17, Praha 9

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1

Adresáti: dle rozdělovníku V Praze dne 30. září 2014 Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

Rozhodnutí Ministerstvo pro místní rozvoj, jako správní orgán příslušný podle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění, a podle § 95 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 118 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, rozhodlo ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu takto: I. Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru stavebního a územního plánu, č.j. MHMP 85566/2014 (sp.zn. S-MHMP 746468/2013/SUP/Fr) ze dne 24. 1. 2014, jehož výrokem I. bylo jako opožděné zamítnuto odvolání Ing. Kateřiny Hluché, naroz. 17. 9. 1958, bytem Vlkova 11, Praha 3, proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, odboru stavebního, č.j. P4/030354/13/OST/FATU (sp.zn. P4/064991/10/OST/FATU) ze dne 29. 4. 2013 a jehož výrokem II. bylo na základě odvolání Městské části Praha 4, IČ 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, Praha 4, a společného odvolání Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, IČ 26758687, se sídlem V Kole 1369/11, Praha 4, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13, IČ 26762757, se sídlem V Kole 1368/13, Praha 4, a Karla Vaníčka, naroz. 06. 6. 1958, bytem Nad Havlem 301/11, Praha 4, dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, odboru stavebního, č.j. P4/030354/13/OST/FATU (sp.zn. P4/064991/10/OST/FATU) ze dne 29. 4. 2013, kterým byla k žádosti společnosti Moranella, s.r.o., IČ 28252632, se sídlem K rybníčku 13/17, Praha 9, umístěna stavba označená jako „Bytový dům Nad Havlem“ na pozemcích parc.č. 2332, 2333 a 3268 v k.ú. Krč, a věc byla vrácena stavebnímu úřadu prvního stupně k novému projednání, se podle § 97 odst. 3 správního řádu ve výroku II. z r u š u j e a věc se vrací Magistrátu hl. m. Prahy, odboru stavebnímu a územního plánu. II. Účinky tohoto rozhodnutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení nastávají ve smyslu § 99 odst. 1 správního řádu ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru stavebního a územního plánu, tj. ode dne 6. 2. 2014. Za účastníka tohoto řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu se označuje Moranella, s.r.o., IČ 28252632, se sídlem K rybníčku 13/17, Praha 9.

