Cheiron Tribune č. 6/15
Magazín o činnosti obecně prospěšné společnosti Cheiron T, o.p.s.
Březen - Prosinec 2015
SLAVÍME PLNOLETOST POJĎME DO ŠKOLKY!
Úvodem T ak je to tu! Cheiron slaví plnoletost! Před osmnácti lety se v hlavách našich zakladatelů zrodila myšlenka komunitního centra a díky Jiřímu Fišerovi, Jiřině Svobodové, Janě Říčařové a Zuzaně Havrdové vzniklo v Táboře jedno z nejstarších komunitních center v Čechách. Nemůžu bohužel zcela fundovaně hovořit o začátcích Cheironu, protože jsem se s ním seznámil už s coby sebevědomým puberťákem. Ovšem puberťákem, který byl svými zakladateli i předchozími ředitelkami a ředitelem vychovaný tak, že si získal respekt a uznání nejen odborné, ale i laické táborské veřejnosti. Ve svém dětství a mládí stihl inspirovat, ovlivnit nebo nasměrovat stovky dětí i dospělých, zažil úspěchy i zklamání, pocítil důvěru i nevraživost a vytrvale se podílel na veřejném dění v Táboře a okolí. Nevím, jestli cesta, kterou doposud ušel, byla vždy ta, kterou jít chtěl, jestli musel kličkovat, hledat zkratky, nebo byl naopak sveden na objížďku, ale ve svých osmnácti je teď cílevědomým, vzdělaným a uznávaným profesionálem, který neztratil nic ze svých mladistvých ideálů ani elánu, a který je odhodlán překonat všechny překážky na cestě za svým cílem – podílet se na lepším, tolerantnějším, vzdělanějším a zodpovědnějším místu k životu. A pokud by se jednoho dne stal zbytečným, bude to jen znamenat, že své poslání plnil dobře. O tom, že působení Cheironu zatím ještě zbytečné není, se můžete přesvědčit na následujících stránkách.
Mgr. Roman Varga ředitel organizace
Cheiron T, o.p.s.
je právnickou osobou, která vznikla v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Byla založena zakládací smlouvou ze dne 21. března 1996 v Táboře těmito zakladateli: Ing. Jiří Fišer, PhDr. Zuzana Havrdová, CSc., Mgr. Jana Říčařová, Bc. Jiřina Svobodová. Dne 9. října 1996 byla společnost zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl O, vložka 6. Obecně prospěšná společnost Cheiron T je nestátní nezisková organizace, která je založena na principech komunitní práce.
3
V souvislosti s oslavami 18. narozenin komunitního centra Cheiron T, o.p.s. jsme o pohled zpět, ale i do budoucnosti, požádali zakladatele a bývalé ředitele Cheiron T, o.p.s. Dvanáct odpovědí na tři otázky které zní takto:
1. 2.
Chtělo by se říci, že obecný trend je takový, že se lidé vzájemně sobě vzdalují. Ale nevím, záleží na tom, v jaké komunitě se člověk zrovna pohybuje, kde žije. Nevidím to nijak tragicky. Jasně, že naskočí ty začátky. Příchuť něčeho neznámého. A taky kolegium zakladatelů a schůzky v Orionu, supervize Zuzany Havrdové, shánění prostor v Děkanské ulici, vybavení z prvního grantu, první dobrovolníci.
3.
Udržitelné finanční zdroje. Stálý zápal a nikoliv vyhoření.
Ing. Jiří Fišer starosta Tábora
1.
Stavění mostů mezi lidmi je v dnešní době myslím mnohem obtížnější než před těmi 18 roky, kdy jsme Cheiron zakládali. Díky všem mobilům, počítačům, satelitům, internetům a nevím čemu všemu ještě, se stala komunikace rychlejší, intenzivnější, bezbariérovější a produktivnější, ale paradoxně se zvětšily propasti mezi lidmi, jakožto lidskými bytostmi se svými radostmi a starostmi. Právě proto v dnešní době je třeba stavět mosty mezi lidmi, ukazovat jim jak k sobě mohou přijít blíž, jak je důležité najít si čas vidět, slyšet a vnímat se navzájem.
