17 Profil muslima v ČR

11. 07. 2016 20:41

1/17

Profil muslima v ČR

Profil muslima v ČR 1. Úvod a cíl práce Islám je druhým nejčastěji vyznávaným náboženstvím ve světě. V Asii se počtem vyznavačů řadí na první místo a silnou pozici zastává i v Africe, kde je druhým nejrozšířenějším náboženství po křesťanství. V Evropě, v porovnání s Asii a Afrikou, lze mluvit o malém zastoupení, ovšem díky migraci se zastoupení muslimů neustále zvyšuje. Tento trend v naší oblasti založené na křesťansko-židovské tradici vzbuzuje obavy a je v poslední době neustále skloňován v nejrůznějších médiích. V práci bude uvedena historie islámského náboženství, vymezení pojmů související s danou problematikou a v neposlední řadě budou v příslušné části uvedeny citace vybraných respondentů, se kterými byly vedeny polostandardizované rozhovory. Cílem předkládané práce nazvané Profil muslima v České republice je vytvořit profil věřícího muslima a zodpovědět na výzkumnou otázku, která zní: Jak se náboženské vyznání promítá do každodenního života muslima žijícího v České republice? Hlavní výzkumná otázka je doplněna a rozšířena o podotázky: Z čeho zkoumané náboženství vychází? Jaké jsou základní články víry? Jak vypadá běžný den muslima? Jaké jsou vnější projevy vyznání? 1. 2. 3. 4. 5.

Jaká jsou významná místa zkoumaného náboženství? Setkávají se vyznavači s ostatními muslimy? Jakým způsobem muslimové v ČR slaví svátky? Jak ovlivňuje náboženství odívání? Jak ovlivňuje náboženství stravovací návyky vyznavačů?

Jaké jsou vnitřní projevy vyznání? 1. Jak často a jakým způsobem probíhají modlitby? 2. Které posvátné texty vyznavači čtou?

2. Metodologie práce Pro vytvoření této semestrální práce bylo použito kvantitativních i kvalitativních metod sběru dat. Kvantitativní výzkum je typický především méně časově náročným sběrem dat a možností zobecnění na populaci. Výhodou je velká reprezentativnost a validita. Nevýhodou je možnost pouhého Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16

zs2015:profil_muslima_v_cr http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:profil_muslima_v_cr

okrajového zkoumání. Kvalitativní výzkum je charakteristický menším počtem respondentů a možností většího zkoumání problému do hloubky. Kvalitativní výzkum také umožňuje navrhovat teorie a studovat procesy. Nevýhodou tohoto výzkumu je časová náročnost analýzy, popřípadě sběru dat a nemožnost případného zobecnění na celou populaci. Výsledky tohoto výzkumu mohou být ovlivněny výzkumníkem a jeho preferencemi. 1) Kvantitativní metody byly použity v teoretické části práce. Pro sepsání literární rešerše a získání teoretických východisek práce, bylo provedeno studium odborné literatury a vybraných zdrojů z internetu. Získaná sekundární východiska byla podstatná pro sepsání výzkumné části. Ve výzkumné části práce byl zvolen polostandardizovaný rozhovor jako nejvhodnější kvalitativní metoda. Při polostandardizovaném rozhovoru by měla být část otázek předem připravena a další otázky jsou kladeny a doplňovány v průběhu rozhovoru. Velikou výhodou je právě kladení libovolných doplňujících otázek, zvláště v místech kde respondent špatně pochopí danou otázku. Rozhovory byly provedeny se dvěma respondenty praktikujícími náboženství islám a proběhly na respondenty navrženém místě. První polostandardizovaný rozhovor proběhl v kavárně v Praze a trval přes 3 hodiny. Druhý polostandardizovaný rozhovor proběhl také v kavárně v Praze, ale trval jen něco okolo hodiny, jelikož respondent je velice časově zaneprázdněný. Prvním respondentem byla dvaadvacetiletá slečna českého původu (dále jen respondentka), která k islámu konvertovala přibližně před 2 lety. Žije v Praze, ale až donedávna bydlela v Hořovicích u Berouna. V současné době studuje vysokou školu. Druhým respondentem byl muž ve věku 27 let (dále jen respondent), jenž pochází z Iráku. V roce 2009 se přestěhoval do Prahy, kde nyní studuje vysokou školu a zároveň pracuje na burze. Respondent Pohlaví Věk Místo pobytu Původ Místo rozhovoru Délka rozhovoru 1 žena 22 Praha a Hořovice ČR Praha 3 hodiny 2 muž 27 Praha Irák Praha 1 hodina

3. Literární rešerše Existuje mnoho literárních děl, které se zabývají islámem jako náboženství a praktikami muslimů, tedy souvisí s výzkumnou otázkou této práce. Je možné setkat se s odbornými knihami o zkoumaném náboženství a jeho praktikantech nebo naopak s texty jim určenými. Dostupné jsou překlady cizojazyčných děl zabývajících se tématem. Méně často lze nalézt odborných publikací, které se zabývají islámem vztaženým na kontext České republiky. Jednou z knih dostupných na českém trhu, která se zabývá islámem jako komplexním tématem, je Islám: náboženství, historie a budoucnost 2), Richard Janda ji přeložil z anglického originálu The Islamic world. Jedná se o publikaci z řady Encyklopedie Britannica, na které se podílelo několik autorů. Kniha je dělena na pět částí a obsahuje informace o dějinách vzniku náboženství a jeho šíření během života proroka Mohameda i po jeho smrti, důvod rozdělení muslimů na Sunnity a Šíity a později na další odnože. Je popsán další historický vývoj muslimského světa v jeho různých oblastech od jeho počátků až do současnosti. Kniha se neomezuje pouze na historický vývoj a základní články víry, nabízí také vhled do islámského výtvarného umění, architektury a literatury. Publikace je cenným zdrojem informací, které nejsou popisovány pouze z jednoho úhlu pohledu.

