19. ROâNÍK II. âtvrtletí 2013 ZDARMA OBCE TISÁ

FOTO: ARCHIV J. BÁLKA

19. ROâNÍK • II. âTVRTLETÍ 2013 • ZDARMA

DÁENNÍ Í Y V É N E ¤ Í RO1Z6 S·TRAN ZAJÍMAVÉHOOBCâET A NA·Í ZE ÎIVOT

JAK SE „TOâÍ“ SE ZVͤATY? - zajímav˘ rozhovor s Jifiím Bálkem ãtûte na str. 14.

OBCE TISÁ Slovo starosty obce •Z loutkáãe... •Sport i zábava uÏ po‰esté na Létohrách •Dûtsk˘ Skaláãek podruhé... •Recepty z hor •Z aktivit OS RodiãÛ a pfiátel dûtí Tisá v tomto pololetí •Festival pln˘ hudby, zábavy, kultury a sportu pro celou rodinu •SDH Tisá 2013 •Z ãinnosti LyÏafiského klubu Tisá •Historick˘ prÛvodce obce Tisá

OBSAH:

Slovo starosty obce VáÏení spoluobãané, pfiestoÏe poãasí bylo spí‰e podzimní, jarní Ïivot v obci byl jiÏ tradiãnû velmi pestr˘. V‰em úãastníkÛm, organizátorÛm a sponzorÛm velice dûkuji - podrobnûji se o akcích doãtete na dal‰ích stránkách zpravodaje. Zejména v‰ak chci podûkovat dobrovoln˘m hasiãÛm za reprezentaci obce pfii zásazích na povodni a uspofiádání sbírky. ZastupitelÛm dûkuji za uvolnûní finanãního daru pro postiÏené spoluobãany. V˘znamn˘m dílem k propagaci obce pfiispûli rovnûÏ Ïáci na‰í ‰koly. Sv˘m vítûzstvím v

krajské soutûÏi „Kouty krajiny Ústeckého kraje oãima ÏákÛ“ a rovnûÏ úãastí v mezinárodním projektu nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Simulaãní hra o komunální politice „Mladí lidé rozhodují“, která se obvykle realizuje na stfiedních ‰kolách, byla vÛbec poprvé realizována na základní ‰kole a na‰i „mladí zastupitelé“ pfiíjemnû pfiekvapili. Dûkuji tedy pfiedev‰ím ÏákÛm, ale také pedagogÛm a vedení ‰koly. Filmování v Tisé pfiispûje, jak vûfiím, k propagaci Tisé v Nûmecku. Televizní film pro stanici ZDF „Die Pilgerin“ sice v âR nepobûÏí, ale mÛÏete si pfieãíst knihu „Poutnice“, podle níÏ

byl film natoãen a která u nás vy‰la. Nûmeãtí filmafii se k nám vrátí je‰tû v ãervenci k natáãení scén historického filmu „Götz“. S pfiijetím v Tisé byli spokojeni, a tak vûfiím, Ïe toto filmování nebude poslední. Je‰tû jedna pozitivní zpráva: Severoãeská vodárenská spoleãnost nám oznámila, Ïe do podzimu bude zpracována studie na rekonstrukci a zkapacitnûní âistírny odpadních vod. Do období dovolen˘ch bych Vás chtûl opût poÏádat, abyste na nejnutnûj‰í míru omezili nedûlní práce s hluãn˘mi kfiovinofiezy, motorov˘mi pilami a sekaãkami a pfieji Vám prázdninové chvíle plné pohody a odpoãinku.

UPOZORNùNÍ PRO OBâANY. PLATBA ZA SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Od ãervence 2013 je moÏné platit na OÚ Tisá za svoz komunálního odpadu na II. pololetí roku 2013. Pfii bezhotovostní platbû Vám bude na telefonick˘ dotaz sdûlena ãástka a variabilní symbol. âíslo úãtu: 3622411/0100.

Z loutkáãe... Divadlo Skaláãek pfiipravilo nûkolik akcí, které nav‰tívilo hodnû na‰ich pfiíznivcÛ, coÏ nás velice tû‰í. V dubnu jsme zahráli slibovanou vodnickou pohádku Oklaman˘ hastrman aneb Kouzlo mlhavého závoje, kterou jsme tentokrát zdokonalili nov˘m technick˘m pfiístrojem tzv. „bublinkovaãem“ (ohromná vûc, pozn. autora :)). Porota v Lounech by zajisté mûla radost, protoÏe bublinky tentokrát cestovaly ze dna rybníku vzhÛru na hladinu a ne naopak jako v pfiede‰l˘ch hrách. Tak jsme to trochu vychytali a pfiedstavení bylo zase více „doo“. V kvûtnu jsme vsadili na loutku draka nekÀubáka, kter˘ svou roztomilou roztrÏitostí pobavil malé i velké diváky. Pohádka Jak se málem stal drak králem byla mj. i písniãková a dûti se o pfiestávce dokonce jednu písniãku nauãily, coÏ je „in“, jak jsme se dozvûdûli zase na jiném festivalu v Mladé Boleslavi. âerven, pfiestoÏe vût‰inou patfií k poklidnûj‰ím mûsícÛm, co se vystupování t˘ká, byl naopak jedním z vytíÏenûj‰ích v leto‰ním divadelním roce. První ãerven patfiil jako tradiãnû dûtem a my jsme ve spolupráci s dûtsk˘m souborem Skaláãek, s ãinohrou a s na‰í základní ‰kolou pfiipravili odpoledne plné pohádek, písniãek a v˘stavu v˘tvarn˘ch prací dûtí ze základní a matefiské ‰koly. Na chvilku jsme zapomnûli na kapky de‰tû, které se na nás sypaly uÏ pûknou fiádku dní, a spoleãnû jsme si vyãarovali sluníãko, neÏ jsme vy‰li opût vstfiíc dechberoucí realitû. Zapojili jsme se také do celostátního projektu Celé âesko ãte dûtem, kdy jsme se stali souãástí pohádkového ãtení, soutûÏení, zpívání, hádankování a tûlocviãení , které pofiádala tiská základní ‰kola 6. ãervna.

Projekt: Celé âesko ãte dûtem. V nejznámûj‰ích pohádkov˘ch kost˘mech na‰ich ãinoher jsme si odpoledne s dûtmi moc uÏili a opravdu na nûj s nad‰ením vzpomínáme. Den pfied prázdninami jsme se s dûtmi rozlouãili „úplnû nejposlednûj‰í“ pohádkou O Nenasytovi, ve které se objevily kromû kouzel, písniãek a v‰ech na‰ich tajn˘ch chyb i prvky ãinohry. Divadelní prázdniny nastaly hlavnû pro diváky. Nám nastává dal‰í zajímavé období ... Víc neprozradíme - to abychom mûli v záfií o ãem psát. AÈ na otázku: „Jak ses mûl o dovolené?“ zní odpovûì: „Pohádkovû!“ pfieje Skaláãek. (mirits) Skaláček akce, duben – červen 2013 28.4.2013

2 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

Oklamaný hastrman aneb Kouzlo mlhavého závoje

4.5.2013

Kabaret

11.5.2013

Zachraňte princeznu!

19.5.2013

Jak se málem stal drak králem

24.5.2013

Zvířátka a loupežnice

24.5.2013

Noc kostelů

26.5.2013

Zvířátka a loupežnice (2 představení)

1.6.2013

Dětský den v divadle

2.6.2013

M. Haller - Messe Secunda

6.6.2013

Celé Česko čte dětem

30.6.2013

O Nenasytovi

Skaláček loutky - dospělí KD Tisá Činohra Krupka, hosté KD Tisá Skaláček činohra Boučkova Jaroměř, festival Městské divadlo Jaroměř Skaláček loutky - dospělí KD Tisá Skaláček činohra Popelka na dlani 2013, festival KD Mladá Boleslav Pěvecký sbor Tisá Kostel sv. Anny Skaláček činohra Šluknovský zámek Dětský Skaláček ZŠ a MŠ Tisá Skaláček činohra KD Tisá, galerie Na Schodech Pěvecký sbor Tisá Střekov – kostel Nejsvětější Trojice Skaláček činohra ZŠ Tisá Skaláček loutky - dospělí KD Tisá

Sport i zábava uÏ po‰esté na Létohrách AÏ tfiicet t˘mÛ se sjelo v sobotu 25. kvûtna k nám do Tisé, aby se zúãastnilo jiÏ ‰estého roãníku sportovního víceboje Létohry. I letos se na akci pfiijela podívat spousta lidí, aby fandili sv˘m znám˘m, nebo si uÏili veãerní zábavu pod ‰ir˘m nebem. „Letos jsme sem pfiijeli jako podpora kamarádÛm, ktefií soutûÏí. UÏ v loÀském roce nás do Tisé tahali, Ïe je to pr˘ prostû „pecka“ a mû nezb˘vá nic jiného, neÏ to potvrdit. Organizaãnû super zmáknuté, poãasí bylo na závodûní naprosto ideální a navíc to prostfiedí, prostû palec nahoru,“ pochvaloval si Létohry Franti‰ek Maríãek z Teplic. „Za SdruÏení amatérsk˘ch sportovcÛ, které Létohry pofiádá, bych i letos chtûl podûkovat v‰em ãlenÛm a sponzorÛm, bez kter˘ch by Létohry nebyly tím, ãím jsou,“ fiekl jeden z pofiadatelÛ, Martin „Netvor“ Bauer. Létohry se konají pod zá‰titou Euroher v Doksech a obsahují disciplíny jako

volejbal, cyklistika, lezení, slack line, nohejbal, orientaãní bûh, biatlon, ruãkování ve ãlunu, bungee running a dal‰í. „V rámci soutûÏí nám pfiálo poãasí a nepr‰elo. AÏ na veãerní party se to obrátilo. Myslím si ale, Ïe se v‰ichni bavili tak, aby jim poãasí nepfiekazilo uÏ tak pûknû zapoãatou sobotu. Nechybûl ani tradiãní ohÀostroj,“ uvedl dal‰í z pofiadatelÛ Jifií „·vejdys“ ·vejdar. Jak to nakonec dopadlo? „Na prvním místû se umístil t˘m ·tafetov˘ kolík, druh˘ byla partiãka Sexy guru a tfietí skonãil Vesteck˘ hemenex,“ dodal ·vejdar. Víceboj se odehrál bez zranûní, de‰tû a ‰patné nálady. Pofiadatelé se tû‰í na dal‰í roãník! Více info na www.letohry.cz

ZPRAVODAJ TISÁ

●

3 / 2013

Dûtsk˘ Skaláãek podruhé... Leto‰ní dûtsk˘ den byl ve znamení de‰tû a pochmurného poãasí. Tentokrát to vÛbec nevadilo, protoÏe mladí herci mûli pfiipraven˘ program nejen po dûti na prknech, co znamenají svût. Bûhem divadelního krouÏku nacviãili nové pohádky. Zimní fiíkadla a bojovné snûhuláky vystfiídala zvífiátka s jejich nev‰edními pfiíbûhy. Nejmlad‰í Skaláãci nacviãili pohádku „Domácí pán pes“, kterému se do koÏichu nastûhovaly blechy. Bûhem zkou‰ek si dûti vytváfiely plo‰né loutky, hledaly vhodné rekvizity a nacviãovaly pohyb po jevi‰ti spoleãnû s jevi‰tní fieãí. Zkou‰ky byly mnohdy opravdu nároãné, o to více pak dûti potû‰il zaslouÏen˘ potlesk jim vûnovan˘. „O pejskovi, kter˘ neumûl ‰tûkat“ je pohádka, kterou pilnû nacviãovali star‰í Ïáci divadelního krouÏku. Zdánlivû dlouh˘ text se nauãili jako mávnutím kouzelného proutku, o to více

ãasu nám zb˘valo na vym˘‰lení vhodné doprovodné hudby a samotnou hru na jevi‰ti. Pfiedstavení se povedlo, dûti si na jevi‰ti doslova uÏívaly a jiskfiiãky v oãích jim záfiily je‰tû pfii poslední divadelní zkou‰ce pfied prázdninami, na které se „kochaly“ vlastními hereck˘mi v˘kony. Dûkuji dûtem za trpûlivost, rodiãÛm za úÏasné kost˘my, Jifiince Paurové, Mírovi PruÏincovi, Rudovi Hrstkovi a âendovi Kuchafiíkovi za pomoc, bez které bychom se jen tûÏko obe‰li. Mám radost, Ïe dûti divadlo tû‰í :) Hezké prázdniny Mgr. ·árka Ritschelová

Klub maminek Petr˘sek, místo urãené pro maminky, tatínky, dûti a celé rodiny, získalo ve druhém ãtvrtletí tohoto roku finanãní podporu od Ústeckého kraje v rámci programu „Stále spolu“ , dále od firem Burg Tisá a Martin Kopp Ústí n.L. Dûti se tak mohou tû‰it na nové hraãky, vzdûlávací pomÛcky a veselé tvofiení. Velmi dûkujeme také zastupitelÛm obce Petrovice ve spolupráci s místní ‰kolou za sníÏení nájmu za pronajat˘ prostor.

