Praha 9

„SHRNUTÍ PODNĚTŮ A NÁZORŮ SEKTOROVÝCH RAD – ZÁSTUPCŮ ZAMĚSTNAVATELŮ V RÁMCI ŘEŠENÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT A ZÁSADNÍCH BARIÉR V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE “

květen 2012

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Freyova 948/11 190 05 Praha 9

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ ........................................................................................ 3 1. EXECUTIVE SUMMARY ............................................................................................................... 7 2. NÁVRHY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................... 13 3. INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ – RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ .................................... 27 4. DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU ............................................................................................ 33 5. KONTEXT GLOBÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ VÝZVY PRO ZAMĚSTNAVATELE ............................ 35 6. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A JEJICH ŘEŠENÍ ..................................................................................... 55 6.1 SPOLUPRÁCE VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A PODNIKŮ .................................................................59 6.2 PODPORA ZÁJMU O TECHNICKÉ A ŘEMESLNÉ OBORY ...............................................................69 6.3 STRUKTURA A OPTIMALIZACE SÍTĚ ŠKOL S VAZBOU NA JEJICH REGIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ......91 6.4 VAZBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA TRH PRÁCE ..........................................................................103 6.5 KVALITA ABSOLVENTŮ ..............................................................................................................121 7. PŘEHLED POLITIKY ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ČR ............................................................. 137 8. CELKOVÁ SITUACE V OBLASTI ROZVOJE LZ.............................................................................. 157 9. KONCEPČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘÍSTUP K PROBLEMATICE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ ........... 171 10. POSTUP PRÁCE & SBĚR DAT .................................................................................................. 175 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................... 177 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................... 181

Stránka 2 z 181


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ APZ ASEAN AVAMET BOZP BRIC CAAM CES VŠEM COP CVTS ČKR ČMKOS ČMOS ČSN ČSÚ DOV DV EHP ERDF ESF EU FDVAS GERD HDP HK ČR ICT IPN IPO IPS IT LZ MERCOSUR MF MMR MPO MPSV MSP MŠMT MV MZE MZV

Aktivní politika zaměstnanosti Sdružení národů jihovýchodní Asie Asociace pro mládež, vědu a techniku Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky Čínská asociace automobilových výrobců Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu Centrum odborné přípravy Šetření o vzdělávání zaměstnanců v podnicích Česká konference rektorů Českomoravská konfederace odborových svazů Českomoravský odborový svaz České státní normy Český statistický úřad Další odborné vzdělávání Další vzdělávání Evropský hospodářský prostor Evropský fond regionálního rozvoje Evropský sociální fond Evropská unie Fond dalšího vzdělávání Hrubé výdaje na výzkum a vývoj Hrubý domácí produkt Hospodářská komora České republiky Informační a komunikační technologie Individuální projekty národní Individuální projekty ostatní Informační a poradenská střediska Informační technologie Lidské zdroje Jihoamerické sdružení volného obchodu Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zahraničních věcí

Stránka 3 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR NAFTA NERV NSK NSP NPV NÚOV NÚV NVF NVF-NOZV KZAM OECD OP LZZ OP RLZ OP VaVpI OP VK OSVČ PAYG PHARE PISA PPP PSP RLZ RVP SD SF EU SP ČR SR SŠ ŠVP ÚIV ÚP VD VOŠ VŠ VÚPSV WEF ZŠ

Severoamerická dohoda o volném obchodu Národní ekonomická rada vlády Národní soustava kvalifikací Národní soustava povolání Národní program vzdělávání Národní ústav odborného vzdělávání Národní ústav pro vzdělávání Národní vzdělávací fond Národní vzdělávací fond - Národní observatoř vzdělávání a zaměstnanosti Klasifikace zaměstnání Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Osoba samostatně výdělečně činná Průběžný systém financování důchodů Fond předvstupní pomoci středoevropským kandidátským zemím EU Program pro mezinárodní hodnocení žáků Parita kupní síly Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Rozvoj lidských zdrojů Rámcové vzdělávací programy Sektorové dohody Strukturální fondy Evropské unie Svaz průmyslu a dopravy České republiky Sektorové rady Střední školy Školní vzdělávací programy Ústav pro informace ve vzdělávání Úřad práce Vzdělávání dospělých Vyšší odborná škola Vysoká škola Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Světové ekonomické fórum Základní škola

Stránka 4 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ZÁKLADNÍ POJMY Celoživotní učení je kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání. Může být realizováno organizovanou formou (formální), prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo spontánně, bezděčně (informální). Jeho součástí je počáteční vzdělávání dětí a mládeže i vzdělávání dospělých, zahrnuje formalizované počáteční vzdělávání, další vzdělávání i vzdělávání seniorů (tzv. univerzita třetího věku).

Počáteční vzdělávání je formalizované studium na školách (prezenční, distanční, kombinované) v mladém věku a může být ukončeno kdykoliv po absolvování základní školy. Jeho součástí je  základní vzdělávání (primární a nižší sekundární stupeň ISCED 1, 2), které má všeobecný charakter a kryje se zpravidla s obdobím povinné školní docházky  všeobecné vzdělávání (vyšší sekundární stupeň ISCED 3A) slouží především jako příprava na další studium nebo doplňuje odborné vzdělávání  odborné vzdělávání (vyšší sekundární stupeň ISCED 3C, 3A), jehož hlavním cílem je příprava pro budoucí pracovní uplatnění a získání kvalifikace  terciární vzdělávání (ISCED 5, 6), které následuje po maturitní zkoušce a poskytuje specializované vzdělání odborné nebo umělecké. Většinou se dělí na vzdělávání realizované na vysokých školách a vzdělávání nevysokoškolské, poskytované vyššími odbornými školami nebo některými uměleckými školami

Další vzdělávání probíhá po absolvování určitého stupně vzdělání Další vzdělávání může probíhat po celý život od ukončení počátečního vzdělávání resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce zahrnuje:  odborné vzdělávání zaměřené na rozvoj širokého spektra kompetencí důležitých pro uplatnění v pracovním životě  profesní vzdělávání zaměřené na získávání vědomostí, rozvíjení dovedností a kompetencí nezbytných pro výkon konkrétního povolání nebo zaměstnání  občanské vzdělávání, které vytváří širší předpoklady pro kultivaci člověka jako občana a pro aktivní účast ve společenském a politickém životě  zájmové vzdělávání, které kultivuje člověka na základě jeho individuálních zájmů a umožňuje mu seberealizaci ve volném čase

Stránka 5 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Formální vzdělávání je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně (základní, střední, vysokoškolské), jejichž absolvování je potvrzováno certifikátem (vysvědčením, diplomem apod.).

Neformální vzdělávání je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Kurzy neformálního vzdělávání mohou být poskytovány zpravidla v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, neziskových organizacích i ve školských zařízeních. Patří sem např. kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, řidičské kurzy, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je účast odborného lektora či učitele. Neformální vzdělávání nevede k získání uceleného stupně vzdělání.

Informální učení je chápáno jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např. televizní jazykové kurzy). Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované.

Vzdělávací nabídka je souhrn vzdělávacích programů středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol a dále nabídka vzdělávacích kurzů zajišťovaných rozdílnými vzdělávacími institucemi nebo vzdělávání poskytované vlastním zaměstnancům prostřednictvím vlastních lektorů.

Poskytovatelé vzdělávání jsou školy (soukromé, veřejné), instituce, jejichž hlavní nebo vedlejší náplní je poskytování vzdělávání, zaměstnavatelé poskytující vzdělávání svým zaměstnancům, popř. samostatní lektoři.

Science learning centrum je vysoce atraktivní centrum popularizace, propagace a medializace vědy a techniky, bádání a objevování přírodních a technických zákonitostí se širším dopadem. Více informací najdete například na webové stránce asociace science a technology center.

Stránka 6 z 181


1.

EXECUTIVE SUMMARY

Hlavním cílem předkládaného materiálu shrnout podněty a názory, která byly identifikovány sektorovými radami – zástupci zaměstnavatelů jako zásadní v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice z pohledu zaměstnavatelů. Dále formulovat a strukturovat diskutovaná a navrhovaná řešení. Zásadním vstupním podkladem pro vypracování dokumentu byla tzv. průřezová témata, která byla shromážděna při procesu identifikace úzkých míst a disproporcí v oblasti rozvoje lidských zdrojů od sektorových rad (SR) pro sektorové dohody (SD) v rámci projektu Národní soustava povolání II (NSP II). Dokument je rozdělen na 5 hlavních částí a 10 kapitol. Hned za EXECUTIVE SUMMARY následuje část, která shrnuje všechny NÁVRHY A DOPORUČENÍ. Popisuje vybraná doporučení z průřezových témat, doporučení nad rámec průřezových témat dle oblastí lidských zdrojů, s vazbou na stupně vzdělávací soustavy a dodatečná doporučení, která považuje zpracovatelský tým za zásadní. Samostatně je popsáno INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ – RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ a také DOPORUČENÍ dalšího postupu. Stěžejní část dokumentu obsahuje analytický materiál, ze kterého doporučení vzešla. Obsahuje vstupní analýzu KONTEXT GLOBÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ VÝZVY PRO ZAMĚSTNAVATELE. Tato kapitola zasazuje situaci lidských zdrojů v České republice do širšího globálního kontextu z hlediska zaměstnavatelů. Je zařazena především proto, že identifikuje kritické momenty současné situace i budoucího vývoje a zdůrazňuje naléhavost klíčových řešení. Následující kapitola rozpracovává PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A JEJICH ŘEŠENÍ v tomto pořadí: spolupráce vzdělávacích institucí a podniků, podpora zájmu o vybrané obory s důrazem na technické a řemeslné obory, struktura a optimalizace sítě škol s vazbou na jejich regionální uspořádání, vazba dalšího vzdělávání na trh práce a kvalita absolventů. Další část tvoří podkladové materiály k problematice rozvoje lidských zdrojů v České republice a je především popisná. PŘEHLED POLITIKY ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ČR obsahuje shrnutí politiky rozvoje lidských zdrojů (jak stěžejní dokumenty, tak institucionální řešení) v České republice po roce 1989. CELKOVÁ SITUACE V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ popisuje základní statistiky a trendy týkající se dané oblasti. Poslední část dokumentu je spíše metodologická. Část KONCEPČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘÍSTUP K PROBLEMATICE LIDSKÝCH ZDROJŮ popisuje přístup, který k popisu dané problematiky zpracovatelský tým zvolil, a předpoklady, ze kterých vycházel. Dále je popsán POSTUP PRÁCE a SBĚR DAT. Závěr dokumentu tvoří seznam použité literatury a seznam příloh, které jsou umístěny na přiloženém CD nosiči.

Stránka 7 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Obrázek 1: Struktura dokumentu

Při zpracování průřezových témat a formulaci doporučení a dalšího postupu vycházel zpracovatelský tým z kritického posouzení současné situace, které je možno shrnout v následujících bodech:  Jednotlivé komponenty v oblasti strategické práce s lidskými zdroji jsou rozpuštěny mezi různé resorty a vzájemná komunikace mezi těmito resorty vždy byla a zůstává složitá.  Příslušné politiky (vzdělávací, hospodářská, inovační, zaměstnanosti, zahraniční atd.) nebyly nikdy dostatečně provázané. Zdlouhavost a neefektivnost řešení problému lidských zdrojů z hlediska

Stránka 8 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR zaměstnavatelů a konkurenceschopnosti české ekonomiky jsou dlouhodobě způsobovány neefektivním výkonem veřejné správy, jejím zpolitizováním, diskontinuitou ve strategiích a také rozhodováním díky vlivu politických změn. Stejně tak neochotou jednotlivých resortů ke konstruktivní spolupráci a absencí jednoho orgánu zodpovědného za uplatňování hospodářské politiky země.  Vzdělávací politika a vzdělávací systém nebyly nikdy vnímány jako jeden ze zásadních pilířů hospodářské politiky. Stále se silně prosazují postoje, které vzdělání chápou bez souvislosti s konkurenční pozicí země a naléhavými potřebami zaměstnavatelů, a to zcela bez ohledu na realitu dnešní i budoucí tvrdé globální i vnitroevropské konkurence.  Zásadním nedostatkem (stejně jako implementace většiny politik v České republice) je skutečnost, že většina návrhů a řešení zaměřených na potřeby zaměstnavatelů a podnikání nebyla nikdy realizována či byla realizována pouze částečně a zdlouhavě. Prakticky neexistuje analýza dopadů změn a řešení a vyhodnocení jejich úspěšnosti.  Různé intervence (a to jak ze státního rozpočtu, tak například ze Strukturálních fondů Evropské unie) nejsou vzájemně odpovídajícím způsobem koordinovány, často se duplikují či naopak realizují robustní a komplikovaná řešení (respektive jejich návrhy), která v konečném důsledku nemají zásadní dopad na zlepšení celkové situace v oblasti lidských zdrojů v ČR. Je velmi málo dbáno na jejich praktické efekty a jejich efektivitu ve vztahu k nákladům.  Ukazuje se, že jednotlivé instituce, které se podílejí na realizaci politiky rozvoje lidských zdrojů (vzdělávací soustava, systém dalšího vzdělávání včetně rekvalifikací atd.), nejsou v současné době schopny dostatečně rychle, efektivně a odpovídajícím způsobem (včetně využití dotačních schémat a ostatních zdrojů) reagovat na měnící se hospodářskou, společenskou a demografickou situaci, které zásadním způsobem ovlivňují trh práce.  V důsledku výše uvedených skutečností došlo a dochází v České republice nejen k plýtvání lidskými zdroji a k neřešení chronických problémů a závažných nedostatků české vzdělávací soustavy, ale i k ohrožování současné a především budoucí zaměstnatelnosti mládeže i dospělých. To má velmi vážné důsledky pro konkurenční pozici zaměstnavatelů, protože dlouhodobě narážejí na kritický nedostatek přiměřeně kvalifikovaných a motivovaných pracovníků a musí zbytečně vynakládat další nedostatkové zdroje na jejich získávání a další vzdělání a výcvik.  Neutěšená situace v oblasti lidských zdrojů má podle našeho poznání nejen zásadní dopad na zaměstnavatele v České republice a jejich schopnost obstát v neustále se zvyšující globální konkurenci, ale v má a blízké budoucnosti bude mít velmi vážný vliv na přežití řady firem, a to do značné míry bez ohledu na jejich velikost.

Stránka 9 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR DOPORUČENÍ V oblasti spolupráce vzdělávacích institucí a podniků doporučujeme především projednat zvýhodněné daňově uznatelné náklady pro podniky. Část týkající se podpory zájmu o technické a řemeslné obory obsahuje celou řadu doporučení, která mají zastavit trend zvyšujícího se nezájmu o příslušné obory. U struktury a optimalizace sítě škol s vazbou na regionální uspořádání doporučujeme identifikovat a podpořit síť center odborné přípravy, které budou pokrývat celou republiku, a síť specializovaných vzdělávacích institucí s celorepublikovou působností, které se věnují tzv. úzkoprofilovým oborů. U vazby dalšího vzdělávání na trh práce je důležité vyjasnění kompetencí v oblasti dalšího vzdělávání a využití NSK. U kvality absolventů doporučuje především podporu průřezových dovedností, které jsou důležité pro budoucí uplatnitelnost absolventů. Dále následují doporučení, která se dotýkají více průřezových témat. Jedná se o tyto strategické oblasti:     

daňová opatření v oblasti podpory spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky sektorové fondy vzdělávací centra pro odbornou přípravu a úzkoprofilové obory příprava programovacího období SF EU 2014 – 2020 Rada pro rozvoj lidských zdrojů a její role ve strategickém řízení lidských zdrojů v ČR

Dále následují doporučení, která se týkají jednotlivých oblastí dle stupně vzdělávací soustavy. Již na základních školách je nutné podpořit motivaci k zájmu o technické obory a řemeslné dovednosti. U středních škol je nutné vyřešit další zaměření – pokračování odborného profilu či více všeobecný model s přesunem odborné specializace do vyšších stupňů. U vyššího odborného školství je zapotřebí vyřešit jeho postavení a roli v rámci terciárního vzdělávání a u vysokých škol jejich strukturu a kvantitu.

INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ – RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Doporučujeme, aby Rada byla především odborným a expertním orgánem se širokým zastoupením aktérů a jasně stanovenými úkoly. Dále doporučuje úzkou návaznost na existující krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů a využití odborného a administrativního zázemí sektorových rad. Vzhledem k naléhavosti témat navrhujeme zahájení činnosti Rady nejpozději na podzim roku 2012.

Stránka 10 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Je nezbytné, aby zaměstnavatelé současnou kritickou situaci v oblasti rozvoje lidských zdrojů medializovali a komunikovali jasně a důrazně své požadavky a návrhy řešení vůči vládě a zodpovědným resortům. Přitom je nutné, aby byla zdůrazněna neodkladnost změn v přípravě mládeže a dospělých na nadcházející i budoucí situaci v evropské i globální ekonomice a důsledky, jež další zpoždění v této oblasti bude mít pro konkurenceschopnost domácích zaměstnavatelů a zaměstnanost.

KONTEXT GLOBÁLNÍ SITUACE Analýza kontextu globální situace se stručně zabývá scénáři vývoje situace v EU, možností její „reindustrializace“, demografickými trendy a jejich důsledky, oscilací vyspělých státu kolem nulového růstu, tendencí k vytváření nadkapacit a k zostření konkurence v evropském a celosvětovém kontextu i dalšími faktory budoucího vývoje. Porovnává, co bude i nebude možné v oblasti lidských zdrojů využít v nejbližší době a s jakými hrozbami a příležitostmi bude nutné počítat. Z analýzy současné globální situace a odhadu jejího pravděpodobného vývoje vyplývají následující závěry:  Nezávisle na variantách vývoje v rámci Evropské unie jsou a budou podniky na území ČR vystaveny mimořádně obtížné, dosud neprožité a pravděpodobně vleklé situaci, v níž bude jejich další budoucnost podstatně dramatičtěji než dosud záviset na dostupnosti kvalitních lidských zdrojů a na efektivním a racionálním vzdělávání mládeže i dospělých.  Zaměstnavatelé mají k dispozici velmi krátkou dobu – řádově měsíce až maximálně tři roky, kdy pro zajištění své budoucnosti a přežití budou muset využít především tu část pracovního potenciálu, který je k dispozici právě teď nebo který je těsně před ukončením studia nebo vyučení.  Střednědobý i dlouhodobý vývoj globálního kontextu konkurenceschopnosti českých zaměstnavatelů vyžaduje urychlené změny rovněž v oblasti školství směřující k jeho internacionalizaci a zaměření na budoucí potřeby proměnlivého a těžko předvídatelného evropského i globálního trhu.

Stránka 11 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR PŘEHLED POLITIKY RLZ V ČR Obsahuje stručný popis většiny dohledatelných a zveřejněných materiálů na národní úrovni. Některé vybrané dokumenty jsou obsaženy v příloze v elektronické podobě. Při pohledu na předkládaný výčet lze konstatovat, že existuje relativně velké množství analytických a strategických materiálů, které se dotýkají či řeší problematiku rozvoje lidských zdrojů (v různé kvalitě) včetně doporučení na různých úrovních. Materiály na sebe velmi často nenavazují a často reflektují partikulární zájmy různých aktérů a nikoliv zájmy a cíle společnosti jako celku. Většina materiálů a v nich obsažených návrhů nebyla realizována, popřípadě realizace nebyla odpovídajícím způsobem vyhodnocena. Až na drobné výjimky (například Rada pro rozvoj lidských zdrojů, a to především v období 2004-06) neexistovala funkční národní platforma se zástupci všech zainteresovaných stran, kde by některé průřezové problémy byly alespoň pojmenovány, popřípadě řešeny.

POSTUP PRÁCE & SBĚR DAT Práce na dokumentu probíhala v období podzim 2011 až jaro 2012. Zdrojem informací a podkladových dat byly také především materiály Sektorových rad a kulaté stoly, které byly organizovány v období únor až březen 2012 se zástupci zaměstnavatelů.

Stránka 12 z 181


2.

NÁVRHY A DOPORUČENÍ

Návrhy a doporučení jsou seřazeny v souladu se strukturou dokumentu a s metodickým přístupem k problematice rozvoje lidských zdrojů, jak je podrobně popsán v KAPITOLE 9. Vychází jak ze závěrů prognózy vývoje globální situace pro zaměstnavatele (KAPITOLA 5), tak z analýzy průřezových témat (KAPITOLA 6). Návrhy a doporučení jsou členěny následujícím způsobem:     

doporučení, která se vážou přímo na jednotlivá průřezová témata doporučení, která jsou pro některá témata společná doporučení s vazbou na stupně vzdělávací soustavy doporučení dle kategorie lidských zdrojů vybraná klíčová opatření, jejichž realizaci považují zpracovatelé dokumentu za zásadní

Obrázek 2: Schéma doporučení v návaznosti na průřezová témata

Stránka 13 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Návrhy jsou formulovány na různých úrovních a reflektují především zájmy a priority zaměstnavatelů. Všechna doporučení a návrhy směřují k naplnění cíle, který je pro zaměstnavatele v České republice zásadní: zajištění dostatečného množství vzdělané, kvalifikované, motivované a flexibilní pracovní síly, která prostřednictvím odpovídajícího uplatnění u zaměstnavatelů umožní realizaci ekonomických cílů / hospodářské politiky a současně vytvoří a udrží uspokojivé sociální prostředí. V doporučující části z pochopitelného důvodu nemohou být zahrnuta všechna doporučení a opatření na všech úrovních. Jsou zahrnuta pouze ta, která jsou považována za naprosto nezbytná vzhledem k současné situaci a výhledu globálního vývoje a která se jeví jako velmi podstatná z hlediska zaměstnavatelů. Úplný výčet doporučení je vždy u příslušného průřezového tématu v rámci KAPITOLY 6.

SHRNUTÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DOPORUČENÍ Z PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT SPOLUPRÁCE VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A PODNIKŮ  Výběrová stipendia - krátkodobé působení žáků/studentů a učitelů v podnicích a pro působení zástupců podniků ve výuce.  Pracovně-právní legislativa - zakotvení postavení praktikanta / stážisty a osvobození stipendia od povinných odvodů.  Daňově uznatelné náklady pro podniky v případě spolupráce se vzdělávacími institucemi (obdoba podpory výzkumu a vývoje u přesně definovaných forem spolupráce a aktivit) včetně metodického výkladu Ministerstva financí pro zaměstnavatele a školy vysvětlující možnost uplatnění nákladů při spolupráci škol a zaměstnavatelů v rámci dnešní právní úpravy.  Motivační finanční schéma založené na principu: vzdělávací instituce získá od podniku částku X Kč a obdrží od státu/ministerstva X-násobek této částky.  Samostatná priorita spolupráce vzdělávacích institucí a podniků v programovacím období SF EU 2014 – 2020. PODPORA ZÁJMU O TECHNICKÉ A ŘEMESLNÉ OBORY  Propagace technických a řemeslných oborů včetně společných prezentací vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů na veletrzích vzdělávání, burzách práce, dnech otevřených dveří, propagace úspěšného uplatnění absolventů atd.  Zavedení nácviku praktických dovedností již na 1. stupni základních škol  Zkvalitnění profesního poradenství – obnovení kariérního poradenství v informačních a poradenských střediscích Úřadu práce (ÚP), posílení spolupráce škol a kontaktních pracovišť UP, zavedení samostatné funkce kariérového poradce v základních školách (oddělení od funkce výchovného poradce).

Stránka 14 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Větší důraz na motivační opatření a mimoškolní činnost - matematické, fyzikální a vědeckotechnické soutěže dětí a mládeže, soutěže pro pedagogy, odborné soutěže v řemeslných a technických dovednostech, podpora stanic mladých techniků a obdobných zařízení, podpora science learning center s nadregionálním dopadem.  Další vzdělávání – přednostní rekvalifikace na získání technických a řemeslných odborností.  Samostatná priorita pro oblast podpory technických a řemeslných oborů v programovacím období SF EU 2014-2020. STUKTURA A OPTIMALIZACE SÍTĚ ŠKOL S VAZBOU NA JEJICH REGIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ  Vytvoření konkrétního přehledu úzkoprofilových oborů s nadregionálním významem v rámci sektorových dohod.  Jednání o možnostech změny zřizovatele středních škol u vybraných oborů.  Jednání o změně současného financování na financování vícezdrojové s využitím prostředků od dalších resortů než pouze MŠMT či sektorových fondů.  Samostatná priorita pro oblast podpory úzkoprofilových oborů v programovacím období SF EU 2014-2020. VAZBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA TRH PRÁCE  Jasné nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR - ujasnění kompetencí a řízené spolupráce mezi MPSV a MŠMT, stanovení podmínek pro poskytování služeb, včetně zahrnutí do legislativy řešící počáteční vzdělávání (školský zákon, vysokoškolský zákon) a provázání systémové a finanční složky dalšího vzdělávání.  U úřadu práce prosadit celostátně efektivní a pružný způsob zadávání a výběru rekvalifikačních kurzů s ohledem na požadavky trhu práce.  Využít maximálním způsobem systém a dosavadní výstupy NSK a NSP pro oblast aktualizaci a modernizaci dalšího vzdělávání.  Samostatná priorita pro oblast dalšího vzdělávání v programovacím období SF EU 2014-2020 podmíněná precizním projednáním a jasným stanovením kompetencí. KVALITA ABSOLVENTŮ  Zásadní důraz na kvalitu vyučujících na všech stupních vzdělávací soustavy.  Vzdělávání pedagogických a řídících pracovníků škol.  Podstatně vyšší časová i finanční dotace na dodatečný výcvik zaostávajících žáků v čtení, základní praktické matematice a nezbytném písemném projevu.  Podpora tvorby učebních pomůcek a učebnic především u úzkoprofilových a specifických oborů.

Stránka 15 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Změna a zatraktivnění výuky matematiky na prvním a druhém prvním stupni ZŠ, větší důraz na praktické aplikace, zavedení maturitní zkoušky z matematiky, vybavování škol interaktivní technikou.  Polytechnická výchova a praktický výcvik základních motorických dovedností na základních školách a posílení prakticky orientované složky studia u středních odborných škol.

DOPORUČENÍ NAD RÁMEC PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Při analýze jednotlivých průřezových témat a formulaci doporučení se objevilo několik strategických návrhů a doporučení, které se týkaly více průřezových témat. Jedná se o následující problematiku:     

daňová opatření v oblasti podpory spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky sektorové fondy vzdělávací centra pro odbornou přípravu a úzkoprofilové obory příprava programovacího období SF EU 2014 – 2020 Rada pro rozvoj lidských zdrojů a její role ve strategickém řízení LZ

DAŇOVÁ OPATŘENÍ V OBLASTI PODPORY SPOLUPRÁCE MEZI VZDĚLÁVACÍMI INSTITUCEMI A PODNIKY Z analýzy připomínek sektorových rad a z reakcí na kulatých stolech jasně vyplývá, že existující nástroje podpory spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky nejsou dostatečně motivační. A to především pro malé a střední podniky (MSP). Podpora spolupráce a projektů je zatím výběrová (především SF EU) a prostředky projektu velmi často nepokryjí náklady na straně podniků. Domníváme se, že možnost zvýšené odečitatelné položky od základu daně na specificky vyjmenované formy spolupráce je žádoucí. Níže uvádíme návrh znění zákona, který se po případných úpravách může použít pro jednání se zástupci příslušných institucí (MF, PSP atd.). Návrh znění zákona o daních z příjmů (obdoba §34 zákona o dani z příjmů, který upravuje základ odpočtu nákladů na výzkum a vývoj) Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů spolupráce se vzdělávacími institucemi (tj. školami dle školského zákona a vysokými školami dle zákona o vysokých školách). Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů spolupráce pouze z části, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo je základ daně, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Stránka 16 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SEKTOROVÉ FONDY Další profesní vzdělávání, jako jedna z hlavních podmínek vysoké kvalifikace pracovní síly, je systematicky i finančně podporováno ze strany většiny evropských zemí. Formy podpory jsou nejrůznější od daňových zvýhodnění při účasti na vzdělávání (včetně podpory jednotlivců a daňové znatelnosti jejich vzdělávacích nákladů), přes systémy individuálních vzdělávacích účtů či vzdělávacích poukázek, realizaci dlouhodobých národních programů až po vytváření vzdělávacích fondů. Vzdělávací fondy jsou v některých zemích ustavovány na národní úrovni (Francie, Maďarsko, Finsko, Kypr), kdy na základě zákona podniky odvádějí povinné procento do celostátního fondu (většinou na základě počtu pracovníků či objemu vyplacených mezd). V jiných zemích jsou vytvářeny sektorové fondy (Velká Británie, Itálie – zde založené i na regionálním principu, Slovinsko), které jsou založeny většinou na spolufinancování sociálními partnery, někde i státem a mnohde jsou využívány prostředky Evropského sociálního fondu. Státní prostředky do fondů plynou povětšinou z odvodů z objemu mezd. V různých zemích se počet sektorových fondů liší, např. v Itálii je jich 11, ve Slovinsku 30, ve Velké Británii jeden fond vytvářejí i odborové organizace. V České republice je další profesní vzdělávání (vyjma rekvalifikací uchazečů a zájemců o práci a pracovníků ve veřejné sféře) financováno podniky a jednotlivci, někdy s ad-hoc podporou z prostředků Evropského sociálního fondu (dále ESF) (na projektové bázi). V ČR je organizacemi povinně odváděn příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kterou zaměstnavatelé odvádějí do státního rozpočtu ve výši 1,2 % z úhrnu vyplacených mezd. Tento příspěvek se pak využívá pro pasivní politiku zaměstnanosti (vyplácení podpor v nezaměstnanosti) a aktivní politiku zaměstnanosti (včetně rekvalifikací zájemců a uchazečů o zaměstnání). Protože jsou tyto prostředky odváděny do státního rozpočtu a ne do účelového fondu, mnoho let bylo kladné saldo tohoto příspěvku rozpouštěno na pokrytí deficitu státního rozpočtu. V době zvýšené nezaměstnanosti se pak zásadně využívají na výplatu podpor v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti je stále více financována z prostředků ESF. Z dikce zákona o zaměstnanosti však nevyplývá, že by při kladném saldu měly být prostředky použity ve prospěch dalšího profesního vzdělávání zaměstnaných osob. Jediným veřejným zdrojem pro další profesní vzdělávání pracovníků (vyjma veřejné sféry) tedy zůstává možnost využití projektových prostředků z ESF. Vzhledem k tomu, že v současné době drakonických restriktivních rozpočtových opatření není realistické předpokládat vstřícnost k vytváření jakéhokoliv zdroje pro financování dalšího profesního vzdělávání na národní úrovni, je třeba se zaměřit na možnosti, které jsou v rukou zaměstnavatelů. A to je právě vytváření sektorových fondů, které budou využívat vícezdrojové financování s otevřenou možností účasti státních prostředků do budoucna. Principem sektorových fondů je zacílení finanční podpory do takových vzdělávacích aktivit, které přímo prospívají rozvoji daného sektoru. Účast v sektorových fondech je dobrovolná, založená na principu výhodnosti pro členy sektorových fondů. Oproti národním fondům vzdělávání mají výhodu přímého zacílení. I když nutno podotknout to, že i národní fondy vzdělávání (např. Francie, Kypr) jsou výhodnější než závislost podpory na aktuálních volných zdrojích státních rozpočtů či ad-hoc projektových prostředcích. Nevýhodou sektorových fondů oproti fondům národním je to, že většinou

Stránka 17 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR nemají prostředky na nákladná systémová řešení a financují hlavně krátkodobější priority daného sektoru. Vzdělávací fondy obecně (národní i sektorové) fungují na základě neziskového principu a konsensuálního rozhodnutí svých „správních rad“ o způsobu získávání finančních prostředků i alokaci prostředků fondu na vzdělávací aktivity a na podporu kvality dalšího profesního vzdělávání (tím je míněn rozvoj vzdělávacích programů, včetně vybavení a vzdělávacích materiálů, kontrola kvality poskytovaných vzdělávacích služeb atd.), dále pak též na nastavení politiky vůči nečlenským organizacím.

V České republice se aktuálně jeví jako nejschůdnější ustavení sektorových vzdělávacích fondů u existujících sektorových rad. To by mělo být dáno na zvážení jednotlivým sektorovým radám a členským organizacím sektorových asociací. Regionální rozměr by pak neměl být vyjádřen v organizační struktuře, ale zastoupením ve správní radě a v nastavení finančních priorit pro schvalované období. Detailní zpracování studie proveditelnosti, včetně navržení způsobu řízení fondů a stanovování strategie, financování a udržitelnosti, by bylo vhodné podpořit projektem ESF. Po pilotním ověření by sektorové fondy mohly žádat o spolufinancování svých aktivit z ESF i v budoucím programovacím období, systém by však měl být nastaven na dlouhodobější projekty 5 – 7 let. Do budoucna by měla zůstat otevřena možnost zapojení dalších finančních partnerů – státu, regionů, sponzorů).

VZDĚLÁVACÍ CENTRA PRO ODBORNOU PŘÍPRAVU A ÚZKOPROFILOVÉ OBORY Doporučujeme, aby v České republice vznikla síť „center odborné přípravy“ tvořená středními odbornými školami, dalšími vzdělávacími zařízeními, včetně podnikových, nejlépe na klastrovém principu. Funkce těchto center by byla kromě poskytování počátečního vzdělávání na úrovni středního školství následující:  centrum spolupráce s relevantními zaměstnavateli v daném regionu i širším územním rozsahu – využití ve výuce, možnost realizace praxí a stáží jak v centrech, tak u zaměstnavatelů  kontaktní místo pro základní školy v dojezdové vzdálenosti, kde mohou využít odbornou infrastrukturu pro rozvoj základních řemeslných a praktických dovedností žáků (zaměřeno především na druhý stupeň základních škol)  centrum dalšího profesního vzdělávání – kapacita centra může být využita v odpoledních hodinách a o víkendech pro účely dalšího vzdělávání, rekvalifikací, působení autorizovaných osob pro uznávání výsledků dalšího vzdělávání Tato centra by neměla být závislá pouze na existujícím způsobu financování odborných škol, ale je zapotřebí najít způsob vícezdrojového financování – tj. zapojení financování relevantních resortů, financování ze strany zaměstnavatelů při využití daňového zvýhodnění či sektorových fondů. Do

Stránka 18 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR úvahy dále připadá pořízení cílového vybavení těchto center (přístrojové vybavení, pomůcky, učebnice atd.) v rámci programovacího období 2014 – 2020. Nezbytná je i jejich územní a s ní spjatá nákladová optimalizace. Poměrně komplikovanější je situace u tzv. úzkoprofilových oborů. V tomto případě navrhujeme následující postup:  Prostřednictvím sektorových rad vytipovat a navrhnout úzkoprofilové obory s celonárodní působností.  Začít okamžitě jednat o systémové podpoře institucí poskytujících tyto obory celostátně – a to s návazností na ostatní resorty, možnou změnu zřizovatele a změnou způsobu financování, které umožní oborům alespoň střednědobé období financování (3 – 5 let).  Najít způsob podpory žáků i dospělých posluchačů z částí republiky vzdálených od místa, kde se instituce nachází (včetně způsobu poskytování a financování dopravy, ubytování, stravování a volnočasových aktivit v místě školy).  Při přípravě příštího programovacího období (2014 – 2020) vyčlenit specifickou prioritu pro podporu úzkoprofilových oborů s přímou vazbou na potřeby zaměstnavatelů.

PŘÍPRAVA PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ SF EU 2014 – 2020 Ve světle probíhajících událostí v oblasti Strukturálních fondů EU a jejich administrace, čerpání a kontroly je zřetelné, že maximum energie je v současné době třeba zaměřit na přípravu dalšího programovacího období – tj. 2014 – 2020. Současně je se pokusit dosáhnout potřebné korekce i v programech již probíhajících. V této studii není prostor pro analýzu příčin neutěšeného stavu nastavení a čerpání Strukturálních fondů EU (a to především v případě OP VK či OP LZZ), ale dovolujeme si shrnout pouze základní skutečnosti:  Příprava současného programovacího období tj. 2007 – 2013 byla ve většině případů hrubě podceněna a zpožděna.  Resorty MŠMT a MPSV naprosto podcenily smysl svých operačních programů a nedokázaly se dostatečně orientovat na reálné potřeby zaměstnavatelů.  MŠMT zvolilo poměrně komplikovanou implementační strukturu (především na nátlak krajů) a naprosto podcenilo administrativní zázemí implementace fondů.  Při porovnání období 2004 – 2006 bylo zřetelné, že alokovaná částka ze zdrojů ESF překračuje absorpční kapacitu vzdělávací soustavy.  Do složité a náročné situace zasáhly politické faktory – změny na postech ministrů, náměstků ministra, vrchních ředitelů a ředitelů odborů spojené s nebývalou fluktuací na místě projektových manažerů a řadových referentů. Stránka 19 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Výsledkem je současná situace – problematická administrace, která se odráží na realizaci jednotlivých projektů (především individuálních projektů ostatních – IPO) a překotná snaha vyčerpat zbývající alokaci za každou cenu (například prostřednictvím individuálních projektů národní – IPN), nehledě na smysl a dopady projektů. V tuto chvíli vhodné zvýšenou pozornost věnovat především přípravě dalšího programovacího období. Je vysoce pravděpodobné, že určitá část prostředků bude opět alokována do oblasti vzdělávání (počáteční i další). Naopak je velmi diskutabilní, zda se MŠMT podaří být řídicím orgánem samostatného operačního programu. Stále však hrozí, že tato část opět nebude dostatečně sloužit potřebám budoucí zaměstnatelnosti absolventů a potřebám zaměstnavatelů. Doporučujeme, aby zaměstnavatelé formulovali prioritní oblasti (včetně konkrétních podporovaných aktivit), a ty začali vyjednávat v první řadě s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Dále aby s těmito prioritami začali co nejdříve seznamovat veřejnost. Jedná se především o tyto samostatné oblasti s vazbou na rozvoj lidských zdrojů, které vycházejí z průřezových témat:      

spolupráce vzdělávacích institucí a podniků podpora center odborné přípravy podpora center poskytujících pracovníky pro úzkoprofilové obory – výhled na 10 let dopředu podpora technických a řemeslných oborů se zaměřením na podporu zájmu o studium další vzdělávání s vazbou na potřeby zaměstnavatelů sektorové fondy vzdělávání

RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ A JEJÍ ROLE VE STRATEGICKÉM ŘÍZENÍ LZ Domníváme se, že Rada pro rozvoj lidských zdrojů či jakýkoliv jiný orgán, který dokáže zastřešit problematiku rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni, má své opodstatnění. A to především z toho důvodu, že v současné době v podstatě neexistuje odpovídající platforma, která by lidské zdroje a instituce, které se podílejí na jejich kultivaci, posuzovala z pohledu společnosti jako celku, a především z pohledu hospodářské politiky. Návrhy na zřízení a fungování Rady jsou podrobně popsány v následující KAPITOLE 3.

Stránka 20 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY U základních škol doporučujeme, aby byla navázána hlubší spolupráce se středními odbornými školami, které mohou poskytnout své zázemí pro praktickou výchovu. Dále se domníváme, že na základních školách je nutné změnit systém výuky klíčových předmětů (nejen v popisu vzdělávacích programů) – matematiky, fyziky chemie, přírodopisu – přejít na názorné a projektové vyučování, otevřít dveře kreativitě dětí. K tomu je třeba zásadně změnit přípravu a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Do základních škol navrátit výuku základů ručních a řemeslných praktických dovedností. STŘEDNÍ ŠKOLY U struktury středního školství přetrvává poměrně ostré vyhrocení mezi dvěma krajními pohledy. Jeden pohled zdůrazňuje otevření středního školství směrem k všeobecnému vzdělávání, což mimochodem více odpovídá zvyšujícím se osobním aspiracím žákům a jejich rodičů. Druhý pohled podporuje zachování realitně brzké specializace již na úrovni středního školství, které je založeno na tradičním, rakouském či německém modelu (Veselý, 2006). Domníváme se, že je zapotřebí v této chvíli jasně stanovit směřování středního školství s ohledem na faktory, které jsou všechny velmi důležité: rozšířený přístup k vysokoškolskému vzdělávání, zaměstnatelnost a uplatnitelnost absolventů, aspirace jednotlivců a jejich rodičů atd. Výsledkem musí být systém, který bude dostatečně flexibilní a současně nebude drahý. Možné řešení u některých oborů by mohl být přesun odborné specializace do pozdějšího věku – tj. systém, který je typický pro některé anglicky mluvící země (USA, Kanada, Velká Británie či Irsko). K tomuto lze využít kapacit vyššího odborného školství – spíše než prosazovat jeho emancipaci na úroveň vysokoškolského studia. Také doporučujeme věnovat pozornost závěrům „OECD Review of Evaluation and Assessment in Education Czech Republic“ (hlavní závěry viz přílohu 1) – tj. především vytvořit efektivní systém hodnocení výsledků vzdělávacího systému. VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY V krátkodobém horizontu doporučujeme vyřešit problematiku vyššího odborného školství, které se ocitlo na mrtvém bodě. Struktura terciárního vzdělávání je dle zahraničních expertů naprosto nevhodná (více viz zprávu expertů OECD, příloha 2) a v této struktuře bude velmi obtížně reagovat na požadavky zaměstnavatelů. Z hlediska zaměstnavatelů je účelné, aby na úrovní terciárního vzdělávání byl zvýšen počet absolventů, kteří absolvují prakticky orientované kratší obory (2 až 3 roky), které jsou schopny lépe a rychleji reagovat na změny vnějšího prostředí.

Stránka 21 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR VYSOKÉ ŠKOLY Počet vysokých škol (především soukromých) v porovnání s ostatními vyspělými zahraničními zeměmi neodpovídá velikosti České republiky. Koncepce a politika MŠMT společně s akreditační komisí způsobily stav, který je přes některé dílčí úspěchy v dnešní podobě neudržitelný a především ekonomicky nákladný. Přestože jsou v současné době diskutována témata jako řízení vysokých škol, stupeň jejich autonomie a samosprávy či školné, není věnována pozornost hlavnímu slabému místu celého systému – tj. nevhodné struktuře vysokých škol v České republice (zpráva OECD, příloha 2). Vzhledem k velikosti populace ČR a vědeckému výkonu v mezinárodním srovnání je v ČR velké množství vysokých škol s ambicí realizovat „špičkovou a excelentní“ vědu, ale reálnou nemožností toho dosáhnout. Stejně tak se ukazuje, že obory, do kterých jsou vloženy prostředky státu na podporu výzkumu a vývoje, neodpovídá struktuře oborů, ve kterém působí většina zaměstnavatelů na území ČR (více závěrečná zpráva z projektu Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů). To může do budoucnosti vést k těmto situacím:  Zaměstnavatelé v některých oborech nebudou disponovat odpovídající vědecko-výzkumnou základnou v České republice.  Některé obory nebudou mít absorpční kapacitu k využití výsledků VaV produkovaných v ČR.  Některé instituce nebudou schopny uplatnit výstupy mimo ČR, nebudou schopny zajistit odpovídající komercializaci a budou zanikat. Doporučujeme zvolit při dalším řízení vysokoškolského systému v České republice například systém dozoru obdobný bankovnímu sektoru – tj. subjekt sice splní všechny podmínky působení na daném trhu, ale dozorový orgán bere do úvahy také situaci v celém systému. Navrhujeme stanovit orientačně odpovídající počet institucí (s ohledem na absorpční kapacitu České republiky a demografický pokles), který nebude překročen, a neumožňovat dalším subjektům působení jako vysoká škola v České republice. Domníváme se, že by bylo vhodné stimulovat slučování a fúze jednotlivých institucí, které povedou k poklesu počtu poskytovatelů vysokoškolského vzdělávání v ČR. Z hlediska profilace vysokých škol na tzv. „výzkumné“ a ostatní, doporučujeme určit na základě dosavadních vědeckých výsledků omezený počet institucí či jejich součástí například fakult), které se budou profilovat jako výzkumné s přihlédnutí na infrastrukturní investice z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

Stránka 22 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR DOPORUČENÍ DLE OBLASTÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V této části se omezíme pouze na několik doporučení, která se týkají „dovozu“ lidských zdrojů ze zahraničí. DOVOZ LIDSKÝCH ZDROJŮ ZE ZAHRANIČÍ Stipendia pro špičkové zahraniční studenty – především na úrovní terciárního vzdělávání. Studentům je poskytnuto stipendium na vybraných (strategických) oborech v omezené délce (6 – 12 měsíců). Tito studenti jsou po absolvování vázání (popřípadě nemusí) návratem do mateřské země. Přínosem je to, že stipendium většinou celé utratí v ČR – stravování, ubytování atd. Po návratu se stávají tzv. ambasadory České republiky – propagují, v případě působení ve významných funkcích mohou doporučovat české zboží, české firmy atd. Celé úsilí je zaměřeno především na rozvojové a rozvíjející se země a je možno považovat za strategickou podporu exportu. Většinou administruje nezávislá agentura, peníze poskytuje stát – například stipendium HUYGENS v Nizozemí, který je realizován agenturou NUFFIC1. Dalším dílčím doporučením je v rámci migrační politiky odstranit byrokratické bariéry dlouhodobého působení špičkových odborníků v českých podnicích i na výzkumných pracovištích. PRÁCE S DOMÁCÍMI LIDSKÝMI ZDROJI V ZAHRANIČÍ Domníváme se, že vzhledem k narůstající globální konkurenci a pohybu zahraničního kapitálu, je vhodné, aby čeští pracovníci na všech úrovních získávali co nejvíce mezinárodních zkušeností. A to jak v době studia (středoškolská a vysokoškolská), tak v době zaměstnání. Doporučujeme posílit podporu studijních pobytů v zahraničí (krátkodobých i dlouhodobých) z národních i dotačních zdrojů EU.

DALŠÍ VYBRANÁ DOPORUČENÍ Doporučujeme zvážit některé změny na úrovni Vlády ČR a kompetence jednotlivých ministerstev. Současné nastavení velmi těžko umožňuje stanovovat, koordinovat a realizovat skutečně strategické a vzájemně provázané cíle z úrovně pozice předsedy vlády. Dle tzv. kompetenčního zákona (č.2/1969 Sb.) „ činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky“. Jediný „nadresortní“ orgán je Úřad vlády ČR, který plní „úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů“. V podstatě se jedná spíše o servisní zajištění než strategické řízení a koordinaci. Na rozdíl od některých jiných zemí (například Finsko, Švédsko, Velká Británie, Německo) chybí Úřad předsedy vlády, který by strategickou roli plnil.

1

Poznámka: vzhledem k úsporným opatřením v oblasti vzdělávání byl však na začátku roku 2012 příjem žádostí do programu HUYGENTS SCHOLARSHIP PROGRAMME pozastaven.

Stránka 23 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Dále doporučujeme diskutovat možné změny v působnosti některých ministerstev. Například sloučení agend vzdělávání a zaměstnanosti, zdravotnictví a sociálních věcí či vzniku resortu s odpovědností za výzkum, vývoj a vysoké školy.

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP IRSKA K ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ Irové během posledních dvanácti let rychle překonali vážnou a dlouholetou hospodářskou stagnaci. Míru nezaměstnanosti od roku 1991 dokázali snížit z 18 % na 3,7 % v roce 2000, hrubý domácí produkt na hlavu od roku 1973, kdy se připojili k EU, dokázali zvýšit z úrovně 60 % průměru EU na 118 % v roce 2000. Meziroční růst HDP v letech 1994 - 99 dosahoval v průměru 9,3 %. Faktory úspěchu:      

nabídka kvalitní pracovní síly důraz na konkurenceschopnost ve všech oblastech zásadní preference investic do rozvoje lidských zdrojů radikální zlepšení daňového systému racionální využití strukturálních a kohezních fondů EU dohody se sociálními partnery na národní úrovni (odbory, zaměstnavateli a dalšími partnery) ohledně ekonomické a sociální politiky  reforma veřejného sektoru Praktické kroky v oblasti nabídky pracovních sil:  kvalitní předvídání (forecasting) změn v nabídce práce a poptávce po ní  vytvoření efektivního systému kvalifikace a rekvalifikace spojeného zejména s vládní agenturou FÁS, který je nezávislý na systému tradicionalistickém školství  nové, finančně dobře zabečené instituce kvalifikačního vzdělávacího systému s důrazem na podnikání, strojírenství a manažerské dovednosti  vyplácení nadbytečných zaměstnanců v takovém schématu, aby byl usnadněn přesun mezi upadajícími výrobními obory a obory rostoucími - žádná podpora upadajícím oborům  posílení proaktivních služeb zaměstnanosti - kvalifikační aktivity, poradenství a analýzy, a předvídání požadavků trhu práce

PŘEDVÍDÁNÍ NÁROKŮ NA PRACOVNÍ SÍLY JAKO VÝCHODISKO Výchozí strategická teze: "Abychom přilákali průmysl s vysokou přidanou hodnotou, musíme nejdříve připravit kvalifikované pracovníky s mnoha dovednostmi." Systém funguje se změnami od roku 1965 - začalo se s předpověďmi vysoce kvalifikovaných lidí potřebných pro průmyslový rozvoj. Financování přišlo ze zahraničních i domácích zdrojů. Systém se postupně zdokonaloval a je založen na spolupráci resortů, skupin odborníků, sociálních partnerů, vysokých škol, velkých firem a dalších podniků, regionálních struktur atp. Systém je poměrně komplikovaný, založený na bohaté komunikaci a kooperaci. Přináší však vysoký efekt a je základem dlouhodobé orientace hospodářské a vzdělanostní politiky Irska i jeho politického a sociálního konsensu.

Stránka 24 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Podstatným faktorem úspěšnosti irského modelu je pragmatické propojení problémových okruhů podnikání a zaměstnanosti do Ministerstva podnikání, obchodu a zaměstnanosti, a spojení okruhu vzdělávání s vědou do Ministerstva školství a vědy. Činnost těchto ministerstev propojuje řada vládních nebo resortních agentur, jež jsou vybaveny rozsáhlými pravomocemi a finančními zdroji a jež jsou zvyklé na úzkou spolupráci a vzájemnou podporu. Systém předvídání a rozhodování v oblasti vzdělávání a kvalifikace pracovních sil se pak opírá o následující organizační síť: Forfás je národní radou pro politiku a poradenství pro podnikání, obchod, vědu, technologie a inovace v rámci Ministerstva pro podnikání, obchod a zaměstnanost. Tento "think tank" se podílí na stanovení strategické orientace Irska na nejvhodnější obory a na konkurenceschopnost jeho lidských zdrojů. (Jde také o dlouhodobou orientaci na informační technologie a farmaceutický průmysl.) V roce 1997 vláda ustavila Partnerské fórum pro podnikání, vzdělávání a kvalifikaci. To stojí na třech pilířích:  Expertní skupina pro budoucí potřeby dovednosti (Expert Group on Future Skills Needs), která se zaměřuje na systematické identifikování budoucích potřeb různých odvětví a oborů na dovednosti (v širokém slova smyslu) a na poradenství v oblasti vzdělávání a kvalifikací. Tato skupina má odpovědnost za všechna odvětví a obory. Zastoupeni jsou podnikatelé, vzdělavatelé, odboráři, tvůrci hospodářské politiky, veřejní činitelé, členové agentur průmyslové podpory.  FÁS - agentura pro kvalifikaci a zaměstnanost, jež je součástí irského Ministerstva pro podnikání, obchod a zaměstnanosti, a je hlavním pilířem tohoto ministerstva v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a kvalifikačních aktivit. Právě proto hraje v síti předvídání budoucích kvalifikačních nároků významnou plánovací a informační funkci.  Agentura vyššího vzdělávání (Higher Educational Authority), která se zaměřuje na udržení průběžného přehledu o poptávce a potřebě vyššího vzdělávání, na pomoc při koordinaci státních investic do vyššího vzdělávání, na přípravu návrhů na investice, na umístění grantů schválených parlamentem mezi univerzity a určené instituce, na podporu rovných příležitosti ve vyšším vzdělávání a na demokratizaci vzdělávání. Kromě toho ještě působí v oblasti předvídání kvalifikačních a vzdělanostních nároků následující instituce: Implementační skupina pro dovednosti (Skills Implementation Group), jejímž posláním je diskutovat a odsouhlasit nejlepší způsoby, jak implementovat doporučení Expertní skupiny pro budoucí potřeby dovednosti a tato doporučení pak uskutečňovat. Členy jsou vyšší úředníci veřejné správy. O postavení expertní skupiny svědčí i to, že členy implementační skupiny jmenuje právě předseda expertní skupiny pro budoucí potřeby dovedností. Praktické studie v jednotlivých odvětvích se opírají o Ústav pro ekonomický a sociální výzkum (Economic and Social Research Institute - ESRI), o analytické a poradenské firmy, expertní týmy, firmy atp.