1/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

Odůvodnění Úřad městské části Praha 4, odbor stavební (dále jen „stavební úřad“), rozhodnutím č.j. P4/030354/13/OST/FATU (sp.zn. P4/064991/10/OST/FATU) ze dne 29. 4. 2013 k žádosti společnosti Moranella, s.r.o., IČ 28252632, se sídlem K rybníčku 13/17, Praha 9, umístil stavbu označenou jako „Bytový dům Nad Havlem“ na pozemcích parc.č. 2332, 2333 a 3268 v k.ú. Krč (dále jen „stavba“). Proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 uplatnila odvolání Městská část Praha 4, dále odvolání uplatnila Ing. Kateřina Hluchá a společné odvolání uplatnilo Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13 a Karel Vaníček. Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavebního a územního plánu (dále jen „magistrát“), rozhodnutím č.j. MHMP 85566/2014 (sp.zn. S-MHMP 746468/2013/SUP/Fr) ze dne 24. 1. 2014 ve výroku I. jako opožděné zamítnul odvolání Ing. Kateřiny Hluché proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a ve výroku II. dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 magistrát mj. uvedl, že věc posoudil se závěrem, že „stavební záměr umístěný napadeným územním rozhodnutím, svým objemem i kapacitou překračuje stavby v okolí, neboť by se jednalo o umístění budovy s největším objemem v širším okolí. Prostorové uspořádání není v souladu s ÚPn.“ A dále konstatoval: „…umisťovaný bytový dům je podstatně větší, nesplňující limity týkající se zastavěné plochy, plochy zeleně na pozemku stavby a objemu budovy. Výškové uspořádání umisťovaného bytového domu, tj. tři nadzemní podlaží, odpovídá jeho poloze mezi čtyřpodlažním bytovým domem a rodinným domem, avšak půdorysná plocha budovy je podstatně větší, než jakou mají budovy v okolí. Umisťovaná stavba tedy nesplňuje ust. čl. 4 odst. 1 vyhlášky OTPP, podle kterého míra zastavění pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí. MHMP SUP uvádí, že na základě skutečnosti, že se v širším okolí nacházejí objekty většího objemu, než jaký mají rodinné domy v okolí, lze v dané lokalitě připustit stavební záměr bytového domu většího než je rodinný dům, avšak takový záměr, který splňuje ustanovení OTPP, a který je v souladu s funkčním využitím a prostorovým uspořádáním stanoveným ÚPn, což posuzovaný záměr není.“ Dále magistrát uvedl: „Bytový dům je napadeným rozhodnutím umisťován do území, které je charakterizováno samostatnými rodinnými domy, tzv. vilovou zástavbou. Tento původní urbanistický koncept byl v minulosti v širším okolí i v přímém sousedství narušen výstavbou bytových domů. Stavební záměr pak tuto původně založenou urbanistickou strukturu dále narušuje, neboť má větší zastavěnou plochu a větší objem, než stávající rodinné domy, ale i již realizované bytové domy. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná v současnosti o pozemek rodinného domu a stavební záměr má být realizován po jeho demolici, lze potvrdit, že se jedná o několinásobně větší stavbu, než pro jakou byla původní parcelace určena, což neodpovídá zejména požadavku ust. čl. 4 vyhlášky OTPP.“ a též: „Nyní posuzovaný záměr navrhuje umístění stavby bytového domu o půdorysných rozměrech 17,3 x 24,95 m. Toto snížení půdorysných rozměrů stavby (pozn. ministerstva: dle magistrátu měl původní záměr před jeho úpravou rozměry 17,30 x 27,50 m) je zcela nedostatečné, neboť stále se jedná o rozměry podstatně převyšující půdorysné rozměry bytových domů v okolí (cca 15 x 18 m).“ K rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 pak magistrát konstatoval: „Stavební úřad v obsahu napadeného rozhodnutí vyjádřil názor, že navrhovaná stavba na daném pozemku svým umístěním a mírou zastavění pozemku odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí, neboť tento pozemek přímo navazuje na pozemky sousedních bytových domů č.p. 1369 a 1368, k.ú. Krč, které jsou s ní objemově srovnatelné. K tomu MHMP SUP uvádí, že stavební úřad ve svém posouzení vůbec 2/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