●

Stále se scházíme kaÏd˘ ãtvrtek a stále se uãíme nové melodie. Ty poslední jsme Vám pfiedvedli, a snad i jimi potû‰ili, v kostele sv.Anny v Tisé 24.5.2013 na Noci kostelÛ. Jednou ze skladeb byla i m‰e Mensse Secunda, kterou jsem mûli si moÏnost je‰tû jednou zazpívat v kostele Nejsvûtûj‰í Trojice na Stfiekovû. Zpívání je radost a jsme rádi, Ïe ji mÛÏeme pfiedávat dál. Dûkujeme za podporu a tû‰íme se na pfií‰tû. AH

■ PODùKOVÁNÍ Chtûla bych touto cestou podûkovat Horské sluÏbû v Tisé, která v souãinnosti s leteckou záchrannou sluÏbou pomohla pfii záchranû Ïivota mého manÏela. TéÏ vyuÏívám této moÏnosti podûkovat za pomoc panu A. Bittnerovi a neznámé sleãnû. Díky moc. ManÏelé Sedláãkovi,Tisá

PETR¯SEK INFORMUJE

4 / 2013

Pûveck˘ sbor Tisá

Na‰ím cílem je posílit soudrÏnost rodin, zv˘‰it kvalitu obce a zÛstat pfiátelsk˘m místem, kam se budete se sv˘mi dûtmi rádi a ãasto vracet. V‰em pfiejeme krásné léto a tû‰íme se opût 3. záfií 2013. KLUB MAMINEK PETR¯SEK o.s., Petrovice

PROVOZNÍ DOBA: Úter˘ 9:00 - 11:30 • Volná herna • Setkávání rodiãÛ s dûtmi s doprovodn˘m programem. âtvrtek 9:00 - 11:30 • Volná herna • Tvofiení rodiãÛ s dûtmi. V dobû prázdnin a státních svátkÛ je klub uzavfien. Foto: Archiv Klubu maminek Petr˘sek o.s.

Tvofiení s dûtmi - malování triãek.

Program pro dûti - hudební nástroje.

Solná jeskynû Teplice.

V hernû.

ZPRAVODAJ TISÁ

Recepty z hor V dfiívûj‰ích dobách lidé v chud˘ch horsk˘ch oblastech Kru‰n˘ch hor a âeského ·v˘carska vafiili pokrmy vût‰inou z jim dostupn˘ch potravin. Vydatná, rozmanitá a jednoduchá, tak lze charakterizovat kuchyni horsk˘ch oblastí. KvÛli hospodáfiské situaci se na talífi dostávaly pfiedev‰ím pokrmy s prost˘mi ingrediencemi jako jsou brambory, ãoãka, mléko, máslo, jeÏ se vytloukalo podomácku, obãas nûjak˘ ‰pek z doma chovaného pa‰íka a rÛzné zavafieniny a marmelády. Prostû z toho, co poskytovala chudá políãka, pfiíroda a okolní lesy. KdyÏ se za Napoleona zima zeptala hospodyÀky, co dûlala v létû, pravila: Zavafiovala jsem a nakládala zelí, fazole, hrá‰ek,okurky, ãervenou a bílou fiepu, ãekanku a spoustu dal‰ích plodin, vãetnû brambor - ty se uchovávaly i vafiené. K tomu se je‰tû su‰ily houby a rÛzné ovoce. SÛl, cukr a nûkteré kofiení, ingredience potfiebné pro zdárnou pfiípravu pokrmÛ, se musely kupovat. I zde si lidé dovedli pomoci. Získávali pfieváÏnû pa‰ované zboÏí ze sousedního Saska, jeÏ bylo podstatnû levnûj‰í. Hlavnû sÛl a cukr byly vyhledávan˘m zboÏím a tento obchod Ïivil pa‰eráctvím mnoho rodin v horsk˘ch oblastech. O velk˘ch svátcích byla domácí kuchynû obohacena o rÛzná peãiva a masitá jídla. K dobrému jídlu patfiil také dobr˘ likér. Domácí bylinné likéry podporující zaÏívání po vydatném jídle se pfiipravovaly taktéÏ z domácího ovoce nebo z bylin. Jefiabiny, tfie‰eÀ ptáãnice, borÛvky, brusinky a rÛzné byliny, ale i nûkteré v˘honky jehliãnat˘ch dfievin byly hlavními ingrediencemi pro v˘robu oblíben˘ch domácích

likérÛ. Pálenka se vyrábûla z brambor, protoÏe obilí bylo na kofialku ‰koda a prav˘ rum byl nedostupn˘. Pfiedkládám tfii recepty na pokrmy, jeÏ se vafiily nebo pekly v na‰em blízkém okolí. MÛÏete do nich nahlédnout, zjistíte z jak˘ch jednoduch˘ch, vût‰inou opakujících se potravin byly pfiipravovány. MoÏná se necháte zlákat a nûjak˘ recept doma zkusíte. K tomu je‰tû jeden recept na domácí likér. Pfieji Vám dobrou chut’. Tisk˘ bramborov˘ koláã. • Pro jeden plech • 50g droÏdí • 250 g mouky • 250 g vafien˘ch brambor • 3 vejce • 200g másla • 100g cukru • sÛl • skofiice Rozmícháme droÏdí v hrnku s 4 dcl teplé vody. Prosátou mouku dáme do mísy a pfiidáme droÏdí. Mísu pfiikryjeme a necháme na teplém místû odpoãinout. Oloupeme brambory a nastrouháme na drobné nudliãky. Pfiidáme vejce, 150g rozpu‰tûného másla, 50g cukru a trochu soli . V‰e fiádnû propracujeme do pfiipraveného tûsta. Pokud by se tûsto lepilo na ruce, namaÏeme je tro‰kou jedlého oleje. Tûsto vyválíme na plát o tlou‰Èce prstu a poloÏíme na máslem vymazan˘ plech. Pfiikryjeme a necháme chvíli stát. Poté tûsto na nûkolika místech propícháme vidliãkou a posypeme zb˘vajícím cukrem a skofiicí. Celé pokapeme rozpu‰tûn˘m máslem. Peãeme pfii 150° asi 30 minut aÏ do zlatovû hnûdé barvy. SnûÏnické drωtiãky. Tfien˘ koláã • 1kg brambor oloupeme, omyjeme, nastrouháme a trochu pomaãkáme. Libové uzené nakrájíme na malé kousky, zamícháme do brambor a pfiidáme drcen˘ kmín a trochu soli. Peãeme na fiepkovém oleji. Jíme horké s brusinkami. Libouchecká bramboraãka. • 11/2 kg

Tisk˘ bramborov˘ koláã.

SnûÏnické drωtiãky. brambor oloupeme, uvafiíme a rozmaãkáme. Pfiidáme hovûzí v˘var, vafien˘ celer a na kousky nakrájenou a uvafienou mrkev. • Pfiidáme 150g vypu‰tûného ‰peku, osolíme, opepfiíme, ochutíme majoránkou a glutamatem. Nakonec pfiidáme dobfie opeãené jelítko a osmahlé kousky housky. Ozdobíme ãerstv˘mi bylinkami a podáváme. Petrovick˘ jefiabinov˘ likér. • Jefiabiny pfie‰lé mrazem dáme do velké lahve, pfielijeme lihovinou a dobfie uzavfieme. Necháme stát tak dlouho, aÏ jefiabiny zcela zblednou. Procedíme. Na jeden litr pfiidáme 0,5 kg cukru. Necháme ustát. Pak stáãíme do lahví. Gerhard Tschunko

Z aktivit OS RodiãÛ a pfiátel dûtí Tisá v tomto pololetí První na‰í akcí v leto‰ním roce bylo jiÏ druhé pozvání pana uãitele z Petrovic J. F. Teistera , aby nám povûdûl o své ãerstvé cestû po Vietnamu. Zhlédnout 900 fotografií se ale nedalo stihnout ani bûhem tfií hodin. Tak to byl opût poutav˘ veãer a jsme rádi, Ïe na‰e pozvání bylo vysly‰eno .Petrovické oplatky ‰ly na draãku a nûkolik balení jsme si nechali na akci, která se konala následující den. Tedy na zahájení a otevfiení historického prÛvodce cestou do skal, které probûhlo 20.4.2013 za úãasti autorÛ, ãlenÛ sdruÏení, starosty, hostí a vefiejnosti. Dal‰ím projektem k této aktivitû jsou besedy, broÏury apod., na které jsme obdrÏeli od Komunitní nadace grant, a o prÛbûhu projektu vás budeme informovat a na akce s tím spojené vás pfiedem srdeãnû zveme. Dûkujeme ãlenÛm, zejména rodinû pana Kratochvíla, která na prÛvodci pracovala, protoÏe obci s takov˘m turistick˘m ruchem je prÛvodce jistû pfiínosem a v obci chybûl. Dále probûhla tradiãní burza jarního odívání a poslední akcí pfied prázdninami byla oslava nejdel‰ího dne v roce, kterou nás v pátek 21.6.2013 po celé odpoledne na zahradû Café Refugio provázel Ïonglér, kter˘ uskuteãnil tfii vystoupení a bûhem pûti hodin se soustavnû vûnoval dûtem i dospûl˘m v nácviku této dovednosti. Veãer ukonãil efektnû svûtelnou ‰ou za doprovodu reprodukované hudby. Pfiejeme ãtenáfiÛm hezké léto a na vidûnou na vernisáÏi v˘stavy fotografií Dity Pepe nazvané „Cesta k dûtem“ , ve stfiedu 17.7.2013 od 18 hod. v Café Refugio, s krátk˘m programem ke kampani Celé âesko ãte dûtem, která potrvá do 31.8.2013. ZPRAVODAJ TISÁ