Stránka 25 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Podstatnou součásti kvalifikovaného předvídání jsou studie o budoucích nárocích jednotlivých odvětví na pracovní síly a jejich vzdělání a výcvik (Manpower and Training Sectoral Studies). FAS - vládní agentura pro kvalifikace a zaměstnanost zde hraje významnou roli a získala řadu zkušeností. Byly zpracovány odvětvové (sektorové) studie například v oblasti strojírenství, chemie, tisku, oděvního a textilního průmyslu, potravinářství, nábytkářství, kožedělného průmyslu, obchodu a softwaru. Cílem odvětvových studií je vyjasnit žádoucí vývoj jednotlivých průmyslových odvětví v kontextu ekonomického, sociálního a dalšího vývoje s výhledem pěti let a doporučit intervence v oblasti pracovních sil a kvalifikačních aktivit, jež jsou potřebné pro dosažení tohoto vývoje. Jedním z hlavních cílů je pomoci různým zainteresovaným aktérům učinit správná rozhodnutí o pracovních silách a kvalifikačních aktivitách v příslušném sektoru. (Jde o podporu národních i regionálních kvalifikačních institucí, vzdělávacích a výcvikových organizací, vlády a ministerstev, zaměstnavatelských a odborových reprezentací, jednotlivých firem i jednotlivců.) Pro jednotlivé projekty jsou vytvářeny řídicí výbory z hlavních interesentů - stakeholders (firmy, odbory, zaměstnavatelé, státní orgány atp.), které pomáhají plánovat práci, poskytují zpětnou vazbu, usnadňují kontakty a implementaci. Studie jsou flexibilní, aby odpovídaly zvláštnostem jednotlivých odvětví, kombinují tvrdá i měkká data a jsou zaměřeny na budoucnost odvětví a na strategický rozvoj odvětví tak, aby bylo možné identifikovat potřeby rozvoje lidských zdrojů. Sektorové studie jsou zpravidla zpracovány základním týmem 3 až 4 specialistů a různým počtem podpůrných spolupracovníků zaměřených zejména na sběr dat. Základní tým má většinou následující specializace: ekonomie, statistika, projektování a analýza sběru dat, průzkumné metody se zaměřením na internetový průzkum a zejména zkušenost při projektovém managementu. Pro podporu podnikového vzdělávání byl v roce 1999 vytvořen systém SKILLNETS, který sdružuje skupiny firem, jež mohou získat konkurenční výhodu ze společných kvalifikačních aktivit. ZDROJ: Stručný výtah ze studií Johna Corcorana, Tony Barretta, Aidana Maloneyho a Johna McGratha. Zpracovali: Ivan Fišera a Jana Šůchová

Stránka 26 z 181


3.

INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ – RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Ze zkušeností a ohlasů bývalých členů Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů a také názorů reprezentantů sektorových rad vyplývá, že průřezový poradní a expertní orgán zabývající se politikou rozvoje lidských zdrojů jako jedním ze základních pilířů ekonomiky, má svoje opodstatnění. Jedná se v první řadě o platformu, která slouží pro vzájemné informování, vyjasňování postojů a koordinaci všech důležitých aktérů, jejichž činnost se dotýká dané problematiky. Umožňuje na danou problematiku komplexní pohled, který v sobě zahrnuje jak pohled vzdělavatelů (rozvoj osobnosti, rovnost vzdělávacích příležitostí, pedagogické přístupy atd.), ale také pohled zaměstnavatelů, jejichž úspěch a prosperita jsou na kvalitních zaměstnancích založeny. Současná situace, kdy jsou jednotlivé agendy související s rozvojem lidských zdrojů rozděleny mezi jednotlivá ministerstva (MŠMT, MPSV, MV, MZV, MPO atd.) a neexistuje žádný koordinační orgán, není z hlediska koordinace této oblasti úplně šťastná. Z tohoto důvodu je navrhováno opětovné zřízení Rady pro rozvoj lidských zdrojů (dále jen Rada) na národní úrovni. Níže následují návrhy ke zřízení a činnosti Rady. Řešení jsou navrhnuta v alternativách – každé řešení má své výhody i nevýhody. Z pohledu zpracovatelského týmu není hlavním cílem okamžité navázání Rady na některý z orgánů státní správy. Hlavním cílem je konstituce Rady jako funkční platformy, která si svoji vážnost dokáže vybudovat především efektivní činností a účastí všech zainteresovaných partnerů, včetně uznávaných odborníků v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Není vyloučena změna postavení Rady v průběhu jejího fungování.

POSTAVENÍ RADY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Zakotvení a postavení Rady pro rozvoj lidských zdrojů je velmi důležité, ale nelze jej přeceňovat. Může dojít k extrémům, kdy Rada je sice poradním a expertním orgánem vlády, v jejímž čele stojí člen vlády, ale Rada a její členové nejsou aktivní, netvoří se žádné návrhy a činnost takového orgánu nemá žádné praktické dopady na situaci v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Na straně druhé může existovat orgán či platforma, jejíž vážnost je dána individuálními členy Rady, akčností a schopností nápady a doporučení prosazovat například neformálními jednáními s vládou či jednotlivými resorty. Následuje výčet možnosti postavení Rady. POSTAVENÍ NA ÚROVNI VLÁDY Tato možnost již byla v České republice funkční v období od 16. 7. 2003 do léta roku 2006. Ukázalo se, že z hlediska propojení s hospodářskou politikou vlády se jako užitečný jevil model, kdy v čele Rady vlády pro RLZ stál místopředseda vlády pro ekonomiku. Přestože neměl přímý vliv na chod jednotlivých ministerstev, mohla být činnost Rady orientována především směrem k využití lidských zdrojů pro hospodářskou politiku. Popřípadě je předsedou Rady předseda vlády a výkonným místopředsedou místopředseda pro ekonomiku.

Stránka 27 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Další důležitou výhodou tohoto modelu je zaštítění činnosti Úřadem vlády, který působí „nadresortně“. Zasedání většinou probíhala v zasedací místnosti vlády, což má určitě vliv na prestiž jednání a také na prestiž členství v této Radě. Znovuobnovení Rady na úrovni vlády se v současné době jeví jako poměrně obtížné. V první řadě předpokládá alespoň minimální zázemí na Úřadu vlády. V roce 2006 bylo Oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády, které vykonávalo činnost sekretariátu Rady, zrušeno bez náhrady. Vzhledem k současné rozpočtové situaci je spíše málo pravděpodobné, že Úřad vlády bude ochoten vytvořit / obnovit agendu, která již v minulosti byla bez náhrady zrušena. Také je nutno konstatovat, že v současné době není ve vládě člen, který by byl odpovědný za koordinaci hospodářské politiky. Místopředsedkyně vlády bez portfeje má v současné době na starosti problematiku korupce a legislativy. Další možností je, aby v čele Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů stál předseda vlády (obdoba Rady pro výzkum, vývoj a inovace). Výhodou tohoto modelu je jeho poměrně vysoká prestiž, možnost „nadresortního“ přístupu a navázání na úspěšnou praxi. V současné době je však tento model velmi těžce realizovatelný. Dílčím doporučením ve střednědobém horizontu je požadavek zaměstnavatelů, aby vláda České republiky měla určeného místopředsedu vlády pro oblast hospodářské politiky. Tento člen vlády by měl mít na starosti také problematiku rozvoje lidských zdrojů. Pokud by byla Rada zřízena znovu při Úřadu vlády, bylo by třeba její ustanovení a fungování upravit zákonem (stejně jako Rada pro výzkum, vývoj a inovace), aby nemohla být zrušena jedním politickým rozhodnutím a fungovala jako kontinuální odborné zázemí, uznávané napříč politickým spektrem. POSTAVENÍ NA ÚROVNI VYBRANÉHO MINISTERSTVA Tento model má své zřetelné výhody a nevýhody. Postavením u ministerstva se bohužel ztrácí „nadresortní“ postavení případného poradního orgánu vlády. V úvahu připadají tři modely. Prvním modelem (který je poměrně běžný v zahraničí) je ustavení „vzdělávací rady“ při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V podstatě slouží jako poradní orgán ministra, který zprostředkovává názory a požadavky různých aktérů na vzdělávací politiku. Druhým z modelů je umístění Rady při ministerstvu, které má na starosti konkurenceschopnost či hospodářskou politiku. Vzhledem k tomu, že ministerstvo hospodářství či ekonomiky v ČR neexistuje, v současné době je agenda konkurenceschopnosti především na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Třetí z modelů, asi v této chvíli nejméně vhodný, je zřízení Rady při Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Stránka 28 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Poměrně velkou výhodou tohoto modelu je využití kapacit příslušného ministerstva k zajištění alespoň základního fungování Rady bez vysokých dodatečných nákladů. Nevýhodou je opět připojení k určitému resortu. I tato varianta je křehká vůči politickým vlivům a jeví se jako nevhodná z hlediska efektivní koordinace napříč resorty. POSTAVENÍ PŘI PARLAMENTU ČR Další z možností ustanovení Rady je statut poradního či expertního orgánu Parlamentu ČR. Tento model je možno také najít v některých evropských zemích. Výhodou může být stabilnější postavení než při vládě. Nevýhodou je omezená možnost přímého působení na výkonnou složku, což je ovšem v případě neexistence příslušně odpovědného místopředsedy vlády stejně komplikované. POSTAVENÍ PŘI TRIPARTITĚ Další možnost je ustanovení Rady při TRIPARTITĚ – Radě hospodářské a sociální dohody. Muselo by se ale jednat o čistě další odborný orgán této Rady, aby nedocházelo k přenesení napětí z jednání TRIPARTITY. EXPERTNÍ ORGÁN ZAMĚSTNAVATELŮ Jako jeden z možných, v současné době proveditelných modelů, je ustanovení Rady jako čistě nezávislého expertního orgánu, který je iniciován a administrován reprezentanty zaměstnavatelů. Jeho závěry a doporučení jsou adresovány vládě, jednotlivým ministerstvům a ostatním aktérům politiky rozvoje lidských zdrojů. Výhodou tohoto modelu je, že ho lze realizovat poměrně rychle. Odpadá nutnost jednání s vládou či jednotlivými resorty a vyčíslování a obhajování rozpočtových dopadů. Lze využít odborné zázemí, které bylo utvořeno kolem sektorových rad. Nevýhodou tohoto modelu je postavení mimo orgány státní správy a samosprávy, což může být komplikované při přímém ovlivňování státní agendy. Na straně druhé tento handicap může být vyvážen složením Rady, vtažením ostatních aktérů i těch z veřejné správy, aktivitou a relevantností činnosti a doporučení.

Stránka 29 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SLOŽENÍ RADY Složení Rady je velmi důležité. A to ze dvou pohledů. Jako velmi vhodné se ukázalo, když jsou v Radě zastoupeni reprezentanti všech různých zainteresovaných skupin. Minimálně dochází k výměně názorů, vysvětlení chápání problematiky a postojů. Za druhé je naprosto zásadní, aby členové Rady byli nejen reprezentanti nějaké instituce či zájmové skupiny, ale současně byli sami aktivní, měli zájem o problematiku, přicházeli s návrhy a byli schopni a ochotni je prosazovat ve svých institucích a vůči příslušným aktérům. Navrhujeme zastoupení minimálně těchto institucí či aktérů:             

zaměstnavatelé (5 – 7) reprezentanti vzdělávacích institucí - ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ (4 - 6) MF (1) MPO (1) MPSV (1) MŠMT (1) MMR (1) Úřad práce ČR (1) zástupce krajů (1 - 2) zástupce krajských Rad pro RLZ (1-2) zástupce Svazu měst a obcí (1) zástupce odborů (1) individuální experti v oblasti RLZ (2-4)

Počet členů Rady by se mohl pohybovat mezi 20 a 30. Člen Rady by mohl být zastupitelný. Na straně druhé by při opakované neúčasti mohl být nahrazen jiným zástupcem. Na jednání by s ohledem na témata mohli být zváni externí experti, další zástupci atd. Pakliže bude počet členů Rady nižší (do 20 členů), pak bude vhodné utvořit externí pracovní skupiny. Pakliže bude počet členů Rady od 20 do 30 členů, pak se externí pracovní skupiny mohou tvořit pouze k vybraným tématům. V každém případě bude hned na začátku velmi záležet na kvalitě členů a především na schopnostech předsedajícího.

Stránka 30 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ČINNOST RADY JEDNÁNÍ RADY Doporučujeme interval jednání Rady minimálně 1 x za 3 měsíce, tj. celkově 4 x ročně. Celá Rada pak může být svolána ad hoc, popřípadě může dle jednacího řádu projednávat některá zásadní rozhodnutí způsobem per rollam. Rada si může vytvořit pracovní skupiny, které mohou být tvořeny jak členy Rady, tak externími členy. Dále doporučujeme alespoň 1 x krát ročně uspořádat setkání představitelů Rady s reprezentanty funkčních krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů. TÉMATA JEDNÁNÍ RADY Předkládaný materiál identifikuje některá zásadní témata, která je možné (nutné) v průběhu další 1 až 2 let řešit. Jedná se především o následující:      

podpora spolupráce vzdělávacích institucí a podniků – systémová podpora a daňové zvýhodnění řešení sítě center odborné přípravy a center „úzkoprofilových“ oborů propagace technických a řemeslných oborů úprava systému dalšího vzdělávání příprava programovacího období 2014 – 2020 sektorové fondy

VÝSTUPY PRÁCE RADY Doporučujeme, aby ze všech zasedání byl formulován konkrétní výstup včetně požadavků na jednotlivé aktéry. Naprostou samozřejmostí je tisková zpráva, popřípadě tisková konference. Pakliže Rada nebude poradním orgánem vlády, pak je nutné využít především odborného a mediálního tlaku na dotčené resorty a aktéry. Za nezbytné považujeme zřízení samostatné webové stránky, na které budou uveřejněny všechny informace a materiály. SEKRETARIÁT RADY Organizační zázemí Rady může být velmi efektivní a relativně malé. Na organizační a komunikační zajištění stačí jedna osoba. V rámci organizačního zázemí je možné využít existujícího zázemí sektorových rad, tj. agenturu pro rozvoj sektorových rad (pokud bude Rada zřízena samotnými zaměstnavateli).

Stránka 31 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR HARMONOGRAM PŘÍPRAVY Pakliže bude zvolen model rady jako expertního a poradního orgánu zaměstnavatelů, tak lze postupovat poměrně rychle. Můžeme počítat s rychlou a pomalejší variantou (v roce 2012):

RYCHLÁ VARIANTA Duben Květen Červen

Schválení záměru založit Radu pro rozvoj lidských zdrojů Nominace členů, příprava statutu a programu jednání První zasedání Rady pro RLZ

Září

Druhé zasedání Rady pro RLZ

Prosinec

Třetí zasedání Rady pro RLZ

POMALEJŠÍ VARIANTA Duben Květen Červen Červenec Září

Schválení záměru založit Radu pro rozvoj lidských zdrojů Oslovení aktérů s žádostí o nominaci členů Příprava statutu Příprava jednání, pozvánka První zasedání Rady pro RLZ

Prosinec

Druhé zasedání Rady pro RLZ

Stránka 32 z 181


4.

DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU

Doporučujeme, aby zaměstnavatele bylo v problematice rozvoje lidských zdrojů (především vzdělávací soustava, další vzdělávání a rekvalifikace) slyšet více, než tomu bylo doposud. Vzhledem k naléhavosti stavu je nutné, aby zaměstnavatelé dokázaly formulovat kritická stanoviska a formulovat a prosazovat konstruktivní návrhy. Domníváme se, že v případě nečinnosti se bude situace zhoršovat.

ZAMĚSTNAVATELÉ Považujeme za vhodné, aby si zaměstnavatelé zvolili několik naléhavých témat a návrhů, které budou do budoucnosti prosazovat (dají se použít některá s témat navrhovaná v tomto dokumentu). Doporučujeme, aby bylo jasně stanoveno, jakým směrem budou v nejbližší budoucnosti zaměstnavatelé postupovat na různých úrovních:  na úrovni svých vrcholných představitelů  na úrovni výkonného aparátu a odborných pracovníků  na úrovni sektorů a sektorových rad Tento plán by měl být znám členské základně, pravidelně aktualizován a vyhodnocován.

VEŘEJNOST A MÉDIA Jsme přesvědčeni, že zaměstnavatelé by měli prostřednictvím svých reprezentativních orgánů a jednotlivců více poukazovat na naléhavost současného stavu a vůči příslušným institucím formulovat svá stanoviska a návrhy. Vše by mělo být doprovázeno dostatečným mediálním pokrytím.

MINISTERSTVO FINANCÍ S Ministerstvem financí doporučujeme zahájit co nejdříve diskusi na téma zvýhodněných daňových odpočtů v oblasti spolupráce vzdělávacích institucí a podniků. Dále je zapotřebí otevřít opět problematiku sektorových fondů.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ S MMR doporučujeme diskutovat priority v oblasti rozvoje lidských zdrojů, které by měly být podpořeny v programovacím období 2014 – 2020. Tyto priority by měly být stanoveny nehledě na resort, který bude v příštím období řídicím orgánem příslušného či příslušných operačních programů.

Stránka 33 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY S MŠMT je zapotřebí řešit nejvíce témat. Mezi ta nejdůležitější se řadí – struktura, financování a postavení střední odborných škol (včetně těch, které působí v tzv. úzkoprofilových oborech), podpora technických a řemeslných oborů a systematické a efektivní řešení vyššího odborného školství.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ S MPSV je nutné diskutovat flexibilní nastavení systému rekvalifikací, který bude schopen reagovat efektivně na požadavky zaměstnavatelů.

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU S MPO je nutné začít diskutovat větší propojení se středními odbornými školami a možnosti nastavení vícezdrojového financování.

VLÁDA Vůči vládě respektive politickým reprezentacím by bylo dle našeho názoru vhodné prosadit myšlenku, aby byl členem vlády místopředseda odpovědný za koordinaci hospodářské politiky včetně rozvoje lidských zdrojů.

Stránka 34 z 181


5.

KONTEXT GLOBÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ VÝZVY PRO ZAMĚSTNAVATELE

Tato kapitola zasazuje situaci lidských zdrojů v České republice do širšího globálního kontextu z hlediska zaměstnavatelů. Je zařazena především z toho důvodu, že identifikuje kritické momenty současné situace i budoucího vývoje a zdůrazňuje naléhavost klíčových řešení.

ÚVODNÍ CHARAKTERISTIKA SITUACE Globální ekonomická situace svědčí o tom, že nastala doba výrazného zlomu, jež je provázena tápáním, pochybnostmi a nejistotou o budoucnosti. Ta se může odvíjet v různých, často protichůdných směrech, možné jsou různé scénáře. Již dnes hrozí řadě zemí i regionů prudké kolapsy. Rozpadem nebo spíše zúžením je ohrožena Eurozóna, beze změn zřejmě nezůstane ani podoba EU. V dohledu je jak dezintegrace, tak naopak i větší centralizace. Je velmi obtížné odhadnout dobu jejich nástupu i další průběh. Každé zpoždění racionálních řešení snižuje perspektivní konkurenceschopnost EU i jejích jednotlivých zemí. Globální tlaky a nerovnováhy vyvolávají objektivní potřebu vyšší míry evropské integrace na základě ekonomické racionality. V poslední době se vynořila nová politika aktivní reindustrializace, přesvědčivě prezentovaná britským premiérem Davidem Cameronem. Naopak rozkolísaná politika orgánů EU, vnitřní sociální tlaky a politická slabost vlád vyvolávají spíše skepsi a obavy i odstředivé tendence. Je zjevné, že každá evropská země nyní hraje o svou ekonomickou pozici jak v rámci evropského prostoru, tak i v globálním konkurenčním poli a že se tento závod neobejde bez poražených. A to i přes dlouhodobě proklamovanou orientaci na EU na její mezinárodní konkurenceschopnost. Reindustrializace se může velmi rychle stát záchranným programem mnoha evropských zemí, které v posledních dvaceti letech se nechaly ošálit vidinou nedomyšlené deindustrializace kompenzované rozvojem služeb a vágně chápané vzdělanostní společnosti. Tento pravděpodobný nový závod mezi evropskými zeměmi o rychlou reindustrializaci odstartoval David Cameron na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu svým velmi působivým apelem na rychlou reindustrializaci Velké Británie a zemí EU umožňující podstatné zvýšení „kvalifikovaného“ exportu do rychle se rozvíjejících zemí. Mimo jiné také vyhlásil nezbytnost radikálně zvýšit počet vyučených, a to i na vrub úspor v jiných oblastech. Viz video: http://fora.tv/2011/01/28/David_Camerons_2011_World_Economic_Forum_Keynote Zda by bylo takové úsilí ve všech zemích úspěšné, je silně diskutabilní, i když jiná rozumná varianta cesty ze současné stagnace není v dohledu. Avšak v každém případě může přinést nejen šanci na účast na nových projektech a podnikatelských záměrech soukromého sektoru, ale také podstatně zvýšit konkurenci v řadě dosud u nás úspěšných oborů.

Stránka 35 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Pro české zaměstnavatele je mimořádně důležité, jak se bude vyvíjet dále Evropská unie (EU) a také Eurozóna a její společná měna. Jakékoliv odhady jsou dosud velmi nejisté. Situace je mimořádně dramatická, protože stále velmi rychle roste mezinárodní konkurenceschopnost rychle se rozvíjejících zemí, které se v řadě oborů začínají dostávat do čela pelotonu. Kvalita lidských zdrojů a jejich dostupnost se stávají klíčovým faktorem úspěšnosti jednotlivých zemí. Česká republika se v tomto ohledu dostává do kritické situace, protože její manažerská kapacita v oblasti lidských zdrojů již léta zaostává a situace se nejen nezlepšuje, ale v řadě ohledů se zhoršuje. Analýza a prognóza vývoje, kterou předkládáme, přirozeně nemůže nahradit v podstatě absentující dokumenty obdobného typu, zpracované většími multidisciplinárními týmy. Jsme si také vědomi toho, že jakékoliv prognostické odhady mají své meze a přirozeně budou předmětem diskuse 2. Vlastní analýzu současného i odhady budoucího globálního i evropského kontextu podnikání v České republice však předkládáme proto, že z nich i podle našeho poznání vyplývají významné a mimořádně naléhavé výzvy pro zaměstnavatele a jejich reprezentativní orgány právě z hlediska zabezpečení lidských zdrojů pro nastupující mimořádně obtížnou až kritickou budoucnost.

ZÁKLADNÍ ZÁVĚR STRATEGICKÉ ANALÝZY V principu zaměstnavatelé mají k dispozici velmi krátkou dobu – řádově měsíce až maximálně tři roky, kdy pro zajištění své budoucnosti a přežití budou muset využít především tu část pracovního potenciálu, který je k dispozici právě teď nebo který je těsně před ukončením studia nebo vyučení. Současně z analýzy vychází, že je nutné mimořádně rychle prosadit změny v celém vzdělávacím systému, jenž bude v příštích letech produkovat lidský potenciál pro změněné podmínky v podnikání a na trhu práce, aby zaměstnavatelé mohli úspěšně přežít a dlouhodobě konkurovat na mezinárodních trzích. Z analýzy také vychází, že nikdy nebyl čas tak kritickým faktorem, jako je tomu nyní. To ostře kontrastuje se situací ve školství i v dalším vzdělávání, kde tlak času na zaměstnavatele a celou podnikatelskou sféru byl vždy silně podceňován nebo dokonce zcela ignorován. Proto také začínáme hrubými varovnými scénáři s poměrně krátkodobým výhledem několika let, jež závisejí na vývoji stavu EU a Eurozóny.

2

Objevují se i optimističtější odhady týkající se zejména rychle rostoucích rozvojových ekonomik. Jistě v této oblasti jsou mnohé podnikatelské příležitosti, jež však pro naši zemi, pokud nebudeme mít dostatek kvalitních lidských zdrojů předem ztracené.

Stránka 36 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR PRAVDĚPODOBNÉ VAROVNÉ SCÉNÁŘE VÝVOJE SITUACE ČESKÝCH PODNIKŮ S VÝHLEDEM DO NEJBLIŽŠÍCH DVOU AŽ TŘÍ LET S DŮRAZEM NA VÝVOJ V EVROPSKÉ UNII Varianta 1 Scénář za předpokladu, že kolaps Eurozóny a navazujících finančních trhů v nejbližších dvou letech nenastane I za tohoto předpokladu je pravděpodobné, že recese, respektive stagnace či velmi pomalý růst budou přetrvávat. Firmy jsou na trati a o výsledcích závodu se rozhoduje dnes. Již nyní se vede tvrdý boj o konkurenční pozice a nové tržní příležitosti. Rozhodovat se bude v nejbližších měsících a letech. Vítězit budou ty země, které mají obrazně vyjádřeno natrénováno: mají tradici a dobrou pověst, firemní značky, dostatek dostupných a solidních pracovníků a hlavně vysoce kvalifikovaných, zkušených a dravých podnikatelů, manažerů a techniků. Úspěšné mohou být i ty firmy, které se dokážou rychle reorganizovat a internacionalizovat. Země, jež nemají dostatek takových firem, ani další předpoklady nenaplňují a jsou zadlužené, budou v této soutěži nejen zůstávat stále více pozadu, ale mohou se velmi rychle a nezadržitelně propadnout do totálního kolapsu a sociálního i politického marasmu. Pozdější kolaps Eurozóny, respektive spíše její zúžení, a tím i ozdravení, budou za těchto okolností rovněž vysoce pravděpodobné, jenže za horších okolností. Ani v případě vyšší míry centralizace v Eurozóně případně i v EU nelze očekávat rychlé pozitivní změny, neboť ty budou pokračovat váhavě a pomalu a budou mít za dnešním kritickým obdobím výrazné zpoždění. České podniky se budou muset v každém případě vyrovnávat s tvrdou konkurencí v prostoru EU i mimo něj.

Varianta 2 Scénář za předpokladu, že zúžení až kolaps Eurozóny nastane do dvou let – či spíše do jednoho roku Po prvotním zmatku silné země EU budou rychle těžit ze své stability a svých silných stránek, a to i přes pád značné části evropských podniků. Pokud jejich vitální firmy budou pro své podnikatelské záměry nadále potřebovat investice v Evropě, samy se ocitnou pod tvrdým ekonomickým tlakem globální konkurence a domácích zájmů – otázka vnitřní zaměstnanosti. Navíc tito investoři budou pro investice nadále preferovat země fyzicky blízké, sociálně, a tedy i politicky stabilní. Samozřejmě také ty země, kde se zahraniční investice osvědčily a kde je perspektiva, že tomu tak bude i nadále. Jako u předchozího scénáře i v tomto případě bude rozhodovat aktuální stav dostupnosti kvalifikovaných, flexibilních a spolehlivých „řadových pracovníků“ a vysoce motivovaných, zkušených, adaptabilních lidí pro manažerské a tvůrčí technické funkce. Regenerace po celoevropském šoku bude v bloku relativně úspěšných zemí poměrně rychlá, ale silně výběrová – země a regiony méně osvědčené, méně spolehlivé a bezpečné, méně dopravně výhodné a s vysokými náklady budou v této fázi investory opomíjeny. Tyto země budou trpět vysokou nezaměstnaností, dalším poklesem kupní síly a politickou destabilizací. Z prvotního šoku a „čištění“ slabších podniků se budou rychleji probírat ty země, jež budou mít dostatek vzdělaných, iniciativních a mezinárodně zkušených podnikatelů a manažerů a ty, jež budou schopny vyvážet na světové trhy. Diferenciace úspěšných a neúspěšných evropských zemí se pravděpodobně prohloubí a přinese další vážné ekonomické i politické problémy – viz již dnes kritická situace v zemích s vysokými počty nezaměstnaných zejména mezi mladšími ročníky, které postrádají systematickou pracovní zkušenost, například Řecko, Portugalsko, Španělsko 3.

3

Země jako Španělsko nebo i Itálie mohou být nadále ohroženy přesuny řady výrobních kapacit do stabilních zemí s nižšími mzdovými náklady a přitom v blízkosti průmyslového jádra Evropy – viz například procesy v automobilovém průmyslu.

Stránka 37 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 1: Míra nezaměstnanosti a počty nezaměstnaných – listopad 2011

Zdroj: Evropská komise, 2012 Je možné si představit další a podrobnější scénáře zachycující různé varianty vývoje EU a jejich vlivu na českou ekonomiku. To je ale nutné ponechat na specializované studie a další diskuse. Podstatné ovšem je, že z těchto dvou pravděpodobných scénářů jednoznačně vyplývá nezávisle na tom, zda se naplní první, nebo druhý scénář vývoje EU, že české podniky jsou a budou vystaveny mimořádně obtížné, dosud neprožité a pravděpodobně vleklé situaci, v níž bude jejich další budoucnost podstatně dramatičtěji než dosud záviset na dostupnosti kvalitních lidských zdrojů a na efektivním a racionálním vzdělávání mládeže i dospělých.

DALŠÍ GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ FAKTORY S BEZPROSTŘEDNÍMI I DÉLE TRVAJÍCÍMI EFEKTY Potřebu zásadních a především rychlých korekcí v oblasti celostátního managementu přípravy a zajištění lidských zdrojů pro posílení konkurenceschopnosti a stability zaměstnavatelů a podnikatelů v ČR potvrzuje i vývoj dalších globálních i regionálních faktorů, jež budou nadále dlouhodobě ovlivňovat a v řadě případů i silně komplikovat situaci i dosud úspěšným a konkurenceschopným firmám. Pro účely této studie řadíme tyto faktory do tří vzájemně propojených a prolínajících se skupin.  přetrvávající oscilace vyspělých ekonomik kolem nulového růstu  tendence firem k vytváření nadkapacit  další zostření konkurence v evropském i globálním kontextu

Stránka 38 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR PŘETRVÁVAJÍCÍ OSCILACE VYSPĚLÝCH EKONOMIK KOLEM NULOVÉHO RŮSTU Současná oscilace vyspělých ekonomik kolem velmi slabého respektive nulového růstu 4 bude zřejmě trvat delší údobí a je velmi těžké odhadnout, kdy a zda vůbec v dohledné době skončí. Hlavním faktorem zatím je a bude pokles, stagnace nebo pomalý růst poptávky po zboží i službách produkovaných ve vyspělých zemích, a to diferencovaně v závislosti na typu a situaci zemí, kam je a bude produkce směřována. Tabulka 2: Přehled světového ekonomického vývoje (procentní změna)

Zdroj: Mezinárodní měnový fond, 2012

4

Viz za všechny současné prognózy „World Economic Outlook UPDATE“ Mezinárodního měnového fondu z 24. ledna 2012, který vyšel pod názvem Global Recovery Stall, Downside Risks Intensify. Tento lednový odhad globálního růstu pro rok 2012 klesl oproti zářijovému 2011 na 3,1/4 % - tedy o ¾ %. Snížení odhadů se projevilo prakticky u všech zemí. U řady vyspělých zemí se snížení těchto odhadů pohybuje v řádech jednoho a až dvou procentních bodů – v případě Španělska a Itálie výrazně převyšuje dva procentní body. Oscilace kolem nulového růstu pro roky 2012 a 2013 by podle těchto odhadů měla postihnout prakticky celou Evropskou unii. Pro rozvíjející se země včetně těch rychle se vzmáhajících odhady hospodářského růstu pro toto období zachovávají přitažlivé hodnoty mezi pěti a šesti procenty. Například Čína 8,2 a 8,8 a Indie 7,0 a 7,3. Další vývoj je však třeba posuzovat velmi realisticky vzhledem k dalším podstatným faktorů, jež jsou uvedeny dále.

Stránka 39 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Graf 1: Celkový růst HDP (v procentech, čtvrtletně)

Zdroj: Mezinárodní měnový fond, 2012

Výše zmíněný pokles, stagnace nebo pomalý růst poptávky po zboží i službách má řadu příčin, z nichž vyjímáme ty hlavní: Demografický vývoj bude nadále rozhodujícím dlouhodobým faktorem stagnace poptávky ve vyspělých zemích. V EU budou v příštích letech nastupovat velmi slabé ročníky – v ČR již prakticky poloviční ve srovnání s dosaženými maximy, což je zřetelné na níže uvedeném stromu života5. Podobné problémy čekají i řadu ostatních států v evropském prostoru mimo EU – zejména Rusko atp. Jen Spojené státy mají vyšší šanci na přírůstek spjatý s imigrací, zatímco evropské země se budou stále více bránit imigraci z rozvojových zemí, zejména islámských, a to na základě rostoucích bezpečnostních rizik a stále většího tlaku občanů. Podobný vývoj čeká během dvou desítek let i řadu dnes prudce se rozvíjejících zemí – například Čínu a postupně i další země v souvislosti s rostoucí životní úrovní, zvýšením vzdělanosti žen a změnou vzorců chování a aspirací nastupujících generací ve fertilním věku. Vliv na spotřebu proto může být jak negativní, tak i zčásti pozitivní.

5

Demografické prognózy vývoje EU a ČR viz graf 2 a 3.

Stránka 40 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Graf 2: Projekce populačního vývoje pro EU 27 pro rok 2030

Zdroj: Mamolo, Scherbov, 2009

Stránka 41 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Graf 3: Projekce populačního vývoje pro ČR do roku 2050

Zdroj: ČSÚ, 2012 V zemích s dlouhodobě vysokým demografickým růstem (jde zejména o Afriku) v řadě případů panuje nejistota, tendence k chaosu, nábožensky a kmenově motivované násilí provázené rozpadem elementárního řádu. Proto i zde jde častěji o velmi problematické možnosti vývozu zejména pro menší české firmy a tedy masivnější kompenzaci stagnující až klesající poptávky ve vyspělých, zejména evropských zemích. Navíc se tyto země s vysokým potenciálem růstu poptávky již často staly objektem úspěšné a velmi tvrdé expanze Číny. Je přirozené, že za těchto okolností mají a stále více budou mít výhodu země, jejichž zaměstnavatelé a jejich manažerský štáb budou umět v tomto prostředí úspěšně operovat. Pokud ovšem tyto internacionalizované podnikatelské štáby nebudeme mít k dispozici co nejdříve, uniknou nám stále vzácnější exportní příležitosti.

Stránka 42 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Bude nasycen trh s produkty s vyšší pracností a s obnovou založenou více na inovacích a morálním (či spíše módním) zastaráním než na opotřebení. Jedná se například o auta, zařízení domácností, elektroniku, spotřebiče všeho druhu atd. Navíc mnoho těchto produktů je do rozvinutých zemí dlouhodobě exportována ze zemí s rychlým růstem a řada vyspělých zemí na tomto dovozu již závisí. Kombinováno s demografickými prognózami to je další faktor způsobující plochou či sníženou poptávku v rozvinutých zemích. Všechny země budou mít stoupající zájem na udržení co nejnižší nezaměstnanosti. Poroste tedy dále snaha zvyšovat export a snižovat import. To se týká rychle se rozvíjejících zemí – zejména asijských. Proto se pravděpodobně budou nadále snažit omezovat import - politika vysokých cel.6 To by mohlo mít pro průmysl vyspělých, zejména evropských zemí velmi vážné důsledky. Proto bude pokračovat ze strany evropských výrobců další tlak směrem k zásadnímu řešení tj. k dosažení rovnoprávné celní politiky. Země s vysokými importními cly a případně podhodnocenou měnou se budou snažit si tyto výhody nadále udržet. Proto není zcela vyloučená ani hrozba zásadního omezení volného obchodu a vyššího ekonomického uzavírání se velkých zemí a významných světových regionálních uskupení, jako je EU. Této hrozbě se zatím snaží prakticky všechny země vyhnout. National Intelligence Council (NIC) ve své prognóze z roku 2008 označila toto zlomové rozhodnutí za jednu z klíčových nejistot pro příštích 15 let (viz Global Trends 2015 – A Transformed World). Následující tabulka navíc umožňuje částečně posoudit přibližnou správnost odhadů vývoje klíčových faktorů budoucího vývoje.

6

Jako výmluvný příklad je možné uvést dovozní cla na kompletovaná osobní auta v několika zemích. Indie 100 %, Thajsko 80 %, Indonésie 45 až 50 % a Argentina s Brazílií 35 % (Verband der Automobilindustrie, 2009).

Stránka 43 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Dojde ke změně životní strategie a spotřebního chování významné části spotřebitelů v průběhu dosavadní recese a pod vlivem jejího nedohledného konce. Hrozba nezaměstnanosti působí nyní i u středních vrstev i vyšších příjmových skupin. Na obzoru jsou vyšší náklady na sociální, zdravotní i životního pojištění a nižší výnosy z něho plynoucí, vyšší náklady na vzdělání, na výdaje spojené s růstem cen energií, nákladů na bydlení, pojištěním nekrytou zdravotní péči atp. Dalším faktorem je vliv vysokého stupně zadluženosti obyvatelstva a nutnost splácet i v kritické příjmové situaci. V budoucnosti může působit i snížení kupní síly absolventů terciárního vzdělání, splácejících školné a nacházejících zhoršené uplatnění na pracovním trhu, způsobené z velké části nevhodnou volbou oboru. Výrazný a přetrvávající pokles a stagnace veřejných výdajů především v rozvinutých zemích snižuje příjmy a osobní spotřebu, zvyšuje nejistotu spotřebitelů a samozřejmě také snižuje celkový objem zakázek pro podnikatele. To společně s dalšími jevy zvyšuje přetlak podnikatelských projektů a investičních záměrů v rámci tržního sektoru. Také proto se zvyšuje i počet bankrotů, zejména menších a středních podnikatelů. Jde o dlouhodobý trend, protože není v dohledu jiná rozumná cesta kromě uvážlivé liberalizace podmínek pro podnikatele. Relativně pomalé rozvíjení domácí spotřeby v zemích s rychlým ekonomickým růstem (země BRICS a další), způsobené slabým sociálním a zdravotním pojištěním, nutí střední vrstvy silně šetřit a snižuje to jejich domácí poptávku - v Číně také v souvislosti s menším počtem žen v poměru k mužům a změnou jejich chování. Řešení problému je zřejmě pomalé, obtížné a spíše v nedohlednu. TENDENCE FIREM K VYTVÁŘENÍ NADKAPACIT Dalším významným trendem je tendence k vytváření nadkapacit (overcapacities) – respektive přehřívání investic, jejíž důsledky jsou částečně zesilovány stagnací poptávky ve vyspělých zemích a pomalým růstem v zemích ostatních. Tento jev je do značné míry důsledkem krátkozrakého strategického plánování investic a budoucích kapacit. To je totiž silně deformováno „povinným optimismem“ a nedostatečnou metodologickou výbavou strategického rozhodování u nás i ve světě i postranními zájmy zpracovatelů. Investice se koncentrují do oborů, kde je přeplněno, kde již jsou velké kapacity a kde je příliš stabilizovaná poptávka nebo dokonce začíná klesat. Pokud vznikají nové obory, je poptávka rychle zaplněna „bleskově“ rostoucími kapacitami nejen „průkopníků“, ale i rychle navazujících napodobitelů. Investiční přehřátí je příznačné i pro Čínu a nadkapacity se projevují v řadě oborů. Rušení nadkapacit má nejen velký vliv na nezaměstnanost, ale také na požadavky na kvalifikaci a flexibilitu lidských zdrojů.

Stránka 44 z 181


Článek D. Leggetta z 11. listopadu 2011 z Just-auto Autor zachycuje psychologický mechanismus vzniku nadkapacit v Číně na příkladu automobilového průmyslu, který je jako jiné obory založen na přehnaném optimismu a sebedůvěře jednotlivých producentů. Čínská vláda se snažila zchladit frenetickou investiční aktivitu vedoucí k přehřátí opakovaným zvýšením úrokových sazeb a zvýšením povinných rezerv bank. K omezením ji také nutí neúnosná doprava ve městech. Čínská asociace automobilových výrobců (CAAM) změnila svá letní očekávání loňského růstu prodeje aut z 10 až 15 % na pouhých 5 %. Anketa společnosti KPMG Obdobné poznatky potvrzuje prestižní každoroční anketa společnosti KPMG mezi předními manažery automobilového průmyslu. V té letošní zaměřené výrazně na elektromobily obdobně jako v přehledu z roku 2010 konstatuje, že problém nadkapacit a nadměrné produkce je nadále kritickým tématem, pro něž nebylo dosud nalezeno reálné řešení. Zajímavé je, že více než polovina respondentů očekává, že Čína bude přehlcena kapacitami v automobilovém průmyslu již v roce 2016. ZDROJ: Leggett, 2011; KPMG, 2012

DALŠÍ ZOSTŘENÍ KONKURENCE V EVROPSKÉM I GLOBÁLNÍM KONTEXTU Tak zvané „čištění“ respektive pády firem a jejich koncentrace zřejmě bude v nejbližších letech pokračovat. Oslabené firmy budou balancovat na hranici existence, aniž by zejména v evropských zemích byly dostatečně podporovány bankami a investičními fondy i soukromými a dalšími investory. Hrozí vleklé omezení přístupu k půjčkám – credit crunch. Rovněž veřejné zakázky budou po fázi současného seškrtání veřejných rozpočtů velmi chudé. Přežívat budou jen nejsilnější firmy. Podnikání bude mimořádně obtížné, ještě obtížnější než dosud. Mezi středními a menšími firmami budou přežívat jen ty firmy, a) které se napojí na nejsilnější hráče na trhu, kteří budou schopni současnou recesi přežít a budou mít téměř zdrcující převahu zdrojů ve špičkových internacionalizovaných lidských zdrojích jazykově vybavených (především angličtina) a vhodných hlavně pro výzkum, inovace, strategické plánování a špičkový koncepční management; b) které budou schopné se samostatně prosadit a udržet se na domácích a zejména zahraničních trzích pomocí vysoce kvalifikovaného, inovativního, zkušeného a pružného manažerského personálu. Manažerský personál středních a malých firem ovšem musí disponovat širokým rozhledem ve všech aspektech podnikatelské činnosti včetně domácího a zejména zahraničního prodeje. Takových firem je u nás zatím nedostatek, zatímco v Německu, Švýcarsku a Rakousku jsou právě tyto firmy základem hospodářského úspěchu. c) které svou sílu založí na převratných objevech, na nalezení nových výrobků a služeb a dokážou tyto kreativní průlomy na trh samostatně prosadit, a to i v globálním měřítku dříve, než někdo jiný takový „objev“ okopíruje a prosadí jej na trhu nižšími cenami. I to bude za situace stagnace poptávky

Stránka 45 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR pro mnohé české firmy7 obtížné, protože jim chybí podpůrný finanční, výzkumný a inovační kontext i potřebné lidské zdroje. Německé malé a střední podniky, velmi často rodinné, zaměstnávají kolem 70 % zaměstnanců v soukromém podnikání. Mnoho z nich je orientováno na zahraniční obchod, zaměřují se na inovace a produkty s vysokou přidanou hodnotou. Zaujímají vůdčí místo v početném specializovaném světovém trhu business to business. Často kombinují promyšlený dlouhodobý strategický přístup s moderními praktikami managementu včetně najímání špičkových manažerů. Spolupracují s univerzitami a výzkumem a sdružují se kolem velkých firem. Silně profitují z uznávaného systému 342 učebních oborů (Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2012). Tento jev nazývaný Mittelstand je označen za jeden z hlavních faktorů úspěchu německého hospodářství také na pravidelném blogu špičkových odborníků na management, nesoucí jméno Josepha Schumpetera v časopise The Economist.

DALŠÍ SPÍŠE DLOUHODOBĚ PŮSOBÍCÍ TRENDY, JEŽ BUDOU MÍT PODSTATNÝ VLIV NA PODNIKÁNÍ V ČR A NA PŘÍPRAVU MLÁDEŽE A DOSPĚLÝCH PRO POTŘEBY ZAMĚSTNAVATELŮ Vedle těchto klíčových trendů, které se výrazně projevují již nyní a jež budou působit v nejbližších letech, je nutné počítat ještě s těmi, které podstatně ovlivní dalších patnáct, dvacet let a další období. Jejich význam spočívá především v tom, že zasahují zhruba horizont přípravy dnešních i nastupujících kohort školáků, jež budou během dalších let tvořit základ českého pracovního potenciálu a jež bude nutné dále doškolovat a přeškolovat, v řadě případů doslova „dovzdělávat“ podle potřeb zaměstnavatelů. Tyto trendy ovšem také vyžadují pokud možno rychlé zásahy především do školství, protože každý rok zpoždění jeho racionalizace z hlediska potřeb zaměstnavatelů znamená pro ně i pro dnešní školní mládež a celou společnost velké ohrožení. Jde sice o výzvy s pozdější realizací, avšak s vážnými následky z prodlení. Navazující pravděpodobné trendy a výzvy:  Demografická stagnace respektive pokles mladých nastupujících ročníků v rámci EU a dalších regionech bude pokračovat a u nás se mladé ročníky ustálí na hodnotách blízko kolem jedné poloviny až dvou třetin předchozích silných ročníků8.  Evropa se bude stále silněji bránit přílivu rizikových imigrantů a bude podstatně více usilovat o to, aby akceptovali evropský civilizační standard, protože se bude obávat dalších nepokojů a bezpečnostně rizikové infiltrace. Firmy samy, aby uchovaly svou existenčně nezbytnou konkurenceschopnost, budou tento evropský civilizační standard u všech svých zaměstnanců 7

Česká republika jako malá, nepříliš bohatá země, jejíž hospodářský vývoj i úroveň vzdělávání a péče vzácné intelektuální talenty byly dlouhodobě deformovány, má ve srovnání s úspěšnějšími a většími zeměmi velmi omezené kapacity pro výzkum a vývoj. Vezmeme-li jako přibližně vypovídající indikátor těchto rozdílů hrubé výdaje na výzkum a vývoj (GERD) vybraných států v paritě kupní síly (PPP), pak Česká republika investovala v dolarech do výzkumu a vývoje přibližně v násobcích 1,9 krát méně než Finsko, 2,2 než Rakousko, 3,2 než Švédsko, 7,6 než Rusko, 10,6 než Británie, 20,9 než Německo, 31 krát než Čína a 102 krát než USA (UNESCO Institute for Statistics). Srovnání v běžných cenách je ještě dramatičtější. Skutečnost se pohybuje někde mezi těmito údaji a je v náš neprospěch ještě deformována stále nízkou internacionalizací českého výzkumu a jeho slabou orientací na potřeby průmyslu a podnikání vůbec. 8 Viz stromy života v této kapitole – graf 2 a 3.

Stránka 46 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR potřebovat a vyžadovat. Také nezaměstnanost bude jednou z příčin politického tlaku na omezení imigrace. V řadě zemí s výrazným civilizačním potenciálem, stojících mimo EU, by tak případná stabilizace mohla přispět ke snížení emigrační tendence. (Tento trend se v ČR již projevuje.)  Vývoj bude nutit evropské podnikatele nadále se orientovat na export, protože domácí poptávka se pravděpodobně bude zotavovat ze současné stagnace pouze pomalu a nejistě. Doporučení některých analytiků, že EU se má více orientovat na spotřebu, to platí zejména pro Německo, se bude prosazovat nanejvýš jen velmi pomalu. Kritickým předpokladem bude řešení nezaměstnanosti a sociální situace mladých lidí. Tento problém se může ještě zhoršit, pokud se nepodaří najít nové příležitosti pro export, nové obory podnikání a oblasti poptávky9.  Uvolněný potenciál pracovních sil, které budou ochotny akceptovat poměrně nízké mzdy (při zvyšujících se mzdách v zemích BRICS atp.), bude pravděpodobně znovu přitahovat nejen západní investory, ale také nové investory, a to z Číny, Indie, možná i Ruska a dalších zemí, které se budou snažit strategicky proniknout na evropské trhy a podstatně více je ovládat. Tyto tendence jsou patrné již nyní, ale v zemích EU zdecimovaných příliš vleklou stagnací a vysokou nezaměstnaností to bude pro velké „východní“ firmy, spjaté se státními financemi (Sovereign Funds) za pár let podstatně snazší. Ty totiž mohou ještě snadněji získávat v Evropě postižené vlnou deindustrializace a s ní související nezaměstnanosti značnou politickou podporu nebo mlčenlivý souhlas bez ohledu na bezpečnostní aspekt takových investic.  Pro evropské podnikatele a zaměstnavatele tak v průběhu příštích dvaceti let může zejména v středoevropském prostoru vzniknout tvrdší konkurenční prostředí. To se bude týkat nejen velkých výrobců, ale postupně i subdodavatelů a dalších středních a menších podniků. Konkurenční pozice evropských zaměstnavatelů se může v průběhu příštích dvaceti let prudce zhoršit s případným zlomovým zvýšením know-how neevropských investorů a jejich motivace prosadit se do blízkosti vyspělých trhů.  Tuto motivaci může zvyšovat nejen potřeba mít výrobní a další operace (procesy) v blízkosti zákaznických trhů, ale také obava z případné odvety Západu za příliš jednostranně vysoká dovozní cla pro vyspělé země do „východních“ zemí. Dále to v průběhu příštích let může být obava, že růst cen ropy a energií vůbec může natolik zvýšit dopravní náklady, že se nevyplatí doprava mnoha hotových produktů na tak velké vzdálenosti, jako tomu bylo dosud.  V úvahu připadá také ne zcela nepravděpodobný scénář, že v průběhu vleklé stagnace dojde k ekonomickému uzavírání se velkých ekonomických prostorů, jako jsou EU, NAFTA, později i MERCOSUR, ASEAN a další. Obávanou hrozbou je omezení již tak dost limitovaného a nerovnovážného volného obchodu10. V takovém případě se může stát, že do Evropy (i do USA) se 9

Míra nezaměstnanosti v EU v poslední době stoupá a v řadě zemí je kritická, a to zejména míra nezaměstnanosti mladých. Je jen velmi obtížné si představit, jak bude možné v dohledné době takovou míru nezaměstnanosti odstranit přirozeným ekonomickým procesem. Viz Míry nezaměstnanosti a počty nezaměstnaných v EU v listopadu 2011 v této kapitole. 10 Výše zmíněná Cameronova výzva na Světovém ekonomickém fóru si klade jako cíl právě obnovu průmyslu v rozvinutých zemích mimo jiné proto, aby tomuto procesu omezování svobodného světového obchodu bylo zabráněno.

Stránka 47 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR budou vracet některé výroby, které přešly do levnějších východních zemí, avšak nyní by byla jejich doprava na velké vzdálenosti příliš drahá. Pokud k tomu dojde, i uvnitř Evropy bude probíhat tvrdý konkurenční boj o staronové investice mezi jednotlivými evropskými státy a regiony. Přitom bude otázkou, zda v evropských zemích zatím nevymizí technické, organizační, manažerské a dělnické – řemeslné znalosti a dovednosti pro takové „retro investice“ a zda nebude nutné je rychle a těžce obnovovat.  Dalším závažným faktorem, který ovlivní celosvětové i evropské podmínky pro podnikání v příštích dvaceti letech, bude automatizace a stále výkonnější mechanizace. Jen letmý pohled zpět ukazuje, jak prudký byl vývoj tímto směrem a jak velký počet zaměstnanců a podnikatelů je placen z veřejných, neudržitelně již zadlužených rozpočtů jen proto, aby se udržela dostatečně vysoká zaměstnanost. Je nutné počítat s tím, že automatizace v průběhu dvaceti let zasáhne další oblasti a že se jí budou muset přizpůsobit i země s nižšími mzdovými náklady, přestože se budou naléhavě snažit zajistit ve svých zemích co nejvyšší zaměstnanost právě v oborech, jež jim umožňovaly zaměstnávat méně kvalifikovanou pracovní sílu11.  Nákladné automatizované výrobní provozy se budou pravděpodobně vracet podle řady úvah zpět do vyspělých, celkově bezpečných zemí (politicko-sociální stabilita, malé riziko terorismu, výskyt zemětřesení atp.) majících dostatečný reservoár technicky zdatných lidí. Růst produktivity založený na nových technologiích bude vyžadovat značný, avšak ne již tak velký počet odborníků. Současně bude postupně, téměř „plíživě“ pokračovat uvolňování pracovních sil pro nová odvětví a nové obory, přinášející nové pracovní příležitosti. Takové obory je však dnes nesnadné si představit. Vyžadují velkou podnikatelskou kreativitu a v blízké době se také vůbec nemusí objevit. Soukromý sektor tak může dále kriticky ztrácet svou schopnost vytvářet další pracovní příležitosti.  Velkou výzvou bude objevovat takové nové obory a produkty, jež budou také „labor intensive”, tj. dostatečně pracné, aby poskytovaly dostatek potřebných pracovních příležitostí pro udržení sociálně i ekonomicky potřebné míry zaměstnanosti. Lze očekávat, že v průběhu příštích dvaceti let poroste veřejný a politický tlak na kreativní podnikání, jež takové nové obory bude otevírat. Rovněž banky budou doslova okolnostmi nuceny i u nás se více zaměřovat na podporu inovativních a průkopnických podnikatelských projektů.  Současně lze očekávat, že v evropských, zejména středoevropských zemích soustředěných kolem Německa bude i přes další redukci zachován silný automobilový a další strojírenský průmysl a některé další tradiční průmyslové obory. I když automobilový průmysl již v Evropě zřejmě neporoste, bude přesto hrát velmi důležitou roli při udržování mírnější míry nezaměstnanosti. Je však pravděpodobné, že jeho teritoriální alokace bude směřovat k středoevropskému 11

Budoucí důsledky automatizace, rozvoje technologie a vyvážení práce do zámoří zasvěceně a odvážně odhaduje Martin Ford ve své knize The Lights in the Tunel (Acculant Publishing, USA 2009). Postupný úbytek pracovních příležitostí jak u dělnických profesí, tak postupně i u velmi kvalifikovaných prací může vážně snižovat zaměstnanost, snižovat kupní sílu obyvatelstva a postupně si vynucovat nové formy přerozdělování a udržování svobodného trhu. Jakkoliv jeho úvahy o řešení tohoto problému mohou vyvolávat diskusi, problémy přípravy lidí na více automatizovaný svět bude vyžadovat podstatně větší pružnost ve vzdělání.