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

3/17


Výskytu a vlivu islámu v českých zemích, činnosti muslimské obce a nutnosti seznámit veřejnost s rostoucím vlivem zmíněného náboženství se věnuje kniha předních českých islamologů Miloše Mendela a Bronislava Ostřanského a také archiváře a historika Tomáše Rataje nazvaná Islám v srdci Evropy 3). Kniha obsahuje a dále rozpracovává redigované úryvky z knihy Islám a české země, kterou napsal jeden z autorů, Miloš Mendel společně s Jiřím Bečkou. Důvodem vzniku knihy je nutnost osvětlení kontextu dějinných vztahů mezi Evropou a muslimským světem. Autoři hovoří o nezvratném procesu, kdy se Česká republika do budoucna musí připravit na postupný průnik muslimů na naše území, které se v průběhu dějin s jejich vlivem setkalo jen velmi málo. Za palčivý problém dále považují, že v současnosti zveřejňované informace o islámu nejsou založeny na jeho důkladné znalosti. Kniha je rozdělena do šesti tematických bloků. První blok nazvaný Místo islámu v evropských dějinách se zabývá zasazením problematiky islámu do evropského dějinného kontextu. Druhý blok V osidlech xenofobie částečně navazuje na blok předchozí, vysvětluje historický vývoj postoje Evropy (a také Spojených států) vůči muslimskému světu a zároveň vysvětluje některé fenomény s ním spojené a často v průběhu dějin nešťastně uchopené. Třetí blok tvoří Tomášem Ratajem rozšířenou a upravenou část z původní knihy Islám a české země, ve kterém je rozpracován historický vliv islámské civilizace na české země. Ve čtvrtém bloku knihy Rataj detailněji rozpracovává střet české a muslimské kultury na základně českých středověkých a raně novověkých textech o islámu. Předposlední, pátý, tematický blok se zabývá vznikem a fungováním muslimské náboženské obce v Československu od roku 1934. Poslední tematický blok nazvaný Islám a srdce Evropy v současnosti shrnuje současnou situaci na české muslimské scéně, působení muslimské obce, publikační činnosti muslimů a ohlas veřejnosti na zmíněné činnosti. Kniha byla velkým přínosem pro předkládanou práci, protože poskytuje informace o islámu zasazené do kontextu událostí světového i čistě českého charakteru. Jeden z autorů předchozí publikace, Bronislav Ostřanský, významný arabista a islamolog, který v současné době působí v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky, v roce 2014 prostřednictvím nakladatelství Academia vydal knihu s názvem Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“ 4). Cílem knihy je objasnit a věcně informovat o nejčastěji diskutovaných částech islámu, které jsou médii často zkreslovány na základě nedostatečného rozsahu znalostí zmiňované problematiky. Kniha objasňuje pojmy související s výzkumnou otázkou jako například denní činnosti muslimů a projevy vyznání, snaží se oprostit tyto činnosti od zažitých stereotypů, které mohou mít čtenáři s těmito tématy spojeny. Kniha je strukturovaná jako abecedně seřazený heslář. Cílovým čtenářem je člověk, který má jisté povědomí o islámu a chce se o něm dozvědět více a vytvořit si vlastní názor. Otázkami souvisejícími s výzkumnou otázkou se zabývá také Muslimská obec v Praze, která se v hojné míře věnuje publikační činnosti za účelem osvěty islámu v České republice. Vydávají vlastní publikace i překlady cizojazyčných děl do češtiny. Z mnoha publikací, které jsou bezplatně rozdávány v mešitách, zmíníme následující, které souvisí s výzkumnou otázkou a podotázkami: Publikace Ženy v Islámu a ženy v židovsko-křesťanské tradici - mýty a realita 5), jejímž autorem je Dr. Šaríf'abd al-'Azím se jak je z názvu zřejmé zabývá postavením ženy ve zmíněných náboženstvích. Kniha je rozdělena do šestnácti kapitol, patnáct z nich se zabývá tématy týkající se postavení žen, přístupu k nim v posvátných knihách, práv a nároků na majetek. Kapitoly jsou strukturovány do tří částí, kdy je nejdříve zmíněno, jak jsou ženy nahlíženy v židovské respektive křesťanské tradici, na závěr je podán pohled Koránu nebo proroka Mohameda. Nutno podotknout, že zmiňované kapitoly řeší postavení žen pouze na základě původních pramenů náboženství, citátů z Koránu, výroků Mohameda, Bible, Talmudu a vybraných církevních Otců, kteří měli vliv na formování křesťanství. Základní kapitoly neřeší jak jsou náboženství praktikována věřícími po celém světě. Z toho důvodu je do knihy zařazena poslední kapitola, epilog, bez níž by kniha pravděpodobně mohla být zneužita k propagandě islámu nebo naopak k napadení zbylých dvou náboženství, židovství a křesťanství (což podle slov autora nebylo záměrem knihy). Kapitola osvětluje, že jednotlivá témata a výroky musí být Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


nahlíženy s ohledem na kontext vzniku a jednotlivé historické etapy, vývoj možný odklon od písemných pramenů a v neposlední řadě na koexistenci s rozmanitou kulturní tradicí jednotlivých společností, které například v případě islámu, ženám upřely některá z práv, které jim poskytuje Korán. Autor, který sám je muslimem, zdůrazňuje, že islámské společnosti jsou vůči sobě velmi rozdílné, existuje široké spektrum přístupů k ženám a zjednodušené zobecnění by bylo zavádějící. Brožura Islám a muslimové 6), překlad původně anglicky psaného díla Islam and muslims od Syea R. Aliho, je poměrně tenká, čtyřiceti stránková publikace. Klade si za cíl poskytnout prvotní přehled o islámu před četbou další literatury formou kladení otázek a odpovědí. Publikace je rozdělena do šesti tematických celků, nejdříve je vysvětlena definice a základní pojmy, poté vznik spojený s Mohamedem, současnost muslimů, nejčastější omyly spojené s islámem, základní články víry a publikaci uzavírá závěrečné shrnutí. Jednotlivé otázky a odpovědi je nutné číst souvisle. Na první pohled otázky nevypadají logicky seřazené a už vůbec ne jako otázky kladené někým, kdo s tématem začíná. Při začtení se ovšem zjistíme, že otázka, která vyvstane při čtení nějaké odpovědi je položena a zodpovězena jako další. Islám a křesťanství v Bibli 7) je další tištěnou publikací vydanou Islámskou nadací a Muslimskou obcí v Praze v roce 2012. Publikace obsahuje 60 stránek a je rozdělena na 2 kapitoly. První z nich je Islám, druhá kapitola nese název Křesťanství. Jedná se o shrnutí vybraných citátů a veršů z Bible, doplněných tvrzení muslimů, že islám není novým náboženstvím s cizími zásadami. Cílem této publikace je vyvrátit mylné úsudky některých křesťanů a ukázat muslimům, jak najít společnou řeč a pochopení s křesťanskými bližními. Již v úvodu je uvedeno, že muslimové a křesťané mají mnoho společného, např.víru v jediného Boha, Jeho posly a proroky, ráj a peklo, soudný den atd. Kapitola nazvaná Islám se, kromě jiného, zabývá restrikcemi spojenými se stravou a alkoholem tedy tématem souvisejícím s jednou z výzkumných podotázek předkládané práce. Je zde vysvětleno, z jakého důvodu muslimové nejedí vepřové maso, zdechliny či maso zvířat potrhaných divokou zvěří a že stejné zákazy lze nalézt i v Bibli. Jsou zde uvedeny příslušné verše.