●

5 / 2013

KONEC SEZÓNY aneb jak se správnû POCHVÁLIT Konãí ‰kolní rok a konãí také na‰e první divadelní sezona, kdy jsme se pfiedstavili na‰im divákÛm na jevi‰ti, aniÏ bychom se schovávali za dfievûné kolegy. Sezóna, ve které jsme inscenovali dvû premiéry, coÏ nezvládnou i nûkteré profesionální divadelní soubory. A tak je patrnû na ãase, abychom se tro‰ku pochválili. Aneb - jak mû uãili rodiãe - ãlovûk má spoléhat ve v‰em pfiedev‰ím sám na sebe, a tak to beru tak, Ïe to platí i pro pochvalu. Chválím nás, jak jsme pilní, Ïe jsme nazkou‰eli dvû pohádky, chválím nás, jak jsme hezky reprezentovali na‰i vesniãku stfiediskovou na dvou divadelních pfiehlídkách, chválím nás, Ïe se nám podafiilo do divadla dostat nejen na‰e pfiíbuzné, ale zfiejmû omylem i nûkolik nicnetu‰ících kolemjdoucích spoluobãanÛ, ktefií se uvolili zaplatit vstupné a tím pádem pomohli plnit na‰i vesnickou kasu - pfiinejmen‰ím díl, kter˘ máme dle rozpoãtu do kasiãky vloÏit my, divadelníci. Chválím nás, Ïe se nám podafiilo pfiemluvit jiné organizátory a ti nás nûkolikrát pozvali hrát - taktéÏ za drobnou penûÏní úhradu - nûkam jinam, chválím nás, Ïe se nám podafiilo pozvat k nám do Tisé, profesionální divadlo, které oblaÏilo sv˘mi

pfiedstaveními celkem kolem 400 divákÛ. VÛbec, chválím. Koukám totiÏ právû na zprávy a tak si myslím, Ïe se musíme pochválit v‰ichni, ktefií obãas dûláme nûco pro druhé, aniÏ bychom za to vyÏadovali nûjaké mimofiádné odmûny... A teì trochu váÏnû: zaãali jsme zkou‰et novou komedii a tentokrát to bude nejen pro dûti. Jestli pánbÛh a na‰e pamûÈ dá, tak by premiéra mûla b˘t zaãátkem listopadu a mÛÏete se v‰ichni tû‰it na Hrátky s ãertem. Uvidíte sousedy, které jste je‰tû na jevi‰ti nevidûli a usly‰íte... no to teprve uvidíte! Máme pfiipravenou i dal‰í komedii, ale do té nám chybí pánové, a tak máte-li nûkdo zájem a nebojíte-li se b˘ti obãas v˘raznû slovnû manipulován mou maliãkostí, jste srdeãnû zváni do na‰eho spolku. Ale nemusíte se bát, neb kdo se drÏí starého pravidla „Hfimotnû vykroã, oãima kruÈ, v svÛj pancífi divoce tluã, Házej Ïidlemi, ryã - pochvalu mበdobytou!“ (J.K.Chmelensk˘ 1834) - ten se na jevi‰ti rozhodnû neztratí! Pfieji v‰em krásné prázdniny a dovolené a prosím, zachovejte nám pfiízeÀ, abychom se mohli i nadále takhle krásnû chválit. Jaroslava Leufenová - toho ãasu reÏisér zdej‰ího spolku

Festival pln˘ hudby, zábavy, kultury a sportu pro celou rodinu V srpnu se v Ostrovû koná jiÏ tfietí roãník hudebního festivalu ROCK ON THE ROCKS. Od pátku 9. do nedûle 11. srpna se mÛÏete tû‰it na víkend pln˘ zábavy. Hlavním krédem festivalu je interakce âechÛ a NûmcÛ. Chceme se poznávat pfii spoleãnû stráven˘ch chvílích, kdy vznikají nová pfiátelství. Festival má tfii programové ãásti hudbu, kulturu a sport a na rozdíl od jin˘ch festivalÛ je denní program stejnû pfiitaÏliv˘ jako ten veãerní. Veãerní program festivalu se skládá z pestré smûsice hudebních vystoupení kombinujících ãeské a nûmecké interprety a skupiny. Náv‰tûvníci leto‰ního roãníku se mohou tû‰it na vycházející hvûzdy nûmecké scény Hurricane Dean, ãeské stálice Lety mimo, dráÏìanské Kill me pussycat a spoustu dal‰ích kapel z obou stran hranice. Na festivalu zahrají i místní kapely U 73 a Dee Zeebra. Bûhem dne festival nabízí mal˘m i velk˘m náv‰tûvníkÛm nejrÛznûj‰í workshopy zamûfiené napfiíklad na fotografování, v˘tvarnou tvofiivost, elektroniku, pfiírodu, ãi horolezectví. KaÏdoroãnû se také koná kytarov˘ workshop u táboráku. Na Ostrovû jiÏ má svou tradici i disciplína zvaná slackline, coÏ je balancování, chození a skákání na pruÏném popruhu upevnûném mezi dvûma body, napfiíklad stromy. Pfii minul˘ch roãnících ukázala své umûní i mistrynû svûta v této disciplínû Faith Dickey. Podrobnûj‰í informace o festivalu nabízí dvojjazyãné stránky www.rockontherocks.eu. Zájemci se mohou dozvûdût o aktuálním

6 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

dûní také na sociálních sítích Facebook a MySpace. NejdÛleÏitûj‰ím partnerem a sponzorem festivalu je od roku 2012 program evropského fondu pro regionální rozvoj Ziel 3/ Euroregion Elbe-Labe. Pofiadatelem festivalu je SdruÏení „Kultur! Courage e.V.“, které se snaÏí o kulturní spolupráci mezi Nûmci a âechy, její rozvoj a podporu. Spolupofiadatelem tohoto roãníku je sdruÏení Kultura Tisá, které Vás na tuto velice zajímavou akci srdeãnû zve.

SDH Tisá 2013 UPLAKANÉ âARODùJNICE Pro nepfiízeÀ poãasí jsme ãarodûjn˘m dnem doslova profrãeli. âarodûjnice nám na hranici ne a ne hofiet. Dûti se zahfiály soutûÏemi a tepl˘m bufitíkem, my dospûlí groãkem. Dûkujeme, Ïe i pfies chladné a de‰tivé poãasí jste za námi na hfii‰tû pfii‰li. Stavûní MÁJE letos také neprobûhlo bez komplikací, ale nakonec jsme i toto zvládli. POHÁDKOV¯ DùTSK¯ DEN O t˘den posunut˘, s drobn˘mi zmûnami, se nakonec uskuteãnil. Pohádkové postaviãky se snaÏily ze v‰ech sil vám i va‰im ratolestem zpfiíjemnit nedûlní dopoledne a vykouzlit úsmûv na tváfii. Pokud se nám to podafiilo, je to pro nás tou nejvût‰í odmûnou. Podûkování patfií v‰em, ktefií se podíleli na pfiípravách a prÛbûhu DD. Touto cestou dûkuji panu Kavalírovi a Janu Eichlerovi.

vi, Taslarovi, p. Nypl, p. Hanzelková, Nov˘ Jiãín a okolojdoucí turisté z Ostravy. DùKUJEME HUMANITÁRNÍ SBÍRKA NA POMOC PO POVODNI 2013 Hygienické a úklidové prostfiedky i finanãní dary, které se vybraly bûhem t˘dne v prostorách hasiãské zbrojnice, ‰ly na pomoc do obce DOBKOVICE, do rukou konkrétním lidem. Touto cestou mám podûkovat v‰em spoluobãanÛm, kter˘m nebyl osud tûchto lidí lhostejn˘. SDH Tisá dûkuje v‰em, ktefií pfiispûli: p. S. Skfienková, p. J. Mrázová, p.Îákovská, M. Kuchafiíková, Oudovi, Beranovi, Koubkovi, p.Siváková, p. Kuba‰ková, p. Ritschelová, p. Hrstka, p. Kofienská, p. Tomá‰ek, p. Krausová, p. Salabová, p. Hokuf, p. Mühlfeitová, p. Novák, Koubkovi, p. Bure‰, p. Kratochvíl, p. Filégr, p. Koritjak, p. Vorlíãek, p. Mikovcová, SDH Tisá, p. Jeníková, ·perlovi, p. Nûmcová, p. H.Taslarová, Spálenko-

JSDHO TISÁ Jednotka dobrovoln˘ch hasiãÛ na‰í obce jezdila po cel˘ t˘den pomáhat do VaÀova, odklízet následky povodní a odãerpávat vodu po povodni. Voda je neskuteãn˘ Ïivel, nikdo z nás si nedokáÏe pfiedstavit, co lidé v místech zasaÏen˘ch povodnûmi musí proÏívat. Nejprve ãekají, kam aÏ se voda dostane a poté jaké ‰kody za sebou zanechá. Obãas nadáváme na mlhy, které nás souÏí, na vûtrné poãasí, dlouhé zimy, ale kdyÏ pfiijde povodeÀ, buìme rádi za to, co máme, a Ïe nemusíme bojovat s takov˘m Ïivlem. Podûkování patfií na‰im chlapcÛm, ktefií se podíleli spoleãnû s ostatními sbory na odklízení následkÛ povodnû. Za ãas, aÏ voda opadne a v‰e se vrátí do normálu a lidé zas budou nevrle hledût na hasiãe, prosím vzpomeÀte na to, kdo vám pomÛÏe, aÏ se Ïivly vrátí.

Z ãinnosti LyÏafiského klubu Tisá Z minulého vydání vám dluÏíme v˘sledek hokejového utkání, tentokrát velmi vyrovnan˘ zápas skonãil 8:7 v neprospûch dolÀákÛ, i kdyÏ horÀáci po vût‰inu maãe prohrávali. Z jara první brigáda byla uÏ 20.4., kdy se „zazimovalo“ zázemí vleku a 18. 5. probûhla v˘roãní schÛze s veãírkem, na níÏ ãlenové klubu byli seznámeni s hospodafiením a plánem dal‰ích aktivit. âinnost klubu je prodlouÏena o dal‰ích pût let, jelikoÏ zastupitelé vyhovûli Ïádosti o prodlouÏení pronájmu lyÏafiského vleku.Tímto jim za jejich rozhodnutí dûkujeme. Na letní období chystáme opût úãast na draãích lodích na Máchovû jezefie a pomoc pfii realizaci akcí sportovního typu jako noãní beach, tisovsk˘ pûtiboj. Krásné léto vám pfiejí vlekafii

DolÀaãky - super roztleskávaãky. ZPRAVODAJ TISÁ

●

7 / 2013

NOC KOSTELÒ V pátek 24. kvûtna 2013 se konala Noc kostelÛ. Této akce se zúãastnil i nበKostel sv. Anny v Tisé. Jedná se o akci, kdy jsou kostely otevfieny aÏ do noãních hodin, a pro náv‰tûvníky je zaji‰tûna moÏnost dostat se v kostele i do míst, která jinak nejsou bûÏnû pfiístupná vefiejnosti. V prÛbûhu veãera a noci byl v kostele i doprovodn˘ hudební program, kde se vystfiídaly Dûãínsk˘ chrámov˘ sbor, rodina Husákova z Petrovic, varhaník pan Holada. Nemohl chybût ani Tisk˘ sbor, kter˘ mûl opravdu krásné vy-

stoupení a odnesl si od pfiítomn˘ch divákÛ zaslouÏené ovace v podobû nekonãícího potlesku. Dûkujeme v‰em za krásné kulturní záÏitky v prÛbûhu Noci kostelÛ! Leto‰ní Noc kostelÛ byla je‰tû ozvlá‰tnûna

tím, Ïe v‰ichni pfiítomní se mohli podepsat na listinu, která bude na památku zaloÏena do kroniky. Jsme rádi, Ïe moÏnost prohlédnout si cel˘ kostel ve veãerních hodinách oslovila oproti loÀsku mnohem více náv‰tûvníkÛ.