nezohlednil stav, kdy stavba o kapacitě 9 bytových jednotek, včetně inženýrských sítí a zpevněných ploch, má být situována na pozemku historicky a kapacitně určené pro stavbu rodinného domu, v území převážně rodinné zástavby. Stavební záměr svým objemem a kapacitou by nepochybně měl negativní dopad na bydlení v sousedních domech, zejména z hlediska kvality životního prostředí a intimity bydlení. Z hlediska posouzení souladu navrhované stavby s ust. čl. 13 vyhlášky OTPP MHMP SUP uvádí, že stavební záměr sice svou výškou reaguje na sousední budovy tak, že 3. nadzemní podlaží ve dvorní části půdorysně ustupuje, hmota objektu je však vyšší, než jakou mají rodinné domy v okolí, i bytové domy v přímém sousedství. Stavebním záměrem je budova přibližně obdélníkového půdorysu, užší stranou situovanou směrem do ulice. Půdorysná stopa objektu směrem do ulice Nad Havlem odpovídá okolní zástavbě, půdorys budovy v kolmém směru na přilehlou ulici zasahuje vnitroblokový prostor zahrady. Objem stavebního záměru je několinásobně vyšší než objekt rodinného domu, na jehož místě má být umístěn. Poloha pozemku uvnitř bloku stavebních pozemků neodpovídá umístění budovy největšího objemu v okolí, tj. objektu dominantního postavení v území.“ Společnost Moranella, s.r.o., následně uplatnila u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) podnět k provedení přezkumného řízení ve věci předmětného rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 ve smyslu § 94 a násl. správního řádu. V obecné rovině ministerstvo uvádí, že dle § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Podle ustanovení § 96 odst. 2 správního řádu se soulad rozhodnutí s právními předpisy posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Podle ustanovení § 95 odst. 1 správního řádu správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Shledá-li tento správní orgán, že přezkoumávané rozhodnutí bylo skutečně vydáno v rozporu s právními předpisy, toto rozhodnutí dle § 97 odst. 3 správního řádu zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu (případně správnímu orgánu prvního stupně). Podle ustanovení § 97 odst. 2 správního řádu rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Při rozhodování v přezkumném řízení je správní orgán dle ustanovení § 94 odst. 5 správního řádu povinen šetřit práva nabytá v dobré víře, zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, nebo určuje-li, od kdy nastávají účinky rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. Správní řád dále v ustanovení § 98 umožňuje, aby v případě, že porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, příslušný správní orgán provedl tzv. zkrácené přezkumné řízení, ve kterém se neprovádí dokazování; prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu. Ministerstvo na základě předloženého spisového materiálu, který si pro účely prošetření podnětu od magistrátu vyžádalo, danou věc předběžně posoudilo a po tomto posouzení dospělo k závěru, že podnětem napadené pravomocné rozhodnutí magistrátu č.j. MHMP 85566/2014 (sp.zn. S-MHMP 746468/2013/SUP/Fr) ze dne 24. 1. 2014 bylo ve výroku II. vydáno v rozporu s právními předpisy. V obecné rovině ministerstvo uvádí, že podle § 3 správního řádu postupuje správní orgán, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, tj. základními zásadami činnosti správních orgánů, tedy se zásadou legality, zásadou ochrany veřejného zájmu, ochrany dobré víry a legitimního 3/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

očekávání dotčených osob. Podle § 2 odst. 1 správního řádu správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Dle § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Dle § 4 odst. 4 správního řádu správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Dle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací orgán, v tomto případě magistrát, přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Dle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. Ministerstvo dospělo k závěru, že rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 je zcela nedostatečně odůvodněno ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu, neboť v jeho odůvodnění nejsou uvedeny podklady pro jeho vydání, a tedy není zřejmé, na základě čeho magistrát dospěl ke svým závěrům, přičemž v předloženém spisovém materiálu se takové podklady nenacházejí. Tímto postupem magistrátu zároveň došlo k porušení § 3 správního řádu, neboť nebyl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Dle zjištění ministerstva z odůvodnění rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 vyplývá, že zásadním důvodem pro zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 je závěr magistrátu, že „stavební záměr umístěný napadeným územním rozhodnutím, svým objemem i kapacitou překračuje stavby v okolí, neboť by se jednalo o umístění budovy s největším objemem v širším okolí. Prostorové uspořádání není v souladu s ÚPn.“, dále závěr, že „…umisťovaný bytový dům je podstatně větší, nesplňující limity týkající se zastavěné plochy, plochy zeleně na pozemku stavby a objemu budovy. Výškové uspořádání umisťovaného bytového domu, tj. tři nadzemní podlaží, odpovídá jeho poloze mezi čtyřpodlažním bytovým domem a rodinným domem, avšak půdorysná plocha budovy je podstatně větší, než jakou mají budovy v okolí. Umisťovaná stavba tedy nesplňuje ust. čl. 4 odst. 1 vyhlášky OTPP, podle kterého míra zastavění pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí. MHMP SUP uvádí, že na základě skutečnosti, že se v širším okolí nacházejí objekty většího objemu, než jaký mají rodinné domy v okolí, lze v dané lokalitě připustit stavební záměr bytového domu většího než je rodinný dům, avšak takový záměr, který splňuje ustanovení OTPP, a který je v souladu s funkčním využitím a prostorovým uspořádáním stanoveným ÚPn, což posuzovaný záměr není.“, resp. závěr, že „Stavební záměr svým objemem a kapacitou by nepochybně měl negativní dopad na bydlení v sousedních domech, zejména z hlediska kvality životního prostředí a intimity bydlení.“ Výše citované závěry pak magistrát v odůvodnění rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 dále rozvedl následujícím způsobem: „Bytový dům je napadeným rozhodnutím umisťován do území, které je charakterizováno samostatnými rodinnými domy, tzv. vilovou zástavbou. Tento původní urbanistický koncept byl v minulosti v širším okolí i v přímém sousedství narušen výstavbou bytových domů. Stavební záměr pak tuto původně založenou urbanistickou strukturu dále narušuje, neboť má větší zastavěnou plochu a větší objem, než stávající rodinné domy, ale i již realizované bytové domy. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná v současnosti o pozemek rodinného domu a 4/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

