15, Praha 12 - Modřany

ENERGETICKÝ AUDIT EV.Č. 2015-048

Základní škola Angelovova v Praze 12 Angelovova 3183/15, 143 00 Praha 12 - Modřany

ENERGETICKÝ SPECIALISTA Ing. Jiří Mazáček číslo oprávnění: 1395

21. června 2015

ENERGETICKÝ AUDIT EV.Č. 2015-048

Základní škola Angelovova v Praze 12 Angelovova 3183/15, 143 00 Praha 12 - Modřany

ENERGETICKÝ SPECIALISTA Ing. Jiří Mazáček číslo oprávnění: 1395

21. června 2015

PORSENNA o.p.s.

Energetický audit – Základní škola Angelovova v Praze 12

červen 2015

Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Dokument energetického auditu v tištěné nebo elektronické podobě lze užívat pouze ve smyslu příslušné smlouvy o dílo. Kopírování a rozšiřování je možné výlučně na základě písemného souhlasu zpracovatele. Energetický specialista je ze zákona povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon. Tento dokument je vytištěn oboustranně na recyklovaném papíře.

1

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obsah 1. Identifikační údaje ...............................................................................................................................7 2. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu ....................................................................8 2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu ......................................................................8 2. 2. Charakteristika hlavních činností předmětu energetického auditu ............................................9 2. 3. Situační plán a základní popis objektu ......................................................................................11 2. 4. Stavební řešení objektu .............................................................................................................12 2. 5. Popis technických zařízení a systémů........................................................................................13 2. 5. 1. Vytápění ...........................................................................................................................13 2. 5. 2. Příprava teplé vody ..........................................................................................................13 2. 5. 3. Větrání ..............................................................................................................................13 2. 5. 4. Osvětlení...........................................................................................................................14 2. 5. 5. Měření a regulace ............................................................................................................14 2. 6. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech .............................................................14 2. 6. 1. Využitá paliva a energie....................................................................................................14 2. 6. 2. Energetické vstupy a výstupy v letech 2012 až 2014 .......................................................16 2. 7. Vlastní zdroje energie ................................................................................................................21 2. 8. Rozvody energie ........................................................................................................................22 2. 9. Spotřebiče zemního plynu a elektrické energie ........................................................................22 2. 10. Tepelně technické vlastnosti budov ........................................................................................24 2. 11. Systém managementu hospodaření s energií .........................................................................25 3. Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu .....................................................26 3. 1. Vyhodnocení účinnosti užití energie .........................................................................................26 3. 1. 1. Vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích..............................................................26 3. 1. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb.................26 3. 1. 3. Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ...................27 3. 1. 4. Posouzení vybavenosti vnitřních tepelných zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ................................................................................27 3. 1. 5. Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. ..........................27 3. 2. Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí ........................................28 3. 2. 1. Informace o objektu .........................................................................................................28 3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2011..................................................31 3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění........................................................32 3. 3. Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií .........................................32 3. 4. Výchozí stav ...............................................................................................................................33 3. 4. 1. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou ........................................................33

2

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

3. 4. 2. Výchozí roční energetická bilance ....................................................................................36 4. Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie ............................................................................37 4. 1. Druhy úsporných opatření ........................................................................................................37 4. 2. Energeticky úsporná opatření ...................................................................................................37 4. 2. 1. Opatření A – Energetický management ...........................................................................37 4. 2. 2. Opatření B – Rekonstrukce osvětlení ...............................................................................39 4. 2. 3. Opatření C – Výměna původních oken a dveří .................................................................40 4. 2. 4. Opatření D – Zateplení obvodových stěn .........................................................................42 4. 2. 5. Opatření E – Rekonstrukce a zateplení střechy................................................................44 4. 2. 6. Opatření F – Zateplení konstrukcí k nevytápěným prostorům ........................................46 4. 2. 7. Opatření G – Instalace řízeného větrání s rekuperací tepla .............................................46 4. 2. 8. Opatření H – Rekonstrukce výměníkové stanice .............................................................49 4. 2. 9. Opatření I – Instalace solárního termického systému......................................................49 4. 3. Souhrn navržených opatření .....................................................................................................51 5. Varianty opatření ..............................................................................................................................52 5. 1. 1. Varianta 1 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) ......................................................................................................52 5. 1. 2. Varianta 2 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) ......................................................................................................53 5. 1. 3. Varianta 3 – Varianta 1 včetně instalace řízeného větrání s rekuperací ..........................54 5. 1. 4. Varianta 4 – Varianta 2 včetně instalace řízeného větrání s rekuperací ..........................54 5. 1. 5. Porovnání jednotlivých variant ........................................................................................55 5. 2. Ekonomické hodnocení navržených variant..............................................................................58 5. 2. 1. Metoda hodnocení ...........................................................................................................58 5. 2. 2. Vyhodnocení variant ........................................................................................................58 5. 2. 3. Vyhodnocení varianty 4 s vlivem dotace..........................................................................61 5. 3. Environmentální hodnocení navržených variant ......................................................................63 6. Výběr optimální varianty ...................................................................................................................65 7. Doporučení energetického specialisty ..............................................................................................66 7. 1. Popis optimální varianty energeticky úsporného projektu .......................................................66 7. 2. Upravená energetická bilance pro optimální variantu..............................................................67 7. 3. Ekonomické a ekologické vyjádření pro optimální variantu .....................................................68 7. 4. Návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií .................................68 7. 5. Popis okrajových podmínek pro optimální variantu .................................................................73 8. Evidenční list energetického auditu ..................................................................................................74 9. Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů) .....................................................................................................................78

3

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

10.Přílohy ...............................................................................................................................................79 10. 1. Příloha 1 – Skladby konstrukcí.................................................................................................79 10. 1. 1. Stávající stav ...................................................................................................................79 10. 1. 2. Návrhový stav .................................................................................................................82 10. 2. Příloha 2 – Grafické znázornění Energetického štítku obálky budovy ....................................85 10. 2. 1. Stávající stav ...................................................................................................................85 10. 2. 2. Návrhový stav .................................................................................................................86 10. 3. Příloha 3 – Fotodokumentace .................................................................................................87

Seznam tabulek Tabulka 1 Využití jednotlivých pavilonů .................................................................................................. 9 Tabulka 2 Rozdělení budovy do výpočtových zón................................................................................. 12 Tabulka 3 Odběrné místo elektřiny ....................................................................................................... 15 Tabulka 4 Odběrná místa tepla ............................................................................................................. 15 Tabulka 5 Odběrná místa zemního plynu.............................................................................................. 16 Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2012 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) ........................................................................................................................................................ 16 Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2013 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) ........................................................................................................................................................ 17 Tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) ........................................................................................................................................................ 17 Tabulka 9 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA – průměr za sledované období 2012 až 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) ................................................................................................. 18 Tabulka 10 Spotřeba elektřiny a náklady .............................................................................................. 19 Tabulka 11 Spotřeba tepla na vytápění a náklady ................................................................................ 19 Tabulka 12 Spotřeba tepla na přípravu teplé vody a náklady ............................................................... 20 Tabulka 13 Spotřeba zemního plynu a náklady..................................................................................... 20 Tabulka 14 Roční bilance výroby energie z vlastních zdrojů (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) ........ 21 Tabulka 15 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) ............................................................................................................................................................... 21 Tabulka 16 Rozdělení spotřeby elektřiny dle využití ............................................................................. 23 Tabulka 17 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí .............................................................. 24 Tabulka 18 Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku délky u vnitřních rozvodů .................................................................................................................................................. 26 Tabulka 19 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ......................... 27 Tabulka 20 Hodnotící parametry a vypočtené hodnoty energetické náročnosti budovy dle PENB ..... 28 Tabulka 21 Základní geometrické parametry objektu .......................................................................... 29

4

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 22 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011 ............................................................................................................................................................... 29 Tabulka 23 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy ČSN 73 0540:2011 ............................ 31 Tabulka 24 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení) ............................................................................................................................................ 31 Tabulka 25 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění denostupňovou metodou .................................... 33 Tabulka 26 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA – výchozí stav ............................................. 34 Tabulka 27 Roční energetická bilance – výchozí stav (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ............. 36 Tabulka 28 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po výměně původních oken a dveří....................................................................................................................................................... 41 Tabulka 29 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení obvodových stěn ................................................................................................................................... 43 Tabulka 30 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení střechy ............................................................................................................................................................... 45 Tabulka 31 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení stěn a stropů k nevytápěným prostorům ........................................................................................................ 46 Tabulka 32 Přínosy opatření – instalace řízeného větrání s rekuperací tepla ...................................... 48 Tabulka 33 Přínosy opatření – instalace řízeného větrání s rekuperací tepla ...................................... 50 Tabulka 34 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich základní ekonomické parametry .............................................................................................................................................. 51 Tabulka 35 Spotřeba a úspora energie po realizaci jednotlivých variant ............................................. 55 Tabulka 36 Náklady na realizaci, úspora nákladů a celkové provozní náklady po realizaci jednotlivých variant ................................................................................................................................................... 55 Tabulka 37 Upravená roční energetická bilance – varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ............................................................................................................................................................... 56 Tabulka 38 Upravená roční energetická bilance – varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ............................................................................................................................................................... 57 Tabulka 39 Výsledky ekonomického hodnocení – varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) ............................................................................................................................................................... 59 Tabulka 40 Výsledky ekonomického hodnocení – varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) ............................................................................................................................................................... 59 Tabulka 41 Výsledky ekonomického hodnocení – varianta 4 v případě obdržení dotace .................... 62 Tabulka 42 Spotřeba energie v palivu ve stávajícím stavu a po navržených opatřeních (GJ/rok) ........ 63 Tabulka 43 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 1 a 2 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6)..................................................................................... 63 Tabulka 44 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 3 a 4 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6)..................................................................................... 63 Tabulka 45 Upravená roční energetická bilance – optimální varianta 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ............................................................................................................................................ 67

5

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma budovy s popisem pavilonů ...................................................................................... 9 Obrázek 2 Situace umístění objektu...................................................................................................... 11 Obrázek 3 Spotřeba paliv a energie (MWh/rok) a náklady (tis. Kč/rok) ............................................... 18 Obrázek 4 Poměr měrných tepelných ztrát a ploch jednotlivých obvodových konstrukcí – stávající stav ............................................................................................................................................................... 32 Obrázek 5 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou ..................................................................................................................... 34 Obrázek 6 Rozložení spotřeby energie v objektu na jednotlivé složky (stanoveno výpočtem) - výchozí stav ........................................................................................................................................................ 35 Obrázek 7 Sankeyův diagram toku energie - výchozí stav .................................................................... 35 Obrázek 8 Krytí potřeby tepla na přípravu teplé vody pomocí solární energie .................................... 50 Obrázek 9 Cash flow projektu – varianta 1 ........................................................................................... 60 Obrázek 10 Cash flow projektu – varianta 2 ......................................................................................... 60 Obrázek 11 Cash flow projektu – varianta 3 ......................................................................................... 61 Obrázek 12 Cash flow projektu – varianta 4 ......................................................................................... 61 Obrázek 13 Cash flow projektu – varianta 4 s uvažováním investiční dotace ...................................... 62 Obrázek 14 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaženo k výchozímu stavu = 100 %) .................................................................................................................. 64 Obrázek 15 Typické schéma procesu energetického managementu.................................................... 69 Obrázek 16 Příklad: Schéma přípravy a hodnocení energetických akčních plánů ................................ 70 Obrázek 17 Příklad: Pravidelný přezkum energie umožní sledovat strukturu spotřeby energie jak ve fyzikálních, tak finančních jednotkách. ................................................................................................. 70 Obrázek 18 Příklad spotřeby energie před a po realizaci opatření včetně zavedení energetického managementu ....................................................................................................................................... 71 Obrázek 19 Ukázka vstupní obrazovky pro ruční zadávání odečtů spotřeby SW nástroje pro energetický management...................................................................................................................... 72

6

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

1. Identifikační údaje Identifikace dokumentu Název díla / Title

Energetický audit - Základní škola Angelovova v Praze 12

Datum vydání / Date of delivery

22. června 2015

Počet stran / Pages

91

Počet příloh / Annexes

Počet výtisků / Printed copies

2

Č.výtisku / Copy number

3

Identifikace zpracovatele Název / City Name

PORSENNA o.p.s.

Adresa sídla / Postal address

Bystřická 522/2, 140 00 Praha 4

Adresa pracoviště / Office address

Michelská 18/12a, 140 00 Praha 4

Odpovědná osoba / Responsible person

Ing. Miroslav Šafařík, PhD., ředitel

Energetický specialista / Authorised person

Ing. Jiří Mazáček, č. osvědčení 1395

Vypracoval / Processed by

Ing. Jiří Mazáček, Ing. Lucie Stuchlíková

Telefon / Phone

241 730 336; 244 013 188

e-mail

[email protected]

Identifikace vlastníka předmětu energetického auditu Hlavní město Praha Název / City Name Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: Městská část Praha 12 Adresa sídla / Postal address

Písková 830/25, 143 00 Praha 4 - Modřany

Identifikační číslo / Identification number

002 31 151

Statutární orgán / Responsible person

PhDr. Daniela Rázková, starostka

Kontaktní osoba / Contact person

Ing. Radek Pašek

Adresa pracoviště / Office address

U Domu služeb 166/5, 143 00 Praha 412

Předmět energetického auditu Název / Name

Základní škola Angelovova v Praze 12

Adresa / Address

Angelovova 3183/15, 143 00 Praha 4 - Modřany

IČ:

493 67 463

Odpovědná osoba / Responsible person

PaeDr. Iva Cichoňová, ředitelka školy

7

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Pro zpracování energetického auditu byly použity tyto podklady:  Průkaz energetické náročnosti budovy ZŠ Angelovova (03/2014)  Energetický audit „Základní škola Angelovova 3183/15, Praha 4“ (9/2003)  Původní projektová dokumentace „Základní škola Modřany B5“ (06/1982)  Projektová dokumentace „ZŠ Angelovova – Ústřední vytápění“ (06/1982)  Projektová dokumentace „Modřany stavba B.5 ZDŠ objekt 7004, Měření a regulace pro výměníkovou stanici“ (08/1982)  Projektová dokumentace „Lhotka - Libuš, 1.stavba ZDŠ – Pavilon 1, ZT, VZT, Elektro, ÚT, statika, výtah, interiér“ (1974)  Projektová dokumentace „ZŠ Angelovova 3183/15, Praha 4 – Rekonstrukce kuchyně“ (02/2007)  Faktury za spotřebovávaná paliva a energii v období 2012-2014  Revizní zprávy elektrických zařízení (pouze dílčí části)  Revizní zpráva plynových zařízení (kuchyň)  Informace a podklady objednatele s provozovatele  vlastní databáze a odborná literatura Prohlídka budovy proběhla dne 19. 5. 2015 za účasti školníka a ekonomky školy. Návštěva archivu stavebního úřadu za účelem zapůjčení, resp. doplnění podkladů pro zpracování energetického auditu, zejména stavební projektové dokumentace, se uskutečnila dne 13. 5. 2015, resp. 9. 6. 2015.

2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu Předmětem energetického auditu (EA) je komplex Základní školy Angelovova v Praze 12 (Angelovova 3183/15, 143 00 Praha 4 – Modřany), který je hlavním výukovým areálem Základní školy a mateřské školy ANGEL v Praze 12, příspěvkové organizace Městské části Prahy 12. Jedná se o šest navzájem propojených pavilonů (A-F), jejichž výstavba proběhla v první polovině 80. let 20. století. Popis jednotlivých pavilonů je uvedený dále. Předmětem EA není nástavba nejvyššího podlaží na pavilonu C („zelená nástavba“), která byla realizována zhruba před 10 lety, je ve vlastnictví jiného subjektu, má vlastní č.p. a je stavebně i energeticky zcela oddělena od předmětu EA. Předmětem EA dále není spotřeba elektřiny v bytě školníka (soukromé využití, nebyly předloženy faktury). Od doby výstavby komplex prošel několika stavebními úpravami, ze kterých mají na energetické hodnocení největší vliv následující opatření:  Projekt EPC (2000, osazení ekvitermní regulace do každého z pavilonů)  Nástavba na pavilonu C (2004)  Postupná výměna oken (2003-2014, cca 90 % je již vyměněno)  Výměna páteřních rozvodů TV mezi pavilony (postupně, 2005-2011)  Rekonstrukce VZT v kuchyni (2010)  Postupná výměna vnitřního osvětlení

8

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 2. Charakteristika hlavních činností předmětu energetického auditu Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je školou s bilingvní výukou (výuka v češtině i angličtině). Tato instituce využívá více objektů, v hodnoceném areálu Angelovova 3183/15 se nacházejí prostory základní školy, tzn. třídy prvního a druhého stupně, kabinety a kanceláře, odborné učebny, dílny, dvě tělocvičny, školní jídelna s kuchyní. Součástí školy je i byt školníka (pavilon D), ordinace zubního lékaře (pavilon D), komunitní vzdělávací centrum (pavilon A+E), dva byty pro učitele (pavilon F) a výměníková stanice tepla (pavilon A). Schéma pavilonu s popisem uvádí následující obrázek. Obrázek 1 Schéma budovy s popisem pavilonů

V následující tabulce je upřesněno využití jednotlivých pavilonů. Tabulka 1 Využití jednotlivých pavilonů Pavilon

A

B C

D

E

1)

Podlaží 1.PP-1.NP

Kuchyň + zázemí (sklady)

6:30 - 16:30

1.PP

Komunitní centrum (část)

cca 40 h/týden

1.NP

Školní jídelna

11:00-14:00, 7x měsíčně odpoledne schůze

1.PP

Výměníková stanice (VS)

nepřetržitě

1.NP

Vstup, chodby, šatny

8:00 - 16:30

Druhý stupeň, odborné učebny

8:00 - 16:30

První stupeň

8:00 - 14:00

2.-4.NP 1.PP-2.NP 1.NP

2)

Využití

Doba provozu

Tělocvična 1

8:00-22:30, 1x víkend měsíčně cca 8 h

1.NP

Tělocvična 2

8:00-22:30, 1x víkend měsíčně cca 8 h

1.NP

Posilovna

8:00 - 16:30

1.NP

Byt školníka

nepřetržitě

1.PP

Dílny

8:00 - 14:00

1.PP

Ordinace zubního lékaře

cca 30 h/týden

1.PP

Dílny, PC učebny, chodba

8:00 – 16:30

9

PORSENNA o.p.s.

Pavilon

F

Podlaží


1)

Využití

červen 2015

Doba provozu

1.NP

Učebny, chodby

8:00 – 16:30

1.PP

Ubytovna (2 byty)

nepřetržitě

1.NP

Kanceláře, kabinety, chodba

8:00 - 16:30

1)

Jako 1.NP jsou uvažována všechna podlaží (ve všech pavilonech), která jsou ve stejné úrovni, jako je podlaží s hlavním vstupem do budovy v pavilonu C (z jižní strany). 2)

Součástí školy není nástavba nejvyššího podlaží na pavilonu C (3.NP), které slouží jako byty a vlastníkem je jiný subjekt (viz kapitola 2. 1. ).

V objektu se nachází celkem 39 tříd. Počet žáků navštěvujících školu se v posledních třech letech pozvolně zvyšoval zhruba o 100 na současných 700 žáků. Kapacita školy je zcela naplněna, na kmenové třídy se přeměnily i odborné učebny, které byly dříve využívány pouze nárazově. O výuku a provoz školy se stará celkem 105 zaměstnanců (přepočtený stav na plný úvazek). Součástí školy je jídelna s kuchyní, ve které se denně připravuje cca 950 obědů. Jídelna je využívána nárazově také jako sál pro kulturní a společenské potřeby. Komunitní centrum nabízí zejména v odpoledních hodinách řadu kurzů jak pro žáky školy, tak pro dospělé a příchozí. Komunitní aktivity mají vliv i na provozní režim školy, mj. na vytápění a osvětlení. V rámci pavilonu D je byt školníka (3+1), v pavilonu F jsou dva byty 1+kk, které jsou využívány jako ubytovna pro zaměstnance školy. Všechny byty mají oddělené energetické systémy od provozu školy, avšak spotřebovaná energie je měřena a fakturována škole (viz kapitoly 2. 5. a 2. 6. ) s tím, že ze strany školy následně dochází k přefakturování koncovým uživatelům.

10

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 3. Situační plán a základní popis objektu Obrázek 2 Situace umístění objektu

Pro účely hodnocení je budova, resp. celý pavilonový komplex rozdělen na jednotlivé zóny dle účelu užívání prostoru, režimu provozu, parametrů vnitřního prostředí, apod., viz Tabulka 1.