DùTSK¯ DEN Leto‰ní v˘let pfii pfiíleÏitosti oslavy Dne dûtí se konal v sobotu 25. kvûtna 2013, na‰ím cílem se stalo hlavní mûsto Praha. Zaãali jsme v Planetáriu ve Stromovce a hned na úvod na‰í náv‰tûvy jsme usedli v pohodln˘ch kfieslech COSMORAMA a zhlédli jsme nádhernou pohádku „O rozpÛlené hvûzdû“. Nejen, Ïe to byl krásn˘ záÏitek, ale také jsme se nûco pfiiuãili o nebesk˘ch tûlesech na na‰í obloze. Pak jsme si prohlédli rÛzné vesmírné modely, vyzkou‰eli jsme si na trenaÏéru fiízení lunárního vozidla, dále jsme mûli moÏnost zkusit tíhu plechovky od koly na rÛzn˘ch planetách sluneãní soustavy, vidûli jsme kuliãku mizející v ãerné dífie a dal‰í zajímavosti, jako tfieba kosmickou biologickou zahradu. Ze Stromovky jsme pfiejeli na Hradãany, kde jsme vidûli majestátn˘ Chrám sv. Víta, pro‰li jsme se po nádvofií Hradu a zavítali i do Muzea hraãek. Byli jsme uneseni z toho nepfieberného mnoÏství rÛzn˘ch vystaven˘ch hraãek, ale urãitû mezi v‰emi hraãkami vedly figurky Barbie a Kena v mnoha podobách, z nich úplnû nejvíc zaujala na hraãce podoba Jaromíra Jágra. Jak ten si byl podobn˘... Z Hradu jsme pokraãovali kolem zvonkohry na Loretû smûrem na Petfiín. Cestou jsme potkali dva ãleny jízdní policie na obrovsk˘ch jezdeck˘ch koních, pozdravili jsme je a oni nás. Na Petfiínû jsme mûli chvíli oddechu. Kdo chtûl, vy‰lapal témûfi 300 schodÛ na rozhlednu a odmûnou mu byl nádhern˘ pohled z v˘‰ky na celou Prahu. Kdo nemá rád v˘‰ky, zÛstal dole a obãerstvil se. Ostatnû,

8 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

tady jsme si vlastnû odpoãinuli v‰ichni i trochu nucenû, protoÏe nás zastihl dé‰È. Zku‰ené cestovatele jako jsme my, v‰ak nemÛÏe nûjak˘ ten de‰tík rozhodit, tak jsme pokraãovali dál a do‰li k zrcadlovému bludi‰ti. To bylo opravdu super - byli jsme zde velcí, ‰irocí, s velkou hlavou, dlouh˘ma nohama a tak dál a tak rÛznû. Ale úplnû nejlep‰í bylo, kdyÏ najednou, místo jednoho, jsme byli dva, ãtyfii a taky hodnû a hodnû a byli jsme v‰ude kolem dokola v mnoha vydáních sebe sama. Z Petfiína jsme sjeli dolÛ lanovkou na Újezd, pokraãovali kolem Vltavy pfies Kampu, pro‰li jsme se kousek i po Karlovû mostû a pak je‰tû pfies dva mosty a do‰li jsme k autobusu. Bylo to nároãné, ale záÏitky máme úÏasné.

Spoleãenská kronika

BLAHOP¤ÁNÍ - Touto cestou chceme popfiát na‰im obãanÛm, ktefií oslavili svá kulatá jubilea v druhém ãtvrtletí tohoto roku. Hodnû zdraví a pohody do dal‰ích let.V mûsíci dubnu to byl pan Franti‰ek Kalivoda. Pan Milan âervinka, pan Jindfiich Dvofiák, paní Marie Eichlerová, paní Hana Svobodová své narozeniny oslavili v kvûtnu. Zaãátkem léta, v ãervnu, svá jubilea oslavili pan Ivan Zeman, pan Rudolf Jansta, paní Vûra Adámková a paní Ivana Mrázková. VÍTÁNÍ OBâÁNKÒ - V sobotu 22. 6. 2013 jsme pfiivítali mezi námi ty nejmen‰í: Vojtí‰ka Bure‰e, Eli‰ku Horáãkovou, Jakoubka Macáka a Josífka Hubeného. Dûtem a rodiãÛm pfiednesly dûti z na‰í ‰kolky pár krásn˘ch básniãek, pan starosta popfiál spokojené dûtství a pohodov˘ Ïivot. Dûti dostaly mal˘ dárek. Pfiejeme cel˘m rodinám bezstarostn˘ a spokojen˘ Ïivot.

Kameny se valí na Tisou, oh yeah Ne, nebojte se, Ïádné zemûtfiesení se nekoná.... jenom Vás chceme pozvat na jedineãné spoleãné vystoupení dnes jiÏ legendárních kapel Rolling Stones Revival Prague a The Boom Beatles Revival Band z Ústí nad Labem. Koncert se uskuteãní v sobotu 21. záfií od 20:00 v Kulturním domû v Tisé. Rolling Stones Revival Prague pÛsobí v rÛzn˘ch sestavách jiÏ témûfi tfiicet let. Poãátkem 80. let se zaãala formovat skupina nad‰encÛ, ktefií se vûnovali popíjení „rÛznooktanov˘ch“ nápojÛ za zvukÛ hudby Rolling Stones. Díky zruãnosti jednoho z nich se tyto veãírky zvrhly ve spontánní muzicírování a kolem roku 1983 se objevila v jádru spolku první vefiejnû hrající a poslouchatelná sestava, která o pár let pozdûji absolvovala i svá první v˘znamná vystoupení: koncerty ve Smíchovském pivovaru, derniéra Divadelní pouti ‘88. Díky umanutému sbûratelství jednoho ze zakládajících ãlenÛ se kapela dostala kromû kompletních nahrávek i k notov˘m materiálÛm a, coÏ bylo v té dobû témûfi nevídané, i k pirátsk˘m koncertním nahrávkám StounÛ. Zaãátek 90. let byl ve znamení pilného koncertování v novû vznikajících klubech, k památn˘m patfií napfiíklad koncert v Karlovû ulici (v pfiedveãer prvního koncertu Stones na Strahovû), kter˘ ukonãila policie. Poãátkem roku 1991 se stihla kapela podílet na natáãení dokumentu Z. Suchého pro âT „âesk˘ revival“,

po krat‰í pfiestávce kapela opût vyráÏí na pódia, aby se jí bûhem roku podafiilo získat pravidelná angaÏmá v Rock Café a Lucerna Music Baru. Od roku 1997 jezdí kapela vystupovat i do Rakouska a Nûmecka a nedíln˘m doplÀkem v˘znamnûj‰ích vystoupení se stává tfiíãlenná dechová sekce. Souãasná sestava ve sloÏení Zlatko Hejma (zpûv) - Zbynûk Jaro‰ (kytara) - Dan Vavrla (kytara) - Vladimír Adamsk˘ (basa) a David Uher (bicí) má v repertoáru jak profláklé songy Satisfaction, Paint it Black, Jumpin’ Jack Flash tak i více lyrické (Angie) nebo ménû známé „lahÛdky“ jako Midnight Rambler. Ústecké The Boom není tfieba nûjak více pfiedstavovat, zvlá‰tû po vydafieném koncertu v záfií 2012 v Tisé, na kter˘ se pfii‰lo podívat více neÏ 150 divákÛ. Na playlistu 4-ãlenné formace ve sloÏení Pavel Nepivoda (zpûv, doprovodná kytara, klavír, klávesy), TomበHomolka (zpûv, sólová kytara), Martin âmuchafi (zpûv, basová kytara) a Hynek Verner (zpûv, bicí nástroje) se znovu objeví jak známé hity Hard Days Night, Help! nebo I Want to Hold Your Hand, tak i skladby z pozdûj‰ího období Beatles z alb Abbey Road nebo Sgt. Peppers Lonely Hearts Club Band, které Boomáci obvykle hrají s orchestrem a sborem na vánoãním koncertu pofiádaném kaÏdoroãnû v Ústí. Koncert je pofiádán sdruÏením Kultura Tisá za finanãní podpory obce Tisá. Vstupné je 90 Kã, vstup pro seniory star‰í 70 let je zdarma. Rezervace vstupenek (vzhledem k omezené kapacitû sálu) je moÏná na emailu [email protected]. Tû‰íme se na va‰i náv‰tûvu.

ZPRAVODAJ TISÁ

●

9 / 2013

Gerhard Tschunko: Z tiských skal Orli v Tisk˘ch skalách Pokud se vypravíte na procházku skalami, projdûte od pokladny prav˘m tunelem v masívu skály nazvané podle její podoby „Slon“ a zastavte se na malém prostranství. Cesta pokraãuje prÛrvou a dále po vytesan˘ch schodech na temeno Tisk˘ch stûn. Na tomto malém prostranství se otoãte vpravo, kde pfiibliÏnû uprostfied leÏí velk˘ balvan a podívejte se nahoru k místu, kde skály trochu ustupují, aby vytvofiily bloky, komíny a Ïebra. Nûkde v poloviãní v˘‰i nad mal˘m balkonkem uvidíte vytesan˘ v˘klenek. Pokud máte dobré oãi, moÏná rozpoznáte ve vytesané kartu‰i znaky. Korunku a písmena. Pfied mnoh˘mi lety byl tento znak je‰tû velmi zfieteln˘ a ãiteln˘. JenÏe nejen zub ãasu, ale i zhor‰ené povûtrnostní vlivy se v˘raznû podepsaly na této památce. Obzvlá‰tû v posledních letech dochází vlivem oteplování a tím následn˘m zvlãováním k velké erozi ve spodních partiích skal. O pÛvodu tohoto znaku kolují rÛzné v˘klady. Jednak se pr˘ jedná o upomínku na císafie Josefa II., jenÏ v roce 1779 nav‰tívil Tisou. Druhá verze je, Ïe se jedná o vytesan˘ reliéf vztahující se k vybudování turistick˘ch cest skalami. Nic z toho neodpovídá pravdû. Reliéf se znakem a poãáteãními písmeny budovatelÛ cest se nachází v horní ãásti kamenného schodi‰tû. Náv‰tûvu císafie pfiipomínala do roku 1918 jeho socha pfied kostelem. Pozdûji byla odstranûna. Tato do skály umnû vytesaná kartu‰e pfiipomíná událost, kdy v Tisk˘ch skalách byl údajnû zastfielen poslední orel. Znak pfiedstavuje kníÏecí korunku a pod ní velmi ‰patnû ãitelná písmena F.T r a vpravo S.d.r. Podle dobov˘ch záznamÛ a podle „ speciálního prÛvodce“ Tisk˘mi skalami vydaného v roce 1924, znaãí vyrytá písmena Franti‰ek Thun rex. KníÏe Franti‰ek z Thunu byl v té dobû místodrÏitelem v âechách, proto zfiejmû to malé „rex“. Patfiilo mu téÏ dûãínské panství a na loveckém zámeãku Christianenburg nyní Kristin Hrádek velmi ãasto pob˘val pfii rÛzn˘ch lovech. Tento znak je vyryt do skály vysoko nad tak zvanou „Slují kníÏete Schwarzenberka“. Pfiipomíná loveckou událost, pfii níÏ star˘, jiÏ v té dobû sedmdesátilet˘ kníÏe ulovil posledního skalního orla v Tisé. Na orla vystfielil z úzké prÛrvy, nacházející se naproti. Dal‰í písmena S.d.r. moÏná, ale jenom moÏná, znamenají latinské rãení „Sonorum divino redempore“, coÏ volnû pfieloÏeno zname10 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

ná „ v na‰em Ïivotû je mnoho samozfiejmostí, aÏ do chvíle..... PfiipusÈme v‰ak, Ïe moÏná znamenají nûco úplnû jiného, napfi. jména lovcÛ ãi urãit˘ symbol. PrÛvodci, ktefií v dfiívûj‰ích dobách vodili náv‰tûvníky skalami, se vÏdy na tomto místû zastavovali a poukazovali na vytesanou kartu‰i vysoko ve skalách s vysvûtlením, Ïe zde byl uloven poslední orel v Tisk˘ch skalách. O letopoãtu by se mohly vést dlouhé diskuze. Je velmi pravdûpodobné, Ïe se lovecká scéna odehrávala nûkdy v létû roku 1880. Podle historick˘ch záznamÛ v dûãínském archívu byl jeden z posledních orlÛ uloven v roce 1881 ve skalách zvan˘ch „Bür‰lické stûny“. Îe orli v Tisk˘ch stûnách skuteãnû pob˘vali, o tom svûdãí pozorování obyvatel Tisé, jeÏ se pfievyprávûlo z generace na generaci. Ale urãitû jich nebylo mnoho. MoÏná jeden, dva páry, které tu i zahnízdili. Byli to orlové skalní, protoÏe byli vysledováni pfii lovu mlad˘ch jehÀat v jarním nebo letním období. S urãitostí se nejednalo o orly mofiské, ktefií se tu vyskytovali pouze v zimním období. Samozfiejmû orel byl dravec, ‰kodná, která se podle tehdej‰ího vÏitého názoru musela vyhubit. A navíc získat tak nádhernou loveckou trofej, témûfi dvoumetrového orla, byla pro lovce velk˘m lákadlem. Po orlech v Tisk˘ch skalách nám zÛstal pouze zubem ãasu po‰kozen˘ reliéf vysoko ve skalách. Podívejte se nûkdy na tento historick˘ skalní záznam, tfieba ho v pfií‰tích letech uÏ nebudete mít moÏnost spatfiit.