Stránka 48 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR automobilovému klastru (viz současné přesuny výroby v rámci Volkswagen) a jeho přímé exportní možnosti budou nadále omezovány zájmy velkých spotřebitelských zemí vytvářet pracovní příležitosti doma.  Klíčovou roli ve všech oborech bude hrát nadále demografický faktor a postupující automatizace a elektronizace, průběžně uvolňující pracovní síly nejen z průmyslu, ale dokonce stále více ze soukromých i veřejných služeb. Zřejmě může jít v dohledné budoucnosti i o dnes velmi kvalifikované profese. Některé americké odhady již počítají s tím, že normální míra nezaměstnanosti se bude pohybovat kolem sedmi procent.  Pracovní síly, a to i středně a vysoce kvalifikované, bude pravděpodobně možné využít v nových oblastech činností, souvisejících například s úsporami energií, surovin, ochranou životního prostředí, nedostatkem vody a případnými klimatickými změnami a jejich důsledky. Tento trend je již nyní zřetelný, avšak zatím se v něm projevilo příliš mnoho nedomyšlené horlivosti a spekulativní vychytralosti. Vyšší potřeba veřejných investic bude ovšem silně blokována přetrvávající zadlužeností veřejných rozpočtů. Je také nejisté, jaký bude zájem i kupní síla rozhodující masy konečných spotřebitelů.  Celkově lze očekávat, že po současném šoku z nešťastných konců vysokého zadlužení veřejných rozpočtů a při přetrvávající stagnaci hospodářského růstu ve vyspělých evropských zemích během příštích dvaceti let zůstanou státní rozpočty silně redukované. Podnikání a zaměstnanost, závislé na veřejných zakázkách, budou pravděpodobně dlouhodobě stagnovat. Rovněž struktura těchto zakázek bude více proměnlivá v souvislosti s výraznějším nasycením některých potřeb a posunem preferencí občanů i státu.  Mezi výzvy, respektive problémy a hrozby, s nimiž se firmy budou v průběhu příštích dvaceti let potýkat, bude pravděpodobně patřit trvale nižší počet mladých lidí, nevyhovující kvalita a struktura připravenosti uchazečů o práci. Mezi nimi budou patrně přibývat nezaměstnaní s diplomy, jejichž znalosti zastaraly a ti, kteří vystudovali málo potřebné obory nebo obory, u nichž začala soukromá poptávka klesat.  Problémem může být v ještě vyšší míře slabá pracovní morálka a nízká morální integrita, odolnost vůči běžnému pracovnímu stresu, nedostatečná tělesná a zdravotní odolnost, slabá motivace k práci vzhledem k úpadku odpovědnosti k rodině atp. V evropských i jiných zemích zaměstnavatelé budou muset podstatně více dbát na tyto vlastnosti, protože jinak nebudou schopni zajistit dostatečnou výkonnost svých firem i jejich celkovou důvěryhodnost. Tyto požadavky porostou i u mezinárodních investorů. Tento seznam trendů je přirozeně otevřený a jako každý výhled do budoucnosti diskutabilní. Jsme však přesvědčeni, že přesto dostatečně zdůvodňuje naprostou nezbytnost rychlých a radikálních kroků a opatření v oblasti vzdělávání, jež jsou obsaženy v návrhové části.

Stránka 49 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR KLÍČOVÉ VÝZVY PRO ZAMĚSTNAVATELE V ČR Z krátkodobého hlediska dvou až tří let i z hlediska dlouhodobého se zaměstnavatelé v ČR budou nadále setkávat s národním lidským potenciálem nedostatečně připraveným na mimořádně náročnou a tvrdou situaci, v níž se již nacházíme a jež bude s vysokou pravděpodobností pokračovat deset i více let. Situace bez okamžitých radikálních změn bude kritická. V následujícím přehledu je uvedeno, s čím je a s čím není možné v České republice z hlediska lidských zdrojů počítat jako s podstatným přínosem pro rychlé zvýšení konkurenceschopnosti domácích podnikatelů a zaměstnavatelů v globálním kontextu v průběhu nejbližších dvou až tří let.

Stránka 50 z 181

CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ

CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ

Nastupovat budou stále slabší ročníky zejména vyučených a absolventů středních odborných škol. Postupně se bude snižovat počet mladých lidí vůbec, což se projeví i značně citelným poklesem počtu lidí s vyšším IQ. Nadále nebude vyhovovat struktura vzdělávání, bude zejména silný nedostatek technicky vzdělaných absolventů učebních oborů, středních odborných škol a vysokých škol. Nadále nebude dostatek lidí vhodných pro činnosti v zahraničí, ale jejich počet se bude pomalu zvyšovat. (Jde zejména o obchod a zahraniční marketing, zakládání a vedení zahraničních poboček, manažerské a technické funkce v nich.)

K dispozici budou mimořádně silné kohorty kolem 35 let a zhruba o čtvrtinu slabší ročníky od 40 do pětašedesáti let. (Klesající míra využitelnosti s přibývajícím věkem.)

Nedojde k potřebnému vyrovnání úrovně a využití výzkumu a vývoje pro průmysl a podnikání s konkurenčně úspěšnějšími státy. Domácí výzkum a vývoj se ani v tomto kritickém období nestanou hlavním tahounem konkurenčních schopností českých podniků a firem. Nebude možné dostatečně rychle materiálně i lidsky přebudovat celou soustavu dalšího vzdělávání podle potřeby podnikatelů. Školství tuto potřebu jako celek pochopí jen velmi málo a bude se jí bránit.

Rovněž systém vzdělávání dospělých bude silně konzervativní a bude mít tendenci pokračovat v navyklých oborech s tradičními metodami. Hrozí zakonzervování současného stavu během přípravy nového plánovacího období strukturálních fondů EU. Nelze očekávat, že přibude větší počet cizinců v potřebné věkové, profesní a morální struktuře, kteří budou schopní v potřebném čase efektivně obsadit příslušná pracovní místa.

Morální standard zaměstnanců a ani podnikatelů a manažerů se podstatně nezmění a může se v řadě případů podobně jako nyní projevit silně negativně.

K dispozici budou lidé bez technického vzdělání, hledající práci. Některé z nich bude možné rychle rekvalifikovat – doškolit a vycvičit pro technicky a řemeslně i jinak odborně přijatelně náročné činnosti. Přibude počet mladších lidí s jazykovou výbavou, které bude možné ve zkrácených, ale intenzívních vzdělávacích programech připravit na podnikatelské aktivity orientované do zahraničí. Budou se vracet zkušení Češi ze zahraničí. Určitý zdroj se uvolní i u střední generace (včetně manažerů). Přibydou případy úspěšných výrobkových i technologických inovací, výrazněji se projeví nová intelektuální a tvořivá síla mladší střední generace manažerů a techniků ve všech odvětvích. Otázkou bude, jak tento trend více podpořit.

Bude možné za podpory vlády, parlamentu a krajských reprezentací rychle přizpůsobit podstatné části systému dalšího vzdělávání potřebám firem, včetně změny zákonných a podzákonných norem a dílčích organizačních opatření. Ale jen pod účinným tlakem. Bude možné rychle vytvořit jen dílčí nové kapacity nebo rekonstruovat staré pro moderní, se světem srovnatelné a přitom účinné kvalifikování (vyučení a zacvičení) lidí pracovně zkušených a motivovaných pro potřebné profese. Opět vše pod rozhodným tlakem. Je možné rychle prosadit systém snadnějšího (komfortního) povolování a prodlužování pobytu, případně získávání státního občanství pro kvalifikované a spolehlivé cizince a prosadit tvrdší dohled nad agenturami/agenty, dodávajícími pracovní síly na český pracovní trh. Firmy závisející ve své výkonnosti na morální integritě a vnitřní motivaci svých klíčových zaměstnanců budou mít k dispozici kvalitní pracovníky uvolněné při „krizovém čištění“. Otázkou bude, nakolik je dovedou vyhledávat, motivovat a využít.


HROZBY Ústup silných ročníků bude pokračovat. Poválečné silné ročníky zcela ustoupí z aktivity a silné ročníky jejich dětí se dostanou do pásma padesátníků. U mladších ročníků bude pokles ještě vyšší.

PŘÍLEŽITOSTI Pružné vzdělávání starší střední generace (od zhruba 40 let) bude ještě důležitějším zdrojem kvalifikovaných pracovních sil. Příležitostí by mohlo být zlepšení a udržení její zdravotní kondice.

Mladé talenty budou vzácnější. Nedostatek lidí pro dělnická a další výkonná zaměstnání bude tíživější. Relativní počet lidí morálně a zdravotně nezpůsobilých práce se může zvyšovat.

ČR by pro svou relativní ekonomickou stabilitu mohlo být přitažlivé pro solidní kvalifikovanou imigraci.

Nedostatky struktury a kvality vzdělávání budou přetrvávat, kriticky se projeví nedostatek technicky vzdělaných absolventů učebních oborů, středních odborných škol a vysokých škol. Projevit se může i celkový nedostatek praktického vzdělání u absolventů všech škol.

Celkově vzroste počítačová gramotnost všech generací. Na druhé straně z logiky dalšího vývoje (státní šetrnost, elektronizace a zeštíhlení služeb) vyplývá, že budou dále z veřejných služeb uvolňováni talentovaní lidé bez technického a obdobného praktického vzdělání. Vytvoření pružného a pragmatického systému rekvalifikací v předchozím období by mohlo využití této příležitosti podstatně urychlit a usnadnit.

Nadále bude nedostatek lidí vhodných pro činnosti v zahraničí, avšak jejich podíl v jednotlivých kohortách bude nadále pomalu přibývat (obchod a zahraniční marketing, zakládání a vedení zahraničních poboček, manažerské a technické funkce v nich). Konkurenční pozici ČR bude dlouhodobě ovlivňovat předchozí zanedbání výuky angličtiny.

Podobně jako v předchozím kritickém období, pokud se českým zaměstnavatelům podaří v zahraniční udržet a rozšířit své pozice, bude možné využít pokračující tendence již výše uvedené: bude více lidí s jazykovou výbavou vhodných pro podnikatelské a technické doškolení.

Zásadnější vyrovnání úrovně a využití výzkumu a vývoje pro průmysl a podnikání ve srovnání s konkurenčně úspěšnějšími státy bude probíhat nadále pomalu. Výzkum a vývoj se stále pomalu a jen pod politickým a ekonomickým tlakem budou stávat dostatečně silným faktorem globální konkurence schopnosti českých firem.

České malé a střední firmy se budou ještě více přizpůsobovat mezinárodnímu kontextu. Pokud bude ono kritické období úspěšné, mohlo by dojít i k výraznější pozitivní změně. Pak zesílí poptávka po kreativních zaměstnancích, jichž však může být náhle akutní nedostatek. Budou se cílevědoměji využívat více talenty ze zahraničí.

Soustava vzdělávání dospělých podle potřeb podnikatelů se bude ještě nějakou měnit jen pomalu a neochotně. Brzdou budou zakonzervované kapacity a zdroje financování i používané metody.

Podaří-li se v průběhu kritického adaptačního období dát potřebným změnám dostatečnou razanci, získané momentům změny urychlí a potřebné změny v systému dalšího vzdělávání se konečně budou prosazovat snadněji a rychleji.

Školská soustava bude ještě nějakou dobu vzdorovat změnám a bude se pomalu přizpůsobovat. Z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně nadále nejslabším článkem celého vzdělávacího řetězce. Zhoršující se ekonomická a sociální situace bude vyvíjet tlak na změny, ale politické zájmy a pseudohumanistické sklony řady vlivných tvůrců veřejného mínění je mohou nadále silně brzdit.

Stránka 52 z 181

Pokud se školství dostane pod silný tlak zaměstnavatelů, silných skupin tvůrců veřejného mínění a postupně i veřejného mínění samotného, budou žádoucí změny pravděpodobnější. Klíčovou příležitostí by bylo, kdyby se ministrem školství stala razantní osobnost, rozumějící jak potřebám zaměstnavatelů, tak i školské problematice. Změny by pak mohla usnadnit i rada vlády i rady krajů pro lidské zdroje a nové příklady efektivnějšího vzdělávání v zahraničí.

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Na výše uvedeném přehledu je znázorněno, jaké hrozby a příležitosti z hlediska lidských zdrojů v ČR se mohou projevit z pohledu dlouhodobé konkurenceschopnosti domácích podnikatelů a zaměstnavatelů v globálním kontextu v průběhu příštích deseti až dvaceti let.

ZÁVĚRY Klíčové období pro budoucí úspěšnost podnikání v ČR probíhá nyní. V principu lze očekávat, bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet EU a Eurozóna, bude toto období mimořádně tvrdé a nelítostné. Proto je pro české zaměstnavatele životně důležité, zda se podaří udělat okamžité zásahy, jež by umožnily rychlé přizpůsobení kvalifikační struktury dospělých a nastupujících absolventů škol současným požadavkům zaměstnavatelů. Pokud začne docházet v EU k nově proklamované reindustrializaci, Česká republika bude mít nadále výhodu své geografické polohy v blízkosti Německa i výhodu svých tradic, ale nedostatek kvalifikovaných pracovních sil může její výhodnou pozici nadále silně znehodnocovat. Navazující střednědobé a dlouhodobé trendy vyžadují velmi rychlá a naprosto neodkladná opatření v celé vzdělávací soustavě, jež by umožnila plynulé a pružné „zásobování“ české ekonomiky potřebnými pracovními silami s pružným kvalifikačním základem a schopností se rychle učit a adaptovat na nové situace. Tyto závěry nemohou být ovšem zcela nové, avšak z předložených prognostických odhadů vyplývá podstatně důraznější stupeň naléhavosti a potřeby jednat okamžitě, rychle a velmi rozhodně.

Stránka 53 z 181


Stránka 54 z 181


6.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A JEJICH ŘEŠENÍ

Na základě deklarací 18 sektorových rad byly setříděny nejzávažnější problémy, které byly těmito radami identifikovány. Deklarace obsahovaly odpovědi na níže uvedené otázky:  Jaké nejdůležitější problémy týkající se rozvoje lidských zdrojů se vyskytují ve vašem sektoru?  Jaké disproporce na trhu práce vztahující se k uvedeným problémům identifikujete jako nejdůležitější k řešení?  Existují opatření, která byla k nápravě daného stavu dosud přijata?  Jaká opatření navrhujete pro řešení uvedeného stavu?  Jak k řešení daného stavu přispějí sami zaměstnavatelé, resp. sektorové rady? Deklarace byly podrobeny obsahové analýze a přehled problémových oblastí je uveden v příloze 3. Odpovědi a identifikované problémy byly na různém stupni obecnosti. Výrazným tématem ve většině deklarací je problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků, hlavně těch mladých. Některé deklarace poukazují na nesoulad osvojených poznatků absolventů s nejnovějšími technologickými požadavky, nedostatečnou interdisciplinaritu vzdělávacích programů či dokonce na úplnou absenci vzdělávacích programů a škol pro dané obory (například bezpečnost, vodárny). V dalších deklaracích se objevuje upozornění na likvidaci „málo četných“ (úzkoprofilových) oborů (sklo, keramika, zemědělství). Jiné poukazují na nízký počet absolventů v jejich sektoru i na odchody mladých pracovníků do zahraničí. Téměř ve všech deklaracích se objevují stížnosti na nedostatečnou připravenost absolventů pro praxi, neschopnost využívat teoretické poznatky a na nedostatečnou řemeslnou zručnost. U sektorů, které dlouhodobě trpí negativní pověstí spojenou s ekologickými riziky (energetika, chemie), je problém ještě prohlouben špatnou věkovou strukturou pracovníků a odchodem pracovníků do důchodu. Valná většina deklarovaných problémů se týká absolventů učňovských oborů. Přestože převážná část absolventů středních škol si jako volitelný maturitní předmět vybírá jazyk, jeho znalost dle zjištění sektorových rad není u technických oborů dostatečná. Některé problémy jsou nacházeny v nepropojenosti středního a vysokého školství s podnikovou praxí, specifické problémy absolventů vysokých škol však v deklaracích nejsou zmíněny. Shrnutí identifikace problémů a řešení je popsáno v příloze 4.

Stránka 55 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Při využití obsahové analýzy deklarací 18 sektorových rad a výstupů z diskusí na stálých konferencích předsedů sektorových rad byla identifikována 4 základní tzv. průřezová témata, která je možno sledovat jak napříč rozdílnými sektory ekonomiky, tak napříč vzdělávací soustavou. Jedná se o následující průřezová témata:    

spolupráce vzdělávacích institucí a podniků podpora vybraných oborů s důrazem na technické a řemeslné obory struktura a optimalizace sítě škol s vazbou na jejich regionální uspořádání vazba dalšího vzdělávání na trh práce

V mnoha deklaracích a také při diskusích se zástupci sektorových rad zazněly zásadní připomínky ke kvalitě vzdělávacího procesu v České republice na všech stupních – tj. ke kvalitě institucí, které vzdělávání poskytují, i ke kvalitě absolventů. Vzhledem k tomu, že kvalita absolventů je považována za velmi zásadní, bylo toto téma přidáno dodatečně k průřezovým tématům. Ve výsledku, jak je znázorněno v následujícím schématu, se 3 témata týkají především vzdělávací soustavy – všechny mají vliv na kvalitu absolventů, kteří pak vstupují na trh práce. Vysoká kvalita absolventů vzdělávacích programů a navazující dostatečně efektivní systém dalšího vzdělávání by měly zajistit základní cíl v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro zaměstnavatele – tj. dostatečné množství vzdělané, kvalifikované, motivované a flexibilní pracovní síly. Obrázek 3: Vzájemná vazba průřezových témat

Stránka 56 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Podkapitoly, které se věnují jednotlivým průřezovým tématům, jsou uspořádány ve stejné struktuře: obecný popis tématu, stručný popis situace v dané oblasti v ČR, popis žádoucího stavu a návrhy k dosažení žádoucího stavu. Podporu technických a řemeslných oborů lze rozdělit na několik oblastí. Jedná se jak o oblast finanční podpory, tak především o propagaci a popularizaci, které se věnuje především část 6.2. Proto je kapitola nazvána Podpora zájmu o technické a řemeslné obory. Vybrané návrhy, které se týkají struktury a financování vybraných oborů, jsou obsaženy v části 6.3.

Stránka 57 z 181


6.1 SPOLUPRÁCE VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A PODNIKŮ OBECNÝ POPIS TÉMATU Obecně je možno považovat intenzivní spolupráci vzdělávacích institucí s podniky, tj. budoucími zaměstnavateli, za žádoucí. Vzdělávání na sekundárním (SŠ) a terciárním stupni (VOŠ, VŠ) by mělo zohledňovat budoucí uplatnitelnost absolventů na trhu práce a brát do úvahy požadavky a situaci v jednotlivých oborech lidské činnosti. Zaměstnavatelé jsou poskytovatelem zásadních informací a důležitým indikátorem situace v jednotlivých oborech. Vzdělávací instituce by měly reflektovat vývoj v oborech jak po stránce měnících se nároků na kompetence žáků / studentů, tak po stránce vývoje jednotlivých oborů (tj. jejich vzniku, změny, technologického vývoje či zániku). Spolupráci lze nazírat jako jeden z relevantních nástrojů udržování a zvyšování kvality a především relevance vzdělávání. Spolupráce je vzájemně prospěšná oběma stranám. Vybrané přínosy pro vzdělávací instituce:     

aktuální informace z oboru relevance a aktuálnost školních vzdělávacích / studijních programů získání partnerů pro stáže a praxe vyučujících a žáků / studentů získání lidí z praxe pro výuku získávání finančních prostředků a partnerů pro ostatní projekty

Vybrané přínosy pro podniky:  možnost podílet se na obsahu a formě výuky  možnost výběru kvalitních absolventů již v průběhu jejich studia Spolupráce vzdělávacích institucí a podniků (zaměstnavatelů) se může realizovat různou formou. Uveďme, prostřednictvím zjednodušeného výčtu, alespoň ty nejběžnější. Vybrané kategorie spolupráce:    

realizace praxí žáků/studentů u zaměstnavatelů realizace stáží učitelů u zaměstnavatelů účast zaměstnavatelů na tvorbě kurikula (například školních vzdělávacích programů - ŠVP) účast zástupců zaměstnavatelů na realizaci výuky (včetně závěrečných zkoušek / státních zkoušek či vedení a oponentury závěrečných / ročníkových / bakalářských či diplomových prací)  společná setkání mezi vyučujícími a zaměstnavateli (informační a strategický charakter)  společné prezentace vůči rodičům a žákům základních škol

Stránka 59 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  společné soutěže  další společné projekty

STRUČNÝ POPIS STAVU V DANÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE Přestože skutečný stav spolupráce není přesně zmapován (k dispozici nejsou úplné kvalitativní ani kvantitativní údaje), je všeobecně přijímaným faktem, že v České republice jsou intenzita a způsob spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky / zaměstnavateli považovány za spíše nedostatečné na všech úrovních vzdělávací soustavy. STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ V oblasti středního odborného školství bylo díky historickému vývoji po roce 1990 mnoho škol odtrženo do původních „partnerů“ resp. vlastníků – tj. především výrobních podniků. Původní (prvorepublikové i pozdější) vazby škol na podniky byly v mnoha případech přerušeny a navázání na ně je velmi obtížné nebo (vzhledem ke změně struktury průmyslu nebo přímo zániku některých podniků) i nemožné. Příčiny nesnadného navázání na historické vazby byly často na obou stranách – v některých případech nebyly školy schopny či ochotny reflektovat požadavky ze strany zaměstnavatelů, v některých případech došlo k radikálním změnám na straně zaměstnavatelů či oborů, které nebyly z různých důvodů své požadavky vůči školám schopny uplatňovat. Rychlé přerušení vazeb mezi školami a podniky po roce 1990 a následná změna zřizovatele (Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje) měly ve středním odborném školství poměrně zásadní konsekvence. Praktické vyučování se většinou přeneslo z podniků do škol, které však často nebyly schopny přizpůsobit učební pomůcky a přístrojové vybavení rychlému technologickému vývoji. Výsledkem je situace, kdy vzdělávací programy, vyučovací pomůcky a vybavení jsou zastaralé a kontakt vyučujících s praxí je omezený. Je však nutno poznamenat, že situace se liší v závislosti na jednotlivých oborech, regionech, zřizovatelích či jednotlivých školách. Nejužší vazba mezi školou a zaměstnavateli existuje přirozeně tam, kde příslušný podnik či sdružení zaměstnavatelů je přímo zřizovatelem vzdělávací instituce. Jako příklad můžeme uvést Vítkovickou střední průmyslovou školu a gymnázium v Ostravě-Hrabůvce, ŠKODA AUTO a.s., Střední odborné učiliště v Mladé Boleslavi či Střední školu hotelnictví a gastronomie v Klánovicích. Dále existuje celá řada škol, které velmi intenzivně spolupracují se zaměstnavateli a ostatními aktéry (sociálními partnery). Úspěšná spolupráce je závislá na mnoha faktorech, které často nejsou přenositelné. Přestože existuje mnoho příkladů dobré praxe, není možné je zcela jednoduše okopírovat a využívat na jiných institucích. Úspěšná spolupráce totiž velmi často záleží na faktorech, které jsou nepřenositelné – osobnost ředitele školy, vztahy se zaměstnavateli, obor a jeho současný stav atd. Některé zajímavé příklady uvádí publikace „Odborné školy a jejich sociální partneři“ (NÚOV, 2011), kterou vydal NÚOV v rámci realizace národního projektu Kurikulum S – Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání (příloha 5).

Stránka 60 z 181


Odborné školy a jejich sociální partneři (NÚOV, 2011) Publikace v první části shrnuje výsledky kvantitativního šetření, které zachycují současnou spolupráci škol a sociálních partnerů s důrazem na tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP). Ve druhé části jsou uvedeny příklady úspěšné spolupráce škol a sociálních partnerů na pěti případových studiích středních škol – různého typu, zaměření a geograficky rozložených po celé České republice. Uvádíme vybraná doporučení pro navázání úspěšného sociálního partnerství:  Intenzivně mapovat situaci v místě a kraji a dle požadavků trhu rozvíjet spolupráci s pestrou škálou sociálních partnerů na různých úrovních.  Pružně reagovat na změny, zejména v hospodářské oblasti, a snažit se vytvořit další sítě s jinými sociálními partnery.  Dodržovat sliby a závazky vůči všem partnerům.  Spolupráci se zaměstnavateli budovat dlouhodobě a neustále s nimi komunikovat.  Zvýšenou pozornost věnovat žákům základních škol a jejich rodičům, spolupracovat s výchovnými poradci na vysokých školách, do propagace střední školy cílené na školy základní zainteresovat i sociální partnery, především zaměstnavatele.  Určit na škole pracovníka, který se bude spolupráci se sociálními partnery soustavně věnovat.  Spolupráci se sociálními partnery pravidelně vyhodnocovat (především v oblasti praxí), nefungující spolupráce ukončovat, nové navazovat, poznatky sociálních partnerů implementovat do výuky a o této implementaci partnery informovat.  Stavět na tradici střední školy, udržovat si specializaci a dále ji odborně rozvíjet.  Být aktivní, samostatně vyhledávat a tvořit sítě sociálních partnerů. Podpořit aktivní management střední školy.

Formálně je vybraná část spolupráce – účast sociálních partnerů při schvalování Národního programu vzdělávání (NPV), rámcových vzdělávacích programů (RVP) a při realizaci školních vzdělávacích programů (ŠVP) – zakotvena ve školském zákoně12. Povinnou součástí ŠVP je popis spolupráce se sociálními partnery. Při realizaci výše uvedené studie bylo například zjištěno, že školy uvedené jako případové studie by svoji výuku realizovaly v úzké vazbě na zaměstnavatele i v případě, kdyby ŠVP neexistovaly. Považují to za naprosto přirozené a nezbytné. Na straně druhé existují z mnoha důvodů školy, které mají spolupráci v dokumentech dobře popsanou, ale jedná se často pouze o formální popis. Spolupráce a interakce se zaměstnavateli je v reálném životě omezena a zůstává pouze na papíře. Finančně byly projekty spolupráce mezi školami a zaměstnavateli podpořeny především pomocí strukturálních fondů EU, a to zejména v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Nedostatečná spolupráce mezi vzdělávacími institucemi byla 12

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v pozdějších zněních

Stránka 61 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR identifikována jako jedno ze slabých míst systému vzdělávání České republiky v analytické části OP VK. V rámci individuálních projektů ostatních (IPO) bylo podpořeno velké množství velmi zajímavých projektů, díky kterým byla započata nová spolupráce či ta již existující prohloubena. Stejně tak byly využity i jiné dotační zdroje, například ze strany zaměstnavatelů, a byly vytvořeny velmi zajímavé příklady partnerství. Příklad konkrétního partnerství Střední průmyslové školy a vyšší odborné školy technické v Brně s firmou Solid Vision Ve spolupráci s firmou Solid Vision, a Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo s využitím Evropského fondu pro regionální rozvoj v roce 2007 zřízeno v pronajatých prostorách školy technologické centrum (TTC - Technology Training Center) vybavené pětiokým obráběcím strojem Herme. Centrum slouží nejen pro výuku žáků, ale také firmě Solid Vision. Vysoká úroveň softwarového vybavení slouží pro výuku konstruování v CAD a CAD/CAM systému pro programování CNC strojů. Na počátku spolupráce potřebovala firma Solid Vision prostory pro svoji činnost a nabídla za to škole své softwarové vybavení a umožnila praxi žáků na pětiosém obráběcím stroji. Po dohodě se zřizovatelem střední školy byly firmě postoupeny prostory v dílnách, které si firma zmodernizovala a opravila. Vybudování technologického centra v prostorách školy přineslo firmě také užitek v podobě pořádání rekvalifikačních kurzů nejen pro pracovníky různých firem, ale také pro nezaměstnané. Tento způsob spolupráce umožnil škole otevření veřejnosti a zajištění reklamy, dnes se spolupráce s firmou SolidVision neustále pozitivně rozvíjí. „Se Střední průmyslovou školou a Vyšší odbornou školou technickou v Brně spolupracujeme na několika úrovních. Ta základní je, že podporujeme tuto školy při výuce CAD/CAM systémů jak po stránce vybavení, tak po stránce přípravy školících materiálů, materiálů pro testování znalostí studentů, certifikací apod. Další a asi nejzajímavější oblastí je spolupráce se studenty v našem Technologickém centru, které máme umístěné v prostorách školy. Vybraní studenti se tak mají možnost naučit prakticky technologii pětiosého obrábění jak na špičkovém CAD/CAM software, tak na moderním pětiosém centru, které pro tyto účely spolupráce se školou, studentům poskytujeme. Další úrovní spolupráce je podpora studentů při jejich účasti soutěžích“. Hynek Horák, ředitel společnosti SolidVision s.r.o. ZDROJ: Odborné školy a jejich sociální partneři (NÚOV, 2011)

U financování ze strukturálních fondů se však jedná o financování časově omezených projektů. V některých případech bude započatá spolupráce pokračovat dál, ale v budoucnosti mohou chybět zdroje na pokrytí nákladů, které si udržování spolupráce vyžaduje – a to jak ze strany škol, tak ze strany podniků. V současné chvíli chybí systémové nastavení, které by ke dlouhodobé spolupráci motivovalo a bylo prospěšné oběma stranám. Vzhledem k tomu, že většina projektů financovaných z OP VK v současné době probíhá, není zatím možné analyzovat dopad jejich realizace na celý systém. K širší a intenzivnější spolupráci se školami dochází především u větších podniků, které mohou do spolupráce investovat jak finanční prostředky, tak čas svých zaměstnanců. Z pochopitelných důvodů

Stránka 62 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR je spolupráce limitována či téměř neexistuje u živnostníků či malých a středních podniků. A to především u těch, které jsou vystaveny každodennímu existenčnímu tlaku. Na straně druhé jsou tyto podnikatelské subjekty zásadním způsobem odkázány na absolventy škol. Zatímco některé malé a střední podniky či živnostníci konkrétní vzdělávací instituce podporují, jiné nepodporují nic a žádným významným způsobem se na fungování škol nepodílí. Často se tedy objevují výhrady aktivnějších, že nepřímo podporují svoji konkurenci. Z výše uvedeného důvodu je existující model považován za problematický a nedostatečně motivující. OBLAST VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Přestože dle analýzy podkladových materiálů a diskusí v rámci kulatých stolů je velmi kriticky vnímána především situace ve středním školství, dovolujeme si zařadit i část věnovanou spolupráci vysokých škol a aplikační sféry, která se stala velmi intenzivně diskutovaným a populárním tématem. Hned na začátku je nutné zdůraznit, že vysoké školy jsou velmi různorodé a mají různé cíle. Z tohoto důvodu se liší i různé formy spolupráce, které jsou pro různé druhy vysokých škol typické či vhodné. Velmi stručně můžeme popsat spolupráci s použitím kategorizace Charlese a Howellse (1992), která je založena na jednotlivých etapách práce se znalostí. Do první skupiny patří spolupráce, při které dochází k tvorbě znalostí. Řadíme sem především výzkumné a vývojové aktivity. Vysoké školy provádějí výzkum a vývoj pro podniky na zakázku, školy a podniky realizují společné projekty, provozují společné laboratoře či si volné kapacity svých laboratoří vzájemně poskytují. Do druhé kategorie patří aktivity, při kterých dochází k přenosu znalostí. Jedná se například o konzultační činnost akademických expertů či celých týmů pro podniky. Odhaduje se, že ve Spojených státech až 70 % dalších společných projektů začíná na základě prvotní konzultační činnosti. Dále sem patří patenty či užitné vzory. Výzkumníci na vysoké škole vyvinou nějaký nový postup či výrobek, nechají ho patentovat a poskytnou k dalšímu užívání podnikatelskému subjektu. Třetí kategorií jsou dle Charlese a Howellse spin-off společnosti. Ty mohou být založeny studenty či akademiky vysoké školy, popřípadě mohou být založeny společně. Možná je i přímá kapitálová účast vysoké školy. Ta může založené subjekty v určité fázi vývoje prodat dalšímu zájemci. Spin-off společnosti mohou za zvýhodněných podmínek působit v podnikatelských inkubátorech či se postupně přesunout do vědecko-technologických parků. Některé vysoké školy, povětšinou technického profilu, nabízejí zvýhodněné podmínky pro své studenty či akademiky, aby je stimulovaly k zájmu o podnikatelskou činnost. Poslední kategorie spolupráce vysokých škol a aplikační sféry obsahuje aktivity založené na lidském faktoru. Jedná se především o výuku studentů a výukovou činnost pro podnikatelské subjekty. Do této kategorie bychom mohli zařadit kromě dvou výše zmíněných tradičních činností vysokých škol i praxe studentů v podnicích, krátkodobé stáže akademiků ve firmách, přednáškovou činnost

Stránka 63 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR představitelů aplikační sféry, vedení ročníkových, bakalářských, diplomových či disertačních prací odborníky z podnikové sféry, společnou tvorbu a realizaci studijních programů či v neposlední řadě společné semináře a konference pro představitele obou stran. K výše zmíněné kategorizaci forem spolupráce je nutné dodat, že je to pouze jedno z možných rozdělení. Autoři Charles a Howells připomínají, že jednotlivé formy se mezi sebou prolínají a vzájemně překrývají. Je téměř nemožné od sebe striktně oddělit například výzkum a vývoj a výuku. Zdá se také, že vzájemné vztahy mezi podnikatelskými subjekty a vysokými školami, které mnohdy zakládají vlastní firmy či do jiných vstupují, budou v budoucnosti ještě složitější. Také je nutné připomenout, že v jedné zemi či určitém kulturním prostředí některé formy spolupráce fungují, jinde nikoliv. Stejně tak je nutné si uvědomit, že existovaly a i nadále budou existovat určité bariéry mezi akademickým prostředím a podnikatelskou sférou. Velmi často tyto překážky najdeme napříč různými zeměmi a ve své podstatě vyjadřují rozdílné hodnoty obou světů. Výzkumy provedené ve Velké Británii před několika lety ukázaly, že hlavní překážkou spolupráce s podnikatelskou sféru je pro akademiky rozdílný pohled na účel spolupráce. Aplikovaný výzkum není často pro vědecké pracovníky z vysokých škol dost zajímavý – spolupráce s podnikatelskou sférou nepřispívá k postupu akademickou hierarchií a v neposlední řadě zabírá čas, který by akademici mohli věnovat publikační činnosti. Firmy si zase stěžují, že se vysoké školy nechovají dostatečně profesionálně a že akademici upřednostňují ostatní zájmy, tudíž nejsou často schopni dostát včas a kvalitně svým závazkům (Charles a Conway, 2001; ERRIN, 2005). Dále je nutné si připomenout, že vzájemná spolupráce mezi oběma světy – akademickým a „businessem“ – není žádným novodobým fenoménem. První znaky spolupráce lze vystopovat už v době průmyslové revoluce. Na intenzivní spolupráci byly založeny instituce jako Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Cornell University ve Spojených státech. V Anglii vznikly z podobného popudu například univerzity v Birminghamu, Bristolu, Leedsu, Liverpoolu, Manchesteru, Newcastlu či Sheffieldu. V průběhu první světové války probíhala velmi intenzivní spolupráce mezi akademickým a průmyslovým světem především v Německu a Anglii, a to z pochopitelných důvodů v oblasti vojenské. Vzájemný vztah prošel krizí ve dvacátých a třicátých letech 20. století v době deprese, ale nový impuls znamenala druhá světová válka a hlavně poválečný technologický rozvoj. Education: The Complete Encyclopedia, Husen, T. et al., 1998 Ve Velké Británii bylo mezi roky 1967 a 1974 na vládní úrovni podpořeno 37 výukových modulů zaměřených na průmysl, 10 výzkumných a konzultačních projektů či 11 kontaktních míst pro spolupráci. V roce 1978 byl zahájen projekt Teaching Company Scheme, v rámci kterého doktorandský student pracuje na vědeckém úkolu ve firmě pod společným vedením pracovníka firmy a školy. V období 1989-1990 byly ve Velké Británii publikovány příklady dobré praxe v oblasti spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem.

Stránka 64 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Jako katalyzátory vzájemné spolupráce se v poválečném vývoji na scéně objevily také průmyslové, vědecké či vědeckotechnologické parky. Pro zajímavost uveďme, že Stanford industrial park vznikl již v roce 1951 a dále následovaly například Silicon Valley, Boston či Massachusetts. Od konce 60. let minulého století bylo možno zaznamenat velkou podporu vědeckých parků jako motorů regionálního rozvoje, spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem a rozvoje vyspělých technologií, která je zintenzivněna v 80. letech. Současně je však nutno podotknout, že výsledky působení vědeckých parků nejsou jednoznačné. V některých případech byla očekávání příliš vysoká. Jako velmi důležité faktory úspěchu vědeckých či vědecko-technologických parků se ukázaly vědecká základna, stupeň rozvoje vztahů mezi vysokou školou a podniky a také dostupnost rizikového kapitálu. Jako příklad nesplněných očekávání je možno uvést projekt Tsukuba, science city, který byl postaven 100 kilometrů od Tokia. Je dobré si připomenout některé zásadní poznatky, které vyšly najevo v souvislosti s problematikou spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou a obecně rolí vysokých škol v podpoře inovací a technologického rozvoje. Zkušenosti, především ze Spojených států amerických a Velké Británie, ukazují, že hlavním motorem inovací byl a nadále zůstává průmysl či chceme-li aplikační sféra. Vysoké školy v tomto ohledu hrají pouze okrajovou roli. Velmi málo výsledků akademického výzkumu totiž končí úspěšnou realizací – k inovacím dochází spíše při práci se stávajícími produkty a procesy. Mnoho komentátorů se proto vrací k základnímu poslání vysokých škol, kterým je práce s talentovanými mladými lidmi a jejich rozvoj. Vysoké školy by měly nadále sloužit především jako poskytovatel základních znalostí o vědeckých a technologických zásadách a myšlenkách. Na straně druhé by základní poslání vysokých škol nemělo být realizováno bez intenzivní spolupráce s aplikační sférou, která poskytuje vysokým školám důležitou zpětnou vazbu. Ukazuje se, že k úspěšné spolupráci a k úspěšnému přenosu a využití technologií a inovačních řešení dochází tam, kde je aplikační sféra schopna zaměstnat vysoký počet vysoce kvalifikovaných absolventů a velmi úzce spolupracovat s vysokými školami, aniž by se jeden z partnerů snažil ze společné spolupráce získat více než ten druhý. Problematice spolupráce mezi vysokými školami a aplikační sférou je v zahraničí, a to především v anglicky mluvících zemích, věnována velká pozornost. V mnoha zemích je intenzivní a efektivní spolupráce nahlížena jako jeden ze základních nástrojů zvýšení konkurenceschopnosti podniků a tím i celé ekonomiky. Za jeden z podnětných materiálů považujeme například Lambert Review of BusinessUniversity Collaboration, který byl uveřejněn ve Velké Británii v roce 2003 (příloha 6).

Stránka 65 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ  Neexistuje dlouhodobá a systematická podpora spolupráce vzdělávacích institucí a podniků.  Některé náklady spojené s realizací spolupráce (například praxe) zatím nejsou daňově uznatelné.  Není zcela jasná právní úprava postavení jednotlivce – především v oblasti realizace stáží a praxí.

DŮSLEDKY STAVU PRO ZAMĚSTNAVATELE Níže uvádíme některé důsledky skutečnosti, že spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky není na očekávané úrovni.  Vzdělávací instituce nemají aktuální znalosti o stavu oboru a měnících se požadavcích na žáky / studenty.  V důsledku nedostatečných informací není kvalita absolventů na očekávané úrovni – chybí například praktické dovednosti a aktuální znalosti oboru.  Zaměstnavatelé jsou nuceni vynakládat dodatečné prostředky na doškolení zaměstnanců, popřípadě na jejich rekvalifikaci.  Pakliže není spolupráce dostatečně intenzivní, není možné propagovat obor a úspěšné vzory vůči potenciálním žákům a rodičům - to vede ke sníženému zájmu o dané obory a jejich útlumu.

ŽÁDOUCÍ STAV  Zvýšená spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky, která je ku prospěchu obou stran.  Odpovídající legislativa, která spolupráci nezabraňuje, ale stimuluje ji.  Spolupráce je podpořena finančně pro obě dvě strany.  Pro podnik jsou daňově uznatelné výdaje, které jsou spojeny se spoluprací se vzdělávací institucí – jasný metodický výklad Ministerstva financí.

VYBRANÉ NÁVRHY  Výběrová stipendia pro krátkodobé stáže učitelů v podnicích (peníze škole na zástup za učitele, který je na stáži – suplování je velmi drahé a zatěžuje rozpočet školy).  Výběrová stipendia pro stáže žáků / studentů.  Výběrová stipendia pro působení zástupců podniků ve výuce.  Při tvorbě ŠVP a akreditaci vzdělávacích a studijních programů akcentovat „skutečnou“ spolupráci se zaměstnavateli; programy musí být založeny na nějaké formě pravidelné a systematické spolupráce se zaměstnavateli.

Stránka 66 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR LEGISLATIVA, DANĚ  V pracovně-právní legislativě zakotvit status praxí a stáží, právní postavení praktikanta / stážisty a právní vztah mezi jím a zaměstnavatelem.  Upravení školskou legislativu, která se týká BOZP (určení odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví žáka na stáži, aby nebyl vyžadován pedagogický dohled).  Osvobodit stipendia stážistů / praktikantů od všech či alespoň některých povinných odvodů.  Umožnit působení odborníků z praxe ve vzdělávání, přestože nemají dle zákona č. 561/2004 Sb. pedagogické vzdělání.  Daňově uznatelné náklady pro podniky v případě spolupráce se vzdělávacími institucemi (obdoba podpory výzkumu a vývoje u přesně definovaných forem spolupráce a aktivit).  Minimální varianta – metodický výklad MF pro zaměstnavatele a školy vysvětlující možnost uplatnění nákladů při spolupráci škol a zaměstnavatelů v rámci dnešní právní úpravy.

SYSTÉMOVÉ ÚPRAVY, FINANCE  Vznik sektorových fondů, ze kterých by mohlo být placeno vzdělávání v příslušných oborech, spolupráce atd.  Podpořit investiční výstavbu cvičebních provozů, které jsou umístěny v podnicích a je do nich umožněn přístup žákům / studentům (včetně upřesnění otázek BOZP pro žáky).  Podpořit investiční výstavbu a vybavení center odborné přípravy, která spolupracují se zaměstnavateli, kde se zaměstnavatelé podílejí na praktickém výcviku, a ve kterých se realizuje další profesní vzdělávání v souladu s požadavky zaměstnavatelů.  Navrhnout motivační finanční schéma (zvláštní fond či sektorový fond) v souladu s následujícím principem: vzdělávací instituce získá od podniku částku X Kč a ze zvláštního fondu obdrží Xnásobek této částky.

STRUKTURÁLNÍ FONDY EU – PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014 – 2020  Při přípravě příštího programovacího období 2014 – 2020 prosadit samostatnou prioritu spolupráce vzdělávacích institucí a podniků.

Stránka 67 z 181


6.2 PODPORA ZÁJMU O TECHNICKÉ A ŘEMESLNÉ OBORY OBECNÝ POPIS TÉMATU Tato kapitola obsahuje části, které mají některé společné prvky, ale v některých se liší. První část se týká propagace a podpory techniky a technických (popřípadě přírodovědných) oborů a vědecké práce, která má vliv především na dostatek pracovníků (středoškolsky a především vysokoškolsky vzdělaných) v technických oborech a ve výzkumu a vývoji. Druhá část se věnuje především podpoře řemesel a odborných kvalifikací na úrovni středoškolské. TECHNIKA A TECHNICKÉ OBORY Po výrazném odklonu od rozvoje průmyslových oborů se v rozvinutých státech Evropy projevuje stále větší odklon od studia technických a přírodovědných oborů a zvyšuje se tendence ke studiu humanitních, ekonomických a právních oborů. To bylo způsobeno nejen nárůstem sektoru služeb a snižováním průmyslové produkce, která byla přesouvána do zemí s levnější pracovní silou, ale rovněž vysokou životní úrovní obyvatel, která dává prostor občanům spíše pro studium oborů dle vlastního zájmu13 a snižuje se tak počet studujících na technických oborech. Tento trend však již narazil na své hranice a i v západních zemích EU se začíná projevovat nedostatek technicky vzdělané populace, která je schopná produkce výrazných inovací. USA i celá Evropa si uvědomuje své zaostávání rozvoje ekonomiky za zeměmi, které vsadily na technicky vzdělanou populaci (hlavně asijské země) a snaží se technické odborníky nakoupit v zahraničí. To však zvyšuje jejich cenu na trhu práce a bez vlastní dostatečně technicky vzdělané populace není možný technologický pokrok a udržení konkurenceschopné ekonomiky zemí. Například OECD v poslední době vydala celou řadu strategických dokumentů zabývající se otázkou situace technického a přírodovědného vzdělávání v širším kontextu potřeby takto vzdělané populace. Hlavním cílem těchto aktivit je motivace členských zemí a převod know-how z úspěšně realizovaných projektů. Jednou z často diskutovaných otázek je veřejné porozumění vědě a vědní činnosti, resp. vnímání přínosu vědy jako takové pro rozvoj společnosti. Rychlý růst vědy a technologických změn, spolu s pozitivním dopadem na hospodářský růst, mají celoplošný dopad na sociální strukturu a ovlivňují život každého jednotlivce. V průběhu času se vyprofilovaly dvě hlavní tendence vnímání vědeckých poznatků – pozitivní vnímání technologického vývoje zvyšujícího životní komfort a na druhé straně vnímání rizika spojeného se změnami, které sebou technologický vývoj přináší. Tento fakt je bezesporu těžištěm pro potřebu lepšího porozumění vědě a technologiím. Z provedených sociologických průzkumů a návazných analýz (OECD, 1997) je možné vypozorovat celou řadu variantních přístupů uplatňovaných v jednotlivých členských zemích OECD. Mnoho 13

Je však nutné poukázat na to, že data jednoznačně nedokazují, že absolventi ekonomických či právních oborů by byli více nezaměstnaní. Faktorem zvýšeného zájmu je zřetelně vidina možnosti vyšších příjmů a vyšší prestiže – čili zcela racionální důvody jednotlivců.

Stránka 69 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR programů je zaměřeno na mladé lidi, především řízeným vstupem do vzdělávacího procesu. Tyto aktivity se týkají například vzdělávání učitelů, vývoje učebních pomůcek atd. Současně jsou v řadě zemí organizovány přehlídky a veletrhy, které začaly být výrazně více interaktivní a multimediální. Vlády jednotlivých zemí si uvědomují, že k nastavení vyšší míry prostupnosti je zapotřebí přímý dialog mezi vědci a techniky, jinými slovy mezi nabídkovou a poptávkovou stranou. Jsou proto poskytovány podpory, které dávají veřejnosti možnost seznamovat se s aktuálním vývojem vědy a techniky a diskutovat přímo se specialisty v daném oboru. Je nutné uvést, že rozvoj internetu významně napomohl zprostředkovat tento dialog na kvantitativně vyšší úrovni. Současně se do těchto programů stále více zapojuje soukromý sektor, ať už jako donor prostředků či poskytovatel informací na jedné ze stran dialogu. Zcela zřejmým trendem je v některých členských zemích OECD snižující se zájem mladých lidí o přírodovědní a technické obory a z toho vyplývající nízký počet mladých lidí zajímající se o kariéru v těchto oborech (přírodověda, inženýrské obory a další). V kontextu rostoucího počtu studentů vysokých škol se ukazuje, že podíl studentů v oborech přírodovědného a technického směru je spíše stabilní respektive v některých případech dokonce klesající. Mírně rostoucí trendy lze naopak pozorovat u biologie a humanitních oborů. Druhým hlediskem je uplatnitelnost absolventů resp. uplatnění po studiu příslušného oboru. Ztráta motivace středoškolských studentů často souvisí s „nudným“, faktografickým učením, které mnohdy nepřináší přímou souvislost s denním životem. Cesta, jak motivovat žáky a studenty během jejich studia, musí stimulovat jejich zvídavost - prostřednictvím příkladů ilustrujících vztah k běžné realitě základních potřeb, rozšířením praktických cvičení, při kterých si mohou „osahat“ vědecké výsledky. Prostorem jako stvořeným pro koncentraci podobných zařízení jsou například vědecká a technická muzea. Dále pak související aktivity jako televizní pořady, případně krátkodobé akce – týden vědy apod. Můžeme uvést i další aktivity.  Zabezpečit získání fundamentálního rozhledu pro další zvýšení přírodovědné gramotnosti na základních školách. Lepší učitelé, motivace studentů, rozpracování metodiky zapojení praktických ukázek a cvičení.  Zabezpečení celoživotního učení – interaktivní přírodovědecká muzea, vědecká centra spolupracující se vzdělávacími centry na univerzitách.  Využití masmédií, především televize pro zvýšení obecné atraktivity a zájmu, dále rozvynout využití internetu a jeho možností.  V neposlední řadě nastavení odpovídající institucionální struktury pro vytvoření dialogu o přírodovědních a technických tématech na národní úrovni.