11

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 2 Rozdělení budovy do výpočtových zón Výpočtová vnitřní teplota [°C] 20,0

Celková energeticky 1) vztažná plocha 2 [m ] 3 975

Objem vytápěné zóny 3 [m ] 13 312

Číslo zóny

Název zóny

1

Učebny, kabinety, kanceláře

2

Chodby, šatny

15,0

3 961

13 096

3

Komunitní centrum, družiny

20,0

126

417

4

Kuchyň

18,0

287

1 073

5

Jídelna

20,0

467

1 668

6

Tělocvična

15,0

710

4 686

7

Posilovna

15,0

118

395

8

Zubař

20,0

72

236

9

Byty

20,0

198

657

10

Pomocné prostory (sklady)

10,0

237

782

-

-

-

10 152

36 322

1)

dle§ 2, písm. r) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je celková energeticky vztažná plocha definovaná jako vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy

Do výpočtových zón nejsou zahrnuty nevytápěné prostory v pavilonu A (západní část 1.PP), v pavilonu D (střední část 1.PP), v pavilonu E (jižní část 1.PP) a v pavilonu F (jižní část 1.PP).

2. 4. Stavební řešení objektu Nosný konstrukční systém tvoří montovaný železobetonový skelet, zřejmě typizované soustavy MS 71. Obvodový plášť je tvořen zavěšenými parapetními panely, okenními pásy s meziokenními vložkami a vyzdívkami z pórobetonových tvárnic. Parapetní panely jsou tl. 320 mm, nicméně materiálová skladba nebyla z projektové dokumentace zřejmá a v ostatních podkladech se od sebe navzájem liší. Vzhledem k období výstavby a tloušťce panelů je ve výpočtu uvažováno, že se jedná o keramické sendvičové panely NKV s vloženou vrstvou polystyrenu tl. 50 mm. Obvodové panely i pórobetonové zdivo není dodatečně zatepleno, je omítnuto, případně v suterénních částech pavilonů obloženo keramickým obkladem (kabřinec). Střecha pavilonů je plochá, jednoplášťová, s minerální tepelnou izolací tl. 130 mm, vrstvou keramzitu a PVC krytinou. Výjimku tvoří střecha jídelny a tělocvičny, kde je dvouplášťová střecha s nosnou konstrukcí tvořenou vazníky. Zateplení je realizováno v úrovni spodního pásu vazníků minerální izolací tl. 225 mm. Střechy (především jednoplášťové) jsou v poměrně špatném stavu, odpovídajícím stáří budovy. Některá místa bylo v minulosti již nutné opravovat. Skladba podlah a stropů nad nevytápěnými prostory není zřejmá, ve výpočtu je proto uvažováno s parametry na úrovni požadavků z doby výstavby. Okenní pásy byly původně tvořeny dřevěnými zdvojenými okny a meziokenními izolačními vložkami (MIV). V přízemí pavilonů byly realizovány jednoduché prosklené stěny v kovových profilech. Většina oken byla v průběhu posledních 12 letech vyměněna za nová plastová s izolačními dvojskly, zároveň došlo i k výměně meziokenních vložek. Ty byly buď vyzděny plynosilikátovými tvárnicemi (YTONG) tl. 300 mm, případně nahrazeny plastovými vložkami s integrovanou tepelnou izolací. Původní okna jsou nyní už jen v posilovně (zdvojená v dřevěných rámech), a na spojovacích chodbách v pavilonech E a F (jednoduché zasklení v kovových profilech). Poznámka: Uvažované skladby konstrukcí jsou uvedeny v Příloze 1.

12

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 5. Popis technických zařízení a systémů 2. 5. 1. Vytápění Vytápění převážné většiny objektu je zajištěno centrálně teplem ze soustavy CZT. Předávacím místem je výměníková stanice (VS) umístěná v 1.PP pavilonu A. Technologické zařízení VS je v majetku vlastníka budovy, o provoz VS se stará dodavatel tepla, Pražská teplárenská, a.s. VS je vybavena ekvitermní regulací a slouží pouze pro potřeby školy. Z VS je veden hlavní rozvod ÚT, který se větví do jednotlivých pavilonů. Rozvod je veden společně s rozvodem TV a SV v kanálech mezi pavilony (dle vyjádření školníka jsou neprůlezné). V rámci projektu EPC, který byl na budově realizován v roce 2003 byla do regulačních uzlů v každém z pavilonů instalována ekvitermní regulace se směšovacím ventilem (v pavilonech B a C jsou dvě stanice), každý pavilon je tak možné regulovat zvlášť. V některých stanicích došlo v posledních letech k instalaci nových čerpadel s proměnným průtokem. V rámci pavilonů je realizována dvoutrubková vertikální teplovodní soustava. Značná část rozvodů je umístěna pod podlahou nejnižšího podlaží a je trvale nepřístupná. Předání tepla do místností je zajištěno článkovými tělesy s termoregulačními ventily (cca na polovině však nejsou instalovány regulační hlavice). Byt školníka je vytápěn samostatně nástěnným plynovým kotlem JUNKERS s výkonem 24 kW (typ nezjištěn, r. 2014). Stejně tak dva byty pro personál školy mají jeden společný zdroj tepla v podobě plynového kotle s výkonem 24 kW (typ nezjištěn, cca r. 2005).

2. 5. 2. Příprava teplé vody Příprava teplé vody je rovněž centrální, ve dvou ležatých zásobnících ve VS. Rozvod TV vede z výměníkové stanice společně s rozvodem vytápění v topných kanálech. Meziobjektové rozvody byly v posledních cca 10 letech postupně vyměněny za nové plastové s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu. Informace o tloušťce tepelné izolace nebyly sděleny, zjistit stav nebylo možné. Teplá voda je přivedena do pavilonů A, B, C a D.

2. 5. 3. Větrání Větrání většiny prostorů školy je přirozené tj. otevíráním oken a dveří a případně infiltrací, výjimkou jsou prostory kuchyně a jídelny, kde je větrání nucené. Větrání kuchyně je zajištěno teplovzdušným rovnotlakým zařízením, s možností chlazení v letním období. Na střeše je instalována sestavná vzduchotechnická jednotka KLM16 (výrobce Janka Radotín a.s.), vybavená mj. deskovým rekuperačním výměníkem, ohřívačem vzduchu (topná voda 80/60 °C) a chladičem (dvojice kondenzačních jednotek). Projektované množství větracího vzduchu je 16 000 m3/h. Prostor jídelny je větrán původní VZT jednotkou Janka umístěnou ve strojovně VZT v 2.NP pavilonu A. Bližší parametry větracího systému nebyly zjištěny, ve výpočtu je uvažováno s průměrnou násobností výměny vzduchu ve výši 0,3 h-1. V tělocvičně jsou instalovány původní podokenní VZT jednotky SND 1200 (Liberecké vzduchotechnické závody), které měly umožňovat ohřev vzduchu nasávaného skrz fasádu. Dle informací školníka však tento systém není využívaný. Větrání probíhá okny, ve výpočtu je uvažováno s průměrnou násobností výměny vzduchu ve výši 0,4 h-1.

13

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

V ostatních prostorech školy je výchozím stavu uvažováno s průměrnou násobností výměny vzduchu ve výši 0,3 h-1, výjimkou jsou pomocné prostory kuchyně (0,2 h-1). Uvedené hodnoty jsou v souladu s normovými požadavky na zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu.

2. 5. 4. Osvětlení Revizní zpráva, shrnující celkový elektrický příkon pro osvětlení, nebyla předložena. Podle informací školníka jsou v budově instalována následující svítidla:      

zářivková svítidla 2x36 W žárovková svítidla 40 W žárovková svítidla 2x40 W žárovková svítidla 100 W výbojky 300 W halogenová svítidla 1000 W

1 060 ks (2 120 trubic) 200 ks 125 ks (250 žárovek) 45 ks 47 ks (tělocvična) 14 ks (tělocvična)

Spínání všech světel je manuální, dle potřeby.

2. 5. 5. Měření a regulace Spotřeba elektřiny je měřena jedním fakturačním elektroměrem pro celý školní komplex kromě bytu školníka. Podružné měření je instalováno pro výměníkovou stanici a pro byty v pavilonu F. Spotřeba tepla z CZT je měřena dvěma měřidly, jedním pro topnou vodu pro vytápění, druhým je měřena spotřeba tepla pro přípravu TV. Spotřeba zemního plynu je měřena dvěma plynoměry, jedním pro spotřebu kuchyně, druhým pro ostatní spotřebu. Vytápění objektu je ekvitermně regulováno ve dvou úrovních, a to ve VS a potom v regulačních uzlech v každém z pavilonů. Regulace v každém z pavilonů je prováděna trojcestnými ventily (směšováním), v některých uzlech v kombinaci s řízením otáček čerpadla. Soustava dále pracuje dle nastavených časových programů (odpolední a noční útlum + útlum o víkendech) s možností manuální obsluhy. Na otopných tělesech jsou instalovány termoregulační ventily, zhruba na polovině nejsou termostatické hlavice. Regulace plynových kotlů v bytech je zajištěna přes prostorové termostaty.

2. 6. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech 2. 6. 1. Využitá paliva a energie Energetickými vstupy jsou elektřina, teplo a zemní plyn. ELEKTŘINA Elektřina je spotřebovávaná především na provoz VS, na osvětlení, na provoz systému VZT v kuchyni a jídelně, na vaření (částečně, zbytek zemní plyn) a na provoz ostatních elektrických spotřebičů. V jednom z bytů v pavilonu F je využita také k přípravě teplé vody v elektrickém bojleru. Dodavatelem elektřiny je společnost Pražská energetika, a.s. Elektřina je měřena jedním fakturačním elektroměrem pro celou školu (kromě bytu školníka, který má vlastní elektroměr; tato spotřeba není předmětem tohoto EA). Dále jsou realizována podružná měření pro výměníkovou stanici a pro každý z bytů v pavilonu F.

14

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 3 Odběrné místo elektřiny Odběrné místo č. 1

Škola (bez bytu školníka)

Číslo odběrného místa

8110094105

EAN

859182400301768987

Adresa

škola, Angelovova 3183/15, Praha 12 – Modřany

Číslo elektroměru

96934080

Distribuční sazba

C 03 d – AKTIV KLASIK 24

Velikost jističe

3 x 630 A

Dodavatel

Pražská energetika, a.s.

Umístění elektroměru

Pavilon A (1.PP)

Poznámka: Spotřeba elektřiny je měřena také fakturačním měřidlem č. 2 v bytě školníka, nicméně podklady k této spotřebě nebyly předloženy, resp. spotřeba elektřiny v bytě není předmětem EA.

TEPLO (CZT) Dodávku tepla zajišťuje společnost Pražská teplárenská, a.s. (PT a.s.) V rámci školy je realizována výměníková stanice, která zajišťuje dodávku topné i teplé vody do celého areálu školy. Teplo je měřeno dvěma hlavními fakturačními měřidly (samostatně teplo pro vytápění a teplá voda), kalorimetry jsou dle vyjádření pracovníků PT a.s. umístěny na primárním rozvodu (tzn. před výměníky). Tabulka 4 Odběrná místa tepla Odběrné místo č. 1

Angelovova 3183/15 – UT, ZŠ


3001623

Adresa

Angelovova 3183/15, Praha 12 - Modřany

Číslo měřidla

922424

Sazba

N23 (TUTN11)

Dodavatel

Pražská teplárenská a.s.

Odběrné místo č. 2

Angelovova 3183/15 – TV, ZŠ


3001626

Adresa


Číslo měřidla

66151095

Sazba

N23 (TTVN11)

Dodavatel

Pražská teplárenská a.s.

ZEMNÍ PLYN Zemní plyn je měřen dvěma fakturačními plynoměry (kuchyň a zbylá část školy), dále je instalováno podružné měření pro každý byt. Dodavatelem zemního plynu je společnost Pražská plynárenská, a.s. Zemní plyn je spotřebováván k následujícím účelům:  

Odběrné místo č. 1 – vaření v centrální kuchyni (část, zbytek elektřinou) Odběrné místo č. 2: o vytápění + příprava TV + vaření (kombinovaný sporák) v bytě školníka o byty v pavilonu F: vytápění (oba byty) + příprava TV (jeden byt) o chemická laboratoř

15

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 5 Odběrná místa zemního plynu Odběrné místo č. 1

Kuchyň


0702724506

EIC kód

27ZG100Z00243322

Adresa


Číslo plynoměru

18467627

Dodavatel

Pražská plynárenská, a.s.

Odběrné místo č. 2

Škola (kromě kuchyně)


0702725385

EIC kód

27ZG100Z0024376J

Adresa


Číslo plynoměru

6737286

Dodavatel

Pražská plynárenská, a.s.

2. 6. 2. Energetické vstupy a výstupy v letech 2012 až 2014 Přehled o energetických vstupech v letech 2012 až 2014 uvádějí následující tabulky. Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH, provozovatel není plátce DPH. Údaje jsou stanoveny z faktur za elektřinu, teplo a zemní plyn. Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2012 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie Elektřina Teplo

m.j.

množství

výhřevnost

spotřeba energie

roční náklady (vč. DPH)

-

m.j.

GJ/m.j.

MWh GJ

MWh/rok

tis. Kč/rok

194

3,6000

194

1 252

3 811

1,0000

1 059

2 224

Zemní plyn

MWh

71

3,6000

71

100

Jiné plyny

MWh

-

-

-

-

Hnědé uhlí

t

-

-

-

-

Černé uhlí

t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

MWh

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

1 324

3 576

-

-

1 324

3 576

Druhotné zdroje OZE Jiná paliva Celkem vstupy paliv a energie

Změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE

16

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2013 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie Elektřina Teplo

m.j.

množství

výhřevnost

spotřeba energie


-

m.j.

GJ/m.j.

MWh/rok

tis. Kč/rok

MWh GJ

194

3,6000

194

1 296

3 633

1,0000

1 009

1 958

Zemní plyn

MWh

73

3,6000

73

104

Jiné plyny

MWh

-

-

-

-

Hnědé uhlí

t

-

-

-

-

Černé uhlí

t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

MWh

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

1 276

3 358

-

-

1 276

3 358



Tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie Elektřina Teplo

m.j.

množství

výhřevnost

spotřeba energie


-

m.j.

GJ/m.j.

MWh/rok

tis. Kč/rok

MWh GJ

198

3,6000

198

1 106

2 840

1,0000

789

1 864

Zemní plyn

MWh

67

3,6000

67

77

Jiné plyny

MWh

-

-

-

-

Hnědé uhlí

t

-

-

-

-

Černé uhlí

t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

MWh

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

1 054

3 047

-

-

1 054

3 047



17

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Následující tabulka uvádí průměrné hodnoty spotřeby energie včetně nákladů na její pořízení za období 2012 – 2014. Tabulka 9 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA – průměr za sledované období 2012 až 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie Elektřina Teplo

m.j.

množství

výhřevnost

spotřeba energie


-

m.j.

GJ/m.j.

MWh/rok

tis. Kč/rok

MWh GJ

198

3,6000

198

1 106

2 840

1,0000

789

1 864

Zemní plyn

MWh

70

3,6000

70

94

Jiné plyny

MWh

-

-

-

-

Hnědé uhlí

t

-

-

-

-

Černé uhlí

t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

MWh

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

1 218

3 327

-

-

1 218

3 327


Změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE Obrázek 3 Spotřeba paliv a energie (MWh/rok) a náklady (tis. Kč/rok)

V následujících tabulkách jsou shrnuty spotřeby, náklady a jednotkové ceny za nakupovanou energii, resp. jednotlivá paliva.

18

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 10 Spotřeba elektřiny a náklady rok 2012

odebrané množství

celkové náklady 1) (vč. DPH)

jednotková cena (vč. DPH)

MWh/rok

tis. Kč/rok

Kč/MWh

2)

194

1 252

6 470

2013

194

1 296

6 691

2014

198

1 106

5 590

1)

V roce 2012 byla sazba DPH 20 %, od r. 2013 je 21 %. Nebyla předložena faktura za listopad 2012, spotřeba byla odhadnuta na základě spotřeb za stejné období v dalších letech, cena byla stanovena jako průměrná za zbylé období 2012. 2)

Z přehledu je patrné, že spotřeba elektřiny v budově se v posledních letech výrazně neměnila. Cena elektřiny, resp. náklady v posledním roce mírně klesly, což odpovídá obecnému trendu na trhu s elektřinou. Celková měrná cena elektřiny (vztažená na 1 MWh spotřebované elektřiny) činila v roce 2012 v průměru 6 470 Kč/MWh, v roce 2013 cca 6 691 Kč/MWh a v roce 2014 zhruba 5 590 Kč/MWh včetně DPH. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou elektřiny ve výši 5 590 Kč/MWh vč. DPH. Teplo je využíváno a fakturováno odděleně pro vytápění i pro přípravu teplé vody. Spotřebu tepla na vytápění je možné posuzovat pouze na základě přepočtu pomocí tzv. denostupňové metody – viz dále (kapitola 3. 4. 1. ). Celková měrná cena tepla (vztažená na 1 GJ spotřebovaného tepla) činila v roce 2012 v průměru 583 Kč/GJ (2 100 Kč/MWh), v roce 2013 cca 533 Kč/GJ (1 917 Kč/MWh) a v roce 2014 zhruba 659 Kč/GJ (2 374 Kč/MWh) včetně DPH. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou tepla PT a.s. pro rok 2015 ve výši 606 Kč/GJ vč. DPH (2 183 Kč/MWh). Tabulka 11 Spotřeba tepla na vytápění a náklady

GJ/rok 2012 2013 2014



rok

2)

MWh/rok

tis. Kč/rok

jednotková cena (vč. DPH) Kč/GJ

Kč/MWh

3 399

944

1 983

583

2 100

3 195

887

1 701

533

1 917

2 416

671

1 593

659

2 374

1)

V roce 2012 byla sazba DPH 14 %, od r. 2013 je 15 %. Nebyla předložena faktura za prosinec 2013, spotřeba byla stanovena z rozdílu odečtů v předchozím a následujícím měsíci, cena byla stanovena jako průměrná za zbylé období 2013. 2)

Spotřeba tepla na přípravu teplé vody se v posledních letech výrazně neměnila. Celková měrná cena tepla (vztažená na 1 GJ spotřebovaného tepla) činila v roce 2012 v průměru 585 Kč/GJ (2 105 Kč/MWh), v roce 2013 cca 585 Kč/GJ (2 108 Kč/MWh) a v roce 2014 zhruba 639 Kč/GJ (2 300 Kč/MWh) včetně DPH. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou tepla PT a.s. pro rok 2015 ve výši 620 Kč/GJ vč. DPH (2 230 Kč/MWh).