2.
Když jdu kolem Cheironu, tak mě vždycky napadne tam zajít. Protože tam najdu vždycky někoho, kdo mě uvítá a uvaří mi kafe nebo čaj. Protože tam jdu jako bych šla domů. Protože jsem tam chodila šest let každý den, protože jsem tam věděla o každém smítku, o každém papíru, o každém člověku, ..., měla jsem hezký vztah s místními duchy, kteří tam přebývají (úsměv). Vzpomínám si, že před těmi roky, když jsem Cheiron spoluzakládala, tak nikdo!, opravdu nikdo!, kromě mě, nevěřil, že Cheiron přežije víc jak dva roky, na které jsme měli v té době peníze. To, že by se dožil dospělosti, nenapadlo v té době ani mě!
Jiřina Svobodová
3.
Co popřát Cheironu k jeho osmnáctinám? Přála bych mu pracovité, citlivé, laskavé, odhodlané, odvážné a slušné „pečovatele“ – pracovníky, kteří budou mít sílu, chuť a dostatek kreativity i přes všechny překážky stavět i nadále nové mosty a pořád dokola opravovat ty pobořené, zničené a rozbité. Přála bych mu, aby jeho „sousedé“ blízcí i vzdálenější měli chuť spolupracovat, podporovat se, pomáhat si, hledat společné cesty a slavit společné úspěchy. Přála bych mu, aby neztratil paměť a využíval vše, co může čerpat z minulosti. Přála bych mu, aby uměl vnímat a užívat si krásu přítomnosti. Přála bych mu vidět do budoucnosti, aby mohl nahlédnout na své snažení v podobě změny, které přineslo. Přála bych mu víru, rozum a cit!
1. Myslíte, že lidi mají dnes k sobě blíž nebo dál, aby je dokázaly spojit mosty, které se snaží Cheiron vystavět? 2. Jaké myšlenky, pocity nebo vzpomínky Vám naskočí, když jdete kolem Cheironu? 3. Co byste Cheironu k pomyslným osmnáctinám popřáli?
1.
Nepohybuji se v sociální sféře už řadu let, takže nedokážu posoudit nějak celkově, ale pokud se jedná o místní komunitu mají k sobě lidé rozhodně blíž (i) právě díky Cheironem rozestavěným mostům.
2.
Spousta práce, kterou tam spousta lidí odvedla. Možnost smysluplného trávení volného času v dobách, kdy jsem do Cheironu chodil jako návštěvník, šance realizovat se pozdějc jako dobrovolník a zaměstnanec, až po paradoxy, když jsem Cheiron vedl.
Patrik Kučera
3.
Všechno nejlepší!
1.
Aneta Vomlelová
Popravdě nevím, jak se s touto otázkou vypořádat, zní trošku velikášsky. Nevím, jak by na to nahlížel kentaur Cheirón, ale obecně prospěšná společnost Cheiron T je regionální organizace a jako taková se soustředí na poskytování služeb lidem daného regionu – Tábora a okolí. Vnímala bych za úspěch, pokud se jí podaří i nadále umožňovat zde setkání lidí napříč generacemi, propojování lidí různých kultur, sociálního statusu. Podporovat dialog a vzájemné poznávání, bořit předsudky a strach. Tím může vytvářet místo dobré praxe i pro ostatní regiony. Přiléhavý je citát Jiřího Žáčka, na který Cheiron sám odkazuje: „Proč stavět mosty přes řeku? Aby měl člověk blíž k člověku.“
2.