Stránka 70 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR DOPORUČENÍ PRO TVORBU NÁRODNÍCH POLITIK Základní doporučení pro tvorbu či úpravu národních vzdělávacích politik vycházejí z výše uvedených analýz a lze je shrnout do následujících bodů.  Zdůraznit roli vědců a inženýrů a jejich odpovědnost v participaci na veřejné debatě (ať přímo, nebo formou spolupráce v aktivitách souvisejících s jejich činností). Pro dosažení maximálního přesahu jejich aktivit je kladen důraz na srozumitelnou komunikaci (populární) směrem k mladým lidem.  Vzhledem k tomu, že věda a technika přispívají k sociálnímu rozvoji a stabilitě společnosti, je třeba zdůrazňovat přirozenou potřebu kvalifikovaných lidských zdrojů v této oblasti. Zdůrazňována je sociální souvislost nových poznatků a navázání obecně zřejmého přístupu k inovacím a změnám s nimi spojenými.  Důležitou roli v iniciaci tohoto procesu nesou media. V pozici jakéhosi převodníku mezi vědci a výsledky jejich činnosti a veřejností je potřeba hledat vhodné metody přispívající k co nejširšímu pochopení potřeby rozvoje těchto činností. Media a vědci mohou logicky přispět nejen k šíření informací týkajících se konkrétních aktivit, ale současně k rozšíření základních metodických postupů a rozvoje schopnosti kritického myšlení ve společnosti.  Úlohou vlád je podpora efektivní strategie pro šíření informací o vědě a technice např. formou vytváření interaktivnějších vědeckých center, muzeí atd. Vzdělávání má poskytovat žákům a studentům možnost učit se o skutečných hodnotách vědy a techniky a vědeckého přístupu v myšlení s pomocí praktických cvičení a experimentů. Evropská unie při koordinaci postupu v otázkách souvisejících s rozvojem vědy na svém teritoriu vychází ze třech základních premis:  Evropská dimenze v projektech jako je CERN, ESA, EMBL a ESO. To jsou vědecká zařízení, která hrají klíčovou roli ve svých disciplínách.  Věda a technika jsou stále více potřebné pro řešení problémů, které se objevují na evropské úrovni – nemoc šílených krav, životní prostředí, doprava, komunikace a další.  Vztah mezi vědou a společností – tento vztah je odlišný v různých zemí EU a bezesporu souvisí s kulturou v dané zemi, proto jsou na úrovni EU podporovány programy jako the European Week for Scientific and Technological Culture a dále the European Union Contest for Young Scientists. EU současně klade důraz na přírodovědné vzdělávání, neboť takto získaná znalost na úrovni základní školy vytváří základ pro následný přístup jednotlivce k těmto otázkám v průběhu jeho života. Jedním z vodítek dosavadního pokroku je zpráva Evropské komise (2007) „The Mid-Term Assessment of Science and Society activities 2002-2006“ (Příloha 7). Tato zpráva zprostředkovává zhodnocení

Stránka 71 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR aktivit implementovaných v rámci 6. Rámcového programu, specifický program Strukturování Evropského výzkumného prostoru (Structuring the ERA). V oblasti přírodovědného vzdělávání zprava přináší následující doporučení: 1. zacílit témata tak, aby bylo možné koncentrovat jejich zdroje do několika aktivit, které mají schopnost vyšší míry vlivu na dosažení požadovaného cíle 2. pokračovat v aktivitách podporujících vybrané oblasti vzdělávání tak, aby poskytnuly příklady dobré praxe jak vzhledem k rozvoji učitelů, tak v souvislosti se systémovou školskou reformou 3. pokračovat v propojování mezi pedagogickým výzkumem a učitelskou praxí – zavedení kritérií pro hodnocení, nastavení minimálních standardů 4. zapojit studenty a mladé lidi do projektů ve všech tematických oblastech Evropská komise věnuje pozornost vazbě mezi vědou a společností. Příkladem může být „The Science and Society Action Plan (SASAP)“ – hlavní cíle SASAP studie je ozřejmit provázání mezi vědou a společností na úrovni jednotlivých členských zemí a současně v kontextu dimenze EU. V důsledku potřeby vhodně monitorovat vývoj v oblasti podpory technického a přírodovědného vzdělávání byly na úrovni EU zavedeny jednotné klíčové kvantifikátory sledující nárůst počtu studentů a absolventů ve zmíněné oblasti – MST14. Zpráva Evropské komise z roku 2004 Europe needs more scientists (Příloha 8) přináší analýzu stavu vědy a techniky v Evropské Unii. Velkou pozornost věnuje počtu lidí, kteří se studijně či profesně na tato pole vydávají. Hlavní závěr zprávy je obsažen již v jejím názvu: klesající počet studentů vědy a techniky je vnímán jako výrazný problém ve většině Evropských zemí. Zpráva apeluje na vlády evropských zemí, aby prostřednictvím efektivnějších strategií lidských zdrojů ve vědě připravili vhodné podmínky k zajištění dostatku kvalitních a úzce specializovaných pracovníků, kteří by odpovídali náročným požadavkům rychle se rozvíjejícího high-tech průmyslu. Vyzdvižena je mimo jiné i nutnost výraznější spolupráce mezi univerzitami a soukromým sektorem s cílem navnadit více studentů na kariéru v průmyslu. Propagace vědecké dráhy by měla začít již na základních a středních školách zařazením více praktických pokusů do výuky. ROSE (the Relevance Of Science Education) je mezinárodní komparativní výzkumný projekt, jehož cílem je shromáždit a vyhodnotit, které faktory jsou určující pro postoje samotných studentů a pro jejich motivaci ke studiu vědy a techniky. Závěry projektu jsou jasné: je třeba „zlidštit“ výuku vědy a techniky na školách již od raného věku, vést žáky k tomu, aby vědu a techniku vnímali jako formující činitel životního stylu současné společnosti, a v neposlední řadě, aby chápali své studium jako základní předpoklad pro mnoho atraktivních pracovních příležitostí. http://roseproject.no/

14

Metodologie: Matematika, přírodověda a technologie (MPT) pokrývá následující obory: přírodní vědy, fyzika, matematika a statistika, počítače, inženýrství, výroba a zpracování, architektura a stavitelství

Stránka 72 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ŘEMESLA U oblasti řemeslných dovedností a specializovaných odborností jde o trochu jinou oblast. Na úrovni středního školství, popřípadě vyššího odborného, klesá počet zájemců o řemeslnou, odbornou přípravu a vykonávání příslušných povolání. V tomto směru se více jedná o propagaci řemesel a odborného školství. Obě tendence mají však obecně některé podobné příčiny – snížená obliba techniky, zvýšená zájem o humanitní a ekonomická studia atd. Pracovní pozice kvalifikovaných řemeslníků patří celosvětově mezi nejobtížněji obsazované. K tomuto závěru došla firma Manpower na základě svého průzkumu pracovního trhu v roce 2010 (2010 Talent Shortage Survey), během nějž analyzovala údaje od 35 000 zaměstnavatelů z 36 zemí světa. Dle průzkumu je nedostatek řemeslníků zapříčiněn jednak odchodem starších pracovníků do důchodu bez adekvátní náhrady, technickým vzděláváním, které neodpovídá potřebám trhu, a společensky nízkým statusem manuálních pracovníků mezi mladými lidmi. Doporučení zní jasně: Nebudou-li firmy, vlády i obchodní sdružení spolupracovat na vytváření dlouhodobých strategií vedoucích ke zmírnění úbytku talentů mezi kvalifikovanými manuálními pracovníky, odrazí se to negativně na ekonomickém růstu. http://manpowerblogs.com/toth/2010/08/25/solutions-to-the-skilled-trades-shortage/

STRUČNÝ POPIS STAVU V DANÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE V minulém století byl České republice tradičně velmi silný podíl technicky vzdělané populace. Před rokem 1990 byly výrobní kapacity soustředěny do velkých celků, které měly vlastní učňovská zařízení, ve kterých se na budoucí povolání připravovalo cca 60 % populace. Rovněž na vysokých školách existovala směrná čísla pro přijímání nových studentů a sociální vědy byly potlačovány i z ideologických důvodů. To se radikálně změnilo po roce 1989, kdy vzdělávací soustava přestala být regulována. Velké podnikové koncerny se rozpadly a s nimi zmizela i oborová učňovská zařízení. Relativně stabilní zůstaly střední průmyslové školy, avšak na úrovni vysokoškolského studia nastal prudký přesun k dříve těžko dostupným humanitním oborům. To vše mělo za následek, že v průběhu minulých 20 let postupně klesal podíl absolventů technických oborů, jejichž nedostatek se začal projevovat hlavně po dokončení ekonomické transformace země. V posledních letech se v České republice stále více poukazuje na problém nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, obzvláště v technických a přírodovědných oborech. Přitom právě obory technického a přírodovědného/výzkumného zaměření jsou obecně uznávanými „tahouny“ ekonomiky a s poklesem jejich významu a odborného zázemí klesá i konkurenceschopnost země. Problém nedostatku kvalifikovaných techniků je vnímán napříč dosaženými stupni vzdělání od učňovského, přes maturitní až po vysokoškolské vzdělání. Na celou problematiku jsme se zaměřili především z pohledu zaměstnavatelů, kteří deklarují okamžité problémy a diskrepance na trhu práce, a dále pak z hlediska budoucího vývoje české ekonomiky a potřeb kladených na vzdělávací sféru. Stránka 73 z 181


Na základě deklarací 18 sektorových rad byly setříděny nejzávažnější problémy, vytipované v těchto radách. Jako červená nit se ve většině deklarací objevuje problém nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků, hlavně mladých. V dalších deklaracích se objevuje upozornění na likvidaci „máločetných“ oborů a nenahraditelnou ztrátu pro možný opětovný rozvoj kvalitní specializované výbory, kdy trh již nebude ochoten absorbovat levné, nekvalitní výrobky z Asie (např. sklo, textil). U sektorů, které dlouhodobě trpí negativní pověstí spojenou s ekologickými riziky (energetika, chemie), je příchod mladých lidí ještě nižší a to v nich způsobuje nepříznivou věkovou strukturu pracovníků a vyšším odlivem pracovníků do důchodu. Valná většina deklarovaných problémů se týká absolventů učňovských oborů. Přestože téma podpory technického vzdělávání se dostává do popředí mnoha vládních dokumentů a koncepcí (hlavně MŠMT a nově i MPO) a našlo rovněž svůj odraz ve formulaci operačních programů strukturálních fondů EU těchto ministerstev, v realitě se příliš mnoho nezměnilo a oprávněné stesky zaměstnavatelské sféry na nedostatek kvalifikovaných technicky vzdělaných pracovníků přetrvávají i v současné době krize, kdy celková nabídka na trhu práce kvantitativně výrazně převyšuje poptávku. Důvodům nedostatku kvalitních absolventů technických a přírodovědných oborů bylo věnováno několik výzkumných studií, z nichž vyplývá celý komplex příčin tohoto stavu. Za zmínění stojí následující studie: „Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory“ (White Wolf Consulting, 2010) Ze studie vyplývá několik faktorů, které volbu budoucího směřování určují. Studie se věnuje výzkumu preferencí žáků 9. ročníků základních škol a 3. ročníků na gymnáziích. Kromě vlivu okolí, tradice v rodině, neinformovanosti a z toho plynoucí obavy z náročnosti technických a přírodovědných oborů, je to také vliv kvality a atraktivnosti výuky předmětů vedoucích k zájmu o techniku a přírodovědu. Hlavní vliv v tomto sehrávají kvalitní/nekvalitní pedagogové. Již od základní školy je zřejmé, že přírodovědné a technické předměty na českých školách jsou často vyučovány způsobem, který je žáky a studenty hodnocen jako málo názorný, suchopárný, příliš teoreticky zaměřený a málo komplexní (neexistuje například snaha o propojení mezi matematikou, fyzikou, chemií). Další aspekt, který je v této studii zmiňován, je orientace při tzv. odložené volbě, kdy většina studentů gymnázií směřuje při výběru volitelných předmětů do humanitních směrů, které jim, dle jejich názoru, nabízí širší spektrum budoucích možností a 60 % absolventů gymnázií pokračuje při studiu na vysokých školách v humanitních oborech. „Podpora přírodovědného a technického vzdělání“ (Vlk, Hvězda, 2008) Studie upozorňuje na problém dramatického poklesu populačních ročníků, které budou vstupovat na střední školy. V roce 2008 jich bylo více než 120 000, kolem roku 2015 jich bude pouze okolo 90 000. Tím větší musí být věnována pozornost včasnému podchycení zájmu o přírodovědné a technické obory. Dalším zajímavým aspektem, zmíněným ve studii, je míra úspěšnosti dokončení vysokoškolského přírodovědného či technického studia. Přestože na technické a přírodovědné vysoké školy nastupuje poměrně velký počet studentů (cca 30 % z celkového populačního ročníku), podíl úspěšných absolventů je výrazně nižší a v průběhu studia je např. propadovost u studentů strojních oborů 31 %, zatímco u právních oborů je to pouze 4,7 %.

Stránka 74 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Kromě zvýšení atraktivnosti řemeslných a studijních oborů pro studenty v počátečním vzdělávání, je třeba podpořit i zaměření dalšího profesního vzdělávání směrem k technickým oborům. Další vzdělávání v technických oborech je vzhledem k rychle se měnícímu světu technologií naprostou nutností. V rámci počátečního vzdělávání stráví mladý člověk v průměru 15 let života, dalších 40 let však se pohybuje na trhu práce a dnes je již všeobecně uznáváno, že s balíkem poznatků a dovedností získaných v rámci počátečního vzdělávání nemůže vystačit nikdo. A to se týká nejen vysoce kvalifikovaných profesí, kde poznatky se rozvíjejí den ze dne (medicína, automatizované systémy, apod.), ale i v profesích dělnických a řemeslných (rozvoj stavebních materiálů a technologických postupů, ovládání CNC strojů, apod.). V některých oborech je již dnes zřejmé, že poptávku pro kvalifikovaných pracovnících nemohou uspokojit absolventi škol, a proto by technickému vzdělávání měla být věnována náležitá pozornost i v rámci rekvalifikací a zvyšování kvalifikace již zaměstnaných osob.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ATRAKTIVITU STUDIA TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ Na základě provedených zjišťování a analýz lze dovodit, že zájem o studium technických a řemeslných oborů ovlivňují následující faktory: VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ JIŽ OD NEJÚTLEJŠÍHO VĚKU Vztah k řemeslným a technickým oborům je třeba rozvíjet již u předškolních dětí a na základních školách. Kvalitní a atraktivní výuka matematiky a fyziky, vhodně kombinovaná s empirickými příklady, motivuje i takové žáky, které mají z těchto předmětů obavu. Rovněž tak dostatek technických a řemeslných hraček rozvíjí v dětech zájem o tyto obory. Předměty zahrnující praktický nácvik řemeslných dovedností z našich škol prakticky vymizely a spolu s feminizací výchovy se žáci a studenti jen obtížně setkávají s příklady, které je motivují pro studium řemeslných oborů. V neposlední řadě motivují ke vztahu k řemeslným a technickým oborům dobré příklady v rodině i u kvalitních pedagogů. GEOGRAFICKÁ DOSTUPNOST STŘEDNÍCH ŠKOL Faktor vzdálenosti od místa bydliště hraje velkou roli obzvláště u středoškolského studia. Náklady spojené s cestováním či ubytováním na internátech zatěžují rodinné rozpočty. Navíc rodiče neradi nechávají dospívající děti bydlet v zařízeních bez svého dohledu. Z těchto důvodů většina žáků preferuje studium škol v každodenní dojezdové vzdálenosti. Navíc díky tomu, že zřizovateli středních škol jsou kraje, v síti škol podporují hlavně takové, které navštěvují převážně žáci daného regionu a nemají zájem podporovat školy s neregionální či celostátní působnosti.

Stránka 75 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR NÍZKÁ PRESTIŽ UČEBNÍCH OBORŮ Zvyšující se „osobní aspirace“ žáků a jejich rodičů na dosažení vyššího stupně vzdělání na jedné straně a obava z nevhodného sociálního prostředí na učňovských školách na straně druhé způsobují, že volba učebního oboru je většinou až poslední možností, nikoliv první volbou. Dále rovněž panuje oprávněná obava z nízkého mzdového ohodnocení absolventů učňovských škol. Uplatňované mzdové systémy zohledňují a oceňují stupeň dosaženého vzdělání. NEDOSTATEČNĚ BUDOVANÝ VZTAH K TECHNICKÝM A PŘÍRODOVĚDNÝM PŘEDMĚTŮM Již od nejútlejšího věku se formuje vztah k technice, společnosti, přírodě. Nedostatečná podpora logického myšlení a technických dovedností již v předškolním věku ovlivňuje budoucí preference při volbě studia i povolání. Neatraktivní výuka matematiky, fyziky, chemie již na základních školách žáky nemotivuje k dalšímu studiu technických oborů. Navíc jsou technické předměty obecně vnímány jako „složité“. Rozšířená nabídka studijních možností v oblasti společensko-vědních oborů (ekonomické a humanitní obory) odvádí od studia technických oborů i ty studenty, kteří by s takovým studiem neměli problém. Velmi často panuje obava z nedokončení technického studia (podloženo vysokým podílem předčasných odchodů hlavně u technických vysokých škol). EXISTENCE DALŠÍCH MOTIVAČNÍCH MECHANISMŮ A PODPŮRNÝCH AKTIVIT V zemích, kde jsou vzdělávací systémy nastaveny tak, aby připravovaly žáky a studenty kvalitně pro budoucí uplatnění na trhu práce, existují přesto i další mimoškolní aktivity, které mladou generaci motivují k vlastnímu rozvoji a zájmu o přírodovědu a techniku. Díky podpoře ze strukturálních fondů se rozšiřuje počet projektů, zaměřených na podporu zájmu o přírodovědné a technické studium i v ČR, dosud se však jedná spíše o ostrůvky pozitivní deviace a nikoliv o systémové řešení. Jako příklady je možné uvést konkrétní aktivity, které se snaží reagovat na neutěšený stav v oblasti technického vzdělávání. Tyto aktivity jsou mnohdy realizovány díky entusiasmu jejich protagonistů, často s minimální podporou z veřejných prostředků. Na jedné straně jsou to aktivity propagující výzkum, vývoj, matematiku, techniku a řemeslnou zručnost ať již ve formě prezentací a veletrhů pro veřejnost či nejrůznějších soutěží a oceňování. V roce 2002 vznikl projekt na podporu vědecké a technické inteligence „Česká hlava“, který oceňuje významné vědce a výzkumníky a každoročně pořádá akce Věda v ulicích a Noc vědců, kdy jsou výsledky výzkumu a vývoje prezentovány široké veřejnosti. Od roku 2007 byl projekt obohacen akcí „Česká hlavička“, na které se významně podílí AVAMET (Asociace pro mládež, vědu a techniku).

Stránka 76 z 181


Česká hlavička je projekt, který vznikl v rámci projektu Česká hlava a je zaměřený na podporu talentované mládeže především v technických oborech a na zvýšení zájmu mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů a vědeckou kariéru. Projekt je zaměřen na středoškolskou mládež a žáky vyšších ročníků základní školy. Cílem projektu je nacházet zajímavé práce těchto žáků a v rámci celostátní soutěže mediálně propagovat ty nejlepší počiny a jejich autory. Kromě veřejného ocenění jsou vybraní laureáti motivováni i finančním oceněním. http://www.ceskahlava.cz/index.php?mainpager=page&id=289&csum=d3c3fd6

Občanské sdružení Asociace pro mládež, vědu a techniku - AMAVET byl založen v roce 1990 za účelem rozvoje vědeckých aktivit ve volném čase dětí a mládeže v České republice. Momentálně v jeho rámci pracuje 14 Center pro děti a mládež, která pravidelně navštěvuje asi 3 000 mladých lidí. Mezi hlavní oblasti zájmu patří informační technologie, vědy o životním prostředí, biologie, astronomie, modelářství. Kluby AMAVET jsou rovněž činné na základních a středních školách a v centrech pro volný čas. AMAVET organizuje soutěže vědeckých projektů středoškolské mládeže a umožňuje zapojení těch nejlepších do mezinárodních soutěží, hlavně ve Spojených státech, kde bývají často úspěšní. Dále AMAVET v rámci svých projektů organizuje exkurze do zahraničních vědeckých parků po celé Evropě. Exkurzí se již účastnilo více než 8 000 mladých Čechů. Kromě toho zve AMAVET také skupiny zahraniční mládeže do České republiky. http://www.amavet.cz V Pardubickém kraji běží od roku 2006 program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory v Pardubickém kraji. Pořadateli jsou AMAVET a Pardubický kraj a projekt je zaměřen i na žáky základních škol. Od 6. tříd pracují děti na vědeckých a technických projektech. Své práce prezentují na soutěžní přehlídce Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji. Zatím se bohužel žádný jiný kraj se k projektu nepřipojil. http://www.fvtp.cz

V minulém roce proběhl již 11. ročník Týdne vědy a techniky. Tuto akci pořádá Akademie věd ČR spolu s partnery z průmyslové i mediální sféry.

Akademie věd ČR – Týden vědy a techniky Týden vědy a techniky je největší vědecký festival v ČR. Cílem projektu je přiblížit vědu posluchačům formou přednášek, výstav, seminářů, vědeckých kaváren, promítáním dokumentárních filmů, soutěžemi, dny otevřených dveří v laboratořích akademických ústavů a dalšími akcemi. V roce 2012 bude probíhat v první polovině listopadu v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci a na mnoha dalších místech. http://www.tydenvedy.cz

Stránka 77 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Dobrou formou zvyšování zájmu o studium matematiky, technických a řemeslných oborů je aktivní zapojení žáků a studentů do nejrůznějších soutěží – ať již tuzemských či mezinárodních. Účast českých žáků a studentů je velmi závislá na osobnosti a entusiasmu nějakého pedagoga, který je na soutěž nejen upozorní, ale vede je k tomu, aby se na účast dobře připravili.

Mezinárodní soutěž Matematický klokan vznikla přibližně v roce 1980 v Austrálii a od roku 1991 se rozšířila do zemí Evropy. Dnes se již této soutěže účastní na dva a tři čtvrtě milionu soutěžících ze 30 zemí našeho kontinentu sdružených v asociaci Klokan bez hranic, jejíž koordinační centrum je v Paříži. Pořadatelem Klokana v ČR je Jednota českých matematiků a fyziků ve spolupráci s Katedrou matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a Katedrou algebry a geometrie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ministerstvem školství a mládeže byl Matematický klokan zařazen mezi soutěže kategorie A – plně hrazené z prostředků MŠMT. http://www.matematickyklokan.net

Snaha o zvýšení zájmu o studium řemeslných oborů a jejich prestiže je podpořena projektem České ručičky. Společný projekt Jihomoravského kraje, Svazu českých a moravských výrobních družstev, MŠMT, MPSV, HK ČR, MZE, MPO a středních odborných škol jihomoravského regionu organizuje od roku 2009 soutěž pod názvem České ručičky. Tato soutěž je zaměřena na odborné kompetence žáků středních odborných škol a její vítězové jsou slavnostně vyhlašováni a oceněni na gala večeru před ukončením školního roku. Hlavním mediálním partnerem soutěže je Česká televize a na organizaci se rovněž podílí Veletrhy Brno. Organizace této soutěže dobře dokumentuje spolupráci mezi státní správou, samosprávou, školami a zástupci zaměstnavatelů. http://www.ceskerucicky.org

Jednou z dalších forem podpory odborného vzdělávání a rozvoje některých nedostatkových oborů na trhu práce jsou Stipendijní programy, které jsou financovány v rámci projektu TECHyes. Liberecký kraj realizuje od roku 2007 kampaň na podporu vzdělávání v technických oborech TECHyes, která byla v roce 2010 rozšířena i na podporu odborného vzdělávání v širším slova smyslu. Do projektu se zapojila Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou, která realizuje v rámci OP VK projekt "Rozvoj kariérového poradenství v Libereckém kraji". V rámci tohoto projektu převzalo aktivity kampaně TECHyes Centrum vzdělanosti Libereckého kraje - zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. http://www.techyes.cz

Jako příklad mimoškolní podpory vztahu dětí a mládeže k technice, je dříve široce rozvětvená síť stanic mladých techniků. Tato zařízení byla v minulosti líhní technicky a manuálně zručných dětí, které si mnohdy své budoucí povolání volily dle zaměření navštěvovaných kroužků. V současné době jich funguje již jen zlomek a s minimální nebo žádnou podporou z veřejných prostředků, a to pouze díky zapáleným instruktorům. Jako příklad lze uvést pražskou stanici techniků Vyšehrad. Daleko větší

Stránka 78 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR je v současné době nabídka kroužků zaměřených na výtvarné a další umělecké činnosti (keramika, tanec, hra na hudební nástroje) či dalších oborů rozvíjejících estetické cítění, nabídka modelářských, elektrotechnických a počítačových kroužků však je malá, a to i vzhledem k finanční náročnosti takových zájmových činností. Jako příklad dobré praxe lze uvést pražskou stanici techniků Vyšehrad či brněnský Dům dětí a mládeže Junior. Stanice techniků Vyšehrad Stanice techniků Vyšehrad nabízí zájemcům kroužky a kluby hlavně pro zájemce o počítače, elektroniku, robotiku, modelářství, minikáry, ale i stolní hry, stolní tenis, divadlo aj. V této stanici se děti a mládež učí technickým dovednostem i odborným znalostem z uvedených oborů pod vedením zkušených lektorů z praxe. http://www.stv.cz

Pilotně byl v jednom libereckém gymnáziu realizován nizozemský projekt „Kids and Science“, který má za cíl přivést k inovačnímu chování již žáky od druhého stupně základních škol, a to formou společné práce a soutěže inovačních prototypů, vyrobených v týmech ve třídě. V současné době byl zahájen projekt vzdělávání pedagogů pro realizaci projektu „Kids and Science“ v Moravskoslezském kraji. Podobných inovativních projektů bylo v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost realizováno více.

Nizozemská nadace Kids and Science vyvíjí a řídí několik programů pro mladé lidi se zaměřením na vědu a techniku. V rámci projektu InventorClass se pod vedením lektorů připravují učitelé na to, jak soutěží ve třídách vyhledávat nejlepší inovační nápady. Z nápadů pak společně ve třídách vybírají ty nejlepší a vytvářejí týmy, ve kterých nápady rozvíjejí a zpracují prototypové řešení. Jedná se o kolektivní práci spolu s učiteli a studenty technických univerzit. Na konci programu probíhá trh nápadů, kde se týmy snaží prodat vlastní nápad. V dalším projektu You@18 si představují, jak bude svět vypadat, až jim bude 18 let a snaží se vymyslet řešení problémů, které v té době světu budou hrozit. Nápady jsou prezentovány na soutěži a oceňovány porotou odborníků. http://www.kidsandscience.org

Krajské úřady, pobočky Úřad práce i další regionální aktéři připravují veletrhy vzdělávání a práce, kde je možno se seznámit hlavně se středoškolskými programy a možností uplatnění jejich absolventů. Bohužel v době ekonomického poklesu i intenzita těchto aktivit poklesla. Jako příklad může sloužit aktivita kladenské a rakovnické pobočky ÚP ČR.

Ve dnech 10. – 12. 10 2011 se konal „Veletrh technických oborů a Veletrh celoživotního vzdělávání, jehož pořadatelem byl Úřad práce v Kladně. Veletrh se konal v prostorách velkého a malého sálu kladenského Domu kultury. Této akce se zúčastnilo 37 škol a pozvání přijalo 13 firem nabízejících uplatnění absolventům škol. Každá ze škol se prezentovala své programy dle svých možností a dle svých nápadů. Kladně může být hodnocena prezentace s účastí žáků prezentující výuku na improvizovaném pracovišti, dále vhodná forma filmové projekce na plátno s přehledem vyučovaných oborů a dalších činností školy. Návštěvníky akce byli převážně žáci základních škol, kteří sledovali prezentace jednotlivých škol a sbírali informace a propagační letáky.

Stránka 79 z 181


Dne 2. 11. 2011 pořádal Úřad práce v Rakovníku „ Přehlídku studijních a učebních oborů středních škol a učilišť Rakovnického regionu a přilehlých regionů pro školní rok 2012/2013“. Prostřednictvím prezentace získali žáci osobní kontakt s učiteli a studenty každé dané školy, přehled o poskytovaných oborech formou ústní informace a informačních letáčků.

Rovněž se objevují projekty soukromých firem, které pořádají nejen různé soutěže, ale i vzdělávací a osvětové aktivity (ČEZ, Microsoft, Škoda Auto). Příklady dobré praxe nalezneme většinou u velkých firem, které pochopily, že spoluprací se školami investují do své budoucnosti a mají dostatečný kapitál takovou spolupráci financovat.

Za všechny lze uvést např. Škoda Auto, která spolupracuje se 33 středními školami v ČR, přestože má i své vlastní vzdělávací zařízení. http://www.skodaauto.com/cs/career/students_elementary/cooperative_secondary/Pages/cooperative_secondary.aspx

Společenská odpovědnost firem v ČR je přímo úměrná velikosti a firemní kultuře firmy. Mnohé dobročinné aktivity firem jsou směřovány do oblasti kultury a sportu, případně do předcházení ekologickým škodám. Oblast vzdělávání je až na výjimky záležitostí větších a mezinárodních firem.

Jako příklad firmy, která podporuje ICT vzdělávání již od nejútlejšího věku dětí, je možno uvést firmu IBM a její celosvětově využívané programy „Kid Smart Early learning“ http://www.kidsmartearlylearning.org/ či její vydatná podpora univerzitám http://www.ibm.com/developerworks/university/

Dále na území České republiky postupně vznikají centra propagace vědy a techniky, a to hlavně s podporou strukturálních fondů, podniků a měst. Jako první science centrum vznikl liberecký IQ park, kde jsou umístěny interaktivní exponáty ve čtyřech podlažích a jsou zde pravidelně pořádány workshopy (nejen pro děti). Zde je formou zábavných prezentací představován svět vědy a techniky a jejího praktického využití. IQ park rovněž dočasně zapůjčuje své exponáty do dalších měst ČR.

Stránka 80 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR V Plzni pak v bývalých prostorách Škodovky vznikla Techmania, která byla vybudována Škodou Holding s odbornou podporou Západočeské univerzity v Plzni. Kromě interaktivních exponátů prezentujících fyzikální zákony a technická zařízení se Techmania zaměřuje na přípravu atraktivních názorných prezentací pro školy z oblasti fyziky a chemie a to v souladu se školním kurikulem. Rovněž jsou zde pořádány mezinárodní putovní výstavy dalších vědeckých parků z Evropských zemí. Další science centra nadregionálního významu jsou připravována v Brně a v Ostravě. IQ PARK IQpark byl vybudován v Liberci jako první interaktivní zábavně naučné science centrum v České republice. Základní prostředky vzdělávacího a poznávacího procesu jsou herní a zábavné interaktivní pomůcky. Vznikal po vzoru světových „science centers“ a čerpá z jimi ověřených konceptů, které nenucenou formou nabízejí výuku a poznávání prostřednictvím interaktivních zábavních prvků (škola hrou). Zahrnuje více než sto interaktivních exponátů. Základními požadavky na exponáty jsou interaktivnost, edukativnost, zábavnost a atraktivnost. http://www.iqpark.cz

Techmania Science Center Společnost ŠKODA INVESTMENT a. s a Západočeská univerzita v Plzni založily obecně prospěšnou společnost se záměrem vybudovat v Plzni v areálu průmyslového závodu ŠKODA moderní interaktivní centrum (ve světě označované jako science center). Regionální technické muzeum o. p. s. změnilo svůj název dne 1. 9. 2010 na Techmania Science Center o. p. s. Oba zakladatelé se tak snaží reagovat na současnou situaci, kdy v České republice klesá zájem o technické obory. Science centra vnímají jako ve světě osvědčený způsob vedoucí k posílení zájmu o vědu a techniku. Hlavní cílovou skupinou jsou děti a mládež. Techmania Science Center je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, které herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svojí činností exponát "rozhýbe", tak aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Učení je zde postaveno na vlastním prožitku - zkušenosti. http://www.techmania.cz

Hlavním úkolem všech výše uvedených aktivit je vzbudit zájem o vědu, techniku a řemesla u široké populace již od nejútlejšího věku. Rovněž je důležité formovat postoje škol a rodičů, kteří zásadně ovlivňují budoucí volbu studia a povolání dnešní mladé generace.

Stránka 81 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ  Nedostatečná motivace ke studiu technických a řemeslných oborů.  50 % rodin se rozvádí a děti vyrůstají převážně s matkami a pak s učitelkami na základní škole, děti nemají mužské vzory, které by je vedly k technice.  Většina populace žije ve městech, děti nejsou vedeny k fyzické práci, převažuje rozvoj obecných kompetencí, ve školách se neučí pozemky a mnohde ani dílny.  Pokles počtu studentů v řemeslných oborech a stagnující počet studujících v technických oborech na středních průmyslových, vyšších odborných i vysokých školách.  Obava ze složitosti technického studia odvádí studenty k „lehčím“ humanitním oborům, které jsou v současné době nabízeny v dostatečném množství na úrovni středních i vysokých škol.  Nevhodné zaměření rekvalifikací, které nejsou zaměřeny na požadavky trhu práce.

DŮSLEDKY STAVU PRO ZAMĚSTNAVATELE  Při nedostatečné propagaci a vzbuzování zájmu o studium řemeslných a technických oborů budou zaměstnavatelé stále obtížněji nacházet vhodné zájemce o práci s odpovídající kvalifikací.  Na trhu práce budou volní pouze takoví pracovníci, jejichž kvalifikace bude muset být doplňována či dokonce zcela měněna či takoví, kteří nebudou pracovat s dostatečným nasazením a spolehlivostí.  Generaci technicky vzdělaných odborníků s dostatečnou praxí, nebude při jejich odchodu do důchodu kým nahradit a bude klesat produktivita práce i kvalita výroby.  Čeští pracovníci budou nahrazováni zahraničními pracovníky s odpovídající kvalifikací avšak s odlišným sociokulturním zázemím, což může negativně ovlivňovat firemní kulturu podniků.  Postupně jsou a budou omezovány tradiční české průmyslové obory.  Zaostávání rozvoje a inovace oborů studia technologicky rychle se rozvíjejících oborů.  Praktická likvidace „máločetných“ studijních oborů či jejich rozmělnění v rámci široce pojatých studijních oborů, takto koncipovaných hlavně z důvodů geografické dostupnosti škol a počtu možných uchazečů o studium v regionu.

ŽÁDOUCÍ STAV Cílem podpory zájmu o technické a řemeslné obory je rozvoj těchto oborů, kvalitní a kvalifikované profesní poradenství směřující žáky a studenty ke studiu oborů perspektivních z hlediska uplatnění na trhu práce, dobrá propagace řemeslných a technických oborů i celková podpora motivačních mimoškolních aktivit.

Stránka 82 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR VYBRANÉ NÁVRHY Výše uvedené problémy a bariéry v oblasti podpory kvalitního technického vzdělávání je nutné řešit v několika úrovních, na kterých se musí podílet stát i zaměstnavatelé: DOSTATEČNÁ PROPAGACE TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ  Realizovat společné projekty veletrhů vzdělávání a burzy práce v regionech ve spolupráci odborných škol a relevantních zaměstnavatelů.  Dny otevřených dveří v odborných školách připravovat rovněž ve spolupráci se zaměstnavateli a za použití praktických ukázek nejen obsahu studia, ale i možností uplatnění absolventů škol.  Propagace úspěchů absolventů konkrétních odborných škol v mediích, regionálních tiskovinách i na veřejných vývěskách.

ZMĚNA OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ A ZPŮSOBU VÝUKY OD ZÁKLADNÍCH PŘES STŘEDNÍ AŽ PO VYSOKÉ ŠKOLY  Toto opatření je více rozpracováno v kapitole 6.5, která je věnována kvalitě absolventů škol.

KVALITNÍ PROFESNÍ PORADENSTVÍ  Obnovit kvalitní kariérní poradenství v IPS Úřadu práce (Informační a poradenská střediska) a rozvíjet univerzitní poradenská střediska. V tomto bodě by byla vhodná masivní intervence ze strany podniků v regionu, které by pro poradenská střediska zpracovávaly kvalitní informační materiály (včetně aktualizace filmů o jednotlivých povoláních). Zlepšit poradenství směrem k žákům posledních ročníků základních škol i k jejich rodičům.  Posílit spolupráci středních, vyšších a vysokých škol a kontaktních pracovišť Úřadu práce při vyhledávání firem a podnikatelů vhodných pro realizaci odborných stáží svých žáků a studentů. V současné době, kdy probíhá sociální reforma, je na kontaktních pracovištích ÚP potlačena složka poradenství a na mnoha místech IPS ani nefungují. Rozsah této spolupráce je závislý na budoucím vývoji situace a na tom, jak se dále budou profilovat kontaktní pracoviště ÚP. SYSTEMATICKÁ PODPORA DOPROVODNÝCH OPATŘENÍ A MIMOŠKOLNÍCH ČINNOSTÍ  Zesílit tlak a podpořit spolupráci mezi středními a vysokými školami a podnikatelskou sférou, a to nejen v oblasti tvorby vzdělávacích/studijních programů, ale i při jejich realizaci. Toto opatření je společnou záležitostí MŠMT, krajů, škol i zaměstnavatelů.  Zvýšit společenskou odpovědnost firem za kvalitu budoucích lidských zdrojů a motivovat je k podpoře vzdělávacích aktivit, realizaci stáží a exkurzí v provozech, případně i k zavedení systému podnikových stipendií pro dobré studenty. Firmy si musí uvědomit, že škola nikdy nepřipraví

Stránka 83 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR hotového odborníka na jejich konkrétní pracoviště, ale čím více škola bude o firmách a jejím fungování vědět, tím lépe bude žáky a studenty připravovat na svět práce.  Podporovat celou šíři iniciativ směřujících k podpoře technického vzdělávání na úrovni středoškolského odborného vzdělávání.  Podporovat mimoškolní činnost stanic mladých techniků a obdobných zařízení.  Systematicky podporovat vznik, rozvoj a i činnost science parků v regionálních centrech.  Pokračovat v podpoře propagace výzkumu a techniky a význačných osobností z oblasti vědy a techniky  Jako velmi atraktivní se v oblasti podpory vztahu k technice a přírodovědě jeví vytvoření televizních seriálů typu „Okna vesmíru dokořán“, zaměřená na různá technická odvětví a řemesla.  Rovněž je možno zpracovat atraktivní formou i dětské seriály např. o fyzikálních jevech, které by bylo možné zařadit do hlavních dětských bloků – Studio kamarád. Je známo, že jednorázové pořady nemají dostatečnou publicitu a mnohdy se o nich diváci dozvědí až ex-post. Seriál si však vytváří svojí diváckou obec, která se v průběhu trvání seriálu rozšiřuje díky kladné publicitě.  Naopak potlačit „samonosné“ PR aktivity typu „řemeslo má zlaté dno“, které nejsou spojeny s žádným proaktivním opatřením a po proběhnutí kampaně není evidentní žádná změna ani nastartování trvalé aktivity.  V základních školách nepropagovat „etickou výchovu“, „výchovu ke zdraví“ atd. jako samostatné předměty. Místo nich posílit hodiny vedoucí děti k přírodním vědám a technice.  U dětí je také potřeba vytvářet vztah k práci a pracovní dovednosti (od 13 či 14 let jsou děti schopné si nějaké peníze samy vydělat, pokud by k tomu měly příležitost). MOTIVAČNÍ OPATŘENÍ  Veřejně oceňovat firmy, které příkladně spolupracují se školami a i jinak podporují/doplňují vzdělávací aktivity počátečního odborného vzdělávání formou PR podpory prostřednictvím medií (tisku, rozhlasu, televize) i organizací veřejného předávání čestných ocenění.  Podporovat realizaci matematických, fyzikálních a vědecko-technických soutěží dětí a mládeže a dávat jim dostatečnou publicitu v médiích.  Zavést soutěže pro pedagogy na prezentaci atraktivní výuky matematiky, fyziky, chemie a finančně podpořit diseminaci vítězných programů na další školy. Takovéto soutěže by mohly pořádat společně jak veřejně prospěšné asociace, tak některé ústavy Akademie věd či profesní asociace matematiků, fyziků, strojních inženýrů apod. se sponzorskou podporou firem.  Podporovat odborné soutěže středoškoláků v řemeslných a technických dovednostech.  Podporovat zapojení vysokoškolských studentů do mezinárodních soutěží.  Systematický monitoring a zveřejňování příkladů dobré praxe.

Stránka 84 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR OPATŘENÍ V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ  Podporovat přednostně rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání zaměřené za získání konkrétní technické či řemeslné odbornosti v souladu s aktuálními požadavky trhu práce. Tam, kde existují kvalifikační standardy, financovat programy, které vedou k jejich dosažení.  Podporovat další vzdělávání technických a řemeslných pracovníků k získání komplexnějších znalostí a dovedností (např. u energetiků podporovat rozvoj interdisciplinárních znalostí ze strojírenství, elektrotechniky, jaderné fyziky, u řemeslníků zpracování návrhu technického řešení a vazeb na příbuzné obory).  Jedna z příspěvkových organizací MPSV byla přetvořena na Fond dalšího vzdělávání, jehož posláním je odborná činnost v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. V listopadu 2011 zde byl zahájen projekt ESF „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“. Do této aktivity by se měli zaměstnavatelé aktivně zapojit. OPATŘENÍ V MIGRAČNÍ POLITICE ČR  Vzhledem k demografickému poklesu populace ČR, který bude pokračovat i po roce 2020, je třeba posilovat proaktivní imigrační politiku v importu “mozků“ ze třetích zemí. Při tom je nutné zodpovědně zvažovat nejen obory, do kterých budou zahraniční pracovníci lákáni, ale též teritoria odkud budou zahraniční pracovníci přijímáni i jejich počet. Je třeba se poučit z historie, kdy Německo v poválečném období řešilo stejný problém a nalákalo do země velké množství pracovníků, pocházejících z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se v zemi nikdy neadaptovali a naopak v druhé generaci se staví aktivně proti většinové společnosti. Tento aspekt je třeba zvažovat při stanovování podmínek pro získání zelených a modrých karet.  Při potřebě většího počtu pracovníků na nízko kvalifikovaná pracovní místa klást větší tlak na zapojení nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních občanů ČR a dočasná pracovní povolení pro cizince dávat pouze ve výjimečných případech. LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ  Vytvořit legislativní rámec pro motivační financování nedostatkových a máločetných oborů v regionech i z hlediska celé republiky. Postavit preferenční financování oborů na kvalifikovaných predikcích potřeb trhu práce v jednotlivých oborech i skupinách povolání.  Vytvořit systémový nástroj na podporu a propagaci řemeslných a technických oborů formou soutěží a zakotvit jeho pravidelné financování.  Nastavit rámcová pravidla odměňování či úlev pro podniky, které podporují učňovské či technické školy všech stupňů.  Legislativně je potřeba nastavit odpovědnost rodičů za volbu střední školy pro jejich dítě. Vybudovat síť poradenských zařízení pro kariérové poradenství. Jestliže rodiče nedají na doporučení odborného zařízení a vyberou si školu, po které bude absolvent nezaměstnaný, nebudou mít nárok na jakoukoliv podporu a budou své dítě živit. Jestliže vyberou školu, která jim

Stránka 85 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR byla doporučena, a jejich dítě práci nenajde, restriktivní opatření se jich netýkají. Poradenská zařízení by měla být navázána na sektorové rady či jiná uskupení zaměstnavatelů. NÁVRHY NA ZABEZPEČENÍ FINANCOVÁNÍ  Zvýhodněné financování řemeslných a technických oborů z veřejných prostředků by mělo probíhat na základě priorit stanovených nezávislým odborným orgánem (nejlépe Radou pro rozvoj lidských zdrojů) se zohledněním střednědobých regionálních potřeb a priorit.  Na financování prioritních opatření by měly participovat veřejné i soukromé zdroje: státní rozpočet (všechny dotčené rezorty včetně MPSV z prostředků APZ), krajské a obecní rozpočty magistrátů, Evropské strukturální fondy – ESF a ERDF, firmy i jednotlivci.  Pro financování konkrétních projektů by měla být vytvářena PPP partnerství zainteresovaných institucí, které díky vlastnímu zapojení do financování budou více zaangažovány do plnění projektových výstupů. VYBRANÉ NÁVRHY ZE ZAHRANIČÍ NA PODPORU VĚDY A TECHNIKY NIZOZEMÍ Podpůrné aktivity jsou realizovány již na základních školách (více viz přílohu 9) a závažnost situace umocňuje institucionální zaštítění celé problematiky ve formě Národní platformy pro zajištění dostatku pracovníků se S&T vzděláním. http://www.platformbetatechniek.nl/?pid=49 VELKÁ BRITÁNIE Vládní a soukromé kampaně a akce jako Dana Foundation's "Brain Awareness Week," se začínají silně soustřeďovat na programy, které propagují veřejné povědomí o vědě. The UK PAWS Foundation založila v roce 1994 spolu s BBC Drama Fund. Cílem této nadace je zabezpečit prostředky na podporu vzniku nových divadelních her pojednávajících o světě vědy a techniky. http://www.iop.org/EJ/abstract/0031-9120/33/1/011 The Vega Science Trust vznikl v roce 1994 za účelem propagovat vědu s využitím televize a internetu s cílem dát vědcům platformu, díky které by mohli komunikovat s veřejností. http://www.vega.org.uk/

Stránka 86 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR FINSKO Program LUM Program je zaměřen na podporu vzdělávání učitelů za účelem zvýšení jejich matematických a přírodovědných znalostí tak, aby je mohli efektivněji přenášet na žáky druhého stupně škol. Aktivita si při svém vzniku v roce 1995 kladla za cíl dostat Finsko na mezinárodní úroveň. Ukázalo se, že kvalitní výuku mohou poskytovat jen skutečně dobře trénovaní a vysoce motivovaní učitelé. Zaměření programu není jen na úrovni odborných předmětů, ale také pedagogiky, užívání speciálních výukových pomůcek a dalších. Chemistry today Program vznikl jako partnerství mezi Ministerstvem školství a asociací chemického průmyslu s cílem podpořit učitele chemie a jejich motivaci. Učitelé mají možnost setkat se s nejlepšími specialisty a současně navštívit speciální zařízení v rámci exkurzí. http://www.chemind.fi Vzdělávání učitelů v matematice, přírodních vědách a ICT http://www.oph.fi/english/ Akademie věd – podpora zájmu o přírodní vědy http://www.aka.fi/users/396/3342.cfm RAKOUSKO Innovative Youth Soutěž pro mladé vědce navázaná na celoevropský projekt "European Contest for Young Scientists" EU. http://www.2002youngscientists.org/austria.htm PORTUGALSKO Programy pro základní a střední školy Přes 2300 různých projektů se zapojením půl miliónu žáků - Soutěž v experimentálních vědách - Twinning Schools-Scientific Institutions – program podporující spolupráci základních a středních škol - Prázdninová věda pro mladé lidi – prázdninové kampy pro studenty. Možnost setkat se s výzkumníky a působit s nimi krátkodobě v jejich laboratořích. http://www.cienciaviva.mct.pt/cienciaviva/index.asp?lang=en.

Stránka 87 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR BELGIE Technopolis Vlámské vědecké centrum Technopolis nabízí přes 259 interaktivních výstav a programů poskytujících nevšední setkání s vědeckými poznatky návštěvníkům od 6 do 96 let. http://www.technopolis.be/en/ SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ Národní vědecká nadace S cílem posílit veřejné porozumění role vědy a techniky v běžném životě byla založena Národní vědecká nadace, která podporuje programy a veřejné akce stimulující zájem a zvyšující zapojení veřejnosti v oblastech a otázkách spojených s vědou a technikou. Podpora směřuje do různých oblastí:  veřejná televize – zábavné pořady a seriály  IMAX filmy  programy, které pomocí internetu pomáhají rodičům zodpovědět některé otázky dětem  národní týden vědy a techniky (National Science and Technology Week) – v poslední době se iniciativa ve zvýšeném měřítku zaměřuje na děvčata a ženy a minoritní skupiny, které měly dosud v přírodních vědách a technice nízké zastoupení  nadace současně poskytuje učební pomůcky, které mají žákům a studentům lépe znázornit vazbu vědeckých poznatků a jejich denních potřeb  spolupráce s dalšími institucemi jako Americkým fyzikálním institutem, Americkou asociací pokročilých věd, Asociací chemického průmyslu a dalšími (nejrůznější občanské spolky) Americká asociace pokročilých věd Triple A-S" (AAAS) O této aktivitě nejlépe vypovídá hlavní moto: advance science, engineering, and innovation throughout the world for the benefit of all people Základními cíli asociace je:       

zlepšit komunikaci mezi vědci, techniky a veřejností propagovat hlavní přínosy vědy společnosti usilovat o vyšší podporu podnikání v oblasti vědy a techniky posilovat a diverzifikovat pracovní sílu v přírodovědných a technických oborech podporovat technické a přírodovědné vzdělávání pro každého podporovat mezinárodní spolupráci ve vědě organizovat AAAS ceny

Stránka 88 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR JAPONSKO Japonsko je díky hlubokému kulturnímu zakořenění obdivu a víře v technický pokrok zemí s velmi rozsáhle propracovanými mechanismy podpory zájmu všech generací o nejnovější vývoj na poli vědy a techniky. Nejlépe tuto skutečnost vyjadřuje průvodní cíl strategie tamního Ministerstva školství, vědy a techniky (MEXT) … to be a nation based on creativity in science and technology. Níže jsou uvedeny některé z nosných iniciativ provádějící tuto národní politiku: Iniciativa podporující vědeckou gramotnost Ministerstvo implementuje tuto iniciativu s cílem být národem, který je založen na kreativitě ve vědě a technice. Iniciativa obsahuje komplexní návazné kroky ke zlepšení technického a přírodovědného vzdělávání a podporuje talentované mladé vědce a techniky, kteří mají hrát klíčovou roli v budoucnosti tím, že budou přinášet technologické inovace a zvyšovat tak konkurenceschopnost hospodářství. Super vědecké střední školy (Super Science High School) MEXT zřizuje speciální střední školy zdůrazňující vazby na přírodní vědy, techniku a matematiku. Tyto „super“ střední školy poskytují inovativní kurikulum zaměřené na výše zmíněné oblasti s důrazem na efektivní spolupráci s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Rika Daisuki Tento program je uplatňován již na prvním a druhé stupni základní školy. Škola se zaměřuje na praktické vyučování, učitelé využívají experimentů k přiblížení vyspělých poznatků žákům. Podpora spolupráce univerzit, vědeckých společností a výzkumných institucí se školami Tato podpora je směřována na propojení vzdělávacích programů na zmíněné instituce. Výzkumníci sami vedou speciální třídy, v kterých představují nejnovější poznatky srozumitelnou formou. Rika-e iniciativa Program podporuje využití moderních digitálních technologií k přiblížení vědeckých poznatků a moderní techniky veřejnosti. Tak je možné distribuovat tyto poznatky pomocí ICT do každé japonské třídy. Projekt RIKA NETWORK – přes internetový portál umožňuje zájemců jednoduchý kontakt s nejnovějšími poznatky vědy - http://www.rikanet.jst.go.jp/ Vědecká centra Další podporovanou aktivitou je budování vědeckých center, jejichž hlavním posláním je propagace aktivit směřujících k pomoci veřejnosti lépe chápat současný vývoj techniky a současně lákat nové talenty. Tato centra úzce spolupracují s místními školami a vytvářejí tak sekundární síť. Pomocí této sítě jsou informace dále distribuovány. Centra poskytují celou řadu zábavných studijních materiálů, které odpovídají potřebám pedagogické praxe – jsou více inovativní a srozumitelné.

Stránka 89 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Televize a internet Japonsko k podpoře pozitivního vnímání vědy současně využívá masivní dostupnosti masmédií a internetu. V této oblasti stojí za zmínku speciální vědecký kanál, který vysílá vědecky zaměřené pořady populární formou tak, aby byly srozumitelné široké veřejnosti. Virtuální vědecké centrum Internetu je využito při zřízení virtuálního vědeckého centra. Vzdělávací programy (pořady) návštěvníka s použitím moderních technologií provázejí určitým tématem např. záhady lidského těla, fyzika jako zábavní park, svět v pohybu – různé dopravní prostředky, hledání ET, průvodce zeměkoulí atd. Velmi snadnou a přehlednou formou poskytují v atraktivním formátu seznámení s jednotlivými tématy. Škála prezentace vědy je podobně jako v jiných vyspělých zemích doplněna o nejrůznější soutěže a festivaly. Takovým případem je též internetová soutěž robotů (Internet Robot Competition). Muzeum objevů Jedním ze světových unikátů je bezesporu komplex Miraikan – The National Museum of Emerging Science and Innovation. Toto muzeum využívá sítě vědeckých center a muzeí v celé zemi a představuje nejžhavější novinky ze čtyř hlavních oblastí:    

zemské prostředí a její hranice inovace a budoucnost přírodní vědy informační vědy a technologie pro společnost

Cílem je zprostředkovat současný stav znalostí a inovací těm, kdo mají přirozený zájem o vědu. V širším kontextu je cílem dosáhnout stavu společnosti, kde se všichni dívají do budoucnosti doprovázeni moudrostí a porozuměním.

VYBRANÉ NÁVRHY ZE ZAHRANIČÍ NA PODPORU ŘEMESEL A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NĚMECKO Iniciativa Fachkräfteinitiative, podporovaná Ministerstvem hospodářství Bádenska-Württemberska, má řešit nedostatek odborných pracovních sil, především v technických oborech, který hrozí v důsledku stárnutí populace. Iniciativa nalézá řešení v důrazu na odborné technické a další vzdělávání, zvýšení podílu starších osob, žen a migrantů mezi technickými pracovníky či zjednodušení podmínek pro imigraci vysoce kvalifikovaných sil z ostatních německých regionů, ale i ze zahraničí. http://www.bw-jobs.de/

Stránka 90 z 181


6.3 STRUKTURA A OPTIMALIZACE SÍTĚ ŠKOL S VAZBOU NA JEJICH REGIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ OBECNÝ POPIS TÉMATU Vzdělávací instituce formálního systému vzdělávání (od základních po vysoké školy) jsou ze své podstaty institucemi, které jsou velmi stabilní. Jejich schopnost reagovat na změny ve svém okolí je relativně omezená. Různé technické a administrativní procedury (akreditace atd.) v některých případech ani neumožňují implementaci nějakých rychlých změn – ať už v obsahu či formě výuky či například v personálním obsazení. Finanční podmínky zase ve většině případů neumožňují pořízení moderního a aktuálního vybavení, zařízení či učebních pomůcek. Na druhé straně existuje velmi rychlé, globální a konkurenční prostředí ve většině oborů lidské činnosti. Některé obory postupně zanikají, jiné rychle vznikají, vyvíjejí se nové technologie a postupy, které vyžadují nové znalosti a dovednosti pracovníků. Výkyvy (krize a konjunktury) ekonomiky mění mapu zaměstnavatelů – zatímco někteří zanikají či mění své výrobny a provozovny, jiní přicházejí. Není výjimkou, že průmyslový obor, který měl v některých oblastech (netýká se pouze České republiky) tradice v řádu mnoha desítek let, zaniká. Na změny skladby hospodářství, příchodu či odchodu zaměstnavatelů (včetně důsledků těchto změn na trh práce) jsou schopny instituce počátečního vzdělávání reagovat pouze omezeně a s velkým zpožděním. Velmi často jsme svědky situace, kdy struktura a zaměření škol neodpovídá rychle se měnící situaci v hospodářství. Stejně tak v rámci hospodářství existují obory či specializace, které je možné z hlediska trhu práce i vzdělávacího systému považovat za „máločetné“ či „úzkoprofilové“. Poptávka ze strany zaměstnavatelů nemusí po absolventech takových oborů být v každém regionu a stejně tak nabídka studijních příležitostí není rovnoměrně rozložena. Zásadní ale je, že se jedná o klíčové a strategické obory (někdy poskytované jen jednou střední školou v rámci celého státu), jejichž absolventi (např. v oblasti potravinářství) jsou na trhu práce žádáni. Často je ale poptávka zaměstnavatelů v jiném regionu než nabídka studia. Protože jsou absolventi úzkoprofilových oborů důležití pro zaměstnavatele, je žádoucí a důležité věnovat hledání „nadregionálního“ souladu pozornost.

