovýchodní části zastavěného území a zastavitelných ploch obce a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. 29
Zde sleduje severní část zastavěného území a zastavitelných ploch obce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obcí, resp. po severozápadní hranici jejího zastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce ZnojmoNový Šaldorf na kótě 254. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. F. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
30
31
Příloha č. 4 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park Šumava A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) provádět úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch, b) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, c) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, d) provádět rychloobnovu drnu, e) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. 3. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. C. Vymezení hranic národního parku Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Želená Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří 32
zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Švarcenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.“. D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava
33
“. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 5.
34
37.
Název přílohy č. 5 zní:
„Správy, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona“. 38. V tabulce s názvem „Národní parky:“ se sloupec „Zřizovací právní předpis národního parku“ zrušuje. 39. V tabulce s názvem „Chráněné krajinné oblasti“ se slova „Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce“ nahrazují slovy „Národního parku České Švýcarsko“ a slova „Chráněné krajinné oblasti Šumava“ se nahrazují slovy „Národního parku Šumava“. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Zóny ochrany přírody národních parků, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního podle dosavadních právních předpisů, se považují za zóny ochrany přírody národních parků vymezené opatřením obecné povahy podle § 17 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; první zóna národního parku se přitom považuje za zónu přírodní podle § 18 odst. 1 písm. a), druhá zóna národního parku se považuje za zónu přírodě blízkou podle § 18 odst. 1 písm. b) a třetí zóna národního parku se považuje za zónu soustředěné péče o přírodu podle § 18 odst. 1 písm. c), s výjimkou zastavěných území obcí a zastavitelných území obcí stanovených ke dni účinnosti tohoto zákona, která se považují za zónu kulturní krajiny podle § 18 odst. 1 písm. d), a to až do doby vymezení zón národního parku postupem podle § 18 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Řízení o vymezení zón národního parku podle § 18 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejpozději do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. (4) Zóny ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního podle dosavadních právních předpisů, se považují za zóny ochrany přírody chráněných krajinných oblastí vymezené opatřením obecné povahy podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Pro účely vymezení zón ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti, které nebylo dokončeno podle dosavadních právních předpisů, se rozhodnutí o námitkách uplatněných vlastníky nemovitostí dotčených návrhem na vyhlášení zón ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za rozhodnutí o námitkách proti návrhu opatření obecné povahy podle § 172 odst. 5 správního řádu. 35
(6) Do doby vymezení a označení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za klidové území považuje území první zóny národního parku vymezené a označené podle dosavadních právních předpisů. Řízení o vymezení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejdéle do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. (7) Do doby vyhrazení a označení cest v klidovém území podle § 17 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za vyhrazené a označené cesty považují cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody podle dosavadních právních předpisů. (8) Plány péče o národní parky a jejich ochranná pásma schválené podle dosavadních právních předpisů platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo do doby schválení zásad péče o národní park podle § 38a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Návštěvní řády národních parků vydané podle dosavadních právních předpisů platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušuje se: 1. Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2. Část sto třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Část druhá zákona č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 4. Část devatenáctá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 5. Nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany. 6. Nařízení vlády č. č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany. 7. Nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 36, pokud jde o přílohu č. 1, a ustanovení čl. III bodu 1 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. 36
IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. OBECNÁ ČÁST A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. 1.2015
Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo životního prostředí
Implementace práva EU: Ne; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: . - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Vyberte Ano / Ne 2. Cíl návrhu zákona Novela navrhuje na základě dlouhodobých zkušenosti s aplikací stávající právní úpravy (Zákon č. 114/1992 , o ochraně přírody a krajiny - ZOPK) a na základě připomínek přicházejících k této problematice především ze strany obcí a krajů změnu ustanovení vázaných na problematiku národních parků. Reaguje tak současně na snahy zákonem nově vyhlásit národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády (především NP Šumava). MŽP v této souvislosti považuje za důležité jednotně řešit pravidla pro všechny národní parky při zachování hierarchie i kontinuity předpisů v této oblasti. Toto řešení považuje za systémové, zohledňující vazby v rámci platné právní úpravy (v rámci zákona o ochraně přírody krajiny ZOPK i ve vztahu k jiným právním předpisům). Tento postup je současně maximálně efektivní a administrativně méně náročný, než je nové vyhlášení národních parků samostatnými zákony, jimž by muselo předcházet projednání návrhu na vyhlášení podle ust. § 40 ZOPK a administrativně náročný proces vypořádání všech námitek. Tímto postupem dojde k: • Úpravě legislativních ustanovení z počátku 90. let v návaznosti na zkušenosti z jejich aplikace a potřebou sladit zákon s mezinárodními předpisy. • Deklarování dlouhodobých cílů ochrany národních parků (dále též „NP“) a poslání NP (včetně např. trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě). • Novému vyhlášení národních parků, které byly vyhlášeny nařízením vlády a samostatným zákonem. • Revizi a zjednodušení základních ochranných podmínek, jejich rozdělení podle platnosti na celé území NP a mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. • Novému pojetí zonace NP, zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystémů činností člověka. • Novému postavení návštěvního řádu. 1
•
Zavedení nového dokumentu: Zásad péče o NP.
Přínos novely pro obce v regionech NP a pro místní obyvatele: • Trvale udržitelný rozvoj či šetrné turistické využívání je uvedeno v poslání národního parku. • Redukce nadbytečných ochranných podmínek, zrušení řady ochranných podmínek v obcích (např. vjezd mimo silnice a místní komunikace a rozdělávání ohňů). • Regulace pohybu osob nebude vázána na zonaci, ale na klidová území. Ta budou na rozdíl od kompaktní zonace vázána na konkrétní plochy, kde bude toto omezení nezbytné pro zachování předmětů ochrany NP. • Větší transparentnost cílů ochrany a způsobů péče pro jednotlivé zóny (jasné určení ploch pro jednotlivé způsoby péče – především vazba zóny přírodní na umožnění samovolného vývoje a zóny přírodě blízké na budoucí přechod do zóny přírodní). • Lepší postavení při projednávání zásad péče o NP (nemožnost změny dokumentu na základě zapracování připomínek po projednání s obcemi). • Obce se stanou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání návrhů všech opatření obecné povahy. Přínos novely pro orgány ochrany přírody (správy NP: • Jasné definování národních parků zákonem, aktualizace nevyhovujících právních předpisů. • Sjednocení problematiky všech národních parků. • Jasné stanovení poslání a dlouhodobých cílů NP. • Snížení administrativní zátěže (redukce ochranných podmínek, využití opatření obecné povahy, odstranění procesních a legislativních duplicit). • Jednodušší usměrňování využívání NP prostřednictvím jednotlivých opatření obecné povahy bez přímé vazby na návštěvní řády. • Úpravy vztahů k jiným právním předpisům (zákon o lesích, zákon o myslivosti, zákon o rybářství). MŽP tento návrh připravilo ve spolupráci s odborníky z jednotlivých správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny i s nezávislými odborníky. Návrh byl představen zástupcům obcí a krajů z regionů všech národních parků, kteří mohli uplatnit k návrhu náměty, část z nich MŽP zapracovalo do konečného znění návrhu. Návrh byl rovněž představen zástupcům nevládních neziskových organizací a zástupcům vědecké obce, kteří se dlouhodobě o problematiku národních parků zajímají. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - snížení administrativní zátěže správ NP, menší množství udělovaných výjimek – bod 2.3.2. - snížení administrace při projednávání a schvalování OOP oproti současné vyhlášce – bod 3.3.2. - mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místo jednoho stávajícího (návštěvní řád) – bod 4.3.2. - snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s neudělováním výjimek – bod 5.3.2. - snížení administrativní zátěže v souvislosti se zrušením institutu poplatků – bod 6.3.2. - lepší možnost čerpání programových prostředků na aktivity, které budou v souladu s nově uvedeným posláním NP a budou obsaženy v zásadách péče – bod 7.3.2. - snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy – 2
bod 8.3.2. - zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v návaznosti na navrhovanou novelu zákona – bod 9.3.2. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu s novým posláním NP, čerpání finančních prostředků – bod 1.3.2. - zrušení platnosti některých ochranných podmínek v zastavěném a zastavitelném území obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku – bod 2.3.2. - zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany přírody, zrušení ochranných podmínek platných pro I. zónu – bod 3.3.2. - lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá riziko zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou kapitolou – bod 4.3.2. - zrušení některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v regionu – bod 5.3.2. - zrušena povinnost platit poplatky – bod 6.3.2. - zásady péče budou stejně jako současné plány péče nezávazné – bod 7.3.2. - zjednodušení jednání s orgány státní správy – bod 8.3.2. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano - větší možnost čerpání programových prostředků na projekty v souladu s posláním NP – bod 1.3.2. - snížení administrativní zátěže pro obce jako účastníky řízení v souvislosti s menším množstvím udělovaných výjimek – bod 2.3.2. - lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích – bod 4.3.2. - na rozdíl od plánů péče vyplývajících z platné legislativy budou zásady péče řešit i rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP – bod 7.3.2. - zjednodušení jednání s orgány státní správy – bod 8.3.2. - zlepšení postavení obcí při projednávání návrhu opatření obecné povahy – bod 9.3.2. 3.4 Sociální dopady: Ano - místní obyvatelé - rozšíření možnosti využívání území NP – bod 1.3.2. - místní obyvatelé - zrušení platnosti některých ochranných podmínek v zastavěných a zastavitelných územích obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku – bod 2.3.2. - místní obyvatelé – částečné omezení regulace vstupu mimo stávající I. zóny – bod 3.3.2. - místní obyvatelé - lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích – bod 4.3.2. - místní obyvatelé - možnost čerpání finančních prostředků – bod 7.3.2. - místní obyvatelstvo - zjednodušení jednání s orgány státní správy – bod 8.3.2. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano - jednoznačné definování předmětů ochrany jednotlivých národních parků – bod 1.3.2. - regulace činností, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP – bod 2.3.2. - omezení vstupu bude odpovídat aktuálním požadavkům ochrany přírody – bod 3.3.2. - lepší zohlednění potřeb ochrany přírody při projednávání jednotlivých OOP – bod 4.3.2. - neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, které jsou v rozporu s cíli ochrany NP – bod 5.3.2. - v návaznosti na nové poslání NP zásady péče lépe zajistí potřeby ochrany přírody v NP – bod 7.3.2. - efektivnější péče o přírodní prostředí na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce – bod 8.3.2. - zjednodušená aplikovatelnost zákona – bod 9.3.2.
3
1
Nová obecná definice NP, nové vyhlášení existujících NP, nové stanovení předmětů ochrany jednotlivých NP (§ 15, 15a-15d) 1.1 Důvod předložení a cíle
1.1.1 Definice problému Definici této kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ) bylo potřebné zpřesnit, zejména ve vazbě na vymezení pojmu národní park v mezinárodních dokumentech v oblasti ochrany přírody, potřebě sjednocení vnímání obsahu tohoto pojmu v souladu s celosvětově uznávanými principy této kategorie ZCHÚ. Dalším důvodem pro přesnější vymezení předmětů a cílů ochrany NP v tomto ustanovení ZOPK je potřeba zdůraznění vazby cílů ochrany NP na vymezené předměty ochrany v zájmu zajištění efektivity plnění cílů ochrany přírody v NP. V současné době stanovené předměty ochrany národních parků neobsahují předměty ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. 1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Současně platné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) neformuluje dostatečně cíle ochrany národního parku a poslání národního parku ve smyslu naplňování těchto cílů a umožnění dalších rozvojových aktivit v regionu a využívání území národního parku v souladu s jeho posláním. 1.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území a obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká, b) Ministerstvo životního prostředí jako správce příslušné rozpočtové kapitoly, c) Správy národních parků, d) správy ostatních národních parků, u nichž dojde k nezpochybnitelnému legislativnímu zakotvení po zřízení těchto institucí zákonem. Nepřímo dotčené subjekty: a) subjekty podnikající v cestovním ruchu, b) subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, c) občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím. 1.1.4 Popis cílového stavu Navrhovaná úprava přispívá k jednoznačnějšímu vymezení a sjednocení rámce pro stanovení cílů ochrany NP v ČR.
4
Neméně významné je i doplnění poslání NP o další vymezené oblasti a zdůraznění významu NP jak pro místní obyvatele, tak pro vzdělávání, výzkum a šetrné turistické využití, které nejsou v rozporu s cíli ochrany NP. Tam, kde je národní park vymezen v rámci CHKO, zajišťuje jeho správa výkon státní správy i v této kategorii ZCHÚ. Je tím posílena funkce CHKO jako území, které přispívá k ochraně NP, dochází ke zjednodušení a sjednocení výkonu státní správy ve vazbě na plnění cílů NP. 1.1.5 Zhodnocení rizika V případě neschválení návrhu nebude možné považovat za poslání národního parku trvale udržitelný rozvoj a šetrné turistické využívání území národních parků. Při neschválení návrhu nebudou jasně deklarovány jako předměty ochrany národních parků současně i předměty ochrany EVL, ČR tak zcela nedostojí svým mezinárodním závazkům. 1.2 Návrh variant řešení 1.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, viz bod1.1.5. Problém bude představovat především nezahrnutí předmětů ochrany EVL do předmětů ochrany NP. Dále nemožnost využívání území NP v souladu s nově definovanými cíli 1.2.2 Varianta 1 Zpřesnění definice předmětu, cílů ochrany a poslání národního parku. Dlouhodobý cíl ochrany NP je formulován i s ohledem na mezinárodní závazky ČR a celosvětově uznávané principy (EU, IUCN). Nově je definováno poslání NP včetně umožnění trvale udržitelného rozvoje života a šetrného turistického využívání. V příloze zákona pak jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně předmětů ochrany EVL, jejich vymezení a bližší ochranné podmínky podle specifických přírodních podmínek jednotlivých NP. Bližší ochranné podmínky jsou převzaty z vyhlašovacích dokumentů, byly jen odstraněny duplicity se ZOPK a dále ochranné podmínky řešené jinými právními předpisy (ochrana ovzduší, územní plánování). Dále byly v některých případech upraveny formulace neodpovídající současným požadavkům na legislativní předpisy. 1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje náklady pro podnikatelské subjekty a územní samosprávné celky spojené s čerpáním finančních prostředků, které jsou nyní omezeny, neboť je omezená možnost čerpání finančních prostředků z programového financování na projekty, které nejsou v souladu se stávajícím posláním NP. Pro místní obyvatele tento stav představuje omezení možnosti využívání území NP. 5
b) Varianta 1 Zlepšení možnosti čerpání prostředků z programového financování na projekty, které budou v souladu s nově definovaným posláním NP. Definování předmětů ochrany jednotlivých národních parků včetně zahrnutí předmětů ochrany existujících evropsky významných lokalit.