Toho je strašně moc… Asi jsem ještě nezískala takový odstup, abych už začala vzpomínat. Stále, když přijdu ke vchodovým dveřím, instinktivně sáhnu po poštovní schránce, abych zkontrolovala, zda přišla nějaká pošta (úsměv). Vybaví se mi plejáda pocitů a myšlenek: radost (zvlášť když vidím děti, které jsem dříve téměř denně potkávala), smysluplnost práce Cheironu, úleva (když vidím pracovníky někdy „v posledním tažení“ administrovat projekty a z toho, že už to není na mně), odpovědnost (kterou si za organizaci ještě stále v sobě nesu), někdy i rozčilení, když vidím nepořádek kolem domu a nikdo si toho nevšimne a v neposlední řadě mě napadá vděk (Cheiron mě naučil mnohému) a osobní změna (sedm let jsem v něm byla „hlavním klíčníkem“, dnes jsem kolemjdoucím návštěvníkem).
3.
Cheiron tím tedy pomyslně vstupuje do své plnoletosti. To znamená práva, ale také povinnosti. Přeji Cheironu, aby dosáhl ještě větší míry nezávislosti a udržel si svou svobodu. Každá svoboda je však, aby se z ní nestala zvůle, doprovázena odpovědností – takže Cheironu přeji také respekt, pokoru, vědomí celku a smyslu svého konání a tým odpovědných pracovníků, který mu s tím pomůže.
CHEIRON VYROSTL
NA KOŘENECH KOMUNITNÍ PRÁCE
Komunitní práce stála na samém počátku obecně prospěšné společnosti Cheiron T. V roce 1996 byla společnost založena a o rok později bylo otevřeno komunitní centrum, které je dnes jedním z nejstarších center v České republice.
C
o tomu všemu ale předcházelo? Důležitou osobností, která stála u zrodu Cheironu, byla mimo jiné docentka Zuzana Havrdová, která jeho vznik iniciovala (dnes působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy). V roce 1994/1995 si Agentura pro trh práce a sociální politiku (Phare) vybrala čtyři různě velká města ČR, mj. Tábor, aby zde vyzkoušela metodu komunitní práce za podpory partnerů ze zahraničí, kde se tato metoda dlouhodobě realizovala nejen pro řešení problémů v sociální oblasti. Zuzana Havrdová se tedy v Táboře dotazovala, co si zdejší lidé myslí, že je třeba změnit. Toto téma zpracovávala komunitním přístupem. Procházela město, potkávala se s různými lidmi a skupinami obyvatel (od lidí zespodu až po zástupce institucí a organizací) a odtud nakonec vzešla potřeba pracovat především s ohroženou mládeží. Ze všech témat, která se v průběhu monitoringu objevila, se nakonec stal prioritou bezpečný prostor pro setkávání mladých lidí,
„Cílem komunitní práce je vytváření takové situace, aby lidé nalezli své schopnosti a síly, naučili se vyjadřovat své názory a potřeby, překonali pasivitu a nevíru a začali rozvíjet své potenciály ve společnosti.“
6
kde by mohli tito lidé realizovat své nápady a smysluPavla Kohelová plně tak trávit svůj zástupkyně ředitele volný čas. Tento komunitní projekt se završil vytvořením Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T. Jeho vývoj se s postupem doby měnil. Proměnila se i cílová skupina a hlavní činnost Cheironu se stala registrovanou sociální službou. Komunitní práce však zůstala důležitou a nedílnou součástí našeho úsilí o změnu. A co je to tedy vlastně komunitní práce? Výstižně ji popisuje docentka Havrdová: „Komunitní práce je metoda k řešení sociálních problémů prostřednictvím podpory společenství - komunit - v místech, kde lidé žijí a kde problémy vznikají. Cílem komunitní práce je vytváření takové situace, aby lidé nalezli své schopnosti a síly, naučili se vyjadřovat své názory a potřeby, překonali pasivitu a nevíru a začali rozvíjet své potenciály ve společnosti.“ Komunitní práce je také velmi efektivní nástroj používaný k proměně sociálně vyloučených lokalit po celém světě. My jsme se v naší činnosti zaměřili na romskou komunitu, žijící v Lužnické ulici v Táboře. Důležitým předpokladem komunitní práce je navázání kontaktů s lidmi z komunity a získání si jejich důvěry,