Stránka 91 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR STRUČNÝ POPIS STAVU V DANÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE I v České republice lze konstatovat, že struktura vzdělávací soustavy je schopná reflektovat potřeby zaměstnavatelů pouze v omezené míře. Situace je umocněna nástupem populačně slabších ročníků do středního školství, které vedou k optimalizaci (slučování, rušení) některých škol. Změny struktury a nabídky škol ale povětšinou reflektují poptávku ze strany žáků a jejich rodičů, nikoliv aktuální a očekávané potřeby zaměstnavatelů. Velkou roli hraje také nabídka soukromých škol, která je z pochopitelných důvodů zaměřena na oblasti, které nevyžadují velké vstupní investice – tj. všeobecné, ekonomické a administrativní obory. Stejně tak můžeme v České republice na úrovni středoškolského vzdělávání identifikovat studijní obory, které jsou nabízeny pouze jednou školou (nebo jen několika školami) lokalizovanou v určitém kraji s tím, že zájem o absolventy mají i zaměstnavatelé z jiných regionů (případně pouze z jiných regionů). Dále musíme doplnit, že s ohledem na aktuální pravidla a možnosti financování středních škol je to velmi nepružná situace, ve které se v řadě případů příliš nepotkávají pohledy kraje jako zřizovatele středních škol a zaměstnavatelů, kteří mají zájem o absolventy. Výsledkem je, že v současné době není optimální rozložení a způsob provozování (financování) středních škol ve vztahu k rozložení a potřebám zaměstnavatelů v rámci regionálního uspořádání České republiky. Ve spolupráci se zástupci SP ČR identifikoval tým zpracovatele dokumentu následující vybrané obory jako tzv. úzkoprofilové:    

potravinářství sklářství silikáty (zejména keramika) textilnictví

Řízení a financování středního školství je v ČR z hlediska tzv. úzkoprofilových oborů nastaveno poměrně nevhodně:  kraj jako zřizovatel středních škol nastavuje normativy financování (výše normativů se mezi kraji liší)  financování jde za žákem (dle počtu žáků)  není reálné adekvátně postihnout potřeby zaměstnavatelů v celorepublikovém kontextu

Stránka 92 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Zpracovatel studie v návaznosti na čtyři úzkoprofilové oblasti identifikoval příklady několika škol, kterých se problematika dotýká. Střední škola potravinářství a služeb Pardubice http://www.sspas.cz V rámci středních odborných škol svou skladbou studijních oborů a dlouholetou tradicí jedinou školou tohoto typu v České republice. Škola připravuje žáky na budoucí profesní uplatnění v technologickém managementu pekáren, cukráren, perníkáren, mlýnů, případně dalších potravinářských podniků a v laboratořích. Mezi nabízené obory patří:  Analýza potravin  Výživový poradce  Zpracování mouky  Mlynářství a výroba krmiv Partnery školy jsou: http://svazmlynu.cz/ - Svaz průmyslových mlýnů ČR http://www.svazpekaru.cz/ - Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR Střední průmyslová škola textilní Liberec http://www.spstliberec.cz/drupal/ Jako jediná veřejná škola zajišťuje obory oděvnictví a textilnictví Dle informací z webových stránek školy byla v listopadu 2011 liberecká SPŠT přijata za řádného člena Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK). Na Valné hromadě, které se účastnila ředitelka školy se zástupci pedagogického sboru, byly, mimo jiné, probírány strategické cíle v textilním průmyslu pro rok 2012. V diskuzi zazněly pozitivní názory jednotlivých zástupců textilních podniků, týkající se nárůstu textilní výroby v ČR. Z této skutečnosti vyplývá potřeba navýšení počtu odborníků pro nové textilní firmy. Výše zmíněný požadavek bude řešen samostatným projektem, který vychází z tématu „Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu“. Ředitelka školy byla zařazena mezi řešitele tohoto projektu.

Stránka 93 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Střední škola umění a designu, stylu a módy a vyšší odborná škola Brno http://www.supsbrno.cz/ Obory střední školy  Design interiéru a textilních doplňků  Obchodní podnikání a propagace  Modelářství a návrhářství oděvů  Scénický kostým a divadelní tvorba Střední škola obchodu a služeb Teplice http://www.ststeplice.cz/ Obory střední školy  Modelářství a návrhářství oděvů  Operátor oděvní výroby  Šití oděvů  Krejčí Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov http://www.czech-glass-school.com/skola.html Obory střední školy Výtvarné zpracování skla a světelných objektů. Tento nový obor se bude nadále dělit na šest zaměření, z kterých si budou moci studenti před nástupem do 1. ročníku vybírat: Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře Vyšší odborná škola sklářská a střední škola Nový Bor http://www.glassschool.cz/ Obory střední školy  Výtvarné zpracování skla a světelných objektů  Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla - sklář, hranař, kulič, malíř, formař a rytec Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod http://www.supss.cz/zakladni_informace.php Obory střední školy  Aplikovaná chemie  Design skla Webové stránky školy uvádějí partnery a sponzory (je patrný nadregionální charakter)

Stránka 94 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Některé sektorové rady již v rámci sektorových dohod identifikovaly školy poskytující vzdělávání v úzkoprofilových oborech. Konkrétně v rámci sektorové dohody pro obor keramika byly identifikovány tyto školy:  Střední průmyslová škola keramická a sklářská (dříve Střední škola keramická v Karlových Varech), založena r. 1872 (Karlovarský kraj)  Střední škola Horní Bříza založená v r. 1949 (Plzeňský kraj)  Střední uměleckoprůmyslová škola (dříve Střední průmyslová škola keramická v Bechyni), založena roku 1884 (Jihočeský kraj)

Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary http://www.spskkv.cz/domu/1-2-2-3-3 Obory střední školy  Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu  Aplikovaná chemie  Technologie silikátů  Výrobce a dekoratér keramiky  Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně www.keramickaskola.cz Obory střední školy  Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu  Grafický design  Průmyslový design  Multimediální tvorba  Aplikovaná chemie Střední škola Horní Bříza http://www.stredniskolahb.cz/ Obory střední školy  Umělecko-řemeslné zpracování keramiky (Umělecký keramik)  Výtvarné zpracování keramiky (Kamnářství)  Keramik – Keramička  Obkladač  Kamnář  Keramické práce

Stránka 95 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR V současné době jsou některé obory odkázány na financování z „roku na rok“. Způsob řešení, který byl uplatněn v níže uvedeném případě, je možno považovat za naprosto nevhodný. Není systémový, řeší pouze nahromaděné problémy. Ministerstvo už sklářskou školu nechce, z Dobešova slibu se vykoupí Sklářská průmyslovka v Kamenickém Šenově zůstane navzdory slibům ministra školství Josefa Dobeše Libereckému kraji. Dobeš školu plánoval převést pod ministerstvo školství jako takzvané rodinné stříbro a uchránit ji tak před likvidací. Ministerstvo se nakonec z Dobešova slibu vykoupí. "Ministerstvo školství slíbilo sklářskou školu v Kamenickém Šenově zachránit. Svému slibu hodlá dostát, ale nebude to formou jejího převzetí od 1. ledna 2012, nýbrž formou finanční pomoci," uvedl mluvčí ministerstva školství Patrik Kubas. ZDROJ: www.idnes.cz, 27. 12. 2011 MŠMT letos podpoří sklářské školy v Libereckém kraji Liberec, 6. 3. 2012 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytne v roce 2012 sklářským školám v Libereckém kraji podporu formou rozvojového programu Podpora regionálního školství Libereckého kraje v důsledku mimořádné koncentrace sklářských oborů. „Ministerstvo školství slíbilo pomoci zachránit sklářské obory v Libereckém kraji a svému slibu dostojí. Rozhodli jsme se proto podpořit formou rozvojového programu praktickou část vzdělávání na sklářských školách v Novém Boru, Kamenickém Šenově a v Železném Brodu,“ uvedl na setkání s novináři 1. náměstek ministra školství Ladislav Němec. Podpory se tak v letošním roce dočkají všechny tři střední sklářské školy, které působí na území Libereckého kraje: Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor i Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod. „Domnívám se, že je vhodné tímto způsobem podpořit tradiční sklářské obory, které neodmyslitelně patří k našemu regionu. Liberecký kraj tak již nebude již nucen v roce 2012 provádět další změny v síti uměleckoprůmyslových škol. Jsem přesvědčen, že jsme ve spolupráci s ministerstvem školství nalezli pro letošní rok vhodné řešení při zajištění podpory i dalšího fungování všech tří středních sklářských škol,“ prohlásil náměstek hejtmana Libereckého kraje Radek Cikl. Uspokojení vyjádřil i Jiří Vosecký, starosta obce Okrouhlá, která vyhlásila veřejnou sbírku za záchranu sklářské školy v Kamenickém Šenově: "Chci ocenit velice vstřícný přístup ministerstva. Jsem rád, že se podařilo najít pro kamenickou školu řešení," uvedl. Zdroj: MŠMT, 2012b

MŠMT aktuálně (březen 2012) plánuje změny v nastavení financování regionálního školství. Avizovaný plán zatím explicitně nepočítá s jiným režimem podpory úzkoprofilových oborů. V listopadu 2011 MŠMT zveřejnilo Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství: Plánované změny ve financování regionálního školství  V listopadu 2011 zahájena odborná diskuse – cílem byla zpětná vazba nutná pro konečné nastavení konkrétních hlavních parametrů, které budou pro nový systém financování regionálního školství, jehož účinnost se přepokládá od roku 2013.  Veřejná diskuse měla probíhat do 12. ledna 2012. Do tohoto data mohly Asociace krajů, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, krajské úřady, Unie školských asociací - CZESCHA, Česká biskupská konference, Sdružení soukromých škol Čech Moravy a Slezska a ČMOS (a prostřednictvím nich i širší školská veřejnost) uplatnit jakékoliv náměty a připomínky k dané problematice.

Stránka 96 z 181


Vybrané pasáže z podkladu pro odbornou diskusi Důvody pro předložení materiálu:  reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů a dále pro oblast regionálního školství:  zajistit zlepšení platových podmínek pedagogických pracovníků  zpřesnit finanční toky mezi rezortem a jednotlivými zřizovateli škol  změnou příslušných právních předpisů omezit zátěž škol nadměrnou byrokracií  změnou financování zajistit rovnost podpory při poskytování veřejné vzdělávací služby  i v rámci normativního financování podpořit možnost existence škol v malých obcích Argumenty pro nutnost reformy:  Stávající systém financování prostřednictvím krajských normativů poskytuje krajským úřadům velkou míru rozhodovacích pravomocí bez odpovídající spoluzodpovědnosti za financování.  Nepodporuje optimalizaci škol a školských zařízení a spíše je jeho cílem přerozdělit finanční prostředky státního rozpočtu tak, aby stávající síť jakkoli naplněných škol a školských zařízení zůstala v kraji zachována.  Nevytváří pro školy potřebné stabilní, předvídatelné a transparentní ekonomické prostředí.  Nedostatečně podporuje kvalitu a efektivitu vzdělávání.  Neumožňuje dostatečné zacílení finančních prostředků přerozdělovaných krajskými úřady do regionálního školství z rozpočtu MŠMT. Důsledkem výše uvedeného jsou neúměrné a do budoucna neakceptovatelné mezikrajové rozdíly v podpoře vzdělávání. Návrh nového systému financování – atributy:  musí vést k ekonomickému zefektivnění  musí umožnit prooptimalizační a podpůrné působení  musí doplnit stávající roli žáka jako dominantní financované jednotky výkonu o další parametry reflektující konkrétní organizaci vzdělávání žáka  musí vést k administrativnímu zjednodušení na straně příjemců dotace  měl by zajistit rovnost podpory zřizovatelů škol při poskytování veřejné vzdělávací služby Plánované základní kroky pro naplnění atributů:  Opuštění stávajícího striktně normativního systému financování veškerých aktivit v regionálním školství výhradně „na žáka“ prostřednictvím republikových a krajských normativů.  Zavedení systému ministerstvem stanovených oborových normativů pro školy a obory vzdělání (tj. financovat vzdělávání v mateřských, základních, středních a případně také vyšších odborných školách a konzervatořích), na základě jasně definované optimální organizace škol a optimálního rozsahu vzdělávání („vzdělávací standard“), pro optimální jednotku výkonu.  Doplnění stávajícího výkonového financování „na žáka“ v nových oborových normativech o další parametry reflektující konkrétní organizaci vzdělávání žáka v konkrétní škole, respektive „odchylky“ organizace vzdělávání žáka v konkrétní škole od organizace optimální (jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu zajištění kvality výuky), definované rámcovým vzdělávacím programem pro daný obor vzdělání. Tj. optimální

Stránka 97 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR jednotkou výkonu je nově žák v reálně naplněné třídě, případně žák v reálně naplněné škole (v případě mateřských škol a málotřídních základních škol).  Doplnění systému oborových normativů o systém nákladového, resp. „normativně nákladového“ financování z rozpočtu MŠMT v těch případech, kde nelze jasně a jednoznačně definovat optimální rozsah vzdělávání či jednotku výkonu (školské služby, nepedagogičtí pracovníci, zájmové vzdělávání). V tomto systému nákladového, resp. „normativně nákladového“ financování bude právním předpisem zajištěna shodná jednotková míra podpory pro obor vzdělání a druh či typ školských služeb pro všechny zřizovatele.  Cílená podpora vybraného okruhu škol a oborů vzdělání (zejména základní školy pouze s 1. stupněm a jednotřídní mateřské školy, tj. školy v malých obcích, a vybrané obory vzdělání), které by přechodem na nový systém financování vzhledem ke své nízké naplněnosti měly problém se svým finančním zabezpečením, avšak jejich zachování v místě je účelné. Jejich podpora bude vázána na splnění jasně definovaných podmínek (např. jediný obor vzdělání v kraji),  Nahrazení financování vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím stávajících (obecně nic konkrétního neřešících) „příplatků na postižení“ cílenou a věcně jasně definovanou podporou přímo v normativu,  Revize podmínek pro stanovení výše úplaty za vzdělávání neposkytující stupeň vzdělání a za školské služby (na základě principu, že úplatu lze stanovit ve výši rozdílu mezi potřebou a zdroji z veřejných rozpočtů, s možností úlev pro sociálně slabé),  Snížení administrativní náročnosti pro školy a školská zařízení při nakládání s finančními prostředky, a to zejména zrušením limitů mzdové regulace, institut limitů mzdové regulace by byl nahrazen zákonným vymezením minimálního procentního podílu mzdových prostředků z celkového přiděleného objemu prostředků pro krajské a obecní školství,  Zrušení odlišného postupu při poskytování prostředků státního rozpočtu soukromým školám a školským zařízením, upraveného nyní zákonem č. 306/1999 Sb., oproti veřejným školám a jeho sjednocení v jednom (školském) zákoně. V tomto zákoně bude zároveň ustanovení o poskytování „provozní“ složky výdajů pro církevní školy a pro vybrané obory vzdělání a vybrané školské služby školství soukromého. ZDROJ: MŠMT, 2012a

Reforma narazila na odpor také z toho důvodu, že podklady nejsou nijak odborně zpracovány. Je zřejmé, že průměrnou optimální naplněnost tříd na základních školách někdo vymyslel. Číslo 26 žáků na třídu neodpovídá realitě a na změnu financování doplatí téměř všechny školy, aniž by mohly učinit jakákoliv opatření. Například v Pardubicích je průměrná naplněnost 22,3 žáka. Během roku nelze bez problémů přeskupit třídy tak, aby se naplněnost zvýšila.

Stránka 98 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ  Riziko postupného „vymírání“ profesí, které se podílely a podílejí na výrobě tradičních a v mezinárodním kontextu ceněných předmětů (sklo, porcelán, keramika atd.).  Riziko rostoucí závislosti na zahraničních dodávkách zboží z důvodu postupného poklesu počtu tuzemských odborníků (např. textilnictví).

DŮSLEDKY STAVU PRO ZAMĚSTNAVATELE  Ztížené získávání absolventů s odpovídající kvalifikací.  Komplikovaná možnost ovlivnit a podpořit specifickou nabídku vzdělávacích programů středních škol mimo „vlastní“ region.  Riziko zvýšené potřeby spoléhat se postupně více na zahraniční pracovníky z důvodu postupného poklesu počtu tuzemských odborníků (např. potravinářství).

ŽÁDOUCÍ STAV  Síť center odborné přípravy, které pokrývají Českou republiku – zajišťují jak počáteční vzdělávání ve stěžejních oborech, tak další vzdělávání v úzké spolupráci se zaměstnavateli.  Funkční síť škol, které zajišťují pro celou republiku úzkoprofilové obory, a mají zajištěné střednědobé financování.  Příslušná schémata podpor pro žáky úzkoprofilových oborů.

VYBRANÉ NÁVRHY SPECIFIKACE ŠKOL A OBORŮ  V rámci sektorových dohod vytvořit pro ČR konkrétní přehled úzkoprofilových oborů (škol) s nadregionálním významem včetně výhledu na dalších 10 let.

Stránka 99 z 181

Sektorová dohoda pro obor keramika má za cíl:  Zajistit v kvalitě a kvantitě dostatečný počet absolventů v keramických oborech.  Nastavit podmínky pro další vzdělávání v keramických oborech. Součástí Sektorové dohody je identifikace tří klíčových škol pro příslušný obor. Součástí Sektorové dohody je akční plán, který mj. počítá s řešením otázky reálné potřeby absolventů:  Připravit pro zřizovatele škol ve vybraných regionech návrh na dimenzování školských zařízení dle potřeb zaměstnavatelů. ZDROJ: Sektorové dohody, 2012

LEGISLATIVA, DANĚ  Intenzivní zapojení zaměstnavatelů do diskuse návrhu změn financování regionálního školství (předloženo MŠMT). Pokusit se modifikovat plánovaný návrh, který nezohledňuje tzv. úzkoprofilové obory (nepočítá se složkou jakéhosi financování s ohledem na strategický význam pro odvětvovou strukturu zaměstnavatelů v ČR).  Daňově uznatelné náklady pro zaměstnavatele (podniky, OSVČ) v případě finančních prostředků poskytnutých školám poskytujících vzdělávání v tzv. úzkoprofilových oborech. ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU VÍCEZDROJOVÉHO FINANCOVÁNÍ  V rámci sektorových dohod a ve spolupráci se svazy a asociacemi (např. výše zmíněné Svaz průmyslových mlýnů ČR, Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR, Asociace textilního-oděvníhokožedělného průmyslu (ATOK), Asociace středních a vyšších odborných škol s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory) navrhnout metodiku vícezdrojového financování škol poskytujících tzv. úzkoprofilové obory  Konkrétně specifikovat (může se pro jednotlivé obory lišit): o o o o o o

podíl MŠMT financování na žáka podíl MŠMT financování na „strategický obor“ podíl jiného resortu podíl zaměstnavatelů podíl kraje případný podíl z projektu ESF

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Obrázek 4: Financování úzkoprofilových oborů – modelová situace

NASTAVENÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU (2014 – 2020)  V příštím programovacím období prosadit specifickou oblast podpory úzkoprofilových oborů. DLOUHODOBĚJŠÍ AKTIVITY  Připravit návrhy, aby alespoň vybrané střední školy (zaměřené na tzv. úzkoprofilové obory nadregionálního významu) mohly být zřizovány ministerstvem (MŠMT či jiné).  Průběžně monitorovat, zda mezi zaměstnavateli není poptávka po „nových“ úzkoprofilových oborech, které zatím nejsou zohledněny ve vzdělávacím systému.

Stránka 101 z 181


Stránka 102 z 181


6.4 VAZBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA TRH PRÁCE OBECNÝ POPIS TÉMATU Otevřená ekonomika, jakou Česká republika je, se vyznačuje mimo jiné vysoce konkurenčním prostředím, které má přímé dopady na trh práce a na nároky spojené s odborností a znalostmi pracovní síly. Požadavky trhu práce se kontinuálně zvyšují a kromě nároků na flexibilitu pracovní síly se stále výrazněji objevují také nároky na zvýšenou adaptabilitu pracovní síly. Tempo a dynamika vývoje jednotlivých sektorů stále častěji prakticky dokazují, že pro úspěšné a především trvalé uplatnění v zaměstnání již není zdaleka dostačující dokončení příslušného studijního oboru v rámci počátečního vzdělávání, ale je nezbytné udržovat přehled a znalost vývojových trendů, nových technologií, pro které je doplňování a zvyšování kvalifikace nebo dokonce její obměna v průběhu pracovního života zcela nezbytným prvkem. Dalším důležitým fenoménem (obecně v rozvinutých zemích) je stárnutí populace a prodlužování věku odchodu do důchodu a tedy delší setrvání jednotlivce na trhu práce. V této souvislosti získává požadavek na aktualizaci kvalifikační úrovně ještě další rozměr. Z těchto důvodů je další vzdělávání v současné době obecně uznávaným předpokladem pro dosažení takových strategických rozvojových cílů, jako je zvýšení konkurenceschopnosti země a rozvoj občanské společnosti. Pohled na proces vzdělávání je tedy nutné posunout od chápání vzdělávání jako získávání školních poznatků (nejčastěji v rámci počátečního vzdělávání) směrem k získávání poznatků a zkušeností během celého života, tedy jako na proces celoživotního učení. Naplnění konceptu celoživotního učení je spojeno se zaváděním rozličných vzdělávacích cest, které umožňují přístup ke vzdělávání všem věkovým a vzdělanostním skupinám i skupinám z rozdílného sociálního prostředí. Je proto třeba nejen zvyšovat výdaje na vzdělávání (veřejné i soukromé), ale také rozšiřovat zapojení jednotlivců, vzdělávacích institucí, ale i ostatních aktérů (podniků, obcí, knihoven, zájmových a profesních organizací) do dalšího vzdělávání. Současně je nezbytné zvyšovat rovněž jeho kvalitu. Dobře nastavený a efektivní systém dalšího vzdělávání je zásadním předpokladem toho, že jednotlivci jsou schopni v průběhu svého produktivního života rychle reagovat na měnící se situaci na trhu práce (nová povolání, zvyšující se požadavky, zániky oborů atd.) a znovu se odpovídajícím způsobem uplatnit. Fungující systém dalšího vzdělávání je jedním z velmi závažných faktorů, který ovlivňuje zaměstnavatele a jejich schopnost konkurovat v rámci globální konkurence prostřednictvím kvalifikované, motivované a flexibilní pracovní síly. Potřeba znát více informací o vzdělávání dospělé populace, ale i faktorech, které toto vzdělávání ovlivňují, vyústila v rámci EU do šetření Adult Education Survey (AES). Toto šetření se uskutečnilo v období let 2005–2008 ve 29 evropských zemích. V České republice dotazníkové šetření realizoval ČSÚ v roce 2008 s referenčním rokem 2007. Dotazník se týkal zejména účasti na formálním a neformálním

Stránka 103 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR vzdělávání, důvodů neúčasti na dalším vzdělávání, stupně absolvovaného vzdělávacího programu a jeho obsahu, nákladů vynaložených na vzdělávání, ale například i využití ICT ke vzdělávání. V rámci této práce vycházíme tedy z údajů získaných prostřednictvím těchto výše zmíněných šetření. Účast populace ve věku 25–64 let na dalším vzdělávání se v rámci EU pohybuje od roku 2003 kolem 9,5 %. V roce 2009 to bylo 9,3 %, je tedy zřejmé, že ne všem zemím se podařilo přijmout účinná opatření, aby bylo dosaženo Lisabonského cíle, tj. aby se v roce 2010 vzdělávalo 12,5 % dospělé populace. Nicméně většině starých členských států se této úrovně podařilo dosáhnout. Tradičně nejúspěšněji politiku zaměřenou na vzdělávání dospělé populace realizují severské členské státy – Dánsko, Švédsko, Finsko. Naopak nejméně příznivá je situace v nových členských zemích a to v Rumunsku a Bulharsku, kde se v roce 2009 vzdělávalo méně než 2 % dospělé populace a kde se nedaří účast ani v posledních letech výrazněji zvyšovat. Nepříznivá tendence k poklesu účasti na vzdělávání se cca od roku 2005 projevila v Lotyšsku, Slovensku a Maďarsku. Obecně platí, že lidé s vyšší úrovní dosaženého vzdělání se také častěji dále vzdělávají. Je to dáno nejen vyššími kvalifikačními nároky na zastávanou pozici a z toho plynoucí nutností osvojovat si nové poznatky, ale i pozitivnějším postojem ke vzdělávání. Rozdíly v účasti mezi jednotlivými zeměmi jsou tedy dány nejen rozdílnými vzdělávacími příležitostmi, ale i rozdíly v zastoupení zejména terciárně vzdělaného obyvatelstva. Mnohé země již zapracovávají faktor hospodářské krize do strategických dokumentů v oblasti dalšího profesního vzdělání. Inspirací může být například Německo, které je systémem vzdělávací soustavy a průmyslovou tradicí blízké České republice (příloha 10).

Stránka 104 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 3: Podíl populace ve věku 25-64 let účastnící se dalšího vzdělávání v posledních 4 týdnech v této věkové skupině (v %)

EU-27 EU-15 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

2005 9,8 11,3 8,3 1,3 5,6 27,4 5,9 22,5 7,1 7,4 5,8 5,9b 6,0 7,9 8,5 3,9 5,3 7,7 15,9 4,9 4,1 12,9 1,6 1,9 4,6 15,3 10,5b 17,4p 27,6

2006 9,7 11,2 7,5 1,3 5,6 29,2 6,5 23,1 7,7 7,3 6,1 7,1 4,9 6,9 8,2 3,8 5,4 7,5 15,6 4,7 4,2 13,1 1,3 1,9 4,1 15,0 10,4 18,4p 26,7

2007 9,5 10,9 7,2 1,3 5,7 29,2 7,0 23,4 7,5 7,6 6,2 8,4 5,3 7,1 7,0 3,6 6,0 7,8 16,6 5,1 4,4 12,8 1,3 2,1 3,9 14,8 10,4 18,6p 20,0b

2008 9,4 10,8 6,8 1,4 7,8 30,2 9,8 23,1 6,0 7,1 6,3 8,5 4,9 6,8 8,5 3,1 6,2 7,9 17,0 4,7 5,3 13,2 1,5 2,9 3,3 13,9 10,4 22,2b 19,9

2009 9,3p 10,8p 6,8 1,4 6,8 31,6 10,5 22,1 6,0 6,3 6,0 7,8 4,5 5,3 13,4b 2,7 5,8 7,8 17,0 4,7 6,5 13,8 1,5 3,3 2,8 14,6 10,4 22,2p 20,1

Zdroj: EUROSTAT- lfsi_edu_a. Poznámky: Účast dospělé populace na vzdělávání EUROSTAT definuje jako procento dospělé populace ve věku 25–64 let, která se účastnila vzdělávání v posledních čtyřech týdnech předcházejících statistickému šetření. Ukazatel zahrnuje formální a neformální vzdělávání, do ukazatele není zahrnuto informální učení. p – předběžná hodnota; b – přerušení časové řady z důvodu metodických změn; i – viz http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/Annexes/lfsi_edu_a_esms_an1.htm; data založena na ročních průměrech;

Stránka 105 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR STRUČNÝ POPIS STAVU V DANÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE Přes stále rostoucí důležitost dalšího vzdělávání, které navazuje na počáteční vzdělávání ve školách, není tato forma vzdělávání v ČR stále dostatečně rozvinuta. Účast dospělé populace ČR na dalším vzdělávání neodpovídá ani současným evropským trendům, kde je podle údajů EUROSTATu zapojeno v EU-25 42 % populace ve věku 25-64 let v nějaké formě dalšího vzdělávání. Česká republika patří k zemím s trvale podprůměrnou účastí dospělých na vzdělávání. To mimo jiné dokládá analytická studie „Konkurenční schopnost České republiky 2010: Vývoj hlavních indikátorů“, (CES VŠEM, 2010), která konstatuje, že v roce 2008 se sice účast výrazně zvýšila (7,8 %), ale již v následujícím roce došlo k razantnímu snížení (6,8 %). Situace odráží nejen stav podnikového vzdělávání, na které působí z jedné strany podpora z evropských fondů a z druhé hledání úspor podniků v krizi, ale i stav vzdělávání populace hrazené z jejich soukromých zdrojů a realizované ve volném čase. V roce 2010 lze v ČR opět sledovat vzestup účasti na dalším vzdělávání, v posledních čtyřech týdnech před realizací šetření ČSÚ se vzdělávalo už 7,5 % populace ČR. Jedním ze základních problémů České republiky je nízká participace dospělé populace na dalším vzdělávání. Jak potvrzují odborníci v oblasti dalšího vzdělávání, některé studie a například výzkum „Vzdělávání dospělých v ČR“, který byl proveden firmou Donath Burson-Marsteller (2009) ve spolupráci se společností Factum a AIVD, příčinou nízké participace není zřejmě nedostatečná nabídka vzdělávacích kurzů, resp. možností vzdělávání, ale spíše zaměření nabídky, její regionální dostupnost, struktura a kvalita. Motivací jednotlivců pro zapojení do některé z forem dalšího vzdělávání je dle studie Donath BursonMarsteller především kariérní růst nebo čím dál tím aktuálněji snaha udržet si zaměstnání. Především posledně jmenovaný motiv výrazně souvisí s obdobím hospodářské recese, kdy trh práce v celé Evropě prošel významnými změnami a obecně se zvýšila nezaměstnanost (výjimku tvoří Polsko). Jako další z motivů je v uvedené studii uváděn i zájem o přípravu na nové trendy a technologie.

Stránka 106 z 181


3 038 3 007

104 129

1 203 938

1 570 2 153 2 322

154 66 13

749 4 420 875

*)

formálním

5 679

relativní hodnoty v % 3,9 35,4 54,7

94

1 678 1 626

2 986 2 693

3,4 4,3

39,6 31,2

55,2 54,1

98 90

596 940 605

933 1 233 1 138

1 683 2 239 1 757

9,8 3,1 0,6

38,0 43,7 26,1

59,4 57,2 49,0

107 104 76

5 144 85

109 1 533 500

239 2 373 692

353 4 050 1 276

0,7 3,2 9,7

14,5 34,7 57,1

32,0 53,7 79,0

47 92 146

4 435 248

161 4

2 037 29

2 582 113

4 779 146

3,6 1,5

45,9 11,8

58,2 45,6

108 59

1 362

69

76

609

753

5,0

5,6

44,7

55

1 890

103

699

1 258

2 060

5,4

37,0

66,6

109

1 640

60

539

847

1 445

3,7

32,8

51,6

88

2 515

70

904

1 199

2 174

2,8

35,9

47,7

86

součet*)

součet*)

Celkem v tom dle pohlaví: muži ženy v tom dle věku: 25-34 let 35-49 let 50-64 let v tom dle dokončeného vzdělání: ZŠ SŠ VŠ v tom dle ekonomického statusu: zaměstnaní nezaměstnaní ekonomicky neaktivní v tom dle oblasti: nad 500 obyvatel/km2 100-500 obyvatel/km2 pod 100 obyvatel/km2

informálním

6 045

absolutní hodnoty v tis. 233 2 142 3 304

informálním

z toho účastníci ve vzdělávání neformálním

Celkem

formálním

Ukazatel

neformálním

Tabulka 4: Vzdělávání dospělých v ČR v roce 2007

účastník se mohl vzdělávat ve více formách vzdělávání

Zdroj: ČSÚ, 2009

Stránka 107 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Rovněž je často kritizována nepřehlednost a obtížná orientace v nabídce vzdělávacích možností ve struktuře a v kvalitě jednotlivých vzdělávacích institucí, které mnohdy nabízejí stejná vzdělávací témata, zpravidla se zaměřující na měkké dovednosti (soft skills). Samotná úroveň vzdělávacích institucí je rozlišná a prozatím převažuje kvantita nad kvalitou a do značné míry rovněž zájem mnoha vzdělávacích institucí vydělávat a méně již vzdělávat. V nabídce vzdělávacích institucí velmi často chybí vzdělávací aktivity, které by se zaměřovaly na odborná školení a aktivity, které by zohledňovaly budoucí potřeby na trhu práce. Jen ve výjimečných případech je možné konstatovat, že vzdělávací instituce mají jasnou vzdělávací vizi a spolupracují úzce se zaměstnavatelskou sférou. NEDOSTATKY V OBLASTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DEKLAROVANÉ ZAMĚSTNAVATELI Na základě deklarací 18 sektorových rad byly identifikovány oblasti, které se týkají dalšího vzdělávání a jsou vnímány jako nejzávažnější problémy. Ve většině deklarací se objevuje problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Výrazný problém, který byl zaměstnavateli definován, je jednak nedostatek kvalifikovaných absolventů technických oborů na trhu práce a dále rovněž generační problém zaměstnanců, resp. nedostatek kvalifikovaných mladých lidí. Problémy byly komunikovány především Sektorovými radami pro strojírenství, pro vyhrazená zařízení, pro sklo, keramiku a úpravu materiálů, pro chemii, pro dopravu, logistiku, poštovní a doručovací služby, pro stavebnictví, pro umělecká řemesla, pro zemědělství. Dosavadní řešení spočívají v rekvalifikaci hrazené podnikem (podmíněné uzavřením dohody o pracovním poměru). Dále Sektorové rady (pro energetiku a pro strojírenství) definovaly deficit jednotné národní strategie pro rozvoj lidských zdrojů, a v této souvislosti existenci jednoho orgánu, jako institucionální střechy. Za retardující prvek systému je považována nedostatečná komunikace a kooperace odpovědných ministerstev navzájem a nesystémová spolupráce s podnikovou sférou s důrazem na potřeby trhu práce. Na straně samotných zaměstnavatelů je povinnost v souladu se Zákoníkem práce zabezpečovat odborný rozvoj svých zaměstnanců, který představuje z ekonomického pohledu pro zaměstnavatele náklad. Předpokladem tedy je, že se zaměstnavatel snaží racionalizovat tento náklad. Pokud svým zaměstnancům hradí vzdělávání, jedná se o vzdělávání, které vede ke zvýšení kvalifikace, které podnik potřebuje a také je využije. Na druhou stranu se může jednat o vzdělávání natolik specifické, že nezvyšuje uplatnitelnost samotného zaměstnance na trhu práce. Směrem k zaměstnavatelům se realizují specifická šetření na úrovni EU, která se zaměřují na rozsah vzdělávání zaměstnanců v podnicích. ČR se do těchto šetření zapojila v roce 2000, kdy bylo realizováno v pořadí druhé šetření (tzv. CVTS 2) s referenčním rokem 1999. Třetí šetření proběhlo v roce 2006 a poslední bylo realizováno v roce 2011 (výsledky nejsou zatím k dispozici). Prostřednictvím dotazníků jsou zjišťovány, kromě základních informací o podniku, informace o vzdělávací politice a strategii podniku, zaměření vzdělávacích kurzů a o formách a nákladech vzdělávání, ale například i o odborném výcviku učňů v podnicích. Data z CVTS jsou k dispozici pouze jednou za pět let.

Stránka 108 z 181


Graf 4: Počet podniků poskytujících a neposkytujících další odborné vzdělávání (DOV) z celkového počtu podniků v ČR (v %)

Zdroj: ČSÚ, 2008 Každoročně je k dispozici informace o rozsahu podnikového vzdělávání v publikaci Globální zpráva o konkurenceschopnosti (The Global Competitiveness Report), kterou vydává Světové ekonomické fórum (WEF). Tento výzkum je založen na názorech podnikových manažerů a podnikatelů. Výzkum je prováděn prostřednictvím dotazníkového šetření, které se realizuje v průběhu prvních pěti měsíců každý rok a to mezi představiteli malých podniků do 50 zaměstnanců, středních podniků a velkých multinárodních společností s více než 20 000 zaměstnanci. Vzorek firem také zahrnuje různá odvětví a různé vlastnické formy. Přístup firem se hodnotí prostřednictvím sedmistupňové škály, kdy 1 znamená, že se domnívají, že společnosti investují málo do školení a rozvoje zaměstnanců, 7 naopak, že firmy investují hodně, aby získaly, vyškolily a udržely zaměstnance. Podle posledního šetření WEF v České republice podniky pomalu zvyšují pozornost věnovanou vzdělávání zaměstnanců. V roce 2009 byla tato pozornost oceněna 4,7 bodu, což bylo více než evropský průměr (World Economic Forum, 2011).

FORMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Lze konstatovat, že další vzdělávání poskytované školami je velice často shodné nebo se odvíjí od počátečního vzdělávání. To je upraveno školským zákonem a zákonem o vysokých školách. Obě tyto zákonné normy nepřímým způsobem doporučují ke slaďování nabídky vzdělávání s trhem práce. Školský zákon určuje, že dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy zpracovaný každým krajem musí vycházet z vývoje situace na trhu práce. Z toho lze dovodit, že nabídka vzdělávání, kterou poskytují střední školy, by měla přispívat k souladu s potřebami na trhu práce. Je zjevné, že skutečný stav věcí závisí na mnoha faktorech, zejména pak na politické vůli a záměrech na úrovni jednotlivých krajů, odborném zázemí, dostupnosti a kvalitě školských institucí (včetně lektorů), dostupnosti informací apod. Z analýz dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajů je patrné, že kraje si uvědomují potřebu reflexe budoucích požadavků trhu práce na znalosti a

Stránka 109 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR odbornost vstupujících na trh práce, ovšem tato potřeba je vnímána spíše na úrovni počátečního vzdělávání, nikoliv na úrovni dalšího vzdělávání. Naproti tomu studijní programy realizované vysokými školami jsou plně v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Tato kompetence je stanovena vysokoškolským zákonem. Kromě vzdělávacích institucí zajišťující další vzdělávání na základě školského zákona a vysokoškolského zákona, existuje velká řada institucí, které mohou být zakládány na základě např. obchodního zákoníku, živnostenského zákona nebo zákona o obecně prospěšných společnostech a poskytovat kurzy dalšího vzdělávání. Zde však neexistuje žádná regulace obsahu nabízeného vzdělávání. Rekvalifikační kurzy jsou formou dalšího vzdělávání a zabezpečují je krajské pobočky Úřadu práce ČR a to na základě Zákona o zaměstnanosti. I zde však existuje několik limitů, mezi které patří především stále menší prostor pro poradenskou činnost pracovníků na jednotlivých pobočkách a tedy větší riziko nesprávného odhadu volby rekvalifikačního kurzu vzhledem k možnostem a zaměření klienta. Omezení je rovněž způsobeno tím, že pracovníci úřadu práce často nevolí zaměření rekvalifikačních kurzů dle budoucích potřeb na regionálním trhu práce, ale (do značné míry pragmaticky) dle statistik neobsazených pracovních míst, tj. míst hlášených na úřadech práce. Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na krajských pobočkách Úřadu práce ČR byla zrušena aktualizací Zákona o zaměstnanosti, která je platná od 1. 4. 2011 a volná místa budou nadále zjišťována z šetření u agentur práce. Další možný způsob dalšího vzdělávání je již výše zmiňované vzdělávání na straně samotných zaměstnavatelů v souladu se Zákoníkem práce zabezpečovat odborný rozvoj svých zaměstnanců. LEGISLATIVNÍ RÁMEC Současnou slabinou oblasti dalšího vzdělávání je rovněž neexistence právní normy, která by komplexně řešila tuto oblast. Částečně je tato situace způsobena rozdělením kompetencí mezi resorty školství a práce a sociálních věcí. Toto rozdělení upravuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Oblast dalšího vzdělávání tak částečně spadá pod MPSV, které by se mělo zaměřovat na informace o stávajících a budoucích potřebách trhu práce a věnovat se rekvalifikacím na trhu práce, a částečně pak spadá pod MŠMT, které by se mělo věnovat kvalitě počátečního vzdělávání a přizpůsobování nabídky vzdělávání potřebám trhu práce, dále pak ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Stránka 110 z 181


Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (Kompetenční zákon), vymezuje v §7 odst. 2 odpovědnost Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR za koordinaci činnosti ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tentýž zákon ukládá v §9 Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR jako ústřednímu orgánu státní správy kompetenci mj. pro rekvalifikace. Oba rezorty mají tak určenu oblast dalšího vzdělávání (či jeho část) Kompetenčním zákonem, vymezení není však přesné. To bylo i příčinou dosti složitého vyjednávání o této oblasti v rámci nastavení současných (OP VK a OP LZZ) operačních programů ESF a pro vyloučení duplicit, v tomto případě duplicit aktivit pro oblast dalšího vzdělávání. Výslednou dohodou mezi rezorty bylo to, že MŠMT se bude svými aktivitami zaměřovat na vybudování systému dalšího vzdělávání (například tvorbu a rozvoj NSK) a MPSV se bude zaměřovat na další odborné vzdělávání v praxi, tj. na vzdělávání pro uplatnění na trhu práce.

Je nutno dodat, že úroveň spolupráce těchto resortů v oblasti dalšího vzdělávání není bezproblémová. Jako příklad lze uvést rozhodování o zařazení financování dalšího vzdělávání z prostředků ESF v rámci přípravy současného programovacího období, rozhodnutí o zařazení prostředků pod OP VK (tj. program MŠMT) a následné hrubé nevyužití těchto alokovaných prostředků na daný účel (např. projekt individuálního vzdělávání občanů ČR PIVO) a ex-post vytváření tzv. Fondu dalšího vzdělávání (FDVAS) jako přímo řízené organizace MPSV, jejíž poslání a obsah kompetencí se v těchto dnech usilovně formuluje a jejíž začlenění do systému a odborná vybavenost může být otázkou k diskusi. Vzhledem k tomu, že programy ESF byly schváleny jako vůbec první operační programy ČR ze strany Evropské komise, a vzhledem k tomu, jak probíhalo čerpání na prioritní oblast dalšího vzdělávání do začátku letošního roku, lze hodnotit pokrok odpovědných resortů za znepokojující a pro oblast dalšího vzdělávání za ne příliš pozitivní zprávu. Stručně zmíníme právní normy, které jsou využívány a tvoří určitý rámec pro oblast dalšího vzdělávání. Jedná se zejména o zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání; zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dále byl zmíněn Zákon o zaměstnanosti. Pro úplnost výčtu uvádíme rovněž zákon č.18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolení lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Přes neexistenci jednotné právní normy, byl v roce 2006 učiněn jistý krok ke zlepšení situace a v praxi začal fungovat zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon umožňuje všem, kteří mají zájem, si nechat ověřit a uznat výsledky svého dosavadního vzdělávání a učení bez ohledu na způsob nabytí odborných způsobilostí. Nezbytné je „pouze“ prokázat odborné způsobilosti dle kritérií předepsaných v kvalifikačním a hodnotícím standardu a dle

Stránka 111 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR pravidel zákona č. 179/2006 Sb. Tento zákon stanovuje pravidla pro ověřování a uznávání kvalifikací, které nelze získat podle žádného jiného právního předpisu. Pro aplikaci zákona je nezbytné zajistit následující okruhy činností:  vytváření nových kvalifikací a jejich standardů, revize a aktualizace stávajících kvalifikací a jejich standardů  schvalovací procesy s novými a aktualizovanými standardy  udělování autorizací osobám, které mohou provádět ověřování  metodická a informační podpora autorizovaných osob  správa, údržba a aktualizace informačního systému Národní soustavy kvalifikací a systému pro podporu procesů autorizace a zkoušení včetně monitoringu statistických dat  poradenství k uznávání Při hodnocení dostatečnosti legislativního rámce pro oblast dalšího vzdělávání, které bylo provedeno v rámci analyticko-koncepční studie „Slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce“, (NVF, 2010a), lze konstatovat, že problémem není neexistence některé právní normy, ale spíše zabezpečení podmínek pro jejich realizaci např. nutnost zabezpečení kvalitních a včasných informací o současných a budoucích potřebách trhu práce, které by mělo spadat do působnosti MPSV a zpracování cílených informačních produktů v gesci MŠMT. Negativem je nedostatečné provázání zákona č. 179/2006 Sb., se souvisejícími právními předpisy, jako jsou živnostenský zákon, zákon o veřejných zakázkách apod. Nebudou-li kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. podpořeny, budou důvody pro uplatňování těchto kvalifikací na nízké úrovni. V současnosti je rovněž problémem i samotné povědomí o existenci možnosti uznávání a to jak mezi běžnými zaměstnavateli, tak mezi širokou veřejností. Další problémy související s legislativním rámcem pro oblast dalšího vzdělávání mají charakter technický. Tím je například dlouhá doba pro přijetí standardů již schválených Sektorovou radou Autorizujícím orgánem (kompetenci udělovat autorizaci mají ústřední správní orgány). Problémy však vyplývají i z nároků na odborné zázemí Autorizujících orgánů pro obsah každé dílčí kvalifikace. NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ V České republice začala v roce 2008 vznikat tzv. Národní soustava kvalifikací (NSK), jejímž cílem je přehledně popsat jednotlivé kvalifikace a návazně pomáhat s jejich uznáváním na trhu práce. NSK rozumíme veřejně přístupný registr všech úplných a dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. NSK vzniká se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Stránka 112 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Cílem NSK je vytvoření systémového prostředí podporujícího: 

srovnatelnost výsledků učení dosažených různými cestami, umožňující uznávání skutečných znalostí a dovedností nezávisle na způsobu jejich získání; srovnatelnost kvalifikačních úrovní v ČR a v rámci EU



přenos požadavků světa práce do vzdělávání



veřejnou informovanost o všech celostátně uznávaných kvalifikacích

Tvorba NSK je podpořena projektem financovaným z národních prostředků a kofinancovaný prostředky ESF. Projekt NSK, resp. NSK 2 (jedná se již o jeho druhou část) přispěl prozatím k popisu řemeslných kvalifikací a kvalifikací z oblasti služeb (cca 340 dílčích kvalifikací), nyní se práce zaměřují na popis úrovně maturitní kvalifikace a o kvalifikace vyšších úrovní. Registr NSK je veřejně přístupný na webových stránkách www.nsk.nuov.cz. Prozatím se však ukazuje, že standardy procházejí poměrně složitým a zdlouhavým procesem. Jako jeden z velkých problémů z výsledků šetření vychází neúnosně dlouhá cesta od okamžiku zpracování návrhu standardu přes všechny schvalovací procedury, autorizace až k prvním zkouškám. Jako náročné se rovněž ukazuje schvalování Autorizujících orgánů (viz poznámku u legislativního rámce). Dílčí kvalifikace je nutné vymezovat opravdu podle skutečných aktuálních potřeb trhu práce, čemuž některé z existujících dílčích kvalifikací příliš neodpovídají. Z důvodu pružnosti a budoucí využitelnosti správy kvalifikační soustavy i přizpůsobení technologickému vybavení firem by měl být zvážen přesun některých specifikací hodnotícího standardu (např. detailní zpřesnění témat zkoušky, materiálně technické zabezpečení, výše úhrady za zkoušku aj.) na autorizovanou osobu. Národní soustava kvalifikací by vždy měla přímo navazovat na výstupy Národní soustavy povolání. FINANČNÍ RÁMEC DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR ČR vydává poměrně vysoké finanční prostředky na péči o cílové skupiny uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání (v rámci nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti). Tento typ vzdělávání, resp. rekvalifikací je zaměřen především na získání zaměstnání a řešení otázky vzdělávání ve vazbě na aktuální potřeby trhu práce. S náběhem prostředků ESF je patrný trend nahrazování státních prostředků vydávaných na APZ, prostředky ESF.

Stránka 113 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Graf 5: Počet podpořených osob rekvalifikacemi v ČR, ze státního rozpočtu a z ESF, 2006-2010

Zdroj: MPSV, 2006-2011

V České republice neexistuje přímá a jasně vyjádřená podpora v oblasti dalšího vzdělávání (např. ve srovnání s penzijním připojištěním, stavebním spořením nebo vzděláváním se ve formálním systému vzdělávání). Jak uvádí „Implementační plán Strategie celoživotního učení“, (MŠMT, 2008), situace je zároveň nerovná mezi občany ČR a právnickými osobami, které mohou ve vymezených případech využívat nákladů na prohlubování kvalifikace svých zaměstnanců jako daňově uznatelnou položku. Zatímco jednotlivci tyto odvody uplatnit nemohou. Zákon o dani z příjmů umožňuje pouze dle § 15, odst. (8) odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání., nejvýše však 10 000 Kč (u zdravotně postižených je možno odečíst 13 000 Kč či 15 000 Kč dle stupně postižení).

Stránka 114 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ  Neujasněné kompetence a nekonstruktivní spolupráce resortů MPSV a MŠMT, a toho vyplývající absence státem systémově podporovaného dalšího vzdělávání.  Závislost rozvoje dalšího vzdělávání v regionech na aktuální politické reprezentaci (viz práce krajských Rad pro RLZ – v některých krajích pracují dobře, neboť jsou podporovány radou kraje, v jiných krajích, kde dříve Rady RLZ fungovaly, přestaly fungovat s novou krajskou reprezentací).  Chybí ucelený systém, který by klasifikoval jednotlivá povolání, zprostředkovával potřeby a požadavky vzdělávacím institucím a zároveň tak reflektoval požadavky zaměstnavatelů.  Chybí daňové zvýhodnění zaměstnavatelů i jednotlivců při zapojení se a úspěšném absolvování dalšího vzdělávání.  Nedostatečná podpora rozvoje systému uznávání kvalifikací.  Problematické zapojení Úřadu práce do realizace rekvalifikací – dlouhodobé smlouvy na rekvalifikační kurzy minimalizují jejich možnost reakce na aktuální potřeby trhu práce, rekvalifikační kurzy se převážně zaměřují na nízké kvalifikace.  ÚP ČR aktivně nepřistoupil k využití NSK a NSP a nepodílí se na propagaci těchto systémů.  Nízká informovanost občanů o přínosech a významu dalšího vzdělávání a o možnostech uplatnitelnosti na trhu práce, nízká úroveň funkčního kvalifikačního poradenství, které by zjišťovalo získané kompetence klientů a navrhovalo další cestu k získání či prohloubení kvalifikace.  Nízká motivace populace k využití forem dalšího vzdělávání.  Absence tvorby vhodných informačních nástrojů/produktů pro jednotlivé cílové skupiny a podpora jejich šíření a využívání.  Chybí zavedení principů NSK do personalistických systémů organizací (návaznost např. na, odměňování, kariérní růst nebo formát vypisovaných volných pozic, zabudování do personalistického software).  Nedostatečné rozpočty na vzdělávání v organizacích, resp. vysoká cena dalšího vzdělávání.

DŮSLEDKY STAVU PRO ZAMĚSTNAVATELE  Systém není schopen flexibilně a rychle připravit pracovníky v souladu s potřebami zaměstnavatelů.  Chybí pracovníci v profesích, které jsou a budou poptávány (obzvláště technické) a současně mají zásadní dopad na udržení či zvýšení konkurenceschopnosti podniků.

Stránka 115 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ŽÁDOUCÍ STAV  Vybudování funkčního, uceleného, efektivního a flexibilního systému dalšího vzdělávání, který by velmi pružně reagovat na změny na trhu práce.  Odpovídající aktualizace legislativy – jasné kompetence k dalšímu vzdělávání; návaznost živnostenského zákona na NSK, revidovaný systém vázaných živností.  Využití existující kapacity sítě vzdělávacích institucí a vytvoření sítě funkčních center dalšího profesního vzdělávání s úzkou vazbou na zaměstnavatele.