4. Vlastní práce 4.1 Islám a muslimská komunita Muslimové ve světě, Evropě a ČR Celosvětově islám v současné době vyznává zhruba miliarda a půl věřících. V Evropě se počet jejich vyznavačů odhaduje na 40 milionů, z čehož polovina věřících žije ve členských státech Evropské unie. Příchod islámu se do Evropy probíhal ve dvou vlnách. První vlnou byl příchod muslimů do středomoří a mongolské a tatarské nájezdy do východní Evropy ve středověku. Druhá vlna proběhla během migrace na počátku 20. století spojené nejprve s náborem pracovních sil, poté přistěhovalectvím a hledáním azylu. 8) Aktuální počet muslimů žijících v České republice je jen velice obtížně stanovitelný. Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 označuje 1 921 osob za své náboženské vyznání islám. 9) Dalších 1 437 osob pak zaškrtlo Ústředí muslimských obcí. 10) Dohromady by podle posledního sčítání lidu tedy mělo žít v České republice přes tři tisíce muslimů. Avšak neoficiální údaje pocházející od nejrůznějších institucí hovoří přibližně o deseti až dvaceti tisících muslimech, kteří mají odlišnou intenzitu vztahu k tomuto http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

5/17


náboženství a nejrůznější etnický původ. 11) Většina muslimů žijících v České republice, vyjma několika stovek českých konvertitů, pochází z blízkovýchodních, severoafrických či asijských zemí případně z oblasti Balkánu a postsovětských republik. Někteří z nich sem přijeli již v době socialismu za účelem studia, usadili se zde a založili rodiny. 12) Nejpočetnější skupinu muslimů v ČR přestavují cizinci bez českého státního občanství, do této z hlediska zastoupení pestré skupiny patří například podnikatelé a studenti. Co se týče národnostního zastoupení, české muslimské menšině výrazně nedominuje žádná národnost. Většinu muslimů tvoří lidé původně ze Sýrie, Iráku, Egypt a příslušníci národů bývalých sovětských středoasijských republik, například Bosňané, Albánci, Čečenci. Valná většina muslimů pobývajících v ČR jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou zapojeni do většinové společnosti, neexistují zde, na rozdíl od některých států západní Evropy, konkrétní čtvrti muslimů.13) Vymezení pojmů islám a muslim Islám je světové monoteistické náboženství, které časově i věroucně navazuje na judaismus a křesťanství a uznává všechny jejich proroky. Jedná se o náboženství knihy. Doslovný význam slova al-Islám znamená mír, poslušnost nebo odevzdání. V náboženském slova smyslu je jím myšleno odevzdání se do vůle Boží. 14) Slovo muslim znamená odevzdávající se do vůle Boží. Muslimové svou víru zakládají na zjevení, které přijal prorok Mohamed a později bylo sepsáno jako Korán, navíc se řídí Mohamedovým příkladem, takzvanou sunnou, která se zabývá doporučeními jak konat v životě osobním i veřejném. Z toho vyplývá, že islám není pouhým náboženstvím, lze jej považovat za společenský režim, soubor morálních a společenských norem. 15) S tím souhlasí i respondentka: „islám je vlastně životní styl, víra ti řídí život“. Prorok Mohamed Vznik islámu se datuje do 7. století, místem byla Arábie. Vznik je spjat s prorokem Mohamedem, který v muslimské víře představuje posledního z řady proroků. K otázce proroka se respondentka vyjádřila takto: „Jěžíš i řikal, že po něm přijde ještě jeden prorok, že chce vidět, jak se lidstvo zachová k němu. Jestli se lidi ponaučí. Ono by to třeba skončilo, kdyby se lidi ponaučili. Tak Bůh seslal dalšího proroka. V křesťanství je teda náznak, že po tom bude ještě jedno náboženství.“ Jsou uznáváni též proroci z bible i jiní předislámští proroci například Adam, Noe, Abrahám, Mojžíš, Ježíš. „Mohameda považujeme pouze za proroka, nikoliv za zakladatele islámu, to je chyba, kterou v Evropě často slyším“ podotkl respondent. Mohamed se narodil roku 570 n. l. v Mekce, tehdejší Arábii dnešní Saudské Arábii. Mohamedovi rodiče pocházeli z významného kmene Qurajšovů, který vládl v Mekce a současně střežil nejposvátnější svatyni, Kaba. Otec Mohamedovi zemřel před narozením, matka mu zemřela v šesti letech. Po smrti rodičů byl vychováván rodinou svého děda a později strýce. Již v době, kdy byl v dětství, v rámci tradici ve výchově, poslán do pouště se, mu měli zjevit dva andělé v lidské podobě a provést očistu jeho srdce sněhem. Tato příhoda je v islámské víře pokládána za důležitý čin, kdy Bůh očistil svého proroka a chránil ho tím před hříchem. V Mohamedově čtyřiceti letech, během ramadánu roku 610, se mu zjevil archanděl Gabriel a vyjevil mu verše Koránu. Zjevení měla přicházet od archanděla případně se zjevovat přímo v srdci proroka za doprovodu zvuků připomínajících zvony. Islámská tradice tvrdí, že proces zjevování Koránu trval přibližně 23 let a skončil krátce před prorokovou smrtí. 16) Své poselství nejdříve šířil mezi rodinu a malou skupinu lidí v rámci Mekky. Odpůrci Mohamedova vyznání se obávali, že monoteistické náboženství by mohlo ohrozit významnou obchodní pozici města Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


a svatyně, ve které byly do té doby uctívány modly mnoha náboženství. Kvůli zhoršující se situaci v Mekce a smrti manželky, se v roce 622 odebírá do Jathribu, k té příležitosti přejmenovaného na Madínat an-Nabí - Město proroka, zkráceně Medíny a vyzývá své vstoupence, aby ho následovali. 25. Září 622 bylo dokončeno vystěhování, hidžra. Událost připomíná ustavení islámu jako náboženského a společenského řádu a stala se výchozím bodem islámského kalendáře. V Medíně nechal Mohamed postavit první mešitu. V roce 631 vykonal poslední pouť do Mekky, která je také nazývána poutí na rozloučenou. Při této příležitosti ustanovil závaznou podobu poutních obřadů, aby vyjadřovaly věrnou a pokornou poslušnost k Boží vůli a byly očištěny od pohanských prvků. Zemřel 8. června 632 v Medině, kde je také pohřben. 17) 18) Prorockou činnost konal Mohamed dvacet tři let. Stihl, v ústní podobě, předat text Koránu a jeho vlastní chápání Božího světa. Podle jeho odkazu byly ustaveny i ostatní texty, které ztělesňují zdroj islámské víry: sunnu neboli tradice a hadíthy, sbírku rčení přisuzovaných Prorokovi a členům rané muslimské komunity. 19) Respondentka k historii uvedla: „Jak jsem se poté hodně zajímala, tak islám je poslední náboženství seslaný Bohem, bylo židovství, pak křesťanství a islám je poslední. Korán je založenej na Bibli (…).“