která je významným předpokladem pro další spolupráci. Pracovník přichází do komunity, aby zjistil, jaké problémy v dané komunitě jsou a jaké zdroje má komunita k tomu, aby tyto problémy řešila. Důležitou součástí této práce je motivace lidí ke změně. Tedy rozebírání jednotlivých kroků, které je potřeba udělat a podpora komunity k jejich realizaci. Komunitní pracovník nedělá práci za komunitu, ale je především tím, kdo společně s komunitou vytváří strategie, práci strukturuje a podporuje jednotlivé členy komunity k získání dalších dovedností (například práce s počítačem, komunikace s úřady, atd.). Je však také prostředníkem – mostem - mezi komunitou a vnějším okolím, v našem případě městem Tábor nebo firmou Bytes, která spravuje dům zvaný Fišlovka, v němž většina romských rodin žije. Po překonání nedůvěry se nám podařilo komunitu motivovat k tomu, že na vlastní náklady vyklidila zaplněné sklepy ve svém domě. Poté přišla na řadu skládka za domem, kde si děti často hrály a v nezdravém prostředí trávily svůj čas. Firma Bytes dodala kontejnery, což práci velmi urychlilo. Do úklidu se zapojila přibližně třetina lidí z komunity. Dalším krokem
pak bylo vymalování vnitřních prostor domu (vstupní chodba a schodiště), kdy Bytes dodal materiál a lidé z komunity odvedli danou práci, což jednak vedlo k posílení jejich sebevědomí a také to změnilo jejich vztah k domu, ve kterém žijí. Lidé, kteří se nejvíce do aktivit zapojovali, pak s naší podporou založili občanské sdružení Jekhetane Tábor. Jeho členové se v Cheironu učili psát na počítači, žádat o granty a plánovat si svou činnost. Sdružení začalo pořádat různé sportovní a kulturní akce zaměřené především na romské děti a mládež. Později ve spolupráci s Odborem sociálních věcí získali lidé z Jekhetane prostory v Lužnické ulici, kde si otevřeli klubovnu pro děti a využili tak zkušeností, které získali v Cheironu. To také vedlo k jejich osamostatnění se, což je de facto hlavním cílem komunitní práce. Naše zkušenosti jsme pak zužitkovali na konferenci ke komunitní práci, kterou pořádala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny v Hrzánském paláci na Hradčanech dne 16. října 2014. Zároveň jsme se stali členem odborné platformy, která připravuje podklady k metodologii komunitní práce pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
7
TERÉN
– témata mladých lidí Od září 2013 Cheiron T provozuje sociální službu terénní program pro děti a mládež ve věku 13 – 26 let.
P
o celý rok 2014 služba fungovala v tomto věkovém rozmezí a terénní pracovníci se dosud zaměřovali především na Sídliště Nad Lužnicí a jeho přilehlé okolí, na okolí Jordánu, areál škol, na okolí autobusového nádraží a na okolí Fišlovky a řeky. Počet klientů v tomto roce byl 134, počet kontaktů 2172, průměrný počet klientů za den 10,86 a počet nových klientů byl 49. V lednu 2015 přibyla mnohem výraznější věková struktura klientů. Terénní pracovníci pracují s lidmi od 13 do 64 let. K rozšíření věkové skupiny došlo proto, že v minulém roce rostla poptávka klientů v nižším i vyšším věku, než byla služba poskytována. Na jaře jsme otevřeli kontaktní místnost na Sídlišti nad Lužnicí na bývalé základní škole zvané „Osmička“. Tato místnost slou-
8
ží především jako kontaktní místo pro klienty, případně jako prostor, kde je možné se sejít za opravdu nepříznivého Karolína Havlová počasí. terénní sociální Během léta Cheipracovnice -ron T a terénní pracovníci mimo jiné spolupracovali s organizací Taboard na akcích Skate session a Summer snow battle, kde soutěžili nadaní „skejťáci“ ve skateboardovém parku a za horkého letního dne si užívali sněhu a snowboardu. V říjnu jsme oslavili jeden rok terénu soutěžemi pro děti i dospělé, hudbou, kterou produkovali sami klienti, a malým občerstvením před Základní školou „8“.