VYBRANÉ NÁVRHY Výše uvedené problémy a bariéry v oblasti podpory a dalšího rozvoje efektivního systému dalšího vzdělávání, je nutné řešit v několika rovinách, kde by zapojení zaměstnavatelů mělo být podmínkou: ÚROVEŇ KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ  Ujasnění kompetencí mezi resorty MPSV a MŠMT, respektive jasné vymezení odpovědností obou resortů k oblasti dalšího vzdělávání a nastavení efektivní spolupráce v oblasti dalšího vzdělávání =› využití prostředků ESF z OP VK či OP LZZ koordinovaným a pro ČR přínosným způsobem.  Vybudování uceleného systému dalšího vzdělávání s ukotvením odpovědností jednotlivých aktérů, stanovením podmínek pro výkon, včetně dopracování systému pro klasifikaci povolání, monitoringu vzdělávacích potřeb a monitoringu a evaluaci vzdělávacích institucí.  Zohlednění dalšího vzdělávání ve školském zákoně, kde je zahrnuto pouze formální vzdělávání.  Provázání systémové a finanční zodpovědnosti za další vzdělávání.  Ve spolupráci se sociálními partnery připravit a projednat jednotnou národní strategii pro rozvoj lidských zdrojů, obsahující oblast dalšího vzdělávání, včetně strategie pro popularizaci této oblasti.  Pro splnění výše uvedených bodů považujeme (i vzhledem k dosavadním zkušenostem) ustavení střešního průřezového orgánu se zastoupením odborníků a sociálních partnerů (obdobu dříve zrušené Rady pro rozvoj lidských zdrojů). ÚROVEŇ FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ  Vytipování strategických vzdělávacích zařízení - s ohledem na jejich regionální umístění a charakteristiku regionu (skladba průmyslu apod.) a jejich systematická finanční a koncepční podpora jako center vzdělávání.

Stránka 116 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Obrázek 5: Schematické znázornění vzdělávacího centra

 Změna financování dalšího vzdělávání - zvýšení efektivity distribuce finančních prostředků z veřejných rozpočtů a navýšení prostředků dalšího vzdělávání (např. z příspěvků placených do systému zaměstnavateli).

Obrázek 6: Schematické znázornění financování dalšího vzdělávání

 Zajištění efektivity a účelnosti prostředků ESF, které jsou určeny na oblast dalšího vzdělávání, včetně predikcí potřeb trhu práce, současného i připravovaného programového období.  Vyhodnocení efektivity distribuce finančních prostředků.  Úprava zákona o dani z příjmů (u podnikajících fyzických a právnických osob) a nastavení bonifikace těch, kteří své zaměstnance trvale vzdělávají. Náklady na vzdělávání odečítat z daňového základu i u jednotlivců.

Stránka 117 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Nastavení personálních systémů u zaměstnavatelů tak, aby byli bonifikováni pracovníci, kteří absolvovali akreditovaný kurz (ukončený certifikátem). STIMULACE K DALŠÍMU VZDĚLÁVÁNÍ  Stimulace zaměstnavatelů k rozšíření účasti na dalším vzdělávání a ke zvýšení investic do dalšího vzdělávání, například možností tvorby sektorových fondů vzdělávání (zaměstnavatelské fondy).  Zvýšení informovanosti o příležitostech dalšího vzdělávání.  Stimulace jednotlivců k rozšíření účasti na dalším vzdělávání. Individuální vzdělávací účty (ILA) – Nizozemsko, finanční nástroj na podporu úhrady nákladů dalšího vzdělávání dospělých. Celkový objem zdrojů využitelných k podpoře financování dalšího vzdělávání je vytvářen příspěvky vlády, vybraných vzdělávacích fondů a jednotlivých zaměstnavatelů. Osobní kreditní karta na vzdělávání – Itálie, propojení poskytování finančních prostředků na vzdělávání s nabídkou poradenských služeb, při ponechání vlastní odpovědnosti jedinců při rozhodování a výběru vhodných vzdělávacích akcí. Financováno regionu Toskánsko prostřednictvím prostředků ESF. Zaměřeno především na nezaměstnané s cílem návratu na trh práce, se zaměřením na mladé, dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnaní starší 45 let. Studijní podpora dalšího vzdělávání – Švédsko, vzdělávání dospělých poskytované veřejnými vzdělávacími institucemi, financováno z veřejných zdrojů a přístupné zdarma. Grant na vzdělávání dospělých – Velká Británie, poskytnutí grantu závisí na ročním příjmu studenta, výplata je podmíněna pravidelnou docházkou na kurz. Fondy na podporu zmírnění obtížné situace studentů – Velká Británie, finanční prostředky určeny především na pomoc řešení nepříznivé ekonomické situace dospělých studentů. Půjčky profesního a kariérního rozvoje – Velká Británie, podpora má formu obchodní bankovní půjčky s odloženou splatností. Půjčkou je možné získat částku na úhradu výdajů na vzdělávání vedoucího k získání znalostí a kvalifikací nezbytných ke zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce. Learndirect, Univerzita pro průmysl – vládní program Velké Británie, realizace dalšího vzdělávání prostřednictvím univerzity. Kompetenční centra v Dánsku – poradenství malým a středním podnikům a jejich zaměstnancům, cílem je podpora spolupráce vzdělávacích institucí a malých a středních podniků. Podniky mohou získat informace o možnostech dalšího vzdělávání. Školení zaměstnanců malých a středních podniků – Belgie, podpora živnostníků a zaměstnanců malých a středních firem v dalším profesním vzdělávání formou vládního příspěvku na vzdělání.

Stránka 118 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Stimulace zaměstnavatelů k rozšíření účasti na dalším vzdělávání při využití moderních technologií a atraktivním zaměření vzdělávání.  Stimulace zaměstnavatelů pro zavádění principů NSK do personálních systémů.  ÚP ČR – zpružnění systému zadávání a výběru rekvalifikačních kurzů dle požadavků trhu práce.  Stimulace jednotlivců k rozšíření účasti na dalším vzdělávání, prostřednictvím využití moderních přístupů a technologií, včetně zvýšení atraktivity a relevance rekvalifikačních kurzů tak, aby směřovaly k přímému uplatnění na trhu práce. M-Learning – popularizace dalšího vzdělávání prostřednictvím využití moderních informačních technologií v procesu dalšího vzdělávání. Cílová skupina: mladiství 16-24 let s nedostatečnou vybaveností základními znalostmi. MoLeNET – založeno na využívání mobilních technologií ve vzdělávání, zaměřeno na školy a univerzity a ostatní poskytovatele vzdělávání, regionální či místní partnerství.

TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ  Dostupnost pravidelných a spolehlivých dat, která jdou dostatečně podrobná a dávají co nejpřesnější informaci o současných a budoucích potřebách trhu práce, jako předpokladu pro slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce. Vytvoření systémového rámce, sladění metodik a kompatibility roztříštěných současných přístupů a zajištění aktualizace a udržitelnosti takového systému.  Při tvorbě vzdělávacích a studijních programů dalšího vzdělávání v rámci vzdělávacích institucí dávat důraz na „skutečnou“ spolupráci se zaměstnavateli – podpora programů založených na spolupráci se zaměstnavateli. Zároveň uplatňování kontroly kvality institucí DV.  Autorizující orgány/osoby – z důvodu pružnosti a budoucí využitelnosti správy kvalifikační soustavy i přizpůsobení technologickému vybavení firem by měl být zvážen přesun některých specifikací hodnotícího standardu (např. detailní zpřesnění témat zkoušky, materiálně technické zabezpečení, výše úhrady za zkoušku aj.) na autorizovanou osobu. Autorizované osoby by mohly být situovány do tzv. COP (Center odborné přípravy), tedy vytipovaných kvalitních škol, které mají technické a odborné zázemí. INFORMAČNÍ PRODUKTY PRO CÍLOVÉ SKUPINY Vytvoření informačních produktů jako systémové složky pro slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce vytvoření specifických informačních produktů pro zaměstnavatele (spolupráce sektorových rad). Důraz musí být kladen na koncepční přístup k vytváření informačních produktů, zahrnujících propojení dat o nabídce pracovních míst, profilů profesí, budoucích možností pro uplatnění na trhu práce a sektorových analýz.

Stránka 119 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR POKRAČOVÁNÍ V NASTAVENÍ SYSTÉMU UZNÁVÁNÍ RŮZNÝCH VZDĚLÁVACÍCH CEST K ZÍSKÁNÍ KVALIFIKACE  Pokračovat v tvorbě Národní soustavy povolání.  Dopracovat Národní soustavu kvalifikací a rozšířit i pro terciární vzdělávání.  Podpořit fungování sektorových rad, jako zástupců zaměstnavatelů a odborníků na tuto oblast s přímou znalostí požadavků terénu.  Podporovat propojení zákona o uznávání kvalifikací s resortními právními předpisy, zejména směrem k rekvalifikacím.  Zajištění informační kampaně o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.  ÚP ČR – aktivní práce s NSK a NSP. STRUKTURÁLNÍ FONDY EU – PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014 - 2020 Při přípravě dalšího programovacího období Strukturálních fondů EU (2014 – 2020) prosadit prioritní oblast – další vzdělávání s precizním projednáním a závazným ukotvením kompetencí (viz negativní zkušenost současného programovacího období).

Stránka 120 z 181


6.5 KVALITA ABSOLVENTŮ OBECNÝ POPIS TÉMATU Dosažitelnost kvalifikované pracovní síly je pro zaměstnavatele základním předpokladem úspěšného podnikání a dostatečné konkurenceschopnosti firem na trzích doma i v zahraničí. Kvalifikovaná pracovní síla je základním předpokladem pro efektivní využívání technologického potenciálu firem a vytváření kvalitních výrobků a služeb. Tradice vzdělané a zručné pracovní síly je jedním ze základních faktorů, které rozhodují nejen o místních, ale hlavně zahraničních investicích na daném území. Příliv investic podporuje zaměstnanost a vytváří předpoklady pro vyšší tvorbu HDP. Proto právě země, které vsadily na podporu vzdělávání, jsou těmi, které jsou často označovány jako „hospodářský zázrak“ (Korea a další asijské země, svého času též Irsko). Zaměstnavatelé, kteří nacházejí na pracovním trhu kvalifikovanou pracovní sílu, mohou ve svých podnicích dosahovat vyšší produktivity práce, mají širší prostor pro rozvoj svých podnikatelských aktivit a nemají tendenci přesouvat své aktivity do jiných zemí a to i v případě, kdy domácí kvalifikovaná pracovní síla je dražší než nekvalifikovaná pracovní síla v zahraničí. Pracovní síla, která je k dispozici na trhu práce, se rekrutuje na jedné straně z osob, které mění zaměstnání, případně se na trh práce vracejí po přestávce, na druhé straně však velký potenciál představují absolventi odborných škol všech stupňů. První skupina zahrnuje uchazeče o zaměstnání s nejrůznější kvalifikací, stupněm odbornosti a praxí. Pro skupinu absolventů je příznačné, že povětšině nemají žádnou či dostatečnou praktickou zkušenost, očekává se však od nich, že jsou teoreticky vyzbrojeni aktuálními poznatky ze svého oboru. Vysoká kvalita absolventů škol ve vhodné oborové struktuře je základním předpokladem budoucí prosperity země, obzvláště v případě, kdy tato neoplývá nerostným bohatstvím.

STRUČNÝ POPIS STAVU V ČESKÉ REPUBLICE Česká republika je charakterizována vysokým podílem středoškolsky vzdělané populace (91,9 % osob ve věku 20 – 24 let má nejméně středoškolské vzdělání) a v tomto ukazateli vysoce překračuje průměr zemí Evropské unie (79 %). V podílu vysokoškolsky vzdělaných osob již ČR nedosahuje tak výjimečných výsledků (ve věkové skupině 30 – 34 let je to 20,4 % oproti průměru Evropské unie ve výši 33,6 %), avšak v posledních 10 letech se podíl studujících na vysokých školách v ČR zvyšuje. Vysoký podíl osob s vyšším vzděláním je předpokladem pro vyšší kvalifikaci populace, avšak zcela nic neříká o oborové struktuře absolventů a jejich konkurenceschopnosti na trhu práce. Jak však vyplývá z nejrůznějších ohlasů a šetření, právě nedostatečná, nevhodná či neaktuální kvalifikace absolventů je problémem, který musí zaměstnavatelé často řešit. Z tohoto hlediska jsou pak státem vynaložené prostředky na vzdělávání žáků a studentů zcela logicky vnímány jako špatně investované.

Stránka 121 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Na kvalitu absolventů je třeba se zaměřit ze dvou hledisek a to z hlediska oborové struktury škol i z hlediska úrovně výstupů vzdělávacího procesu. Při špatně nastavené oborové struktuře škol jsou i nejlepší výstupy vzdělávacího procesu nevyužitelné, pokud o takovou skladbu absolventů není na trhu práce zájem. Na druhé straně i při dobře nastavené struktuře oborů absolventy s nízkou úrovní znalostí a dovedností trh práce nepřijímá. Dříve než se budeme věnovat uvedeným dvěma aspektům kvality absolventů a prostředí, ve kterém se vzdělávají, je třeba se podívat na demografickou projekci ČR do roku 2050, ze které vyplývá, že si již nemůžeme dovolit plýtvat lidským potenciálem a neklást důraz na dostatečnou kvalitu stále menšího počtu absolventů, kteří budou opouštět vzdělávací systém. To, že česká populace stárne, je všeobecně známým jevem. Když se však podíváme na věkovou strukturu blíže, lze z projekce vysledovat, že výrazně poklesne nejen podíl dětí a mladých lidí na celkové populaci (ze současných téměř 26 % na 21 % v roce 2050), ale dokonce rapidně poklesne i jejich celkový počet (o 127 tis.).

Tabulka 5: Demografická projekce obyvatel ČR do roku 2050 Věková skupina

2010

2050

pokles

0 – 19

1 974 677

1 573 758

- 400 919

20 – 24

663 985

416 635

- 274 350

Podíl 0 – 24 na celkové populaci

25,7%

21,0%

Zdroj: ČSÚ

Ze statistických údajů ÚIV je patrný pokles studujících na středních odborných školách v posledních deseti letech, a to hlavně v učebních oborech. Naopak u středních škol s maturitou pokles není tak dramatický. To jen dokumentuje oprávněnost stížnosti zaměstnavatelů, kteří na trhu práce marně hledají absolventy učebních oborů. Naopak vysokoškoláků přibývá, ovšem hlavně v netechnických oborech (ekonomie, právo, sociální vědy), menší nárůst lze pozorovat u technických a přírodovědných oborů. Na Českém vysokém učení technickém byl dokonce ve sledovaném období zaznamenán pokles počtu studujících.

Stránka 122 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 6: Studující na středních a vysokých školách Typ školy

Počet studentů 2003/04

2011/12

změna

Celkem střední školy

576 615

501 220

- 75 395

Střední bez výuč. listu a bez maturity

2 829

2 053

- 776

Střední s výučním listem

147 891

103 685

- 44 206

Střední s maturitou

382 274

359 000

- 23 274

Nástavbové

43 621

36 482

- 7 139

Vysokoškolské

274 192

396 307

+ 122 115

Zdroj: ÚIV

I když se počet studujících v učebních oborech neustále snižuje, v evidenci Úřadu práce zůstává stále velký počet uchazečů o zaměstnání s tímto typem vzdělání. To může signalizovat, že nesplňují požadavky, které na ně kladou zaměstnavatelé. Struktura uchazečů o zaměstnání se liší dle stupně dosaženého vzdělání. Největší podíl mezi uchazeči stabilně tvoří vyučení bez maturity (více než 40 %), přestože trh práce trpí nedostatkem řemeslných profesí. To je způsobeno nevhodnou strukturou vzdělání uvnitř této skupiny a nízkou adaptabilitou těchto uchazečů. Jejich vysoký podíl je rovněž dán historicky, protože ve věkových skupinách starších 40-45 let byl podíl vyučených na celkové populaci 60 %. Velmi obtížně umístitelní jsou rovněž uchazeči bez vzdělání či jen se základním vzděláním, jejich podíl v populaci je však nižší než u vyučených. Přesto šance na získání zaměstnání jsou u nich srovnatelně nízké jako u vyučených. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi uchazeči není příliš vysoký, přesto však vzhledem ke společenským nákladům na jejich vzdělání je třeba se touto skupinou zabývat. Největší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků je ve skupině absolventů, kteří obzvláště v době ekonomického poklesu obtížně nacházejí uplatnění bez odpovídající praxe. Mezi uchazeči o zaměstnání je pak nejvyšší podíl absolventů ekonomických oborů, pedagogiky a sociální péče. Na základě zjištění několika terénních studií i na základě poznatků zaměstnavatelů, shrnutých v deklaracích vybraných sektorových rad je zřejmé, že zaměstnavatelé jsou obecně spíše nespokojeni s kvalitou absolventů škol a musí vynakládat další finanční prostředky nejen na zaškolení, ale často i na dovzdělání v absolvovaném oboru. Studie rovněž potvrdily, že nároky zaměstnavatelů na uchazeče o zaměstnání rostou a to se projevuje i ve zvýšených požadavcích, deklarovaných v inzerátech.

Stránka 123 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Ve studii „Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské Unii“ (NÚOV, 2010c), je věnována pozornost problému rozvoje lidského potenciálu na středních školách, kdy je pozorován přesun zájmu od technických oborů (hlavně učňovských) k všeobecnému typu vzdělání a humanitního vzdělání. Dochází k vnitřní diferenciaci mezi obory i uvnitř technických oborů – v posledních letech byl zaznamenán příliv do vzdělávacích oborů ve stavebnictví, zatímco poklesl podíl strojírenství, nárůst zaznamenávají osobní a provozní služby. Dlouhodobým poklesem jsou zasaženy obory textilní výroby a oděvnictví, elektrotechnika, výpočetní technika, spoje (v maturitních i nematuritních oborech). V maturitních oborech výrazně vzrostl počet studujících ekonomiku a administrativu. Zjištěné trendy mohou být mírně ovlivněny změnou oborové struktury středního školství, související s kurikulární reformou (týká se hlavně oborů Ekonomika a administrativa a Informatické obory), avšak trendy změn jsou jednoznačné a vedou k odklonu od řemeslných a technických oborů. Pro získání informací o požadavcích zaměstnavatelů na kvalitu absolventů vysokých škol jsme využili hlavních poznatků „Průzkumu požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědeckých oborů“ (NVF, 2010b). Do průzkumu se zapojilo 102 zaměstnavatelů, z nich u 11 byly provedeny hloubkové rozhovory. Většina zaměstnavatelů se shodla na naléhavosti zaškolování absolventů a to nejen v procesech dané firmy, ale i ve zvýšení kvalifikace v hlavním oboru vzdělání. Velmi často je zaměstnavateli kritizována odtrženost vysokých škol od praxe a z toho vyplývající špatná struktura poznatků a dovedností absolventů. Vysoké školy rovněž nepřipravují interdisciplinární odborníky s přesahem znalostí do navazujících oborů ani s dostatečnou dávkou měkkých dovedností, nezbytných pro výkon vedoucích funkcí. Zaměstnavatelé u absolventů zároveň velmi často postrádají základní ekonomické znalosti, které by jim umožnily základní posouzení výhodnosti navrhovaných variant řešení. Někteří zaměstnavatelé nevidí problém v tom, co se na vysokých školách učí, ale v tom, jak se učí nebo spíše neučí využití pro praktickou aplikaci. Obecně zaměstnavatelé nízko hodnotí kvalitu bakalářů a ani nemají jasnou představu, jaké pozice jimi obsazovat. Z důvodu nevhodně postavených studijních programů jsou bakaláři chápáni spíše jako nedostudovaní magistři. To vyplývá z nevhodného konceptu dvou stupňů vysokoškolského studia, kdy ve většině případů opravdu bakalářské studium je jakousi přípravkou na magisterské studium a jeho samostatné absolvování nemá výstup použitelný pro praxi. Z průzkumu dále vyplynulo, že rozdíl mezi očekáváním zaměstnavatelů a znalostmi a schopnostmi absolventů se zvětšuje, a to nejen díky stále náročnějším moderním technologiím, ale rovněž i díky klesající úrovni praktických dovedností z hlavního oboru – absolventům chybí zručnost a cit pro práci v laboratoři i ve výrobě, nejsou schopni vést projekty a řídit kvalitu. Obdobné poznatky již vyplynuly ze studie „Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled“ (NÚOV, 2008), ve které je věnována pozornost názorům zaměstnavatelů na kompetence, vyžadované při přijímání nových pracovníků, dále pak názorům na kritéria pro přijímání nových pracovníků i na vyhledávané profese. Požadované klíčové kompetence (komunikační schopnosti, čtení a porozumění psaným instrukcím, zběhlost v cizích jazycích, práce s čísly při pracovním uplatnění, schopnost rozhodovat se, schopnost řešit problémy, schopnost nést zodpovědnost, adaptabilita a flexibilita, schopnost týmové práce, schopnost vést, ochota učit se, zběhlost v používání IT, zběhlost v zacházení s informacemi) byly hodnoceny z hlediska dosaženého stupně vzdělání. U pracovníků s výučním listem byly nejvíce žádány v následujícím pořadí - čtenářská kompetence, ochota se učit, schopnost týmové práce, zodpovědnost, adaptabilita a flexibilita. Naopak na konci důležitosti byly IT dovednosti, schopnost vést a zběhlost v cizích jazycích. U absolventů maturitních oborů byly všem kompetencím přiřazeny vyšší hodnoty důležitosti než u

Stránka 124 z 181


pracovníků s výučním listem, objevují se zde i rozdíly mezi sektory národního hospodářství. Jako nejdůležitější byly požadovány – čtenářská kompetence, ochota se učit, zběhlost v používání IT, nejméně pak cizí jazyky a schopnost vést. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků se nároky na úroveň klíčových kompetencí ještě zvyšují a mezi jednotlivými kompetencemi již není výrazný rozdíl v úrovni požadavků. Za nejdůležitější jsou považovány schopnost řešit problém, nést zodpovědnost, komunikační dovednosti a schopnost rozhodovat se. Dále je ve studii uvedeno, že se předpokládá, že poroste důraz na jazyky, ovládání IT technologií, ochota učit se a adaptabilita a flexibilita. Při podrobnějším pohledu na další kompetence, které specifikovali sami zaměstnavatelé, je patrný určitý rozdíl mezi sektory národního hospodářství. V sekundárním sektoru je kladen hlavní důraz na praktické schopnosti a dovednosti, odbornost, samostatnost, ekonomické základy, v terciéru a kvartéru na umění jednat s lidmi, za nimiž následují praktické dovednosti, schopnost prezentace a sebeprezentace, v kvartéru pak je důraz na řešení stressových situací. Napříč sektory je ceněna loajalita k zaměstnavateli. Při rozboru toho, jaké pracovníky firmy preferují mezi uchazeči o práci, jsou opět patrné rozdíly a to nikoliv zásadní mezi sektory, ale podle velikosti firem. I když obecně nejméně vstřícný vůči absolventům je sektor služeb. Absolventy nejméně přijímají střední firmy do 250 zaměstnanců, zatímco malé firmy a velké firmy jsou otevřenější. Rozdíl v přístupu k absolventům je patrný rovněž mezi průmyslovými obory. Obecně při přijímání pracovníků převažuje důraz na odbornou praxi, u absolventů na požadované vzdělání a ochotu se učit. Co se týče úrovně vzdělání, nejvyšší podíl vyšších a vysoce kvalifikovaných odborných profesí je požadován ve veřejných službách, v průmyslovém sektoru a v sektoru služeb převažují požadavky na pracovníky vyučené či s maturitou. Z hlediska požadavků zaměstnavatelů je zajímavá „Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010“ (NÚOV, 2010). V rámci této analýzy bylo v období listopadu – prosince 2010 sledováno více než 14 000 inzerátů nabízejících pracovní místa na internetu a téměř 6 000 inzerátů v denním tisku. V posledních letech prudce klesá počet inzerovaných pracovních míst v denním tisku a tyto se přesouvají na internet. Obě skupiny inzerátů byly rozebírány odděleně, neboť i struktura nabízených pracovních míst se liší dle použitého média, neboť internet se výrazněji zaměřuje na vysoce kvalifikované profese, zatímco v denním tisku převládají požadavky na dělnické profese, při zachování mnohem širšího spektra požadovaných profesí než na internetu. Ze souhrnných výsledků vyplývá, že nejčastěji hledanými profesemi v denním tisku jsou techničtí pracovníci (KZAM 3, 5 a 7), zatímco na internetu jsou žádané profese manažerů, vědeckých pracovníků, IT specialistů (KZAM 1 – 2). Požadovaná úroveň vzdělání je specifikována v 70 % inzerátů, nejčastěji je požadováno minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Požadavek na znalost cizího jazyka, nejčastěji angličtiny, a schopnost práce s počítačem, je uveden ve 34 % inzerátů. Nároky na praxi v oboru jsou uvedeny v 54 % inzerátů. Požadované osobnostní charakteristiky jsou požadovány v 64 % inzerátů. Obdobný výzkum již byl zpracován v roce 2005 a 2007 a nejvýraznějšími posuny v charakteristice inzerátů (kromě zastoupení na internetu) jsou změny ve struktuře profesní poptávky (nárůst požadavků na vysoce odborné profese, oblast služeb)a změně nároků zaměstnavatelů (zvýšení požadavků na úroveň vzdělání, snížení požadavku na praxi v oboru). Z uvedeného trendu vyplývá, že se jedná o reakci zaměstnavatelů na skutečnou nabídku na trhu práce i posun v požadavcích na „hotové“ pracovníky. Zaměstnavatelé požadují vzdělané a flexibilní pracovníky (i absolventy škol), kteří se rádi a rychle osvojí danou oblast dle konkrétních požadavků zaměstnavatele, protože dobrých odborníků s praxí se na trhu práce objevuje poměrně malý počet.

Stránka 125 z 181


Kromě oborové struktury ovlivňuje kvalitu výstupů vzdělávacího systému úroveň a zaměření vzdělávání, a to již od nejútlejšího věku. Obecné tvrzení pedagogů středních a vysokých škol o snižující se úrovni nově přijímaných studentů lze, bohužel, potvrdit i na základě výsledků mezinárodních šetření. Jako alarmující se v tomto světle jeví výstupy mezinárodního výzkumu PISA, týkající se tzv. základních gramotností patnáctiletých žáků (čtenářské, matematické a přírodovědné). Tento výzkum se opakuje ve tříletých cyklech, a v roce 2009 se ho účastnilo 65 zemí světa. Výsledky jednoznačně ukazují na zhoršující se kvalitu znalostí a dovedností českých žáků ve srovnání s dalšími zeměmi a pokles v žebříčku úspěšnosti ve všech třech sledovaných oblastech. ČR se dostala do skupiny 5 zemí, u nichž došlo od roku 2000 k nevýraznějšímu zhoršení ve čtenářské gramotnosti, v matematické gramotnosti, kde jsme dosahovali špičkových výsledků, došlo od roku 2003 k úplně největšímu zhoršení ze všech sledovaných zemí a v přírodovědné gramotnosti byl obrovský pokles zaznamenán mezi lety 2006 – 2009 (druhý nejhorší výsledek). Kritici výzkumu upozorňují, že některé země, které v minulosti dosahovaly špatných výsledků, se již v dalším kole odmítly zúčastnit, přesto však to náš propad nijak neomlouvá. Z uvedeného výzkumu je patrné, že do vyšších stupňů vzdělávání a na trh práce budou vstupovat stále méně vzdělaní lidé, a budou hledat dosažení co nejvyššího stupně vzdělání s co nejmenším vynaloženým úsilím. Tato cesta povede k dalšímu přesunu od technických a přírodovědných oborů k méně náročným humanitním oborů a ke školám s nízkou kvalitou výstupů (méně náročné studium).

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZSAH A KVALITU VZDĚLÁVÁNÍ A ABSOLVENTŮ Na základě provedených zjišťování a analýz lze dovodit, že rozsah a kvalitu technického vzdělání populace ovlivňují následující faktory: POLITIKA STÁTU Vzdělávací politika MŠMT je, i přes deklarovanou podporu prorůstových přírodovědných a technických oborů, i nadále ve velké míře orientována na uspokojení poptávky ze strany zájemců o studium, nikoliv na trendy poptávky trhu práce, týkající se kvality a kvalifikace absolventů. Neexistuje náležitá koordinace hospodářské a vzdělávací politiky na úrovni státu ani regionů. Ve většině případů není schopna vzdělávací soustava dostatečně flexibilně reagovat na měnící se požadavky trhu práce. V případě vzniku či rozvoje některého výrobního odvětví v regionu je velmi obtížné vzdělávací soustavu této nové skutečnosti přizpůsobit. V naprosté většině je vzdělávací soustava „tažená“ poptávkou ze strany žáků a jejich rodičů, nikoliv poptávkou zaměstnavatelů po příslušné pracovní síle. Probíhající reforma na všech stupních počátečního vzdělávání přináší výsledky různé úrovně a mnohdy školy tvoří nové vzdělávací programy bez odpovídající metodické podpory ze strany MŠMT. Díky tomu je kvalita programů i výuky na jednotlivých školách stále více závislá na kvalitě vedení školy a pedagogického sboru. Je zřetelné, že se nabídka škol řídí především podle zájmu rodičů. Jsou nabízeny ve velké šíři estetické obory – tanec, výtvarná výchova, hudební výchova atd., zatímco zešířená výuka přírodovědných předmětů od první třídy téměř neexistuje.

Stránka 126 z 181


Všechny základní a střední školy již mají zpracovány své vlastní vzdělávací programy, obsahující kromě obsahové složky též klíčové kompetence. Mnohdy jsou však pouze formálním dokumentem školy a výuka probíhá „ve vyjetých kolejích“. Přestože nové školní vzdělávací programy pro střední školy zahrnují i složku vazby na trh práce a spolupráci s významnými zaměstnavateli v regionu, mnoho středních škol tento prvek pojímá spíše formálně a ve školním vzdělávacím programu mají např. napsáno, že 2 týdny praxe probíhají ve firmách či u živnostníků. Z praktických příkladů však je známo, že školy požadují po svých studentech pouze potvrzení, že absolvovali praxi bez jakéhokoliv zájmu o zaměření praxe či dokonce aktivního vyhledávání vhodných praxí. Školy se ve velké většině neangažují v konkrétní spolupráci s podniky. Dalším nedostatkem je, že projektové vyučování, které je atraktivní pro žáky i studenty a učí je „práci“ nikoliv memorování naučeného textu, postrádá v mnoha školách pedagogický potenciál a není zahrnuto do školních vzdělávacích programů. Reforma vysokého školství se ocitla na mrtvém bodě, v okamžiku kdy se velké univerzity postavily proti a trvají na zachování svých jistot, neměnnosti a neohrozitelnosti postavení pedagogů. Tvorba studijních programů vysokých škol je ministerstvem usměrňována pouze směrem ke snižování počtu oborů, neexistuje motivace k rozvíjení perspektivních oborů. Rovněž tak Akreditační komise nezkoumá přínos schvalovaných studijních oborů z hlediska rozvoje ekonomiky státu či potenciálního úspěchu absolventů na trhu práce. Dokonce jí to ani pravidla jejího fungování neumožňují. Zásadním deficitem pro formulování jasné strategie v oborových preferencích je to, že není prováděno systematické předvídání kvalifikačních potřeb ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a to jak z hlediska oborové struktury, tak z hlediska povolání. Na odborné školy je apelováno, nechť své vzdělávací programy přizpůsobí trhu práce. Škola však v počátečním vzdělávání vychovává budoucí odborníky v horizontu 4 – 5 let a tedy není možné po škole chtít, aby reagovala bezprostředně na požadavky trhu práce (to může v rámci krátkých programů dalšího vzdělávání). Pro tvorbu rámcových vzdělávacích programů i školních vzdělávacích programů na středních školách a studijních programů na vysokých školách je nezbytné sledovat trendy vývoje na trhu práce (potažmo trendy hospodářství, rozvoje jednotlivých sektorů i oborů činnosti). V ČR však neexistuje systematické předvídání budoucích kvalifikačních potřeb ani na národní, ale i na regionální či sektorové úrovni. Přestože v rámci ESF projektů byla vytvořena metodika i ověření na vybraných sektorech/povoláních (NVF spolu s CERGE a VÚPSV), systematická podpora předvídání kvalifikačních potřeb chybí. Tento systém nebyl po pilotním ověření ve třech sektorech dosud využit pro pravidelné prognózy v patřičném strukturálním členění.

Stránka 127 z 181


Národní vzdělávání fond v rámci projektu, zaměřeném na předvídání kvalifikačních potřeb, zpracoval internetovou aplikaci, kde si zájemce může vyhledat informaci o budoucích perspektivách vybraných povolání. V první etapě projektu byla zpracována projekce do roku 2013 pro více než 200 povolání ze 30 oborů. Zároveň jsou na této webové stránce uveřejněny tři sektorové studie, které podrobně analyzují vývoj a predikci uvedench sektorů (elektrotechnický průmysl, ICT, energetika). Jako příklad je uveden odkaz na zhodnocení profese elektromontér. http://budoucnostprofesi.cz/budoucnost-profesi.html/6-elektrotechnika-a-energetika/382-elektromonter

To, že předvídání kvalifikačních potřeb, je naprostou nutností pro rozvoj kvalitního odborného vzdělávání je chápáno s náležitou vážností i na úrovni EU, a proto se tímto problémem zabývá jedna z agentur Evropské komise – CEDEFOP.

Modelování kvalifikačních potřeb na úrovni EU se věnuje dlouhodobý výzkum, prováděný agenturou Evropské komise pro odborné vzdělávání CEDEFOP, jehož výsledky jsou shrnuty do publikace vydané v loňském roce pod názvem Poptávka a nabídka po dovednostech v Evropě, střednědobá předpověď do roku 2020. V rámci tohoto výzkumu byla modifikována předpověď budoucích požadavků trhu práce z roku 2007-08 s ohledem na ekonomickou krizi a je zpracována v alternativních scénářích pro různý vývoj ekonomiky (základní, optimistická, pesimistická předpověď). Základním modulem celého systému je multisektorální makroekonomický model, který nabízí sektorovou projekci zaměstnanosti. Další dva moduly se zabývají rozšířenou poptávkou dle povolání a dle kvalifikace. Čtvrtý modul obsahuje tzv. nahrazovací poptávku (tedy prostou reprodukci pracovní sil a obsazování existujících pracovních míst novými pracovníky, nahrazujícími převážně odchody do důchodu).

Je zřejmé, že obsah vzdělávacích/studijních programů nemůže reagovat na okamžité deficity na trhu práce (k tomu je určeno rekvalifikační vzdělávání dospělých), avšak měl by sledovat trendy vývoje ekonomiky, rozvoje technologií, mezinárodních souvislostí. VOLBA ŠKOLY Problém nedostatku kvalifikovaných technicky zaměřených pracovníků narůstá postupně tak, jak se v průběhu posledních dvaceti let měnila struktura nabídky středních a vysokých škol. Problém je ještě umocňován postupným odchodem dobře technicky vzdělané generace starších pracovníků do důchodu. S rozmachem soukromého středního i vysokého školství převážně narůstá nabídka humanitních oborů, které jsou obecně považovány za lehčí, s větší jistotou úspěšného dokončení. Tyto školy mnohdy volí žáci a studenti s cílem získat s minimálním úsilím maximální možný stupeň vzdělání. Důležitým zjištěním je, že preference technického, přírodovědného či humanitního zaměření se formuje již na základní škole a již výběr střední školy často značně determinuje budoucí pracovní

Stránka 128 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR zaměření či zaměření dalšího vysokoškolského studia. Dokonce i při tzv. „odložené volbě“ zaměření a při rozhodnutí se pro studium gymnázia je podíl těch, kteří následně studují technické vysoké školy nižší než těch, kteří pokračují v humanitních oborech (celých 60 %). A to i přesto, že jejich vybavenost poznatky z matematiky a fyziky je obecně vyšší než u absolventů středních odborných škol, kteří tvoří většinu uchazečů o technické studium. Rozhodování o volbě střední školy je nejvíce ovlivňováno subjektivním hodnocením šance dostat se na vybranou školu. Z bezprostředního okolí mají na vliv výběru školy rodiče, následováni kamarády, sociálním okolím, překvapivě nejméně pak výchovnými a kariérními poradci. U volby vysoké školy již je hlavní díl rozhodování na studentu samotném a na jeho zájmech a na aktivním vyhledání informací o možnostech dalšího studia, převážně přes internet. Přestože dnes již všechny školy mají na svých stránkách dostatečné informace o studijních oborech, jen málo z nich podává zájemcům o studium kvalifikovanou informaci o jejich možném praktickém uplatnění (tato informace se snižuje s růstem stupně vzdělání). Dosti významnou roli hraje i genderové směřování, kdy technické obory preferují chlapci, společenské vědy pak dívky a to již od nejútlejšího školního věku. Přestože obliba matematiky je u žáků základních škol poměrně vysoká bez rozdílu mezi dívkami a chlapci, dívky mají tendenci si představovat svoji budoucí práci v péči o druhé, zatímco chlapci své tužby směřují do více kreativních povolání. Naopak u studentů středních škol je již výrazná preference „generových“ předmětů, což vyplývá z volby volitelného maturitního předmětu – u dívek většinou cizí jazyk či dějepis, u chlapců je o něco vyšší podíl matematiky. Z výzkumu provedeného na základních školách v rámci studie „Důvody nezájmu o přírodovědné a technické obory vyplývá jasná preference volby středních odborných škol (více než 50 %), dále pak je zájem hlavně u dívek soustředěn na gymnázia a pouze malá část žáků, převážně chlapců, uvedla jako svoji preferenci učňovské studium. Preference dětí jsou rovněž ovlivněny prostředím, ve kterém žijí – feminizací škol, životem v neúplných rodinách, většinou s matkou, kdy chybí názorný příklad řemeslné a technické zručnosti. Přestože počet studujících na vysokých technických školách neustále roste a jejich podíl na všech vysokoškolských studentech je dosud poměrně vysoký, v roce 2007 již ztratil dominantní postavení a nejvíce studentů vykazují ekonomické univerzity. Navíc u technických oborů je velké procento nedokončení studia a v průběhu prvních dvou let studia odchází až 1/3 studentů. KVALITA VÝUKY Kvalita výuky je dána na jedné straně kvalitou vzdělávacích/studijních programů a kvalitou pedagogů, na druhé straně pak úrovní materiálně technického zázemí pro výuku. Základním prvkem kvality konkrétní školy však je manažerská schopnost ředitele, jehož povinností je zajištění zázemí pro kvalitní výuku i důsledná kontrola její realizace. Běžnou praxí v mnoha školách

Stránka 129 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR zůstává nivelizace v odměňování a spíše stavění překážek novým podnětům než ocenění snahy aktivních pedagogů. Nové vzdělávací programy ZŠ a SŠ prošly prvotním posouzením při jejich schvalování, není však zcela zřejmé, zda se na posuzování odborných částí programů vždy podíleli odborníci z podniků nebo pouze pracovníci podřízených organizací MŠMT. Dosud není vyhodnocována úroveň realizace a účinnosti nových školních vzdělávacích programů a Česká školní inspekce se na takové posuzování teprve připravuje. Pozitivem vzdělávacích programů je zařazení klíčových kompetencí i důraz na provázanost předkládaného učiva s životem společnosti i praxe. Zásadním problémem však je úroveň připravenosti pedagogů na nový styl výuky, propojování předmětů pro aplikaci, využívání interaktivních metod a projektového vyučování i na ochotu vzdělávat se v době pracovního volna odpoledne či o prázdninách. Kvalita učitelů je přitom žáky a studenty vnímána jako základní předpoklad obliby předmětu a tedy i ochota se mu nadále věnovat i v dalším studiu. Stejně tak pedagogičtí pracovníci vysokých škol, kteří díky svému postavení nejsou vystavováni tlaku konkurence (většina z nich má smlouvy na dobu neurčitou) a při dosažení postavení docenta či profesora jsou v podstatě neodvolatelní, nejsou systematicky motivováni k sebezdokonalování, seznamování se s nejnovějšími trendy a k rozvoji obsahu svých přednášek. Bohužel v systému tak jak je nastaven, závisí kvalita výuky na entusiasmu jednotlivců, kteří mají zájem o rozvoj svého oboru i kvalitu svých studentů. I při existenci dostatečného počtu kvalitních pedagogů je nemyslitelné obory rozvíjet bez vlivu odborníků z praxe. Tito studentům předávají své zkušenosti buď formou tematických přednášek ve škole či přímo v praxi. Tento systém je dnes již uplatňován na většině vysokých škol, v případě středních škol se omezuje na případy, kdy vedení škol naváže více než formální spolupráci se zaměstnavateli v regionu, což není pravidlem (jak již bylo zmíněno výše). Samozřejmě ani nejkvalitnější vzdělávací/studijní program s vysoce erudovanými pedagogy a odborníky z praxe nedosahuje optimálních výsledků v okamžiku, kdy není dostatek kvalitních učebnic, pracovních sešitů, e-learningových programů, didaktické techniky i materiálního zázemí pro praktickou výuku v laboratořích a dílnách. To je jedním z citelných úzkých míst české vzdělávací soustavy, neboť investice do rozvoje materiálně technického zázemí škol se vlivem úsporných opatření velmi omezují. Navíc MŠMT je v pozici pasivního schvalovatele učebnic ve formě vydávání doložek a neiniciuje vznik nových učebnic tam, kde evidentně chybí. Z praxe jsou opět známy případy, kdy například učitel na gymnáziu vyučuje zeměpis dle učebnice z roku 1985.

Stránka 130 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ HLAVNÍ PROBLÉMŮ  Struktura škol a počet absolventů neodpovídá požadavkům trhu práce a není přizpůsobena jeho budoucím požadavkům, obzvláště v oblasti technických oborů všech stupňů vzdělávání (SŠ s výučním listem, SŠ s maturitou, VŠ).  Absolventi středních, vyšších odborných a vysokých škol velmi často nesplňují minimální požadavky zaměstnavatelů na jejich kompetence obecné, odborné ani osobnostní.  Přestože probíhá reforma vzdělávací soustavy a všech stupních škol, výuka a osvojené poznatky a dovednosti často neodpovídají aktuální situaci rozvoje jednotlivých odvětví a oborů.

DŮSLEDKY STAVU PRO ZAMĚSTNAVATELE  Při pokračování neřízeného vývoje ve struktuře škol zaměstnavatelé budou stále obtížněji nacházet absolventy škol s odpovídající oborovou kvalifikací.  Pokud nebude věnována pozornost kvalitě výuky – obsahu, formě, kvalitním pedagogům i získávání praktických dovedností, budou i absolventi odpovídajících oborů pro praxi nepřipraveni a zaměstnavatelé je budou nuceni i nadále dovzdělávat z vlastních zdrojů v rámci dalšího vzdělávání.  Generaci technicky vzdělaných odborníků s dostatečnou praxí nebude při jejich odchodu do důchodu kým nahradit a bude klesat produktivita práce i kvalita výroby.  Postupně budou omezovány tradiční české průmyslové obory.

ŽÁDOUCÍ STAV  Odborné školy všech úrovní vzdělání budou vychovávat absolventy s dostatečnými odbornými znalostmi a praktickými dovednostmi, které jim po zaškolení umožní aktivně se podílet na práci zaměstnavatelské organizace.  Struktura odborných středních i vysokých škol a oborů vzdělávání bude odpovídat požadavkům trendů vývoje na trhu práce, které budou odhadovány na základě pravidelného předvídání kvalifikačních potřeb.  Obsah výuky i výukové metody budou pravidelně aktualizovány a to na základě konzultací s odběrateli výstupů vzdělávacího systému (zaměstnavateli).

Stránka 131 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR VYBRANÉ NÁVRHY Výše uvedené problémy a bariéry v oblasti podpory kvalitních výstupů vzdělávací soustavy a specificky kvality absolventů je nutné řešit v několika úrovních, na kterých se zaměstnavatelé a jejich asociace musí podílet: POZNÁNÍ AKTUÁLNÍCH A BUDOUCÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE  Požadovat na vládě, aby zabezpečila systematické vyhodnocování a předvídání kvalifikačních potřeb v sektorové, oborové struktuře i v požadavcích na povolání na základě aktuálního stavu trhu práce i na základě předvídání vývoje ekonomiky země/regionů i Evropy.  Předvídání kvalifikačních potřeb provádět nejen souborně za celou ČR, ale též za regiony, které se strukturou svého hospodářství významně liší.  Posílit vazbu tvorby vzdělávacích/studijních programů na výstupy z předvídání budoucích kvalifikačních potřeb. OPATŘENÍ V KVALITĚ POČÁTEČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ  Zodpovědnost za kvalitu počátečního vzdělávání je jednou ze základních povinností MŠMT, a to včetně podpory systému dalšího vzdělávání pedagogů a vytváření kvalitních vzdělávacích materiálů. Není možné zužovat kvalitu v počátečním vzdělávání na zavedení plošného testování, ale MŠMT musí vytvořit podmínky pro růst kvality v každodenní praxi škol.  Přejít od pouze pasivního přidělování schvalovacích doložek k učebnicím (řízení jsou mnohdy velmi neprůhledná) k aktivní podpoře tvorby metodik a vzdělávacích materiálů tam, kde je v praxi zjištěn deficit. Přestože trh učebnic se v ČR velmi rozvinul, dosud existují předměty/obory, kam soukromý sektor neinvestuje, neboť návratnost vložených prostředků je malá. To se týká hlavně máločetných a specifických oborů odborného vzdělávání, kde by bylo vhodné podpořit při tvorbě učebnic a dalších výukových materiálů přímo pedagogy škol, zaměřených na daný obor a to ve spolupráci s odborníky z praxe.

Stránka 132 z 181


V letech 1993 – 1997 se uskutečnil v rámci využití předstrukturálních fondů projekt Phare – pilotních škol. V rámci pilotního ověření Strategie reformy odborného vzdělávání proběhlo v 19 odborných školách ověření modulové výuky ve čtyřletém cyklu. Základem reformy bylo vytvoření Základního kurikula (z něho vychází filosofie RVP) s podporou zahraničních odborníků a školního kurikula (nyní školní vzdělávací programy), které vytvářely školy s podporou pracovníků Výzkumného ústavu odborného školství (nyní Národní ústav pro vzdělávání, NÚV). Na základě takto vytvořených školních programů byly identifikovány potřeby v následujících oblastech (i) vytvoření vzdělávacích materiálů – učebnic i pracovních sešitů, které zpracovávali s další odbornou podporou sami pedagogové pilotních škol. (ii) rozšířené vzdělávání ředitelů a dalších pedagogů škol (iii) doplnění vybavení škol, potřebného pro realizaci nových vzdělávacích programů (iv) výměna zkušeností s obdobně zaměřenými školami v zahraničí Některé pilotní školy se díky tomuto projektu staly špičkovými školami ve svém oboru (např. COOP – Sezimovo Ústí http://www.copsu.cz/cs ), jiné, kde vedení školy nebylo dostatečně kvalitní, naopak rozvoj nezaznamenaly. Po pilotním ověření měla následovat diseminace zkušeností do dalších odborných škol, ta však již nebyla finančně podpořena. Znovu nastartovaná reforma středního odborného vzdělávání již, bohužel, nezahrnovala podporu všech složek projektu a tvorba učebnic, navázaných na školní vzdělávací programy tak zůstala opomenuta, stejně jako podpora vybavení škol.

 Změnit, zatraktivnit výuku matematiky již od prvního stupně ZŠ, rozvíjet polytechnickou výchovu a logické myšlení dětí (a to již i u předškolního vzdělávání formou poskytování technických hraček, stavebnic, rozvoj jemné motoriky a manuální zručnosti)) a posílit interaktivní a názorné didaktické metody. Posílit rozvoj matematické a finanční gramotnosti. Stejně tak rozvíjet výuku fyziky, chemie a biologie od druhého stupně ZŠ výše. Tam, kde je to možné a vhodné, zabudovat do RVP vazbu na celostátní soutěže (matematické, přírodopisné či další olympiády).

V rámci činnosti Techmania Science Center byly vytvořeny vzdělávací programy pro školy se zajímavými názvy – Tekutý dusík, Zajímavá atmosféra, Balonková estráda, apod., které přímo navazují na vzdělávací programy základních a středních škol v oboru fyziky, chemie, biologie. V rámci těchto programů mají žáci možnost se seznámit nejen s vtipnými ukázkami experimentů, ale výklad je doplněn i o potřebný teoretický základ. V rámci těchto programů mohou školy doplnit svojí výuku o atraktivní doplnění, zároveň však zde je možnost inspirace pro pedagogy jak přitažlivě předkládat žákům učivo. V rámci webové stránky Editorum pak Techmania nabízí interaktivní vzdělávací moduly v sekci „Fyzika v pozadí“ http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?mn1=100&mn2=279&xkat=fyzika&xser=4d65636861 6e696b61h#

Stránka 133 z 181


ČEZ v rámci svých vzdělávacích a osvětových aktivit zpracovává metodiky, výukové materiály a organizuje semináře pro učitele základních škol a gymnázií. Rovněž jejich seminář „Svět energie“ navazuje na vzdělávací programy. V rámci nabídky výukových materiálů ČEZ poskytuje tiskoviny, videofilmy, interaktivní aplikace z oblasti fyziky a energetiky. http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy/seminare-a-metodiky.html

 Změnu výuky výše zmíněných klíčových předmětů uskutečnit v komplexu změn následujících komponent: o Příprava pedagogů – změna přípravy budoucích na VŠ povinného doškolování stávajících pedagogů v době prázdnin tak, jak je obvyklé v mnoha evropských zemích. o Permanentní rozvoj rámcových vzdělávacích programů a následně školních vzdělávacích programů v návaznosti na budoucí potřeby trhu práce a NSK, dále pak inovace výukových metod - vyšší zapojení interaktivních didaktických metod i projektového vyučování o Posílení metodické i finanční podpory pro tvorbu moderních učebnic a výukových materiálů. o Posílit materiální zázemí škol - pomůcek pro názornou výuku, posílení laboratoří, u odborných škol vybavení dílen – zde je vhodná intervence regionálních podnikových partnerů. K rozvíjení řemeslné zručnosti pro vyšší ročníky ZŠ posílit spolupráci s odbornými SŠ, které disponují vybavenými dílnami a učebnami. Využití vybavení středních škol zároveň bude působit jako propagace dané školy mezi potenciálními budoucími zájemci o studium. o Posílit spolupráci škol obdobného zaměření napříč republikou (i se zahraničím) při rozvíjení školních vzdělávacích programů i způsobů jejich realizace.  Navrátit na druhý stupeň základních škol praktický nácvik základních řemeslných dovedností. Pro žáky i studenty je atraktivní a zajímavé, když mohou sami něco vytvořit a při zpracování řemeslných výrobků pod odborným vedením sami rozvíjejí své technické myšlení tím, že se učí, jak nejlépe zadaný úkol zpracovat a následně si i ověří, zda jejich přístup byl ten správný.  Vytvořit takový systém financování veřejného počátečního odborného vzdělávání na úrovni středních i vysokých škol, který bude podporovat trendy vývoje ekonomiky a požadavky na budoucí kvalifikační potřeby. Tvorba vzdělávacích/studijních programů je sice záležitostí školy, ale stát/kraj by měl formou preferenčního financování (v dlouhodobých cyklech) prosadit zájem rozvoje země a regionů. Tvorba systému preferenčního financování by vycházela z dlouhodobých vzdělávacích priorit, identifikovaných Radou pro RLZ.

Stránka 134 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Posílit prakticky orientovanou složku studia u středních odborných škol prostřednictvím zodpovědné přípravy na odborné stáže, a to na jedné straně zařazením odborných způsobilostí do výuky (řidičské oprávnění, BOZP - vyhláška č. 50/1978 Sb. pro všechny elektro obory, svářečský průkaz dle normy ČSN 05 0705, apod.), tak jak požadují podmínky odpovídajících vázaných živností, přílohy 2 Živnostenského zákona. Na druhé straně aktivní spoluprací škol a relevantních podniků v regionu na přípravě konkrétních pracovních stáží studentů zajistit jejich dobrou realizovatelnost, a to nejen z hlediska obsahu, ale také z hlediska odstranění bariér (viz výše zmíněné školení v BOZP, přípravy smlouvy o podmínkách odborné stáže, včetně zavázání studenta k mlčenlivosti apod.) a způsobu financování. Stáže je nutné po ukončení vyhodnocovat nejen z hlediska přínosu pro studenta, ale i hlediska využitelnosti konkrétní firmy pro další stážisty a spokojenosti firem s organizací a prací stážistů.  Systematicky využívat odborníky z praxe pro výuku odborných předmětů i pro ad přednášky a to na úrovni středních i vysokých škol, umožnit kompenzaci firmám, které je pro výuku uvolní.  Podpořit technické školy při tvorbě prezentací jejich vzdělávacích/studijních programů, včetně propagace možnosti konkrétního uplatnění po absolvování školy, do tvorby propagačních videí zapojit i potenciální zaměstnavatele.  Podpořit tvorbu mezinárodních vzdělávacích/studijních programů aktivním zapojením českých škol a posílit mezinárodní mobilitu učitelů a studentů vysokých škol (výjezdů našich studentů a učitelů do zahraničí i hostováním zahraničních učitelů na českých školách).