19

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 12 Spotřeba tepla na přípravu teplé vody a náklady celkové náklady 1) (vč. DPH)


rok

GJ/rok 2012

MWh/rok

tis. Kč/rok

jednotková cena (vč. DPH) Kč/GJ

Kč/MWh

413

115

241

585

2 105

2013

2)

438

122

257

585

2 108

2014

2)

424

118

271

639

2 300

1)

V roce 2012 byla sazba DPH 14 %, od r. 2013 je 15 %. Nebyly předloženy faktury za květen 2013 a červen a říjen 2014, spotřeba byla stanovena z rozdílu odečtů v předchozím a následujícím měsíci, cena byla stanovena jako průměrná za zbylé období 2013, resp. 2014. 2)

Spotřeba zemního plynu v budově je v posledních letech také poměrně ustálená. Celková měrná cena zemního plynu (vztažená na 1 MWh) činila v roce 2012 v průměru 1 399 Kč/MWh, v roce 2013 cca 1 430 Kč/MWh a v roce 2014 zhruba 1 145 Kč/MWh včetně DPH. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou zemního plynu ve výši 1 145 Kč/MWh vč. DPH. Tabulka 13 Spotřeba zemního plynu a náklady rok

1)



jednotková cena (vč. DPH)

MWh

tis. Kč/rok

Kč/MWh

2012

71

100

1 399

2013

73

104

1 430

2014

67

77

1 145

V roce 2012 byla sazba DPH 20 %, od r. 2013 je 21 %

20

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 7. Vlastní zdroje energie Vytápění převážné části školy je zajištěno teplem z výměníkové stanice. Kromě tohoto systému jsou v hodnoceném komplexu školy instalovány pouze čtyři zdroje tepla, a to dva nástěnné kotle na zemní plyn a jeden elektrický bojler pro ohřev vody (viz kapitola 2. 5. ), jejichž bilance a technické ukazatele jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 14 Roční bilance výroby energie z vlastních zdrojů (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3)

ř.

ukazatel

jednotka

kotle na zemní plyn

elektrický zásobníkový ohřívač

hodnota

hodnota

1

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

0

0

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

MW

0,048

0,002

3

Výroba elektřiny

MWh/rok

0

0

4

Prodej elektřiny

MWh/rok

0

0

5

Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny

MWh/rok

0

0

6

Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

GJ/rok

0

0

7

Výroba tepla

GJ/rok

74

3

8

Dodávka tepla

GJ/rok

74

3

9

Prodej tepla

GJ/rok

73

3

10

Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla

GJ/rok

0

0

11

Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla

GJ/rok

97

3

12

Spotřeba energie v palivu celkem

GJ/rok

97

3

Tabulka 15 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3)

ř.

ukazatel

hodnota

hodnota

jednotka

kotle na zemní plyn

elektricky zásobníkový ohřívač

1

Roční celková účinnost zdroje

%

76,5

95,0

2

Roční účinnost výroby elektrické energie

%

0

0

3

Roční účinnost výroby tepla

%

76,5

95,0

4

Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

GJ/MWh

0

0

5

Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla

GJ/GJ

1,31

1,05

6

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

h/rok

0

0

7

Roční využití instalovaného tepelného výkonu

h/rok

430

382

21

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 8. Rozvody energie Rozvody otopné soustavy Popis hlavního rozvodu tepla uvádí kapitola 2. 5. 1. Z VS vede sekundární rozvod tepla v ocelovém potrubí uloženém v kolektorech a neprůlezných kanálech do jednotlivých pavilonů (schéma rozvodů je možné nalézt v projektové dokumentaci1). Profily potrubí jsou dle projektové dokumentace v profilech DN 133 až 6/4“ (cca 38 mm). Dle informací školníka je potrubí původní, nicméně jeho stav, ani stav a tloušťku tepelné izolace nebylo možné ověřit. Rozvody teplé vody Popis hlavního rozvodu tepla uvádí kapitola 2. 5. 2. Rozvod je veden paralelně s rozvodem ÚT v kolektoru. Rozvody TV byly v průběhu posledních 10 let postupně dle potřeby měněny za nové plastové. Podrobnější informace nebyly zjištěny. Stav potrubí, ani stav a tloušťku tepelné izolace nebylo možné ověřit. Rozvody elektrické energie V rámci pavilonu A je umístěna trafostanice, která je ve vlastnictví distributora. Z ní je realizováno Rozvody elektrické energie jsou provedeny standardně v napěťové hladině 3 x 230/400 V, jsou vedeny zejména pod omítkou, ve vkládacích lištách a na povrchu na kabelových roštech. Podrobnější informace nebyly zjištěny. Rozvody zemního plynu Rozvod plynu je veden od HUP v ocelovém potrubí DN 80 k plynoměru a dále v potrubí DN 65, DN 40 a DN 20 k jednotlivým spotřebičům. Potrubí je opatřeno ochranným rozlišovacím nátěrem, prostupy stěnami jsou opatřeny chráničkami.

2. 9. Spotřebiče zemního plynu a elektrické energie Zemní plyn je využíván převážně ve školní kuchyni pro vaření, dále potom pro vytápění a přípravu TV ve třech bytech. Celková spotřeba zemního plynu je zhruba 72 MWh/rok, což odpovídá zhruba 6 % celkové spotřeby energie v předmětu auditu. Zdroje tepla jsou popsané v kapitole 2.7, celkový výkon kotlů je 48 kW. Mezi hlavní plynové spotřebiče v kuchyni patří čtyřhořákové varné desky (2 ks á 22 kW), varné kotle (2 ks á 24 kW, 1 ks 20 kW, 1 ks 38 kW) a sklopné varné pánve (2 ks á 18 kW, 1 ks á 22 kW) s celkovým výkonem 186 kW. Objekt je elektrifikován soustavou 3 x 230/400 V ~ 50Hz. Celková spotřeba elektřiny je v posledním období ustálená kolem 195 MWh/rok, což odpovídá zhruba 15 % celkové spotřeby energie v předmětu auditu. Na spotřebě elektřiny se dále podílí soustava osvětlení, provoz vzduchotechniky a chlazení v kuchyni a spotřeba ostatních elektrických spotřebičů, především čerpadla ve výměníkové stanici, elektrické spotřebiče v kuchyni a kancelářská a výuková technika. Rozdělení na jednotlivé způsoby využití bylo provedeno dle podružného měření pro VS a byty, v ostatních částech výpočtem, resp. odborným odhadem dle instalovaného výkonu a předpokládaného využití budovy.

1

„ZŠ Angelovova – Ústřední vytápění“ (1982)

22

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 16 Rozdělení spotřeby elektřiny dle využití celkový příkon (kW)

spotřebič elektrické energie osvětlení (celý komplex) příprava teplé vody (jeden z bytů v pavilonu F) vzduchotechnika (kuchyň, jídelna) chlazení (kuchyň) výměníková stanice ostatní spotřebiče (celý komplex) celkem

spotřeba elektřiny (MWh/rok)

podíl na spotřebě elektřiny

128

1)

51,2

26,3 %

2

2)

0,8

0,4 %

35

2)

38,0

19,5 %

35

3)

13,8

7,1 %

-

3)

12,1

6,2 %

-

3)

79,1

40,5 %

-

3)

195,0

100,0 %

1)

Příkon světelných zdrojů stanoven pouze na základě ústní informace zadavatele Příkon byl stanoven odhadem z části na základě štítkových hodnot, z části jako typická hodnota pro zařízení dané velikosti 3) Příkony technologie VS a ostatních spotřebičů, tzn. ani celkový příkon nebyly zjištěny. 2)

Poznámka: Spotřeba na jednotlivé způsoby využití není samostatně měřena, rozdělení bylo provedeno výpočtem, resp. odborným odhadem dle instalovaného výkonu a předpokládaného využití budovy.

23

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 10. Tepelně technické vlastnosti budov Jedná se o objekt z poloviny 80. let 20. století. Popis stavebního řešení je uveden v kapitole 2. 4. Okna a vstupní portály jsou v posledních 10 letech postupně měněny, nicméně cca 10 % je ještě původních. Ostatní obvodové konstrukce nejsou dodatečně zatepleny a jejich tepelně technické vlastnosti odpovídají období výstavby, nikoliv však současným požadavkům platných technických norem – viz kapitola 3. 1. 5. Na základě předložené projektové dokumentace, informací provozovatele a odborného odhadu jsou ve výpočtu uvažované následující tepelně technické parametry konstrukcí. Tabulka 17 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí č.

Konstrukce

Současná hodnota U 2

W/(m K) 1

OS1 – Stěnový panel tl. 32 cm

0,78

2

OS2 – Výplňové zdivo tl. 25 cm

0,83

3

OS3 – Výplňové zdivo tl. 30 cm

0,70

4

PMIV – Meziokenní izolační vložky nové, plastové

0,49

5

YMIV – Meziokenní izolační vložky nové, vyzděné z tvarovek YTONG

0,54

6

MIV – Meziokenní izolační vložky původní, dřevěné

1,26

7

MOV – Meziokenní vložky původní, v ocelových rámech

1,14

8

VS1 – Stěna k zemině tl. 30 cm

0,67

9

VS2 – Stěna k nevytápěnému prostoru tl. 30 cm

0,66

10

ST1 – Střecha jednoplášťová

0,52

11

ST2 – Střecha nad jídelnou a tělocvičnou (vazníková)

0,41

12

P1 – Podlaha na terénu

1,20

13

P2 – Podlaha nad nevytápěným prostorem

1,40

14

P3 – Podlaha nad exteriérem (průchody pod pavilony E a F)

1,71

15

Okna plastová s izolačními dvojskly, nová (cca od r. 2010)

1,30

16

Vstupní portály plastové, nové (cca od r. 2010)

1,30

17

Okna plastová s izolačními dvojskly, starší (cca od r. 2004)

1,70

18

Vstupní portály plastové, starší (cca od r. 2004)

1,70

19

Okna původní, dřevěná, zdvojená se dvěma skly

2,40

20

Okna původní, kovová, jednoduchá s jedním sklem

5,65

21

Vstupní portály původní, kovové s jedním sklem

5,65

22

Dveře nové, dřevěné

1,70

23

Dveře původní, dřevěné

2,30

24

Světlíky (poklopy)

1,80

25

Vrata plechová

5,65

Poznámka: Skladby konstrukcí č. 1 až 14, které jsou uvažovány ve výpočtu, uvádí Příloha 1.

24

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

2. 11. Systém managementu hospodaření s energií V objektu je prováděna každodenní běžná kontrola po skončení provozu budovy (zavírání oken, vypínání osvětlení), v případě potřeby je ručně regulováno vytápění pomocí termostatických hlavic na otopných tělesech, pokud není potřeba. Stavební opatření na obvodových konstrukcích jsou prováděna postupně. Z finančních důvodů nejsou tato opatření řešena komplexně, tzn. najednou v celé budově, a s řešením zohledňujícím i další přínosy jako snížení energetické náročnosti budovy. Příkladem může být odkrytí kolektorů a výměna pouze rozvodů TV (rozvody ÚT zůstaly původní). V objektu jsou prováděny pravidelné odečty spotřeby tepla, elektřiny a zemního plynu s měsíční periodou. Zaměstnanci školy dále předávají jednou ročně údaje o nákladech zřizovateli, resp. zástupcům městské části Prahy 12. Údaje o spotřebách energie nejsou podrobně vyhodnocovány. Chybí také podrobnější komunikace mezi jednotlivými členy (úrovněmi) systému EM.

25

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

3. Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu 3. 1. Vyhodnocení účinnosti užití energie 3. 1. 1. Vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích Požadavky na vlastní energetické zdroje uvádí vyhláška č. 441/2012 Sb. o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla.

V předmětu energetického auditu se nenachází žádná výrobna elektřiny ani tepla ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

3. 1. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. Podle § 5 odst. 9 vyhlášky č. 193/2007 Sb. se tloušťka tepelné izolace u rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla U vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo roven, jak hodnoty uvedené v Příloze 3 vyhlášky.

Rozvody topné a teplé vody vedou z VS do jednotlivých pavilonů v uzavřených topných kanálech. V budovách pak vedou často pod podlahou nejnižšího podlaží. Nebylo tak možné posoudit a vyhodnotit splnění výše uvedeného požadavku. Níže jsou informativně uvedeny požadavky dle jednotlivých profilů potrubí. Tabulka 18 Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku délky u vnitřních rozvodů DN

stávající hodnota U [W/(m.K)]

požadovaná hodnota přibližná požadovaná U tl. Izolace (mm) [W/(m.K)]

DN 20

nezjištěno

0,18

38

není možné vyhodnotit

DN 25

nezjištěno

0,18

44


DN 32

nezjištěno

0,18

54


DN 40

nezjištěno

0,27

30


DN 50

nezjištěno

0,27

40


DN 65

nezjištěno

0,27

54


DN 80

nezjištěno

0,34

45


DN 100

nezjištěno

0,34

55


DN 125

nezjištěno

0,32

69


DN 150

nezjištěno

0,36

66


posouzení

Posouzení zásobníků teplé vody stanovuje § 8 vyhlášky č. 193/2007 Sb. Minimální tloušťka izolace akumulačního zásobníku je požadována 100 mm při použití izolačního materiálu s tepelnou vodivostí rovnou nebo menší než 0,04 W/(m.K), resp. při větších hodnotách součinitele tepelné 2 vodivosti musí být požadovaný součinitel prostupu tepla U ≤ 0,30 W/(m .K).

Akumulační zásobník pro vytápění není instalován. Pro přípravu teplé vody v jednom z bytů slouží elektrický zásobníkový ohřívač, což je výrobek, který by z výroby měl splňovat výše uvedený požadavek, nicméně tloušťku izolace u tohoto zásobníku nebylo možné přímo ověřit.

26

PORSENNA o.p.s.


3. 1. 3. Posouzení č. 194/2007 Sb.

měrných

ukazatelů

spotřeby

červen 2015

tepla

dle

vyhlášky

Vlastník budovy je povinen zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla na vytápění a pro přípravu teplé vody stanovených dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014. Měrné ukazatele spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody (TV) v předmětu energetického auditu jsou zahrnuty v následující tabulce, v které jsou rovněž uvedeny požadavky vyhlášky a posouzení jejich splnění. Z hlediska legislativy musí být požadavky splněny po plánované rekonstrukci budovy. Údaj o množství spotřebované teplé vody nebyl k dispozici, proto nelze vyhodnotit příslušný měrný ukazatel. Tabulka 19 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění na vytápění na ohřev TV na ohřev TV

m.j. 2

GJ/(m rok) 2

MJ/(m D°)

2012

2013

2014

průměr. hodnota

požadovaná hodnota

posouzení

0,34

0,32

0,25

0,30

0,39

vyhovuje

0,11

0,10

0,10

0,10

0,12

vyhovuje

2

0,04

0,04

0,04

0,04

0,05

vyhovuje

3

-

-

-

-

0,35

nelze posoudit

GJ/(m rok) GJ/(m rok)

Pozn.: Požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na „měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody“ se uplatňují při užívání nových nebo při změně dokončených staveb. Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb.).

3. 1. 4. Posouzení vybavenosti vnitřních tepelných zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Vlastník budovy je povinen vybavit vnitřní tepelná zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014. Vnitřní tepelná zařízení jsou vybavena jak ekvitermní regulací včetně nastavených časových programů, tak i regulací podle vnitřní teploty v referenční místnosti a prostřednictvím termostatických hlavic na otopných tělesech. Podrobnější informace uvádí kapitola 2. 5. 5. V objektu nejsou instalována zařízení registrující dodávku tepla konečným zákazníkům (týká se pouze zubní ordinace, náklady na vytápění a TV jsou stanoveny dohodou v rámci nájemného, u bytů se nejedná o dodávku tepla, nýbrž zemního plynu, jehož spotřeba je měřena podružnými plynoměry).

3. 1. 5. Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. Od roku 2013 se změnou zákona č. 406/2000 Sb., resp. nabytím účinnosti zákona č. 318/2012 Sb. a vyhlášky č. 78/2013 Sb. mění jak způsob hodnocení energetické náročnosti budov, tak i situace, kdy je zpracování průkazu ENB povinné. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je v případě novostavby či větší změny dokončené budovy2 povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy, což dokládá průkazem ENB. Průkaz ENB musí být přiložen při prokazování

2

Větší změnou dokončené budovy je taková změna dokončené budovy, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy (§2 odst. 1 písm. s zákona č. 406/2000 Sb., ve znění zákona č. 318/2012 Sb.).

27

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

obecných technických požadavků na výstavbu, před podepsáním smlouvy o prodeji / pronájmu a v ostatních případech, platí 10 let ode dne jeho vyhotovení, a musí být zpracován:  při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,  u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,  pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 do 1. ledna 2015, s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017 a s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 do 1. ledna 2019,  při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, při pronájmu budovy, od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy. Viditelné umístění průkazu: Průkaz ENB u budovy užívané orgánem veřejné moci musí být umístěn v budově způsobem podle § 10 vyhlášky č. 78/2013 Sb. Hodnocená budova je budova užívaná orgánem veřejné moci a má celkovou energeticky vztažnou plochu 10 521 m2. Povinnost mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti budovy pro vlastníka tedy nastala 1. července 2013. K hodnocené budově existuje průkaz ENB ze dne 31. 3. 2014 (Ing. Jiří Lechovský, č. oprávnění 1008). Přehled základních hodnotících parametrů uvádí následující tabulka. Tabulka 20 Hodnotící parametry a vypočtené hodnoty energetické náročnosti budovy dle PENB Hodnotící parametr

jednotka

Třída energetické náročnosti Celková dodaná energie Neobnovitelná primární energie Průměrný součinitel prostupu tepla

MWh/rok 2

kWh/(m .rok) MWh/rok 2

kWh/(m .rok) 2

W/(m .K)

požadovaná hodnota

vypočtená hodnota

posouzení

-

1)

D

-

-

2)

1 369,534

-

-

2)

109

-

-

2)

1 557,866

-

-

2)

124

-

-

2)

0,89

-

1)

Požadavek na třídu energetické náročnosti není stanoven. Požadavek není v případě PENB pro užívané budovy stanoven, resp. je stanoven pouze pro novostavby a v případě větší změny stávajících budov. 2)

3. 2. Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Za stávající stav budovy se v energetickém auditu považuje stav objektu odpovídající květnu roku 2015, tedy stav po prohlídce objektu.

3. 2. 1. Informace o objektu Konstrukce budovy jsou podrobně popsány v kapitole 2. 4. Základní geometrické parametry objektu a výměry ochlazovaných konstrukcí uvádí následující tabulka.

28

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 21 Základní geometrické parametry objektu technické parametry objektu celková energeticky vztažná plocha

1)

vytápěný obestavěný prostor budovy plocha plné části svislých obvodových konstrukcí plocha otvorových výplní (okna a dveře) plocha podlahy plocha střechy

hodnota

m.j.

2)

stávající stav

m

2

10 152

m

3

36 322

2

3 936

2

2 639

2

4 749

2

4 043

2

15 367

m

2)

m

2)

m

2)

m

celková plocha ochlazovaných konstrukcí

2)

m

1)

§ 2, odst. 1, písm. r) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plocha části konstrukcí vytápěný prostor / exteriér, příp. vytápěný prostor / nevytápěný prostor nebo vytápěný prostor / zemina; nezahrnuje tu část konstrukcí, která nevstupuje do výpočtu obálky budovy dle ČSN 13 790 Poznámka: Celková plocha případných zateplovaných konstrukcí je větší o konstrukce nevytápěných prostorů ve styku s exteriérem a o plochu ostění, nadpraží a parapetů, atiky a části soklu, která se do výpočtu potřeby tepla na vytápění nezahrnuje. 2)

Ve výpočtu uvažované součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí a hodnoty požadované normou ČSN 73 0540-2 z roku 2011 uvádí následující přehled. Součinitele prostupu tepla konstrukcí již zahrnují přirážku na vliv systematických tepelných mostů. Pro porovnání jsou uvedeny jak hodnoty normou požadované, které je nutné splnit při rekonstrukci příslušné části budovy, tak i hodnoty normou doporučené. Tabulka 22 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011 č.

Současná hodnota U

Konstrukce

2

Požadovaná Doporučená hodnota ČSN hodnota ČSN UN Urec 2

Stav

2

W/(m K)

W/(m K)

W/(m K)

1 Stěnový panel tl. 32 cm

0,78

0,30

0,25

nesplňuje

3 Výplňové zdivo tl. 30 cm

0,70

0,30

0,25

nesplňuje

4 Meziokenní vložky nové, plastové

0,49

0,30

0,20

nesplňuje

5 Meziok. vložky nové, vyzděné z tvarovek YTONG

0,54

0,30

0,25

nesplňuje

6 Meziokenní izolační vložky původní, dřevěné

1,26

0,30

0,20

nesplňuje

8 Stěna k zemině tl. 30 cm

0,67

0,45

0,30

nesplňuje

9 Stěna k nevytápěnému prostoru tl. 30 cm

0,66

0,60

0,40

nesplňuje

10 Střecha jednoplášťová

0,52

0,24

0,16

nesplňuje

11 Střecha nad jídelnou (vazníková)

0,41

0,30

0,20

nesplňuje

12 Podlaha na terénu

1,20

0,45

0,30

nesplňuje

13 Podlaha nad nevytápěným prostorem

1,40

0,60

0,40

nesplňuje

14 Podlaha nad ext. (průchody pod pavilony E a F)

1,71

0,24

0,16

nesplňuje

15 Okna plast. s izol. dvojskly, nová (cca od r. 2010)

1,30

1,50

1,20

splňuje P

16 Vstupní portály plastové, nové (cca od r. 2010)

1,30

1,70

1,20

splňuje P

17 Okna plast. s izol. dvojskly, starší (cca od r. 2004)

1,70

1,50

1,20

nesplňuje

vnitřní návrhová teplota i = 18-22 °C

29

PORSENNA o.p.s.

č.