Postavy a postaviãky Chtûl bych Vám v nûkolika ãláncích pfiedstavit osoby Ïijící v minulosti v Tisé. Budou to postavy, jeÏ se nûjak˘m zpÛsobem více ãi ménû odli‰ovaly od ostatních obyvatel. Nûkdy svou ãinností, jindy vzezfiením nebo povoláním. Zda-li to budou postavy pro Vás zajímavé, doplÀující tak obraz Tisé od daleké minulosti aÏ po souãasnost, posoudíte sami. JULIUS WENDT Po kamenité cestû z lesa dolÛ do obce Tisá kráãela rázn˘m krokem vysoká statná postava. Obleãená v o‰untûlém dlouhém kabátû z hrubého ãerného sukna, na hlavû podivnû tvarovan˘ ohmatan˘ klobouk se ‰irokou krempou, vût‰inou staÏeného hluboko do ãela. Pod rozepnut˘m kabátem vykukovala dozelena zbarvená vesta s ãern˘mi knoflíãky a kolem krku byl volnû na uzel svázan˘ tmavû ãerven˘ ‰átek. Obliãej vyhubl˘, moÏno fiíci vychrtl˘ s v˘razn˘m orlím nosem, zarostl˘ divoce rozcuchan˘m mohutn˘m vousem. Tak nûjak si mÛÏeme pfiedstavit vzezfiení vousat˘ch lesních muÏÛ. Ale velké ãerné oãi svítící mezi rozevlát˘m vousem jiskfiily dobrodruÏnû, av‰ak i klidem a dobrotou,

obãas ‰elmovsky mrkající na náhodné kolemjdoucí. Tyto oãi pozorovaly velmi ostfie v‰e, co se dálo kolem, v obci, v lese, ve skalách. Tato dosti neobvyklá postava byl star˘ Julius Wendt. Nebyl to zrovna obyvatel, kter˘ by se hodil do takzvané lep‰í spoleãnosti, ale dûti ho mûly rády a ostatní lidé ho respektovali. Kdo ho ov‰em poznal trochu blíÏe, byl uchvácen jeho inteligencí, seãtûlostí, nev‰ední znalostí, Ïivotní moudrosti a lidsk˘mi vlastnostmi. I kdyÏ byl postavy spí‰e vytáhle hubené, zdánlivû slabé, pfiece jenom byl dosti zdatn˘ na to, aby lidem pomáhal pfii sklizni nebo s pfiípravou dfieva na zimu. CoÏ ãinil velmi rád a s velk˘m zápalem. Takov˘ byl Julius Wendt, kterého v‰ichni zvali pouze „star˘ Wendt“. Narodil se 19. prosince roku 1869 v Tisé. Tam také chodil do ‰koly. V mládí bydlel v domku, jenÏ se nacházel pod hlavní ulicí, poblíÏ dne‰ní cukrárny. JiÏ jako kluk se potuloval ãasto po lesích a okolních skalách. KdyÏ mu bylo dvaadvacet let, onemocnûl tûÏkou srdeãní nemocí. Lékafii jiÏ témûfi vzdali boj s jeho chorobou, ale Julius ne. Vodními láznûmi a dÛslednou jednoduchou vegetariánskou stravou se dokázal natolik uzdravit, Ïe dosáhl vysokého stáfií. Cestoval po Nûmecku a tam se u starého Heselbarta z Aumy v Durynsku nauãil fiemeslu preparátora, vycpávaãe zvífiat. Po návratu domÛ do Tisé poãal toto svoje osvojené umûní provozovat v malé dílniãce ve zmínûném domku. Dosáhl velké zruãnosti a takové dokonalosti, Ïe mu muzea a ‰koly z celého tehdej‰ího Rakouska-Uherska posílaly zvífiata k preparaci. Zde se plnû osvûdãila jeho dokonalá znalost Ïivota zvífiat, hlavnû ptákÛ, kterou si osvojil vytrval˘m pozorováním jejich chování v pfiírodû. Jeho preparovaní opefienci byli v pfiirozen˘ch pozicích, takÏe pÛsobili velmi vûrohodnû, jako Ïiví. ·koda jen, Ïe nemohl studo-

vat, urãitû by se stal vynikajícím zoologem nebo lékafiem. Julius Wendt byl téÏ zruãn˘m kreslífiem. Se skicáfiem se potuloval po krajinû a zaznamenával zvífiata v jejich pfiirozeném prostfiedí. To mu hodnû pomáhalo pfii tvorbû preparovan˘ch ÏivoãichÛ. Dal‰í jeho oblibou byla hudba. Vlastnil jedny pûkné staré housle, na nûÏ velmi rád a vá‰nivû hrával, ale nikdy pfied nûjak˘mi posluchaãi. Hru na housle téÏ vyuãoval a byl to pr˘ uãitel laskav˘, trpûliv˘, ale i pfiísn˘. V následujících letech bydlel u pekafie Bergera. Byl to domek nalézající se tam, kde potok protéká pod silnicí do Libouchce naproti dfiívûj‰í Püschnerovû továrnû na knoflíky, dne‰ní v˘robnû oken. Zde mûl svÛj pokojík nahofie pod stfiechou. Vcházelo se k nûmu po strm˘ch dfievûn˘ch schodech jako na podium. Prostor mu slouÏil nejen jako dílna, ale zároveÀ v ní i bydlel. Sedával u dlouhého dfievûného stolu, v ústech d˘mku, takovou krat‰í, zahnutou, jakou mají v oblibû myslivci. Pfii práci rád hovofiil s náhodn˘mi náv‰tûvníky o pfiírodû, rÛzn˘ch léãebn˘ch metodách i o událostech kolem, o nûÏ se velmi Ïivû zajímal. V místnosti se vÏdy potulovalo nûkolik koãek, jeÏ byly u nûj vítan˘mi hosty, aãkoliv to byly vût‰inou koãky od sousedÛ z okolí. Sám Ïádné nemûl. Maliãká okna byla ovû‰ena klíckami s chovan˘mi ptáky, byly to vût‰inou kfiivozobky. Nikdy se neoÏenil. Je také dosti tûÏké pfiedstavit si Ïenu, jeÏ by se pohybovala v prostfiedí plném vycpan˘ch zvífiat, potulujících se koãek a pisklav˘ch ptákÛ. Na v‰em v místnost leÏela slabouãká vrstviãka prachu, i kdyÏ jednou t˘dnû k nûmu chodila sousedka, aby trochu poklidila. Pozdûji se pfiestûhoval od pekafie Bergera do vily továrníka Püschnera, jeÏ stála na okraji kopce nad silnicí. Mûl zde svoji pracovní místnost, v níÏ byl stÛl, tfii Ïidle, velká skfiíÀ naplnûná rÛzn˘m harampádím a maliãká kamna. Rozpad rakouské monarchie mûl za následek velk˘ propad jeho dobfie prosperujícího fiemeslu. V období první republiky se zakázky objevovaly velmi zfiídka a po dobu trvání druhé svûtové války zanikly úplnû. V údobí dobr˘ch star˘ch ãasÛ byla jeho místnost naplnûná vycpan˘mi ptáky, mezi nimi se obãas daly objevit i vzácné exempláfie. Bylo mnoho vûcí v oblasti srovnávací anatomie nebo systematiky, které bylo moÏné se u starého Wendta pfiiuãit. Po skonãení války byl Julius Wendt jako mnoho dal‰ích obyvatel Tisé nucenû vysídlen. Jeho silná touha po domovû ho pfiivedla k tajnému návratu do svého rodi‰tû koncem roku 1945. MoÏná, Ïe si chtûl je‰tû nûco z jeho b˘valého obydlí odnést. Byl v‰ak zadrÏen a uvûznûn na policejní stanici v Dûãínû. Zfiejmû nemohl snést své uvûznûní, a tak se po krátké dobû otrávil arsenikem, jenÏ stále nosil pfii sobû. Bylo mu sedmdesát pût let. Star˘ Wendt. KdyÏ nûkdo k nûmu pfii‰el na náv‰tûvu a byl právû ãas obûda, vÏdy star˘ pán hosta pozval, aby s ním poobûdval. Vût‰inou to byl slaneãek s neloupan˘mi bramborami. Poté mu nabídl d˘mku tabáku. UÏ nikdy nepohostí star˘ Wendt své ná-

v‰tûvníky. No, „star˘“. Byl také jednou mlad˘, i kdyÏ jeho vzezfiení a mohutn˘ plnovous ho ãinily vÏdy star‰ím, neÏ ve skuteãnosti byl. PouÏité prameny: Historie Tisé Dr. Friedrich Blechinger Volnû zpracoval Gerhard Tschunko

Pytláci v Tisé Lesy v okolí Tisk˘ch skal byly v 19. století souãástí dûãínského panství. Lov v této, na zvûfi velmi bohaté oblasti, byl v˘hradnû panskou záleÏitostí. Buì se konaly lovecké slavnosti, na nûÏ bylo panstvo pfiizváno ze ‰irokého okolí, nebo si kníÏe pán vyjel na lov z loveckého zámeãku Kristin Hrádek v doprovou svého vrchního lovãího, místních správcÛ lesÛ a fiady nahánûãÛ. Mimo tyto oficiální lovecké zábavy se uskuteãÀovaly lovy zvûfie pro zásobování pansk˘ch kuchyní. To mûli na starost místní hajní. Lovila se jelení a srnãí zvûfi, divoká prasata, zajíci i drobná ptaãí zvûfi jako kvíãaly, sluky a dal‰í. Samozfiejmû pfii tehdej‰ím, pomûrnû chudém jídelníãku obyãejn˘ch lidí, byla chuÈ na masíãko z divoãiny veliká. A tak se stali pytláci nechtûn˘mi náv‰tûvníky v tûchto obtíÏnû pfiístupn˘ch lesních porostech. Pytláctví je staré fiemeslo, vzniknuv‰í v dobû, kdy si panstvo pro sebe poãalo nárokovat ve‰keré bohatství lesÛ. Pfies v‰echny tresty, nûkdy i hrdelní, si ‰ikovní muÏi vÏdy umûli pofiídit nûjakou dobrou peãínku na pfiilep‰enou k jednotvárné stravû. Kladla se rÛzná oka nebo pasti, ale ty byly vût‰inou pouze na drobnou zvûfi. Hajní