6
1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 1: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podnikatelské subjekty problémy s realizací projektů a záměrů
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
problémy s čerpáním programových prostředků
současný stav
***
Sociální dopady místní obyvatelé ‐ omezení využívání území národních parků Životní prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podnikatelské subjekty Umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu s novým posláním NP, čerpání finančních prostředků
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 1
Nová definice NP, Větší možnost čerpání vyhlášení existujících programových NP a stanovení prostředků na předmětu ochrany NP projekty v souladu s posláním NP
***
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ rozšíření možnosti využívání území NP
*
Životní prostředí Jednoznačné definování předmětů ochrany jednotlivých národních parků
***
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
7
*
1.4 Návrh řešení 1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.)
2
Ochranné podmínky (§ 16, přílohy, § 43)
NP:
ZOP,
BOP,
výjimky
ze
zákazů
2.1 Důvod předložení a cíle 2.1.1 Definice problému V souvislosti s novým pojetím zonace v NP na základě dlouhodobých cílů ochrany a péče o toto území bylo toto ustanovení upraveno. V souvislosti s navrženým novým pojetí zonace již není účelné odstupňovat ochranné podmínky pro jednotlivé zóny. Mnohem efektivnější je stanovení ochranných podmínek pro celé území NP a pro území mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. Tam, kde je to účelné, je navrženo využití možnosti vyhradit plochy v NP, kde tyto zákazy neplatí.
2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době existují v NP ochranné podmínky platné pro celé území NP a platné pouze pro území I. zóny. V souvislosti s novým pojetím zonace se toto členění nejeví jako účelné. Proto je navrženo nové definování ochranných podmínek. Současné znění zákona neumožňuje udělení výjimky z ochranných podmínek NP opatřením obecné povahy. Zavedením tohoto institutu dojde ke zjednodušení udělování výjimek a ke snížení administrativní zátěže. 2.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, b) subjekty podnikající v cestovním ruchu, c) subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, d) občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím, e) Správy národních parků. Nepřímo dotčené subjekty: f) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.
8
2.1.4 Popis cílového stavu Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek při zachování účinnosti tohoto nástroje. Dalším efektem je i snížení administrativní zátěže, ke kterému přispívá i zavedení možnosti využívat opatření obecné povahy k vyhrazení ploch bez zákazu, nebo pro stanovení výjimky z těchto zákazů pro blíže neurčený okruh osob (při respektování podmínek daných ustanovením § 43 odst. 3 ZOPK). Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (a vyhrazování míst, kde zákonné zákazy neplatí) budou moci být nově povolovány i opatřením obecné povahy, tj. pro neurčitý okruh osob. Dojde tím k výrazné administrativní úspoře. Rovněž vyhrazení míst, na které se nebudou vztahovat některé základní ochranné podmínky podle § 16, vyhradí správa NP opatřením obecné povahy. 2.1.5 Zhodnocení rizika Neschválením návrhu nedojde ke změně již nevyhovujících základních ochranných podmínek, k jejich lepším definicím. I nadále bude nutné aplikovat veškeré ochranné podmínky i v zastavěném a zastavitelném území obcí. 2.2 Návrh variant řešení 2.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, to znamená ponechání ochranných podmínek, které jsou neaplikovatelné z důvodu neodpovídající formulace či chybějících definic pojmů (např. vyhlídkové lety) a naopak absence podmínek reagujících na aktuální problémy ochrany přírody v NP (např. provozování bezpilotních létajících zařízení či používání zábavní pyrotechniky). 2.2.2 Varianta 1 Základní ochranné podmínky (zákazy činností) jsou upraveny podle aktuálních potřeb ochrany NP, je zrušena vazba na zóny NP. Nově jsou základní ochranné podmínky rozděleny na zákazy platné na celém území NP a na zákazy platné na území NP mimo zastavěná a zastavitelná území obcí – tj. dojde k odstranění současných nesmyslných a neaplikovatelných zákazů v obcích (např. zákaz rozdělávání ohňů, zákaz vjezdu mimo silnice a místní komunikace). Dochází k upřesnění pojmů a formulací, které nebyly v současném znění srozumitelné. Zcela nových zákazů je jen několik, reflektují poznatky z praxe (např. provádění ohňostrojů, používání zábavní pyrotechniky). Základní ochranné podmínky nově nebudou upravovat režim vstupu osob na území NP.
9
2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšenou administrativní zátěž pro orgány ochrany přírody v souvislosti s procesem udělování výjimek, kdy není možné jejich udělování formou OOP. Dále je nutné vést správní řízení o udělení výjimky pro činnosti, které nepředstavují ohrožení předmětů a cílů ochrany NP, především pro aktivity běžně prováděné na území obcí (např. vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace). b) Varianta 1 Činnosti, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP jsou regulované. V souvislosti se snížením nutnosti žádat o výjimku a možnosti udělování výjimek opatřením obecné povahy dochází ke snížení administrativní zátěže u správ NP, obecních úřadů, podnikatelů i místních občanů.
10
2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Administrativní zátěž v souvislosti s udělováním výjimek
Varianta 0
Podnikatelské subjekty Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti s žádostí o výjimku Územní samosprávné celky (obce, kraje) Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti s žádostí o výjimku Sociální dopady Místní obyvatelstvo ‐ zvýšená administrativní zátěž v souvislosti s žádostí o výjimku Životní prostředí
současný stav
Neregulované činnosti s možným negativním vlivem na předměty a cíle ochrany v NP Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže správ NP, menší množství udělovaných výjimek
****
Podnikatelské subjekty Zrušení platnosti některých ochranných podmínek v intravilánech obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 1
Snížení administrativní Ochranné podmínky zátěže obecních NP úřadů, menší množství udělovaných výjimek
****
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ zrušení platnosti některých ochranných podmínek v intravilánech obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku
**
Životní prostředí Regulace činností, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP
***
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
11
****
**
***
**
**
2.4 Návrh řešení 2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.)
3
Zonace národních (§ 17, § 18, § 27)
parků,
klidová
území,
zonace
CHKO
3.1 Důvod předložení a cíle 3.1.1 Definice problému Na základě poznatků z praxe je nově navržena úprava regulace pohybu osob na území NP. Stávající nástroj, který byl vázán na celé území 1. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob se ukázal jako nadbytečný k zajištění cílů ochrany přírody NP. Při novém definování jednotlivých zón ochrany přírody není již nadále možné vázat omezení vstupu na jednotlivé zóny definované na základě dlouhodobých cílů ochrany přírody. Navrhováno je nové pojetí zonace, které odpovídá lépe běžnému chápání tohoto nástroje veřejností, definuje dlouhodobé cíle ochrany a péče o jednotlivé zóny ve vazbě na aktuální stav území, lépe odpovídá mezinárodně nejčastěji používanému definování jednotlivých zón, určuje také vymezování zonace na ucelených plochách, které jsou vhodnější pro uplatňování zásad managementu těchto ploch. Základním kritériem pro zařazování ploch do jednotlivých zón bude dlouhodobý cíl ochrany přírody (např. samovolný vývoj, trvalá péče, přírodě blízké obhospodařování). Dalším kritériem je míra pozměnění ekosystémů činností člověka (přirozené, částečně pozměněné, významně pozměněné) V případě zonace CHKO se mění pouze forma schvalování tohoto dokumentu. Stejně jako v případě zonace NP bude stanovována opatřením obecné povahy. Tuto formu schvalování zonace považuje MŽP za vhodnější a úspornější z hlediska administrativní zátěže. 3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době je omezení vstupu vázáno na I. zónu ochrany přírody. Při navrhovaném novém pojetí zonace není odůvodněné omezit pohyb osob na celém území I. zóny, naopak je potřeba tento pohyb omezit na některých plochách II. a III. kde se vyskytují zranitelná společenstva a citlivé druhy a tyto plochy odpovídají dlouhodobým cílům II. a III. zóny. Podle současného znění zákona se do jednotlivých zón zařazují území podle jejich přírodní hodnoty, pro I. zónu je stanoven nejpřísnější režim ochrany. Zonace NP i CHKO se vyhlašuje vyhláškou Ministerstva životního prostředí. 3.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, 12
b) subjekty podnikající v cestovním ruchu, c) subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, d) občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím, e) Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, f) Ministerstvo životního prostředí. Nepřímo dotčené subjekty: g) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká. 3.1.4 Popis cílového stavu Z odborných podkladů vyplývá, že omezení vstupu má smysl vázat na plochy s výskytem ekosystémů a biotopů druhů, citlivých na změny stavu vyvolané pohybem většího počtu návštěvníků. Zákonem a prováděcím předpisem MŽP bude definováno a příslušným opatřením obecné povahy místně určeno, jaké jsou dlouhodobé cíle péče o jednotlivé části NP, režim těchto zón a postup vymezování zonace, to obecně přispěje k větší transparentnosti péče o území národního parku. Zonace NP i CHKO se budou vyhlašovat opatřením obecné povahy MŽP. 3.1.5 Zhodnocení rizika V případě nezavedení institutu klidových území by došlo k situaci, kdy by byly uzavřené některé plochy I. zóny bez dostatečného přírodovědného odůvodnění, naopak zranitelné části II. a III. zóny by mohly být poškozeny návštěvností. 3.2 Návrh variant řešení 3.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, v tomto případě by se omezení vstupu vztahovalo na území s určitým stavem přírodního prostředí a dlouhodobým cílem ochrany zařazených do přírodní zóny a nikoliv na ta území, kde je z hlediska potřeb ochrany přírody v NP odůvodnitelné a potřebné. Zonace NP i CHKO by se i nadále vyhlašovaly složitým procesem schvalování vyhlášky MŽP. 3.2.2 Varianta 1 Zcela nově bude do zákona zaveden institut „klidových území“, tj. území, ve kterých bude regulován (mimo vyznačené cesty) vstup osob (tj. omezení vstupu již nebude vázáno na zóny a opouští se plošný zákaz vstupu do I. zóny). Klidová území jednotlivých NP stanoví MŽP opatřením obecné povahy, tj. transparentním způsobem, s vypořádáním připomínek všech dotčených subjektů (zejm. obcí a vlastníků) a s možností soudního přezkumu. Po přechodnou dobu (do vyhlášení klidových území) bude za klidové území považována dosavadní I. zóna. Nově je zonace chápána především jako nástroj diferencované péče o území NP (managementu). NP se člení na 4 zóny (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče 13
o přírodu a zóna kulturní krajiny). Návrh kombinované zonace (managementové s přihlédnutím k aktuálnímu stavu ekosystémů) je výsledkem odborného vyhodnocení stavu ekosystémů NP s ohledem na cíle NP. Oproti dosavadní úpravě (kdy zóny stanoví MŽP vyhláškou) budou zóny stanoveny ministerstvem opatřením obecné povahy (tj. jde o zcela transparentní, s širokou veřejností konzultovaný proces, zahrnující povinné projednání s obcemi a vlastníky a s možností soudního přezkumu). Zonace CHKO bude rovněž vyhlašována opatřením obecné povahy. 3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšené náklady na projednávání vyhlášky MŽP, kterou dochází v současné době ke schvalování zonací. Tento proces je velmi zdlouhavý. Vstup do I. zóny je omezen nad rámec nutný pro zachování a zlepšení předmětů ochrany NP a naplňování jejich cílů. b) Varianta 1 Efektivnější využití regulace vstupu v jádrových zónách (klidových územích) národních parků. Dojde ke snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací opatřením obecné povahy oproti současné vyhlášce MŽP.
14
3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Náklady na projednání vyhlášky MŽP
****
Podnikatelské subjekty
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
současný stav Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ regulovaný vstup do stávajících 1. zón
**
Životní prostředí Zdlouhavý proces schvalování při nutnosti změny potřeb předmětů ochrany NP Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrace při projednávání a schvalování OOP oproti současné vyhlášce MŽP
**
Podnikatelské subjekty
Varianta 1
Zonace národních parků, klidová území, zonace CHKO
Zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany přírody, zrušení ochranných podmínek platných pro I. zónu
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ omezení regulace vstupu
**
Životní prostředí Omezení vstupu bude odpovídat aktuálním požadavkům ochrany přírody ‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
15
****
***
3.4 Návrh řešení 3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).
4
Návštěvní řády NP, rada NP (§ 19, § 20) 4.1 Důvod předložení a cíle
4.1.1 Definice problému Zásadní změna oproti současnému stavu, návštěvní řád nově nestanovuje podmínky regulace jako v současné době, kdy např. vyhrazuje plochu pro splouvání konkrétních vodních toků či provozování cyklistiky na vybraných komunikacích a stanoví podmínky pro využití těchto ploch. Toto vyhrazování bude prováděno samostatnými procesy ve správním řízení (jednotlivými opatřeními obecné povahy). Nebude se tak již opakovat situace, ke které došlo v NP Šumava, když z důvodu posuzování splouvání vybraného úseku Teplé Vltavy hrozilo neschválení návštěvního řádu a nemožnost např. cyklistického využívání celého území NP. Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem pro záležitosti příslušného NP. Je posílen význam tohoto orgánu pro výměnu informací mezi správou a regionem. 4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Podle stávající právní úpravy se opatřením obecné povahy vyhlašuje návštěvní řád jako celek. Ten může v návaznosti na jednotlivé ochranné podmínky upravovat vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická využívání území NP. Současně stanovuje podmínky jednotlivých omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány. Rada NP funguje jako konzultační a iniciativní orgán k projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů. Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy. 4.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) subjekty podnikající v cestovním ruchu, b) subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, 16
c) občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím, d) Správy národních parků. Nepřímo dotčené subjekty: e) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká, f) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území. 4.1.4 Popis cílového stavu Návrh reaguje na požadavky praxe i návštěvníků, pro které přehledně přinese aktuální informaci o možnostech využití jednotlivých částí NP v souladu s platnou právní úpravou na jednom místě, aniž by bylo nutné seznámit se s několika vydanými rozhodnutími, opatřeními obecné povahy či právními předpisy. Postavení Rady NP zůstává zachováno. Rada národního parku bude i nadále fungovat jako konzultační a iniciativní orgán a budou s ní projednávány všechny důležité dokumenty ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména ty, které se týkají členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče. Je zdůrazněno, že Jednání rady slouží k vzájemné výměně informací mezi orgánem ochrany přírody národního parku a radou. Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy a místa navržená k vyhrazení bude správa NP povinna dohodnout s radou. Správa s Radou projedná rovněž návrh zásad péče o národní park. 4.1.5 Zhodnocení rizika V případě neschválení návrhu nebudou odstraněny aktuální problémy při projednávání návštěvních řádů národních parků a může dojít ke znemožnění jejich využívání ze strany návštěvníků. 4.2 Návrh variant řešení 4.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, návštěvní řád nebude dokumentem, který bude návštěvníkům a místním obyvatelům přinášet aktuální informace o možnostech využívání národního parku a platných omezeních. 4.2.2 Varianta 1 Oproti dosavadní úpravě jde o nástroj správy NP k informování veřejnosti o regulaci pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP, včetně informací o zmírnění obecně platných omezení. Tato regulace pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP však není primárně založena návštěvním řádem. Regulace, o které informuje návštěvní řád NP, vyplývá přímo z právních předpisů (např. ze zákona o ochraně přírody a krajiny - základní ochranné podmínky nebo zákazy v lesním zákoně) či z opatření obecné povahy (vyhrazení klidových území). Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP, s níž budou 17
dohadovány a projednávány klíčové dokumenty (zejm. návrh zonace, klidových území a návrh zásad péče o NP), posílen je účel výměny informací mezi správou NP a členy Rady.