Současná hodnota U

Konstrukce

červen 2015

Požadovaná Doporučená hodnota ČSN hodnota ČSN UN Urec

Stav

18 Vstupní portály plastové, starší (cca od r. 2004)

1,70

1,70

1,20

splňuje P

19 Okna původní, dřevěná, zdvojená se dvěma skly

2,40

1,50

1,20

nesplňuje

22 Dveře nové, dřevěné

1,70

1,70

1,20

splňuje P

24 Světlíky (poklopy)

1,80

1,40

1,10

nesplňuje

vnitřní návrhová teplota i = 15 °C (chodby, tělocvična, posilovna) 1 Stěnový panel tl. 32 cm

0,78

0,44

0,36

nesplňuje


0,83

0,44

0,36

nesplňuje


0,70

0,44

0,36

nesplňuje

4 Meziokenní vložky nové, plastové

0,49

0,44

0,29

nesplňuje

5 Meziok. vložky nové, vyzděné z tvarovek YTONG

0,54

0,44

0,36

nesplňuje

6 Meziokenní izolační vložky původní, dřevěné

1,26

0,44

0,29

nesplňuje

7 Meziok. vložky původní, v ocelových rámech

1,14

0,44

0,29

nesplňuje

8 Stěna k zemině tl. 30 cm

0,67

0,65

0,44

nesplňuje

9 Stěna k nevytápěnému prostoru tl. 30 cm

0,66

0,87

0,58

splňuje P

10 Střecha jednoplášťová

0,52

0,35

0,23

nesplňuje

11 Střecha nad jídelnou a tělocvičnou (vazníková)

0,41

0,44

0,29

splňuje P


1,20

0,65

0,44

nesplňuje

13 Podlaha nad nevytápěným prostorem

1,40

0,87

0,58

nesplňuje

14 Podlaha nad ext. (průchody pod pavilony E a F)

1,71

0,35

0,23

nesplňuje


1,30

2,18

1,75

splňuje D

16 Vstupní portály plastové, nové (cca od r. 2010)

1,30

2,47

1,75

splňuje D

17 Okna plast. s izol. dvojskly, starší (cca od r. 2004)

1,70

2,18

1,75

splňuje D

18 Vstupní portály plastové, starší (cca od r. 2004)

1,70

2,47

1,75

splňuje D

19 Okna původní, dřevěná, zdvojená se dvěma skly

2,40

2,18

1,75

nesplňuje

20 Okna pův., kovová, jednoduchá s jedním sklem

5,65

2,18

1,75

nesplňuje

21 Vstupní portály původní, kovové s jedním sklem

5,65

2,47

1,75

nesplňuje

22 Dveře nové, dřevěné

1,70

2,47

1,75

splňuje D

23 Dveře původní, dřevěné

2,30

2,47

1,75

splňuje P

24 Světlíky (poklopy)

1,80

2,04

1,60

splňuje P


0,70

0,80

0,67

splňuje P


1,20

1,20

0,80

splňuje P


1,30

4,00

3,20

splňuje D

22 Dveře nové

1,70

4,53

3,20

splňuje D

25 Vrata plechová

5,65

4,53

3,20

nesplňuje

vnitřní návrhová teplota i = 10 °C (sklad kuchyně)

Vysvětlivky: splňuje P – splňuje požadovanou hodnotu, splňuje D – splňuje doporučenou hodnotu, nesplňuje – nesplňuje požadovanou hodnotu normy

30

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Součinitele prostupu tepla většiny obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních požadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, tyto konstrukce nesplňují požadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2011, které musejí být splněny u všech novostaveb a změn dokončených staveb.

3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2011 Požadavek na prostup tepla obálkou budovy se hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem a splnění požadavku se prokazuje porovnáním této zjištěné hodnoty s požadovanou normovou hodnotou průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N.3 Tabulka 23 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy ČSN 73 0540:2011 průměrný součinitel prostupu tepla objemový faktor tvaru budovy plocha obalových konstrukcí budovy měrná ztráta prostupem tepla HT vypočtená hodnota Uem

m.j. 2

3

m /m 2

m

W/K

A

15 367

Ai • Ui • bi

13 412

2

HT / A

0,90

2

dle 5.3.4. normy

0,49

2

dle 5.3.1 normy

0,63

2

0,75 • Uem,N

0,47

W/(m K)

výchozí požadovaná hodnota Uem,N,20

W/(m K)

požadovaná hodnota Uem,N

W/(m K)

doporučená hodnota Uem,rec

A/V

Výchozí stav 0,42

výpočet

W/(m K)

Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy se klasifikují podle tabulky C.1 normy ČSN 73 0540-2:2011, podle hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N. Tabulka 24 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení) klasifikační třídy

průměrný součinitel prostupu 2 tepla budovy Uem [W/(m K)]

slovní vyjádření klasifikační třídy

A

Uem ≤ 0,5.Uem,N

velmi úsporná

B

0,5.Uem,N < Uem ≤ 0,75.Uem,N

úsporná

C

0,75.Uem,N < Uem ≤ Uem,N

vyhovující

D

Uem,N < Uem ≤ 1,5.Uem,N

nevyhovující

E

1,5.Uem,N < Uem ≤ 2,0.Uem,N

nehospodárná

F

2,0.Uem,N < Uem ≤ 2.5.Uem,N Uem > 2,5.Uem,N

velmi nehospodárná

G

klasifikační ukazatel CI 0,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2,5

mimořádně nehospodárná

Z předchozích tabulek a výpočtů je patrné, že ve stávajícím stavu budova nesplňuje požadavek (Uem ≤ Uem,N) normy na průměrný součinitel prostupu tepla pro novostavby a změny dokončených staveb. Budova spadá do klasifikační třídy D, a je tudíž z hlediska prostupu tepla obálkou budovy „nevyhovující“. Klasifikační ukazatel CI je roven 1,4 což znamená, že budova je 1,4 krát „horší“ (resp. průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy je 1,4 krát „vyšší“), než je požadovaná hodnota v klasifikační třídě C - vyhovující. Energetický štítek obálky budovy ve stávajícím stavu uvádí Příloha 2.

3

Splnění požadavků na prostup tepla obálkou budovy je možné doložit energetickým štítkem a protokolem k energetickému štítku obálky budovy podle přílohy C normy ČSN 73 0540-2:2011.

31

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění Výpočet tepelné ztráty a následné potřeby tepla na vytápění byl proveden podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13789 a ČSN 73 0540-2:2011. Otopná soustava je regulována podle vnitřní teploty, proto byly ve výpočtu potřeby tepla na vytápění zohledněny tepelné zisky (vnitřní – od osob a zařízení, vnější – solární záření). Měrná tepelná ztráta budovy činí Hc = 17 847 W/K, tomu odpovídá „potřeba“ tepla na vytápění QH,nd = 2 364 GJ/rok, která již zahrnuje vliv útlumu vytápění a vliv regulace, ale nezahrnuje vliv účinnosti otopné soustavy. Po zahrnutí účinnosti otopné soustavy a s uvažováním tepelně technických parametrů konstrukcí uvedených v kapitole 0 činí konečná spotřeba tepla na vytápění objektu Qfuel,H = 3 300 GJ/rok (917 MWh/rok). Největší tepelné ztráty dle výpočtu vznikají propustností průsvitnými obvodovými konstrukcemi (výplněmi otvorů) (25 %) a výměnou vzduchu (23 %), následuje ztráta prostupem tepla neprůsvitnými obvodovými konstrukcemi (cca 16 %), podlahou (14 %), střechou (10 %) a nevytápěnými prostory (3 %). Podíl tepelných ztrát tepelnými mosty je přibližně 8 %. Podíl měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivými konstrukcemi a větráním na celkové měrné tepelné ztrátě budovy je patrný z následujícího obrázku. Obrázek 4 Poměr měrných tepelných ztrát a ploch jednotlivých obvodových konstrukcí – stávající stav

3. 3. Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií V hodnoceném objektu není zaveden systém managementu hospodaření energií podle normy „ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem na použití“ z ledna 2012. Organizace (vlastník budovy) není certifikována externí organizací, ani nevydala sebehodnocení či prohlášení o shodě s uvedenou normou. Popis prováděných činností souvisejících s hospodaření s energií v dané budově je uveden v kapitole 2. 11.

32

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

3. 4. Výchozí stav Stávající energetické vstupy, vycházející ze spotřeb z let 2012 až 2014, byly upraveny následujícím způsobem: 

Spotřeba tepla je díky oddělené dodávce z výměníkové stanice a samostatnému měření rozdělena na teplotně závislou spotřebu (vytápění) a teplotně nezávislou (příprava teplé vody) spotřebu dle fakturovaných spotřeb. Spotřeba elektřiny a zemního plynu je na teplotně závislou a teplotně nezávislou složku rozdělen odborným odhadem.



Teplotně závislá spotřeba (na vytápění) byla přepočtena denostupňovou metodou. Popis této metody, která zohledňuje klimatické podmínky v jednotlivých letech, uvádí kapitola 3. 4. 1.



Celková spotřeba energie ve výchozím stavu je následně stanovena jako součet přepočtené teplotně závislé spotřeby na vytápění a nepřepočítané ostatní spotřeby.



Do budoucna je provoz budovy, resp. její využití, obsazenost a teplotní režimy uvažovány v nezměněné podobě.

3. 4. 1. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou Pro zohlednění vlivu konkrétních klimatických podmínek v jednotlivých letech, resp. topných sezónách byl proveden přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou (tzn. na dlouhodobé tj. průměrné klimatické podmínky). Pro účely energetického auditu byly použity údaje ing. Tintěry z porovnání topných sezón pro klimatologickou stanici Praha – Karlov uveřejněném na odborném webovém portálu TZB-info.cz. 4 Z následující tabulky a grafu je patrné, že ve sledovaném období byla spotřeba tepla v objektu obvykle nižší, než by odpovídalo jeho skutečné potřebě, tzn. provozu budovy dle normových podmínek. To může být dáno tím, že klimatická data nejsou zcela přesná. Dále je patrné, že zejména na přelomu roku dochází k určitým výkyvům ve spotřebě tepla na vytápění, resp. že spotřeba tepla neodpovídá průběhu klimatických podmínek. Tabulka 25 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění denostupňovou metodou rok

m.j.

období 2012

období 2013

období 2014

průměr

norma výpočet

spotřebované teplo na vytápění

GJ/rok

3 478

3 287

2 490

3 085

3 300

počet denostupňů (ti = 19,0 °C)

D°

3 062

3 269

2 530

2 953

3 176

poměr denostupňů D°/DN°

%

96%

103%

80%

93%

100%

GJ/rok

3 608

3 194

3 126

3 309

3 300

%

+9%

-3%

-5%

0%

0%

přepočtená spotřeba tepla na vyt. rozdíl mezi přepoč. a výpočt. spotřebou

4

Vyhodnocení otopného období 2013/2014 v Praze, Ing. Ladislav Tintěra, 24.11.2014, http://vytapeni.tzbinfo.cz/teorie-a-schemata/12032-vyhodnoceni-otopneho-obdobi-2013-2014-v-praze

33

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 5 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou

Tabulka 26 uvádí energetické vstupy a výstupy, které jsou uvažovány ve výchozím stavu pro další hodnocení. Roční náklady jsou přepočteny z průměrných jednotkových cen jednotlivých paliv v roce 2014. Tabulka 26 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA – výchozí stav vstupy paliv a energie Elektřina Teplo

m.j.

množství

výhřevnost

spotřeba energie


-

m.j.

GJ/m.j.

MWh/rok

tis. Kč/rok

MWh GJ

195

3,6000

195

1 090

3 637

1,0000

1 010

2 211

Zemní plyn

MWh

72

3,6000

72

83

Jiné plyny

MWh

-

-

-

-

Hnědé uhlí

t

-

-

-

-

Černé uhlí

t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

MWh

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

1 278

3 384

-

-

1 278

3 384



Poznámka: Ceny jednotlivých využitých paliv jsou uvažovány z roku 2014 a jsou včetně DPH.

34

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Následující grafy znázorňují energetické toky v hodnocené budově. Dominantní je spotřeba tepla na vytápění, která činí ve výchozím stavu 917 MWh/rok (cca 75 % celkové spotřebované energie). Patrné jsou i další složky spotřeby dle způsobu využití energie. Obrázek 6 Rozložení spotřeby energie v objektu na jednotlivé složky (stanoveno výpočtem) - výchozí stav

Obrázek 7 Sankeyův diagram toku energie - výchozí stav

35

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

3. 4. 2. Výchozí roční energetická bilance Následující tabulka uvádí výchozí (upravenou) roční energetickou bilanci pro hodnocenou budovu. Údaje jsou stanoveny postupem uvedeným v kapitole 3. 4. Tabulka 27 Roční energetická bilance – výchozí stav (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ř.

Energie

ukazatel

1

Vstupy paliv a energie

1a

z toho elektřina

1b

z toho teplo

1c

z toho zemní plyn

GJ/rok

Náklady

MWh/rok

tis. Kč/rok

4 599

1 278

3 384

702

195

1 090

3 637

1 010

2 211

260

72

83

0

0

0

4 599

1 278

3 384

0

0

0

2

Změna zásob paliv

3

Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2)

4

Prodej energie cizím

5

Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3–ř.4)

4 599

1 278

3 384

6

Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5)

1 082

301

652

7

Spotřeba energie na vytápění (z ř.5)

2 361

656

1 412

8

Spotřeba energie na chlazení (z ř.5)

50

14

77

9

Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5)

294

82

182

10

Spotřeba energie na větrání (z ř.5)

137

38

212

11

Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5)

0

0

0

12

Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5)

184

51

286

13

Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5)

491

136

561

Poznámka: V hodnotách uvedených v této tabulce je již zahrnuta korekce vypočtené spotřeby energie na vytápění popsaná v odstavci 3. 2. 3.

K tomu to výchozímu stavu jsou vztaženy všech návrhy úsporných opatření a jejich variant.

36

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

4. Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie 4. 1. Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je možné obecně dělit: a) podle rozsahu investice  beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management (sloužící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách), apod.  nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se obecně např. o utěsnění oken (snížení infiltrace), výměna oběhových čerpadel za čerpadla s vyšší účinností, zaizolování rozvodů tepla apod.  vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce fasády (zateplení obvodových stěn, střechy apod. ) b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření  opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie a tedy i krátké doby návratnosti, v poměru k investičním nákladům.  opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke snižování energetické náročnosti provozu budov a zařízení. Tato opatření často řeší také zvýšené provozní náklady na údržbu a opravy konstrukcí, prvků či technického zařízení budovy. Efekty jednotlivých úsporných opatření jsou vztaženy k stávajícímu provozu (výchozímu stavu – viz kapitola 3.4). Pokud by v budoucnosti došlo ke změně využití budovy, resp. jinému provozu v jednotlivých zónách či celé budově, může se změnit i výsledný dopad úsporných opatření.

4. 2. Energeticky úsporná opatření 4. 2. 1. Opatření A – Energetický management Energetický management (EM) je činnost vedoucí k neustálému zvyšování efektivity provozu a snižování provozních nákladů. Návrh základní koncepce EM je popsán v kapitole 7. 4. Přesné a garantované vyčíslení přínosu energetického managementu není explicitně možné (viz níže), nicméně empiricky je prokázáno, že úspory dosahované energetickým managementem se obvykle pohybují v rozmezí 1 – 5 %, přičemž spodní hranice platí pro zavedení prostého pravidelného monitoringu spotřeby. Čím více opatření EM a čím systematičtěji jsou zaváděny, tím větších a dlouhodobějších efektů je dosahováno. V následujících odstavcích jsou uvedená pravidla, jejichž dodržování je možné pro konkrétní případ doporučit. Zapojení (ovlivnění chování) uživatelů budovy Je vhodné, aby do procesu EM byli alespoň v minimální míře zapojeni všichni uživatele budovy. Vedení města či vedení pověřeného správce budovy tj. městské části by mělo stanovit pověřenou osobu, která bude na dodržování principů EM dohlížet. Tato osoba (či více osob) s podporou vedení může následně připravovat podklady či přímo realizovat jednotlivé činnosti v rámci EM. Zároveň je velmi přínosné zapojit do činnosti EM nenásilným způsobem také děti (žáky), např. formou soutěže o nejnižší měrnou spotřebu mezi školami v dané spádové oblasti.

37

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Vyhodnocování spotřeby energie Je vhodné využít stávajícího měsíčního měření energie a průběžně ji sledovat a vyhodnocovat. Spotřebu energie na vytápění je pak možné přepočítávat denostupňovou metodou na spotřebu odpovídající normovým klimatickým podmínkám a porovnávat ji s dlouhodobým průměrem. V případě výraznějších odchylek (vzrůst spotřeby) hledat příčinu a učinit opatření. V topné sezóně doporučujeme měření v týdenním intervalu z důvodu zjišťování a úpravě ET křivek. Větrání Tepelná ztráta budov závisí nejen na tepelně technických vlastnostech obvodových konstrukcí, ale také na chování a disciplíně uživatelů. V topné sezóně je vhodné přistoupit ke kontrolovanému způsobu větrání tj. častému, ale jen nárazovému, kdy během větrání je vhodné provést útlum vytápění. Částečně pootevřené okno je nesprávným způsobem větrání, větrat je potřeba krátce a intenzivně a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teplotě, v zimě zpravidla každé 2 hodiny po dobu 5 minut každou místnost (záleží na obsazenosti místností). Čím chladnější je venkovní teplota, tím je kratší doba větrání (výměna vzduchu proběhne rychleji). Následkem nedostatečného větrání může být snížení kvality vnitřního vzduchu v místnostech. Dalším důsledkem (v případě zvýšené vlhkosti ve vzduchu) je zvyšující se riziko kondenzace vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, které má za následek nejen jejich rychlejší znehodnocení, ale i možný výskyt plísní na povrchu těchto konstrukcí. Navíc tzv. mikroventilace („4. poloha kliky“) nezajistí větrání s dostatečnou intenzitou. Zamezení přetápění místností vede k výrazné úspoře tepla. Vytápění místností na teplotu nižší pouze o 1°C představuje úsporu nákladů na vytápění zhruba o 6 %. Nezaměnitelná elektřina Spotřebu elektřiny, tzv. nezaměnitelné, tj. té, kterou nelze nahradit jinými nosiči energie, lze též ovlivnit kontrolovaným provozem elektrických spotřebičů, včetně osvětlení. V případě jejich výměny je vhodné volit spotřebiče s co nejnižší spotřebou energie (min. v kategorii A energetického štítku). Management hospodaření s vodou Pro snížení spotřeby teplé vody je vhodné osazení úsporných výtokových armatur a perlátorů. Samozřejmostí by mělo být také šetření s vodou při mytí nádobí, úklidu a osobní hygieně. Zcela nevhodné je mytí nádobí pod tekoucí vodou několikrát denně, řešením může být mytí nádobí v napuštěném dřezu či pořízení úsporné myčky. Kontrola Jednou ze základních činností EM je kontrola, hlídání a náprava odchylek a neshod (mezi předpokladem a výsledným stavem). S výše uvedenými pravidly souvisí konkrétní beznákladová a nízkonákladová opatření, které mohou vést ke snížení spotřeby energie a nákladů v objektu. 1. Optimalizace odběrného místa elektřiny Současný odběr elektřiny probíhá v sazbě C 03 d. Tato sazba je jednotarifní, bez rozlišení na nízký a vysoký tarif. Velikost jističe je 3x630 A. Roční spotřeba je cca 195 MWh, náklady 1 090 tis. Kč/rok. Tomu odpovídá jednotková cena elektřiny 5 590 Kč/MWh (5,59 Kč/kWh). Cenu, resp. náklady je možné snížit optimalizací odběrného místa elektřiny (změnou sazby, snížením velikosti proudové hodnoty hlavního jističe, případně kombinací obojího). Možnosti jsou podrobně

38

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

popsány v původním energetickém auditu (SEVEn, 2003). V případě pouhé změny sazby na C 02 d je možné uspořit až 150 tis.Kč/rok. Výhodný může být i přechod na dvoutarifní sazbu, např. C 24 d, či C 25 d, avšak tuto možnost je vhodné prověřit na základě krátkodobého měření (např. klešťovým měřidlem, případně sofistikovanějším měřícím zařízením s historií záznamu). Další náklady je možné ušetřit optimalizací velikosti hlavního jističe. Pro ověření velikosti jističe je opět možné instalovat krátkodobé provozní měření velikosti proudu. Pokud se prokáže předimenzování jističe, je vhodné zajistit jeho výměnu za jistič s nižší proudovou hodnotou. Možností pro snížení nákladů je také změna dodavatele elektřiny. 2. Sledování spotřeby tepla, úprava odběrového diagramu, ověření účtované sazby Náklady na nákup tepla tvoří cca 65 % celkových nákladů na energii. Náklady na teplo jsou stanoveny součtem nákladů na skutečně odebrané množství tepla a tzv. fixní náklady, které jsou stanoveny dle předem smluveného odběrového diagramu. Pokud smluvené množství odebraného tepla neodpovídá skutečnému odběru, dochází vždy k navýšení nákladů (v případě překročení smluveného množství je obvykle uplatňováno penále, v případě menšího odběru jsou fixní náklady zbytečně vysoké). Z tohoto důvodu je vhodné sledovat každoroční množství odebraného tepla a v případě výraznějších výkyvů provést úpravu odběrového diagramu. Doporučujeme také prověření, zda je spotřeba tepla účtována správně stanovenou sazbou N23. Tato sazba dle ceníku PT a.s. odpovídá energii měřené na výstupu z předávací stanice, přitom v hodnoceném objektu je teplo měřeno primární straně, tzn. na vstupu. 3. Realizace podružného měření na patě jednotlivých pavilonů Teplo pro vytápění i pro TV je měřeno pouze na výstupu z VS. Rozvody však dále vedou kanály mezi pavilony, které nejsou nijak významně tepelně izolovány. Velikost ztrát je možné stanovit pouze odhadem, odběry tepla v jednotlivých pavilonech nejsou měřeny. V případě, že by na patách jednotlivých pavilonů (např. v regulačních uzlech) bylo osazeno podružné měření, bude možné přesně stanovit účinnost rozvodu a dle velikosti ztrát vyhodnotit efektivitu případné rekonstrukce rozvodů. Stejný způsobem je možné vyhodnotit i možnost případného odpojení některého z pavilonů např. od dodávek TV, resp. přechod na lokální přípravu TV.