stavební záměr má být realizován po jeho demolici, lze potvrdit, že se jedná o několinásobně větší stavbu, než pro jakou byla původní parcelace určena, což neodpovídá zejména požadavku ust. čl. 4 vyhlášky OTPP.“, dále: „Z hlediska posouzení souladu navrhované stavby s ust. čl. 13 vyhlášky OTPP MHMP SUP uvádí, že stavební záměr sice svou výškou reaguje na sousední budovy tak, že 3. nadzemní podlaží ve dvorní části půdorysně ustupuje, hmota objektu je však vyšší, než jakou mají rodinné domy v okolí, i bytové domy v přímém sousedství.“ a též: „Objem stavebního záměru je několinásobně vyšší než objekt rodinného domu, na jehož místě má být umístěn. Poloha pozemku uvnitř bloku stavebních pozemků neodpovídá umístění budovy největšího objemu v okolí, tj. objektu dominantního postavení v území.“ Z odůvodnění rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 dle zjištění ministerstva dále vyplývá, že magistrát shledal následující pochybení stavebního úřadu: „Stavební úřad v obsahu napadeného rozhodnutí vyjádřil názor, že navrhovaná stavba na daném pozemku svým umístěním a mírou zastavění pozemku odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí, neboť tento pozemek přímo navazuje na pozemky sousedních bytových domů č.p. 1369 a 1368, k.ú. Krč, které jsou s ní objemově srovnatelné. K tomu MHMP SUP uvádí, že stavební úřad ve svém posouzení vůbec nezohlednil stav, kdy stavba o kapacitě 9 bytových jednotek, včetně inženýrských sítí a zpevněných ploch, má být situována na pozemku historicky a kapacitně určené pro stavbu rodinného domu, v území převážně rodinné zástavby.“ Dle zjištění ministerstva magistrát v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 uvedl ve vztahu k předmětnému záměru pouze tyto konkrétní údaje: „Nyní posuzovaný záměr navrhuje umístění stavby bytového domu o půdorysných rozměrech 17,3 x 24,95 m. Toto snížení půdorysných rozměrů stavby (pozn. ministerstva: dle magistrátu měl původní záměr před jeho úpravou rozměry 17,30 x 27,50 m) je zcela nedostatečné, neboť stále se jedná o rozměry podstatně převyšující půdorysné rozměry bytových domů v okolí (cca 15 x 18 m).“ a dále: „Stavebním záměrem je budova přibližně obdélníkového půdorysu, užší stranou situovanou směrem do ulice. Půdorysná stopa objektu směrem do ulice Nad Havlem odpovídá okolní zástavbě, půdorys budovy v kolmém směru na přilehlou ulici zasahuje vnitroblokový prostor zahrady.“ Zásadní pochybení magistrátu ministerstvo shledává v tom, že závěry magistrátu ohledně objemu, kapacity a prostorového uspořádání stavby a dále nesplnění limitů týkajících se zastavěné plochy, plochy zeleně na pozemku stavby a objemu stavby vycházejí pouze z magistrátem uváděné půdorysné plochy stavby, resp. jejích půdorysných rozměrů, a to „17,3 x 24,95 m“ (pozn. ministerstva: tedy půdorysná plocha stavby dle magistrátu je 431,635 m²), jiný konkrétní údaj ohledně dané stavby, ani jiný konkrétní údaj o okolních stavbách, s nimiž měl magistrát umisťovaný záměr posuzovat, v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 absentují, stejně jako údaje o limitech (a o tom, kde jsou stanoveny), které dle magistrátu daný záměr nesplňuje. Navíc je třeba magistrát upozornit, že stavební úřad v rozhodnutí ze dne 29. 4. 2013 v podmínce pro umístění stavby č. 2 uvádí: „V úrovni 1. NP bude mít bytový dům nepravidelný půdorys vepsaný do obdélníka o max. rozměrech 17,3 x 24,95 m…“, přičemž na str. 9 v odstavci označeném jako „Funkce a kapacita stavby“ uvádí: „Navrhovaná stavba je novostavbou bytového domu o 3 nadzemních a 1 podzemním podlaží. 2. a 3. NP je na východní straně bytového domu ustupující. Využití celého objektu je pro bydlení. Plocha pozemku stavby je 963 m², zastavěná plocha nadzemní části stavby v úrovni 1. NP je 375,5 m² (bez lodžie u vstupu do bytového domu s plochou 10,5 m² a bez zastřešené části vjezdu do garáže) tj. 38,8 % plochy pozemku stavby a s uvedenou lodžií je 384 m² tj. 39,9 % plochy pozemku stavby, obestavěný prostor je 5 113 m³, hrubá podlažní plocha (1. až 3. NP) je 1 088 m², zpevněné plochy mají výměru 128,5 m² a plocha zeleně na pozemku stavby je 450 m² (z toho 365 m² na rostlém terénu a 85 m² na střeše podzemních garáží včetně zastřešení 5/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