České vysoké učení technické v Praze v rámci programu Erasmus Mundus vytvořilo spolu s partnery ze sedmi zemí nový interdisciplinární doktorský program EXTATIC (Extrémní ultrafialová a rentgenová technologie a výcvik pro interdisciplinární spolupráci). Zapojené univerzity jsou z Irska, Velké Británie, Itálie, Německa, Polska, USA a Kanady. V rámci 36 měsíců programu stráví každý student 6 měsíců na partnerské univerzitě a další 3 – 6 měsíců v partnerské firmě v jedné z následujících zemí – ČR, Německo, Francie, Polsko, Velká Británie. Realizace programu začne od podzimního semestru 2012. http://www.extatic.eu/programme.php

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ  Vytvořit rámec pro posuzování a schvalování školních vzdělávacích programů a studijních programů, který umožní preferenci takových programů, které jsou v souladu s dlouhodobými prioritami a trendy trhu práce a naopak potlačí schvalování programů, které rozšiřují nabídku tam, kde není prokázán zájem státu/regionu.  Upravit pravidla spolupráce odborných škol a zaměstnavatelů pro realizaci odborných stáží studentů tak, aby byly odstraněny bariéry vykonávání praxí (připravit vzorové trojstranné smlouvy mezi školou, firmou a žákem, zahrnující etapu přípravy, realizace a vyhodnocení odborných stáží). Zabezpečit prvek BOZP, pojištění odpovědnosti a loajalitu vůči hostitelské firmě.

Stránka 135 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Odstranit bariéru systematického využívání odborníků z praxe pro výuku odborných předmětů i pro ad hoc přednášky a to na úrovni středních i vysokých škol.  Nastavit systém hodnocení výstupů vzdělávacího systému tak, aby se posuzování závěrečných zkoušek a absolventských prací zúčastňovali zástupci relevantních zaměstnavatelů.  Vytvořit legislativní prostor pro zakotvení povinnosti dalšího vzdělávání pedagogů v době placených prázdnin.  Nastavit rámcová pravidla odměňování podniků, které zařazují do praktické výchovy i studenty, kteří jsou připravováni pro jiné podniky. NÁVRHY NA ZABEZPEČENÍ FINANCOVÁNÍ  Financování střednědobých a dlouhodobých priorit z veřejných prostředků by mělo probíhat na základě priorit stanovených nezávislým odborným orgánem (Radou pro rozvoj lidských zdrojů) se zohledněním regionálních potřeb a priorit.  Na financování prioritních opatření by měly participovat veřejné i soukromé zdroje: státní rozpočet (všechny dotčené rezorty včetně MPSV z prostředků APZ), krajské a obecní rozpočty magistrátů, Evropské strukturální fondy – ESF a ERDF, firmy i jednotlivci.  Pro financování konkrétních projektů by měla být vytvářena PPP partnerství zainteresovaných institucí, které díky vlastnímu zapojení do financování budou více zaangažovány do plnění projektových výstupů.

Stránka 136 z 181


7.

PŘEHLED POLITIKY ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ČR

Tato kapitola přehledně shrnuje a případně stručně popisuje vybrané dokumenty, projekty a instituce (organizace), které se v různé míře podílely na tvorbě a realizaci politiky rozvoje lidských zdrojů. V České republice vznikla od 90. let řada dokumentů, bylo realizováno několik projektů a aktivit, které se do větší či menší míry dotýkají problematiky rozvoje lidských zdrojů. Kromě toho došlo i k institucionálnímu ukotvení problematiky rozvoje lidských zdrojů, a to zejména v podobě Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Většina materiálů, které jsou v této kapitole citovány, jsou přiloženy jako přílohy předkládaného dokumentu.

PROJEKTY A DOKUMENTY Strategická studie odborného vzdělávání a přípravy v České a Slovenské republice (1992) Studie byla vypracována v rámci programu Phare15 a byla vůbec prvním strategickým dokumentem po roce 1990, který se oblastí vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů zabýval. Studie měla vliv na transformační proces odborného vzdělávání v ČR a svým způsobem předcházela vzniku rámcových i školních vzdělávacích programů. Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice (1999) Koncepci vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. České vzdělání a Evropa: Zelená kniha (1999) V roce 1999 vydalo Sdružení pro vzdělávací politiku tzv. zelenou knihu české vzdělávací politiky České vzdělání a Evropa: strategie rozvoje lidských zdrojů v České republice při vstupu do Evropské unie. Studie byla vypracována v rámci programu Phare. Lidské zdroje v České republice (1999, 2003) Jedná se o dvě rozsáhlé publikace vydané NVF v rámci programu Phare. Publikace z roku 1999 se zabývala celoživotním učením, lidskými zdroji na trhu práce a jejich motivačními mechanismy. Publikace vydaná v roce 2003 byla vypracována ve spolupráci NVF a ÚIV. Více se soustředila na integraci lidských zdrojů na pracovní trh v EU. Tématem byly nároky na kvalifikace spojené s touto integrací, flexibilita na trhu práce a další vzdělávání. Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR (2000, 2003) a navazující aktivity Strategie rozvoje lidských zdrojů vznikla jako reakce na možnosti i rizika, která se objevila po vstupu ČR do EU, s cílem začít strategicky řešit RLZ v ČR. Prakticky se jednalo o první dokument, který nastartoval politiku rozvoje lidských zdrojů v ČR po roce 2000. Projekt byl iniciován a veden NVF a 15

Phare - Fond PHARE (Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy) byl vytvořen v roce 1989 původně pro pomoc Polsku a Maďarsku transformovat jejich ekonomiky z centrálně plánovaných na tržní. Následně byl tento fond zpřístupněn dalším transformujícím se zemím Střední Evropy, včetně ČR. V rámci této předvstupní pomoci EU kandidátským zemím byly podporovány projekty rozvoje lidských zdrojů i infrastruktury (projekty typu ESF i ERDF). Využití Phare pro ČR skončilo vstupem do EU v roce 2004 a možností využití SF EU.

Stránka 137 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR financován z programu Phare. Záštitu poskytlo MŠMT. Projekt vyvrcholil v listopadu 2000 celonárodní konferencí „České lidské zdroje na křižovatce“. V roce 2003 byla Strategie rozvoje lidských zdrojů přijata vládou, nicméně ta lišila se od původní verze, kterou expertní tým vypracoval. Původní strategie obsahuje prognózu globálních a národních výzev vzhledem k lidským zdrojům v ČR a formuluje klíčové problémy RLZ v ČR. Dále předkládá dílčí strategie v jednotlivých oblastech, zabývá se managementem procesu RLZ a možnostmi financování. Základním strategickým cílem je dosažení co nejvyšší možné konkurenceschopnosti a budoucí zaměstnatelnosti českých lidských zdrojů a jejich atraktivity pro domácí i zahraniční investory. Dokument dále definoval strategické směry v jednotlivých oblastech:  V oblasti přenositelných znalostí a dovedností - vyrovnání demokratické, ekonomické, metodologické, existenciální a informační gramotnosti české populace a dosažení všeobecné znalosti angličtiny.  V oblasti konkurenceschopnosti - odborná excelence, profesní a organizační adaptabilita a etická integrita zaměstnanců, internacionalizace znalostí a dovedností (platí především pro podnikatele a manažery).  V oblasti veřejné správy - zvýšení úrovně pracovníků veřejné správy.  V oblasti „vzdělávání pro příští století“ - rozvoj vzdělávání dětí, středoškolské mládeže a učitelů, rozvoj terciárního vzdělávání a jeho propojení s výzkumem, rozvoj celoživotního vzdělávání. V roce 2001 na projekt Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR navázala opět z iniciativy NVF Implementace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR s cílem uvést do života Strategii na centrální i regionální úrovni a vytvořit zázemí pro řízení a koordinaci rozvoje lidských zdrojů na obou úrovních veřejné správy. Zpracovatelem tohoto projektu byla vládní irská expertní agentura FÁS International Consulting Ltd., která použila nový mezinárodní tým řešitelů. Tým se skládal z předních irských a českých odborníků s bohatými praktickými zkušenostmi. Významnou podporu a záštitu poskytlo MPSV. Z nejdůležitějších návrhů na opatření zmiňujeme např. tato:      

konkrétní návrhy na zřízení Rady pro rozvoj lidských zdrojů na národní úrovni zakládání Rad pro rozvoj lidských zdrojů na krajské úrovni propojení otázek zaměstnanosti, vzdělávání a podnikání vytvoření systému národní koordinace krajského managementu lidských zdrojů vybudování kapacity pro předvídání poptávky po lidských zdrojích metodika strategického managementu rozvoje lidských zdrojů pro ČR na krajské úrovni

Nejvýznamnějším praktickým výsledkem práce tohoto týmu bylo postupné zakládání krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů. To bylo iniciováno uspořádáním instruktivních seminářů v naprosté většině krajů, na nichž zpočátku velmi přesvědčivě vystupovali také špičkoví experti z Irska.

Stránka 138 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Důležitým výstupem z tohoto projektu rovněž bylo vytvoření internetového portálu TOPREGION.CZ (2004), který je internetovým portálem v ČR systematicky se zabývajícím RLZ. Jeho hlavním cílem je podpora strategického řízení rozvoje lidských zdrojů a pomoc při rozvoji různých vzdělávacích a informačních aktivit v krajích, kde byly ve stejné době zakládány krajské rady pro RLZ. V roce 2003 byla vytvořena nová, aktualizovaná verze Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. O rok později MPSV na základě dohody s Radou vlády pro rozvoj lidských zdrojů pověřilo NVF vypracováním Programu realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (2004), který byl přijat vládou na konci roku 2005. Tento dokument sice navázal na Strategii rozvoje lidských zdrojů pro ČR z roku 2003, ale deklaroval, že jde o dokument skromnějšího rázu – zmíněné instituce a orgány nezavazoval k realizaci navržených opatření. Jednotlivá opatření se týkala těchto oblastí – priorit:     

organizační zajištění systému strategického řízení RLZ terciární vzdělávání systém dalšího profesního vzdělávání rozvoj inovačního prostředí prostřednictvím RLZ jazyková a ICT gramotnost pro všechny

Memorandum celoživotního učení (2000) Tento dokument byl zpracován Evropskou komisí. Zabývá se budoucností celoživotního učení, které chápe jako způsob řešení ekonomických i sociálních problémů. Memorandum je vyjádřením o směřování vzdělávání v EU do budoucna, pro členy unie však nemá závazný charakter. Na základě tohoto dokumentu byl nastartován konzultační proces, který v ČR s pověřením MŠMT koordinovala Národní observatoř pro odborné vzdělávání a trh práce při Národním vzdělávacím fondu. V rámci něj byly pořádány workshopy a diskuze, kterých se účastnili odborníci i zástupci veřejné správy. V memorandu jsou zmíněny dva základní úkoly celoživotního učení, a to:  podporovat aktivní občanství  podporovat zaměstnatelnost Dále jsou zde vymezeny tři základní kategorie učení - formální, neformální a informální. Memorandum shrnuje strategii celoživotního učení, kterou by se Evropa měla ubírat, v těchto cílech:  Zaručit všeobecný a stálý přístup k učení pro získávání a obnovování dovedností potřebných pro trvalou účast ve společnosti znalostí.  Viditelně zvýšit úroveň investic do lidských zdrojů, aby se tak přiznala priorita nejdůležitějšímu bohatství Evropy – jejím lidem.  Rozvíjet efektivní metody vyučování a učení a kontext pro kontinuitu celoživotního učení.  Výrazně zlepšit způsob pojímání a hodnocení účasti na vzdělávání a jeho výsledků, zejména v případě neformálního a informálního učení.

Stránka 139 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Zajistit snadný přístup ke kvalitním informacím a poradenství o příležitostech k učení pro každého v celé Evropě a v průběhu celého života.  Poskytnout příležitosti k celoživotnímu učení co nejblíže lidem, v jejich obcích, a všude tam, kde je to vhodné, podporovat je zařízeními založenými na informační a komunikační technice. Strategie regionálního rozvoje (2000, 2006) Jedná se o strategický dokument regionální politiky v České republice pro období do roku 2010. Materiál analyzuje regionální disparity a identifikuje tyto problémové okruhy: národohospodářské aspekty a vnější vztahy, ekonomický potenciál, lidský potenciál, technická vybavenost a obsluha území, životní prostředí, cestovní ruch. Strategie se dotýká i problematiky rozvoje lidských zdrojů v regionech – zmiňuje např. rozvoj aktivní politiku zaměstnanosti podle potřeb regionů, propojení systému odborného vzdělávání a zaměstnanosti v regionech či rozvoj vzdělávací soustavy. Jedním z jejích cílů bylo např. vymezit rámce pro přípravu programových dokumentů pro využití Strukturálních fondů EU. V roce 2006 ji nahradila Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, která byla zpracována s využitím Národního programu reforem (2005-2008). Aktualizovaný dokument také stručně zohledňuje problematiku lidských zdrojů (např. tvorba pracovních míst a podpora investic od lidského kapitálu). Strategie rozvoje terciárního vzdělávání (2000) V dokumentu MŠMT nastínilo strategické cíle do roku 2005 na základě analýzy stavu terciárního vzdělávání. Je zde kladen důraz na uplatnění absolventů na trhu práce, na podporu rozvoje lidských zdrojů v oblasti terciárního vzdělávání a celoživotní učení obecně. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha (2001) Bílá kniha je obecným východiskem pro rozvoj vzdělávací soustavy ČR ve střednědobém horizontu, mapuje jak oblast počátečního vzdělávání, tak i vzdělávání dospělých (VD). Zároveň představuje východisko pro tvorbu dlouhodobých záměrů vzdělávání MŠMT. Dokument byl schválen vládou 7. února 2001. Z hlediska problematiky dalšího vzdělávání byly v Bílé knize identifikovány tři klíčové problémy:  nejasné kompetence k dalšímu vzdělávání  neexistující nebo neúčinná motivace  neexistence mechanizmů systémového rozvoje vzdělávání dospělých Na základě těchto problémů byly stanoveny tři priority ve vzdělávání dospělých:  Vytvoření právního rámce rozvoje vzdělávání dospělých, aby byly stanoveny kompetence a odpovědnost důležitých aktérů.  Vypracování a zavedení účinných finančních a nefinančních pobídek, resp. systémových mechanizmů, které by stimulovaly rozvoj vzdělávání dospělých.

Stránka 140 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Založení mechanizmů systémového rozvoje vzdělávání dospělých zaměřené např. na zajišťování kvality, zdokonalení certifikace výstupů, zdokonalení infrastruktury, výzkum vzdělávání dospělých aj. V závěru Bílá kniha shrnuje 6 strategických cílů s dílčími opatřeními (uvádíme vybrané):  Realizace celoživotního učení pro všechny – např. podporovat individualizaci a diferenciaci vzdělávacího procesu na všech stupních vzdělávací soustavy nebo zvyšovat podíl středoškolské mládeže, dosahující maturity na 75 %.  Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti znalostí – např. vypracovat Státní program vzdělávání pro děti a mládež od 3 do 19 let a podpořit jeho implementaci v oblasti ICT, klíčových kompetencí aj.  Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání – např. vytvořit systém diagnostického hodnocení žáků a rozšířit existující systém poradenství (to povede k doporučení další vzdělávací dráhy žáka) nebo vypracovat a zavést mechanizmy zajišťování kvality dalšího vzdělávání.  Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí – např. posílit úlohu institucí terciárního vzdělávání v regionálním rozvoji (podpora vzdělávání v regionech, spolupráce se zaměstnavateli a veřejnou správou za účelem poznání zjištění vzdělávacích potřeb v regionu) nebo rozšířit funkce základních a středních škol (rozšiřování zájmové činnosti a aktivit volného času i vytváření nabídky dalšího vzdělávání pro dospělé).  Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků – např. vymezit a zvýšit kvalifikační úroveň všech kategorií pedagogických pracovníků (např. u mistrů odborné výchovy).  Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování – např. vytvořit právní rámec pro rozvoj vzdělávání dospělých. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (2002, 2005, 2007, 2011) Dlouhodobé záměry vydalo MŠMT v letech 2002, 2005, 2007, 2011. Záměry představují strategické priority a klíčová opatření k rozvoji vzdělávání v ČR, vycházejí z Bílé knihy (Národního programu rozvoje vzdělávání) z roku 2001. Některé záměry jako kurikulární reforma či reforma ukončování středního vzdělávání se již promítly do zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V dlouhodobém záměru z roku 2007 byl stanoven např. cíl rozvíjet a zkvalitňovat systém počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání či podpora dalšího vzdělávání. Dlouhodobý záměr z roku 2011 navrhuje řešení např. pro optimalizaci sítě středních a vyšších odborných škol, deklaruje podporu zajištění kvality odborného vzdělávání a další spolupráce se zaměstnavateli, podporu dalšího vzdělávání dospělých – zejména vytvoření Národní soustavy kvalifikací a jeho provázání s Evropským rámcem kvalifikací či podporu kariérového poradenství.

Stránka 141 z 181


Dlouhodobé záměry pro oblast vysokých škol Dlouhodobé záměry pro oblast vysokých škol vydává MŠMT pravidelně každé čtyři roky.

Národní akční plán zaměstnanosti 2004-2006 Národní akční plán zaměstnanosti byl vytvořen jako nástroj realizace národní politiky zaměstnanosti v zemích EU. Vládou ČR byl schválen v polovině roku 2004 s cílem podpořit růst zaměstnanosti v ČR. Jednou z jeho priorit bylo např. podpořit rozvoj lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání. Národní inovační strategie (2004, 2011) Národní inovační strategie vznikla poprvé v ČR v roce 2004 a do velké míry tím reagovala na vstup ČR do EU a na cíl EU vytvořit z Evropy konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech. Tento dokument měl vytvořit v ČR základ pro formulaci inovační politiky. O rok později byl vytvořen dokument s názvem Národní inovační politika ČR na léta 2005-2010. V roce 2011 vznikla nová Národní inovační strategie, která vychází z doporučení evropského strategického dokumentu Unie inovací. Strategie se také dotýká problematiky RLZ – zohledňuje spolupráci škol a zaměstnavatelů, nicméně více se soustředí zejména na oblast vysokých škol. Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004, 2009) Dokument schválený vládou v roce 2004 je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami, za jejíž přípravu včetně její aktualizace, je zodpovědná Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Dokument je obecnějšího charakteru a jeho cílem nahradit resortní strategie, ale spíše podpořit jejich vzájemnou provázanost. Jeho hlavním cílem je zajistit co nejvyšší dosažitelnou kvalitu života pro současnou generaci lidí a vytvořit předpoklady pro kvalitní život budoucích generací. Obsahuje dílčí cíle včetně indikátorů jejich plnění. Problematiky lidských zdrojů se dotýká spíše okrajově:  V rámci posilování konkurenceschopnosti ekonomiky je cílem: vytvářet podmínky pro flexibilní ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.  V rámci posílení sociální soudržnosti a stability je cílem podpora rozvoje lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti, trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit a udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR, dlouhodobě jej zvyšovat a zlepšovat jeho věkovou strukturu.  V rámci výzkumu, vývoje a vzdělávání je cílem dosažení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a tím i zajištění konkurenceschopnosti české společnosti. Od roku 2007 byla připravována nová podoba strategie, která byla vydána v roce 2009 jako Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR.

Stránka 142 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Strategie hospodářského růstu (2005) Jedná se o koncepční materiál, který identifikuje rozvojové priority, principy a nástroje vedoucí k hospodářskému růstu a udržitelnému rozvoji v ČR. Strategie byla vytvořena pro období 2005 – 2013 s cílem dosáhnout v roce 2013 HDP na obyvatele průměru EU. Základními prioritami strategie jsou zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním trhu a zrychlení hospodářského růstu. Strategie dále identifikuje pět prioritních oblastí, na kterých stojí konkurenceschopnost české ekonomiky: institucionální prostředí, zdroje financování, infrastruktura, rozvoj lidských zdrojů a výzkum, vývoj a inovace. V oblasti RLZ přichází Strategie hospodářského růstu např. s těmito návrhy:  Rozšířit nabídku programů vyššího odborného a bakalářského studia.  Podpořit využití alternativních metod výuky a distančních forem vzdělávání (např. e-learningu).  Rozšířit nabídku programů dalšího profesního vzdělávání s důrazem na jazykové dovednosti a využívání ICT technologií pro generaci nad 45 let.  Podpořit spolupráci zaměstnavatelů a středních odborných škol i veřejných vysokých škol v oblasti výkonu praxe studentů v rámci výuky.  Podpořit programy cílených rekvalifikací a ve vhodném rozsahu se zaměřit především na výkon praxe, získání pracovních návyků, počítačových dovedností apod. Bariéry spolupráce škol a zaměstnavatelů a možnosti jejich řešení (2005) Tento materiál byl vypracován Radou vlády pro rozvoj lidských zdrojů na konci roku 2005 jako podklad na jedno z jejích zasedání. Jsou zde shrnuty bariéry spolupráce. Národní program reforem ČR 2005-2008 (Národní lisabonský program 2005-2008) Národní program reforem ČR 2008-2010 Národní program reforem České republiky 2011 Národní programy reforem pro léta 2005-2008 a 2008-2010 byly akčními programy na národní úrovni pro unijní dokument Strategie pro růst a pracovní místa (původně se jednalo o Lisabonskou strategii s cílem do roku 2010 vytvořit z EU „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“). Národní program reforem 2005-2008 byl vypracován za přispění MF, MŠMT, MPO a MPSV. Oblast lidských zdrojů je v něm reflektována v části o zaměstnanosti, v které jsou navržena např. tato opatření:  Flexibilita trhu práce - zvýšit územní mobilitu pracujících, modernizovat politiku zaměstnanosti.  Začleňování na trhu práce - zvýšit participaci starších osob na trhu práce, zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací, zjednodušit přístup cizinců na trh práce.  Vzdělávání - rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání, podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí, zlepšit propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání, podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání, podporovat další vzdělávání ve firmách.

Stránka 143 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR V Národním programu reforem 2008-2010 je problematika lidských zdrojů řešena např. v rámci následujících opatření:     

zavést plán realizace strategie celoživotního učení zvýšit motivaci zaměstnanců a zaměstnavatelů k účasti na dalším vzdělávání zlepšit kvalitu pracovní síly v souladu s potřebami trhu práce podporovat účast dospělých v dalším vzdělávání podporovat spolupráci vzdělávacích institucí a podniků/zaměstnavatelů

Lisabonskou strategii a její revizi nahradil po roce 2010 nový strategický dokument EU Strategie Evropa 2020 s podtitulkem „Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Na základě toho ČR předložila další Národní program reforem. Podle nových pravidel musí členské státy předkládat tento program každý rok. V Národním programu reforem ČR z roku 2011, jehož hlavním cílem je konkurenceschopnost jako předpoklad dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu, vláda představila tyto prioritní celky: konsolidace veřejných financí, fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopnosti, vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti a vyšší produktivitě práce, podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu, podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích, podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí, podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury. Thematic Review of Tertiary Education - Tertiary Review Czech Republic: Country Note (2006) V letech 2005-2007 OECD realizovalo projekt, jehož cílem bylo zhodnocení terciárního vzdělávání v zemích, které se projektu zúčastnily. Každá země (mezi nimi i Česká republika) předložila národní podkladovou zprávu, na základě níž proběhlo hodnocení examinátorů OECD a nakonec vypracování závěrečné zprávy za všechny zúčastněné země. ČR od OECD v roce 2006 obdržela hodnotící zprávu, která se zejména zabývala strukturou systému terciárního vzdělávání, jeho řízením a financováním, přístupem ke vzdělání, vztahem terciárního vzdělávání a trhu práce, oblastí výzkumu a inovací, zajišťováním kvality a jejího zvyšování a internacionalizací. Zpráva identifikovala základní problémová místa terciárního vzdělávání v ČR a na jejím základě vznikla v roce 2008 Bílá kniha terciárního vzdělávání (viz dále). Strategie celoživotního učení (2007) Strategie celoživotního učení byla vydána v roce 2007 ve spolupráci MŠMT a NÚOV. Dokument se zabývá problémy celoživotního učení v České republice, včetně podnikového vzdělávání, a přichází s návrhy opatření na základě identifikovaných problémů v počátečním i dalším vzdělávání. Je kladen důraz na propojení vzdělávání ve školách s potřebami trhu práce. Strategie obsahuje komparaci podnikového vzdělávání v zemích unie, analýzu stavu počátečního a dalšího vzdělávání a návrhy opatření na podporu a rozvoj celoživotního učení. Ke strategii byl také vypracován Implementační plán. Strategie identifikuje např. problém pružné vazby mezi počátečním a dalším vzděláváním a důležitost zajištění souladu získávaných kvalifikací s požadavky trhu práce za účasti zainteresovaných sociálních partnerů (zaměstnavatelů) při formulování jejich požadavků na absolventy odborného vzdělávání – k

Stránka 144 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR tomu má pomoci Národní soustava kvalifikací. Zmiňuje pokles zájmu studentů o vyšší odborné školy, problém uplatnitelnosti absolventů bakalářských oborů v praxi (obory jsou zaměřeny více akademicky než prakticky), snížení zájmu o studium technických oborů na vysokých školách. Co se týče vzdělávání dospělých ve vysokoškolských programech, jedná se stále o okrajovou záležitost. Vysoké školy neprojevují zatím větší zájem o kurzy dalšího odborného vzdělávání, které by reagovaly na aktuální problémy zaměstnavatelů v regionech. Ani ze strany dospělých není velký zájem pokračovat v dalším vzdělávání (zaostáváme za Evropou). Ve Strategii celoživotního učení jsou dále identifikovány hlavní strategické směry:       

uznávání, prostupnost rovný přístup funkční gramotnost sociální partnerství stimulace poptávky po vzdělávání kvalita poradenství

Na ně pak navazují jednotlivá opatření (je zde uvedena i odpovědnost jednotlivých resortů). Kvalita a flexibilita lidských zdrojů v regionech ČR (2007) Tuto studii vypracovala Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání při NVF. Zabývá se vzdělanostními charakteristikami lidských zdrojů, zaměstnaností ve znalostně náročných odvětvích, podnikáním a některými aspekty flexibility zaměstnanosti v regionech. Akční plán podpory odborného vzdělávání (2008) Jedná se o dokument z dílny MŠMT vydaný v roce 2008, který obsahuje odhady potřeb trhu práce ve sledovaném období 2008-2015 (včetně projekce podle dvou různých scénářů) a návrhy opatření k podpoře odborného vzdělávání ve velmi konkrétní podobě. Hlavní směry navrhovaných opatření jsou tato:  zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy (zejména pro ty, co se na během vzdělávání rozhodnou nesprávně)  kariérové poradenství a informování veřejnosti  motivační program spolupráce škol a zaměstnavatelů  doporučení pro vzdělávací politiky krajů  podpora dalšího vzdělávání  zapojení prostředků Evropského sociálního fondu  zapojení ČR do mezinárodních aktivit Bílá kniha terciárního vzdělávání (2008) Bílá kniha je strategický dokument o směřování terciárního vzdělávání v následujících deseti až dvaceti letech. Byla připravena expertním týmem MŠMT v průběhu roku 2008 s cílem reformovat vysoké školství v ČR. Vzhledem k odporu zejména ze strany akademické obce však vládou nebyla schválena. I

Stránka 145 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR přesto započala plánovaná práce na věcném záměru zákona o vysokých školách, který měl z Bílé knihy vycházet. Návrh věcného záměru zákona byl představen po několika střídání ministrů v resortu školství až v roce 2011. Učení pro praxi (2010) Učení pro praxi je studie OCED, která přezkoumávala střední odborné vzdělávání ve vybraných zemích, do studie byla zahrnuta také Česká republika. Jejím cílem byla analýza systému středního odborného vzdělání a přípravy a tvorba doporučení, která opět zdůraznila nutnost lépe reagovat na potřeby trhu práce. Studie zahrnuje tato doporučení:      

zlepšit výuku a hodnotit kvalitu všeobecného vzdělávání v rámci odborného vzdělávání zlepšit kariérové poradenství v základním školství plnit potřeby trhu práce na regionální úrovni s pomocí vzdělávacích plánů zlepšit přípravu na pracovišti co do kvality i kvantity zavést jednotné prvky hodnocení v profilové části maturitní zkoušky zapojení sociálních partnerů do odborného vzdělávání

Konkurenční schopnost České republiky: Vývoj hlavních indikátorů (2010) Jedná se o v pořadí již pátou publikaci, na které se podílela Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání při NVF s Centrem ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu. Jedna z kapitol se zabývá také problematikou kvality lidských zdrojů. Analytická část této kapitoly se soustředí na tři okruhy:  vybrané aspekty dopadů hospodářské krize na trh práce v ČR a zemích EU  lidské zdroje pro kvalifikačně náročné profese  lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2010 Dokument pravidelně zpracovává a předkládá vládě Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Skládá se z těchto tematických celků: investice do výzkumu a vývoje, lidské zdroje pro výzkum a vývoj, výstupy výzkumu a vývoje, inovace a konkurenceschopnost, mezinárodní výzkum a spolupráce a ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací v roce 2009. Z hlediska lidských zdrojů ve vědě a výzkumu materiál upozorňuje např. na problém klesajícího podílu studentů v technických oborech a riziko stárnutí zaměstnanců v této sféře. Rámec strategie konkurenceschopnosti (2011) Rámec strategie konkurenceschopnosti zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako analytický materiál o konkurenceschopnosti ČR zahrnující také návrhy opatření na zlepšení pozice ČR na mezinárodních trzích. Problematika lidských zdrojů je zohledněna zejména v částech zabývajících se vzdělaností a technologickou připraveností ČR. V oblasti vzdělanosti dokument zdůrazňuje nutnost změn českého vzdělávacího systému tak, aby se dokázal přizpůsobovat celospolečenským změnám v budoucnu. Jsou zde navržena mnohá opatření v těchto oblastech souvisejících s rozvojem lidských

Stránka 146 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR zdrojů: předškolní vzdělávání obecně, diagnostika a monitoring v základním a středním vzdělávání, jeho obsah a formy, regionální školství, kvalita, struktura a řízení terciárního vzdělávání, přístup k vysokoškolskému vzdělání, věda a výzkum a celoživotní vzdělávání. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 Strategii předložilo MPO s cílem zařadit Českou republiku do roku 2020 mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Vychází z výše zmíněného dokumentu Rámec strategie konkurenceschopnosti a z materiálu MPO Analýza konkurenceschopnosti ČR (2011). Oblasti rozvoje lidských zdrojů se týkají např. tato navržená opatření (v různé rovině obecnosti):  podpora zapojení zaměstnavatelů do odborné přípravy a sladění nabídky v učňovském a bakalářském vzdělávání s poptávkou zaměstnavatelů  podpora podílu studentů profesně orientovaných bakalářských programů  diverzifikace a zvyšování kvality vysokých škol  zkvalitnění přípravy pedagogických pracovníků  vhodně usměrňovaná imigrace kvalifikované pracovní síly a podpora přílivu nadaných zahraničních studentů  implementace opatření umožňující realizaci celoživotního vzdělávání podle měnících  a další Politika a programy vzdělávání dospělých (1994) Jednalo se o výjimečný projekt v rámci programu Phare na podporu vzdělávání dospělých v 90. letech, na kterém spolupracovala Národní asociace profesního vzdělávání dospělých ve Francii (AFPA) s MPSV a NVF. V rámci projektu byla následně navázána spolupráce s úřady práce. Výzkumná zpráva definovala funkce státu v oblasti vzdělávání dospělých, a sice:  funkce systémotvorná (legislativa, definování práv, povinností a odpovědností jednotlivých prvků a subsystémů)  funkce koordinační, iniciační, vzdělávací (informační systém, profesní sdružování, spolupráce se sociálními partnery a nevládními organizacemi apod.)  funkce observační, analytická (sběr dat o vývoji na trhu dalšího vzdělávání, zpracovávání podkladových analýz a studií apod.)  funkce koncepční, strategická  funkce metodologická, pedagogická, programátorská (tvorba metodiky, programů, definování rozvoje jednotlivých součástí vzdělávání dospělých, event. dalšího vzdělávání)  funkce definování kritérií a obecná garance kvality  funkce informační a propagační (motivační)  funkce realizační, výkonná (v některých případech s celostátní působností)  funkce kontrolní a hodnotící Reforma odborného vzdělávání v ČR (1994 – 1998) Projekt Reforma odborného vzdělávání patřil k jedněm z nejvýznamnějších projektů ve vzdělávání v 90. letech u nás a byl opět uskutečněn v rámci programu Phare. Jeho hlavním cílem bylo zdokonalit

Stránka 147 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR odborné vzdělávání v ČR. Projekt byl realizován z pověření MŠMT Národním vzdělávacím fondem ve spolupráci s Výzkumným ústavem odborného školství (později NÚOV, nyní NÚV). Reforma navázala na strategii realizační fází – kromě zmíněných institucí se do projektu zapojilo i 19 pilotních středních odborných škol a učilišť, kde bylo možné inovace ověřit v reálných podmínkách. Náplní studie bylo zmapovat systém odborného vzdělávání a navrhnout strategická opatření krátkodobého a dlouhodobého charakteru. Projekt obsahoval šest hlavních částí: (1) rozvoj škol, včetně partnerství se školami ze zemí EU, (2) tvorba kurikula, hodnocení a zkoušení, (3) další vzdělávání vedoucích pracovníků a pedagogických pracovníků škol, (4) tvorba nových učebních materiálů, (5) modernizace vybavení pilotních škole, (6) evaluace. Zároveň bylo stanoveno devět strategických cílů:         

zvýšit zájem veřejnosti a účast v diskuzích zpřístupnit celoživotní učení všem zajistit mechanismy průběžného zdokonalování kurikula vytvořit nástroje kontroly kvality zkvalitnit přípravu učitelů a řídících pracovníků zlepšit řízení zdokonalit financování inovovat legislativu založit mechanismy průběžných inovací

Jedním z výstupů projektu byly základní kurikula a školní kurikula, které se staly základem pro RVP a ŠVP středních škol. Na základě realizace pilotních škol, expertních zpráv a diskuzí vznikl závěrečný programový dokument „Vzděláváním k prosperitě“. Národní soustava kvalifikací (2005 – 2015) Národní soustava kvalifikací (NSK) je registr celostátně uznávaných kvalifikací, její příprava probíhala ve stejnou dobu jako příprava zákona o uznávání kvalifikací, v kterém je NSK legislativně ukotvena. Jsou zde popsány jak úplné kvalifikace, obvykle získané ve škole, tak kvalifikace dílčí, které jsou součástí určitého povolání. NSK není v tuto chvíli ještě hotová, ukončení tohoto projektu financovaného z ESF je plánováno na rok 2015. Národní soustava povolání (2007-2008, 2010-2012) Národní soustava povolání (NSP) je databáze povolání s popisem obecných a odborných kompetencí, která tímto podává informaci o požadavcích trhu práce. Důležitou roli při sestavování tohoto katalogu hrají sektorové rady, které jsou tvořeny reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací, vzdělavatelů, příp. dalších odborníků prosazujících své požadavky v oblasti lidských zdrojů. Podobnou úlohu má i Národní soustava kvalifikací (viz výše), kde jsou však požadavky zaměstnavatelů směřovány vůči vzdělávacím institucím. Projekt Národní soustava povolání existuje od roku 2007. V současné době je realizován projekt Národní soustava povolání II, který je spolufinancován z ESF a na jehož realizaci se podílí SP ČR, HK ČR a TREXIMA, spol. s r. o. Projekt NSP II bude ukončen v říjnu tohoto roku. V následujícím roce se počítá s pokračováním projektu pod názvem Národní soustava povolání III.

Stránka 148 z 181


OPERAČNÍ PROGRAMY STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2004-2006 Národní rozvojový plán ČR (2003) Národní rozvojový plán byl strategickým dokumentem pro období realizace programů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU v regionech a zároveň výchozím dokumentem pro vyjednávání o podpoře z těchto fondů. Byl zpracován MMR a schválen Vládou ČR. Jednou z prioritních os v rámci období 2004-2006 byl právě rozvoj lidských zdrojů, který byl realizován pomocí Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). OP Rozvoj lidských zdrojů (2004-2006) Rozvoj lidských zdrojů byl jednou z šesti prioritních os v rámci zkráceného programovacího období 2004-2006. Za přípravu tohoto operačního programu bylo zodpovědné MPSV, které na něm spolupracovalo s MŠMT. Operační program se týkal všech regionů ČR kromě hlavního města Prahy. Byly zde vymezeny čtyři priority a opatření: (1) aktivní politika zaměstnanosti, (2) sociální integrace a rovnost příležitostí, (3) rozvoj celoživotního učení, (4) adaptabilita a podnikání. Program tak pokrýval oblasti jako aktivní politika zaměstnanosti, integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, rovnost příležitostí pro muže a ženy na trhu práce, rozvoj celoživotního učení, adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek apod. V některých ohledech se OP RLZ doplňoval v oblasti RLZ s dalšími operačními programy jako např. OP Průmysl a podnikání. Kromě toho byla oblast LZ řešena také částečně v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II Praha (JPD 3) či Společného regionálního operačního programu (SROP). ČR z fondů EU v tomto zkráceném programovacím vyčerpala více než 99 % z nabízené alokace, tj. 62,03 mld. Kč. OP RLZ se podílel na vyčerpání částky z 19 %, šlo tak o druhý největší objem finančních prostředků ze všech operačních programů a jednotných programových dokumentů. OP RLZ tak úspěšně vyčerpal všechny nabízené prostředky. PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007-2013 Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 Jedná se o strategii rozvoje České republiky pro další programové období EU 2007—2013. Navrhuje strukturu a zaměření jednotlivých programů pomoci a způsobu jejich realizace na národní úrovni, definuje prioritní osy, které jsou promítnuty do struktury jednotlivých operačních programů. Dokument je zároveň východiskem pro Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013 (2006), který byl základním dokumentem ČR pro využívání fondů EU v tomto období.

Stránka 149 z 181


V programovacím období 2007-2013 existují čtyři programy, které se dotýkají podpory lidských zdrojů: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (řídí MPSV) OP Vzdělání pro konkurenceschopnost (řídí MŠMT) OP Praha – Adaptabilita (řídí Hlavní město Praha) OP Výzkum a vývoj pro inovace (řídí MŠMT). Více informací o jednotlivých operačních programech lze nalézt na stránkách Fondů Evropské unie (www.strukturalni-fondy.cz) nebo Evropského sociálního fondu (www.esfcr.cz).

INSTITUCIONÁLNÍ UKOTVENÍ PROBLEMATIKY RLZ MŠMT MŠMT je zodpovědné za rozvoj vzdělávací soustavy ČR, bez podpory kompetenčního zákona rovněž usiluje o tvorbu a podporu systému dalšího vzdělávání. MPSV MPSV je zodpovědné za tvorbu aktivní politiky zaměstnanosti a jedním z jejích klíčových opatření jsou rekvalifikace. Úřad práce ČR ÚP ČR zodpovídá za realizaci politiky zaměstnanosti a tedy i za realizaci rekvalifikací. Národní vzdělávací fond (1994) NVF byl založen MPSV v roce 1994 jako reakce na potřebu implementace strategického řízení rozvoje lidských zdrojů v prostředí České republiky. Jedná se o obecně prospěšnou společnost, která konkrétně působí v oblastech analýzy trendů a politik v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, výzkumu kvality lidských zdrojů a podpory strategie rozvoje lidských zdrojů na národní a krajské úrovni, podpory poradenských služeb v resortu zaměstnanosti i vzdělávání, vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v oblasti standardů kvality, rozvojových auditů kvality sociálních služeb a administrace a řízení programů a projektů. Národní rada pro kvalifikace Národní rada pro kvalifikace byla zřízena v únoru 2007 jako poradní orgán MŠMT pro oblast kvalifikací na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006). Rada projednává záležitosti týkající se kvalifikací a dalšího vzdělávání včetně Národní soustavy kvalifikací. Má meziresortní charakter, jejími členy jsou zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zemědělství. Dalšími členy jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, vzdělavatelů a krajské samosprávy. Rada má celkem 18 členů, předsedá jí Ladislav Němec, náměstek ministra skupiny všeobecného odborného a dalšího vzdělávání MŠMT.

Stránka 150 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů byly zakládány z podnětu NVF na základě návrhů a přímé osvětové aktivity členů týmu Implementace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (2003). Nezastupitelnou roli přitom také sehráli přední irští odborníci, kteří byli členy tohoto týmu. První rada pro rozvoj lidských zdrojů byla vytvořena v Olomouckém kraji a další následovaly. Jejich zakládání bylo podpořeno i předsedy krajských odborových rad při Českomoravské konfederaci odborových svazů. Členy krajských rad tvoří zejména zástupci samosprávy a krajských úřadů, úřadů práce, profesních organizací a krajských hospodářských komor, SP ČR a vzdělávacích institucí v kraji včetně vysokých škol. Od počátku vzniku těchto rad byly kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojů podporovány inspirační databankou – internetovým portálem Topregion. Některé rady přetrvaly až do dnešní chvíle, avšak řada z nich i přes počáteční intenzivní aktivitu a značné úspěchy zanikla. Také úroveň jejich fungování se v jednotlivých krajích liší. V současné době je aktivně činných 9 krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů: Jihočeský kraj, kde se v roce 2009 krajská rada stala fakultativním orgánem Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s. Tato společnost se zabývá strategickým managementem rozvoje lidských zdrojů v regionu zejména prostřednictvím projektů financovaných z evropských fondů a jiných dotačních titulů. Jihomoravský kraj, kde rada pro rozvoj lidských zdrojů funguje od roku 2003 jako poradní, iniciativní a koordinační orgán Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje v oblasti strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. V roce 2009 se rada stala poradním orgánem Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Karlovarský kraj, kde je rada pro rozvoj lidských zdrojů společným, dobrovolným, koordinačním, iniciativním a poradním orgánem Rady Karlovarského kraje v oblastech strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. Kraj Vysočina, kde vznikla rada v roce 2003 jako společný dobrovolný koordinační, iniciativní a poradní orgán krajské a místní samosprávy, státní správy, sociálních partnerů a dalších významných subjektů. Královéhradecký kraj, kde funguje rada pro rozvoj lidských zdrojů od ledna 2003 jako iniciativní orgán Rady kraje. Hlavní náplní práce rady je definování priorit rozvoje lidských zdrojů v kraji, navrhování a koordinace projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů, zprostředkování aktuálních informací. Liberecký kraj, kde je rada pro rozvoj lidských zdrojů dobrovolný a iniciativní orgán významných krajských subjektů Ústecký kraj, kde rada iniciuje, vytváří a posuzuje koncepční a realizační podklady určené k rozhodnutí krajského úřadu, které se týkají rozvoje lidských zdrojů, a dále také sleduje a koordinuje informace o procesu čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Zlínský kraj, kde působila rada pro rozvoj lidských zdrojů od roku 2002 a jejímž základním úkolem byla koordinace aktivit na poli rozvoje lidských zdrojů v kraji. V roce 2009 byla vytvořena Komise Rady Zlínského kraje pro rozvoj lidských zdrojů, která je poradním orgánem pro strategická rozhodování rady v otázkách lidských zdrojů. Zdroj: internetové stránky jednotlivých krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů www.topregion.cz

Stránka 151 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů Implementace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (2003) kromě zmíněných opatření navrhovala také vznik vládní rady, která by se zabývala na centrální úrovni rozvojem lidských zdrojů. Na základě vládního usnesení ze dne 3. 3. 2003 (vládu tehdy vedl V. Špidla) vznikla Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, v jejímž čele stál Petr Mareš. Rada měla zajišťovat spolupráci mezi ústředními orgány státní správy, územními samosprávami, zaměstnavatelskými svazy, odborovými svazy a dalšími aktéry v oblasti RLZ. Radu tvořili především odborníci, jednalo se o zástupce státní správy, samosprávy, zaměstnavatelských a odborových svazů. Činnost Rady pokračovala i v další vládě, kterou vedl S. Gross. Na konci roku 2004 jako reakce na vstup ČR do EU a potřebu implementace Lisabonské strategie došlo ke změně statutu Rady a obměně jejího složení. Vláda se usnesla zařadit mezi členy Rady také zástupce vysokých škol a dalších institucí. Podstatnou změnou bylo, že v nové Radě, které předsedal Martin Jahn, zasedalo mnohem více zástupců zaměstnavatelů. Rada existovala dále i za vlády J. Paroubka, kdy také došlo ke změnám ve složení a statutu Rady – k navýšení počtu členů Rady o jednoho člena a výslovnému zahrnutí krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů do spolupráce s Radou. Předsedou Rady se stal Jiří Havel. Při nástupu vlády M. Topolánka v roce 2006 byla Rada zrušena. Tím se také v oblasti rozvoje lidských zdrojů přerušila vazba mezi kraji a centrální úrovní.

Stránka 152 z 181

Složení Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů 16. 7. 2003 – 15. 12. 2004 Předseda PhDr. Petr Mareš, CSc., místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje Místopředsedové JUDr. Richard Falbr, senátor Ing. Karel Hrdý, náměstek ministryně školství PhDr. Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu PhDr. Miroslav Kostka, ředitel odboru poradenství a zprostředkování MPSV Zástupci státní správy PaedDr. Vilém Buriánek, ředitel personálního odboru MF PhDr. Zdeněk Doležal, Ph.D., ředitel personálního odboru MV Ing. Petr Forman, náměstek ministra pro místní rozvoj PhDr. Běla Hejná, poradkyně ministra průmyslu a obchodu Zástupci odborových svazů Mgr. František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc., rektor vysoké školy J. A. Komenského Praha PhDr. Zdeněk Jílek, výkonný tajemník Odborového sdružení železničářů Mgr. Zdeněk Málek, místopředseda ČMKOS Mgr. Dušan Martínek, vedoucí oddělení vzdělávání ČMKOS Josef Středula, místopředseda Odborového svazu KOVO Zástupci zaměstnavatelů Ing. Pavel Ernst, CSc., prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jiří Majer, místopředseda Svazu českých a moravských družstev Ing. Jiří Navrátil, předseda Komise pro školství a vzdělávání Agrární komory ČR Ing. Jaromír Schubert, místopředseda Unie středního stavu ČR RNDr. Zdeněk Somr, viceprezident HK ČR Zástupci samosprávy Ing. Eva Bartoňová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje MVDr. Václav Červený, I. náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ing. Pavel Kouda, člen Rady Ústeckého kraje Mgr. Alena Štěrbová, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Ing. Vladimír Válek, I. náměstek hejtmana Olomouckého kraje PhDr. Jaroslava Wenigerová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje

Složení Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů od 16. 12. 2004 do 2006 Předseda Ing. Martin Jahn, MBA, místopředseda vlády pro ekonomiku Ing. Jiří Havel, CSc., místopředseda vlády pro ekonomiku (od 18. 1. 2006) Místopředsedové JUDr. Petra Buzková, ministryně, MŠMT Ing. Zdeněk Škromach, ministr, MPSV Ing. Milana Urban, ministr, MPO Členové Mgr. Karel Bárta, prezident Asociace základních škol, ředitel ZŠ Turnov Ing. František Barták, předseda Vysokoškolského odborového svazu, člen ČMKOS Josef Bernard, personální ředitel Škoda Holding, a.s. Ing. Jiří Devát, generální ředitel Microsoft, s.r.o. Jan Doskočil, ředitel pro personální a všeobecné záležitosti Toyota Peugot Citroen Automobile prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., přednosta urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Praha PhDr. Ivan Fišera, ředitel odborného útvaru předsedy vlády Ing. Zbyněk Frolík, ředitel Linet, s.r.o. Ing. Ladislav Glogar, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu, předseda rady jednatelů AUTOPAL, s.r.o. Nový Jičín Mgr. Jana Hrčková, ředitelka Centra odborné přípravy Tachov, členka Asociace energetického a elektrotechnického školství Ing. Martin Jahn, MBA (od 15. 3. 2006) Ing. Pavel Kafka, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, generální ředitel Siemens, s.r.o. doc. Ing. Daniel Kaminský, CSc., docent Katedry elektrických měření Vysoké školy báňské – technické univ. Ostrava doc. RNDr. Petr Kolář, CSc., náměstek ministryně školství prof. Ing. Vojtěcha Konopa, CSc., rektor Technické univerzity v Liberci, člen ČKR PhDr. Miroslav Kostka, ředitel Odboru poradenství a zprostředkování MPSV RNDr. Miroslav Procházka, CSc., ředitel NÚOV RNDr. Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR Josef Středula, místopředseda odborového svazu KOVO, člen ČMKOS Ing. Vít Šubrt, personální ředitel UNIPETROL, a.s. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje, Asociace krajů ČR prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc., dr.h.c., rektor Vysokého učení technického v Brně, člen ČKR Miloš Vystrčil, hejtman Kraje Vysočina, Asociace krajů ČR prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., České vysoké učení technické v Praze (od 15. 3. 2006)

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR SHRNUTÍ Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v České republice existuje dostatek a možná i přebytek různých strategických a koncepčních dokumentů, které se dotýkají celé oblasti rozvoje lidských zdrojů či jeho jednotlivých součástí. Kvalita mnohých z těchto dokumentů je přinejmenším diskutabilní – mnoho z nich vznikalo v časové tísni, na konkrétní objednávku či do jejich tvorby nebyli zapojeni významní relevantní aktéři. Lze konstatovat, že i přes poměrně velké množství doporučení a návrhů opatření (včetně některých zásadních doporučení od mezinárodních organizací) byl počet zásadních a prospěšných změn v celém systému, které by měly pozitivní dopad na kvalitu lidských zdrojů pro zaměstnavatele, za posledních více než 20 let minimální. Vzdělávací politika, která je stěžejním kamenem politiky rozvoje lidských zdrojů, je v oblasti počátečního vzdělávání ve většině dokumentů vnímána jako samostatná uzavřená oblast v kompetenci MŠMT. Další vzdělávání spadá naopak kompetenčně po MPSV. Návaznost na svět práce – tj. další uplatnitelnost absolventů – není vnímána jako stěžejní. Důležitý vztah mezi kvalitou a relevancí vzdělávací soustavy a konkurenceschopností hospodářství je akcentován pouze v některých strategických dokumentech – například ve Strategii rozvoje lidských zdrojů ČR či Strategii hospodářského růstu. Strategické dokumenty a doporučení nemají většinou žádnou závaznost, resorty a ostatní subjekty nemají téměř žádnou odpovědnost formulovanou strategii plnit. Často byly strategie a dokumenty odloženy či „zapomenuty“ s nástupem nové vládní garnitury. Můžeme pouze smutně konstatovat, že sebevětší množství dokumentů a sebelepší strategické studie a plány situaci v České republice nezlepšily a pravděpodobně do budoucnosti nezlepší. V rovině doporučení lze téměř u všech dokumentů nalézt spíše doporučení obecného typu – podpořit, motivovat, stimulovat, pokusit se atd. Světlou výjimkou je materiál Bariéry spolupráce škol a zaměstnavatelů a možnosti jejího řešení, který byl zpracován Radou vlády pro rozvoj lidských zdrojů v roce 2006. Navrhuje některá konkrétní řešení, u kterých dokonce uvádí stanoviska příslušných resortů (MŠMT, MF, MPSV atd.). Z různých důvodů nebylo téměř žádné navrhované řešení realizováno. Vzhledem k zaběhnutému a téměř „dogmatickému“ přiřazení agend k jednotlivým ministerstvům a omezené schopnosti meziresortní komunikace, neexistuje v současné době platforma, kde by byly jednotlivé komponenty rozvoje lidských zdrojů diskutovány a řešeny komplexně jako celek, který tvoří významný nástroj hospodářské politiky státu. Nejen dokumenty, ale i projekty, aktivity a jednotlivá opatření jsou ve velké většině realizována s absencí globálního pohledu a s dlouhodobější vize. Jistě není možné přeceňovat orgány typu Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů či pozice místopředsedy vlády pro ekonomiku. Na straně druhé se v případě Rady vlády pro RLZ jednalo o jedinou platformu, která umožňovala zástupcům příslušných resortů (především MŠMT, MPSV a MPO) sdílet názory jak se zástupci zaměstnavatelů, vzdělávacích institucí všech úrovní, tak se zástupci

Stránka 155 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ostatních aktérů (odbory, kraje) a odborníků. Pakliže byl předsedající přímo členem vlády, pak měl možnost komplexnosti problematiky porozumět a některá doporučení a agendy lépe prosadit k realizaci. Podobný orgán v současné době zcela chybí a jeho absenci lze považovat za jednu z příčin neutěšeného stavu politiky rozvoje lidských zdrojů v České republice.

Stránka 156 z 181


8.