4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje nižší náklady na administraci v rámci vydávání návštěvního řádu formou opatření obecné povahy. Návštěvní řád však neposkytuje všechny potřebné a aktuální informace o možnostech využití NP, které jsou požadovány ze strany návštěvníků a obyvatel národních parků. b) Varianta 1 Místo jednoho OOP (návštěvního řádu) bude vydáváno několik opatření obecné povahy (OOP). To představuje mírně zvýšené náklady na administraci několika opatření obecné povahy místo jednoho stávajícího návštěvního řádu. Ale bude zajištěna lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích a odpadá riziko zablokování procesu schvalování celého návštěvního řádu, pokud nedojde k dohodě nad jednou kapitolou.
18
4.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Náklady na administraci v rámci vydávání návštěvního řádu
*
Podnikatelské subjekty
Varianta 0
Návštěvní řád neposkytuje všechny potřebné a aktuální informace o možnostech využití NP
současný stav
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Sociální dopady
Životní prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místo jednoho stávajícího (návštěvní řád) Podnikatelské subjekty
Varianta 1
Lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá riziko zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou Návštěvní řády NP, kapitolou rada NP Lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje) ***
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích
***
Životní prostředí Lepší zohlednění potřeb ochrany přírody při projednávání jednotlivých OOP
**
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
19
**
4.4 Návrh řešení 4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 3. Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.). Veškeré náklady budou hrazeny ze současných prostředků správ NP v rámci rozpočtové kapitoly 315.
5
Vztah k navazujícím právním předpisům (§ 21, § 22) 5.1 Důvod předložení a cíle
5.1.1 Definice problému Aplikace některých ustanovení zákona č 99/2004 Sb. o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (o rybářství), zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - povinnost zarybňovat, povinnost přikrmovat zvěř, povinnost zalesňovat holiny, zajišťovat lesní porosty, přednostně provádět nahodilé těžby a provádět preventivní opatření podle lesního zákona - jsou v rozporu s cíli stanovenými pro území národních parků (zachování nebo obnova přirozených ekosystémů) a především s cíli ochrany stanovenými pro zónu přírodní a přírodě blízkou (umožnění nerušeného průběhu přírodních procesů, dosažení stavu odpovídajícího přírodním ekosystémům). Současně se navrhuje zrušit nutnost souhlasu a aplikaci určitých ustanovení zákona o lesích (ustanovení o zásazích proti škůdcům). 5.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době jsou povinnosti vyplývající se zmíněných právních předpisů platné pro celé území národních parků a jsou prováděny způsobem, který není v rozporu s ochrannými podmínkami národních parků, případně po udělení výjimky z příslušných zákazů či udělení souhlasu s danou činností. 5.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, b) vlastníci či nájemci honiteb, c) osoby provádějící výkon práva rybářství na území národních parků, Nepřímo dotčené subjekty: d) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.
20
5.1.4 Popis cílového stavu Zrušení povinností vyplývajících z výše zmíněných zákonů, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli národních parků. Navržené ustanovení zároveň jednoznačně upravuje povinnosti vlastníků lesa v NP, zdůrazňuje nezbytnost obhospodařovat lesní ekosystémy tak, aby byly plněny cíle této kategorie ZCHÚ. Při péči o lesy je doplněno deklaratorní ustanovení ve vztahu k ekologické funkci lesů. Toto je zcela v souladu s ustanovením, že lesy na území NP nelze zařazovat do lesů hospodářských a jedná se převážně o lesy zvláštního určení. Souhlas s aplikací vybraných ustanovení zákona o lesích byl zrušen a byl nahrazen vyloučením výše uvedených povinností v zóně přírodní a přírodě blízké, kde je aplikace těchto povinností v rozporu s požadavkem zachovat nebo zlepšit stav předmětů ochrany NP a mohl by být v rozporu s cíli ochrany NP. Držitelům a uživatelům honiteb je stanovena povinnost postupovat při výkonů práva myslivosti a rybářství udržovat a zlepšovat stav ekosystémů a naplňovat dlouhodobé cíle NP. Tímto ustanovením jsou lépe definovány povinnosti ve vztahu k využívání území národních parků. Bylo potřebné jednoznačně stanovit, že pro využívání území národních parků k výkonu práva myslivosti a rybářství jsou kladeny jiné požadavky, než na převážné většině území ČR. Zároveň je určeno, že v zónách přírodních a přírodě blízkých není nutné realizovat činnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které jsou v rozporu s požadavky na zachování stavu předmětů ochrany v příznivém stavu a zároveň by mohly být v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany těchto zón. 5.1.5 Zhodnocení rizika V případě neschválení záměru bude i nadále existovat povinnost provádět opatření, která jsou v rozporu s dlouhodobými cíli národních parků. 5.2 Návrh variant řešení 5.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, to představuje povinnost provádět i v zónách přírodních a přírodě blízkých opatření, která jsou v rozpory s jejich dlouhodobými cíli a s posláním NP (provádět v dané lhůtě zalesnění ploch a zajištění vzniklých porostů a přednostně provádět nahodilé těžby) a v zónách přírodních preventivní opatření podle lesního zákona. V zónách přírodních a přírodě blízkých bude i nadále nutné provádět přikrmování zvěře a zarybňování podle příslušných předpisů, které je v rozporu s cíli ochrany NP. 5.2.2 Varianta 1 Zrušení povinnosti zarybňování podle zákona o rybářství. Zrušení povinnosti přikrmovat zvěř podle zákona o myslivosti. Zrušení povinnost zalesňovat holiny, zajišťovat lesní porosty, přednostně provádět nahodilé těžby a provádět preventivní opatření podle zákona o lesích. Stanovení povinnosti hospodařit v lesích tak, aby byly naplňovány dlouhodobé cíle NP a byly podporovány přirozené funkce lesa, stanovena povinnost postupovat při výkonů práva myslivosti a rybářství tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémů 21
národního parku, byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků. 5.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšené náklady na administrativní zátěž Správ NP a MŽP v souvislosti s udělováním výjimek. Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích jsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP i se základními ochrannými podmínkami. b) Varianta 1 Zrušením některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v regionu dochází k odstranění současného stavu, kdy provádění zákonných povinností vyplývajících pro majitele lesa, uživatele rybářského revíru, či honitby z příslušných zákonů jsou v rozporu s jiným právním předpisem (ZOPK a ZOP v NP). Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s neudělováním výjimek pro tyto aktivity.
22
5.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 5: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta 0
Administrativní zátěž Správ NP a MŽP v souvislosti s udělováním výjimek Podnikatelské subjekty Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP i se základními obecnými podmínkami Územní samosprávné celky (obce, kraje)
současný stav
**
***
Sociální dopady
Životní prostředí Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s neudělováním výjimek
**
Podnikatelské subjekty
Varianta 1
Zrušení některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v Vztah k navazujícím regionu právním předpisům
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Sociální dopady
Životní prostředí Neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, které jsou v rozporu s cíli ochrany NP
****
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
23
****
5.4 Návrh řešení 5.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).
6
Poplatky v NP (§ 24) 6.1 Důvod předložení a cíle
6.1.1 Definice problému K regulaci pohybu a přístupu návštěvníků na území národních parků zákon ZOPK zavedl možnost vybírat poplatky za vjezd a vstup na území národních parků. Správy národních parků tak již od roku 1992 disponovaly ekonomickým nástrojem k usměrňování návštěvnosti jednotlivých lokalit a snižovaly tak jejich zátěž způsobenou zejména nežádoucí nadměrnou dopravou. Na území národního parku mohly být v souladu s § 24 odst. 1 ZOPK vybírány tři typy poplatků: poplatek za vjezd a setrvání motorovými vozidly na vybraná místa národního parku mimo zastavěné území obcí, poplatek za jízdu na území národního parku, poplatek za vstup do vybraných míst národního parku mimo zastavěná území obcí. Výše poplatku a způsob vybírání poplatku za vjezd a setrvání a za jízdu na území národního parku byly stanoveny prostřednictvím nařízení správy národního parku. Výnos z poplatků byl příjmem příslušné správy národního parku, a byť nebyl účelově vázán, byl využíván především pro účely ochrany přírody a pro zlepšení poskytovaných služeb návštěvníkům. V praxi možnost vybírat tyto poplatky v minulosti využila pouze Správa Krkonošského národního parku. Poplatek byl v Krkonošském národním parku („KRNAP“) placen pouze za umožnění vjezdu do míst, kam je jinak ze zákona zakázán (jednalo se tedy o jakési protiplnění za prolomení zákazu). Dne 1. 12. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění ZOPK a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, který přinesl mimo jiné změnu ustanovení § 24 ZOPK. Výši poplatku za vjezd vozidel na území národního parku by měla napříště namísto nařízení správ jednotlivých národních parků stanovit vyhláška Ministerstva životního prostředí. Podle novelizovaného zmocnění Ministerstvo životního prostředí bylo nově oprávněno ve vyhlášce stanovit vedle výše poplatků i okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku, vzor potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se vztahuje povinnost platit poplatek za vstup (§ 79 odst. 4 písm. g) ZOPK). Iniciátorem této legislativní změny byla Legislativní rada vlády (viz stanovisko LRV č.j. 1100/08 ze dne 4. září 2008), která upozornila na to, že správy NP 24
nemohou jako příspěvkové organizace vydávat právní předpisy, neboť tato pravomoc náleží podle LRV pouze správním úřadům. MŽP začalo připravovat příslušnou vyhlášku. Ukázalo se však, že úprava v § 24 odst. 3 ZOPK není dostatečná a prováděcí právní předpis nelze podle tohoto zmocnění vydat pro rozpor s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (LZPS). Podle tohoto článku lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona, přičemž je třeba toto ustanovení LZPS vykládat ve světle judikatury Ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. 14/2000 ze dne 10. 1. 2001 vyjádřil názor, že přímo v zákoně musí být zakotveny základní náležitosti poplatku: subjekt, objekt, základ, sazba, úlevy a osvobození, splatnost a sankce za nesplnění poplatkové povinnosti. MŽP připravilo příslušnou změnu ZOPK, k jejímu projednání a schválení však již nedošlo. S přihlédnutím k novým možnostem regulace a usměrňování vjezdu a vstupu na území národních parků (vyhrazování míst a udělování výjimek ze základních ochranných podmínek opatřením obecné povahy) se tento způsob regulování ukázal jako nadbytečný. Vzhledem k náročné administraci režimu poplatků by navíc jejich vybírání nepředstavovalo pozitivní ekonomický efekt pro správy národních parků. 6.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Ustanovení je v současné době nepoužitelné. Podle §24 odst. 3 výši poplatků, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Ustanovení je však neaplikovatelné.(viz výše) 6.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) návštěvníci národních parků, b) osoby trvale žijící a vlastnící nemovitosti na území NP, c) osoby dojíždějící do zaměstnání na území NP. Nepřímo dotčené subjekty: d) příslušné obce, e) Správy národních parků. 6.1.4 Popis cílového stavu Zrušení ustanovení. 6.1.5 Zhodnocení rizika Žádné, v současné době se příslušné ustanovení neaplikuje a poplatky se v žádném NP nevybírají.
25
6.2 Návrh variant řešení 6.2.1 Varianta 0 Zachování stávajícího stavu. 6.2.2 Varianta 1 Zrušení ustanovení. 6.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 6.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Náklady na administrace vybírání poplatků zcela pokrývá tento příjem. b) Varianta 1 Regulace pohybu osob bude probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů.
26
6.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Náklady na administrace vybírání poplatků zcela pokrývá tento příjem Podnikatelské subjekty
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
současný stav
Sociální dopady
Životní prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže v souvislosti se zrušením institutu poplatků
*
Podnikatelské subjekty Zrušena povinnost platit poplatky Varianta 1
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Poplatky v NP
Sociální dopady
Životní prostředí Regulace pohybu osob bude probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů
**
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
6.4 Návrh řešení 6.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1. 27
0
7
Plány péče o ZCHÚ, zásady péče o NP (§ 38, § 38a) 7.1 Důvod předložení a cíle
7.1.1 Definice problému Vzhledem k novému definování cílů a poslání národních parků se ukázalo jako vhodné vytvořit nový dokument, který se bude lišit od stávajících plánů péče zaměřených primárně na zachování předmětů ochrany ZCHÚ. Ministerstvem bude stanoven obsah těchto dokumentů, který nebude problematiku řešit v takových detailech jako stávající plány péče. Dokument bude určovat zásadní priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů tak, aby byly plněny cíle ochrany NP a bude v potřebné míře doplňovat základní režim péče pro jednotlivé zóny stanovený tímto zákonem a prováděcím předpisem MŽP. Nově se navrhuje v tomto dokumentu stanovit rovněž cíle realizované správou NP vyplývající z poslání NP s vazbou na místní obyvatele, obce, turistické a další využívání území NP. I s přihlédnutím k této skutečnosti je na místě zásady dohodnout s obcemi po ukončení jejich projednání s veřejností a vlastníky pozemků. Tím odpadne možnost opakování situace v NP Šumava, kdy byl se zástupci obcí v radě NP dohodnut plán péče a ten byl následně v průběhu zákonného připomínkování upraven a schválen v odlišné podobě. 7.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době jsou pro všechna ZCHÚ schváleny plány péče, které podle § 38, odst. 1 ZOPK „na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území“. Vzhledem k rozšíření poslání národního parku i na umožnění využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, jeví se jako potřebné změnit obsah dokumentu řešící způsoby péče o národní park i o tyto oblasti. 7.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) obce regionů národních parků, b) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, c) orgány ochrany přírody (Správy NP, MŽP). Nepřímo dotčené subjekty: d) návštěvníci národních parků, e) ostatní orgány veřejné správy. 7.1.4 Popis cílového stavu Zavedení nového dokumentu – zásad péče o NP, který bude s přihlédnutím k nově vymezenému poslání NP řešit i tuto problematiku, tedy cíle realizované správou bez přímé vazby na předměty ochrany NP. Zásady péče budou stejně jako plány péče nezávazné pro fyzické a právnické osoby. 28
7.1.5 Zhodnocení rizika V případě neschválení novely nebude možné plánem péče navrhovat řešení problematiky nesměřující k zajištění předmětů ochrany a k zachování či zlepšení jejich stavu. 7.2 Návrh variant řešení 7.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, kdy budou pro území NP i nadále schvalovány plány péče, které nereflektují nově rozšířené poslání NP na možnosti jeho využívání. 7.2.2 Varianta 1
Plány péče v současném pojetí zůstanou zachovány pro maloplošná zvláště chráněná území (NPR, NPP, PR, PP) a pro chráněné krajinné oblasti. Pro NP nově nebudou zpracovávány plány péče, ale zásady péče (viz nový § 38a). Zásady péče budou odborným rámcovým dokumentem, jehož obsahem bude stanovení zásad a cílů managementu (konkrétní obsah stanoví vyhláška MŽP). Zásady nebudou podobně jako plány péče závazné pro fyzické a právnické osoby, půjde o odborný a koncepční dokument správy NP. Zásady péče bude schvalovat MŽP, a to procesem obdobným současnému schvalování plánů péče (tj. po předchozím projednání s dotčenými subjekty, včetně obcí a krajů; případné rozpory bude obdobně jako dnes rozhodovat MŽP).
