17. ČESKÉ ZEMĚ V DOBĚ PŘEDBŘEZNOVÉ A REVOLUČNÍ ROK 1848
Paříková, oktáva
Situace v českých zemích
Vláda Františka II. a Ferdinanda I.
Metternichův absolutismus
Situace v českých zemích
Situace v českých zemích
1792 smrt Leopolda II.
František II. (1792 – 1835) odklon
od osvícenství
konzervativní posílení
politika
pozice šlechty
cenzura policejní
dohled
Situace v českých zemích
válečné střety už od 90. let 18. stol.
mnoho porážek
územní ztráty
vysoké náklady
→ bankrot 1811
nový občanský zákoník
Klemens von Metternich
1773 – 1859
šlechtický rod
svatba s Eleonorou Kounicovou
1801 v politice
1809 ministr zahraničí
1821 kancléř
Klemens von Metternich Kynžvart
Situace v českých zemích
Ferdinand I. Dobrotivý 1835
– 1848
poslední
český král
zdravotní
problémy
oblíbený státní
konference
Metternichův absolutismus
princip restaurace a rovnováhy
aktivní zahraniční politika
status quo
antirevolucionář
„Byl jsem u toho, když opilá chátra zplundrovala radnici.“
Metternichův absolutismus
pokroková opatření
proti nacionalismu
„Jazyk, rasa a cítění nemusejí být vždy jednotícími faktory a někdy mohou být lidé šťastnější pod vládou
dědičného panovníka, který dbá na jejich práva.“
Průmyslová revoluce
průmysl
doprava
věda
Průmyslová revoluce
bouřlivý proces
u nás nejdynamičtější
od 20. let 19. stol.
přechod na tovární výrobu
vznik odborů
symbolem parní stroj
Průmyslová revoluce
faktory umožňující revoluci těžba
uhlí
železnice kapitál levná
pracovní síla
Průmyslová revoluce
prvním oborem textilní průmysl
tradiční výroba lněných látek
zpracování dovážené bavlny
oblasti: severní Čechy Brno
Průmyslová revoluce
Johan Liebig představitel majitel
grunderské generace
textilky
liberecký
investor
Průmyslová revoluce
od 30. let rozvoj dalších odvětví sklářství hutnictví strojírenství pivovarnictví cukrovarnictví
Průmyslová revoluce Doprava
rozvoj zemských silnic
železnice
lodní doprava malý význam
spojeno s rozvojem telegrafu
Průmyslová revoluce
koněspřežná dráha
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce
Jan Perner viadukt
přes Karlín
Fr. Josef Gertstner
Fr. Antonín Gerstner první
železnice
Průmyslová revoluce Rozvoj vědy
vědecké publikace
Královská česká společnost nauk
Jan E. Purkyně
Průmyslová revoluce České vynálezy 19. stol.
ruchadlo
lodní šroub
kostka cukru
tramvaj
Průmyslová revoluce Sociální důsledky
růst počtu obyvatel
snížení úmrtnosti
urbanizace
snížení počtu lidí v zemědělství
postupný vznik odborů
od 60. let vznik dělnických stran
Národní obrození
nacionalismus obecně
obrozenecké směry
národní obrození
Nacionalismus
prochází celou Evropou
kořeny už 18. stol.
vytváření společenských skupin – národů
Nacionalismus
proměna společnosti osvícenství:
vzdělání
ekonomika:
centralizace moci hospodářská nezávislost jednotek rušení vnitřních bariér
zemské vlastenectví → jazykový nacionalismus
Jazykový nacionalismus
základ nového národa = stejný jazyk
lidé se začínají vnímat jako součást větších jednotek
územní hranice neodpovídají jazykovým
Národní obrození
zjednodušováno na otázku jazykovou
složitý proces vytváření moderního národa
obecný evropský trend
hlavní změnou rozšiřování obzoru lidí
Národní obrození
Periodizace
začátek 1781
- zrušení nevolnictví
konec 1848
- konec politického programu
konec
19. stol. – úplná sociální skladba
1918
- vytvoření samostatného státu
Hlavní obrozenecké směry I. Zemský patriotismus
významný v počáteční fázi
hlavním iniciátorem česká šlechta
politická motivace
zemské vlastenectví = bohemismus
Hlavní obrozenecké směry
důraz na zkoumání české historie
1818 Vlastenecké museum (národní)
Bernand Bolzano
Josef Dobrovský
František Martin Pelcl
Hlavní obrozenecké směry II. Jazykové vlastenectví
vychází hlavně z řad měšťanstva
zpočátku snaha o modernizaci jazyka
idea slovanské vzájemnosti – rusofilství
první generace do r. 1830 Antonín Jan
Marek
Kollár
Hlavní obrozenecké směry III. Historismus
potřeba dokázat význam národa i v minulosti
důraz kladen na české dějiny
vyzdvihování dvou základních epoch Karel
IV.