Po celý rok jsme s klienty řešili jejich zájmy a potřeby, doprovázeli je v složitých životních situacích a pomáhali jim, když o to stáli. Letos jsme se v terénním programu setkali s trendem, kdy témata, která mladí lidé řeší, jsou rozdělena řekněme na dva druhy. Částečně jsou to témata stálá, která se řeší celoročně (mnohdy celoživotně) a pak jsou to témata sezónní. K celoročním patří především vztahy a jejich specifika s tím, že v zimě se řeší především stálost a udržení vztahu a v létě spíš jak to udělat s láskou na dálku, sexuální prevence atd. Z čehož vyplývá, že je toto téma částečně sezónní. Také sem patří řešení a otevírání témat spojených s návykovými látkami (drogy, alkohol a cigarety), která jsou aktuální po celý rok. Mnohdy se setkáme i s potížemi
s gamblingem. S tím úzce souvisí vysoká potřeba peněz a mnohdy velmi špatný životní standart kvůli jejich nedostatku. K vyloženě sezónním potřebám patří shánění brigád. Přičemž se některým klientům terénního programu za našeho doprovodu podařilo brigádu na léto sehnat. Dále je to otázka školy – jak se učit, kam jít na školu, aby mě to bavilo a do budoucna mohlo živit, co dělat, když mi to nejde, nebaví a podobně. Jako sezónní je označujeme proto, že klienti s potřebou toto řešit chodí zpravidla v pololetí a na konci roku. A v neposlední řadě je to zájem o pomoc při přípravách a konání nějaké akce či při vypsání některého z projektů, které jsou mladým lidem nabízeny (např. úklid města, vytvoření sportovní plochy, opravy laviček a již existujících ploch pro sportovní a rekreační využití atd.).
9
Předškolní klub
P
ředškolní klub je neregistrovanou službou Komunitního centra Cheiron T, o. p.s. spadající do služeb sociální prevence. Jde o alternativu předškolního vzdělávání pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které mateřskou školu nenavštěvují a: a) s nejvyšší pravděpodobností by ji nikdy nenavštívily, b) by je předškolní vzdělávání minulo, c) by se s předškolním vzděláváním z různých důvodů nepotkaly. Jako hlavní důvod výše popsané situace vidíme finanční problémy rodiny a nízké povědomí rodičů o potřebnosti předškolní přípravy. Naše zařízení nemá ambici konkurovat mateřským školám, nýbrž je suplovat v případech, kdy je spolupráce mezi školou a rodinou komplikována sociální situací rodiny či předsudky ze strany rodičů. Naším záměrem je, aby děti z našeho předškolního klubu nastupovaly po tom, co si zvyknou na autoritu a pravidla, do mateřských škol, nebrání–li tomu jiné okolnosti. Během uplynulého roku došlo v předškolním klubu k několika zásadním změnám, které, jak doufáme, byly ku prospěchu naší služby. První změnou bylo přemístění předškolního klubu z lokality starého města do prostor bývalé základní školy na Sídlišti nad Lužnicí. K této změně jsme se odhodlali zejména z důvodu kapacity klubu, která byla naplněna pouze z půlky a docházka dětí nebyla pravidelná.
10
Uvedenou lokalitu jsme zvolili po konzultaci se zástupci romské komunity, na doporučení azylového Jaroslava Klejmová domu pro matky předškolní klub s dětmi a ředitelek místních MŠ i ZŠ. S návazností na druhou z výše uvedených změn, kterou bylo využití romských asistentů, se nám podařilo naplnit kapacitu klubu a dosáhnout pravidelnosti v docházce dětí. Romské asistentky, které začaly děti do předškolního klubu doprovázet, jsme vybrali s ohledem na doporučení rodičů dětí a zkušenosti obou žen. Mimo naplnění kapacity klubu, vnímáme jako velký přínos, že se nám podařilo zaměstnat, byť na zkrácený úvazek, dvě ženy z komunity. U obou žen jde o jejich první pracovní zkušenost, díky které si zvykají na pravidelný režim a odpovědnost.