pfieváÏnû tyto pytlácké drobnosti pfiehlíÏeli. Jiné to ov‰em bylo u pytlákÛ lovících velkou zvûfi stfielnou zbraní. V 19. století se pouÏívaly rÛzné druhy. Buì to byly pu‰ky vojenské, v‰elijak získané, ale vût‰inou se pouÏívaly stfielné zbranû vyrábûné podomácku. Mûly krat‰í hlaveÀ, ãasto byly i skládací. To proto, aby se daly lépe ukr˘vat. Stfieln˘ prach se vyrábûl také podomácku, na to se nûktefií i specializovali a kule si odléval kaÏd˘ pytlák vût‰inou sám. Pytláctví byla ãinnost velmi nebezpeãná, neboÈ stavy zvûfie byly pfiísnû stfieÏeny a hajní neváhali v kritick˘ch situacích pouÏít proti pytlákÛm i zbranû. Pfiesto se pytlaãilo vesele dále. V Tisé v tehdej‰í dobû Ïil pytlák, jehoÏ ãiny ho témûfi proslavily. Jmenoval se Hansl a bydlel v jednom z mal˘ch domkÛ na „Brache“ v blízkosti lesa, kter˘m se fiíkalo „buchtiãky“. Obyvatelé ho nenaz˘vali jinak neÏ „âern˘ Hansl“ pro jeho hust˘, ãern˘ plnovous. Pracoval v lese jako dfievorubec a jeho Ïena, taková men‰í, stále usmûvavá s plav˘mi copy aÏ k pasu, obãas opravovala znám˘m odûv. Lovil v revíru Tisk˘ch skal, ale zacházel i do hust˘ch lesÛ pod Dûãínsk˘m SnûÏníkem. ·u‰kalo se, Ïe své úlovky prodával tajnû do místních hostincÛ, aby hostin‰tí mohli vylep‰ovat chuÈ sv˘ch vyhlá‰en˘ch gulá‰Û. Kdo ví. Pravda je, Ïe âern˘ Hansl pfiipravoval místní hajné o klidn˘ spánek. Ne a ne mu pfiíjít na stopu. Opakovanû byl zadrÏen, nûkolikrát mu ãetníci prohledávali jeho stavení, ale nikdy nic nena‰li. Byl prostû ‰ikovn˘ a v‰emi mastmi mazan˘ pytlák. Kolovaly o nûm zvûsti, Ïe si kule pr˘ odléval o pÛlnoci svatojakubské, Ïe se spolãil s ãertem, jemuÏ zaprodal svou du‰i a podobnû. Ale Hansl se jenom usmíval. Jako v‰ichni obyvatelé se poctivû úãastÀoval nedûlních bohosluÏeb a pfii rÛzn˘ch poutích nebo procesích nesl velk˘ prapor, protoÏe to byl siln˘, velk˘ a pohledn˘ chlap. TakÏe s ãáry ani s ãertem asi nic spoleãného nemûl. KdyÏ zestárl, ovdovûl, a jeho tfii dûti se rozutekly do svûta, âern˘ Hansl ze své chalupy uÏ témûfi nevycházel. KdyÏ se pfiiblíÏila jeho poslední hodinka, místní faráfi pfiijal jeho zpovûì, dal mu rozhfie‰ení a Hansl zemfiel v pánu, jak se tenkrát fiíkalo. Nikdy nic neprozradil. Pytlácké fiemeslo v‰ak kvetlo dále. Mezi obyvateli kolovaly rÛzné stra‰idelné zkazky, jeÏ mûly odradit pytláky i jiné nezvané náv‰tûvníky lesÛ od jejich nekal˘ch úmyslÛ. Zvlá‰tû v Tisé se vyprávûly záÏitky lidí, ktefií se setkali v oblasti skal s ãern˘mi nebo Ïhav˘mi koulemi. Tyto koule se pr˘ ukazovaly lidem nevalné povûsti, aby je pfiedem odradily od vstupu do lesa. Obãas se také zjevil divok˘ ‰edobíl˘ jelen s obrovsk˘m paroÏím se zlatavû Ïhavícím kfiíÏem uprostfied, na nûmÏ ãern˘mi písmeny byla uvedena jména dvou lapkÛ, ktefií byli za své ãiny v tomto revíru obû‰eni. Tolik povídaãky. Pytláci byli lidé, na nûÏ se pohlíÏelo se zvlá‰tním zfietelem. Byli zatracováni, ale i obdivováni. Patfiili jednodu‰e ke koloritu tehdej‰í spoleãnosti. Ne Ïe by dnes pytláci nebyli. Ale nûjak ti chlapíci z let dávno minul˘ch jsou nám sympatiãtûj‰í. Nacházíme v nich moÏná kus romantiky, jeÏ se v dne‰ním uspûchaném Ïivotû ãasto vytrácí. ZPRAVODAJ TISÁ

●

11 / 2013

LÉTO V DùTSKÉM DOMOVù

Jedním z vrcholÛ na‰í umûlecké sezóny je Nejmilej‰í koncert. Pfiehlídka umûlecké ãinnosti dûtsk˘ch domovÛ celé âR. Jak b˘vá celkem pravidlem, vyhráli jsme krajské kolo a odjeli reprezentovat Ústeck˘ kraj na národní pfiehlídku, která se konala v atraktivním prostfiedí hradu Karl‰tejn. Bylo to naprosto super. Nezklamali jsme. Nesmím zapomenout také na Noc kostelÛ, kdy na‰i bubeníci hráli v novû rekonstruovaném kostele v Petrovicích. Koncert jsme mûli na Létohrách 2013 a na hradû Stfiekov jsme

pfiedvedli svou dovednost na dobroãinné akci Útulek Fest 2013. Mezitím jsme si odskoãili na turnaj Ústecká pálka. Jedná se o sportovní klání dûtsk˘ch domovÛ âR. Musíme se pochlubit, Ïe nበMí‰a Friã ve své kategorii turnaj vyhrál. První víkend v ãervnu jsme odjeli na Tenisovou akademii do Prahy. JiÏ druh˘ roãník pod vedením profesionálních trenérÛ na‰e dûti získávaly dovednosti v tenisu. BohuÏel musím konstatovat, Ïe t˘den po Akademii byly kurty v Tróji zcela zniãené povodní.

Traband dojel aÏ do Tisé Koncert Trabandu podpofien˘ ústeck˘mi No discipline mûlo 20. dubna v Kulturním domû v Tisé moÏnost zhlédnout pfies 180 divákÛ. Koncert se uskuteãnil i pfies velice nepfiíjemnou skuteãnost, kdy Traband pfii‰el o velkou ãást sv˘ch nástrojÛ, které byly ukradeny ze zaparkovaného vozidla pfii cestû do Liberce, a to pouhé 3 dny pfied vystoupením v Tisé. Skupina si nakonec chybûjící nástroje zapÛjãila, takÏe mohla odehrát cel˘ svÛj repertoár bez v˘razn˘ch zmûn. Vût‰ina koncertu se nesla na vlnách ranûj‰í tvorby ve stylu balkánsk˘ch dechovek a kramáfisk˘ch odrhovaãek, které vystoupení dodaly potfiebnou dynamiku. Po desáté hodinû Trabandi zakonãili své vystoupení nejvût‰ími hity âern˘ PasaÏér a Mraky z alba Hyjé, aby mohli b˘t následováni ústeckou formací pop-funkovou No discipline, která pfiinesla celému veãeru dal‰í náboj, a to i pfies Ïánrovou rozdílnost. Doufáme, Ïe se vám koncert líbil stejnû jako nám, a Ïe nám zachováte svou pfiízeÀ i do budoucna. Kultura Tisá, o.s.

12 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

A co nás ãeká? OdloÏíme vysvûdãení a pÛlka dûtí odjíÏdí do Chorvatska sjíÏdût ty nejkrásnûj‰í fieky (Dráva, Sáva ) a dal‰í parta odjíÏdí na fieku Moravu. Moc se tû‰íme, jak si prázdniny uÏijeme. V srpnu nás ãeká dal‰í tábor a prázdniny si prodlouÏíme tradiãním pobytem ve druhém záfiijovém t˘dnu v hotelu Bezdûz na Máchovû jezefie. Pfieji v‰em pûkné prázdniny a hlavnû slunce, teplo a pohodu. Dr. Milan Vostr˘ - fieditel DD Tisá

CO NOVÉHO V ZÁKLADNÍ ·KOLE ·kola stejn˘m zpÛsobem pfiipravovala pfied‰koláky uÏ v minulém ‰kolním roce a dûtem to opravdu pomohlo. V záfií vûdûly takové obyãejné vûci, jako kam budou chodit do tfiídy, jaká je paní uãitelka nebo kam si dojít na wc. Do ‰koly se více tû‰ily a nebály se. TakÏe se tû‰ím na záfií se ‰koláky ‰ikuláky. Tfiídní uãitelka Eva Miltnerová

„CYKLISËÁK“ A „TURISËÁK“ SE OPùT VYDA¤ILY Jak jinak. Tyto jiÏ tradiãní pûtidenní kurzy na závûr ‰kolního roku jsou u ÏákÛ oblíbené. Prázdniny za dvefimi, povinností nad hlavu. Zkou‰ení, písemky, uzavírání klasifikace - je na ãase vydat se do pfiírody, zasportovat, nabrat síly do fini‰e. A kam? No pfiece k „Mácháãi“. Tam se nám líbí, proto jsme tam jiÏ potfietí. Terénky na cyklistiku a turistiku jako dûlané. Star‰í Ïáci se i s koly vydali do Doks vlakem 27. kvûtna. Plavky, které mûli snad v‰ichni, vût‰ina z ta‰ek ani nevybalila, zato bez bundy se na kole vyjet nedalo. Pr‰elo nám ãasto a hodnû. Pfiesto jsme jezdili, stateãnû ‰lapali, odolávali vodû, blátu a zimû. Vraceli jsme se zablácení (nûktefií úplnû v‰ude) a obãas i promrzlí, ale se záÏitky v mysli. Obãas se staly defekty, drobné pády, ale v‰ichni jsme se vrátili celí a zdraví. Sláva, nazdar v˘letu, nezmokli jsme uÏ jsme tu a v t˘dnu od 10. 6. do 14. 6. nám poãasí opravdu pfiálo. Pilnû jsme toho s dûtmi z prvního stupnû vyuÏívali. V parku jsme hledali lesní skfiítky, pravda nûkolik nám jich uniklo, ale ti objevení byli skuteãnû kouzelní. Projeli jsme se lodí a koupali se v proslulém BlaÈáku. Nûco Vám to fiíká? Ano, âtyfilístek, ten nám nabídl v˘stavu. Dokonce se nám povedlo domluvit i filmové pfiedstavení se ãtyfilístkem v hlavní roli. Také nesmím zapomenout na odváÏné stateãníky, ktefií zvládli pochod kolem Mácháãe cel˘ch 15,5 km - byli odmûnûni medailí. Také jsme oceÀovali ty, ktefií pilnû udrÏovali pofiádek na pokoji. V‰ichni si odvezli ze ·vP drobné dáreãky a spoustu vzpomínek. I. Burianová, E. Miltnerová P¤ED·KOLÁCI BYLI VE ·KOLE A NE JEDNOU! Koncem ‰kolního roku nav‰tûvovali pfied‰koláci jednou t˘dnû na‰i ‰kolu. ¤íkáte si proã? Pfieci proto, Ïe od záfií bude ‰kola jejich druh˘m domovem. Také proto, Ïe chceme ‰koláky sebejisté a pfiipravené. ¤íkáte si, co tam dûlali? Ochutnávali od v‰eho tro‰ku - psali, poãítali, zpívali, cviãili, mluvili anglicky, pracovali s interaktivní tabulí a vyrábûli dárek maminkám k jejich svátku. Musím fiíci, Ïe jsou dûti ‰ikovné, i kdyÏ jsem si obãas pfiipadala jako krotitel divé zvûfie.