4.2 Základní pilíře islámu Pět pilířů bylo ustanoveno po smrti Proroka, jde o základní prvky náboženské a společenské organizace islámu, které by měly usměrnit život komunity. 1. Šaháda - vyznání víry (Mohamed je prorok a není boha kromě Boha Alláha) Na prvním pilíři, vyznání víry závisí příslušnost ke komunitě. Musí být předneseno nejméně jedenkrát za život, nahlas, správně a cílevědomě za předpokladu pochopení významu rčení a přesvědčením, které vychází ze srdce. Prohlášení zní: „Je jen jediný Bůh a Muhammad je jeho posel“. 20) Z vyznání víry vychází víra v anděly, hlavně Gabriela, který se zjevil Mohamedovi, víra ve zjevené knihy, Korán a knihy židovského a křesťanského zjevení popsané v Koránu, proroky mezi nimiž jsou i postavy židovské a křesťanské tradice, a víra v soudný den. 21) Šahádu respondentka musela pronést při aktu konverze, aby se stala muslimkou. Druhý respondent řekl: „ta Shahada je vlastně součástí každé modlitby. Když se tedy modlíš každý den pětkrát, řekneš jí devětkrát za den.“ 2. Salát - modlitby Druhý pilíř je tvořen pěti modlitbami, které se provádí každý den s čelem směrem ke svatyni Kaba v Posvátné mešitě v Mekce. Modlitby se provádí v mešitě, popřípadě individuálně, pokud není možné mešitu navštívit. Druhý respondent navštěvuje mešitu každý pátek, pro muže je to povinné: „ Pátek je pro muslimy něco jako pro křesťany neděle. Jako muži jsme povinní jít do mešity a probíhá speciální modlitba.“ Ženy do mešity nemusí docházet pravidelně, dle respondentky to není vhodné, zejména pokud nemá rodinu, a není vdaná: „není nejvhodnější chodit sama do mešity…když tam chodí žena sama, tak tam chodí, aby si našla manžela“. První modlitba by měla být vykonávána před východem slunce, druhá bezprostředně po poledni, třetí v pozdní odpoledne, čtvrtá po západu slunce avšak do chvíle, kdy zapadnou poslední červánky a poslední před ulehnutím ke spánku, kdykoliv od zmizení červánků. 22) „Když ráno vstanu, tak se http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

7/17


pomodlím. Když to jde tak se modlím na čas (…)“, poznamenala respondentka Modlitbám předchází obřadné omytí rukou, obličeje a nohou způsobem jak jej nařizuje Korán: „Vy, kteří věříte! Když se chystáte k modlitbě, umyjte si obličeje své i ruce své až k loktům a otřete si hlavy své a nohy své až ke kotníkům! A jste-li potřísněni, očistěte se! Jste-li nemocní nebo na cestách či přišel-li někdo z vás ze záchodu anebo jste měli styk s ženami - a nenaleznete-li vodu - omývejte se dobrým jemným pískem a otřete si jím obličeje své i ruce své; Bůh vám nechce působit žádné nesnáze, nýbrž vás chce očistit a dovršit tak dobrodiní Své vůči vám - snad budete vděční!“ (Korán 5:6) 23) Oba respondenti dodržují počet pěti modliteb za den. Pokud to podmínky nedovolují modlit se v určený čas, domodlují se večer. „Je dobré se modlit doma nebo v mešitě, na nějakém čistém místě“ uvedla respondentka. Je stanoveno několik podmínek, které určují platnost modlitby. Mezi podmínky patří rituální očista, čistota těla, oděvu i modlitebního místa, zakrytí nahoty, dodržení času určeného k modlitbě, dodržení směru, vážnosti a postupu modlitby.24) Respondentka nám poskytla informace o pravidlech zahalování žen při modlení: „…když se žena modlí, tak ji musí být vidět do tváře a nesmí být zahalená“. Modlitbu předchází rituální omytí zvané wudu, respondentka byla dotázána, jak se to slučuje s líčením (v době rozhovoru byla nalíčená). Odpověděla: „Muslimka by měla být odlíčená při modlení, ale když se omyje před modlením, pak se nalíčí a modlí se, tak to nevadí. Musí být prostě čistá při wudu“. Vyhranila se proti lakování nehtů, laky zabrání kontaktu vody s nehty, což odporuje pravidlům wudu. V dnešní moderní době existuje mnoho způsobů jak si dodržování pravidel víry ulehčit. Druhý respondent uvedl, že: „Existuje několik různých mobilních aplikací, které ukazují čas pro jednotlivé modlitby a svolávají k nim“. Aplikace, kterou respondent používá se jmenuje Athan. 3. Zakát - povinná daň Třetím pilířem je povinná daň, která je někdy také nazývaná očistou, neboť díky této platbě je zbytek majetku nábožensky a právně čistý. „Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.“ (Korán 57:18) 25) V zemích, kde je islám státním náboženstvím vybírá daň stát, který ji měl použít hlavně pro chudé. Korán také umožňuje daň použít pro vyplacení muslimských válečných zajatců, splacení dluhů, uhrazení poplatků výběrčích daní, džihád. Někteří autoři také uvádějí vzdělávání, zdraví a budování zázemí pro poutníky. 26) Respondentka uvedla, že dodržuje i tento pilíř islámu a vysvětluje si to například tak, že v nedávné době přispěla na sbírku pro ovdovělou muslimskou ženu se třemi dětmi, která se pořádala v rámci mešity. 4. Půst v měsíci Ramadán Korán stanovuje čtvrtý pilíř víry, půst během měsíce ramadánu, devátého měsíce muslimského kalendáře, který trvá 30 dní. Půst začíná s úsvitem a končí západem slunce. Během dne je zakázáno jíst, pít a kouřit. Výjimka je udělena starým a nevyléčitelně nemocným lidem, kojícím a menstruujícím ženám, osobám těžce pracujícím a na cestách. Nemocní a staří lidé se musí vyplatit určitým množstvím potravy pro chudé a půst nahradit. Porušení půstu zdravým člověkem musí být nahrazeno jiným půstem a učiněním dobrého skutku.27) Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


„Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede - snad budete vděční!“ (Korán 2:185) 28) Dle islámských teoretiků se půstem člověk stává odolnějším, dovede se vžít do pocitů chudých a přináší mu tedy užitek zdravotní i mravní. 29) 30) Respondent vysvětlil své pojetí Ramadánu: „ Je to požehnaný měsíc. To, že trpíme je dobře, máme si uvědomit, jak těžký to mají lidi, který trpí hladem, abychom si uvědomili, co máme v životě. … Je to nejsilnější měsíc, je to upevnění ve víře“. 5. Hadždž - pouť do Mekky Posledním pilířem islámu je každoroční pouť do Mekky. Vykonat alespoň jednou za život pouť do Mekky patří mezi jeden z pilířů islámu. Pouť je podmíněna tím, že rodina poutníka bude během jeho nepřítomnosti dostatečně zajištěna. „Pouť budiž konána v měsících známých. Ten, kdo se zavázal vykonat v nich pouť, nechť zdržuje se žen, prostopášnosti a hádek během pouti! Ať cokoliv dobrého učiníte, Bůh se o tom dozví; a zásobte se na cestu, však nejlepší zásobou na cestu je bohabojnost! Buďte tedy bohabojní, vy, kdož nadaní jste rozmyslem!“ (Korán 2:197) 31) V sedmý den posledního měsíce muslimského roku se v mešitě Kaba slouží zvláštní bohoslužba. Další den začínají poutní aktivity, které jsou ukončeny dvanáctý respektive třináctý den. Mezi základní úkoly patří sedmkrát obejít svatyni, políbit a dotknout se Hadžar al-Aswad (černého kamene) a sedmkrát vystoupit na kopečky Safá a Marvá a mezi nimi přeběhnout. Další fází obřadu je přejít z Mekky do nedaleké Miná, poté k pahorku Arafát, kde vyslechnou kázání a stráví odpoledne. Poslední částí obřadu je noc strávená v Muzdalifě (mezi Arafátem a Miná) a nabídnutí oběti v poslední den ihrámu, ve svátek oběti (Íd). 32) Oba respondenti uvedli, že pouť plánují. Respondentka uvedla: „Pouť do Mekky jsem nevykonala. Ale samozřejmě ji plánuju. V jakým časovým horizontu, teď nedokážu říct, záleží, kdy budou děti. Myslím si, že tuto pouť vykonám, až budu starší, spíš až po čtyřicítce. To se asi nedá naplánovat. Asi to plánujou lidi, co na to šetří celej život, ale pro nás není tak nerálný si koupit letenku.“ Respondent uvedl: „Ještě ne. Ale určitě se tam v budoucnu chystám. Je to jednou z povinností muslima. Někteří členové mojí rodiny a známí už tam byli. Jeden kamarád, který předtím nebyl víře moc oddaný se vrátil úplně vyměněný. “

4.3 Vnější projevy náboženství

Místa Za centrum náboženského života muslimů se považují mešity. Mezi nejvýznamnější místa muslimů jsou považována jsou považována tři města spojená s životem proroka Mohameda: Mekka, Medina a Jeruzalém. Mešita http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

9/17


Centrem náboženského života je mešita. Jedná se o budovu, jejíž nejnápadnější částí bývá minaret, ze kterého se svolává k modlitbě. Minarety mohou být osmihranné, čtyřhranné nebo s kruhovým půdorysem. Mešita je dále často tvořena nádvořím s vodní nádrží určenou k rituálnímu omývání, uvnitř se nachází výklenek, napravo od něj kazatelna.33) Malé mešity má obvykle na starosti imám, který vykonává bohoslužby, může mu pomáhat také osoba, která svolává k modlitbě, muezzin. Větší mešity, ve kterých se konají speciální páteční modlitby zvané chutba, jsou prováděny osobou nazývanou chatíb.34) Mešity v České republice minarety nemají a na první pohled se neodlišují od okolní zástavby. Podle vyjádření našich respondentů nabývá mešita dalších významů kromě významu náboženského, má také význam společenský, je místem setkávání komunity. V České republice s poměrně malou komunitou muslimů její společenský rozměr pro věřící větší než v muslimských zemích. Respondentka uvedla, že pro ni: „ … je hrozná úleva přijít někam, kde se nikdo nepomlouvá a neřeší se ostatní lidi. Ale řeší se třeba vaření, děti, kdo kde byl.“ Podle respondenta chození do mešity napomáhá k navazování známostí s jinými muslimy: „Každý pátek se scházíme v mešitě na Palmovce, takže se víceméně se všemi muslimy znám v Český republice. A všichni jsou vlastně v komunitě, protože je nás tu málo.“ V České republice se v současné době nachází dvě mešity, v Praze a Brně a také řada modliteben často umístěných na vysokoškolských kolejích a v muslimy oblíbené destinaci, Teplicích. Mekka Nejposvátnější místo islámu je Posvátná mešita ve městě Mekka, tzv. Posvátný příbytek Boží, kde se nebeské blaho a síly dotkly Země. V mešitě se nachází Kaba, cíl poutě a místo, ke kterému se muslimové při modlitbě obracejí čelem. 35) Mešita byla vystavěna v první polovině 7. století. Byla několikrát přestavena a rozšířena. V současnosti zabírá plochu 309 000 m², má 64 vchodů a je schopna pojmout přibližně 650000 věřících.36) Posvátná mešita Kabba:

zdroj: https://www.flickr.com/photos/68321958@N07/7549272002 Medína Dalším posvátným místem je město Medína, kde se v Prorokově mešitě nachází hrob Muhammada a prvních chalífů. Medína je první město, které přijalo islám. Jádro Prorokovy mešity v Medíně pochází rovněž z první poloviny 7. století. Nyní se rozkládá na ploše 165 500 m² a je do ní možno vstoupit 14 vchody. 37) Prorokova mešita v Medíně:

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


zdroj: http://www.keydmedia.net/en/news/article/medina_saudis_take_a_bulldozer_to_islams_history Jeruzalém Třetím nejvýznamnějším místem je Jeruzalém. Jedná se o první směr, ke kterému se muslimové obraceli při modlitbách - qibla. V Jeruzalémě prý vystoupil Mohamed na nebesa, aby převzal zjevení Boží. Nachází se zde mešita zvaná „Qubbat as Sachra“, v překladu nazývaná Kopule či dóm skály, která pochází z konce 7. století. Další mešitou Jeruzaléma je „al-Aqsá“.38) Dóm skály Jeruzalém:

zdroj: http://www.mundo.cz/izrael/historie Kajruvánská mešita v Tunisku je nejstarší svého druhu v severní Africe. Byla postavena na konci 7. století a je dodnes považována za významné poutní místo. Mezi místa uctívaná Šíity patří Karbalá v Iráku, místo, kde byl umučen Alího syn Husajn. Také Mešhed, kde je pohřben imán Alí ar-Ridá. 39)

Svátky Muslimové se řídí lunárním kalendářem, odlišným od kalendáře gregoriánského. Letopočet začíná hidžrou, tedy odchodem Mohameda z Mekky v roce 622. Islámský kalendář má 354 dní, šest měsíců o 30 dnech, šest měsíců o 29 dnech a některé roky jsou přestupné. Z důvodu, že islámský kalendář je kratší než gregoriánský, muslimské svátky z pohledu kalendáře gregoriánského vychází každý rok na jiné datum. Kupříkladu půstní měsíc ramadán v roce 2008 připadal na září, v roce 2014 připadal z větší části na červenec. 40) Mezi muslimské svátky patří (chronologicky seřazeno) 41):


Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

11/17


1. 2. 3. 4. 5. 6.