„Naše zařízení nemá ambici konkurovat mateřským školám, nýbrž je suplovat v případech, kdy je spolupráce mezi školou a rodinou komplikována sociální situací rodiny či předsudky ze strany rodičů.“ Poslední změnou bylo rozšíření otvírací doby klubu pro děti, které čekal zápis do první třídy.
Od října jsou dětem otevřeny brány vědění a dveře předškolního klubu již od osmi hodin. Náplní této hodiny navíc je individuální práce s dětmi, které postupně vypracovávají zadané úkoly připravené na jednotlivých tematických stanovištích. Na těchto stanovištích děti pracují s montessori pomůckami, vypracovávají grafomotorické listy, staví ze stavebnic dle předlohy, prohlubují své dovednosti a vědomosti důležité pro úspěšný vstup do základní školy. V rámci této přípravné hodiny si děti zavedly sešitky, do kterých vkládají vypracované úkoly a mohou zde reflektovat své posuny. Individuální práce s předškoláky přinesla velmi rychle své ovoce, děti udělaly během několika týdnů obrovské pokroky v rozvoji klíčových kompetencí. Za velký úspěch po-
važujeme skutečnost, že všichni předškoláci navštěvující předškolní klub uspěli u zápisu do prvních tříd! Jako vhled do ročního provozu našeho klubu uvádíme některá z měsíčních témat. Duben: Jaro se ozývá V dubnu jsme se s dětmi zaměřili na jarní říkadla, která se děti učily přednášet a instrumentálně i pohybově doprovázet. Během procházek do přírody se děti seznamovaly s názvy jarních květin, které následně ztvárňovaly rozličnými výtvarnými technikami. Výrazným tématem měsíce byly také Velikonoční svátky, jejichž tradici jsme dětem přiblížili při barvení vajíček, pečení velikonočních beránků a výrobě velikonočních dekorací.
11
Květen: Broučci Hmyzí svět jsme využili k rozvoji znalostí dětí o této oblasti přírody, menší děti si zopakovaly názvy barev při prohlížení křidélek motýlů, starší děti si zopakovaly počty při počítání teček na krovkách berušek a nožek stonožek. Hmyz jsme pozorovali a pojmenovávali na pravidelných procházkách a ztvárňovali různými výtvarnými technikami. V rámci rozvoje čtenářské gra-
motnosti jsme s dětmi pravidelně pracovali s knihami Poklad starého brouka a Broučci. V závěru měsíce jsme s dětmi navštívili interaktivní vzdělávací výstavu Bzukot v Objeváriu v Českých Budějovicích. Tam jsme společně s dětmi oslavili i Den dětí návštěvou Hopsária. Červen: moře a mořští živočichové V červnu jsme s dětmi objevovali podmořský svět za využití obrázkových knih, příběhů a přírodnin. Pohádkové příběhy dětem prozradily, proč je voda slaná, komu patří vlajka se zkříženými hnáty, či jak zpívají velryby. Při práci s pískem děti rozvíjely jemnou motoriku, při závodech plachetnic jsme se zaměřili na dechová cvičení. Během společné plavby se děti naučily pojmenovávat mořské živočichy, nové básničky a písničky, vyrobit dalekohled i parník, setkaly se s piráty a objevily ztracený poklad. V rámci tématu jsme s dětmi navštívili Podmořský svět v Praze. Srpen: Bajky Ústředním tématem měsíce srpna byly výchovné příběhy, které jsme dětem pravidelně pročítali a navazovali na jejich obsah výtvarnými a pohybovými aktivitami. O špatných povahových vlastnostech a společenských nešvarech jsme s dětmi hovořili a hledali jsme společně vhodná řešení k jejich eliminaci. Na zvířátka, která jsou v bajkách nositeli daných povahových rysů, jsme se s dětmi zajeli podívat do Zoologické zahrady v Jihlavě.