4. 2. 2. Opatření B – Rekonstrukce osvětlení V budově je dle informací školníka osazeno zhruba 1500 svítidel, ve většině případů se jedná o zářivková svítidla 2x 36 W. Spotřeba elektřiny na osvětlení (stanovená odborným odhadem) je cca 51 MWh/rok. Této spotřebě odpovídají náklady ve výši zhruba 286 tis. Kč/rok. Výměna světelný zdrojů v objektu probíhá postupně. V případě komplexní rekonstrukce osvětlení může být její součástí:  výměna stávajících osvětlovacích těles za energeticky úspornější  instalace čidel na automatický provoz osvětlení  vytvoření plánu obnovy a údržby světelných zdrojů dle platných ČSN a závazných vyhlášek Vzhledem k typu budovy a jejímu účelu užití je vhodné osazení úsporných osvětlovacích těles. Úspora spočívá v zajištění požadovaného světelného výkonu svítidel při co nejnižším elektrickém příkonu. Osvětlení a jeho intenzitu je vhodné pokud možno ovládat podle denního světla. Osvětlovací soustava by měla být dělena tak, aby umožňovala zapínání jen její části v závislosti na pohybu osob v budově. Úpravu osvětlení je možné provést náhradou stávajících trubic za nové s nižším příkonem, osazením časových spínačů v málo frekventovaných prostorách s omezeným pobytem, osazením spínačů reagujících na pobyt lidí v místnosti apod. Vždy by měly být dodrženy požadavky na osvětlení vnitřních prostor dle ČSN EN 12 464-1.

39

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

V učebnách by mělo být umožněno spínání světel v samostatných řadách rovnoběžných s okny (toto opatření již v budově ve většině učeben funguje). Změna uživatelských návyků přinese výraznější úspory energie bez vynaložení investičních nákladů. K výměně a úpravě osvětlovacího systému zbývá pouze vyměnit několik těles. Není-li zpracován v projektu osvětlení plán údržby, postupuje se v souladu s ustanovením § 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. „Osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým požadavkům a činiteli znečištění svítidel upravených v příslušné české technické normě pro denní a umělé osvětlení a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány“ po celou dobu životnosti osvětlovací soustavy. Energeticky a ekonomicky úsporné osvětlení vyžaduje:  správnou volbu světelného zdroje včetně předřadných přístrojů  správnou volbu způsobu osvětlení  úpravu ploch ovlivňující osvětlení prostoru  vhodný způsob regulace a ovládání Vzhledem k různému využití jednotlivých svítidel není ekonomické paušálně vyměnit všechna svítidla za nová úsporná, ale vyměnit přednostně zdroje s velkým využitím. Před realizací plošné výměny světelných zdrojů, případně celých svítidel, doporučujeme provést kontrolu elektroinstalace autorizovanou osobou. Pokud to stávající soustava umožní, je možné realizovat i sofistikovanější systém regulace soustavy osvětlení, plynulé stmívání, spínání světel dle pohybových čidel apod. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici podrobné údaje o světlených zdrojích v jednotlivých prostorech, nejsou v energetickém auditu přesně vyčíslovány úspory elektrické energie ani s tím spojené investiční náklady. Přibližná úspora náhradou stávajících zdrojů za úspornější činí cca 1520 %.

4. 2. 3. Opatření C – Výměna původních oken a dveří Výplněmi otvorů uniká přibližně 25 % tepla. Většina oken a dveří však již byla vyměněna, a to průběžně cca od roku 2003. Původní okna jsou už jen v posilovně (dřevěná zdvojená), na chodbách pavilonu E a F (jednoduché prosklené stěny v kovových rámech) a v 1.PP pavilonu F (malá dřevěná okna). Původní dveře jsou v 1.PP pavilonu F (kuchyň), dále jsou v 1.PP pavilonu A původní hliníková vrata. Dosud nevyměněná okna a dveře mají oproti novým moderním výrobkům špatné parametry, kterými výrazně převyšují požadavky současné tepelně technické normy. Jejich výměnou za nové dojde k utěsnění netěsností a snížení tepelných ztrát. V rámci návrhu opatření je uvažováno také s výměnou původních meziokenních vložek, resp. jejich vyzděním pórobetonovými tvárnicemi (např. YTONG) a zateplením (uvažovaný součinitel prostupu tepla v tomto opatření je U = 0,20 W/(m2.K), což odpovídá zateplení cca 12 cm šedého EPS). 2

2

Poznámka: Součinitel prostupu tepla musí odpovídat pro okna hodnotě U ≤ 1,50 W/(m .K), resp. 1,70 W/(m .K) 2 pro dveře, resp. 0,30 W/(m .K) pro zděné MIV, aby byl splněn požadavek normy ČSN 730540-2:2011. Z technicko-ekonomického hlediska je vhodné směřovat k doporučeným hodnotám normy pro okna a dveře 2 2 U ≤ 1,20 W/(m .K), resp. 0,25 W/(m .K) pro zděné MIV. U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel 2 prostupu tepla oken U ≤ 0,80 W/(m K), resp. 0,18-0,12 pro vnější stěny (MIV).

Tabulka 28 uvádí pro srovnání vliv výměny oken a dveří (včetně MIV a vrat) s celkovou plochou cca 287 m2 za okna a dveře s různým součinitelem prostupu tepla ve dvou kvalitativních úrovních:  Úroveň 1 – výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů za nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Konkrétně dojde k výměně následujících konstrukcí:

40

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

o



dřevěná zdvojená okna (posilovna a 1.PP pavilonu F) za nová se součinitelem prostupu tepla Uw ≤ 1,20 W/(m2.K), o prosklené stěny s jednoduchým zasklením v kovových rámech (pavilony E a F) za nové se součinitelem prostupu tepla UW ≤ 1,20 W/(m2.K), o vyzdění meziokenních vložek pórobetonovými tvárnicemi tl. 30 mm a zateplení šedým pěnovým polystyrenem tl. min. 12 cm (U ≤ 0,20 W/(m2.K)), o dřevěné dveře (1.PP pavilonu F) za nové s UD ≤ 1,20 W/(m2.K), o hliníková vrata (1.PP pavilonu A) za nové s UD ≤ 2,50 W/(m2.K) (pozn.: požadavek snížen vzhledem k nižší teplotě v interiéru). Hodnoty odpovídají osazení izolačního dvojskla v rámu s menší konstrukční tloušťkou (78 až 88 mm). Vrata jsou uvažována plná. Úroveň 2 – výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů za nové na vyšší úrovni, tj. na úrovni splňující (anebo blízké) doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Konkrétně dojde k výměně následujících konstrukcí: o dřevěná zdvojená okna (posilovna a 1.PP pavilonu F) za nová se součinitelem prostupu tepla Uw ≤ 0,85 W/(m2.K), o prosklené stěny s jednoduchým zasklením v kovových rámech (pavilony E a F) za nové se součinitelem prostupu tepla UW ≤ 1,20 W/(m2.K), o vyzdění meziokenních vložek pórobetonovými tvárnicemi tl. 30 mm a zateplení šedým pěnovým polystyrenem tl. min. 12 cm (U ≤ 0,20 W/(m2.K)), o dřevěné dveře (1.PP pavilonu F) za nové s UD ≤ 1,20 W/(m2.K), o hliníková vrata (1.PP pavilonu A) za nové s UD ≤ 2,50 W/(m2.K) (pozn.: požadavek snížen vzhledem k nižší teplotě v interiéru). Hodnoty odpovídají osazení izolačního dvojskla v rámu s vyšší konstrukční tloušťkou (> 88 mm). Vrata jsou uvažována plná.

Tabulka 28 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po výměně původních oken a dveří Úroveň opatření

Součinitel prostupu tepla 2

[W/(m K)] stávající stav

C1

C2

viz Tabulka 17 okna 1,20 proskl.st. 1,20 MIV 0,20 dveře 1,20 vrata 2,50 okna 0,85 proskl.st. 1,20 MIV 0,20 dveře 1,20 vrata 2,50

Investiční náklady

Provozní náklady

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]

Úspora energie, resp. nákladů [MWh/rok]

[tis.Kč/rok]

Prostá návratnost [roky]

-

3 384

-

-

-

2 322

3 294

41

89

26 let

2 359

3 295

41

89

27 let

41

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: 

Opatření C2: výměna původních oken, prosklených stěn v kovových rámech, původních dveří a vrat (s celkovou plochou cca 287 m2) za nové moderní prvky s izolačními trojskly, resp. dvojskly u prosklených stěn na chodbách. Okna budou dosahovat hodnoty součinitele prostupu tepla celým prvkem ve výši Uw = 0,85 W/(m2.K), prosklené stěny s Uw = 1,20 W/(m2.K), dveře Uw = 1,20 W/(m2.K) a vrata max. UD = 2,50 W/(m2.K). Původní MIV budou nahrazeny, resp. vyzděny a tepelně izolovány, aby byla hodnota součinitele prostupu tepla touto konstrikcí max. U = 0,20 W/(m2.K).

Poznámka: Předpokládá se využití tzv. „teplého rámečku“, který snižuje lineární činitel prostupu tepla zasklívací spáry. Instalace nových oken a dveří bude provedena do stěny na úrovni zarovnání s vnějším lícem obvodového zdiva, rám bude dostatečně překryt tepelnou izolací (min. 40-60 mm). Výměnu prosklených stěn na chodbách je možné provést jako lehký obvodový plát (LOP) s plastovými či hliníkovými nosnými profily a zasklením tepelně-izolačním dvojsklem (část zasklení neotvíravé, část otvíravé) nebo například výplní z polykarbonátových desek s odpovídajícími tepelně-technickými parametry. Finální návrh závisí na posouzení projektanta a na záměru vlastníka budovy. Doporučena je minimalizace členitosti oken (menší podíl rámů k zasklení) a jejich otevíratelnosti (není nutné všechna okna koncipovat jako otvíravá, naopak pevné zasklení je obvykle levnější). Zároveň je možné uvažovat o zmenšení plochy zasklení, resp. o možnosti část prosklené plochy nahradit novou konstrukcí z pórobetonových tvárnic včetně zateplení (obdobně jako vyzdění MIV). Tyto alternativy nejsou ve výpočtu zahrnuty, neboť závisí na záměru vlastníka objektu a posouzení splnění požadavků norem na denní osvětlení (projektantem). Po komplexní rekonstrukci budovy (kapitola 5) je také nutné řešit přehřívání místností v letním období a to vhodným návrhem stínících prvků, především u jižně a západně orientovaných oken.

4. 2. 4. Opatření D – Zateplení obvodových stěn Snížení energetické náročnosti objektu snížením tepelných ztrát obvodových konstrukcí je základním opatřením. Parametry obvodových stěn u hodnoceného objektu převyšují požadavky současné tepelně technické normy. Únik tepla těmito konstrukcemi představuje 16 % z celkových tepelných ztrát. Poznámka: Součinitel prostupu tepla zateplenou obvodovou konstrukcí musí odpovídat hodnotě 2 U ≤ 0,30 W/(m .K), aby byl splněn požadavek normy ČSN 730540-2:2011. Z technicko-ekonomického hlediska je 2 vhodné směřovat k hodnotám U ≤ 0,25 W/(m .K). U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel 2 prostupu tepla stěny U = 0,10 – 0,15 W/(m K).

Návrh opatření předpokládá kontaktní zateplení obvodových stěn s celkovou plochou cca 3 152 m2. V rámci opatření je dále uvažováno se zateplením již vyměněných meziokenních vložek s plochou cca 521 m2 (výměna původních MIV je řešena v rámci výměny oken, viz opatření C) a zateplení podlah nad exteriérem (v průchodech pod pavilony E a F) s plochou 224 m2. Tabulka níže uvádí pro srovnání vliv zateplení obvodových stěn tepelnou izolací různé tloušťky, tzn. ve dvou kvalitativních úrovních:  Úroveň 1 – zateplení obvodových stěn a již vyměněných meziokenních vložek tepelnou izolací tl. 120 mm a zateplení podlahy nad exteriérem tepelnou izolací tl. 140 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,23 W/(m2.K) podle typu obvodové konstrukce.  Úroveň 2 – obvodových stěn a již vyměněných meziokenních vložek tepelnou izolací tl. 220 mm a zateplení podlahy nad exteriérem tepelnou izolací tl. 240 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011.

42

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě max. U = 0,15 W/(m2.K) podle typu obvodové konstrukce. Ve výpočtu je uvažována tepelná izolace z tzv. šedého pěnového polystyrenu (s příměsí grafitu) s λD = 0,032 W/(mK). Tabulka 29 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení obvodových stěn Úroveň opatření



viz Tabulka 17

OS1, OS2 2 0,22 W/(m .K) OS3 D1 2 12 cm EPS, 0,21 W/(m .K) resp. 14 cm EPS PMIV, YMIV 2 (u P3) 0,21 W/(m .K) P3 2 0,23 W/(m .K) OS1, OS2, OS3 2 0,14 W/(m .K) PMIV D2 2 0,15 W/(m .K) 22 cm EPS, resp. 24 cm EPS YMIV 2 (u P3) 0,13 W/(m .K) P3 2 0,15 W/(m .K)


Provozní náklady

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]


[tis.Kč/rok]


-

3 384

-

-

-

7 290

2 998

179

386

19 let

8 375

2 949

199

435

19 let

Prostá návratnost výše uvedeného opatření je delší, než je jeho předpokládaná životnost. Doporučená varianta zahrnuje následující opatření:  Opatření D2: zateplení všech obvodových stěn, již vyměněných MIV a podlahy nad exteriérem (3 897 m2) izolací tl. 220 mm (u podlahy240 mm) šedého fasádního polystyrenu EPS Greywall s příměsí grafitu (λD = 0,032 W/(m.K)). Tímto opatřením bude dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle ČSN 730540-2:2011. Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λD = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén. Navržený způsob rekonstrukce MIV musí ověřit projektant, neboť zejména u plastových MIV není zcela jasné, jaká je přesná skladba konstrukce. Součástí zateplení vnějších obvodových stěn je zateplení atiky v neztenčené tloušťce, při komplexním zateplení obálky budovy musí tepelná izolace navazovat na zateplení střechy. Zateplení obvodových stěn doporučujeme realizovat společně s výměnou zbývajících oken a dveří, resp. v návaznosti na tuto výměnu. Pokud by se ponechala stávající okna, nebylo by vhodné uvažovat o neúměrně velké tloušťce izolantu, protože by tím došlo k utopení oken a snížení denní osvětlenosti interiéru. Samozřejmostí v případě realizace zateplení je současná optimalizace tepelných vazeb (tzv. tepelných mostů). Součástí projektové dokumentace by měla být část věnovaná řešení problematických detailů a výpočet lineárních činitelů prostupu tepla s jejich současnou optimalizací. Vysoká pozornost by měla být věnována především způsobu kotvení tepelné izolace do konstrukce. Nevhodným návrhem kotevních prvků může dojít k degradaci tepelně technických vlastností konstrukce. Doporučujeme zateplovací systém do výšky max. 8 m nad stávajícím terénem celoplošně lepit. Podmínkou tohoto řešení je provedení trhacích zkoušek přímo na stavbě a prokázání jeho realizovatelnosti. Není-li třeba použít kotevní prvky, dochází automaticky i ke snížení investičních nákladů na toto opatření. Variantním řešením, ve kterém

43

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

neprotíná rovinu tepelné izolace žádný kotevní prvek, je použití kotevních prvků Baumit Klebe Anker (StarTrack). Tyto prvky se nejdříve ukotví do konstrukce a následně se tepelně izolační desky na kotvy lepí. Bude-li přikročeno k použití klasického kotevního systému, musejí být použity kotvy s přerušeným tepelných mostem, zapuštěné v tepelné izolaci a překryté zátkou z tepelně izolačního materiálu.

4. 2. 5. Opatření E – Rekonstrukce a zateplení střechy Střechou uniká přibližně 10 % tepla. Její technický stav však není dobrý, na několika místech již došlo v minulosti k problémům se zatékáním (zejména u jednoplášťové střechy). V případě rekonstrukce svrchního pláště tak je vhodné realizovat i zateplení, resp. provést kompletní renovaci celého souvrství. Poznámka: Pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou v intervalu 18 °C až 22 °C včetně by měl být 2 součinitel prostupu tepla zateplenou střechou maximálně U N,rq = 0,24 W/(m K), aby byl splněn požadavek normy ČSN 730540-2:2011, lepší je ale dosahovat zateplením hodnot nižších (normou doporučená hodnota součinitele 2 prostupu tepla je UN,rc = 0,16 W/(m K)). U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel prostupu tepla 2 střechy U = 0,10 – 0,15 W/(m K).

U jednoplášťové střechy návrh opatření předpokládá odstranění části střešního souvrství (až ke stropnímu panelu) a následné umístění všech funkčních souvrství včetně tepelně izolační vrstvy s celkovou plochou cca 2 973 m2. V rámci rekonstrukce by došlo i k výměně světlíků (pavilony D a F). Poznámka: Ve výpočtu je uvažována výměna světlíků kus za kus, nicméně doporučujeme zvážit redukci jejich počtu. Snížilo by se riziko možných problematických míst v souvislosti se zatékáním.

U dvouplášťové střechy (tělocvična a jídelna, celkem 1 070 m2) se nabízí dva způsoby realizace zateplení. První možností je přidání vrstvy tepelné izolace do vnitřního prostoru střešního pláště, tj. na stávající tepelnou izolaci v úrovni spodního pásu vazníků. V návrhu je uvažováno s foukanou minerální izolací. Je však nutné provést posouzení únosnosti podhledu. Druhou možností je položení tepelně izolačních desek (např. z pěnového polystyrenu) na svrchní plášť střechy (tj. ze strany exteriéru). Realizací této varianty zároveň dojde k vytvoření nové hydroizolační vrstvy na svrchní straně souvrství. I v této variantě je nezbytné provést posouzení únosnosti střechy. Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv zateplení střechy tepelnou izolací různé tloušťky, tzn. ve dvou kvalitativních úrovních:  Úroveň 1 – zateplení jednoplášťové střechy pěnovým polystyrenem tl. 240 mm a zateplení dvouplášťové střechy 280 mm foukané izolace (opatření E1), příp. 140 mm pěnového polystyrenu (E3). Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,16 W/(m2.K). Zároveň budou vyměněny stávající světlíky za nové se součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W/(m2.K).  Úroveň 2 – zateplení jednoplášťové střechy pěnovým polystyrenem tl. 320 mm a zateplení dvouplášťové střechy 300 mm foukané izolace (opatření E2), příp. 180 mm pěnového polystyrenu (E4). Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m2.K). Zároveň budou vyměněny stávající světlíky za nové se součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W/(m2.K). Ve výpočtu je uvažována tepelná izolace z pěnového polystyrenu EPS 150 S s λD = 0,035 W/(mK), resp. foukaná minerální izolace (MFI) s λD = 0,041 W/(mK).

44

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 30 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení střechy Úroveň opatření


[W/(m K)] stávající stav E1 24 cm EPS 28 cm MFI E2 32 cm EPS 30 cm MFI E3 24 cm EPS 14 cm EPS E4 32 cm EPS 18 cm EPS

viz Tabulka 17 0,16 (ST1) 0,16 (ST2) 1,40 (světlíky) 0,12 (ST1) 0,15 (ST2) 1,40 (světlíky) 0,16 (ST1) 0,15 (ST2) 1,40 (světlíky) 0,12 (ST1) 0,13 (ST2) 1,40 (světlíky)


Provozní náklady

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]


[tis.Kč/rok]


-

3 384

-

-

-

9 027

3 200

85

184

49 let

9 985

3 179

94

205

49 let

10 313

3 203

83

181

57 let

11 316

3 176

95

208

55 let

Zde uvedené možnosti zateplení uvedených konstrukcí jsou pouze vodítkem pro projektanta, který zodpovídá za finální návrh skladby a postup renovace podle aktuálního stavu konstrukce. Před zahájením případné renovace doporučujeme ověření skutečných materiálových skladeb jednotlivých konstrukcí. Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: 2  Opatření E2: zateplení jednoplášťové střechy (2 973 m ) tepelnou izolací tl. 320 mm pěnového polystyrenu EPS 150 S (λD = 0,035 W/(m.K)) a zateplení dvouplášťové střechy (1 070 m2) foukanou minerální izolací tl. 300 mm (λD = 0,041 W/(m.K) aplikovanou na stávající tepelnou izolaci v podhledu. Zároveň dojde k výměně světlíků za nové se součinitelem prostupu tepla max. U = 1,40 W/(m2K). Poznámka: V případě, že by záměrem vlastníka bylo spojení výměny svrchního pláště se zateplením střechy, je vhodné realizovat opatření E4, tzn. zateplení jednoplášťové střechy (2 973 m2) tepelnou izolací tl. 320 mm pěnového polystyrenu EPS 150 S (λD = 0,035 W/(m.K)) a zateplení dvouplášťové střechy (1 070 m2) 180 mm pěnového polystyrenu aplikovaným na svrchní plášť střechy. Zároveň dojde k výměně světlíků za nové se součinitelem prostupu tepla max. U = 1,40 W/(m2K). Musí být také vhodným způsobem vyřešena atika (její případné zvýšení) dle ověřených detailů. Za výsledný návrh skladby střešního pláště zodpovídá projektant (autorizovaná osoba v oboru pozemních staveb).