„CO NOVÉHO V PREVENCI....“ Leto‰ní ‰kolní rok se nesl ve znamení „Internetové bezpeãnosti“. Jak v hodinách informatiky, tak následnû ve tfiídnick˘ch hodinách a na dal‰ích akcích byli Ïáci seznamováni s tím, jak bezpeãnû pouÏívat moderní informaãní technologie a „co dûlat, kdyÏ.“ Také jako kaÏdoroãnû ‰kola podávala Ïádost o dotaci v dotaãním titulu primární prevence Ústeckého kraje. Dotace byla na‰í ‰kole udûlena na projekt „Kolektivnû s kolektivem“ a získané finanãní prostfiedky byly vyuÏity na ãásteãnou úhradu nákladÛ cyklistického a turistického v˘jezdu ‰koly. V Doksech dûti nejen sportovaly a vûnovaly se turistice, ale pfiijeli za nimi i policisté dopravního oddûlení z âeské Lípy. Tématem besedy byla bezpeãnost dûtí v silniãním provozu, vybavení jízdních kol a v neposlední fiadû policisté dûtem pfiedvedli svoji v˘zbroj a vût‰ím dûtem testování úãastníkÛ silniãního provozu na alkohol a návykové látky. Akce byla dûtmi kladnû hodnocena. Závûrem dûkuji v‰em, kdo se na realizování preventivních aktivit ve ‰kole podílí a rodiãÛm i dûtem pfieji krásné prázdniny bez „rizik.“ ·. Janstová

ZE ÎÁKÒ SE STALI ZASTUPITELÉ Pfied koncem ‰kolního roku vymûnili Ïáci osmé a deváté tfiídy bûÏné pfiedmûty za politiku. Na dva dny se z nich stali zastupitelé obce a ráznû se pustili do rozhodování. Nejdfiíve se pod vedením ãtvefiice mlad˘ch lektorÛ zábavnou formou dozvûdûli spoustu zajímav˘ch informací o chodu na‰eho státu, krajÛ a obcí, o povinnostech a právech starosty, místostarosty, v˘borÛ a komisí, o ãinnosti obecního úfiadu. Poté se rozdûlili do nûkolika pomysln˘ch „stran“, rozdûlili si funkce a vymysleli konkrétní volební programy, které by pomohly rozvoji Tisé. Vyvrcholením bylo stfiedeãní zasedání Ïákovského zastupitelstva, které fiídil p. Jifií Jandásek, starosta

ZPRAVODAJ TISÁ

●

13 / 2013

FOTO: KAREL BROÎ

14 / 2013

●

ZPRAVODAJ TISÁ

FOTO: ZUZANA VA¤ILOVÁ

JAK SE „TOâÍ“ SE ZVͤATY? Dne 18. 6. nav‰tívili Ïáci ‰koly, ktefií docházejí na pfiedmût mediální v˘chova, kameramana a majitele televizního studia Lemuria pana Jifiího Bálka. Ze ‰koly jsme to k nûmu domÛ nemûli daleko, bydlí totiÏ v Tisé. Pfiipravili jsme si pro nûj nûkolik otázek, které nás zajímaly. ■ Sly‰eli jsme, Ïe spolupracujete s reÏisérem Václavem Chaloupkem. Jak va‰e spolupráce zaãala? S Václavem Chaloupkem jsme se potkali v 80. letech, on dûlal v ZOO v Plzni a já v Ústí, tam jsme se vidûli poprvé. Pak jsme se rÛznû potkávali profesnû, V. Chaloupek nastoupil v âT v Plzni, já do krajského studia v Ústí. Toãili jsme seriál „·tûÀátka“, pak jsme zaãali natáãet veãerníãky. První byl v r. 2000, byli to první „Méìové“. Následovali „Méìové 2“, „Vydr˘sek“, „Madla a Ëap“, „Brá‰kové“ - o vlãatech, „JeÏek Aladin“. Teì toãíme tfietí film s medvûdy. PokaÏdé to jsou jiní medvûdi, protoÏe mláìata rychle rostou. Rodí se vût‰inou v lednu a dá se s nimi toãit do záfií, fiíjna. Jinak jsou to divoká zvífiata, nejsou nijak vycviãeni, kdyÏ medvûd nechce, tak zkrátka nechce. ■ Va‰e filmy mají nejãastûji pfiírodovûdnou tématiku, natáãíte hlavnû o zvífiatech. Co je pfii natáãení se zvífiaty nejtûωí? Jaká je va‰e nejzajímavûj‰í pfiíhoda? Nejtûωí je, Ïe si musíte uvûdomit, Ïe scénáfi pí‰ou zvífiata. Pro mû jako kameramana je nejtûωí se se zvífietem sÏít, kaÏdé zvífie se pohy-

FOTO: DANA HOLEâKOVÁ

obce. Îáci ke své práci pfiistoupili velmi zodpovûdnû a pfiítomné diváky sv˘m vystupováním a názory urãitû pfiíjemnû pfiekvapili. Diskutovalo se o stavu a údrÏbû silnic a chodníkÛ, o bezpeãnosti dopravy a pfiechodech pro chodce, o dotacích a obecním rozpoãtu, o tûlocviãnû, ‰kolním hfii‰ti i lyÏafiském vleku, v horkém poãasí se nemohlo pochopitelnû zapomenout na moÏnosti koupání v „Kaãáku a Cihláku“. V‰echny okruhy se dÛkladnû prodiskutovaly, zástupci „stran“ navrhovali pfiíslu‰ná usnesení, o kter˘ch se pak hlasovalo. V‰echno bylo jako na skuteãném zastupitelstvu. Simulaãní hra o komunální politice „Mladí lidé rozhodují!“ vznikla v nadaci Friedricha Eberta (Fridrich Ebert Stiftung). Projektu se aÏ dosud úãastnili pouze studenti stfiedních ‰kol. Tisovská základní ‰kola byla první, na které se nápad vyzkou‰el i se Ïáky podstatnû mlad‰ími. A rád dodám, Ïe to byla velmi úspû‰ná premiéra. Pfiejme si, aby ÏákÛm jejich elán a touha po lep‰ím, spravedlivûj‰ím svûtû zÛstaly i v dospûlosti... (¤·)

buje jin˘m zpÛsobem. Pfii natáãení se musí pfiedvídat, co zvífie udûlá. Zajímavá pfiíhoda a také nebezpeãná byla se slonem v jiÏní Africe. Potkali jsme na cestû sloního samce v fiíji. Místo toho, aby prÛvodce poãkal, aÏ se naÏere a odejde, tak na nûj zaãal najíÏdût, troubit, bouchat do kapoty. CoÏ je pfiesnû to, co nesmíte dûlat. Slon udûlal na nás nejprve varovn˘ v˘pad, pak si urval kus stromu a hnal nás 300 m zpût. Museli jsme couvat a modlili se, aby se za námi neobjevil jin˘ slon nebo auto. Samozfiejmû to mám natoãené, nejdÛleÏitûj‰í je toãit. KdyÏ uÏ by mû mûl ten slon zabít, aÈ je z toho záznam. ■ Natáãíte také dokumenty v zahraniãí. Kde v‰ude jste byl a která zemû vás zaujala nejvíce? Toãil jsem v mnoha zemích - tfieba v Indonésii, Malajsii, Mexiku, Kostarice, Ekvádoru, na Mal˘ch Antilách. Nejvíc ze v‰eho mû zaujala Afrika a hlavnû Madagaskar. Pro pfiírodovûdce je to taková Mekka, laboratofi pfiírody, protoÏe tam je spousta ÏivoãichÛ a rostlin endemick˘ch. To znamená, Ïe se nikde jinde na svûtû nevyskytují. Do Afriky jezdím natáãet nosoroÏce, ktefií mû uchvátili. KdyÏ je ãlovûk pozná blíÏ, zjistí, jak jsou to úÏasná zvífiata, a byla by ohromná ‰koda, kdyby byla vyhubena. Pytláci je vybíjejí kvÛli rohÛm, v âínû je roh povaÏován za zázraãnou substanci. Pfiitom Ïádné skuteãné úãinky nemá. ■ Pracujete v souãasné dobû na nûjakém filmu ãi seriálu? Jak se bude jmenovat a o ãem bude? Pracuji na nûkolika filmech. Na seriálu „Méìové na cestách“, ten natáãíme s V. Chaloupkem pro novou televizi âT :D. S medvûdy jezdíme po celé republice. Medvûdi nûkolikrát spali u mû na zahradû. Toãili jsme i v Tisk˘ch stûnách. Jeden díl je vûnovan˘ Labsk˘m pískovcÛm a Tiské stûny tam budou hrát velkou roli. Kromû toho jsme toãili v âeském ·v˘carsku, âeském stfiedohofií, na PlzeÀsku, na ·umavû, chystáme se na jiÏní Moravu. Dokonãuji dva filmy - jeden je o chovu psÛ hyenov˘ch, o jejich osudu v Africe a úspû‰ném chovu ve Dvofie Králové. Druh˘ je pokraãování filmu o severních bíl˘ch nosoroÏcích v Keni, v roce 2009 tam byli pfievezeni ãtyfii jedinci tohoto druhu. ■ Natáãel jste také v divoãinû. Ocitl jste se nûkdy v ohroÏení Ïivota? Vzpomínám si na záÏitek z ostrova Komodo, kde jsme natáãeli vara-

ny komodské, coÏ jsou nejvût‰í je‰tûfii na svûtû, dorÛstají délky i pfies tfii metry. Potkal jsem varana, ‰el jsem k nûmu blíÏ. Byl zrovna na ãíhané. Stál jsem od nûj ãtyfii metry, blíÏ jsem se neodváÏil, dokáÏe na krátkou vzdálenost vyrazit velice rychle. Jeho ãíhání nakonec nebylo úspû‰né, protoÏe mû neulovil a nic jiného mu tam nepfii‰lo. ■ S jak˘mi médii nyní spolupracujete a jak˘m zpÛsobem? Hodnû spolupracuji s âT, pfiispívám do Objektivu a do Toulavé kamery. Tam jsem natoãil pfies 250 reportáÏí, byly i z Tisk˘ch stûn. Spolupracuji i s Primou, která si ode mû bere nûjaké pofiady. V âT by mûly b˘t vysílány dal‰í díly seriálu „PfieÏili rok 2000“, film o projektu na záchranu supÛ, film o severních bíl˘ch nosoroÏcích a film „Africká savana“. ■ Natáãení kterého filmu nebo seriálu bylo pro vás nejobtíÏnûj‰í? Proã? ObtíÏná je práce na filmu, kter˘ se natáãí dlouhodobû, na mnoha místech. Napfiíklad film o tfiech nosoroÏcích dvouroh˘ch, ktefií byli navráceni do národního parku Mkomazi v Tanzanii díky tomu, Ïe se v zoo ve Dvofie Králové dobfie mnoÏí, byl nároãn˘. Natáãel se ve Dvofie Králové, na mnoha místech v Evropû, v Africe. ■ Byl jste také zamûstnancem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Spolupracujete i nyní? Pokud ano, jak? Ústecká zoo je mou srdeãní záleÏitostí. Bylo to mé první zamûstnání po ‰kole, pracoval jsem tam 5 let. Odtamtud jsem ode‰el do televizní sféry, pfiesto pofiád se zoologick˘mi zahradami spolupracuji. Pro ústeckou zoo natáãím krátké zoospoty o zajímavostech zahrady a snaÏím se pfiispût k její propagaci. Hroznû mû mrzí, Ïe zrovna tato zahrada má nízkou náv‰tûvnost, nezaslouÏí si to. ■ âemu se vûnujete ve volném ãase? Jaké máte koníãky? Samozfiejmû zvífiata a cestování. Ze zvífiat se zajímám o plazy, hlavnû o hady, které chovám od sv˘ch 10 let. Tahle zvífiata jsou nesmírnû zajímavá. Vybral jsem si je proto, Ïe byli opomíjeni, zavrhováni, málo se o nich vûdûlo. Hadi jsou mÛj nejvût‰í koníãek, kter˘ jsem neopustil. Dûkujeme panu Bálkovi za rozhovor a tû‰íme se na spolupráci v novém ‰kolním roce. Mediálka Tisá