12
Listopad: Podzimní loučení a přípravy na zimu V měsíci listopadu jsme se s dětmi zabývali změnami počasí, které se objevily s pozvolným příchodem zimy. Dotkli jsme se také změn v chování lidí i zvířat. Mluvili jsme o zimním spánku medvědů, teplém kožíšku i zimní bundě a topné sezoně. Důležitým tématem byla prevence nachlazení a šíření nemocí v dětském kolektivu. Svátek svatého Martina jsme s dětmi oslavili pečením svatomartinských rohlíčků a advent přivítali výrobou adventních věnců. Prosinec: Zima už nám začíná, čerti lezou z komína. Měsíc prosinec v klubu provoněla sváteční atmosféra blížících se svátků vánočních. Děti byly seznamovány s příběhy a tradicemi, kte-
ré se k českým Vánocům váží. Hudební dílny byly zaměřeny na nácvik vánočních koled, během výtvarných aktivit děti vyráběly vánoční výzdobu a dárky pro své blízké. Proběhlo také pečení vánočního cukroví a společná vánoční besídka. Klub rodičů Další aktivitou související s provozem předškolního klubu jsou kluby rodičů, které probíhají zpravidla jednou do měsíce v dopoledních hodinách. Cílem této aktivity je zprostředkovat dítěti pozitivní zážitky s rodičem vedoucí k upevnění vztahu. Jde zejména o akce kreativní, společné výlety a besídky. V minulém roce proběhlo v rámci klubů rodičů 6 výletů a 6 kreativních dílen. Průměrně se této aktivity účastnilo 6 rodičů.
kurzy vaření s albertem
N
a podzim 2014 jsme díky projektu „Důvěra prochází žaludkem“, podpořeného Nadačním fondem Albert, otevřeli kurzy vaření pro klienty Klubu pro mladší. Děti se seznámily nejen s vařením jako takovým, ale zároveň i s dalšími činnostmi s vařením spojenými - počínaje hygienou přes zpracovávání a tepelné upravování surovin až po úklid. Během tohoto kulinářského čtvrtroku se děti naučily připravovat pokrmy vařené i pečené a nyní zvládnou samy uvařit nejen poctivý kuřecí vývar nebo boloňské špagety, ale i upéct domácí pizzu, výtečné muffiny či vánoční cukroví. Kurzy nejprve probíhaly jednou za čtrnáct dní. Pro velký úspěch jsme se však rozhodli, že budeme vařit každý týden. Tento zájem také obnášel dokoupení většího množství kuchařského náčiní a omezení kapacity účastníků s tím, že se pravidelně střídali a nedo-
cházelo tak k situacím, kdy děti neměly žádnou činnost nebo se nudily. O nudě však během našich kulinářských kurzů nemůže být řeč, protože nás vždy provázela dobrá nálada a o zábavu a skvělé jídlo nebyla nouze. Zájem o vaření je stále obrovský, proto bychom rádi v kurzech pokračovali i letos. Zuzana Kozinská
13
Další úspěšný rok s kuřetem Žluté kuře se záchranným kruhem jako maskot společného sbírkového projektu České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti se s námi potkalo letos už popáté a my jeho výzvu „Pomozte dětem!“ vždy rádi vyslyšíme.