45

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

4. 2. 6. Opatření F – Zateplení konstrukcí k nevytápěným prostorům Jako nevytápěné jsou ve výpočtu uvažovány prostory v pavilonu A (západní část 1.PP), v pavilonu D (střední část 1.PP), v pavilonu E (jižní část 1.PP) a v pavilonu F (jižní část 1.PP). Dle výpočtu přes tyto prostory uniká cca 5 % tepla. Návrh předpokládá zateplení stěn a stropů k těmto prostorům tepelnou izolací tl. 100 mm. Větší tloušťku pravděpodobně nebude možné na některých místech realizovat. Je uvažováno s použitím šedého pěnového polystyrenu se součinitelem tepelné vodivosti λD = 0,032 W/(m.K). Následující tabulka uvádí vliv zateplení uvedených konstrukcí, a to nejen na součinitel prostupu tepla, ale i na snížení spotřeby tepla na vytápění. Tabulka 31 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení stěn a stropů k nevytápěným prostorům Úroveň opatření



viz Tabulka 17

F 10 cm EPS

0,24 (VS2) 0,29 (P2)


Provozní náklady

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]


Prostá návratnost

[tis.Kč/rok]

[roky]

-

3 384

-

-

-

1 143

3 328

26

56

20 let

Prostá návratnost výše uvedeného opatření je kratší, než je jeho předpokládaná životnost. Doporučená varianta zahrnuje: 2  Opatření F: zateplení stěn k nevytápěným prostorům (199 m ), resp. stropů nad 2 nevytápěnými prostory (621 m ) 100 mm šedého pěnového polystyrenu EPS 70 F (λD = 0,032 W/(m.K)).

4. 2. 7. Opatření G – Instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Nucené větrání s rekuperací tepla zajistí nejen nepřetržitý dostatečný přívod čerstvého (hygienicky nezávadného) vzduchu, ale také snížení spotřebu energie na vytápění, resp. větrání. Budovy pro vzdělávání se navíc od bytových nebo např. administrativních budov zásadně liší tím, že je zde velká „obsazenost“ místností a provozní doba je kratší, proto je nutná větší výměna vzduchu během kratší provozní doby zařízení. Toto opatření má zvláště velký význam při rekonstrukci budov, kdy došlo k osazení nových, těsných oken, které sice přinesou požadované snížení potřeby tepla na vytápění, ale díky jejich dokonalé těsnosti je výrazně snížena infiltrace venkovního vzduchu okenními spárami do budovy. Uživatelé ve většině případů nejsou poučeni o správném způsobu větrání (častém, ale jen nárazovém), nebo jej nedodržují. Následkem toho dochází ke snížení kvality vnitřního vzduchu v místnostech a také (v případě zvýšené vlhkosti ve vzduchu) se zvyšuje riziko kondenzace vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, které má za následek nejen jejich rychlejší znehodnocení, ale i možný výskyt plísní na povrchu těchto konstrukcí. Navíc tzv. mikroventilace („4. poloha kliky“) nezajistí větrání s dostatečnou intenzitou. Hlavním ukazatelem kvality vnitřního vzduchu je koncentrace oxidu uhličitého CO2 uváděná jako jedna miliontina celku - ppm (parts per million). Za ideální hodnotu koncentrace CO2 v místnosti se považuje Pettenkoferova konstanta, rovna hodnotě 1 000 ppm. Tato hodnota je často překračována, koncentrace CO2 v objektech s přirozeným větráním dosahuje hodnot vyšších než 2 500 ppm, v učebnách školských zařízení běžně i hodnot nad 5 000 ppm. Pokud je koncentrace oxidu uhličitého do 1 000 ppm, je kvalita vnitřního vzduchu vyhovující. Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého

46

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

v interiéru dochází obvykle k příznakům únavy či nesoustředěnosti osob se zde vyskytujících, a tedy k jejich sníženému pracovnímu výkonu. Za hranici koncentrace oxidu uhličitého, která nezpůsobuje člověku vážná zdravotní rizika, je považována hodnota 5 000 ppm. V souvislosti s požadavky na větrání budov jsou často citovány hodnoty z vyhlášky č. 268/2009 Sb., uvedené v §26 odst. 3. Je zde uvedena minimální výměna vzduchu v době pobytu lidí v množství min. 25 m3/hod na osobu nebo výměna vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za dvě hodiny. Zároveň je zmíněna maximální přípustná koncentrace oxidu uhličitého 1 000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality vzduchu. Zde uvedená formulace je nevhodná, protože požadavky na větrání přímo vztahuje k výplním otvorů. Není jasné, jak může výplň otvoru splňovat akustické podmínky a zároveň podmínky na kvalitu prostředí, když současný technický stav výplní otvorů prakticky neumožňuje přirozený přívod vzduchu spárami oken. V důsledku těchto skutečností nelze přirozené větrání infiltrací okenními spárami a netěsnostmi v obvodovém plášti použít pro trvalé větrání budov. V příloze 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých je stanoveno množství čerstvého přiváděného vzduchu do učebny 20 – 30 m3/hod na jednoho žáka. Ke zlepšení situace v oblasti definování větrání obytných budov přispívá národní příloha evropské normy ČSN EN 15 665. Národní příloha v podobě změny Z1, platná od února 2011, definuje požadavky na větrání obytných budov a doporučuje vhodné systémy větrání. Základním požadavkem je zajištění trvalého přívodu venkovního vzduchu s minimální intenzitou větrání 0,3 h−1 v obytných prostorech a kuchyních. V době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě užívány, lze připustit provoz s nižší intenzitou větrání 0,1 h−1 vztaženou k celkovému vnitřnímu objemu domu. Větrání infiltrací (přívod vzduchu spárami zavřených oken) lze připustit pouze u budov, kde není možná výměna původních oken za nová těsná okna (např. v památkově chráněných budovách). Přívod vzduchu do obytných prostor s novými a rekonstruovanými okny je nutné řešit alternativně následujícími způsoby:  větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů,  specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách,  větrací jednotkou. Pro trvalé větrání prostor se doporučuje využít jeden z následujících systémů větrání:  nucené podtlakové větrání – přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, v kombinaci s nuceným odvodem vzduchu z hygienického zázemí a kuchyně  hybridní větrání – přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu – kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie  nucené rovnotlaké větrání – přívod ohřívaného venkovního vzduchu a odvod vzduchu větrací jednotkou, případně se zpětným získáváním tepla (ZZT). Podrobný návrh musí vycházet z požadované výměny vzduchu v jednotlivých prostorách budovy (učebny/herny, kanceláře, kuchyň, jídelna, atd.) tzn. zohledňovat např. počet osob, počet vařených jídel, provozní dobu apod. Systém nuceného větrání s rekuperací tepla by neměl být posuzován pouze z hlediska ekonomického, ale také z hlediska nutnosti větrání pro zajištění požadované kvality vnitřního prostředí (obdobně jako systém vytápění). V praxi je větrání okny většinou nedostatečné, a proto bývají skutečné úspory po instalaci rekuperace tepla nižší, než předpokládané. Navržena je decentrální instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla – 8 samostatných systémů v učebnách tj. v 2. – 4.NP pavilonu B (3 jednotky), v 1.PP – 2.NP pavilonu C (3 jednotky),

47

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

v 1.PP pavilonu D (1 jednotka) a v pavilonu E (1 jednotka). Vedení rozvodů je možné schovat do sádrokartonové konstrukce, případně vést přiznané. Výsledný návrh vzduchotechnického zařízení musí být proveden specialistou v daném oboru. Následující tabulka uvádí pro srovnání přínos instalace řízeného větrání ve dvou kvalitativních úrovních, z nichž obě zajišťují splnění požadavků národní legislativy na výměnu vzduchu a množství větraného vzduchu:  Úroveň 1 – instalace centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností  = 75 %.  Úroveň 2 – instalace centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností  = 84 %. Vzduchotechnické systémy, které jsou již instalovány v pavilonu A (kuchyně a jídelna), nejsou předmětem navrhovaných úsporných opatření. Tabulka 32 Přínosy opatření – instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Úroveň opatření stávající stav

1

Účinnost ZZT


Provozní náklady

[%]

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]

-


[tis.Kč/rok]


-

3 384

-

-

-

F1

75 %

5 391

3 301

42

83

65 let

F2

84 %

5 990

3 285

50

99

61 let

1

Vzduchotechnické systémy, které jsou v budově již osazeny, nejsou předmětem doporučených úsporných opatření. Poznámka: V investičních nákladech nejsou započteny náklady na úpravu interiéru, zakrytí rozvodů VZT sádrokartonovými podhledy apod. Tyto práce mohou být provedeny v rámci běžné údržby či renovace interiéru. V úspoře energie a nákladů je zahrnuto zvýšení spotřeby elektřiny na provoz systému nuceného větrání (ventilátory).

Doporučená varianta zahrnuje následující opatření:  Opatření F2: instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností  = 84 %, uvažováno je 8 oddělených systémů v učebnách tj. v 2. – 4.NP pavilonu B (3 jednotky), v 1.PP – 2.NP pavilonu C (3 jednotky), v 1.PP pavilonu D (1 jednotka) a v pavilonu E (1 jednotka). Poznámka: Opatření je doporučeno zejména z hygienických požadavků na dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Uvedená koncepce byla navržena s ohledem na rozmístění a využití učeben. Pro realizaci tohoto opatření je však nezbytné zpracování podrobné projektové dokumentace autorizovanou osobou v oboru vytápění a vzduchotechnika.

48

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

4. 2. 8. Opatření H – Rekonstrukce výměníkové stanice Na patě objektu je instalovaná výměníková stanice s dvojicí původních trubkových výměníků pro vytápění a jednoho deskového výměníku pro přípravu teplé vody. Výměníková stanice je dle informací zaměstnanců dodavatele tepla PT a.s. v majetku vlastníka budovy Hlavního města Prahy – Městské části Prahy 12. Projektová dokumentace skutečného stavu VS, resp. její přesné parametry nebyly k dispozici. Z vizuální prohlídky VS je patrné, že trubkové výměníky pro vytápění se blíží k hranici své životnosti a v dohledné době je bude nutné vyměnit. Stejně tak jsou dožívající i rozvody tepla ve VS. Poznámka: Deskový výměník pro přípravu TV je relativně nový (rok instalace však nebyl zjištěn), jeho výměna není v tomto opatření řešena.

Návrh předpokládá kompletní demontáž stávajících výměníků tepla pro vytápění a jejich nahrazení kompaktní předávací stanicí vybavenou deskovými výměníky typu Alfa Laval. Zároveň budou v rámci VS vyměněny i rozvody sekundárního okruhu včetně oběhových čerpadel s proměnným průtokem. V rámci komplexního opatření by bylo vhodné uvažovat i o novém systému MaR. Vzhledem k absenci skutečných parametrů VS není možné provést podrobnější hodnocení tohoto opatření. Níže jsou uvedeny alespoň orientační parametry, které lze v případě realizace tohoto opatření očekávat:   

investiční náklady na nové zařízení odpovídající velikosti a výkonu se pohybují cca 0,7 – 1,3 mil. Kč včetně DPH. zvýšení účinnosti celé VS, resp. snížení spotřeby tepla na vytápění o 2 – 5 %, úspora nákladů o cca 40 – 100 tis. Kč/rok

Vyčíslení úspor energie a nákladů je pouze orientační. Podrobnější posouzení systému bude možné provést až na základě projektové dokumentace, resp. podrobnějším návrhem výměníků (a ostatních zařízení systému) zpracovaným autorizovanou osobou v oboru vytápění a vzduchotechnika.

4. 2. 9. Opatření I – Instalace solárního termického systému Teplá voda je připravována ve výměníkové stanici, jejíž technologie je dle dostupných informací ve vlastnictví vlastníka budovy (Městská část Praha 12). Spotřeba energie na přípravu teplé vody je měřena na primárním potrubí, tedy ještě před výměníkem. Průměrná roční spotřeba tepla na přípravu teplé vody činí 421 MWh. V případě využití solární energie pro předehřev vody v zásobníku dojde ke snížení spotřeby externího tepla, resp. nákladů za jeho dodávku. Návrh předpokládá instalaci kolektorového pole na střechu pavilonu A (pavilonu, ve kterém je výměníková stanice). Kolektorové pole bude propojeno s výměníkovou stanicí, resp. s nově instalovaným zásobníkem, který umožní dva vstupy (okruh solárního systému a okruh od výměníku tepla). Vzhledem k velikosti střechy není možné instalovat kolektorové pole s celkovou plochou větší, než 300 m2 (odpovídá cca 120 kolektorům). Kolektory budou nakloněny pod úhlem 45 ° a orientací k jihu. Tato instalace zajistí pokrytí cca 39 % potřebné energie. Důležitá je vhodná volba všech prvků (součástí systému včetně regulace) projektantem tak, aby stagnace zásobníku byla co nejmenší. Aby se zabránilo přehřátí kolektorů, musí mít akumulační zásobník dostatečný objem a musí být zajištěn pravidelný odběr vody.

49

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 8 Krytí potřeby tepla na přípravu teplé vody pomocí solární energie

Investiční náklady činí přibližně 6 000 tis. Kč včetně DPH, tzn. cca 20 tis. Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat snížení konečné spotřeby tepla na přípravu TV o cca 168 MWh/rok. Zároveň je nutné očekávat navýšení spotřeby elektřiny na provoz čerpadel ve výši cca 1 MWh/rok. Celková úspora nákladů tak činní zhruba 369 tis. Kč/rok. V následující tabulce jsou shrnuty přínosy tohoto opatření. Tabulka 33 Přínosy opatření – instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Úroveň opatření

Pokrytí potřeby TV


Provozní náklady

[%]

[tis.Kč]

[tis.Kč/rok]

stávající stav

-

I

39 %


[tis.Kč/rok]


-

3 384

-

-

-

6 000

3 015

167

369

16 let

Vyčíslení úspor energie a nákladů je pouze orientační. Podrobnější posouzení systému bude možné provést až na základě projektové dokumentace, resp. podrobnějším návrhem plochy solárních kolektorů a ostatních zařízení systému zpracovaným autorizovanou osobou v oboru vytápění a vzduchotechnika.

50

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

4. 3. Souhrn navržených opatření V následující tabulce je uveden přehled navržených opatření a shrnutí investičních nákladů jednotlivých navrhovaných opatření. Některá opatření je však smysluplné realizovat v kombinaci s dalšími opatřeními, viz následující kapitola. Tabulka 34 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich základní ekonomické parametry navržené opatření

znač.

náklady na realizaci [tis. Kč]

úspora energie

úspora nákladů

provozní náklady

[MWh/rok] [tis. Kč/rok] [tis. Kč/rok]

prostá návratnost [roky]

Stávající stav

-

-

-

-

3 384

-

Energetický management

A

-

-

-

-

-

Rekonstrukce osvětlení

B

-

-

-

-

-

C1

2 322

41

89

3 294

26

Výměna původních oken a dveří Zateplení obvodových stěn

Zateplení střechy

Zateplení konstrukcí k nevyt.prost. Řízené větrání s rekuperací tepla

C2

2 359

41

89

3 295

27

D1

7 290

179

386

2 998

19

D2

8 375

199

435

2 949

19

E1

9 027

85

184

3 200

49

E2

9 985

94

205

3 179

49

E3

10 313

83

181

3 203

57

E4

11 316

95

208

3 176

55

F

1 143

26

56

3 328

20

G1

5 391

42

83

3 301

65

G2

5 990

50

99

3 285

61

Rekonstrukce výměníkové stanice

H

-

-

-

-

-

Solární termický systém

I

6 000

167

369

3 015

16

Poznámka: Náklady jsou uvedeny včetně DPH

51

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. Varianty opatření Navržená opatření lze samozřejmě realizovat každé samostatně tak, že za dané investice přinesou odpovídající úsporu energie uvedenou v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, že některá opatření je smysluplné realizovat současně resp. v logicky navazujících krocích, budou v následujícím textu sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant a další posouzení energetického auditu bude prováděno pro tyto varianty. Pro dosažení předpokládaných úspor je ve všech níže popsaných variantách opatření nezbytné následné hydraulické vyvážení otopné soustavy (otopná soustava bude po zateplení dodávat menší množství tepla na vytápění) a regulace zdroje resp. dodávky tepla a otopných těles. Poznámka: V posouzeních energetického auditu se vychází z tzv. upravené energetické bilance, kterou uvádí kapitola 3. 4. 2.

5. 1. 1. Varianta 1 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) Kombinace opatření: C1 + D1 + E1 + F V této variantě jsou zastoupena následující opatření: 







Opatření C1: výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů (cca 287 m2) za nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 7305402:2011. Podrobně viz kapitola 4. 2. 3. Opatření D1: zateplení obvodových stěn a již vyměněných meziokenních vložek tepelnou izolací tl. 120 mm a zateplení podlahy nad exteriérem tepelnou izolací tl. 140 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,23 W/(m2.K) podle typu obvodové konstrukce. Podrobně viz kapitola 4. 2. 4. Opatření E1: zateplení jednoplášťové střechy pěnovým polystyrenem tl. 240 mm a zateplení dvouplášťové střechy 280 mm foukané izolace. Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,16 W/(m2.K). Zároveň budou vyměněny stávající světlíky za nové se součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola 4. 2. 5. Opatření F: zateplení stěn k nevytápěným prostorům (199 m2), resp. stropů nad nevytápěnými prostory (621 m2) 100 mm šedého pěnového polystyrenu EPS 70 F (λD = 0,032 W/(m.K)). Podrobně viz kapitola 4. 2. 6.

Parametry Varianty 1:  Investiční náklady:  Úspora energie:  Úspora provozních nákladů:  Náklady po realizaci opatření:

19 781 350 755 2 629

tis. Kč MWh/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok

Po realizaci Varianty 1 bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla normy ČSN 73 0540-2:2011. Výjimku tvoří střešní světlíky a podlaha nad exteriérem, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,56 W/(m2K). Bude tak splněn požadavek normy (Uem,N = 0,63 W/m2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,9, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C – vyhovující.

52

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. 1. 2. Varianta 2 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) Kombinace opatření: C2 + D2 + E3 + F V této variantě jsou zastoupena následující opatření: 







Opatření C2: výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů (cca 287 m2) za nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011. Podrobně viz kapitola 4. 2. 3. Opatření D2: zateplení obvodových stěn a již vyměněných meziokenních vložek tepelnou izolací tl. 220 mm a zateplení podlahy nad exteriérem tepelnou izolací tl. 240 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 7305402:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m2.K) podle typu obvodové konstrukce. Podrobně viz kapitola 4. 2. 4. Opatření E3: zateplení jednoplášťové střechy pěnovým polystyrenem tl. 320 mm a zateplení dvouplášťové střechy 300 mm foukané izolace. Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m2.K). Zároveň budou vyměněny stávající světlíky za nové se součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola 4. 2. 5. Opatření F: zateplení stěn k nevytápěným prostorům (199 m2), resp. stropů nad nevytápěnými prostory (621 m2) 100 mm šedého pěnového polystyrenu EPS 70 F (λD = 0,032 W/(m.K)). Podrobně viz kapitola 4. 2. 6.

Parametry Varianty 2:  Investiční náklady:  Úspora energie:  Úspora provozních nákladů:  Náklady po realizaci opatření:

21 861 392 844 2 540


Po realizaci Varianty 2 bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 73 0540-2:2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, prosklené stěny na chodbách, podlaha nad exteriérem a konstrukce k nevytápěným prostorům, u kterých bude splněna pouze požadovaná, resp. doporučená hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot pro pasivní domy by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,52 W/(m2K). Bude tak splněn požadavek normy (Uem,N = 0,63 W/m2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C – vyhovující.