7.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 7.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 V současné době jsou pro národní parky zpracovávány plány péče. Tento dokument obsahuje pouze opatření ke zlepšení přírodního prostředí národních parků a nereflektuje nově navržená poslání NP. b) Varianta 1 Na rozdíl od současných plánů péče, budou dle novely zákona zpracovávány nově zásady péče o národní parky. V návaznosti na nové poslání NP tento dokument lépe zajistí potřeby ochrany přírody v NP. Na rozdíl od současného dokumentu budou řešeny i rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany národního parku. Na aktivity, které budou v souladu s nově uvedeným posláním NP a budou obsaženy v tomto dokumentu, dojde k lepšímu čerpání programových prostředků.
29
7.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 7: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podnikatelské subjekty Dokument je nezávazný
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
V současné době dokument obsahuje pouze opatření ke zlepšení stavu předmětu ochrany NP Sociální dopady
současný stav
Životní prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Lepší možnost čerpání programových prostředků na aktivity, které budou v souladu s nově uvedeným posláním NP a budou obsaženy v tomto dokumentu
***
Podnikatelské subjekty Dokument bude i nadále nezávazný
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 1
Plány péče o ZCHÚ, Na rozdíl od zásady péče o NP současného dokumentu bude řešit i rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP
***
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ možnost čerpání finančních prostředků
**
Životní prostředí V návaznosti na nové poslání NP tento dokument lépe zajistí potřeby ochrany přírody v NP
****
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
7.4 Návrh řešení 7.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 30
**
Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.
8
Problematika NP České Švýcarsko (Příloha 5, zrušovací a přechodná ustanovení) 8.1 Důvod předložení a cíle
8.1.1 Definice problému Navrhuje se, aby státní správu ochrany přírody na území CHKO Labské pískovce vykonávala Správa NP České Švýcarsko. Hranice mezi CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko je pouze administrativní, přírodovědně se jedná o jedno území. MŽP se tedy domnívá, že jedna organizace bude lépe a efektivněji zajišťovat péči o toto území. Pro místní obyvatele či obce by mělo dojít ke zjednodušení při jednání se správními úřady. Státní správu bude vykonávat jedna organizace a nebude např. nutné záměry při společné hranici projednávat se správou CHKO i se správou NP, ale pouze s jedním partnerem. V případě zachování pracoviště v Děčíně, se kterým MŽP počítá, se zlepší i dostupnost úřadů. Např. obyvatel Hřenska nebude muset cestovat na Správu NP České Švýcarsko do Krásné Lípy, ale do Děčína. Podobně obyvatel Mikulášovic nebude muset navštěvovat úřad v Děčíně, ale v mnohem bližší v Krásné Lípě. Současně se počítá s novým vyhlášením Správy NP České Švýcarsko jako příspěvkové organizace nejpozději do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Z tohoto důvodu po toto období zůstává v platnosti § 2 zrušeného zákona č. 161/1999 Sb. V tomto časovém období tedy MŽP zřídí Správu NP České Švýcarsko jako příspěvkovou organizaci (v souladu s § 79, odst. 3 písm. r) ZOPK). V současné době existují 3 správy národních parků jako příspěvkové organizace (Správa NP a CHKO Šumava, Správa KRNAP a Správa NP Podyjí) a jedna ve formě organizační složky státu (NP České Švýcarsko). Na základě dosavadních zkušeností i nezávislých analýz se ukazuje jako optimální forma pro plnění úkolů souvisejících především s hospodařením s majetkem ve vlastnictví státu forma příspěvkové organizace. Jde především o možnost operativnějšího nakládání s finančními prostředky (např. v případě neočekávaných situací – povodně, kalamita v lese) a možnost vytváření rezervního fondu. 8.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době existuje Správa NP České Švýcarsko jako správní úřad (organizační složka státu) zřízená zákonem č. 161/1999 Sb. Tato organizace vykonává státní správu na území NP České Švýcarsko. Na území CHKO Labské pískovce vykonává státní správu správní úřad Správa CHKO Labské pískovce (součást AOPK ČR) 8.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) Správa NP České Švýcarsko, b) Správa CHKO Labské pískovce c) MŽP. 31
Nepřímo dotčené subjekty: d) obce regionů národních parků, e) vlastníci a nájemci nemovitostí, f) místní obyvatelé. 8.1.4 Popis cílového stavu Sloučení Správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Převod pracovních míst v rámci resortu MŽP z AOPK ČR na Správu NP České Švýcarsko. Po schválení novely zřízení Správy NP České Švýcarsko jako příspěvkové organizace. 8.1.5 Zhodnocení rizika V případě neschválení novely nebude moci dojít k novému zřízení Správy NP České Švýcarsko a nedojde rovněž k plánovanému sloučení organizací – Správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Nedojde k výše popsanému efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ani k efektivnější péči o jednotné území NP České Švýcarsko – CHKO Labské pískovce. 8.2 Návrh variant řešení 8.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, i nadále bude výkon státní správy a péče o přírodní prostředí rozdělen mezi dvě samostatné organizace, nedojde ke snížení administrativní zátěže a přiblížení orgánů státní správy místním obcím, podnikatelským subjektům a obyvatelům. 8.2.2 Varianta 1
Dojde k pověření Správy NP České Švýcarsko výkonem státní správy na území CHKO Labské pískovce a následnému sloučení organizací (převodu pracovních míst včetně mzdových prostředků v rámci resortu MŽP). Dojde ke změně právní formy Správy NP České Švýcarsko z o.s.s na příspěvkovou organizaci zřizovací listinou MŽP.
8.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 8.3.1 Identifikace nákladů a přínosů c) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšenou administrativní zátěž. Péči a státní správu v regionu vykonávají 2 státní organizace, což je méně efektivní. d) Varianta 1 Pověřením Správy NP České Švýcarsko výkonem státní správy na území CHKO Labské pískovce a následným sloučení obou organizací dojde k zjednodušení jednání s orgány státní správy a k snížení administrativní zátěže. Péče o přírodní prostředí na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je efektivnější.
32
8.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 8: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Administrativní zátěž v souvislosti s jednáními se 2 orgány státní správy
***
Podnikatelské subjekty Musí jednat se 2 subjekty, což zvyšuje administrativu
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
Musí jednat se 2 subjekty, což zvyšuje administrativu
současný stav
Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ musí jednat se 2 subjekty, což zvyšuje administrativu
**
Životní prostředí Péči a státní správu v regionu vykonávají 2 státní organizace, což je méně efektivní Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy
***
Podnikatelské subjekty Zjednodušení jednání s orgány státní správy Varianta 1
Problematika NP České Švýcarsko
*** Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Zjednodušení jednání s orgány státní správy
*** Sociální dopady
Místní obyvatelstvo ‐ zjednodušení jednání s orgány státní správy
***
Životní prostředí Efektivnější péče o přírodní prostředí na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce
****
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
33
***
8.4 Návrh řešení 8.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.
9
Ostatní drobné úpravy zákona 9.1 Důvod předložení a cíle
9.1.1 Definice problému Drobné změny upřesňující a doplňující znění některých ustanovení souvisejících s připravenou novelou, dále změny technického rázu s novelou související (kompetenční a sankční ustanovení) 9.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti § 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích Zákona v současném znění zakazuje zcizení lesů, lesního půdního fondu, vodních toků a vodních ploch ve státním vlastnictví na území národních parků. Navržená novela pouze aktualizuje pojem „lesní půdní fond“ na „pozemky určené k plnění funkcí lesa“. § 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území Zákon v odst. 2 stanovuje nezbytnost souhlasu orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám druhu pozemku v ochranném pásmu, nedefinuje však, jakým právním aktem má týt tento souhlas vydán. Návrh novely tento stav zpřesňuje. § 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území Pod toto ustanovení spadá i proces schvalování zonace NP a CHKO. Zavedením institutu opatření obecné povahy je nutné řešit tuto problematiku v příslušném paragrafu. V současné době neexistuje možnost u již vyhlášeného národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti změnit vymezení, bližší ochranné podmínky nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu. Nové znění ustanovení tuto možnost upravuje a popisuje způsob projednání této změny. § 41 Projednání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy¨ Pouze formální změna na „Projednání návrhů právních předpisů s orgány státní správy“. Navržené znění bude jednoznačnější a dojde ke zpřehlednění tohoto postupu. § 42 Evidence a označování zvláště chráněných území
34
Způsob zaznamenávání údajů o zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody a v katastru nemovitostí neodpovídá současnému stavu věci a není dostatečně přesně definován. Chybí rovněž zmocnění MŽP pro vydání prováděcího předpisu k problematice ústředního seznamu. § 44 Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích Zákon v odst. 3 stanovuje nezbytnost souhlasu orgánu ochrany přírody k činnostem regulovaným bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ, nedefinuje však, jakým právním aktem má týt tento souhlas vydán. Návrh novely tento stav zpřesňuje. § 63 Přístup do krajiny V současné době spadá zodpovědnost za škody vzniklé osobám na cizím pozemku působením přírodních sil či jejich vlastním zaviněním na majitele pozemku. Tento stav považuje MŽP za nevhodný. § 71 Účast obcí Správní řád (zákona č. 500/2004 Sb.) dostatečným způsobem nezdůrazňuje postavení obcí při projednávání opatření obecné povahy. Novela v § 71 odst. 4 navrhuje znění, že obce jsou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání návrhu opatření obecné povahy. § 73 Věda a výzkum V současné době neexistuje povinnost oznamovat výzkumnou činnost v ZCHÚ orgánu ochrany přírody. Návrh novely tuto povinnost zavádí. § 78 – § 79 působnost orgánů ochrany přírody Současná kompetenční ustanovení by neodpovídaly změnám navržených touto novelou, je tedy nutné je aktualizovat. Přílohy 1-4 Ustanovení uvedená v těchto přílohách jsou v současné době součástí vyhlašovacích předpisů jednotlivých národních parků, které tato novela zrušuje. 9.1.3 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty: a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, b) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká, c) Ministerstvo životního prostředí, d) Správy národních parků. Nepřímo dotčené subjekty: e) orgány ochrany přírody a další orgány státní správy, kterých se týká především změna kompetenčních ustanovení.
35
9.1.4 Popis cílového stavu Úprava nevyhovujících ustanovení ZOPK souvisejících s problematikou národních parků, zohlednění znění novely v navazujících ustanoveních ZOPK. 9.1.5 Zhodnocení rizika Především neprovázanost znění zákona nejasné kompetence orgánů ochrany přírody, chybějící právní kontinuita (zakotvení již existujících NP, přechodná ustanovení ve vztahu k již schváleným právním předpisům) 9.2 Návrh variant řešení 9.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, to by představovalo neprovázanost zákona, kdy by kompetenční a sankční ustanovení neodpovídaly nově navrženému znění. Nadále by nebyl jasný způsob vydávání souhlasu orgánu ochrany přírody. Bez přechodných ustanovení by nebyla zajištěna právní kontinuita a platnost dokumentů schválených v souladu se stávajícím zněním ZOPK. 9.2.2 Varianta 1 Ostatní drobné úpravy zákona: § 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích Navržená novela pouze aktualizuje pojem „lesní půdní fond“ na „pozemky určené k plnění funkcí lesa“. § 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území Bližší definice způsobu, jakým budou vydávány souhlasy orgánu ochrany přírody k činnostem v ochranném pásmu (rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy) § 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území Z působnosti tohoto ustanovení je vyjmuto vymezování zón ochrany přírody v NP a CHKO, které bude nově probíhat prostřednictvím opatření obecné povahy. Dále je upravena možnost u již vyhlášeného národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti změnit vymezení, bližší ochranné podmínky nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu. Změna se projednává pouze s těmi právnickými a fyzickými osobami, jichž se dotýká a s dotčenými obcemi a kraji a nebude nutné kompletní nové vyhlášení ZCHÚ. § 41 Projednání návrhů právních předpisů s orgány státní správy¨ Pouze formální změna a upřesnění pojmu. § 42 Evidence a označování zvláště chráněných území Pouze drobné úpravy. Doplněno je rovněž zmocnění pro vydání prováděcího právního 36
předpisu MŽP k problematice vedení Ústředního seznamu ochrany přírody. § 44 Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích Podobně jako u § 37 je blíže definován způsob, jakým budou vydávány souhlasy orgánu ochrany přírody k činnostem podle bližších ochranných podmínek. Doplněn odstavec 4 definující způsob územního plánování na území NP a CHKO. § 63 Přístup do krajiny Analogicky k právní úpravě pohybu osob v lesích podle lesního zákona se do zákona o ochraně přírody a krajiny doplňuje významná právní zásada stanovící vlastní odpovědnost každého při pohybu v přírodním prostředí. Vlastníci pozemků nemohou odpovídat za škody, ke kterým dojde (na jejich pozemcích) působením přírodních sil. Problematika bezpečnosti osob při pohybu ve volné krajině je v současné době i na základě některých soudních rozsudků intenzivně diskutována a udržování bezpečnosti na cestách spadá striktně mezi povinnosti vlastníka pozemku. MŽP považuje za vhodné stanovit, že vlastníci pozemků nemohou být zodpovědní za působení přírodních sil a nemohou být postihováni za to, že strpí na svém pozemku turistické značení cest a s tím související zvýšenou návštěvnost. § 71 Účast obcí Novela v § 71 odst. 4 navrhuje zvláštní postavení obcí při projednávání návrhu opatření obecné povahy. § 73 Věda a výzkum Nově se navrhuje zavést oznamovací povinnost pro osoby realizující výzkum v NP. Cílem této úpravy je umožnit správě NP usměrnit provádění činností souvisejících s výzkumem NP tak, aby omezila možnost rizika negativního ovlivnění předmětů ochrany (týká se zejména četnosti a intenzitě návštěv ve vybraných částech NP a možnosti negativního vlivu na populace druhů). § 78 – § 79 působnost orgánů ochrany přírody Formální úprava kompetenčních ustanovení v hmotněprávních ustanoveních zákona
v návaznosti
na
změny
učiněné
Přílohy č. 1 - 4 Do zákona jsou převzaty vymezení, předmět ochrany a bližší ochranné podmínky existujících národních parků vyhlášených v minulosti nařízením vlády (KRNAP, NP Šumava, NP Podyjí) nebo samostatným zákonem (NP České Švýcarsko) Přechodná ustanovení Přechodná ustanovení zajistí právní kontinuitu všech dosud vyhlášených zvláště chráněných území, případně vymezení zonace v NP a CHKO. Přechodná ustanovení také pokryjí období, po která budou přijímány nové instituty předvídané novelou (tj. klidová území a zásady péče o NP). 37
9.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 9.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje nejasnou aplikovatelnost některých ustanovení. b) Varianta 1 Ostatními drobnými úpravami zákona dojde k zpřesnění některých ustanovení zákona a k drobným změnám v návaznosti na navrhovanou novelu. Zjednoduší se aplikovatelnost zákona. Dojde ke zlepšení postavení obcí při projednávání opatření obecné povahy.