Projekt jsme odevzdali vãas a ãekali na v˘sledek vefiejného hlasování. To bylo formou hlasovacích lístkÛ nebo kliknutím na internetu. Obec Tisá nám umoÏnila video prezentovat na sv˘ch webov˘ch stránkách. dûkujeme:-). Dostali jsme pfies 3 600 hlasÛ a obsadili super první místo. Odmûnou byly lístky do Chomutovského ZOOparku se speciálním programem a s jízdou po safari a vermikompostér. Dne 20. 6. 2013 jsme si v‰echny ceny byli pfievzít z rukou Jany VaÀhové, námûstkynû hejtmana Ústeckého kraje ve velkém konferenãním sále. Video mÛÏete zhlédnout na http://www.zsmstisa.cz. (Z· videogalerie) LETEM SVùTEM SoutûÏe - V bfieznu se zúãastnila na‰e ‰kola soutûÏe ZOORISKUJ vyhlá‰ené ZOO Ústí nad Labem. DruÏstva vypracovala sadu odpovûdí, které vyhodnotili pracovníci ZOO a prvních deset druÏstev postupovalo do uωího finále. Z na‰í ‰koly se zúãastnila dvû druÏstva ve sloÏení Adamcová, âervinková, ·evícová a ·pÛrová, ·imáÀová. Prvnímu druÏstvu uteklo finále o pouh˘ bod. Obû druÏstva se mezi 86 t˘my neztratila. EKOprojekty - O na‰em mediálnû nejúspû‰nûj‰ím projektu „ Îijeme tam, kam jiní jezdí na dovolenou“ pí‰u na jiném místû. :) Dal‰í projekty - „âmelákÛm, tûm je tu hej“ a „Litter Less“ jsou „z dílny“ ÏákÛ Pfiírodovûdného semináfie za technické podpory ÏákÛ Mediální v˘chovy. Projekt „Litter Less“ pokraãoval anketou o tfiídûní odpadÛ. Dûkujeme v‰em, ktefií vyplnili anketní lístek. I za ten, kde bylo napsáno, Ïe se u nich tfiídí v‰echno - v kotli. Z odpovûdí vyplynulo, Ïe se vût‰inou tfiídí na komodity, na které jsou v obci nádoby - na plasty, papír, sklo. Na kfiiÏovatce by pfiivítali nádobu na papír, v obci chybí kontejner na textil. ·kola jedná o získání tohoto kontejneru. Nûktefií postrádají nádobu na bioodpad. ·kola získala ãervené popelnice do M· a Z· na drobn˘ elektroodpad (kalkulaãky, Ïehliãky, fény, holící strojky, rádia, mobilní telefony ...). Popelnice mÛÏete vyuÏívat, ‰kole tím pomÛÏete sbírat body do soutûÏe Re-

SKVùL¯ ÚSPùCH ÎÁKÒ NA·Í ·KOLY - PRVNÍ MÍSTO V KRAJSKÉ SOUTùÎI Îáci 7. - 9. roãníku se zúãastnili pilotního projektu - soutûÏe Ústeckého kraje „Kouty krajiny Ústeckého kraje oãima ÏákÛ“ vyhlá‰eného na zaãátku února tohoto roku. Z moÏn˘ch forem odevzdání díla si Ïáci vybrali natoãení filmu - videa. Z nabízen˘ch moÏností spojili dohromady témata, která by pfiedstavila obec z hlediska geologické historie, morfologie, ochrany pfiírody a Ïivota v souãasnosti. V‰ichni Ïáci vyhledávali informace ke svému tématu v rÛzn˘ch zdrojích ( internet, encyklopedie, oslovili jsme CHKO Labské pískovce, Obecní úfiad v Tisé). StûÏejní informace se formulovaly do textu, kter˘ byl základem scénáfie.Téma geologické historie, morfologie zpracovala 9. tfiída v pfiedmûtu âlovûk a pfiíroda. Téma Ïivota v souãasnosti zpracovala 8. tfiída v pfiedmûtu Matematika (statistické v˘poãty, porovnávání, sledování v˘voje poãtu obyvatel). Ochranu pfiírody mûla na starost 7. tfiída. Danému tématu se vûnovala v pfiedmûtu V˘chova k obãanství. Scénáfi a samotné natáãení vytvofiili Ïáci v pfiedmûtech Mediální v˘chova a Pfiírodovûdn˘ semináfi.

ZPRAVODAJ TISÁ

●

15 / 2013

cyklohraní. V rámci tohoto projektu se Ïáci podívali do sbûrného dvora a tfiídírny odpadÛ v Teplicích. První kvûtnov˘ den jsme se dozvûdûli, Ïe jsme uspûli i v Ïádosti o grant s projektem „âmelákÛm, tûm je tu hej“. Na realizaci projektu jsme mûli 5 t˘dnÛ. Stihli jsme pfiedná‰ku o ãmelácích a vãelkách samotáfikách, koupit a na zahradu umístit ãmelíny, úlek pro vãelky, kompostéry. Pfiesadili jsme kvûtiny do nov˘ch kvûtináãÛ. Nacviãili divadelní pfiedstavení „O ãmelácích a lidech“. Oba projekty byly zavr‰eny na Den Ïivotního prostfiedí 5. 6. 2013 divadelním pfiedstavením pro M· a ‰kolu a praktick˘mi dílnami, kde se vyuÏívaly k tvorbû v˘tvarn˘ch dûl a praktick˘ch pfiedmûtÛ odpady - plastové láhve, dfievûné desky, víãka PET, karton,... Videa k projektu „âmelákÛm, tûm je tu hej“ najdete na: www.zsmstisa.cz (základní ‰kola - videogalerie: „âmeláci“, „O ãmelácích a lidech“, „ZAPojtese - aktivity ‰koly“ Martina ·imáÀová HELLO, HELLO, TISÁ CALLING, ANEB: JAK ·KOLA V TISÉ „VYRAZILA“ DO SVùTA... V rámci vyuãování angliãtiny v prÛbûhu druhého pololetí jsme oslovili

ambasády anglicky mluvících zemí s prosbou o spolupráci. PÛvodnû jsme chtûli jen suven˘ry a upomínkové pfiedmûty, které by motivovaly zdej‰í ‰koláky pfii dílãích úkolech a soutûÏích... Odpovûdi a drobnosti pfii‰ly z ambasád Kanady, Irské republiky, Jihoafrické republiky, Filipín, Velké Británie a minul˘ t˘den i ze Zimbabwe. Povedlo se v‰ak mnohem víc. V‰echny na‰e dûti od první do ‰esté tfiídy si zaãaly dopisovat s kamarády ze základní ‰koly v irském Waterfordu a minul˘ t˘den pfii‰ly milé dopisy s krásn˘mi obrázky a fotografiemi aÏ ze vzdáleného Harare v Zimbabwe. V‰echny dûti, které se projektu úãastní, s radostí odpovûdûly. Ty, které je‰tû anglicky nepí‰í, pfiipojily obrázky na téma: „Já a Tisá“ a star‰í spoluÏáci jim pomohli s anglick˘mi popisky. Uvidíme, co nová pfiátelství pfiinesou... Rozhodnû je dobré, Ïe Ïáãci na‰í ‰koly vidí praktické vyuÏití sv˘ch dosavadních znalostí a tû‰í se z pocitu, Ïe díky angliãtinû dokáÏí „promluvit“ s dûtmi i z takové dálky, jako je právû tfieba Irsko nebo africké Zimbabwe. A kdo ví, tfieba Va‰e dûti budou bez ostychu anglicky vyfiizovat drobnosti na nadcházející letní dovolené v zahraniãí. :) Nezb˘vá, neÏ v‰em popfiát: „Have a nice holiday!“ and see you in September... Regards Gabi.

Historick˘ prÛvodce obce Tisá Jedineãná, mohutná, charakteristická hradba ãern˘ch vûÏí Tisk˘ch skal tyãící se nad obcí Tisá je nûm˘m, vûãn˘m úãastníkem a svûdkem v‰eho dûní a událostí, které se po staletí a generace v údolíãku pod nimi odehrávají. A stejnû tak, jako se celé údolí zalije sluneãními paprsky nebo se zatopí mlhou, stejnû taková je i historie obce a jejich obyvatel. Nalezneme v nich období rozkvûtu, rozvoje a klidu, ale i léta pochmurná a neklidná. Ve snaze pfiiblíÏit tyto skuteãnosti a souvislosti tûm, ktefií si Tisou vybrali jako svÛj domov, jejich dûtem i mnoh˘m náv‰tûvníkÛm obce, vznikl Historick˘ pÛvodce obce Tisá. Tento prÛvodce prostfiednictvím devíti panelÛ, které lemují cestu od kostela sv. Anny k pomníku padl˘m v 1. svûtové válce, mapuje nejstar‰í dochované skuteãnosti o tvrzi Schönstein, pfiedchÛdci obce, vlastní historii Tisé. Dva panely jsou vûnovány událostem 20. století - období roku 1938 a pováleãné historii obce. Souãástí tohoto prÛvodce jsou samozfiejmû i panely o prÛmyslové v˘robû v Tisé, vûnovány jsou zejména historii v˘roby knoflíkÛ a dva panely pak mapují historii lezení v Tisé. Poslední panel je pak vûnován kulturním a historick˘m památkám obce. Panely jsou doplnûny fiadou dobov˘ch dokumentÛ, fotografií a artefaktÛ.

Autofii Historického prÛvodce obce Tisá.

Cel˘ projekt vznikl za podpory Obecního úfiadu v Tisé, SdruÏení rodiãÛ a pfiátel dûtí v Tisé, spoleãnosti BFHM, s.r.o. a Muzea mûsta Ústí nad Labem. Na pfiípravû jednotliv˘ch témat se podíleli historici a památkáfii Mgr. AlÏbûta Kratochvílová (historie obce a památky), PaedDr. Jan Havel (Tisá a rok 1938), Mgr. Jifií ¤ehák (pováleãná historie), znalci, badatelé a nad‰enci Ivo Tomበ(historie knoflíkáfiského prÛmyslu) a Gerhard Tschunko (historie lezení). Materiály pak do nûmeckého jazyka pfieloÏili Jifií Kemr a Gerhard Tschunko. Slavnostní vernisáÏ Historického prÛvodce za úãasti podporovatelÛ, autorÛ a obyvatel Tisé se uskuteãnila 20. dubna 2013. Tato ãást projektu vznikla formou sponzorsk˘ch darÛ a nezi‰tné úãasti v‰ech autorÛ. Jsme proto potû‰eni, Ïe se nám podafiilo s tímto projektem uspût v grantu vypsaném Ústeckou komunitní nadací podporovaném spoleãností Centropol a.s. a budeme moci pozvat Vás v prÛbûhu podzimu na pfiedná‰ky k jednotliv˘m tématÛm historického prÛvodce na‰í obce. PrÛvodce je téÏ k dispozici na webov˘ch stránkách obce a Obãanského sdruÏení. Ing. TomበKratochvíl

Vydává zastupitelstvo obce Tisá • Vychází jedenkrát za ãtvrt roku • NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. • Náklad tohoto vydání je 400 ks • Pro obãany obce v˘tisk zdarma. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE – evidenãní ãíslo: MK âR E 10434.