→ Čechy centrem Říše husitství
→ boj Čechů proti Němcům
Národní obrození I. Defenzivní fáze
1781- 1805
umožněno reformami Josefa II.
generace vědců
rozbor českého jazyka
Národní obrození
pomalý rozvoj divadla
1868 Národní divadlo
vznik novočeské poezie
Václav Matěj Kramélius
Gelasius Dobner
Národní obrození Josef Dobrovský
nejvýznamnější postava
osvícenec, lingvista
základy spisovné češtiny
českoněmecký slovník
Národní obrození II. Ofenzivní fáze
do r. 1830
co nejširší použití češtiny
rozšiřování slovní zásoby
zapojení středních vrstev
obroda jazyka dovršena
Národní obrození
rukopis Královédvorský a Zelenohorský
Josef Jungman
František Palacký politik,
„otec národa“
obrovský
vliv na budoucí historiky
austroslavismus
Národní obrození
Stavovské divadlo
1783
Národní obrození III. Vrcholná fáze
30. – 50. léta 19. stol.
celonárodní hnutí
žurnalistika – K. H. Borovský
romantismus
Národní obrození
K. H. Mácha
Revoluční rok 1848 v
počátky revoluce
pražské červnové povstání
výsledky
Revoluční rok 1848 v českých zemích
zpočátku poklidný průběh
centrum dění Praha
11. 3. zvolen Svatováclavský výbor → petice císaři: liberalizace, federalizace
císařova odpověď kabinetním listem → poskytuje určitou autonomii českým zemím
založení Národního shromáždění
Revoluční rok 1848 v českých zemích
revoluční vojenské oddíly : národní gardy studentské legie
postupný rozkol revolučního hnutí
umírnění: Palacký, Borovský, Rieger X
radikálové: Frič, Sabina, Arnold
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Pillersdorfova ústava 25.
4. 1848, císař Ferdinand I.
země
patřící k Rakousku jsou nedělitelnou
součástí monarchie platí
listu
i pro české země → porušení kabinetního
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Česko - německý spor odmítnutí dopis
velkoněmecké koncepce
do Frankfurtu – 11. duben 1848
historismus austroslavismus
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Slovanský sjezd červen
1848 v Praze
zástupci cílem
všech národností v Rakousku
jednotný postup v prosazení federalizace
protiváha starostou
vydání
německého frankfurtskému parlamentu
sjezdu Palacký
slovanského manifestu
→ austroslavismus nepřijatelný
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Pražské červnové povstání 12.
– 17. června
označováno ozbrojené snaha
jako Svatodušní bouře
povstání vedené radikály
radikálů o prosazení se na úkor liberálů
faktickou
příčinou spor Pražanů s velitelem rakouské
armády Alfrédem Windischgrätzem
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Pražské červnové povstání počátkem po
svatodušní mše na koňském trhu
mši srocení vedené radikály
stavba
barikád v Praze
navzdory
rozkazům pokračující boje proti povstalcům
15.
6. bombardování Prahy
17.
6. povstání potlačeno
Revoluční rok 1848 v českých zemích Praha 1848
Pražské barikády
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Důsledky porážky rozpuštění
Slovanského sjezdu
výjimečný
stav v Praze
→ zákaz spolků, kontrola tisku ukončení
snah o federalizaci
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Dění ve Vídni neúspěšný září
pokus o vytvoření ústavy
– zákon o zrušení poddanství a roboty
říjnové císař
povstání
i vláda opouští Vídeň
Revoluční rok 1848 v českých zemích prosinec odmítá 4.
– nový císař František Josef I.
závazky Ferdinanda I.
3. Stadionova ústava
→ zrušení poddanství, občanská práva, rovnost zákonem 7.
března 1849 rozpuštěn Kroměřížský sněm
před
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Májové spiknutí podníceno příprava
novou ústavou
nového povstání radikálními demokraty
vyzrazeno 10.
května 1849 účastníci pozatýkáni (Frič, Sabina)
Revoluční rok 1848 v českých zemích
hlavní cíle nedosaženy
Úspěchy
zrušení poddanství a roboty
rovnost občanů před zákonem
liberalizace hospodářství