38
9.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 9: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podnikatelské subjekty Nejasná aplikace některých ustanovení v současném zákoně
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
Nejasná aplikace některých ustanovení v současném zákoně
současný stav
**
Sociální dopady Místní obyvatelstvo ‐ nejasná aplikace některých ustanovení v současném zákoně Životní prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v návaznosti na navrhovanou novelu zákona
**
Podnikatelské subjekty
Varianta 1
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Ostatní drobné úpravy zákona Zlepšení postavení obcí při projednávání návrhu opatření obecné povahy
***
Sociální dopady
Životní prostředí Zjednodušená aplikovatelnost zákona
**
‐ bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
9.4 Návrh řešení 9.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1. 39
**
10 Souhrn navrhovaných variant Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
1.
Varianta 1
2.
Varianta 1
Podnikatelské subjekty Umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu ** s novým posláním NP, čerpání finančních prostředků Územní samosprávné celky (obce, kraje) Nová definice NP, Větší možnost čerpání vyhlášení existujících programových NP a stanovení *** prostředků na projekty předmětu ochrany NP v souladu s posláním NP Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ * rozšíření možnosti využívání území NP Životní prostředí Jednoznačné definování předmětů *** ochrany jednotlivých národních parků Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže správ NP, menší **** množství udělovaných výjimek Podnikatelské subjekty Zrušení platnosti některých ochranných podmínek ** v intravilánech obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku Územní samosprávné celky (obce, kraje) Snížení administrativní Ochranné podmínky zátěže obecních úřadů, **** NP menší množství udělovaných výjimek Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ zrušení platnosti některých ochranných ** podmínek v intravilánech obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku Životní prostředí Regulace činností, *** které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP
40
Hodnocení
Varianta
3.
Varianta 1
Stručný obsah
Přínosy
Varianta 1
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrace při projednávání a ** schvalování OOP oproti současné vyhlášce MŽP Podnikatelské subjekty Zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany ** přírody, zrušení Zonace národních ochranných podmínek parků, klidová území, platných pro I. zónu Územní samosprávné celky (obce, kraje) zonace CHKO
Místní obyvatelé ‐ omezení regulace vstupu
4.
Hodnocení
Sociální dopady **
Životní prostředí Omezení vstupu bude odpovídat aktuálním **** požadavkům ochrany přírody Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místo jednoho stávajícího (návštěvní řád) Podnikatelské subjekty Lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá riziko *** zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou Návštěvní řády NP, kapitolou Územní samosprávné celky (obce, kraje) rada NP Lepší informovanost všech subjektů o *** omezeních v národních parcích Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ lepší informovanost všech *** subjektů o omezeních v národních parcích Životní prostředí Lepší zohlednění potřeb ochrany přírody ** při projednávání jednotlivých OOP
41
**
Varianta
5.
Varianta 1
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP ** v souvislosti s neudělováním výjimek Podnikatelské subjekty Zrušení některých zákonných povinností souvisejících s *** rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v Vztah k navazujícím regionu právním předpisům Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Sociální dopady
6.
Varianta 1
Poplatky v NP
Životní prostředí Neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních **** předpisů, které jsou v rozporu s cíli ochrany NP Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže v souvislosti se * zrušením institutu poplatků Podnikatelské subjekty Zrušena povinnost *** platit poplatky Územní samosprávné celky (obce, kraje) Sociální dopady Životní prostředí Regulace pohybu osob bude probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů
42
**
Hodnocení
Varianta
7.
Varianta 1
Stručný obsah
Přínosy
Varianta 1
Náklady
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Lepší možnost čerpání programových prostředků na aktivity, které budou v souladu *** s nově uvedeným posláním NP a budou obsaženy v tomto dokumentu Podnikatelské subjekty Dokument bude i ** nadále nezávazný Územní samosprávné celky (obce, kraje) Na rozdíl od Plány péče o ZCHÚ, současného zásady péče o NP dokumentu bude řešit i *** rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP Sociální dopady Místní obyvatelé ‐ ** možnost čerpání finančních prostředků Životní prostředí V návaznosti na nové poslání NP tento **** dokument lépe zajistí potřeby ochrany přírody v NP Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy
8.
Hodnocení
Problematika NP České Švýcarsko
***
Podnikatelské subjekty Zjednodušení jednání *** s orgány státní správy Územní samosprávné celky (obce, kraje) Zjednodušení jednání *** s orgány státní správy Sociální dopady Místní obyvatelstvo ‐ *** zjednodušení jednání s orgány státní správy Životní prostředí Efektivnější péče o přírodní prostředí na **** území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce
43
Hodnocení
Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v ** návaznosti na navrhovanou novelu zákona Podnikatelské subjekty
9.
Varianta 1
Ostatní drobné úpravy Územní samosprávné celky (obce, kraje) zákona Zlepšení postavení obcí při projednávání *** návrhu opatření obecné povahy Sociální dopady
Životní prostředí Zjednodušená aplikovatelnost zákona
**
11 Implementace doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí. V rámci navrhované novely dochází k úspoře finančních prostředků státního rozpočtu a k snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů, místních obyvatel i státní správy. Nástrojem pro odhalování porušení pravidel stanovených navrhovaným zákonem je kontrola prováděná Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP).
12 Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.
13 Konzultace a zdroje dat 1. 2. 3. 4.
Mgr. Martin Bílý, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, RNDr. Alena Vopálková, ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, Ing. Handrij Härtel, Ph.D, NP České Švýcarsko, Ing. Hana Slavíčková, KRNAP 44
5. Mgr. Lenka Reiterová, NP Podyjí, 6. RNDr. Václav Braun, NP Šumava, 7. pracovníci AOPK ČR.
14 Seznam použitých zkratek AOPK ČR BOP ČIŽP CHKO EU EVL IUCN KRNAP LRV LZPS MŽP NP NPR NPP OOP o.s.s. PR PP ZCHÚ ZOP ZOPK
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky bližší ochranné podmínky Česká inspekce životního prostředí chráněná krajinná oblast Evropská unie evropsky významná lokalita Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature) Krkonošský národní park Legislativní rada vlády listina základních práv a svobod Ministerstvo životního prostředí národní park národní přírodní rezervace národní přírodní památka opatření obecné povahy organizační složka státu přírodní rezervace přírodní památka zvláště chráněná území základní ochranné podmínky zákon o ochraně přírody a krajiny
15 Kontakt na zpracovatele RIA Ing. Alena Krejčová Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 email:
[email protected] tel: +420 267 122 552 B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Ustanovení upravující povinnosti vlastníků nemovitostí jsou v souladu s Čl. 4 odst. 1 a Čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Povinnosti mohou být ukládány toliko 45
na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod; vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem)
Ustanovení upravující kompetence správních úřadů jsou v souladu s Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví).
C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná úprava svým cílem souvisí s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (konkrétně slouží k naplnění Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť a Úmluvy o biologické rozmanitosti). Návrh je rovněž v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh směřuje k naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady (ES) 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně živících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnicí Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.
D Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Podrobně uvedeno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (část A).
E Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
F Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava nezakládá korupční rizika a návrh je rozsahem přiměřený množině vztahů, které upravuje. V případech rozhodování o výjimkách ze základních ochranných podmínek NP dochází k zpřesnění formulace těchto ochranných podmínek (§ 16) a tedy ke zpřesnění kritérií pro rozhodování, což v konečném důsledku korupční rizika minimalizuje. Klidová území NP, zóny ochrany přírody NP a vyhrazená místa v NP
46
budou stanovovány opatřením obecné povahy podle části šesté správního řádu, námitky vlastníků dotčených nemovitostí budou vypořádány rozhodnutím. Předkládaný návrh zákona v celku nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy, pouze některé kompetence zpřesňuje. Předkládaný návrh zákona stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy. Nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí. Je možné určit jednoznačně osobu zodpovědnou za konkrétní rozhodnutí (na rozhodování je vztažen správní řád). Příslušné orgány ochrany přírody (správy NP) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace. Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí příslušných orgánů veřejné správy je zajištěna postupem podle správního řádu.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K bodu 1 (hlava druhá - § 15 až 23) § 15 – definice národních parků (dále též „NP“) Definici této kategorie zvláště chráněného území bylo potřebné zpřesnit, zejména ve vazbě na vymezení pojmu národní park v mezinárodních dokumentech v oblasti ochrany přírody a ve vazbě na vnímání obsahu tohoto pojmu v souladu s celosvětově uznávanými principy této kategorie zvláště chráněného území (IUCN) Dalším důvodem pro přesnější vymezení předmětů a cílů ochrany NP je potřeba zdůraznění vazby cílů ochrany NP na vymezené předměty ochrany v zájmu zajištění efektivity plnění cílů ochrany přírody v NP. Navrhovaná úprava přispívá k jednoznačnějšímu vymezení a sjednocení rámce pro stanovení cílů ochrany NP v ČR. Neméně významné je doplnění poslání NP o další vymezené oblasti a zdůraznění významu NP jak pro místní obyvatele, tak pro vzdělávání, výzkum a šetrné turistické využití, které nejsou v rozporu s cíli ochrany NP. § 15a až 15d – vyhlášení jednotlivých NP Tato ustanovení nově vyhlašují existující národní parky vyhlášené nařízením vlády (Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park Šumava) nebo samostatným zákonem (NP České Švýcarsko) včetně jejich správ. Účelem je sjednocení právní úpravy NP a zajištění její
přehlednosti, hospodárnosti a efektivity postupu správních orgánů. Je přitom zachována forma a obsah vymezení této kategorie zvláště chráněného území tak, jak byla nastavena zákonem č. 114/1992 Sb. k datu jeho účinnosti. V přílohách zákona jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně předmětů ochrany EVL,
47
jejich vymezení a bližší ochranné podmínky podle specifických přírodních podmínek jednotlivých NP, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění hranic. U KRNAPu a NP Podyjí jsou obdobně vymezeny i ochranné podmínky a hranice ochranného pásma těchto NP.
Správy NP jsou zřízeny Ministerstvem životního prostředí jako příspěvkové organizace (§ 79 odst. 3 písm. u) zákona č. 114/1992 Sb.), neboť tento model se v praxi ukázal jako nejoptimálnější k plnění cílů ochrany přírody v NP. NP České Švýcarsko je zřízen zákonem č. 161/1999 Sb. jako správní úřad. I u tohoto NP dojde ke sjednocení formy (příspěvková organizace), s ročním odkladem tak, aby mohly být zajištěny všechny potřebné kroky pro tuto změnu (zrušení zákona č. 161/1999 Sb. je odloženo k 1. 1. 2017, viz odložená účinnost dle čl. IV). Tam, kde je národní park vymezen v rámci CHKO, zajišťuje jeho správa výkon státní správy i v této kategorii ZCHÚ (České Švýcarsko, Šumava). Je tím posílena funkce CHKO jako území, které přispívá k ochraně NP, dochází ke zjednodušení a sjednocení výkonu státní správy ve vazbě na plnění cílů NP. § 16 – základní ochranné podmínky NP Ustanovení je upraveno v návaznosti na nové pojetí zonace v NP na základě dlouhodobých cílů ochrany a péče o toto území bylo. Již není účelné odstupňovat ochranné podmínky podle jednotlivých zón. Mnohem efektivnější je stanovení ochranných podmínek pro celé území NP a mimo zastavěná území obcí. Dochází zároveň k odstranění současných neúčelných zákazů v obcích (např. zákaz rozdělávání ohňů, zákaz vjezdu mimo silnice a místní komunikace).
Tam, kde je to účelné, je navržena možnost vyhradit plochy v NP, kde tyto zákazy neplatí. Tím dojde k cílenému uplatnění ochranných podmínek při zachování účinnosti tohoto administrativního nástroje. Dalším přínosem této změny je snížení administrativní zátěže, ke které přispívá možnost vyhradit plochy bez zákazu, nebo stanovit výjimky z těchto zákazů pro blíže neurčený okruh osob, formou opatření obecné povahy k (při respektování podmínek daných ustanovením § 43 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). Formulace základních ochranných podmínek jsou upřesněny a respektují terminologii souvisejících právních předpisů (stavební zákon, horní zákon, zákon o geologických pracích, zákon o odpadech, zákon o civilním letectví, vodní zákon). Nově jsou doplněny ochranné podmínky dle aktuálních zkušeností z praxe (zejm. zákaz provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku nebo umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje). Základní ochranné podmínky nově neupravují režim vstupu osob na území národního parku. Regulace ohybu osob je nově řešena institutem klidových území národního parku (§ 17). § 17 – klidová území národního parku 48
Na základě poznatků z praxe je nově navržena úprava regulace pohybu osob na území NP. Stávající nástroj, který byl vázán na celé území I. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob, se ukázal jako nadbytečný k zajištění cílů ochrany přírody NP. Z odborných podkladů vyplývá, že omezení vstupu má smysl vázat na plochy s výskytem ekosystémů a biotopů druhů, citlivých na změny stavu vyvolané pohybem většího počtu návštěvníků. Klidová území jednotlivých NP stanoví MŽP opatřením obecné povahy, tj. transparentním způsobem, s vypořádáním připomínek všech dotčených subjektů (zejm. obcí a vlastníků) a s možností soudního přezkumu. Po přechodnou dobu (do vyhlášení klidových oblastí) bude za klidovou oblast považována dosavadní I. zóna (viz čl. II odst. 6).