rampy).“ a dále na konci str. 11 stavební úřad uvádí: „Navrhovaná stavba bytového domu o 3 nadzemních podlažích a půdorysných rozměrech 15,8 x 23,1 m bez předsazeného rizalitu a balkónů na jižní straně a bez rozšířené části stavby v úrovni 1. NP na východní straně bytového domu…“. Výše zmíněnými okolnostmi, resp. údaji uvedenými v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 se však magistrát nijak v rozporu s § 3 a § 89 odst. 2 správního řádu nevypořádal, přičemž toto pochybení je o to závažnější vzhledem k tomu, že jednou z odvolacích námitek (kterou magistrát sám uvádí v prvním odstavci na str. 2 svého rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014) bylo, že „zastavěná plocha je záměrně v projektu uváděna nižší, než bylo zjištěno kontrolním výpočtem“, a též k tomu, že závěry magistrátu odůvodňující zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a vrácení věci stavebnímu úřadu k novému projednání vycházejí pouze z převzatého údaje týkajícího se půdorysných rozměrů stavby „17,3 x 24,95 m“. Dle zjištění ministerstva se stavební úřad v rozhodnutí ze dne 29. 4. 2013 od str. 11 až po str. 13 a dále od str. 35 po str. 38 podrobně zabýval zastavěnou plochou, plochou zeleně na pozemku stavby, objemem stavby, její kapacitou, umístěním v dotčeném území a jejím začleněním do tohoto území, a to s uvedením jejích konkrétních údajů a též s uvedením konkrétních údajů sousedních staveb, resp. staveb v okolí v rámci srovnání s umisťovanou stavbou. Ve srovnání s tímto odůvodněním stavebního úřadu lze hodnotit odůvodnění rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 jako obecné, nekonkrétní a neuvádějící skutečnosti, resp. fakta, z nichž jeho závěry, zcela opačné od závěrů stavebního úřadu, vycházejí. Dle názoru ministerstva bylo nezbytné, aby magistrát, pokud dospěl k závěrům odlišným od závěrů stavebního úřadu, tyto náležitě odůvodnil, tj. zabýval se zejména správností stavebním úřadem uváděných konkrétních údajů (o umisťované stavbě i o stavbách v okolí) a jeho závěrů ohledně srovnání, resp. posouzení těchto údajů, což však magistrát neučinil, když pouze uvedl zcela opačné závěry než stavební úřad bez uvedení, z jakých konkrétních skutečností a údajů tyto závěry vycházejí. Zmíněným postupem magistrátu došlo též k porušení ustanovení § 4 odst. 4 správního řádu, neboť tím, že magistrát rozhodnutím ze dne 24. 1. 2014, resp. jeho výrokem II. zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a věc mu vrátil k novému projednání z důvodu zcela opačného posouzení umisťované stavby, než provedl stavební úřad, aniž by však magistrát argumentoval konkrétními údaji (jak to učinil stavební úřad v rozhodnutí ze dne 29. 4. 2013), se stal právní názor magistrátu pro stavební úřad v rámci nového projednání dané věci závazný, čímž de facto znemožnil stavebníkovi, resp. žadateli o vydání územního rozhodnutí v rámci daného řízení uplatnit svá práva a oprávněné zájmy. K závěrům magistrátu, že „…se jedná v současnosti o pozemek rodinného domu a stavební záměr má být realizován po jeho demolici, lze potvrdit, že se jedná o několinásobně větší stavbu, než pro jakou byla původní parcelace určena, což neodpovídá zejména požadavku ust. čl. 4 vyhlášky OTPP.“, že „stavební úřad ve svém posouzení vůbec nezohlednil stav, kdy stavba o kapacitě 9 bytových jednotek, včetně inženýrských sítí a zpevněných ploch, má být situována na pozemku historicky a kapacitně určené pro stavbu rodinného domu, v území převážně rodinné zástavby.“ a že „Objem stavebního záměru je několinásobně vyšší než objekt rodinného domu, na jehož místě má být umístěn.