CELKOVÁ SITUACE V OBLASTI ROZVOJE LZ

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE Na základě Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byly již koncem roku uveřejněny předběžné výsledky o počtu a struktuře obyvatelstva v České republice. V roce 2011 žilo v České republice 10,56 mil. osob, z toho 5,19 mil. mužů a 5,37 mil. žen. Z toho byl 7,36 mil. osob v produktivním věku (15 – 64 let) a celkově ekonomicky aktivních bylo 5,17 mil. osob (zahrnuje i nezaměstnané osoby). Na území České republiky pobývalo 450 tis. cizinců, z nichž 40 % pobývalo v Praze. Oproti předchozímu sčítání v roce 2001, vzrostl počet obyvatel o 3 %, avšak tento nárůst byl způsoben prakticky pouze přílivem cizinců, jejichž počet se za poslední dekádu zvýšil 3,6krát. Pokud se budeme zabývat demografickou projekcí obyvatelstva do roku 2050, lze z ní vysledovat, že počet obyvatel a hlavně jeho věková struktura se nebude ani nadále vyvíjet pozitivně. Z toho je zřejmé, že bez přílivu cizinců se bude česká populace snižovat, bude stárnout a podíl osob v produktivním věku bude významně klesat. Kromě významného nárůstu starší generace bude tento nepříznivý trend provázen poklesem počtu mladých lidí do 19 let, což nedává příliš naděje na změnu ani po skončení tohoto období. Graf 6: Demografická projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, střední varianta

Zdroj: ČSÚ

Stránka 157 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY Při bližším pohledu na vzdělanostní strukturu obyvatel starších 15 let je patrné, že v dlouhodobém horizontu roste počet obyvatel s vyšším vzděláním. Od posledního sčítání narostl počet obyvatel s vyšším stupněm vzdělání – SŠ s maturitou, VOŠ a VŠ, pokles byl zaznamenán u základního vzdělání a mírně též u SŠ bez maturity, avšak zvýšil se, byť nevýznamně, počet i podíl populace bez vzdělání. Pro ilustraci uvádíme graf změny vzdělanostní struktury obyvatelstva od roku 1961.

Graf 7: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatelstva staršího 15 let mezi roky 1961 - 2011 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 bez vzdělání VŠ

5 000 000

ÚSŠ a VOŠ SŠ b.m.

4 000 000

ZŠ 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1961

1970

1880

1991

2001

2011

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Aktuální situaci ve struktuře osob nově vstupujících na trh práce je možno ilustrovat na výstupech vzdělávací soustavy, tedy oborovou strukturou absolventů, která byla v roce 2010 následující:

Stránka 158 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 7: Absolventi středních odborných škol s výučním listem v roce 2010 Absolventi celkem 21 Hornictví, hutnictví, slév.

27 449 26

23 Strojírenství, stroj. výr.

6 236

26 Letech., telekom.a VT

2 083

28 Tech. chemie, chemie silik.

90

29 Potravinářství, potr. chem.

1 382

31 Text. výroba a oděvnictví 32 Kož., obuv. výr., zpr. plastů 33 Zprac. dřeva, výr. hud. nást. 34 Polygr., zpr.papíru, filmu 36 Staveb., geodézie, kartog. 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví

243 15 1 565 278 2 409 48 2 246 103

65 Gastr., hotelnictví, turis.

6 143

66 Obchod

1 835

69 Osobní a provozní služby

2 530 217

82 Umění a užité umění

Zdroj: ÚIV Z uvedené statistiky je patrno, že nejvíce absolventů středních škol s výučním listem bylo ve strojírenských a gastronomických oborech. Další poměrně významnou skupinou jsou obory elektrotechnické, stavební, zemědělské a osobních služeb. Z tabulky vyplývá, že podíl technických profesí ve středních školách s výučním listem není tak malý, jak se všeobecně soudí. Otázkou však je, zda svojí profesi po absolvování vykonávají či zda nezmění obor svého zaměstnání.

Stránka 159 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 8: Absolventi středních škol s maturitou v roce 2010 Absolventi středních odborných škol

51 698

16 Ekologie a ochrana životního prostř.

473

21 Hornictví, hutnictví, slév.

115

23 Strojírenství, stroj. výr.

4 228

26 Eltechn., telekom. a VT

5 917

28 Tech.chemie, chemie silik.

468

29 Potravinářství, potr.chem.

293

31 Text. výroba a oděvnictví

487

32 Kož., obuv. výr., zpr. plastů

44

33 Zprac. dřeva, výr. hud. nást.

300

34 Polygr., zpr. papíru, filmu

368

36 Staveb., geodézie, kartog.

2 319

37 Doprava a spoje

927

39 Spec., interdiscipl. obory

1 074

41 Zemědělství a lesnictví

1 953

43 Veterinář., veter. prevence

204

53 Zdravotnictví

3 209

63 Ekonomika, administrativa

9 860

64 Podnik. v oborech, odvětví

2 527

65 Gastr., hotelnictví, turis.

3 802

66 Obchod

1 187

68 Právo, právní činnost

1 951

69 Osobní a provozní služby

854

72 Public., knihov., informat.

214

75 Pedagogika, učit., soc. péče

2 098

78 Obecně odborná příprava

5 229

82 Umění a užité umění

1 597

Gymnázia

24 381

Zdroj: ÚIV Největší počet absolventů maturitních oborů pochází z gymnázií, další velká skupina jsou absolventi ekonomických a podnikatelských oborů. Absolventi gymnázií převážně pokračují ve studiu na vysokých školách, takže z hlediska jejich uplatnění na trhu práce nepředstavují významný problém. Avšak vysoký počet absolventů z ekonomických oborů nenachází uplatnění a většinou mění své zaměření či končí v evidenci uchazečů o zaměstnání. Co se týče absolventů technických oborů, hlavně strojírenství a elektrotechniky, počet absolventů je rovněž vysoký, avšak i část z nich pokračuje ve studiu na vysokých školách. Absolventi vyšších odborných škol jsou méně početnou skupinou, celkem jich v roce 2010 bylo 6 352, z nich nejpočetnější skupinou jsou absolventi zdravotnictví, pedagogiky, práva. Stránka 160 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tabulka 9: Absolventi vysokých škol v roce 2010 Absolventi celkem Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky

87 941 5 986 18 158

Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky

3 068

Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky

4 919

Humanitní a společenské vědy a nauky

14 008

Ekonomické vědy a nauky

24 026

Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění

3 070 12 983 2 009

Zdroj: ÚIV Ze struktury absolventů vysokých škol je patrno, že nejvíce jich ukončilo v roce 2010 ekonomické obory. Další v pořadí jsou technické vědy, ale i přesto je vysokoškolských techniků na trhu práce nedostatek. Třetí největší skupinu tvoří absolventi humanitních a společenských věd - u nich jsou možnosti na trhu práce dosti omezené.

ÚROVEŇ A STRUKTURA ZAMĚSTANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V roce 2010 bylo v českém národním hospodářství zaměstnáno 4, 934 mil. obyvatel ve věku 15 – 64 let (muži – 2,8 mil. a ženy 2,1 mil), což činí 65 % celkového počtu obyvatel v odpovídajícím věkovém intervalu 15 – 64 let. Významný rozdíl je možno sledovat v zaměstnanosti mužů a žen, který je hlavně způsoben dlouhodobou péčí o děti a nižší hranicí věku odchodu do důchodu u žen. Míra zaměstnanosti mužů se pohybuje kolem 74 %, zatímco míra zaměstnanosti žen činí pouze 57 % a negativně ovlivňuje celkovou míru zaměstnanosti. Zatímco míra zaměstnanosti mužů je nad průměrem EU (70,7 %), míra zaměstnanosti žen je pod průměrem EU 58,6 %). Při hodnocení míry zaměstnanosti žen je však třeba brát v patrnost další fenomén, a to extrémně nízkou míru částečné zaměstnanosti žen v ČR – viz dále flexibilní formy práce. Ve vazbě na demografický vývoj struktury obyvatel postupně klesá počet ekonomicky aktivních obyvatel, v jeho rámci však trvale klesá pouze počet zaměstnaných, nikoliv nezaměstnaných. Vývoj zaměstnanosti v ČR lze dokumentovat na následujícím grafu 7, kde je patrný mírný nárůst zaměstnanosti pouze v letech 2007 – 2008, který byl způsoben nejen růstem ekonomiky, přechodným snížením předčasných odchodů do důchodu, ale také prodlužováním věku odchodu do důchodu a dočasným celkovým demografickým posílením skupiny 15 – 64 let (2. populační vlna 70. let minulého století umocněná 1. populační vlnou poválečnou). V letech 2009 a 2010 však vlivem propadu

Stránka 161 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR ekonomiky zaměstnanost opět mírně poklesla, v celém sledovaném období osciluje kolem 65 % s tendencí mírného poklesu. Pokles zaměstnanosti v letech 2009 a 2010 se projevuje především celkovým snížením počtu osob zaměstnaných na dobu neurčitou a plný pracovní úvazek, a pokud jsou osoby znovu zaměstnány, daří se uzavřít spíše smlouvy na dobu určitou či zkrácený pracovní úvazek, na sezónní či příležitostné práce, což je ve zcela opačné tendenci než bylo před začátkem ekonomické krize (v roce 2008 naopak plné úvazky na dobu neurčitou vykazovaly nárůst). V souvislosti s klesající mírou zaměstnanosti je třeba se zabývat i poměrem mezi mzdovou úrovní a zdaněním pracovních příjmů fyzických osob, včetně tzv. sociální daně (sociální a zdravotní pojištění). Jak upozorňuje NERV, „daňový klín zahrnující i sociální a zdravotní pojištění je ovlivňován především neobvykle vysokým podílem sociální a zdravotní daně na HDP (spolu s Francií nejvyšší ze všech zemí OECD), navíc s absolutně nejvyšším podílem na celkovém objemu vybraných daní. Taková struktura nepřispívá tvorbě a udržení pracovních míst.“ Daňové zatížení práce rovněž nepřispívá ke sklonu k zaměstnanosti a zvyšuje podíl osob zapojených do nelegálních forem práce. Kromě toho je takový systém velmi málo motivační pro akceptaci méně placených pracovních míst, protože se téměř stírá rozdíl mezi čistou mzdou a sociálními dávkami. Graf 8: Vývoj zaměstnanosti v ČR v tis. osob, roky 2006 - 2010

Zdroj: MPSV, 2006-2011

STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE SEKTORŮ HOSPODÁŘSTVÍ Podíl primárního sektoru na zaměstnanosti dlouhodobě klesá, mezi roky 2006 - 2010 se snížil z 3,8 % na 3,1 %. Přes vysoký podíl na zaměstnanosti má sekundární sektor trend mírného poklesu podílu na zaměstnanosti (z 39,9 % na 38,0 % ve sledovaném období). Strukturální změny ve zpracovatelském průmyslu v 90. letech minulého století vedly sice k růstu průmyslové výroby (vlivem přímých zahraničních investic), avšak při souběžném kontinuálním poklesu podílu zaměstnanosti v průmyslu. Stavebnictví po výrazném růstu v roce 2009 velmi zpomalilo a zaměstnanost se meziročně snížila o Stránka 162 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR 0,6 bodu. Celkově je patrný růst významu terciárního sektoru, neboť jeho podíl se systematicky se zvyšuje (z 56,3 % na 58,9 % ve sledovaném období), meziročně se však liší obory, které růst zaznamenaly. Jak upozorňuje Rámec strategie konkurenceschopnosti NERV, rostou hlavně služby s nízkou produktivitou práce, což je pozitivní z hlediska aktuální zaměstnanosti, nikoliv však dlouhodobě udržitelné. Je zřejmé, že poptávku po službách a tedy i zaměstnanost ve službách velmi silně ovlivňuje ekonomická situace země. V letech 2006 - 2007 růst ovlivňovaly hlavně služby v oboru nemovitostí a pronájmů a podnikatelské činnosti, v letech 2008 - 2009 pak činnosti obchodu – hlavně velkoobchodu a údržby motorových vozidel, v roce 2010 rostly veřejné služby ve veřejné správě, v oblasti zdravotnictví a sociální péče a naopak klesal podíl obchodu a údržby motorových vozidel. Zaměstnanost dle sektorů národního hospodářství se velmi liší dle jednotlivých regionů. Zatímco venkovské regiony mají vyšší podíl zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru, regiony s vyšší koncentrací velkých měst mají vyšší podíl v sektoru služeb. Naprosto výjimečné postavení zaujímá Praha, kde v roce 2010 zaznamenal terciární sektor podíl ve výši 80 %, což je srovnatelný podíl s ostatními vyspělými evropskými metropolemi. Graf 9: Struktura zaměstnanosti dle sektorů hospodářství ČR, roky 2006 - 2010

Zdroj dat: MPSV, 2006-2011

ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ V roce 2010 bylo v České republice evidováno 426 749 cizinců, z toho 184 724 cizinců s trvalým pobytem, 242 025 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů. Ve skupině cizinců je nejpočetnější skupina Ukrajinců 132 015, dále Slováků 73 446 a Vietnamců 61 178. Zaměstnanost cizinců činila 215 400 osob. Z nich bylo evidováno úřady práce 70,3 % v postavení zaměstnanců či obchodních/družstevních společníků, zbylých 29,7 % v postavení živnostníků. Z

Stránka 163 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR hlediska státní příslušnosti je v ČR zaměstnáno nejvíce občanů Slovenské republiky (v roce 2010 100,7 tis.), Ukrajiny (42,1 tis.) a Polska (19,0 tis.). S nástupem krize zaznamenal nejvyšší meziroční pokles počtu pracovníků z Ukrajiny (15,3 tis.). U skupiny slovenských pracovníků je počet zaměstnaných vyšší než počet přihlášených v evidenci k pobytu, neboť část z nich představují „pendleři“ dojíždějící za prací. Na zastoupení cizinců (podle odvětví činnosti a vykonávaného zaměstnání) se projevily změny v sektorové struktuře celkové zaměstnanosti. Nejvyšší úbytek zahraniční zaměstnanosti se projevil v odvětvích s vyšším zastoupením mužů, především ve stavebnictví. Česká republika je charakterizována velmi otevřenou ekonomikou a s tím je spojen relativně vysoký podíl zahraničních pracovníků (4,4 % celkové zaměstnanosti). Ve sledovaném období byl nejvyšší nárůst zahraničních pracovníků zaznamenán v roce 2008 (o 18,5 %), kdy rostoucí ekonomika vyžadovala pracovní síly, které se nenacházely na domácím trhu práce. V dalších dvou letech naopak počet zahraničních pracovníků - zaměstnanců klesal, počet živnostníků rostl i v letech 2009 a 2010. Při snížení počtu zahraničních zaměstnanců se významně projevilo radikální snížení vydávaných pracovních povolení, k němuž ČR přistoupila při nástupu ekonomické krize a růstu nezaměstnanosti. Toto opatření mělo zásadní vliv na celkový počet legálně zaměstnaných cizinců v ČR z 285 tis. v roce 2008 na 215 tis. v roce 2010. Na druhou stranu toto opatření vyvolalo mnohem větší tlaky na zaměstnávání „na černo“, kterým mnozí zaměstnavatelé nelegálně řeší snižování nákladů, na což upozorňuje například ve své bakalářské práci „Cizinci na trhu práce v ČR“ Veronika Duchoňová (2011). Dá se předpokládat, že se většinou jedná o ukrajinské občany, kteří mají povolen dlouhodobý pobyt v ČR a byli nejčastějšími zaměstnanci ve stavebnictví. Zaměstnanost zahraničních pracovníků, kteří nemají legální statut cizince (pracovníci ze zemí EU/EHP a Švýcarsko), u kterých se nevyžaduje pracovní povolení, je regulována pracovním trhem obdobně jako u českých zaměstnanců. FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE Míra zaměstnanosti je kromě ekonomického vývoje země a počtu a struktury volných pracovních míst ovlivňována také sklonem k zaměstnanosti, který může být u skupin s existujícími omezeními na trhu práce ovlivněn výrazným motivačním faktorem ve formě flexibilního uspořádání pracovních příležitostí a to jak z hlediska flexibilních úvazků (částečné úvazky) či organizace práce (flexibilní rozložení pracovní doby, flexibilní místo výkonu práce). Problematika flexibilních forem práce není v České republice novým pojmem a za posledních 10 let se stává pro většinu aktérů tématem, kterému je třeba věnovat pozornost. Je to díky změnám na trhu práce, masivnímu zavedení ICT, technologickým změnám, globalizaci firem. Přesto se doposud jednotlivé formy nepříliš prosazují v praxi, a to z důvodu tradičních (zvykových) i z důvodů relativně velké rigidity pracovního trhu i ekonomického prostředí. Právní řád České republiky nabízí řadu možností využití flexibilních forem práce, přesto však stát neposkytuje motivační prostředky pro zaměstnavatele ani zaměstnance pro jejich využívání. Naopak některé formy, které se poměrně rychle rozšířily (agenturní zaměstnávání), skýtají oproti přímým smluvním vztahům se zaměstnavateli

Stránka 164 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR pro zaměstnance některé rizika (ochrana zaměstnání, vymáhání smluvních vztahů – včetně mezd, plateb sociálního a zdravotního pojištění, omezený přístup k hypotékám apod.), navíc práce agentur není státem dostatečně kontrolována. Využívání flexibilních forem práce je v ČR nižší, než ve většině evropských zemí. Výsledky ankety z roku 2010, kterou prováděla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Výsledky průzkumu č. 7 AMSP ČR Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu (2010) ukazují, že částečný pracovní úvazek byl v šetřených malých a středních firmách využíván ve větší míře, než je celostátní průměr (42 %) – v absolutním vyjádření 211 firem z 503. Větší využitelnost částečných pracovních úvazků je u firem nad 50 zaměstnanců (68,3 %) ve srovnání s firmami do 10 zaměstnanců (31 %), což ukazuje, že pro malé firmy je obtížné, aby v malém počtu zaměstnanců pracoval někdo na částečný úvazek. Zmíněná anketa dále ukázala, že širší využití částečných pracovních úvazků by bylo nutné podpořit finanční motivací zaměstnavatelů. Dle letošního výzkumu Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek „Slaďování práce, osobního a rodinného života v EU (Reconciliation of work, private and family life in the European Union)“ (2012) založeného na datech Eurostat, se zaměstnanost na částečný úvazek výrazně liší mezi jednotlivými státy EU-27. Zatímco v EU-27 pracovalo v roce 2009 na částečný úvazek průměrně 18,8 % zaměstnanců, mužů 8,3 % a žen 31,5 %, v ČR byl podíl pracujících na částečné úvazky velmi nízký, pouze 6,2 % zaměstnanců. Naopak nejvyšší podíl vykazuje tradičně Nizozemí, kde podíl žen pracujících na částečný úvazek činí téměř 76 %. Kromě zmíněných zkrácených pracovních úvazků je dle studie možno využívat i dalších flexibilních forem organizace práce, ať již se jedná o flexibilní pracovní dobu, zahrnutí neplacené dovolené do pracovní smlouvy, zkrácený pracovní týden při zachování rozsahu týdenní pracovní doby, plovoucí pracovní dobu, výměnu směn ve směnném provozu, vlastní rozvrh práce, který umožní co nejefektivnější poskytnutí služeb, posunuté pracovní hodiny pro pokrytí delšího časového úseku pro poskytnutí služeb v rámci pracovního dne. Dále se jedná o stále více využívanou možnost práce z domova tehdy a tam, kde je to možné a vhodné (práce přes internet). V rámci zemí EU-27 byla v roce 2005 tato forma využívána nejvíce v Dánsku a Velké Británii. V rámci stejného výzkumu Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek se jasně prokázalo, že flexibilní organizace práce má za následek vyšší spokojenost zaměstnanců s prací, lepší rozložení pracovní zátěže, menší absence i snížení míry přesčasovosti. Na druhé straně se projevuje zvýšenými náklady na organizování a komunikačními problémy mezi spolupracovníky.

Stránka 165 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Důvody pro masivnější zavádění flexibilních forem práce vyplývají rovněž z demografického vývoje a prodlužování věkové hranice odchodu do důchodu:  pokles populace – potřeba vstřícnosti vůči rodičům malých dětí a umožnění slaďování pracovního a rodinného života  prodlužování věku - péče pracovníků 50+ o seniory v rodinách  pracovní zatížení pracovníků 60+ s ohledem na jejich možnou nižší výkonnost spojenou s věkem a zdravotním stavem Flexibilní formy práce podporují možnost zaměstnávání osob se zdravotním handicapem a dále těch, kteří se soustavně připravují na povolání či si doplňují kvalifikaci v rámci celoživotního profesního vzdělávání.

EKONOMICKY NEAKTIVNÍ POPULACE V PRODUKTIVNÍM VĚKU Do kategorie ekonomicky neaktivních spadá obyvatelstvo ve věku 0-14 let a osoby starší 64 let (osoby ve starobním důchodu, které nepracují). Patří sem i osoby v produktivním věku, které nejsou zařazeny do kategorie ekonomicky aktivních – důchodci, invalidní důchodci, osoby pečující o dítě, v přípravě na povolání a ostatní (tedy všichni kromě osob zaměstnaných a evidovaných uchazečů o zaměstnání). V roce 2009 bylo v ČR 5 212 tis. ekonomicky neaktivních osob, což činí 49,6 % celkové populace, podíl ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 20 – 64 let činil 24,2 %. Struktura ekonomicky neaktivních byla v roce 2009 následující: Tabulka 10: Struktura ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 20-64 let, rok 2009 Ekonomicky neaktivní

Celkem v tis. Podíl neakt. Podíl neakt. v % ve věkové osob na celkovém skupině obyvatelstvu 20–64 55-59 60-64

CELKEM

5 212,3

49,6

24,2

29,3

72,8

Důchodci, včetně plných 2 307,9 invalidních

22,0

12,0

24,8

70,1

V přípravě na povolání

916,1

8,7

5,1

-

-

Pečující o dítě

346,9

3,3

5,1

-

-

Ostatní

1 641,4

15,6

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní dopočty

Stránka 166 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Z celkového obyvatelstva v produktivním věku je ekonomicky neaktivních 24,2 %, z toho většinu tvoří důchodci starší 60 let. Osoby připravující se na povolání spolu s pečujícími o dítě tvoří 10 % ekonomicky neaktivního obyvatelstva v produktivním věku. Skupina ostatních ekonomicky neaktivních byla zjištěna dopočtem, její podíl na celkové populaci činí 15,6 %, věková struktura ani struktura dle sociálního statutu není ve statistice uváděna.

Skupinu ostatních pravděpodobně tvoří osoby:    

v domácnosti (závislé na příjmu dalšího člena rodiny) osoby vyřazené z evidence úřadů práce (dobrovolná nezaměstnanost) žijící z rent a úspor bezdomovci

Obecně platí, že ekonomicky neaktivní lze dostat do zaměstnanosti, pokud bude existovat dostatečný počet vhodných volných pracovních míst a motivace osob z této skupiny. U výše zmíněných podskupin však vždy bude existovat velmi různý stupeň ochoty do zaměstnání vstoupit a to na základě osobních preferencí i ekonomické výhodnosti. Z hlediska možného vtažení ekonomicky neaktivních osob do pracovního procesu se jeví jako perspektivní skupina důchodců. Již dnes je zaměstnáno 47 % osob ve věku 55 – 64 let. Tento podíl se vlivem postupného posunu důchodové hranice zvýší (v roce 2009 míra ekonomické aktivity věkové skupiny 55 – 59 činila 90 % a dá se předpokládat, že obdobná situace postupně nastane u věkové skupiny 60 – 64 let). Rovněž finanční znevýhodnění odchodů do předčasného důchodu pro osoby z nižších a průměrných příjmových skupin, které vstupuje v platnost od října 2011, bude působit jako určitá brzda žádostí o předčasný důchod. Další perspektivní skupinou pro trh práce je část osob pečujících o dítě, většinu z nich tvoří ženy. Česká republika poskytuje nejdelší mateřskou a rodičovskou dovolenou v zemích EU (mateřskou dovolenou má v Evropě delší pouze Norsko) a mnoho matek ji využívá plně nejen s ohledem na péči o děti, ale i kvůli komplikovanému návratu na trh práce a průměrnému nízkému finančnímu ohodnocení práce žen (zde spolu s Estonskem držíme neslavný primát v EU – rozdíl v průměrných mzdách mužů a žen je 26 %). Pokud budou lépe nastaveny podmínky sladění pracovního a osobního života (flexibilita pracovních úvazků, podpůrné služby hlídání dětí a jejich finanční dosažitelnost), dá se předpokládat, že tato skupina se zapojí do pracovního procesu. Obzvláště ženy s vyšším vzděláním a ambiciózní kariérní představou jsou otevřenější k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Omezená dostupnost předškolních zařízení spolu s nevhodnými formami podpory rodičovství způsobuje prohlubující se absenci žen s dětmi na trhu práce. To vede k nevyužití jednoho z mála prorůstových ekonomických zdrojů ČR. Simulace ukazují, že zvýšení dnes nízké zaměstnanosti žen ve věku 20–40 let na trhu práce o 10 procentních bodů může vést ke snížení deficitu PAYG penzijního systému o více než 10 mld. Kč/rok, což představuje více než třetinu každoročního deficitu během následujících 20–30 let. Veřejné rozpočty také přichází o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen. Dlouhá absence na trhu práce během rodičovství vede k degradaci lidského kapitálu a redukují se tím i celoživotní kariérní příležitosti žen. Vědomí těchto skutečností způsobuje také odkládání mateřství, Stránka 167 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR snižuje ochotu mít více dětí nebo mít děti vůbec. To má negativní demografické implikace a přispívá k implicitnímu zadlužení důchodového systému. Naopak skupina ostatních, která je velmi heterogenní, není přes svůj velký podíl pro návrat na trh práce příliš perspektivní a úspěšnost návratu je o některých nulová, u jiných nízká, u dalších závislá na flexibilitě zaměstnavatelů a pracovních smluv. Pouze osoby v domácnosti a dobrovolně nezaměstnané by za určitých podmínek byly ochotné pracovat.

KVALIFIKACE SOUČASNÝCH I BUDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ V ČESKÉ REPUBLICE Situaci v kvalifikaci současných i budoucích pracovníků v ČR bylo v posledních letech věnováno několik studií. Pravidelně se kvalitou lidských zdrojů v ČR ve srovnání s dalšími zeměmi (hlavně EU) věnují Ročenky konkurenceschopnosti, zpracovávané CES VŠEM a NVF, na otázky o budoucí poptávce po profesích odpovídají sektorové studie NVF, vývoj vzdělanostní struktury sleduje ve svých pracích NÚOV. Následuje krátké shrnutí jejich výstupů. Kvalitou lidských zdrojů v ČR z hlediska její konkurenceschopnosti a tedy i využitelnosti pro národní hospodářství se zabývá podrobně „Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2007–2008“, (CES VŠEM a NVF-NOZV, 2009) v části Lidské zdroje pro znalostní ekonomiku. Analýza se zaměřuje na porovnání kvality konkurenceschopných lidských zdrojů ČR s ostatními zeměmi EU-27. Jako jeden z důležitých ukazatelů kvality pracovních sil je uváděn podíl zaměstnané populace s terciárním vzděláváním. Přestože ten se v ČR neustále zvyšuje (v roce 2010 činil více než 18 %), zůstává ČR hluboko pod evropským průměrem a zaostává hlavně za severskými zeměmi. V ročence jsou udávána data za rok 2007, kdy průměr EU-27 činil 26,1 % a např. Finsko mělo 36,3 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podíl osob s terciárním vzděláváním v technologicky středně a vysoce náročných sektorech zpracovatelského průmyslu (chemie, stroje a zařízení, motorová vozidla, kancelářské stroje a počítače, rádiová, televizní a spojová technika, zdravotnické, optické a časoměrné přístroje) činil v roce 2007 v ČR pouze 9,6 %, zatímco průměr EU-27 byl 25,2 %, ve Finsku to pak bylo 40,8 %. Přes rostoucí počet absolventů terciárního vzdělávání v posledním desetiletí, ČR neustále trpí deficitem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a dokonce u mladé populace je diference oproti průměru EU-27 ještě vyšší než u starší zaměstnané populace. Ve věkové skupině 50 – 64 má v ČR vysokoškolské vzdělání pouze 11 % obyvatelstva (oproti 19 % v EU-27), ve věkové skupině 25 – 39 je to pak 15 % (oproti 28 % v EU-27). Z této analýzy vyplývá varovný signál: i při celkovém růstu počtu absolventů terciárního vzdělávání se snižuje podíl absolventů v technických a přírodovědných oborech, které jsou zásadní z hlediska vytváření a aplikace nových vědeckotechnických poznatků. To může v budoucnosti v ČR ohrozit rozvoj konkurenceschopných oborů ekonomických činností s vysokou přidanou hodnotou a podniků, které jsou založeny na využití inovací. Na straně druhé ale nelze podceňovat kvalitu společenských a humanitních oborů, které poskytují vzdělávání jednotlivcům, které zastávají důležité funkce ve státní správě, samosprávě, soudním systému atd.

Stránka 168 z 181


Vzdělanostní struktura se rovněž velmi liší mezi jednotlivými regiony ČR. Nejvyšší zastoupení VŠ bylo v roce 2010 v Praze (35,6 %), následně pak v Jihomoravském kraji (22,1 %), nejméně vysokoškoláků je v Karlovarském kraji (9,9 %). Tyto údaje jsou rovněž varující z hlediska budoucího rozvoje regionů a možnosti podniků v některých regionech nacházet kvalifikovanou pracovní sílu. PŘEDVÍDÁNÍ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB V ČESKÉ REPUBLICE Výzkumu kvalifikačních potřeb trhu práce jsou věnovány studie analyzující aktuální potřeby a požadavky trhu práce ale i výzkumy, věnované modelování budoucích kvalifikačních potřeb v národním hospodářství. Výsledky těchto výzkumů neslouží jen k okamžitým akcím při zjištění nerovnováhy na trhu práce, ale zásadním způsobem by v budoucnosti měly ovlivňovat obsah a strukturu celé vzdělávací soustavy včetně prvotního odborného vzdělávání. K tomu ovšem nestačí pouze projekce budoucích kvalifikačních potřeb, ale je třeba zohlednit počty budoucích absolventů, kteří již v současné době dané obory studují. V České republice byl vyvinut kvantitativně-kvalitativní modul ROA-CERGE pro předvídání kvalifikačních potřeb a na jeho základě zpracovávají prognózy trhu práce výzkumné týmy VÚPSV a NVF-NOZV. Na základě modelu byla v NVF-NOZV zpracována projekce zaměstnanosti dle celkové i sektorové analýzy budoucích kvalifikačních potřeb v ČR. Prognózy jsou založeny na analýze aktuální situace v sektoru, tvorbě možných scénářů vývoje v sektoru a jejich pravděpodobných dopadů do struktury kvalifikací a profesí a předpokládanou kvalifikační strukturou pracovní síly. Celý proces je zakončen tvorbou doporučení pro daný sektor a opatření, reagující na případný nesoulad budoucích potřeb s potenciálem budoucí pracovní síly. Do současné doby byly zpracovány výhledy zaměstnatelnosti do roku 2013 pro 31 profesních klastrů dle skupin KZAM a tři sektorové studie pro perspektivní sektory Energetika, ICT služby a Elektrotechnický průmysl. V každém z nich jsou rozebrány šance více klíčových povolání a rovněž tak budoucí změny v kvalifikačních požadavcích na tato povolání (k dispozici na webové aplikaci www.budoucnostprofesi.cz). Z těchto analýz vyplývá trend vyšších kvalifikačních požadavků v oblasti ICT, obecných technických dovedností, mezioborových znalostí, soft skills, řízení, procesů a obchodu. I u kvalifikovaných dělníků se předpokládají vyšší nároky nejen na technické dovednosti, ale také ICT a procesní dovednosti a znalosti. Hlavně u technických profesí se předpokládá zvyšování nároků na kvalifikaci s ohledem na technologický vývoj i kariérní postup. Další část prognózy se zabývá očekávaným vývojem v odvětvích národního hospodářství. Zpracování dalších sektorových/oborových regionálních studií ani aktualizace prognóz do roku 2020, dosud nebyla zadána ke zpracování. NOVZ-NVF vypracovala v roce 2009 předpověď vývoje zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích hospodářství v pracovním materiálu Projekce zaměstnanosti v odvětvích 2009 – 2020.

Stránka 169 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Na straně druhé si je zpracovatelský tým vědom skutečnosti, že nelze přeceňovat schopnost „sofistikovaných“ metod předvídat a plánovat kvalifikační potřeby. V mnohých případech se totiž ukázalo, že schopnost předvídat je mnohdy spíše omezená – a to v různých oblastech lidské činnosti, ať už se jedná o politický vývoj, technologický rozvoj či jiné. VÚPSV využívá model ROA-CERGE ke stanovení „pnutí na aktuálním trhu práce“ a tento model byl rovněž použit pro stanovení šance na uplatnění na trhu práce vzhledem k absolvovanému stupni a oboru vzdělání. Predikce pro jednotlivé skupiny zaměstnání je zpracována do roku 2012 (rovněž k dispozici na webové aplikaci - http://prognozatrhuprace.vupsv.cz) a sleduje stejné zaměstnanecké klastry jako NVF-NOZV. Z těchto prognóz vyplývá, že nejvyšší šanci na uplatnění budou mít absolventi středoškolských oborů chemie, potravinářství (bez maturity) stavebnictví a přírodní vědy (s maturitou) a vysokoškolští absolventi ekonomiky a managementu, obchodu, stavebnictví a přírodních věd. Naopak nejmenší šanci budou mít lidé bez vzdělání či se základním vzděláním, absolventi středních škol bez maturity a v některých ohledech i absolventi gymnázií. Co se týče zaměstnaneckých klastrů, je největší rozmach očekáván u pomocných zdravotních pracovníků, odborných pracovníků banka pojišťoven, vědců v oblasti podnikání, techniků v IT a elektronice, techniků ve fyzikálních oborech. Naopak z hlediska růstu nejsou perspektivní zaměstnání ve skupinách kováři, nástrojáři, kvalifikovaní výrobci textilií a kůží, nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, obchodě a úklidu, kancelářští a manipulační pracovníci.

Stránka 170 z 181


9.

KONCEPČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘÍSTUP K PROBLEMATICE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ

Pro posouzení celkového stavu rozvoje lidských zdrojů v České republice s důrazem na pohled zaměstnavatelů (tj. sektoru, který je na odpovídajícím počtu a kvalitě pracovní síly zásadním způsobem závislý) vycházel zpracovatelský tým z následujících předpokladů: I přes určitou degradaci strategických přístupů a vizí, které jsou na různých úrovních vyžadovány a jejichž tvorba se často stává mechanickým cvičením, předpokládáme, že existuje určitý dlouhodobý výhled / cílový stav, ve kterém by se Česká republika obecně – tj. nejen politické elity ale také obyvatelstvo – chtěla nacházet. Můžeme například v obecné rovině konstatovat, že stavem, kterému se chce Česká republika ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přiblížit, je konkurenceschopná a udržitelná ekonomika a otevřená, politicky stabilní a sociálně soudržná společnost. Zásadním předpokladem je to, aby docházelo k optimálnímu využití zdrojů, které má společnost k dispozici. Nástroje k dosažení výše cílového stavu společnosti jsou různé – legislativní prostředí, infrastruktura, lidské zdroje a další. Například Strategie hospodářského růstu České republiky 2005-2013 se koncepčně opírá o následující hlavní nástroje či chceme-li pilíře konkurenceschopnosti: institucionální prostředí, zdroje financování, infrastruktura, lidské zdroje a výzkum, vývoj a inovace. Výše uvedený přístup považujeme za jeden z možných a funkčních přístupů (tj. popsání jednotlivých nástrojů k dosažení cílového stavu) a tento přístup je akcentován i v předkládaném materiálu. V souladu s koncepčním přístupem použitým ve Strategii hospodářského růstu se předpokládá, že lidské zdroje a systematická práce s nimi jsou jedním ze základních nástrojů dosažení cílů v sociální a ekonomické oblasti, respektive dosažení cíle společnosti. Obrázek 7: Vazba nástrojů na cíle ekonomiky

Stránka 171 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Dále vycházíme z následujícího předpokladu: pakliže jsou formulovány střednědobé a dlouhodobé cíle v hospodářské politice (či konkurenceschopnosti, která je realizována vhodnou hospodářskou politikou), není možné jich úspěšně dosáhnout bez odpovídajících kvalitních lidských zdrojů – ať již v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Rozvoj lidských zdrojů je pro účely předkládaného materiálu (vzhledem k povaze zadavatele) definován jako proces zajištění dostatečného množství vzdělané, kvalifikované, motivované a flexibilní pracovní síly, která prostřednictvím odpovídajícího uplatnění u zaměstnavatelů umožní realizaci ekonomických cílů / hospodářské politiky a současně vytvoří a udrží odpovídající sociální prostředí. Dále uvažujeme o tom, že v ideálním případě je ekonomika schopna odpovídajícím způsobem absorbovat a využít existující „domácí“ lidské zdroje a všechny ostatní podpůrné systémy (vzdělávání, školení, rekvalifikace atd.) jsou koncipovány tak, aby přispívaly k jejich vhodné zaměstnatelnosti. Snažíme se směřovat k relativně rovnovážnému stavu, který na straně jedné „neprodukuje“ lidské zdroje s kvalifikací, po které neexistuje poptávka, a současně neexistuje neuspokojená poptávka zaměstnavatelů po zaměstnancích určitých profesí. V reálně fungujících společnostech dnešního světa samozřejmě tento ideální stav neexistuje – existují však způsoby a nástroje, které přispívají k tomu, aby se společnost od žádoucího stavu extrémně neodklonila. V neposlední řadě je nutné zmínit, že odpovídající uplatnění jednotlivců v pracovním procesu a využití jejich potenciálu má významný dopad na sociální klima v celé společnosti. Zvýšená míra nezaměstnanosti, zvýšený podíl lidí bez práce, snížení příjmů a s tím související negativní, i kriminální jevy mají vliv na celkovou atmosféru a kvalitu života na příslušném území. A tyto sociální faktory mají také nezanedbatelný dopad na zaměstnavatele a jejich dlouhodobý rozvoj. Následující část této kapitoly se týká přístupu k lidským zdrojům a k systematické a koncepční práci na jejich rozvoji. V dnešním globalizovaném a otevřeném světě je možno rozčlenit práci s lidskými zdroji například podle následujícího obrázku: Obrázek 8: Lidské zdroje jejich rozvoj

Stránka 172 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR  Práce s domácími lidskými zdroji doma – tj. prostřednictvím existujících systémů včetně vzdělávací soustavy či nástrojů dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jedná se především o následující aktivity: o vzdělávání v rámci vzdělávací soustavy na všech stupních (předškolní výchova, základní, střední, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání) o další vzdělávání a zvyšování kvalifikace o rekvalifikace  Práce s domácími lidskými zdroji v zahraničí – tj. využití již existujících systémů rozvoje lidských zdrojů v zahraničí spíše při absenci vlastních kapacit. Využívá se často v případě neexistující kvalitní infrastruktury – například vysokoškolského či post-graduálního vzdělávání atd. o mobilita v rámci vzdělávací soustavy (například státní stipendia, granty atd.) o mobilita mimo vzdělávací soustavu (školení či odborné pobyty pracovníků v zahraničí, odborné stáže v soukromém a veřejném sektoru atd.)  Dovoz lidských zdrojů ze zahraničí o řízená migrace o adaptace zahraničních pracovníků o začleňování zahraničních pracovních sil do vzdělávací soustavy a jejich další rozvoj

Ostatní závažná témata, jakými jsou například celoživotní vzdělávání či spolupráce zaměstnavatelů se vzdělávacími institucemi, jsou v rámci zvoleného konceptu nahlíženy pouze jako vhodné nástroje k optimálnímu fungování jednotlivých částí systému rozvoje lidských zdrojů.

ROLE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V neposlední řadě je nutno formulovat postoj zpracovatelů předkládaného dokumentu ke vzdělávací soustavě jako celku a její roli ve společnosti. Je naprosto zřetelné, že společně s rodinou je škola nejdůležitější institucí socializace jedince. Plní nezanedbatelnou roli kulturní a společenskou. Stejně tak neupíráme možnost každému jednotlivci, aby si na základě svých znalostí, dovedností a studijních předpokladů mohl zvolit vzdělávací cestu, se kterou se sám ztotožní a bude mít silný zájem ji úspěšně absolvovat. Role školy jako instituce je při plnění výše uvedených funkcí nezastupitelná. Současně ale hraje naprosto zásadní roli při přípravě jedince na jeho další uplatnění v pracovním životě. A to zvláště v situaci, kdy se dramatickým způsobem začínají měnit vnější okolnosti – krize, konjunktury, technologický rozvoj, přesuny výrob atd.

Stránka 173 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Tento materiál a všechna doporučení vychází z předpokladu, že vzdělávací proces by měl v moderní době alespoň minimálně reflektovat trendy v hospodářském životě společnosti, pohyby na trhu práce a hrát důležitou roli při směřování ambicí jednotlivců k jejich pozdější uplatnitelnosti. Na straně druhé je nutné zdůraznit, že některé studie (například Analýza souladu oborové struktury pražských středních a vyšších odborných škol s regionálními specifiky hl. města Prahy, 2007) ukazují, že:  Oblast zásahů do struktury vzdělávacích institucí je velmi složitá a je zapotřebí reagovat velmi citlivě.  V Praze struktura škol na změny v zaměstnanosti v jednotlivých sektorech reagovala velmi pružně.  Rodiče se při volbách vzdělávacích drah svých dětí chovají velmi racionálně a ekonomicky.  Důležitou roli hraje především informovanost. Jsme si vědomi toho, že vzdělání má různé funkce a cíle na různých úrovních. Je v zájmu všech, aby byla mezi těmito funkcemi nalezena optimální rovnováha. Celý dokument z pochopitelných důvodů hodnotí především tu roli, kterou hrají vzdělávací instituce při přípravě jedince na jeho pracovní život. Na straně druhé autoři studie netvrdí, že ostatní funkce vzdělávání jsou méně významné. Specificky u vzdělávací soustavy si dovolují zpracovatelé formulovat popis stavu, závěry a doporučení velmi otevřeně a kriticky vzhledem ke skutečnosti, že za více než 20 let realizace „vzdělávací politiky“ v České republice dle mnoha ukazatelů nedošlo k radikálnímu zlepšení. Neuspokojivá situace v celé oblasti může být například ilustrována na neschopnosti MŠMT rychle a efektivně (ke správným cílům) využít prostředky Strukturálních fondů EU.

Stránka 174 z 181


10. POSTUP PRÁCE & SBĚR DAT

Při zpracování materiálu bylo využito značného množství zdrojů dat a informací. Stěžejním vstupem byly názory a postoje reprezentantů zaměstnavatelů – tj. členů sektorových rad. Jejich vstupy byly využity zásadním způsobem především v následujících podobách:  ve formě vstupů z deklarací sektorových rad v účasti na pilotním ověřování sektorové dohody  formou účasti zástupců sektorových rad na kulatých stolech k průřezovým tématům  dodatečnými materiály a připomínkami poskytnutými jednotlivými členy sektorových rad Kulaté stoly byly organizovány se zástupci sektorových rad a ostatními zástupci projektu NSP II v průběhu měsíců února a března 2012, a to v následujících termínech: TERMÍN 7. 2. 2012 21. 2. 2012 28. 2. 2012 8. 3. 2012

PRŮŘEZOVÉ TÉMA Podpora vybraných oborů s důrazem na technické a řemeslné obory Spolupráce vzdělávacích institucí a podniků Struktura a optimalizace sítě škol s vazbou na jejich regionální uspořádání Vazba dalšího vzdělávání na trh práce

Účastníci kulatých stolů dostali podkladové materiály s předstihem, aby se s nimi mohli seznámit. Na kulatých stolech probíhala oponentura a doplnění navržených doporučení a řešení. Ze všech jednání kulatých stolů byl pořizován zápis (přílohy 11 až 14). Někteří účastníci zaslali dodatečné komentáře zpracovatelskému týmu následně e-mailem. Dalším velmi důležitým zdrojem byly podněty a diskuse, které probíhaly v rámci stálých konferencí předsedů sektorových rad. Zástupce týmu zpracovatele se zúčastnil setkání 5. 10. 2011 v Brně a 14. 2. 2012 v Pardubicích. Téměř všechny poznámky, připomínky a návrhy, které byly zaznamenány v průběhu kulatých stolů a konferencí předsedů sektorových rad, jsou obsaženy v předkládaném materiálu – a to buď v části popisu situace či jako doporučení. Při tvorbě materiálu byly nadále použity vybrané dostupné písemné a internetové zdroje, které popisují tématiku související s rozvojem lidských zdrojů. Práce s dokumenty a daty, které byly při tvorbě materiálu použity, je v souladu s běžnou citační praxí – všechny zdroje informací jsou uvedeny. Pro další využitelnost předkládaného dokumentu je většina materiálů, ze kterých je citováno či je na ně odkazováno (tj. studie, analýzy a jiné dokumenty), přiložena jako přílohy v elektronické podobě. To umožní čtenáři v případě zájmu možnost pracovat i s původními soubory bez nutnosti jejich vyhledávání na internetu či obstarávání v tištěné podobě.

Stránka 175 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR V neposlední řadě byly zdrojem předkládaného dokumentu expertní znalosti a zkušenosti členů zpracovatelského týmu. Tyto expertní znalosti jsou uplatněny především v částech, které se týkají závěrů a doporučení. Pakliže jsou doporučení či expertní názory podloženy nějakým konkrétním příkladem (ať už domácím či zahraničním), je tento příklad či zdroj opět uveden.

Stránka 176 z 181


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 2010. Výsledky průzkumu č. 7 AMSP ČR Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu [online] [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: . CES VŠEM. 2010. Konkurenční schopnost České republiky 2010: Vývoj hlavních indikátorů. Praha: Linde. CES VŠEM, NVF-NOZV. 2009. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2007–2008. Praha: NVFNOZV. ČSÚ. 2008. Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v roce 2005 [online] [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/3311-08-v_roce_2005>. ČSÚ. 2009. Další vzdělávání dospělých 2007 [online] [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: . ČSÚ. 2012. Stromy života do roku 2066 [online] [cit. 2012-01-29]. Dostupné z: . Donath Burson-Marsteller. 2009. Vzdělávání dospělých v ČR. Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické i odborné veřejnosti [online] [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: . ERRIN. 2005. Cooperation between universities and SMEs: obstacles and instruments. Evropská komise. 2007. Mid-Term Assessment Of Science and Society Activities 2002-2006 [online] [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: . Evropská komise. 2012. Růst a zaměstnanost: Co dál? Prezentace J. M. Barossa [online] [cit. 2012-0221]. Dostupný z: . Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek. 2012. Slaďování práce, osobního a rodinného života v EU (Reconciliation of work, private and family life in the European Union). File, J. et al. 2006. OECD country note Czech Republic. Paris: OECD. Ford, M. 2009. The Lights in the Tunel. Automation, Accelerating Technology and the Economy of the Future. USA: Acculant Publishing. Husen, T. et al. 1998. Education: The Complete Encyclopedia [CD Rom]. Pergamon. Charles, D., Conway, Ch. 2001. Higher Education-Business Interaction Survey. Newcastle upon Tyne: CURDS.

Stránka 177 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Charles, D., Howells, J. 1992. Technology Transfer in Europe: Public and Private Networks. London: Belhaven. KPMG. 2012. KPMG Survey: Global Automotive Players Lack Clear View of the Future, but seem Certain about Electromobility and the 'Urbanized' Car by 2025 [online] [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: . Legget, D. 2011. Analysis: Risk of overcapacity looms in China [online] [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: . Mezinárodní měnový fond. 2012. World Economic Outlook Update Global Recovery Stalls, Downside Risks Intensify [online] [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: . MPSV. 2006-2011. Analýzy zaměstnanosti a nezaměstnanosti v jednotlivých letech. Webové stránky MPSV. MŠMT. 2007. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky [online] [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/uploads/soubory/vzdelavani/DHDZCR_2007.zip>. MŠMT. 2008. Implementační plán Strategie celoživotního učení [online] [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: <www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Implementace.../I_plan_SCU.pdf>. MŠMT. 2010. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice - Bílá kniha [online] [cit. 2012-0210]. Dostupné z: <www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Implementace.../I_plan_SCU.pdf>.. http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. MŠMT. 2011. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011 – 2015 [online] [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: . MŠMT. 2012a. Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství [online] [cit. 201202-15]. Dostupný z: MŠMT. 2012b. MŠMT letos podpoří sklářské školy v Libereckém kraji [online] [cit. 2012-03-07] Dostupný z: . MŠMT, NÚOV. 2007. Strategie celoživotního učení. Praha: MŠMT. NÚOV. 2008. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled [online] [cit. 2012-02-09]. Dostupný z: . Praha: NÚOV. NÚOV. 2010a. Kvalita dalšího vzdělávání, materiál pro analyticko koncepční studii IPN KONCEPT. Praha: NÚOV.

Stránka 178 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR NÚOV. 2010b. Systémový rozvoj dalšího vzdělávání, analyticko koncepční studie. Praha: NÚOV. NÚOV. 2010c. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské Unii 2009/10 [online] [cit. 2012-01-10] Dostupný z: . Praha: NÚOV. NÚOV. 2011. Odborné školy a jejich sociální partneři [online] [cit. 2012-02-04]. Dostupný z: . Praha: NÚOV. NVF. 2010a. Slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce, analyticko koncepční studie [online] [cit. 2012-02-04]. Dostupný z: . NVF. 2010b. Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědeckých oborů [online] [cit. 2012-02-04]. Dostupný z: . Praha: NVF. OECD. 1997. Promoting public understanding of science and technology. OCDE/GD(97)52. Sektorové dohody. 2012. Sektorová dohoda pro obor keramika. Národní soustava povolání. Šťastnová, P. 2010. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010. Praha: NÚOV. Verband der Automobilindustrie. 2009. Annual Report 2009. Frankfurt am Main: Verband der Automobilindustrie. Veselý, A. 2006. Kdo a proč končí v učňovských oborech. In Matějů, Petr, Straková, Jana (ed.). (Ne)rovné šance na vzdělání. 247-281. Praha: Academia. Veselý, A. et al. 2007. Analýza souladu oborové struktury pražských středních a vyšších odborných škol s regionálními specifiky hl. M. Prahy. Vlk, A., Hvězda, R. 2008. Podpora přírodovědného a technického vzdělání. Praha: AFI. Vychová, H. 2010. Best Practices ve vzdělávání dospělých – příklady ze zahraničí. Praha: VÚPSV. White Wolf Consulting. 2010. Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory. Výzkumná zpráva [online] [cit. 2012-02-20]. Dostupný z: . Praha: MŠMT. Wikipedia, The Free Encyclopedia. 2012. Mittelstand [online] [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: . World Economic Forum. 2011. The Global Competitiveness Report 2011–2012. Geneva: World Economic Forum.

Stránka 179 z 181

Řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v pozdějších zněních

Stránka 180 z 181


PŘÍLOHY Příloha 1 – OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education Czech Republic Příloha 2 – Thematic Review of Tertiary Education (2006) Příloha 3 – Shrnutí problematických oblastí ze SR Příloha 4 – Přehled problémů a řešení ze SR Příloha 5 – Odborné školy a jejich sociální partneři NUOV 2011 Příloha 6 – Lamber Review 2003 Příloha 7 – Science and and Society Activities EC 2006 Příloha 8 – Europe Leeds more scientists 2004 Příloha 9 – Improving the attitude – Dutch education Příloha 10 – VET in EUROPE – Country report Germany Příloha 11 – Zápis z kulatého stolu 1 Příloha 12 – Zápis z kulatého stolu 2 Příloha 13 – Zápis z kulatého stolu 3 Příloha 14 – Zápis z kulatého stolu 4 Vybrané dokumenty k problematice RLZ Akční plán podpory odborného vzdělávání (2008) Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2010 Bílá kniha terciárního vzdělávání (2009) Implemetace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (stručná informace o výstupech) (2001) Konkurenční schopnost ČR - Kvalita lidských zdrojů 2010-2011 Lidské zdroje v České republice 1999 Lidské zdroje v České republice 2003 Memorandum o celoživotním učení (2000) Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006 Národní program reforem ČR 2005-2008 (Národní lisabonský program) Národní program reforem ČR 2008-2010 Národní program reforem ČR 2011 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) (2001) Program realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (2005) Rámec strategie konkurencechopnosti (2011) Strategie celoživotního učení (2007) Strategie hospodářského růstu (2005) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR (2000) Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Strategie RLZ pro ČR (2000) Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (2003) Strategie rozvoje terciárního vzdělávání 2000-2005 Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2009) Učení pro praxi (2010)

Stránka 181 z 181

Praha 9

Recommend Documents