V klidových územích bude možné se pohybovat pouze na cestách a trasách vyhrazených správou NP (opatřením obecné povahy), s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky. § 18 – členění území národních parků Navrhuje se nové pojetí zonace, které odpovídá lépe běžnému chápání tohoto nástroje. Zonace je navržena jako výlučný nástroj diferencované péče o území NP (managementu). Navržené definice 4 zón (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny) obsahují dlouhodobé cíle ochrany a péče o jednotlivé zóny (na rozdíl od současného pojetí), lépe odpovídají mezinárodně nejčastěji používanému definování jednotlivých zón a určují také vymezování zonace na ucelených plochách, které jsou vhodnější pro uplatňování zásad managementu těchto ploch. Návrh „managementové“ zonace bude výsledkem odborného vyhodnocení stavu ekosystémů NP s ohledem na cíle NP. Oproti dosavadní úpravě (kdy zóny stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou) budou zóny stanoveny ministerstvem opatřením obecné povahy (tj. jde o zcela transparentní, s širokou veřejností konzultovaný proces, zahrnující povinné projednání s obcemi a vlastníky a s možností soudního přezkumu). Opatření obecné povahy jakožto správní akt, jež kombinuje prvky obecně
závazného předpisu a individuálního rozhodnutí, s konkrétně určeným předmětem regulace a obecně vymezeným okruhem adresátů, lze považovat za nejvhodnější formu stanovení zón. § 19 – návštěvní řády národních parků Navrhuje se zásadní změna oproti současnému stavu, kdy návštěvní řád nebude stanovovat podmínky regulace jako v současné době (např. vyhrazení plochy pro splouvání konkrétních vodních toků či provozování cyklistiky na vybraných komunikacích a stanovení podmínek pro využití těchto ploch). Vyhrazování bude prováděno samostatnými procesy ve správním řízení. Návštěvní řád nebude zakládat regulaci ohybu osob, ale je nově pojat jako „informativní dokument“ pro veřejnost, ve kterém budou přehledně shrnuta všechna omezení pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP, a také uvedeny informace o zmírnění obecně platných omezení. Regulace, o které bude návštěvní řád NP informovat, bude
49
vyplývat přímo z právních předpisů (např. ze zákona o ochraně přírody a krajiny - základní ochranné podmínky nebo ze zákazů v lesním zákoně) či z opatření obecné povahy (vyhrazení klidových oblastí).
Návrh reaguje rovněž na požadavky praxe i návštěvníků, pro které přehledně přinese aktuální informaci o možnostech využití jednotlivých částí NP v souladu s platnou právní úpravou na jednom místě, aniž by bylo nutné seznámit se s vydanými rozhodnutími nebo opatřeními obecné povahy. § 20 – rada národního parku Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem pro záležitosti příslušného NP, s níž budou projednávány klíčové dokumenty (zejm. návrh zonace, klidových území a návrh zásad péče o NP). Je posílen význam tohoto orgánu pro výměnu informací mezi správou a regionem.
V zájmu předcházení duplicit v procesech projednání, zejména plánu péče a zonace, je navržena úprava těchto procesů tak, aby se zástupci regionu byly projednávány a dohodnuty např. zásady péče o území v rámci jednoho procesu (viz postup projednání zásad péče podle 38a nebo správním řádem daný proces projednávání opatření obecné povahy ke schválení zón NP). § 21 - právo myslivosti a rybářství v národních parcích Tímto ustanovením jsou jednoznačně definovány povinnosti při výkonu práva myslivosti a rybářství ve vztahu k využívání území národních parků. Je nezbytné jednoznačně stanovit, že pro využívání území národních parků k výkonu práva myslivosti a rybářství jsou kladeny jiné požadavky, než na převážné většině území ČR. Zároveň je určeno, že v zónách přírodních není nutné plnit povinnosti (pro uživatele honiteb a rybářských revírů), které jsou v rozporu s požadavky na zachování stavu předmětů ochrany v příznivém stavu a zároveň by mohly být v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany těchto zón. § 22 - lesy národních parků Toto ustanovení jednoznačně upravuje povinnosti vlastníků lesa v NP, zdůrazňuje nezbytnost obhospodařovat lesní ekosystémy tak, aby byly plněny cíle této kategorie zvláště chráněného území. Při péči o lesy je doplněno deklaratorní ustanovení ve vztahu k ekologické funkci lesů. Toto je zcela v souladu s ustanovením, že lesy na území NP nelze zařazovat do lesů hospodářských a jedná se převážně o lesy zvláštního určení. Ruší se povinnost obstarat si souhlas orgánu ochrany přírody k použití ustanovení o likvidaci škůdců a mimořádných okolností podle lesního zákona a nahrazuje se vyloučením výše uvedených
povinností v zóně přírodní a přírodě blízké, kde je aplikace těchto povinností v rozporu s požadavkem zachovat nebo zlepšit stav předmětů ochrany NP a mohl by být v rozporu s cíli ochrany NP (jde o ustanovení lesního zákona o lhůtách k zalesnění lesních holin, o zajištění lesních porostů a o přednostním zpracování nahodilé těžby).
50
§ 23 - právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích Dochází pouze k formulačním úpravám v návaznosti na platnou dikci zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a nového občanského zákoníku. K bodu 2 (změna § 27 odst. 2) Obdobně jako u vymezení zón ochrany přírody národního parku dochází ke změně formy u vymezení zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (opatřením obecné povahy namísto vyhlášky Ministerstva životního prostředí). Obdobně jako v případě § 18 považujeme tuto formu schvalování zonace za vhodnější a úspornější z hlediska administrativní zátěže.
K bodu 3 (změna § 37 odst. 2) Terminologická změna v návaznosti na platné katastrální předpisy. Zároveň se pro jednoznačnost doplňuje výčet možných forem správního aktu (souhlasu k činnostem v ochranném pásmu zvláště chráněného území), jež orgán ochrany přírody zvolí podle materiálních důsledků konkrétního řízení, v souladu se správním řádem. K bodu 4 až 7 (změna § 38) Terminologické úpravy v návaznosti na změnu v § 38a (u národních parků nebudou nově zpracovávány plány péče, ale zásady péče). U ostatních kategorií zvláště chráněných území budou nadále zpracovávány plány péče, proces jejich schvalování, právní důsledky atd. zůstávají zcela beze změn. Vzhledem ke zcela rozdílným požadavků na dokumenty stanovující způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území a CHKO na straně jedné a NP na straně druhé se navrhuje odlišení těchto dokumentů. Pojem plán péče se navrhuje zachovat pro maloplošná zvláště chráněná území a CHKO a bude i nadále detailně doporučovat způsoby péče o konkrétní plochy těchto zvláště chráněných území. K bodu 8 (nový § 38a) Zavádí se nový dokument pro péči o národní parky z důvodu odlišení jeho formy od plánů péče o CHKO a maloplošná zvláště chráněná území. Ministerstvem životního prostředí bude stanoven obsah těchto dokumentů, který bude problematiku řešit v menších detailech než stávající plány péče (půjde o odborný rámcový dokument). Jedním z důvodů je, že hlavní zásady péče o jednotlivé plochy budou definovány již vymezením zonace a není proto potřebné je stanovovat plánem péče. Dokument bude určovat zásadní priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů 51
tak, aby byly plněny cíle ochrany NP. Nově se stanoví, že s obcemi bude dokument dohadován po ukončení jeho projednání s veřejností a vlastníky pozemků. Tím se vylučuje riziko (vzniklé např. v NP Šumava), kdy byl se zástupci obcí v radě NP dohodnut plán péče a ten byl následně v průběhu zákonného připomínkování upraven a schválen v odlišné podobě. Obdobně jako u plánů péče nebudou zásady péče závazné pro fyzické a právnické osoby, půjde o odborný a koncepční dokument správy NP. Zásady péče bude schvalovat Ministerstvo životního prostředí, a to procesem obdobným současnému schvalování plánů péče (tj. po předchozím projednání s dotčenými subjekty, včetně obcí a krajů; případné rozpory bude obdobně jako dnes rozhodovat MŽP).
K bodu 9 (změna § 40 a 41) Terminologické úpravy v návaznosti na změnu v § 18 (zonace NP bude oproti dosavadní úpravě stanovena ministerstvem opatřením obecné povahy a nebude tedy projednávána postupem podle § 40). Změny vymezení nebo bližších ochranných podmínek se budou projednávat pouze s dotčenými vlastníky a nebudou znamenat nutnost opětovného vyhlášení (přehlášení) celého NP nebo CHKO.
Zpřesňuje se dosavadní zákonný limit pro omezení vlastníků v konečném správním aktu, jímž se vyhlašuje zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo. Rozsah dotčených nemovitostí a rozsah omezení vlastníků nemovitostí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle rozhodnutí o námitkách vlastníků. Změny v § 41 odráží dosavadní praxi, kdy jsou s dotčenými orgány státní správy projednávány návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění zvláště chráněná území, nikoliv prvotní záměry na jejich vyhlášení. K bodu 10 (změna § 42) Terminologické úpravy v návaznosti na platné předpisy na úseku informačních systémů a katastru nemovitostí. Zároveň se zpřesňuje zmocnění pro vydání vyhlášky Ministerstva životního prostředí. K bodu 11 a 12 (změna § 43) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (a vyhrazování míst, kde zákonné zákazy neplatí) budou moci být nově povolovány i opatřením obecné povahy, tj. pro neurčitý okruh osob. Dojde tím k výrazné administrativní úspoře. Rovněž vyhrazení míst, na které se nebudou vztahovat některé základní ochranné podmínky podle § 16, vyhradí správa NP opatřením obecné povahy.
52
K bodu 13 až 15 (změna § 44)
Upřesňuje se současné znění zákona s ohledem na správní řád a stanoví se, v jaké právní formě jsou vydávány souhlasy k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany přírody (rozhodnutí či závazné stanovisko). Nový odstavec 5 zakládá deklaratorní ustanovení týkající se využívání území národních parků. Tyto principy by měly usměrňovat stavební činnost a územní plánování v národních parcích v návaznosti na cíle ochrany národních parků. K bodu 16 (změna § 63) Analogicky k právní úpravě pohybu osob v lesích podle lesního zákona se do zákona o ochraně přírody a krajiny doplňuje významná právní zásada stanovící vlastní odpovědnost každého při pohybu v přírodním prostředí. Zákonné ukotvení této zásady se jeví jako významné nejen ve zvláště chráněných územích, kde je stav přírodního prostředí uchováván a zlepšován pro svou přirozenost a každý návštěvník tohoto území si musí být vědomi rizik spojených s pobytem v živé přírodě. Vlastníci pozemků nemohou odpovídat za škody, ke kterým dojde (na jejich pozemcích) výlučným působením přírodních sil či vlastním zaviněním návštěvníků. Nejedná se tedy o vyloučení odpovědnosti za škody způsobené např. zařízeními instalovanými na pozemcích vlastníků (jako jsou např. žebříky, povalové chodníky), pokud tyto nejsou udržovány v řádném stavu.
Problematika bezpečnosti osob při pohybu ve volné krajině je v současné době i na základě některých soudních rozsudků intenzivně diskutována a udržování bezpečnosti na cestách spadá striktně mezi povinnosti vlastníka pozemku. MŽP považuje za vhodné stanovit, že vlastníci pozemků nemohou být zodpovědní za působení přírodních sil a nemohou být postihováni za to, že strpí na svém pozemku turistické značení cest a s tím související zvýšenou návštěvnost.
K bodu 17 (změna § 71) Dochází k významnému posílení role obcí v procesu projednávání návrhů opatření obecné povahy (zonace, klidová území, vyhrazování cest a tras atd.). Obce budou dotčeným orgánem podle § 172 odst. 1 správního řádu a orgán ochrany přírody bude povinen s nimi projednat již samotný návrh opatření obecné povahy předtím, než jej doručí veřejnou vyhláškou k připomínkám. Na projednávání případných rozporů s dotčenými orgány bude aplikován postup podle § 136 správního řádu. K bodu 18 (změna § 73)
Nově se navrhuje zavést oznamovací povinnost pro osoby realizující výzkum v NP. Cílem této úpravy je umožnit správě NP usměrnit provádění činností souvisejících s výzkumem NP tak, aby omezila možnost rizika negativního ovlivnění předmětů ochrany (týká se zejména četnosti a intenzity návštěv ve vybraných částech NP a možnosti negativního vlivu na populace chráněných druhů). 53
K bodu 19 (změna § 78 odst. 1) Formální úprava v návaznosti na doplnění nových příloh č. 1 až 4. K bodu 20 až 34 (změna § 78 a 79) Formální úprava kompetenčních ustanovení v návaznosti na změny učiněné v hmotněprávních ustanoveních zákona (kompetence správ NP a CHKO k vydávání opatření obecné povahy, zmocnění MŽP k vydání vyhlášek). Předpokládá se, že v návaznosti na přijetí navrhovaného zákona a několika dalších drobných novel zákona č. 114/1992 Sb., které jsou v současné době v různých fázích legislativního procesu, bude následně předložena novela obsahující kompletní změnu sankčních ustanovení podle aktuální koncepce správního trestání. K bodu 35 (nové přílohy č. 1 až 4) Změna v souvislosti s novým vyhlášením již existujících NP. V přílohách zákona jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně předmětů ochrany EVL, jejich vymezení a bližší ochranné podmínky podle specifických přírodních podmínek jednotlivých NP, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění hranic. U KRNAPu a NP Podyjí jsou obdobně vymezeny i ochranné podmínky a hranice ochranného pásma těchto NP.
K přechodným ustanovením: Přechodná ustanovení pokryjí období, po která budou přijímány nové instituty předvídané novelou (tj. zóny ochrany přírody NP a CHKO, klidová území, vyhrazení cest a tras v klidových územích a zásady péče o NP). Ke zrušovacím ustanovením: Zrušují se právní předpisy, jimiž byly do současné doby vyhlášeny 4 národní parky. K ustanovení o účinnosti: Navrhuje se nabytí účinnosti zákona k 1. lednu 2016, tj. s dostatečnou legisvakanční dobou. Zároveň se navrhuje ponechat do 1. ledna 2017 v účinnosti zákon č. 161/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na skutečnost, že Správa NP ČŠ je podle tohoto zákona zřízena jako správní úřad a je třeba jí poskytnout dostatečnou dobu pro zajištění změny formy na příspěvkovou organizaci.