“, ministerstvo konstatuje, že dle čl. 4 odst. 1 věty první vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OTPP“), musí být při umísťování staveb a jejich začleňování do území respektována omezení vyplývající z právních předpisů chránících veřejné zájmy a předpokládaný rozvoj území, vyjádřený v územně plánovací dokumentaci, popřípadě v územně plánovacích podkladech. Dle závazné části územního plánu sídelního útvaru hl. města Prahy je umístění předmětné stavby navrženo v území „OB – čistě obytné“, určeném pro funkční využití převážně stavbami pro bydlení. Stavbami pro bydlení jsou nejen rodinné domy ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. m) OTPP (dle něhož je rodinným domem stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním 6/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví), ale též bytové domy ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) OTPP (dle kterého je bytovým domem stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení; přitom do posuzovaných ploch se nepočítá plocha společných prostor, jako jsou např. chodby, schodiště, půda, prostory domovního vybavení - např. kočárkárna, prádelna, sušárna, úklidová komora). Je tedy zřejmé, že umístění stavby bytového domu v dotčeném území je ve výše uvedeném smyslu v souladu s předpokládaným rozvojem tohoto územím, vyjádřeným v územně plánovací dokumentaci. Dále je třeba uvést, že dle čl. 3 odst. 1 písm. k) OTPP je pozemkem rodinného domu pozemek, který tvoří plochy zastavěné stavbou rodinného domu, stavbami příslušenství rodinného domu (garáže, stavby, které plní doplňkovou funkci k rodinnému bydlení, stavba pro podnikatelskou činnost) a bez přerušení na ně navazující nezastavěné plochy, jejichž účel užívání bezprostředně souvisí s funkcí rodinného bydlení, a dále pozemek dosud nezastavěný, určený územním rozhodnutím k zástavbě rodinným domem. V případě záměru, který je umisťován na pozemku (pozemcích), na kterém se nachází stávající stavba, je nezbytným podkladovým rozhodnutím pro případné rozhodnutí o umístění záměru rozhodnutí o povolení odstranění stávající stavby; právní mocí takového rozhodnutí, resp. následným odstraněním stávající stavby – v daném případě rodinného domu - pozbude pozemek, na němž se takový rodinný dům nacházel, charakter pozemku rodinného domu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. k) OTPP. Okolností, zda již bylo pro stávající stavbu na pozemku vydáno rozhodnutí o povolení jejího odstranění, resp. zda byla tato stávající stavba již odstraněna, se magistrát v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 nezabýval. Dále je třeba magistrátu vytknout, že se v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 v souvislosti se svými závěry, že se v případě umisťované stavby „jedná o několinásobně větší stavbu, než pro jakou byla původní parcelace určena“, resp. že tato „má být situována na pozemku historicky a kapacitně určené pro stavbu rodinného domu, v území převážně rodinné zástavby“ a že její objem „je několinásobně vyšší než objekt rodinného domu, na jehož místě má být umístěn.“, nijak nevyrovnal s tím, že jak na pozemcích přímo sousedících s předmětným stavebním záměrem, tak též v jeho širším okolí byly umístěny, resp. realizovány bytové domy, resp. se nevyrovnal s tím, pro jaké stavby byly pozemky, na nichž se zmíněné sousední a okolní bytové domy nacházejí, „historicky a kapacitně určené“, a porovnáním velikostí a výšek těchto bytových domů ve vztahu ke stavbám, pro jaké byla původní parcelace určena. Tímto postupem magistrátu došlo též k porušení § 2 odst. 1 správního řádu, podle kterého správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, a § 3 správní řádu, podle něhož nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Všechna výše uvedená pochybení, resp. porušení právních předpisů ze strany magistrátu plně odůvodňují zrušení rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 a vrácení věci magistrátu. Ministerstvo se v přezkumném řízení v souladu s § 94 odst. 5 správního řádu zabývalo otázkou ochrany, resp. šetření práv nabytých z přezkoumávaného rozhodnutí magistrátu v dobré víře, přičemž shledalo, že na základě výroku II. rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 (jímž bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání) žádný z účastníků řízení žádná práva nenabyl. V souladu s požadavkem § 94 odst. 5 správního řádu a ve smyslu s § 99 odst. 1 správního řádu ministerstvo s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014 a 7/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