Muslimský Nový rok - připadá na 1. muharram Den umučení Husajna v Karbalá roku 680 - slaví Šíité 10. muharramu. Jedná se o smuteční oslavy. Svátek narození Mohameda - slaví se 12. rabí´ al awwal. Noc výstupu Proroka do nebe - Lajtat al-isra wa l-mirádž - připadá na 27. radžab. Postní měsíc ramadán - slaví se během celého měsíce Noc osudu - Lajlat al-qadr – 27. ramadánu – tradice tvrdí, že tuto noc byly Mohamedovi seslány první verše Koránu 7. Malý svátek také nazývaný Svátek ukončení půstu - slaven 1. šawwálu, první den měsíce, který následuje po skončení ramadánu. Oficiálně svátek trvá dva dny. Během svátku se rozdávají dárky a almužna chudým a koná se zvláštní modlitba 8. Velký svátek - slavený 10. dhú´l-hidždža. Také nazýván svátek oběti, neboť je při něm obětováno zvíře, nejobvykleji beran. Během obou svátků jsou rozdávány dárky, chudým almužna. Příležitost si nárokuje zvláštní modlitbu. Svátek oběti slavila i naše respondentka: „V říjnu jsme měli svátek obětování, byli jsme na farmě a obětovali jsme ovci. Dávaj se dětem dárečky.“ Respondentům byla položena otázka jaké slaví svátky a v čem jsou oslavy v ČR odlišné. Oba respondenti již odpověděli, že drží půst v měsíci ramadánu. Respondentka také letos slavila tzv. velký svátek, muslimský nový rok a tzv. malý svátek neboli Il-fitr. Oslavy probíhaly v rámci komunity, v mešitě nebo v soukromém salonku restaurace. Respondent nám poskytl srovnání, jak probíhají oslavy v muslimských zemích: „Je lepší slavit v cizině muslimské svátky. Má to lepší atmosféru. Lidé jdou ven, do ulic a slaví. Není to jako tady, že je rodina doma na Vánoce. Jde se ven, slaví se v restauracích, na náměstích.“

Oděv V porovnání s jinými náboženstvími, přisuzuje islám menší význam liturgickému oděvu. Odívání ovšem nabývá významu v sociální rovině. Prorokovo nařízení hadíthu ukládá, že muslimští muži nesmí nosit zlato nebo hedvábí. Při vstupu do mešity je nutné se zout, aby nedošlo ke znečištění interiéru obřadně nečistými látkami, což platí i při vstupu do hrobky. Pokrývka hlavy je povinná při modlitbě v mešitě i mimo ni. 42) Návštěva Mekky v době velké pouti vyžaduje speciální oděv zvaný ihrám. Muslim vstupuje oděn do dvou bílých bezešvých rouch, oděvu žebráků. Ty nesmí převléci až do skončení poutních obřadů. Ženy si navíc mohou vzít závoj. 43) Tradice zahalování žen na veřejnosti se datuje zpět do předislámské doby, pochází z Persie, Sýrie a Anatólie. Korán neobsahuje striktní předpisy, spíše pokyny týkající se této oblasti: „Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy. A Bůh je odpouštějící, slitovný.“ (Korán 33:59) 44) „A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají. A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete blažení!“ (Korán 24:31) 45) Zahalování se liší v různých oblastech islámského světa, neboť Koránem není detailně vymezeno. Řeší Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


ho rozdílné právní úsudky kompetentních muslimských vzdělanců, takzvané Fatwy 46). V dnešní době je zahalování muslimských žen hojně diskutovaným tématem. Respondentce byla položena otázka co pro ni znamenají pravidla stanovená tradicí a jak jí v tomto ohledu ovlivňuje okolní svět: „Není mi nyní příjemný chodit v uplých kalhotech, ale když si vezmu sukni a uvážu si šátek, tak jsou lidi zlí. Chtěla bych nosit dlouhé sukně, ale když si vezmu sukni a šátek, tak už se bojím jít ven.“ Respondent se nám k tématu vyjádřil s ohledem na svou přítelkyni a uvedl, že ze strachu o ni není proti, aby šátek na veřejnosti nenosila. Uvedl, že sám se s narážkami nesetkal: „tím, že jsou ženy viditelně odlišeny šátkem, jsou terčem nadávek a plivanců“. Respondentka možnost nenošení šátku odmítá se slovy: „jsou i nezahalené muslimky, samozřejmě, ale já se držím toho, že správná muslimka má dodržovat 4 pravidla, aby se dostala do nebe. Za prvý držet Ramadán, pak chodit zahalená, poslouchat manžela a dodržovat pět modliteb denně.“

Stravování Omezení v oblasti stravování čerpají z Mojžíšova zákona a následně vymezují rozdíl mezi muslimy a židy. Mohamed muslimům zakázal požívání masa ze zvířat, která naleznou mrtvá, krev, vepřové maso a potravu, která byla obětována modlám. Odklonem od judaismu, který konzumaci alkoholu nepodporuje, nicméně nezakazuje, bylo striktním zakázání alkoholu. 47) Víra muslimům zakazuje vepřové maso (viz Korán 5:3) a nabádá je, aby se vystříhávali od vína (viz Korán 5:90). K této problematice respondentka podotkla: „Prorok věděl, že lidé co jí vepřové umírají dřív, proto je doporučený nejíst vepřový. Proto nemají muslimové rakovinu tlustého střeva. Arabská kuchyně je hrozně lehká.“ Od našich respondentů jsme se také chtěli dozvědět, jak je jejich víra omezuje v oblasti stravování. Ohledně zákazu konzumace vepřového masa respondentka popisuje nesnadnost dodržování: „ S tím jezením vepřovýho to není tak jednoduchý, jak si někdo myslí. Vepřový je i želatina, nemůžeš si dát Haribo, jogurt kde je želatina na povrchu.“ Zajímalo nás také, zda respondentka preferuje arabskou kuchyni nebo českou: „ Hodně teď vařím arabskou kuchyni, českou kuchyni už skoro vůbec nejím, jen u rodičů.“ Oba respondenti se zásadně vyhýbají vepřovému masu a striktně odmítají konzumaci alkoholu.