53

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. 1. 3. Varianta 3 – Varianta 1 včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Kombinace opatření: V1 (opatření C1 + D1 + E1 + F) + G1 V této variantě jsou zastoupena kromě opatření V1 (viz výše, kapitola 5. 1. 1. ) následující opatření:  Opatření G1: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 75 %, a to ve všech učebnách tj. v 2. – 4.NP pavilonu B (3 jednotky), v 1.PP – 2.NP pavilonu C (3 jednotky), v 1.PP pavilonu D (1 jednotka) a v pavilonu E (1 jednotka). Podrobně viz kapitola 4. 2. 7. Parametry Varianty 3:  Investiční náklady:  Úspora energie:  Úspora provozních nákladů:  Náklady po realizaci opatření:

25 172 400 810 2 574


Po realizaci Varianty 3 (stejně jako u Varianty 1) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla normy ČSN 73 0540-2:2011. Výjimku tvoří střešní světlíky a podlaha nad exteriérem, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,56 W/(m2K). Bude tak splněn požadavek normy (Uem,N = 0,63 W/m2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,9, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C – vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně75 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb.

5. 1. 4. Varianta 4 – Varianta 2 včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Kombinace opatření: V2 (opatření C2 + D2 + E2 + F) + G2 V této variantě jsou zastoupena kromě opatření V2 (viz výše, kapitola 5. 1. 2. ) následující opatření:  Opatření G2: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, a to ve všech učebnách tj. v 2. – 4.NP pavilonu B (3 jednotky), v 1.PP – 2.NP pavilonu C (3 jednotky), v 1.PP pavilonu D (1 jednotka) a v pavilonu E (1 jednotka). Podrobně viz kapitola 4. 2. 7. Parametry Varianty 4:  Investiční náklady:  Úspora energie:  Úspora provozních nákladů:  Náklady po realizaci opatření:

27 851 449 967 2 417


Po realizaci Varianty 4 (stejně jako u Varianty 2) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 73 0540-2:2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, prosklené stěny na chodbách, podlaha nad exteriérem a konstrukce k nevytápěným prostorům, u kterých bude splněna pouze požadovaná, resp. doporučená hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot pro pasivní domy by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,52 W/(m2K). Bude tak splněn požadavek normy (Uem,N = 0,63 W/m2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C – vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně 84 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb.

54

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. 1. 5. Porovnání jednotlivých variant Ve vyčíslení úspor energie, snížení emisí a úspor nákladů není v jednotlivých variantách zahrnuta předpokládaná úspora při zavedení energetického managementu, neboť tuto úsporu ovlivňuje celá řada faktorů a není možné ji zaručit. Zavedení energetického managementu se však doporučuje realizovat jako součást všech variant. Přehled posuzovaných variant uvádí následující tabulka. V následujících tabulkách jsou shrnuty základní energetické a finanční údaje jednotlivých variant. Tabulka 35 Spotřeba a úspora energie po realizaci jednotlivých variant spotřeba energie

úspora energie

označení varianty

opatření zahrnutá do varianty

stávající

-

4 599

1 278

-

-

-

V1

C1 + D1 + E1 + F

3 339

928

1 261

350

27 %

V2

C2 + D2 + E2 + F

3 190

886

1 410

392

31 %

V3

V1 + G1

3 158

877

1 441

400

31 %

V4

V2 + G2

2 984

829

1 616

449

35 %

[GJ/rok]

[MWh/rok]

[GJ/rok]

[MWh/rok]

[%]

Tabulka 36 Náklady na realizaci, úspora nákladů a celkové provozní náklady po realizaci jednotlivých variant označení varianty

opatření zahrnutá do varianty

náklady na realizaci [tis. Kč]

celkové provozní náklady [tis. Kč/rok]

úspora nákladů [tis. Kč/rok]

[%]

prostá návratnost [roky]

stávající

-

-

-

-

3 384

-

V1

C1 + D1 + E1 + F

19 781

755

22 %

2 629

26 let

V2

C2 + D2 + E2 + F

21 861

844

25 %

2 540

26 let

V3

V1 + G1

25 172

810

24 %

2 574

31 let

V4

V2 + G2

27 851

967

29 %

2 417

29 let

Poznámka: Veškeré částky jsou uvedeny včetně DPH. Uvedené investiční náklady jsou uvažovány bez reinvestice. Podrobněji je tato problematika řešena v kapitole 5. 2.

V následujících tabulkách jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých variant energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie, tak ve finančních tocích.

55

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 37 Upravená roční energetická bilance – varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) Výchozí ř.

ukazatel

Energie GJ/rok

V1 Náklady

MWh/rok tis. Kč/rok

V2

Energie GJ/rok

Náklady


Energie GJ/rok

Náklady


1

Vstupy paliv a energie

4 599

1 278

3 384

3 339

927

2 629

3 190

886

2 539

1a

z toho elektřina

702

195

1 090

702

195

1 090

702

195

1 090

1b

z toho teplo

3 637

1 010

2 211

2 408

669

1 466

2 263

629

1 378

1c

z toho zemní plyn

260

72

83

229

64

73

225

62

71

2

Změna zásob paliv

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2)

4 599

1 278

3 384

3 339

927

2 629

3 190

886

2 539

4

Prodej energie cizím

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3–ř.4)

4 599

1 278

3 384

3 339

927

2 629

3 190

886

2 539

6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5)

1 082

301

652

721

200

434

679

189

409

7

Spotřeba energie na vytápění (z ř.5)

2 361

656

1 412

1 462

406

874

1 355

376

810

8

Spotřeba energie na chlazení (z ř.5)

50

14

77

50

14

77

50

14

77

9


294

82

182

294

82

182

294

82

182

10

Spotřeba energie na větrání (z ř.5)

137

38

212

137

38

212

137

38

212

11


0

0

0

0

0

0

0

0

0

12

Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5)

184

51

286

184

51

286

184

51

286

491

136

561

491

136

561

491

136

561

13

56

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Tabulka 38 Upravená roční energetická bilance – varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) Výchozí ř.

ukazatel

Energie GJ/rok

1 Vstupy paliv a energie

V3 Náklady


V4

Energie GJ/rok

Náklady


Energie GJ/rok

Náklady


4 599

1 278

3 384

3 158

877

2 529

2 984

829

2 425

702

195

1 090

712

198

1 105

712

198

1 105

3 637

1 010

2 211

2 223

618

1 353

2 053

570

1 251

260

72

83

223

62

71

219

61

69

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 599

1 278

3 384

3 158

877

2 529

2 984

829

2 425

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5 Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3–ř.4)

4 599

1 278

3 384

3 158

877

2 529

2 984

829

2 425

6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5)

1 082

301

652

667

185

402

617

171

372

7 Spotřeba energie na vytápění (z ř.5)

2 361

656

1 412

1 326

368

793

1 201

333

718

8 Spotřeba energie na chlazení (z ř.5)

50

14

77

50

14

77

50

14

77

9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5)

294

82

182

294

82

182

294

82

182

10 Spotřeba energie na větrání (z ř.5)

137

38

212

146

41

227

146

41

227

0

0

0

0

0

0

0

0

0

12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5)

184

51

286

184

51

286

184

51

286

13 Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5)

491

136

561

491

136

561

491

136

561

1a

z toho elektřina

1b

z toho teplo

1c

z toho zemní plyn

2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) 4 Prodej energie cizím

11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5)

57

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. 2. Ekonomické hodnocení navržených variant 5. 2. 1. Metoda hodnocení Pro investiční opatření navržené v energetickém auditu se pro ekonomické hodnocení projektu stanoví (v souladu s vyhláškou č. 480/2012 Sb.) tyto ukazatele: 1. Prostá doba návratnosti, doba splácení investice (Ts): Ts = IN / CF

(roky)

kde:

IN

investiční výdaje projektu

CF

roční přínosy projektu (cash flow, změna peněžních toků po realizaci projektu)

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby (Tsd) se vypočte z podmínky: Tsdt=1 CFt.(1 + r)-t – IN = 0 kde:

CFt

(roky)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků po realizaci projektu)

r

diskont -t

(1 + r) odúročitel 3. Čistá současná hodnota (NPV): NPV = žt=1 [CFt.(1 + r)-t] – IN (tis. Kč/r) kde:

Tž

doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky: žt=1 [CFt.(1 + IRR)-t] – IN = 0

(%)

5. 2. 2. Vyhodnocení variant Ve výpočtech bylo uvažováno:  diskontní sazba 3,0 %  hodnocení je provedeno včetně DPH  doba hodnocení projektu 20 let  roční růst cen energie ve výši 3 % dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 480/2012 Sb.  doba životnosti stavebních opatření > 20 let  doba životnosti technologických opatření (zdroje tepla, VZT apod.) 15 let V posouzení není uvažováno:  dotace či úvěr, tedy uvažováno s vlastními investičními prostředky (toto hodnocení je uvedeno v kapitole 5. 2. 3. ) Pozn.: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření.

58

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

V následující tabulce jsou shrnuty ekonomické ukazatele jednotlivých variant. Tabulka 39 Výsledky ekonomického hodnocení – varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) parametr

jednotka

Investiční výdaje projektu

varianta 2

19 780 803

21 860 701

Kč/rok

-755 203

-844 526

Kč/rok

0

0

Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, pronájem,…)

Kč/rok

0

0

Změna ostatních prov. nákladů (opravy, údržba, pojištění)

Kč/rok

0

0

Změna nákladů na emise a odpady

Kč/rok

0

0

Kč/rok

0

0

Kč/rok

755 203

844 526

Kč/rok

1 014 629

1 134 636

20,0

20,0

Změna nákladů na energii

Kč

varianta 1

1)

Změna ostatních provozních nákladů

Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Přínosy projektu celkem (bez vlivu růstu cen energie) Přínosy projektu celkem (vč. vlivu růstu cen energie)

2)

3)

Doba hodnocení

roky

Roční růst cen energie

%

3,0

3,0

Diskont

%

3,0

3,0

Ts - prostá doba návratnosti (bez vlivu růstu cen energie)

roky

26,2

25,9

Ts - prostá doba návratnosti (vč. vlivu růstu cen energie)

roky

19,6

19,4

Tsd - reálná doba návratnosti

roky

>20

>20

NPV – čistá současná hodnota

tis. Kč

- 5 117

- 5 462

IRR – vnitřní výnosové procento

%

0,2 %

0,3 %

Tabulka 40 Výsledky ekonomického hodnocení – varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) parametr

jednotka

Investiční výdaje projektu Změna nákladů na energii

Kč

1)


varianta 3

varianta 4

25 172 163

27 851 101

Kč/rok

-854 320

-958 660

Kč/rok

0

0


Kč/rok

0

0


Kč/rok

0

0


Kč/rok

0

0

Kč/rok

0

0

Kč/rok

854 320

958 660

Kč/rok

1 147 794

1 287 977

20,0

20,0


2)

3)

Doba hodnocení

roky


%

3,0

3,0

Diskont

%

3,0

3,0


roky

29,5

29,1


roky

>20

>20


roky

>20

>20


tis. Kč

- 9 968

- 10 774


%

-1,7 %

-1,5 %

1)

Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Hodnoty představují změnu nákladů v prvním roce hodnocení.

59

PORSENNA o.p.s. 2) 3)


červen 2015

Kladná hodnota představuje úsporu nákladů v prvním roce hodnocení. Kladná hodnota představuje průměrnou úsporu nákladů za celou dobu hodnocení.

Výsledky výpočtů ukazují, že hodnocené varianty nejsou při uvažování okrajových podmínek dle platné legislativy (zejména doba hodnocení) ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota je záporná, suma diskontovaných přínosů je nižší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR je nižší, než uvažovaný diskont. Uvedené varianty projektu tedy nepřinesou požadované zhodnocení investovaných prostředků. Opatření nejsou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Obrázek 9 Cash flow projektu – varianta 1

Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.) Obrázek 10 Cash flow projektu – varianta 2

Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.).

60

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 11 Cash flow projektu – varianta 3

Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému. Obrázek 12 Cash flow projektu – varianta 4

Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému.

5. 2. 3. Vyhodnocení varianty 4 s vlivem dotace Vzhledem k možnosti podání žádosti do OPŽP a získání případné dotace je provedeno ještě hodnocení s vlivem případné dotace. Ostatní okrajové podmínky jsou shodné s předchozím hodnocením. Výsledky výpočtů ukazují, že v případě získání dotace minimálně 39 % z počáteční investice bude hodnocená varianta 3 ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota bude kladná, suma diskontovaných přínosů bude vyšší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR bude minimálně stejné, jako uvažovaný diskont. Uvedená varianta projektu tedy přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření budou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení.

61

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

V následující tabulce jsou shrnuty ekonomické ukazatele doporučené varianty 4 s dotací. Tabulka 41 Výsledky ekonomického hodnocení – varianta 4 v případě obdržení dotace parametr

jednotka

varianta 3

varianta 4

Kč

-

17 076 745

Kč/rok

-

-958 660

Kč/rok

-

0


Kč/rok

-

0


Kč/rok

-

0


Kč/rok

-

0

Kč/rok

-

0

Kč/rok

-

958 660

Kč/rok

-

1 287 977

Doba hodnocení

roky

-

20,0


%

-

3,0

Diskont

%

-

3,0


roky

-

17,8


roky

-

16,1


roky

-

20,0


tis. Kč

-

0


%

-

3,0

Investiční výdaje projektu (odečtena dotace) Změna nákladů na energii

1)



2)

3)

1)

Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Hodnoty představují změnu nákladů v prvním roce hodnocení. 2) Kladná hodnota představuje úsporu nákladů v prvním roce hodnocení. 3) Kladná hodnota představuje průměrnou úsporu nákladů za celou dobu hodnocení. Obrázek 13 Cash flow projektu – varianta 4 s uvažováním investiční dotace

Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému.

62

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

5. 3. Environmentální hodnocení navržených variant Do environmentálního vyhodnocení jsou započteny emise vznikající jak přímo v místě, tak i mimo budovu. Hodnocení vlivu realizace opatření na životní prostředí bylo provedeno v souladu s vyhláškou č. 480/2012 Sb. a vyhláškou č. 415/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Emise CO2 jsou stanoveny v souladu s Přílohou č. 6 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. Emise ostatních znečišťujících látek byly stanoveny pomocí simulačního modelu GEMIS a dle údajů z výroční zprávy Pražské teplárenské, a.s. Tabulka 42 Spotřeba energie v palivu ve stávajícím stavu a po navržených opatřeních (GJ/rok) palivo

výchozí stav

V1

V2

V3

V4

702

702

702

712

712

teplo z CZT

3 637

2 408

2 263

2 223

2 053

zemní plyn

260

229

225

223

219

elektřina

V následujících tabulkách jsou shrnuty emise v předmětu auditu v současnosti a dále pak snížení (redukce) emisí po realizaci jednotlivých variant opatření. Dle sledovaných emisí a jejich vyhodnocení vychází nejlépe varianta V4. Tabulka 43 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 1 a 2 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) výchozí stav

V1

rozdíl

V2

rozdíl

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

Tuhé látky

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

SO2

0,3

0,2

0,0

0,2

0,0

NOx

0,5

0,4

0,1

0,4

0,1

znečišťující látka

CO CO2

0,1

0,1

0,0

0,1

0,0

547,5

442,8

104,8

430,4

117,2

Tabulka 44 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 3 a 4 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) výchozí stav

V3

rozdíl

V4

rozdíl

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

Tuhé látky

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

SO2

0,3

0,2

0,0

0,2

0,0

NOx

0,5

0,4

0,1

0,4

0,1

CO

0,1

0,1

0,0

0,1

0,0

547,5

430,0

117,5

415,6

132,0

znečišťující látka

CO2

63

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 14 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaženo k výchozímu stavu = 100 %)

Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO2/MWhe (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO 2/MWhe. Problematická situace by mohla nastat u žádostí o podporu z EU, kde použití vyhláškové hodnoty 1,17 t CO2/MWhe může u zahraničních posuzovatelů projektu vzbudit pochybnosti o serióznosti zpracování projektu (pokud by bylo snížení emisí CO2 hodnotícím kritériem projektu). Zpracování energetického auditu je však vázáno našimi legislativními předpisy, a proto ve výpočtu byla tato vyhláškou daná hodnota použita.

64

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

6. Výběr optimální varianty Výběr optimální varianty má být dle vyhlášky č. 480/2012 Sb. proveden buď na základě výsledků ekonomického vyhodnocení v tisících Kč/rok s ohledem na velikost úspory energie v MWh/rok a ekologického vyhodnocení, nebo podle kritérií dotačních programů. Z ekonomického vyhodnocení dle metodiky vyhlášky č. 480/2012 Sb. není možné doporučit realizaci žádné varianty, jelikož v případě jejich realizace nedojde k ekonomickému zhodnocení (čistá současná hodnota bude záporná u všech variant). Dotační programy jsou obvykle zaměřeny na úsporu energie či úsporu emisí. Z pohledu úspory celkové dodané energie i neobnovitelné primární energie je za optimální variantu možné považovat variantu 4, která zajišťuje nejvyšší úsporu v porovnání s výchozím stavem. Z pohledu úspory emisí je za optimální variantu možné považovat rovněž variantu 4. Z ohledem na možnost podání žádosti o investiční dotaci z dotačního titulu OPŽP, je jako optimální varianta vyhodnocena varianta 4. Tato varianta splňuje předběžně známá kritéria tohoto programu:  Po realizaci projektu musí dojít k úspoře celkové energie min. o 20 % oproti původnímu stavu.  Realizací projektu musí dojít k min. úspoře 20 % emisí CO2 oproti původnímu stavu.  Po realizaci projektu musí budova plnit lepší parametry energetické náročnosti, než jsou požadavky definované § 6 odst. 2 písm. a) nebo b) vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti.  Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.  V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být suchá účinnost zpětného získávání tepla (rekuperátoru) min. 65 % dle ČSN EN 308.

65

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

7. Doporučení energetického specialisty 7. 1. Popis optimální varianty energeticky úsporného projektu S ohledem na kritéria dotačního titulu OPŽP doporučujeme realizovat variantu 4, která zahrnuje následující opatření: 









Opatření C2: výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů (cca 287 m2) za nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011. Podrobně viz kapitola 4. 2. 3. Opatření D2: zateplení obvodových stěn a již vyměněných meziokenních vložek tepelnou izolací tl. 220 mm a zateplení podlahy nad exteriérem tepelnou izolací tl. 240 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 7305402:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m2.K) podle typu obvodové konstrukce. Podrobně viz kapitola 4. 2. 4. Opatření E3: zateplení jednoplášťové střechy pěnovým polystyrenem tl. 320 mm a zateplení dvouplášťové střechy 300 mm foukané izolace. Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN 730540-2:2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m2.K). Zároveň budou vyměněny stávající světlíky za nové se součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola 4. 2. 5. Opatření F: zateplení stěn k nevytápěným prostorům (199 m2), resp. stropů nad nevytápěnými prostory (621 m2) 100 mm šedého pěnového polystyrenu EPS 70 F (λD = 0,032 W/(m.K)). Podrobně viz kapitola 4. 2. 6. Opatření G2: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, a to ve všech učebnách tj. v 2. – 4.NP pavilonu B (3 jednotky), v 1.PP – 2.NP pavilonu C (3 jednotky), v 1.PP pavilonu D (1 jednotka) a v pavilonu E (1 jednotka). Podrobně viz kapitola 4. 2. 7.

Pro dosažení předpokládaných úspor je nezbytné hydraulické vyvážení otopné soustavy po realizaci energeticky úsporných opatření. Rovněž je doporučeno dodržování zásad energetického managementu uvedených v opatření A (kapitola 4. 2. 1. ) a v návrhu systému managementu hospodaření s energií v kapitole 7. 4. Po realizaci Varianty 4 (stejně jako u Varianty 1) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla (pro pasivní domy) dle normy ČSN 73 05402:2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, prosklené stěny na chodbách, podlaha nad exteriérem a konstrukce k nevytápěným prostorům, u kterých bude splněna pouze požadovaná, resp. doporučená hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot pro pasivní domy by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,52 W/(m2K). Bude tak splněn požadavek normy (Uem,N = 0,63 W/m2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C – vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně 84 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (60 %).

66

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Ekonomické a ekologické parametry optimální varianty jsou shrnuty v následujících bodech:  úspora energie je 449 MWh/rok (1 616 GJ/rok) v porovnání s výchozím stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a předpokládaný provoz objektu;  úspora emisí CO2 v porovnání s výchozím stavem je 132 tCO2/rok  celkové investiční náklady činí cca 27 851 tis. Kč včetně DPH;  průměrné provozní náklady objektu po realizaci optimální varianty budou činit 2 425 tis. Kč/rok (při cenách energie z roku 2015).