54
V. ÚPLNÉ ZNĚNÍ NOVELIZOVANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN HLAVA DRUHÁ § 15 Národní parky (1) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. (2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. (3) Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. § 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
1
i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, j) měnit stávající vodní režim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. (2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. § 17 Členění území národních parků (1) Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje. (2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem. § 18 zrušen § 19 Návštěvní řády národních parků (1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády. (2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku opatřením obecné povahy; 2
osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku. (3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání národního parku. § 20 Rada národního parku (1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku. (2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy. (3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2. (4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi. § 21 Právo myslivosti a rybářství v národních parcích Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen. § 22 Lesy národních parků (1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. (2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku. (3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí. (4) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na 3
dva roky. § 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích (1) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13) (2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody. § 24 Poplatky v národních parcích (1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku. (2) Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž vybírat jednorázový poplatek. (3) Výši poplatků podle odstavců 1 a 2, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. (4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku. (5) Využije-li orgán ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2, nelze v těchto místech vybírat poplatek podle zákona o místních poplatcích.14) ____________________ 3) § 21 zákona ČNR č. 96/1977. Sb. 10) Zákon č. 23/1962 Sb. Zákon č. 102/1963 Sb. 11) Zákon č. 61/1977 Sb. Zákon ČNR č. 96/1977 Sb. 12) § 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb. 13) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. 14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
4
HLAVA DRUHÁ Díl 1 Vymezení národních parků § 15 Národní parky (1) Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů a na ně vázaných druhů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky. (2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodního prostředí a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením. (3) Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem. (4) Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků. (5) Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. § 15a Vyhlášení Národního parku České Švýcarsko Vyhlašuje se Národní park České Švýcarsko. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. § 15b Vyhlášení Krkonošského národního parku Vyhlašuje se Krkonošský národní park a ochranné pásmo Krkonošského národního parku. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma národního parku a činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody v ochranném pásmu národního parku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. 5
§ 15c Vyhlášení Národního parku Podyjí Vyhlašuje se Národní park Podyjí a ochranné pásmo Národního parku Podyjí. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma národního parku a činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody v ochranném pásmu národního parku jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. § 15d Vyhlášení Národního parku Šumava Vyhlašuje se Národní park Šumava. Předmět ochrany, bližší ochranné podmínky, podrobné slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic národního parku jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Díl 2 Ochrana národních parků a zajištění péče o ně § 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) umisťovat nebo povolovat důlní díla nebo důlní stavby, včetně souvisejících zařízení, b) vymezovat nové průmyslové zóny, c) stanovovat průzkumná území, d) těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, e) odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku, f) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin, g) zavádět intenzivní chovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovy nebo bažantnice, h) měnit stávající vodní režim pozemků, i) vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu, j) umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, k) provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, l) létat na sportovních létajících zařízeních nebo provádět lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky pod letovou hladinou 300 m nad nejvyšším bodem v terénu v okruhu 1000 m od motorového vzdušného dopravního prostředku, kromě letů v případě mimořádných okolností (požáry, živelní 6
pohromy, záchrana života) a monitorovacích letů pro potřeby orgánů veřejné správy, obrany státu a správy a ochrany státní hranice. (2) Na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno a) používat na pozemcích prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany národního parku, b) umisťovat, povolovat nebo provádět stavby, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas, určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, obrany státu a ochrany státních hranic, c) odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas, určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, obrany státu a ochrany státních hranic, d) povolovat nebo provádět geologické práce, e) sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu1b), f) používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit, g) vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin, h) používat biocidy, i) skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky, j) odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku, l) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel orgánů veřejné správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, vozidel vodohospodářských organizací a vlastníků nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním, m) jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné pracovníky orgánů veřejné správy a vlastníky nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním, n) provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, q) pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, r) provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy, s) provozovat bezpilotní létající zařízení na dálkové ovládání, 7
t) provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy. § 17 Klidová území národního parku (1) Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených. (2) V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky. Při vyhrazení cesty nebo trasy může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pohybu na této cestě. Informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán ochrany přírody národního parku na všech přístupových cestách a trasách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu. (3) Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, které se do třiceti dnů po nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách vyznačí orgán ochrany přírody v terénu způsobem stanoveným vyhláškou Ministerstva životního prostředí. § 18 Členění území národních parků (1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody: a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů, b) zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům, c) zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů a d) zóna kulturní krajiny se vymezí na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání, nebo na plochách určených k trvale udržitelnému rozvoji. (2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, které se do třiceti dnů po 8
nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. (3) Zahájit projednávání změn zón ochrany přírody národního parku vymezených podle odstavce 2 lze nejdříve 15 let po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vymezeny. (4) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku těchto zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu či dosažení cíle ochrany zóny národního parku. (5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou charakteristiku jednotlivých zón, jejich režim a postup a podmínky zařazování ploch do jednotlivých zón národních parků. § 19 Návštěvní řády národních parků (1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, zveřejňuje orgán ochrany přírody v návštěvních řádech národních parků. (2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody ve formě tištěného nebo elektronického dokumentu. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku. Návštěvní řád v tištěné podobě zveřejňuje orgán ochrany přírody na informačních tabulích umístěných na území národního parku a jako tiskovinu vydávanou orgánem ochrany přírody. Návštěvní řád v elektronické podobě zveřejňuje orgán ochrany způsoben umožňujícím dálkový přístup. § 20 Rada národního parku (1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče, zřizuje orgán ochrany přírody radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku. Jednání rady slouží k vzájemné výměně informací mezi orgánem ochrany přírody a radou. (2) Členy rady jsou delegovaní zástupci všech obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady z významných právnických a fyzických osob, zejména z oblasti ochrany přírody, lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy, jmenuje a odvolává orgán ochrany přírody.
9
(3) Návrh zón národního parku (§ 18), návrh klidových území národního parku (§ 17), cesty a trasy navržené k vyhrazení (§ 17odst. 2) a místa navržená k vyhrazení [§ 16 odst. 2 písm. m), n), o) a p)] je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout s radou. Návrh zásad péče o národní park (§ 38a) projedná orgán ochrany přírody s radou postupem podle § 38a. (4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu. § 21 Právo myslivosti a rybářství v národních parcích (1) Držitelé a uživatelé honiteb a uživatelé rybářských revírů v národních parcích jsou povinni při výkonu práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) postupovat tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémů národního parku, byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků. (2) Při výkonu práva myslivosti nebo práva rybářství na územích zařazených do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti přikrmovat zvěř a o stanovení způsobu hospodaření a postupu zarybňování v rybářském revíru49). (3) Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen. § 22 Lesy národních parků (1) Vlastníci a uživatelé lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost a aby byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků. (2) Při obhospodařování lesů zařazených do zóny přírodní nebo do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení zvláštního předpisu o lhůtách k zalesnění holin na lesních pozemcích a o lhůtách k zajištění lesních porostů na nich ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby50). Při obhospodařování lesů zařazených do zóny přírodní se dále nepoužijí ustanovení zvláštního předpisu o povinném provádění preventivních opatření51). (3) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými. (4) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, pozemkům určeným k plnění funkcí lesa a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající 10
příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku. (5) K majetku převedenému podle odstavce 4 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí. § 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích (1) Lesy, pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci13). (2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody. _______________ 10)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 49) § 11 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb. a § 11 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb. 50) § 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 51) § 32 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 13) Například zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.“.
§ 27 Členění území chráněných krajinných oblastí (1) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje. (2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou opatřením obecné povahy, které se do 30 dnů po nabytí jeho účinnosti zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. § 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území (1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a 11
zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. (2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury druhu pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Souhlasy k činnostem podle odstavce 1 a 2 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy. § 38 Plány péče o zvláště chráněná území Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a chráněné krajinné oblasti (1) Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku a přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území a o chráněnou krajinnou oblast (dále jen "plán péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. (2) Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. (3) Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce. (4) Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let. (5) Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům. (6) Realizaci péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče. (7) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování. ____________________
12
14a) Například část první zákona č. 50/1976 Sb., § 24 zákona č. 289/1995 Sb., § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č. 449/2001 Sb.
§ 38a Zásady péče o národní parky (1) Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen "zásady péče") jsou odborné a koncepční dokumenty ochrany přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ekosystémů národních parků a jejich ochranných pásem stanoví rámcové zásady péče nezbytné pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků a v ochranných pásmech pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí. Zásady péče také stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a jejich poslání. Zásady péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby nejsou závazné. (2) Zpracování zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma zajišťuje orgán ochrany přírody. (3) Orgán ochrany přírody, se souhlasem Ministerstva životního prostředí, vydá oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče, které zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na svých úředních deskách a zašlou dotčeným krajům. Připomínky k návrhu zásad péče může podat každý ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění oznámení na portálu veřejné správy. (4) Orgán ochrany přírody vyhodnotí ve lhůtě došlé připomínky, upraví návrhy zásad péče a upravené návrhy zásad péče dohodne s radou. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení. (5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží orgán ochrany přírody rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které může návrhy zásad péče na základě shromážděných podkladů upravit a poté zásady péče schválí. O změně návrhů zásad péče informuje radu. (6) Zásady péče schvaluje Ministerstvo životního prostředí zpravidla na období 15 až 20 let. Schválené zásady péče uloží Ministerstvo životního prostředí v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům. (7) Péči o národní parky a jejich ochranná pásma zajišťuje orgán ochrany přírody, přitom postupuje podle schválených zásad péče. (8) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah zásad péče a postup jejich zpracování a projednávání.
13
§ 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území
(1) Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo nebo vymezit zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, jeho ochranného pásma anebo návrhu na vymezení zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek. (2) Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy. (3) Návrh na vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma, nebo vymezení zón ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí a nacházejících se v území, které má být podle tohoto návrhu nově zařazeno do první nebo druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti nebo jehož stupeň ochrany má být podle tohoto návrhu zvýšen zařazením takového území do první nebo druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti, zašle Ministerstvo životního prostředí písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí dále zveřejní oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce doručí oznámení o předložení návrhu k projednání veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, a to do 5 dnů ode dne, kdy jim návrh došel. Spolu s oznámením o předložení návrhu k projednání dotčené obce doručí informaci o tom, kde se lze seznámit s úplným zněním návrhu, kdo je oprávněn podat námitky k němu a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. (4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi nemovitosti zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro
14
uplatnění námitek. O jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném řízení. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno. (5) Náležitosti a obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. (6) Při změně vymezení způsobu nebo rozsahu ochrany zvláště chráněného území nebo zón ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně. (7) Omezení vlastníků dotčených nemovitostí nebo rozsah ochrany podle právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo nebo vymezují či upravují zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 2 nebo 3, pokud by tím byly zpřísněny nebo rozšířeny dosavadní ochranné podmínky nebo rozsah ochrany území.“.
§ 41 Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy (1) Záměr na vyhlášení přírodních rezervací a přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s orgány státní správy dotčených podle zvláštních právních předpisů.15) (2) Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.15) (3) Dotčené orgány státní správy se musí k předloženým návrhům a záměrům podle odstavce 1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jejich předložení. ____________________ 15) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
§ 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území (1) Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek. (2) Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž 15
území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy. (3) Návrh na vyhlášení národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí doručí Ministerstvo životního prostředí veřejnou vyhláškou písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí dále zveřejní oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení došlo. (4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi nemovitosti zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Účastníkem řízení o námitkách je pouze ten, kdo námitky podal. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno. (5) Náležitosti a obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (6) V případě, že je potřeba u již vyhlášeného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma změnit jejich vymezení, bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu obdobně podle odstavců 2 až 4. Změna se projednává pouze s těmi vlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí, obcemi a kraji, jichž se dotýká. (7) Rozsah dotčených nemovitostí nebo rozsah omezení vlastníků nemovitostí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu uvedených v návrhu právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněného území nebo jeho ochranné pásmo, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 4. 16
§ 41 Projednávání návrhů právních předpisů s orgány státní správy (1) Návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění přírodní rezervace, přírodní památky nebo jejich ochranná pásma projedná orgán ochrany přírody s orgány státní správy dotčenými podle jiných právních předpisů. (2) Návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo jejich ochranná pásma projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle jiných předpisů. (3) Dotčené orgány státní správy se k předloženým návrhům a záměrům podle odstavce 1 vyjádří nejpozději do 30 dnů od jejich předložení. § 42 Evidence a označování zvláště chráněných území (1) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam"). V ústředním seznamu se evidují též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle § 39. (2) Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka. Podrobnosti o vedení ústředního seznamu stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením ústředního seznamu. (3) Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení chráněného území podle odstavce 1 oznámí orgán ochrany přírody příslušnému orgánu geodézie a kartografie.16) (2) Ústřední seznam je agendový informační systém, do kterého může každý nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka nebo způsobem využívajícím dálkový přístup. Provozovatelem ústředního seznamu je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou jeho členění, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování. (3) Informace o vyhlášených zvláště chráněných územích se zaznamenávají v katastru nemovitostí. Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení zvláště chráněného území oznámí orgán ochrany přírody příslušnému katastrálnímu úřadu. (4) K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České 17
republiky. (5) Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. ____________________ 16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb. Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb. Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 43 Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a 45i v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, schvaluje v každém jednotlivém případě svým usnesením vláda. (2) Správním orgánem příslušným k udělení výjimky podle odstavce 1 je Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo po obdržení žádosti o výjimku předloží tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Do 30 dnů po projednání ve vládě vydá ministerstvo rozhodnutí podle usnesení vlády. (3) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. (4) Výjimky podle odstavce 3 uděluje příslušný orgán ochrany přírody a krajiny rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy. (5) Vyhrazení míst a tras podle § 16, § 17 odst. 2 a § 29 stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. § 44 Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích (1) Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku a jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti. (2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby 18
a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti. (3) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Souhlasy k činnostem podle bližších ochranných podmínek vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy. (4) Územní plánování na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti se provádí tak, aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území a prostupnost krajiny a aby byla zachována a podporována biologická rozmanitost. Přitom musí být respektovány takové požadavky pro urbanistické a architektonické řešení území, které respektuje historický koncept krajiny, tradice i funkce výstavby s cílem zachování původního výrazu sídel. § 63 Přístup do krajiny (1) Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. (2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30) (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31) (4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. (5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým tak, aby nedošlo ke škodě na vlastním majetku, zdraví nebo životě nebo osob svěřených. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo jejich vlastním zaviněním. ____________________ 27) Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
19
28) Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. 29) § 127a občanského zákoníku. 30) Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 31) Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č.99/1989 Sb.
§ 71 Účast obcí (1) Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. (2) Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. (3) Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody. (4) Obce jsou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání návrhu opatření obecné povahy. § 73 Věda a výzkum (1) Při ochraně přírody a krajiny, zejména při vyhlašování a ochraně zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami. (2) Odborné expertízy v ochraně přírody a krajiny a výzkum zvláště chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných podmínek, mohou orgány ochrany přírody zadat nebo povolit jen těm fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační předpoklady. (3) Provádění výzkumu ve zvláště chráněných územích nevyžadující zásahy do předmětů ochrany zvláště chráněných území, které jsou v rozporu s jejich ochrannými podmínkami, musí být oznámeno písemně nejméně 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může omezit nebo zakázat, pokud by přitom mohlo dojít k poškození jejich předmětu ochrany.