4.4 Vnitřní projevy náboženství (modlitby, posvátné texty) Mezi vnitřní projevy náboženství tradičně patří modlitby, četba posvátných textů a bohoslužby. V případě islámu jsou některé z těchto projevů obsaženy v některých z pěti hlavních pilířích víry (viz výše). Za vnitřní projev víry v případě islámu lze považovat první pilíř, Šaháda, které vyjadřuje upřímné přesvědčení v existenci Aláha. Dále druhý pilíř, Salát, jenž zahrnuje pět modliteb, které se provádí každý den a čtení Koránu. Modlitby Rozlišují se dva druhy modliteb. První z nich je tvořen každodenními modlitbami stanovenými druhým pilířem islámu. Druhým typem je příležitostný nebo soukromý výraz zbožnosti, běžně označovaný jako prosebná modlitba. Výjimečností páteční modlitby je doplnění o kázání. Příležitostné modlitby jsou spojeny s příležitostí Velkého a Malého svátku. Modlitba se skládá ze dvou částí, povinné části, zvané http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

13/17


fard a zvyklostní části stanovenou tradicí, sunnou. Mimo stanovené časy mohou věřící provádět také dobrovolné modlitby. Akt modlitby je doprovázen cyklem pohybů obsahující stání, sklonění se, napřímení, prostraci (padnutí na zem), sed klečmo následovaný další prostraci. 48) Způsob, podmínky a průběh modliteb jsou pevně stanovené. Modlitby jsou prováděny pětkrát denně, ideálně v určený čas, směrem ke svatyni Kaba v Mekce po rituální očistě a pronesení basmaly, a v neposlední řadě se zbožným předsevzetím nazývaným níja. Pokud modlitby nelze vykonat v modlitbě je třeba nalézt čisté místo, proto jsou často používané modlitební koberečky, tzv. Sadždžáda. Modlitby lze vykonat i dodatečně, směr i podmínky zůstávají stejné. 49) Korán vymezuje povinnost modlení takto: „Konej modlitbu na obou koncích dne i v nočních hodinách, blízkých k ránu a večeru! A dobré skutky věru rozptylují špatné - a toto je připomenutí pro ty, kdož Boha vzpomínají.“ (Korán 11:114)50) Dodržování modlitby a vzpomínání Boha je v Koránu také uvedeno: „Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je povinností největší a Bůh dobře ví, co děláte.“ (Korán 29:45) 51) Povátné texty - Korán Korán je nejposvátnější kniha islámu, obsahuje 114 súr. U každé súry je uvedeno, jestli se jedná o súru z Mediny nebo Mekky. Kniha byla Mohamedovi zjevována po částech, poslední zjevení mělo proběhnout krátce před jeho smrtí. Potřeba sepsání Koránu nastala až po Prorokově smrti. Do té doby byly písemně zaznamenávány pouze části, zbytek si Prorok a jeho nejbližší uchovávali v paměti.52) 53) První súra, takzvaná otviratelka, je někdy také nazývána islámským otčenášem jelikož se nejedná o Bohem zjevený text nýbrž modlitbu Mohamedovu. Korán se od jiných náboženských textů liší tím, že je považován za Boží text. Jeho autorem je přímo Bůh. Aby se zamezilo odlišným výkladům, bylo rozhodnuto o fixaci arabského nářečí, který Mohamed používal a kterým je napsán. Překlady posvátného textu se tedy nemohou vyrovnat originálu, což ztěžuje jeho použití a citování. 54) „A takto jsme seslali Korán jako moudrost v arabštině; a kdybys následoval scestná učení jejich poté, co dostalo se ti vědění, věru nebudeš mít proti Bohu ochránce ani obhájce žádného.“ (Korán 13:37) 55) Autentičnost arabsky psaného Koránu nám potvrdili oba respondenti. Respondentka k tomu řekla:„ Mám svůj Korán, v arabstině a češtině, každej muslim musí mít svůj Korán. Hlavně v arabštině ho musíš mít a neměl by ti na něj nikdo sahat. Měl by být tvůj. V mešitě jsou veřejné Korány, ale člověk by měl mít svůj. Kdyby mi třeba při úklidu na něj sáhla spolubydlící, tak by mi to bylo nepříjemný, beru Korán jako takovou osobní věc.“ Druhý respondent vlastní Korán pouze ve svém rodném jazyce, arabštině. V době menstruace nemají muslimské ženy dle vyjádření respondentky dovoleno Korán číst či na něj jen sahat. „Protože je žena v tu dobu špinavá, neměla by žena taky chodit do mešity, když má menstruaci a nemodlí se, je od toho odprostěná. Nemůže číst Korán, ale může ho poslouchat: „Já mám například Korán načtenej v mobilu a poslouchám ho v arabštině. “ Oba respondenti se o knize vyjádřili, že ve složitých chvílích šahají po koránu častěji a čtou si v něm. Pomáhá jim to vyrovnat se situací, kterou prožívají.Respondentka také o Koránu uvedla: „V Koránu se musí myšlenky modernizovat.“ „Bůh seslal příběh nejkrásnější, knihu alegorickou i opakovaná vyprávění, z nichž husí kůže naskakuje těm, kdož Pána svého se bojí; potom však kůže i srdce jejich se obměkčí vůči připomenutí Božímu. Toto je vedení Boží, jímž On vede, koho chce, však ten, komu dal Bůh zbloudit, ten nebude mít Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


vedoucího žádného!“ (Korán 39:23) 56) Český překlad Koránu dr. Ivana Hrbka:

zdroj: https://www.kosmas.cz/knihy/140743/vzneseny-koran/

5. Shrnutí a závěr Cílem semestrální práce bylo zodpovědět hlavní výzkumnou otázku a s ní související podotázky. Zodpovězením otázek práce osvětluje, jak víra ovlivňuje běžný den muslima, jaké jsou její vnější a vnitřní projevy. Práce je založena na odpovědích dvou respondentů, se kterými byly provedeny polostandardizované rozhovory, vychází z odborné literatury a je doplněna o příslušné citace z Koránu. Z práce vyplývá, že náboženství ovlivňuje běžný den muslima ve velké míře. Islám pro respondenty nepředstavuje pouze náboženství, ale také řád života. Snaží se řídit nejen příkazy Koránu, ale také sunnou a doporučeními proroka Mohameda. Islám stojí na pěti základních pilířích víry: přesvědčení v existenci jediného boha, modlitbách, almužně, půstu během ramadánu a pouti do Mekky. Některé z pilířů lze dodržovat přesně dle Koránu kdekoliv na světě, jiné části si musí čeští muslimové přizpůsobit svému prostředí. Například almužnu, která je v muslimských zemích vybírána státem jako povinná daň z majetku lze v českém prostředí chápat jako dobrovolný příspěvek pro chudé. Mezi vnější projevy víry patří navštěvování pro náboženství důležitých míst, setkávání se s ostatními věřícími, slavení svátků, odívání se a stravování muslimů. Nejvýznamnější místa islámu jsou spojena s http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