7. 2. Upravená energetická bilance pro optimální variantu Tabulka 45 Upravená roční energetická bilance – optimální varianta 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) Před realizací projektu ř.

ukazatel

Energie GJ/rok

1 Vstupy paliv a energie 1a

z toho elektřina

1b

z toho zemní plyn

1c

z toho energie okolního prostředí

2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) 4 Prodej energie cizím

Po realizaci varianty 4

Náklady

Energie

MWh/rok tis. Kč/rok GJ/rok

Náklady


4 599

1 278

3 384

2 984

829

2 425

702

195

1 090

712

198

1 105

3 637

1 010

2 211

2 053

570

1 251

260

72

83

219

61

69

0

0

0

0

0

0

4 599

1 278

3 384

2 984

829

2 425

0

0

0

0

0

0

5

Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3– ř.4)

4 599

1 278

3 384

2 984

829

2 425

6

Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5)

1 082

301

652

617

171

372

7 Spotřeba energie na vytápění (z ř.5)

2 361

656

1 412

1 201

333

718

8 Spotřeba energie na chlazení (z ř.5)

50

14

77

50

14

77

294

82

182

294

82

182

137

38

212

146

41

227

0

0

0

0

0

0

184

51

286

184

51

286

491

136

561

491

136

561

9


10 Spotřeba energie na větrání (z ř.5) 11


12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) 13

Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5)

67

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

7. 3. Ekonomické a ekologické vyjádření pro optimální variantu Výsledky výpočtů ukazují, že hodnocené varianty nejsou při uvažování okrajových podmínek dle platné legislativy (zejména doba hodnocení) ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota je záporná, suma diskontovaných přínosů je nižší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR nabývá záporných hodnot, a tudíž nelze tento ukazatel vyhodnotit. Uvedené varianty projektu tedy nepřinesou vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření nejsou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Výsledky výpočtů ukazují, že v případě získání dotace minimálně 39 % z počáteční investice bude hodnocená varianta 4 ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota bude kladná, suma diskontovaných přínosů bude vyšší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR bude minimálně stejné, jako uvažovaný diskont. Uvedená varianta projektu tedy přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření budou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Realizací doporučené varianty 4 se docílí snížení 132 t CO2 za rok.

7. 4. Návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií Energetický management je činnost, která vede k nepřetržitému zvyšování efektivity provozu energetického hospodářství. Princip energetického managementu nejlépe popisuje norma ČSN EN ISO 50001:2012 (dále také norma) pod názvem „systém managementu hospodaření s energií“ (v originále Energy Management System - EnMS). Zavedení energetického managementu v souladu s normou představuje neustálý proces sledování spotřeby energie v objektech a na zařízeních (v majetku či ve správě příslušné organizace) a její vyhodnocování, plánování a provádění úsporných opatření a ověřování jejich účinku. Tento postup vede k snižování energetické náročnosti provozu v rámci majetku organizace. Výsledkem aktivit musí být fungující systém energetického řízení na všech objektech v majetku vlastníka splňující požadavky výše uvedené normy. Dílčími výsledky činností musí být mimo jiné tvorba základních, normou vyžadovaných dokumentů, organizace (definice procesů, odpovědností, toků informací apod.), příprava systémů pro monitorování a vyhodnocování spotřeby energie a certifikace systému. Základní principy a případně jednotlivé části normy je vhodné aplikovat i v případě, že organizace nemá zájem usilovat o certifikaci ISO normy. Energetický management (dále jen EM) se skládá z následujících činností:  měření spotřeby energie;  stanovení potenciálu úspor energie;  realizace opatření (v prvé řadě organizačních a nízkonákladových);  vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených;  aktualizace energeticky úsporných plánů, energetické koncepce organizace. Všechny výše uvedené činnosti tvoří uzavřený cyklický proces, který vede k neustálému zlepšování energetického hospodářství.

68

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 15 Typické schéma procesu energetického managementu

Fungující energetický management v některých případech dokáže výrazně snížit náklady na energii. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtížné, neboť záleží na mnoha faktorech - finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Jednotlivé kroky zavádění systematického managementu hospodaření energií lze obecně shrnout v následujících bodech: 1. Odpovědnost managementu – vedení organizace, energetická politika, jmenování představitele a týmu energetického managementu, poskytování zdrojů pro systém managementu hospodaření energií, cíle a cílové hodnoty, EnPI (ukazatel energetické náročnosti), měření a podávání zpráv, přezkoumání systému managementu. 2. Energetické plánování – v souladu s energetickou politikou, právní a další požadavky, přezkoumání spotřeby energie, výchozí stav spotřeby energie, EnPI, energetické cíle a cílové hodnoty, akční plán managementu hospodaření energií. 3. Zavádění a provoz – kompetence, výcvik a vědomí závažnosti jakékoli osoby pracující jménem organizace, komunikace, dokumentace, řízení dokumentů, řízení provozu, návrh, nakupování energetických služeb, produktů, vybavení a energie. 4. Kontrola - monitorování, měření a analýza, hodnocení shody s právními předpisy, interní audit, neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření, řízení záznamů, přezkoumání systému managementu (vstupy a výstupy). Ad 1. Odpovědnost managementu Je vhodné, aby do procesu EM byli alespoň v minimální míře zapojeni všichni uživatele budovy. Vedení města či vedení pověřeného správce budovy tj. městské části by mělo stanovit pověřenou osobu, která bude na dodržování principů EM dohlížet. Tato osoba (či více osob) s podporou vedení může následně připravovat podklady či přímo realizovat jednotlivé činnosti v rámci EM.

69

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Ad 2. Energetické plánování Součástí EM je také plánování, které je založeno na přehledu významných spotřeb a průběžném sdílení informací o technickém stavu budov a zařízení, jejich provozbních nákladech a na práci se „zásobníkem“ opatření. Obrázek 16 Příklad: Schéma přípravy a hodnocení energetických akčních plánů

2015

2012 -

2014

2013STAV VÝCHOZÍ

AKČNÍ PLÁN 2015 srpen

Předložení návrhu Akčního plánu 2015

AKČNÍ PLÁN 2015 březen

srpen

Předložení návrhu Akčního plánu 2016

Předložení vyhodnocení Akčního plánu 2014

Energetické plánování umožní kromě vyhodnocování také predikovat spotřebu, což je výhodné zejména pro přípravu provozních rozpočtů. Ad 3. Zavádění a provoz Energetický management je kontinuální proces vyžadující neustálé provádění pravidelných činností. Mezi ně patří například nákup energie, příprava pravidel pro ostatní nákupy ovlivňující spotřebu energie, příprava, resp. kontrola zadávacích dokumentací investičních akcí, řešení odchylek ve spotřebě a neshod s předpokládaným stavem, revize, pravidelná školení, plnění legislativních povinností apod. Zásadní činností je pravidelný přezkum spotřeby energie. Obrázek 17 Příklad: Pravidelný přezkum energie umožní sledovat strukturu spotřeby energie jak ve fyzikálních, tak finančních jednotkách.

rozdělení spotřeby energie dle paliv

rozdělení nákladů na jednotlivá paliva

26 %

9%

40 %

65 %

8%

elektřina

zemní plyn

70

52 %

teplo

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Ad 4. Kontrola Mezi kontrolní činnosti patří také vyhodnocování dosažených úspor. Kontrolu lze efektivně provádět pouze v případě, že jsou k dispozici data, a to jak data z průběžného monitoringu spotřeby, tak data ekonomická a informace, resp. zpětná vazba z budov, kdy a jak byla plánovaná opatření provedena. Příklad vyhodnocování dat Pro níže uvedenou budovu byl zpracován energetický audit, na jehož základě byla realizována varianta energeticky úsporného projektu zahrnující zavedení a dodržování zásad energetického managementu, komplexní zateplení obvodových konstrukcí, včetně výměny výplní otvorů a meziokenních vložek a následné vyregulování otopné soustavy. Na základě pravidelného hodnocení spotřeby pomocí SW nástroje před i po realizaci opatření byla při vyhodnocení akce prokázána reálná úspora tepla a emisí CO2 ještě vyšší, a reálně tak bylo dosaženo úspory více než 61 %. Z níže uvedeného obrázku je patrné „vyhlazení“ křivky spotřeby již ve druhé topné sezóně po renovaci díky využití energetického managementu. Tento případ poukazuje na důležitost kvalitního zpracování energetického auditu, a to včetně výpočtu výše předpokládaných úspor. Zároveň svědčí o vhodně navržených opatřeních v rámci energeticky úsporného projektu a následné kvalitní realizaci jednotlivých opatření. Tento příklad je možné prezentovat pouze díky důsledně vedenému energetickému managementu. Ten je prozatím založen na měsíčním monitoringu spotřeby energie, ale aktuálně jsou zaváděny podrobnější odečty spotřeb, které umožní provoz budovy dále zefektivnit. Větrání je v dané mateřské škole zatím zajištěno manuálně dle provozního řádu, realizace nuceného větrání s rekuperací je však již v plánu. Obrázek 18 Příklad spotřeby energie před a po realizaci opatření včetně zavedení energetického managementu

Z uvedeného příkladu také vyplývá, že energetický management lze s výhodou systémově řešit pomocí softwarových nástrojů, které v sobě často integrují více z výše uvedených kroků. Monitoring spotřeb je dále možné rozšířit na základě vzdálených odečtů (hodinového nebo 1/4hodinového vyčítání měřidel) ve zdůvodněných případech.

71

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Obrázek 19 Ukázka vstupní obrazovky pro ruční zadávání odečtů spotřeby SW nástroje pro energetický management

72

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

7. 5. Popis okrajových podmínek pro optimální variantu V následujících bodech jsou uvedeny nejdůležitější okrajové podmínky, které byly ve výpočtu uvažovány. V případě změny těchto okrajových podmínek může dojít ke změně výsledného efektu navržených opatření. Okrajové podmínky uvažované ve výpočtu: 

Spotřeba tepla, elektřiny a zemního plynu a náklady za jejich dodávku byly doloženy fakturami. Z důvodu ochrany osobních údajů nebyly k dispozici údaje o spotřebě elektřiny v bytě, jeho spotřeba je však velmi malá s ohledem na celkovou spotřebu elektřiny v objektu, a tudíž tato spotřeba nebyla předmětem EA.



Pro zpracování energetického auditu nebyly k dispozici revize el. zařízení všech pavilonů, resp. neobsahovaly všechny potřebné údaje (příkony zařízení). Hodnota tudíž byla dopočtena na základě dalších zapůjčených podkladů (projektová dokumentace rekonstrukce elektroinstalace) a zčásti dopočtena odborným odhadem.



Pro zpracování energetického auditu nebyla k dispozici úplná projektová dokumentace skutečného stavu s materiálovým složením jednotlivých obvodových konstrukcí. Některé skladby konstrukcí tak byly stanoveny odhadem. Tepelně technické parametry jednotlivých konstrukcí uvažovaných ve výpočtu uvádí Tabulka 17 na straně 24, příp. Příloha 1.



Celková výše investice je uvažována max. 27 851 tis. Kč včetně DPH, pro ekonomickou proveditelnost projektu je nezbytné získat investiční dotaci ve výši min. 39 %.



Popis jednotlivých opatření, zahrnutých do doporučené varianty, je uveden v kapitole 7. 1.

73

PORSENNA o.p.s.


8. Evidenční list energetického auditu

74

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


75

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


76

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


77

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

9. Kopie dokladu o vydání oprávnění podle §10b zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů)

78

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

10. Přílohy 10. 1. Příloha 1 – Skladby konstrukcí 10. 1. 1. Stávající stav OS1 - Stěnový panel tl. 32 cm (předpoklad) Materiál (od interiéru)

ΔU = 0,05 Rsi+Rse = 0,17 D [m] l [W/(m.K)]

Betonová monierka

0,0500

1,3000

CD BTK

0,1350

0,8000

EPS

0,0500

0,0560

Pk CD3

0,0650

0,8000

Betonová monierka

0,0200

1,3000 2

Tepelný odpor konstrukce R :

1,11 (m K)/W

Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

0,78 W/(m K)

2

OS2 - Výplňové zdivo tl. 25 cm

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Pórobetonové tvárnice Omítka/keramický obklad

D [m]

l [W/(m.K)]

0,2500

0,2400

-

2


1,04 (m K)/W


0,83 W/(m K)

2


ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Pórobetonové tvárnice Omítka/keramický obklad

D [m]

l [W/(m.K)]

0,3000

0,2400

-

2


1,25 (m K)/W


0,70 W/(m K)

2

YMIV - MIV nové (YTONG)

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru)

D [m]

YTONG

l [W/(m.K)]

0,3000

0,1800 2


1,67 (m K)/W


0,54 W/(m K)

2

79

PORSENNA o.p.s.


PMIV - MIV nové (plast)

červen 2015

ΔU = 0,10

(předpoklad)

Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Neznámá skladba, zřejmě s tepelnou izolací Plastový kryt

D [m]

l [W/(m.K)]

0,1200

0,0500

-

2


1,87 (m K)/W


0,49 W/(m K)

2

MIV - MIV původní dřevěné (předpoklad)

ΔU = 0,05 Rsi+Rse = 0,17


D [m]

l [W/(m.K)]

Dřevotříska

0,0130

0,1800

EPS

0,0200

0,0560

Dřevotříska

0,0130

0,1800

VZD mezera

0,0280

0,1800

Sklo

0,0060

0,7600 2


0,62 (m K)/W


1,26 W/(m K)

2

MOV hliníkové

ΔU = 0,15

(předpoklad)

Rsi+Rse = 0,17


D [m]

l [W/(m.K)]

Sololit (dřevovláknitá deska)

0,0030

0,1700

Azbestocementová deska

0,0080

0,4500

Tep. Izolace VISTEMAT

0,0500

0,0780

Azbestocementová deska

0,0080

0,4500

VZD mezera

0,0050

0,0350

Sklo

0,0060

0,7600 2


0,71 (m K)/W


1,14 W/(m K)

2

VS1 - Stěna k zemině

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,13


D [m]

l [W/(m.K)]

Pórobetonové tvárnice

0,3000

0,2400

Přizdívka

0,1000

0,8000 2


1,37 (m K)/W


0,67 W/(m K)

2

80

PORSENNA o.p.s.


VS2 - Vnitřní zdivo tl. 30 cm

červen 2015

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,26


D [m]


l [W/(m.K)]

0,3000

0,2400 2


1,25 (m K)/W


0,66 W/(m K)

2

ST1 - Střecha

ΔU = 0,10

(předpoklad)

Rsi+Rse = 0,14


D [m]

l [W/(m.K)]

Stropní konstrukce

0,2500

1,2000

Minerální izolace

0,1300

0,0780

Sypaný keramzit

0,0800

0,2400

Betonová mazanina

0,0400

1,3000 2


1,78 (m K)/W


0,52 W/(m K)

2

ST2 - Střecha tělocvičny a jídelny (spodní pás vazníků)

ΔU = 0,10 Rsi+Rse = 0,20 D [m]

l [W/(m.K)]

Podhled


0,0200

0,1800

Minerální izolace v úrovni spodních pásů vazníků

0,2250

0,0780

Prostor mezi vazníky, svrchní plášť

-

2


2,22 (m K)/W


0,41 W/(m K)

2

P1 - Podlaha na zemině

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,17 D [m] l [W/(m.K)]

Materiál (od interiéru) Podlaha (neznámá skladba, typicky 1,20 W/m2.K)

0,1000

2


0,66 (m K)/W


1,20 W/(m K)

2

P2 - Podlaha nad nevyt. 1.PP

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,34


D [m]

Podlaha (neznámá skladba, typicky 1,40 W/m2.K)

l [W/(m.K)]

0,3000

2


0,38 (m K)/W


1,40 W/(m K)

2

81

PORSENNA o.p.s.


P3 - Podlaha nad průchodem

červen 2015

ΔU = 0,00 Rsi+Rse = 0,21


D [m]


l [W/(m.K)]

0,3000

2


0,38 (m K)/W


1,71 W/(m K)

2

10. 1. 2. Návrhový stav OS1 – Stěnový panel tl. 32 cm (předpoklad) Materiál (od interiéru)

ΔU = 0,012 Rsi+Rse = 0,17 D [m] l [W/(m.K)]

Betonová monierka

0,0500

1,3000

CD BTK

0,1350

0,8000

EPS

0,0500

0,0560

Pk CD3

0,0650

0,8000

Betonová monierka

0,0200

1,3000

EPS 70 F (šedý)

0,2200

0,0340 2


6,99 (m K)/W


0,14 W/(m K)

2


ΔU = 0,012 Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Pórobetonové tvárnice Omítka/keramický obklad EPS 70 F (šedý)

D [m]

l [W/(m.K)]

0,2500

0,2400

-

-

0,2200

0,0340 2


6,86 (m K)/W


0,14 W/(m K)

2


ΔU = 0,012 Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Pórobetonové tvárnice Omítka/keramický obklad EPS 70 F (šedý)

D [m]

l [W/(m.K)]

0,3000

0,2400

-

-

0,2200

0,0340 2


7,04 (m K)/W


0,14 W/(m K)

2

82

PORSENNA o.p.s.

Energetický audit – Základní škola Angelovova v Praze 12 YMIV - MIV nové (YTONG)

červen 2015 ΔU = 0,012

Rsi+Rse = 0,17 Materiál (od interiéru)

D [m]

l [W/(m.K)]

YTONG

0,3000

0,1800

EPS 70 F (šedý)

0,2200

0,0340 2


7,38 (m K)/W


0,13 W/(m K)

2

PMIV - MIV nové (plast)

ΔU = 0,04

(předpoklad)

Rsi+Rse = 0,17

Materiál (od interiéru) Neznámá skladba, zřejmě s tepelnou izolací Plastový kryt EPS 70 F (šedý)

D [m]

l [W/(m.K)]

0,1200

0,0500

-

-

0,2200

0,0340 2


6,47 (m K)/W


0,15 W/(m K)

2

VS2 - Vnitřní zdivo tl. 30 cm

ΔU = 0,012 Rsi+Rse = 0,26


D [m]

l [W/(m.K)]


0,3000

0,2400

EPS 70 F (šedý)

0,1000

0,0340 2


3,97 (m K)/W


0,24 W/(m K)

2

ST1 - Střecha

ΔU = 0,01

(předpoklad)

Rsi+Rse = 0,14


D [m]

l [W/(m.K)]

Stropní konstrukce

0,2500

1,2000

EPS 150 S

0,3200

0,0370

nová hydroizolační vrstva

-

2


8,11 (m K)/W


0,12 W/(m K)

2

ST2 - Střecha tělocvičny a jídelny (spodní pás vazníků)

ΔU = 0,05 Rsi+Rse = 0,20


D [m]

l [W/(m.K)]

Podhled

0,0200

0,1800

Minerální izolace v úrovni spodních pásů vazníků

0,2250

0,0780

Foukaná minerální izolace

0,3000

0,0473

Prostor mezi vazníky, svrchní plášť

-

2


6,26 (m K)/W


0,15 W/(m K)

2

83

PORSENNA o.p.s.


P2 - Podlaha nad nevyt. 1.PP

červen 2015

ΔU = 0,012 Rsi+Rse = 0,34


D [m]

l [W/(m.K)]


0,3000

-

EPS 70 F (šedý)

0,1000

0,0340 2


3,16 (m K)/W


0,29 W/(m K)

2

P3 - Podlaha nad průchodem

ΔU = 0,02 Rsi+Rse = 0,21 D [m]

l [W/(m.K)]



0,3000

-

EPS 70 F (šedý)

0,2400

0,0340 2


6,42 (m K)/W


0,15 W/(m K)

2

84

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

10. 2. Příloha 2 – Grafické znázornění Energetického štítku obálky budovy 10. 2. 1. Stávající stav

85

PORSENNA o.p.s.


10. 2. 2. Návrhový stav

86

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


10. 3. Příloha 3 – Fotodokumentace

Pavilon B – vstup do objektu – jižní pohled

Pavilon E – severní pohled

Pavilon C – severní pohled

Pavilon D - posilovna

Pavilon A – kuchyň se VZT jednotkou na střeše

Jižní pohled na pavilony C a E

87

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


Pavilon D (tělocvična) – východní pohled

Pavilon F – západní pohled

Pavilon A - vstup do výměníkové stanice

Pavilon F - vstup do jednoho z bytů

Pavilon C - vstup ze dvora

Pohled ze střechy pavilonu A

88

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


Střecha pavilonu F

Pohled ze střechu pavilonu A

Spojovací krček – 1.PP pavilonu E

Chodba v pavilonu B

Pavilon A - školní jídelna

Pavilon B – učebna fyziky

89

červen 2015

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Pavilon A – pomocné prostory kuchyně

Pavilon D - tělocvična

Pavilon D - dílny

Osvětlení tříd

Otopná tělesa s TRV

Nepoužívaná VZT jednotka v tělocvičně

90

PORSENNA o.p.s.


červen 2015

Pavilon A - kuchyň

Zásobníky TV ve výměníkové stanici

Trubkové výměníky na vytápění ve VS

Rozdělovač sekundárního rozvodu ve VS

Regulační uzel v pavilonu B

VZT jednotka pro větrání kuchyně

91

15, Praha 12 - Modřany

Recommend Documents