§ 78 Působnost správ národních parků a chráněných krajinných oblastí (1) Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o 20
vojenské újezdy, vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí (dále jen „správy“), není-li podle tohoto zákona příslušný obecní úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Správy, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a jejich ochrannými pásmy, jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto zákona. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou, které správy vykonávají státní správu ve správních obvodech tvořených jednotlivými národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy. (2) Správy dále v obvodu své územní působnosti podle odstavce 1: a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování ostatních odpadů majících původ na území národních parků [§ 16 odst. 1 písm. b)] a k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. a)], b) vydávají opatření obecné povahy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů [§ 16 odst. 1 písm. c)], c) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vydává návštěvní řád národního parku [§ 19 odst. 2)], d) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. b)], e) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů na území národních parků [§ 16 odst. 1 písm. d)] a chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. c)], f) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí na území národních parků [§ 16 odst. 1 písm. e)] a k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 3 písm. c)], g) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro provozování horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jízdu na kole na území národních parků [§ 16 odst. 1 písm. f)], h) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních parků [§ 16 odst. 2 písm. b)] a národních přírodních rezervací [§ 29 písm. d)], i) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k činnostem a k táboření a rozdělávání ohňů [§ 29 písm. f) a j)], j) omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích (§ 21) a vydávají souhlasy k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací (§ 30), k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách ochranných pásem národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 37 odst. 1) a k činnostem a zásahům podle § 37 odst. 2, l) povolují výjimky ze zákazů (§ 16, 26, 29 a § 35 odst. 2) u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 43 odst. 3), m) vydávají závazné stanovisko potřebné k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, 21
je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona (§ 44 odst. 1), n) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 44 odst. 3), o) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64.
(2) Správy dále v obvodu své územní působnosti podle odstavce 1: a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. a)], b) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. b)], c) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 1 písm. c)], d) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí [§ 26 odst. 3 písm. c)], e) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací [§ 29 písm. d)], f) omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích (§ 21 odst. 3) a vydávají souhlasy k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací (§ 30), g) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům v ochranných pásmech národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 37 odst. 1 a 2), h) povolují výjimky ze zákazů (§ 16, 26, 29 a § 35 odst. 2) u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 43 odst. 3), i) vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky podle § 16, § 17 odst. 2 a § 29 opatřením obecné povahy (§ 43 odst. 5), j) vydávají závazné stanovisko k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona (§ 44 odst. 1), k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 44 odst. 3), 22
l) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64, m) vydávají souhlasy, povolují výjimky ze zákazů, vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky k činnostem a zásahům uvedeným v přílohách č. 1 až 4. (3) Správy jsou oprávněny k vydání nařízení pro obvod své působnosti, a to podle § 5 odst. 1, § 33 odst. 1, § 36 odst. 1 a § 45 odst. 1, není-li k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí. Návrh nařízení projedná správa s dotčenými obcemi a Ministerstvem životního prostředí. Nařízení musí být vyhlášeno vyvěšením na úřední desce správy po dobu 15 dnů, což je podmínkou jeho platnosti. Za den vyhlášení se považuje první den vyvěšení nařízení na úřední desce. Kromě toho může správa uveřejnit nařízení způsobem v místě obvyklým. (4) Nařízení správy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. V případě, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může nařízení správy nabýt platnosti a účinnosti již dnem vyhlášení. (5) Nařízení musí být každému přístupné na pověřených obecních úřadech a obecních úřadech v obcích, jejichž územního obvodu se týká. Nařízení zašle správa neprodleně Ministerstvu životního prostředí. Nařízení zveřejní správa do 30 dnů ode dne jeho platnosti na portálu veřejné správy. (6) Odporuje-li nařízení správy nebo jeho část zákonu nebo jinému právnímu předpisu vydanému k provedení zákona, Ministerstvo životního prostředí je nebo jeho část zruší. Zrušení je platné dnem doručení jeho písemného vyhotovení správě a účinné po uplynutí 15 dnů po jeho uveřejnění na úřední desce. (7) Správy plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody ve svých územních obvodech. Přitom zejména provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracují s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišťují strážní, informační a kulturně výchovnou činnost. Správy dále zajišťují péči o zvláště chráněná území ve své územní působnosti. (8) Správy národních parků dále vykonávají na území národních parků působnost svěřenou podle zvláštních předpisů krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, obcím a pověřeným obecním úřadům na úseku rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu.40) (9) Správy navrhují plány péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma (§ 38) a zřizují radu národního parku (§ 20). (9) Správy navrhují zásady péče o národní parky (§ 38a) a plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma (§ 38) a zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy (§ 20). (10) Správy vymezují a hodnotí místní a regionální systém ekologické stability (§ 4 odst. 1) na území chráněných krajinných oblastí, národních parků a jejich ochranných pásem. (11) Správy jsou ve své územní působnosti podle odstavce 1 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona.
23
(12) Správy v obvodu své územní působnosti podle odstavce 1 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy. ____________________ 40) Zákon č.96/1977 Sb. Zákon č. 23/1962 Sb. Zákon č. 102/1963 Sb. Zákon č. 53/1966 Sb.
§ 79 Působnost Ministerstva životního prostředí (1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice. (2) Ministerstvo životního prostředí a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice, b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny, c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání, d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny, e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť, f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny, g) řídí činnost České inspekce životního prostředí a správ a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem. (3) Ministerstvo životního prostředí dále a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1, b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 7, c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 8 až 11, d) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních parcích a v národních přírodních rezervacích, e) zajišťuje zpracování a oznamuje a projednává záměry návrhy na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, 24
f) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53, g) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3, a opatření obecné povahy, kterými se vymezují zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 2 a § 27 odst. 2 a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, g) h) vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek, h) i) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci se správami podle § 38, j) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6, i) k) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu; oznamuje vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území katastrálním úřadům, j) l) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2, k) m) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3, § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu, l) n) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 10, m) o) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52, n) p) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1, o) q) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b), p) r) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, správami a Českou inspekcí životního prostředí, q) s) uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, r) t) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41), s) u) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní, t) v) vykonává působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy41aa), jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů správ, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy. (4) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se 25
a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů, vyskytujících se na území České republiky, b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1, c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2, d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5, e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5, f) vymezují zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 17 odst. 2 a § 27 odst. 2, f) stanoví způsob vyznačení hranice klidového území národního parku a vyznačení informací o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku podle § 17 odst. 3 a stanoví charakteristiku jednotlivých zón, jejich režim a postup a podmínky zařazování ploch do jednotlivých zón národních parků podle § 18 odst. 5, g) stanoví výše poplatku podle § 24 odst. 1 a 2, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje podle § 24 odst. 3, h) g) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a stanoví bližší podmínky jejich ochrany, i) h) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 1, podrobnosti o vedení ústředního seznamu a určuje organizační složka státu pověřená vedením ústředního seznamu podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3, ) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 5, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3, j) i) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2, 26
k) j) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1, obsah a náležitosti souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7, l) k) stanoví rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky, podmínky prodloužení autorizace a důvody pro odnětí autorizace podle § 45i odst. 3, m) l) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany, n) m) stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11, o) n) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 5, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem, p) o) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona, q) p) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1, r) q) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování, s) r) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků, t) s) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody, u) t) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2, v) u) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb. do kategorií podle § 90 odst. 5 až 7, w) v) zrušuje podle § 90 odst. 10 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.
____________________ 40b) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně státu. 41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
27
Příloha č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park České Švýcarsko A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího část území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti zakázané na celém území národního parku: a) zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda značného rozsahu na majetku, b) používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená správou; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka či nájemce, c) nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená správou. 2. Činnosti zakázané na území národního parku mimo zastavěné území obcí: a) umožňovat volné pobíhání domácích zvířat. 3. V případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, může správa povolit ze zákazů uvedených v bodech 1 a 2 výjimku. 4. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato zařízení odstraňovat, b) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení, c) otevírat zemníky, d) provádět změny druhů pozemků. C. Vymezení hranic národního parku Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po 28
okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa. Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu "Na Všemilské Planině" až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě "Na Bídě") doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice. Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky" směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov. Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska.
29
D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko
30
Příloha č. 2 k zákonu č. 114/1992 Sb. Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, b) provádět rychloobnovu drnu, c) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. 3. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. C. Podmínky ochrany ochranného pásma národního parku 1. V ochranném pásmu národního parku není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména: a) umisťovat nebo zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů mimo vyhrazená místa, b) tábořit nebo zakládat ohně mimo vyhrazená místa a zastavěná území obcí. 2. Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochranného pásma národního parku, se souhlasem správy, zejména jde-li o: a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů, b) projednávání investičních záměrů a schvalování přípravné a projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžadují zemní práce, i když k nim není třeba povolení, a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby), 31
c) přípravu návrhů projektů pozemkových úprav, d) vydávání souhlasu k umisťování a zřizování skládek odpadů, e) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů, mimo zastavená území obcí, f) pořádání hromadných sportovních a turistických akcí, mimo zastavená území obcí. D. Vymezení hranic národního parku Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex – Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s "Planýrkou", a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním území 32
Jestřabí v Krkonoších (nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí. V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále 33
směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem soubežně se stání hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E10. E. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františskového potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k "Finančníku", která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník. Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP. Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně: Špindlerův Mlýn Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci ("plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou 34
cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady. Vítkovice Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici. Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku. Pec pod Sněžkou a Velká Úpa Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně: Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího 35
Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy. Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí. F. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku
36
37
Příloha č. 3 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, b) provádět rychloobnovu drnu, c) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. 3. Nakládání s vodami, zejména vodohospodářské nebo energetické využívání toku Dyje se provádí tak, aby nebyl narušen říční ekosystém. 4. Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji. C. Podmínky ochrany ochranného pásma národního parku 1. Účelem ochranného pásma národního parku je také ochrana krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma. 2. V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména: a) při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména draslíku, dusíku a fosforu a používat pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců, b) umisťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,
38
c) tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa a zastavená území obcí. 3. Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochrany přírody a rozvoje území v ochranném pásmu, se souhlasem orgánu ochrany přírody, zejména jde-li o: a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů, b) projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžaduje zemní práce, i když k nim není třeba povolení a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby), c) přípravu návrhů projektů pozemkových úprav, d) řešení odstraňování odpadů, e) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů, mimo zastavěná území obcí, f) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí, mimo zastavěná území obcí. D. Vymezení hranic národního parku Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází 39
po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici MašoviceZnojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západníma jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, 40
prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma. Intravilánem se rozumí zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (viz §2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). E. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji směrem do obce prochází. Na začátku zastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází po severním okraji zastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici OnšovŠumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného území a zastavitelných ploch obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné území a zastavitelné plochy obce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, s jejímž východním okrajem je až ke křižovatce na Milíčovice v Lukově totožná. Dále sleduje linii severovýchodní části zastavěného území a zastavitelných ploch obce a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. 41
Zde sleduje severní část zastavěného území a zastavitelných ploch obce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obcí, resp. po severozápadní hranici jejího zastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce ZnojmoNový Šaldorf na kótě 254. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. Zastavěné území a zastavitelné plochy – rozumí se pojem dle § 2 odst. 1 písm. d) a písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k datu účinnosti novely zákona č. 114/1992.
F. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí
42
43
Příloha č. 4 k zákonu č. 114/1992 Sb. Národní park Šumava A. Předmět ochrany národního parku Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality. B. Bližší ochranné podmínky národního parku 1. Činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas správy (§ 44 odst. 3): a) provádět úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch, b) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, c) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, d) provádět rychloobnovu drnu, e) provozovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality. 2. Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. 3. Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat postupy trvale zhoršující fyzikální vlastnosti půdy. C. Vymezení hranic národního parku Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Želená Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří 44
zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Švarcenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.
D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava
45
46
Příloha č. 5 Správy, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a jejich ochrannými pásmy, podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona: Správy, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona
Národní parky: Název správy
Sídlo správy
Správní obvod
Zřizovaní právní předpis národního parku
Správa Národního parku Šumava
Vimperk
Národní park Šumava
nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.
Správa Národního parku Podyjí
Znojmo
Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb.
Správa Krkonošského národního parku
Vrchlabí
Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb.
Správa Národního parku České Švýcarsko
Krásná Lípa
Národní park České Švýcarsko
zákon č. 161/1999 Sb.
Název správy
Sídlo správy
Správní obvod
Zřizovaní právní předpis chráněné krajinné oblasti
Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Rožnov pod Radhoštěm
Chráněná krajinná oblast Beskydy
výnos MK ČSR č.j. 5373/1973
Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty
Luhačovice
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
výnos MK ČSR č.j. 17644/1980
Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník
Louňovice pod Blaníkem
Chráněná krajinná oblast Blaník
výnos MK ČSR č.j. 17332/1981
Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les
Český Krumlov
Chráněná krajinná oblast Blanský les
vyhláška MK ČSR č. 197/1989 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Police nad Metují
Chráněná krajinná oblast Broumovsko
vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti České Středohoří
Litoměřice
Chráněná krajinná oblast České Středohoří
výnos MK ČSR č.j. 6883/1976
Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras
Karlštejn
Chráněná krajinná oblast Český kras
výnos MK ČSR č.j. 4947/1972
Správa Chráněné krajinné oblasti Český les
Přimda
Chráněná krajinná oblast Český les
nařízení vlády č. 70/2005 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj
Turnov
Chráněná krajinná oblast Český ráj
nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Jeseník
Chráněná krajinná oblast Jeseníky
výnos MK ČSR č.j. 9886/1969
Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory
Liberec
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory
výnos MK ČSR č.j. 13853/1967
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj
Mělník
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko-
nařízení vlády č. 176 /2014 Sb.
Chráněné krajinné oblasti:
47
Máchův kraj Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko
Zbečno
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
výnos MK ČSR č.j. 21973/1978
Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Národního parku České Švýcarsko
Děčín
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
výnos MK ČSR č.j. 4946/1972
Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví
Litovel
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory
Jablonné v Podještědí
Chráněná krajinná oblast Lužické hory
výnos MK ČSR č.j. 6227/1975
Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
Blansko
Chráněná krajinná oblast Moravský kras
výnos MŠK č.j. 18001/1955
Chráněná krajinná oblast Orlické hory
výnos MK ČSR č.j. 16369/1969
Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory
Rychnov nad Kněžnou
Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava
Mikulov
Chráněná krajinná oblast Pálava
výnos MK ČSR č.j. 5790/1976
Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří
Studénka
Chráněná krajinná oblast Poodří
vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les
Mariánské Lázně
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
výnos MK ČSR č.j. 7657/1974
Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava Národního parku Šumava
Vimperk
Chráněná krajinná oblast Šumava
výnos MK č.j. 53855/1963
Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko
Třeboň
Chráněná krajinná oblast Třeboňsko
výnos MK ČSR č.j. 22737/1979
Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy
Žďár nad Sázavou
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
výnos MK ČSR č.j. 8908/1970
Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory
Nasavrky
Chráněná krajinná oblast Železné hory
vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb.
48