ministerstvem zjištěná pochybení, resp. porušení právních předpisů ze strany magistrátu určilo, že právní účinky tohoto rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí magistrátu ze dne 24. 1. 2014, tj. ode dne 6. 2. 2014. Ministerstvo využilo možnosti provedení zkráceného přezkumného řízení, neboť v daném případě byly splněny podmínky pro jeho použití stanovené v § 98 správního řádu, tj. porušení právního předpisu jsou zjevná ze spisového materiálu, byly splněny ostatní podmínky pro provedení přezkumného řízení (tj. přezkoumávané rozhodnutí magistrátu je pravomocné, správní řád toto rozhodnutí nevylučuje z přezkoumání v rámci přezkumného řízení a dosud neuplynula lhůta 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí magistrátu) a zapotřebí nebylo ani vysvětlení účastníků řízení. Vzhledem k výše uvedenému ministerstvo rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Po právní moci tohoto rozhodnutí magistrát znovu rozhodne o odvolání Městské části Praha 4 a společném odvolání Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13 a Karla Vaníčka proti rozhodnutí stavebního úřadu č.j. P4/030354/13/OST/FATU (sp.zn. P4/064991/10/OST/FATU) ze dne 29. 4. 2013, přičemž napraví ministerstvem zjištěná pochybení, jichž se rozhodnutím ze dne 24. 1. 2014 dopustil. Ministerstvo závěrem konstatuje, že z rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 není zřejmé, proč magistrát doručoval toto rozhodnutí přímo odvolatelům, na základě jejichž odvolání bylo zrušeno předmětné rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 4. 2013 a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání, tj. Městské části Praha 4, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13 a Karlu Vaníčkovi, do vlastních rukou. Ministerstvo zastává názor, že způsob oznamování, resp. doručování rozhodnutí o přípustném a včasném odvolání proti územnímu rozhodnutí má vycházet ze způsobu oznamování, resp. doručování územního rozhodnutí upraveného stavebním zákonem, tedy žadateli a obci, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, do vlastních rukou, ostatním účastníkům řízení, resp. účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona pak veřejnou vyhláškou. Okolnost, že účastník územního řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona podá odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí, na výše uvedeném nic nemění, stejně jako ustanovení § 91 odst. 4 věta druhá správního řádu, podle kterého je rozhodnutí odvolacího správního orgánu v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu. Ministerstvo toto rozhodnutí z uvedeného důvodu oznamuje výše popsaným způsobem, přičemž vzhledem k magistrátem zvolenému způsobu doručování jeho rozhodnutí ze dne 24. 1. 2014 ministerstvo zasílá toto rozhodnutí z důvodu právní jistoty též na vědomí Městské části Praha 4, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13 a Karlu Vaníčkovi. Poučení účastníků Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad k ministryni pro místní rozvoj, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí podáním učiněným u Ministerstva pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1). ot isk úředního razítka Mgr. Daniel T y d r y c h vedoucí oddělení územně a stavebně správního II v odboru územně a stavebně správním 8/9