15/17


prorokem Mohamedem a patří mezi ně města Mekka, Medína, Jeruzalém a v nich stojící mešity. Mešity pro respondenty představují centrum náboženského života, jedná se o místo, kde se setkávají s ostatními muslimy žijícími v ČR. Oba navštěvují pražskou mešitu. Respondent sem dochází pravidelně na páteční modlitby. Respondentka spíše příležitostně. Českou muslimskou komunitu považují dotázaní za velmi malou skupinu, ve které se většina členů osobně zná. V rámci komunity se respondenti snaží slavit některé z muslimských svátků způsobem, který jim poskytuje české prostředí. Součástí muslimské tradice je zahalování žen, které je pro respondentku důležitou součástí vyznání a snaží se ho dodržovat i přes nepříjemné reakce široké veřejnosti. Respondenti se na základě víry straní vepřového masa a alkoholu. Mezi vnitřní projevy víry respondentů patří modlitby a čtení Koránu. Způsob a čas konání modlitby stanovuje druhý pilíř islámu. Pokud respondenti z nějakých důvodů nemohou modlitbu vykonat ve stanovený čas, domodlují se večer. K modlitbě preferují soukromí domova. Korán je pro respondenty důležitým textem a oporou v obtížných životních situacích. Čtení jim přináší úlevu a sílu se se situací vypořádat. Přínos náboženství je pro jednotlivé respondenty poněkud odlišný. Respondent pochází z muslimské země, byl vychován v muslimské tradici a náboženství pro něj znamená běžnou avšak důležitou součást života. Respondentka se pro konverzi k islámu rozhodla sama na základě sympatií s arabskou kulturou a po důkladném studiu náboženství. Konverze k islámu ji přinesla smysl života, naplnění a řád, který je pro ni pro život důležitý.

6. Zdroje Literatura 'ABD AL-'AZÍM, Šaríf. Ženy v islámu a ženy v židovsko-křesťanské tradici: mýtus a realita. V Praze: Islámská nadace, 2010, 77 s. ISBN 978-80-260-7754-1. FLEISSIG, Jiří a Charif BAHBOUH. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd, 1993, 188 s. ISBN 8090076734. Islám: náboženství, historie a budoucnost. Brno: Jota, 2010. 379 s., [8] s. obr. příl. Encyklopedie Britannica. ISBN 978-80-7217-628-1. KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009, 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6. MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 499 s. ISBN 978-80-200-1554-9. OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z ”mediálního islámu”. Praha: Academia, 2014.190 s. ISBN 978-80-200-2428-2. SAYED R. ALI. Islám a křesťanství v Bibli. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012. 60 s. ISBN 978-80-904373-8-8. SAYED R. ALI. Islám a muslimové. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2015. 48 s. ISBN 978-80-905731-3-0. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Internetové zdroje Podrobněji ke kvalitativnímu výzkumu [online]. Hospodářská a kulturní studia. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=podrobneji_ke_kvalitativnimu_vyzkumu POPOVÁ, K. Muslimové v České republice [online]. Muslimove.cz: Výzkumný a vzdělávací projekt, 2015 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://muslimove.cz/muslimove-v-ceske-republice/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011. [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/29508960/1702201402.pdf/35de35a0-fb2d-4921-9416-7d01fb 0c8e05?version=1.0 Svatý Korán [online]. Islamweb. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://islamweb.cz/koran/index.php Podrobněji ke kvalitativnímu výzkumu [online]. Hospodářská a kulturní studia. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=podrobneji_ke_kvalitativnimu_vyzkumu 2) , 16) , 18) , 19) , 20) , 21) , 29) , 32) , 34) , 35) , 39) , 42) , 43) , 47) , 53) Islám: náboženství, historie a budoucnost. Brno: Jota, 2010. 379 s., [8] s. obr. příl. Encyklopedie Britannica. ISBN 978-80-7217-628-1. 3) MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 499 s. ISBN 978-80-200-1554-9. 4) , 8) , 13) , 46) , 48) , 49) OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z ”mediálního islámu”. Praha: Academia, 2014.190 s. ISBN 978-80-200-2428-2. 5) 'ABD AL-'AZÍM, Šaríf. Ženy v islámu a ženy v židovsko-křesťanské tradici: mýtus a realita. V Praze: Islámská nadace, 2010, 77 s. ISBN 978-80-260-7754-1. 6) SAYED R. ALI. Islám a muslimové. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2015. 48 s. ISBN 978-80-905731-3-0. 7) SAYED R. ALI. Islám a křesťanství v Bibli. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012. 60 s. ISBN 978-80-904373-8-8. 9) , 10) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011. [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/29508960/1702201402.pdf/35de35a0-fb2d-4921-9416-7d01fb 0c8e05?version=1.0 11) , 12) , 40) , 41) POPOVÁ, K. Muslimové v České republice [online]. Muslimove.cz: Výzkumný a vzdělávací projekt, 2015 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://muslimove.cz/muslimove-v-ceske-republice/ 14) , 15) , 22) , 24) , 27) , 30) , 33) , 36) , 37) , 38) FLEISSIG, Jiří a Charif BAHBOUH. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd, 1993, 188 s. ISBN 8090076734. 17) , 52) , 54) KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009, 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6. 23) , 25) , 28) , 31) , 44) , 45) , 50) , 51) , 55) , 56) Svatý Korán [online]. Islamweb. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z http://islamweb.cz/koran/index.php 26) Islám: náboženství, historie a budoucnost. Brno: Jota, 2010. 379 s., s. obr. příl. Encyklopedie Britannica. ISBN 978-80-7217-628-1. 1)


Printed on 11. 07. 2016 20:41

11. 07. 2016 20:41

17/17

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:profil_muslima_v_cr Last update: 06. 06. 2016 10:16

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


17 Profil muslima v ČR

Recommend Documents