Č.j. MMR-22189/2014-83/1591

Rozdělovník: I. Účastníkům řízení do vlastních rukou: 1. Moranella, s.r.o., K rybníčku 13/17, 190 15 Praha 9 2. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, příspěvková organizace, Vyšehradská 2077/57, 128 00 Praha 2 (zástupce hl. m. Prahy) II. Ostatním účastníkům řízení veřejnou vyhláškou: -

zveřejněním na úřední desce ministerstva, jako správního orgánu, který toto rozhodnutí doručuje, po dobu 15 dnů (15. dnem po tomto vyvěšení se písemnost považuje za doručenou)

3. Ministerstvo pro místní rozvoj – úřední deska -

s interní žádostí o vyvěšení na úřední desce Ministerstva pro místní rozvoj po dobu 15 dnů, včetně zveřejnění umožňujícího dálkový přístup, vyznačení data vyvěšení a sejmutí a o vrácení rozhodnutí odboru územně a stavebně správnímu Ministerstva pro místní rozvoj

III. Dále obdrží: 4. Magistrát hl. m. Prahy, Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1 -

s žádostí o vyvěšení na úřední desce po dobu 15 dnů, včetně zveřejnění umožňujícího dálkový přístup, vyznačení data vyvěšení a sejmutí a o vrácení rozhodnutí Ministerstvu pro místní rozvoj, odboru územně a stavebně správnímu

5. Úřad městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b, 140 46 Praha 4 -

s žádostí o vyvěšení na úřední desce po dobu 15 dnů, včetně zveřejnění umožňujícího dálkový přístup, vyznačení data vyvěšení a sejmutí a o vrácení rozhodnutí Ministerstvu pro místní rozvoj, odboru územně a stavebně správnímu

6. Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavební a územního plánu, Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1 - s tím, že spis bude zaslán po právní moci tohoto rozhodnutí IV. Na vědomí: 7. Městská část Praha 4, Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4 8. Společenství vlastníků jednotek V Kole 1369/11, V Kole 1369/11, 140 00 Praha 4 9. Společenství vlastníků jednotek V Kole 1368/13, V Kole 1368/13, 140 00 Praha 4 10. Karel Vaníček, Nad Havlem 301/11, 140 00 Praha 4

Mgr. Daniel Tydrych 9/9

Digitally signed by Mgr. Daniel Tydrych Date: 2014.10.01 14:26:08 +02'00'