P
okaždé, když kuře žádáme o podporu, postavíme projekt na nějakém nosném tématu, kolem kterého se točí všechny aktivity. V loňském roce jsme se díky projektu „Romipen – z kruhu ven“ dozvěděli něco o romských tradicích a zvycích a na oplátku jsme s dětmi hovořili o zvycích a tradicích ryze českých, vařili jsme tradiční jídla a rozšiřovali si obzory na výletech a exkurzích. Třešničkou na dortu byla ale desková hra Romipen, kterou jsme s dětmi vymysleli, vytvořili a společně si nakonec i zahráli. Romipen je kvízová desková hra, kdy za pomocí správného zodpovídání otázek hráči putují stejnou cestou jako Romové v histori z Indie až do Evropy. Otázky jsou rozděleny do pěti okruhů – romská historie, romská kultura a tradice, romský jazyk, otázky všeobecné a otázky sociální. Hrací deska je v podstatě mapa Eurasie, kterou jsme společně s klienty namalovali, s vyznačenými hranicemi států a jejich názvy. Je doplněna stezkou, po které skutečně Romové v průběhu staletí do Evropy putovali a po které putují hráči se svými figurkami. Hraní hry tak nejen roz-
14
šiřuje znalosti hráčů o romské historii, ale také v nich rozvíjí povědomí o současné zeměpisné situaci v Evropě, Asii i části AfriRoman Varga ky. Pokaždé, když ředitel Romipen hrajeme, zažijeme spoustu okamžiků překvapení z dosud neznámých, ale objevných informací o Romech. A samozřejmě spoustu legrace! V roce 2015 je nosným tématem projektu Pomozte dětem ekologie. Kolem poznávání a ochrany fauny i flory se budou tedy točit všechny aktivity. Nejenže budeme o ochraně přírody mluvit teoreticky a čerpat z dokumentů, filmů nebo literatury, společně s dětmi si ale zkusíme i praktické věci jako tvoření z recyklovaných materiálů, úklid odpadků nebo ekologické pěstování. K tomu nám poslouží kousek pozemku u Ctiborova mlýna, kde si děti vyzkouší, jaké to je vlastními silami bez umělých hnojiv vypěstovat něco, co chutná líp než z obchodu.
time out
Time out je již děvět let tradiční součástí prázdnin romských dětí ohrožených sociálním vyloučením a letos pojedeme podesáté.
V
ždy se snažíme zprostředkovat dětem reálné zážitky přírody, kamarádů i sebe samých, které jim Martin Procházka vedoucí keramické jejich sociokulturdílny ní prostředí neposkytuje. Součástí pobytu je pro děti vždy i hledání vlastních kořenů prostřednictvím romské hudby, na čemž s Cheironem již osmým rokem spolupracuje hudebník a muzikoterapeut Jan Chromeček z Akademie Sociálního umění v Praze. Bude tomu tak i letos a navíc bude další náplň směřována především k ekologickému pojetí života, jehož absence je v sociálně vyloučených lokalitách více než zřejmá. Toto širší vnímání celku bude opět navazovat
na tradice Romů v kontextu jejich historie až po současnost. Jako každý rok se děti již ptají na Timeout, ač bude až v srpnu. Úspěšnost celého pobytu stojí na paradoxu opravdového zatížení dětí. Součástí pobytu je nutnost fungování v rytmu tvořeném muzikoterapií, která je dvakrát denně, překonáváním překážek vnějších i vnitřních v psychosociálních hrách, nutností obstarávat služby v kuchyni a nést tak odpovědnost za chod programu, vydržet stesk po domově a rodičích, brzo vstávat, překonat strach v nočním lese a přespat „pod širákem“, atd. I přes mnohé sociálně obtížné situace jde vždy o nosnou akci roku, kde se vytváří užší vazby mezi pracovníky a klienty, které nesou následující rok a prostřednictvím vrstevnických vazeb působí do celé šíře romské komunity, se kterou pracujeme.
15
Jeden svět 2015
aneb praskněte své bubliny!!! Narušit předsudky, pohodlné nevědomí a fámy šířící se českou společností – to bylo cílem 17. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který své publikum přivítal výzvou „Praskněte své bubliny!“. 11. ročník festivalu Jeden svět, se v Táboře uskutečnil od 19. do 22. března 2015 pod vedením neziskové organizace Cheiron T.
J
eden svět letos vznikal ve chvíli, kdy světem hýbaly zásadní události jako útok na redakci satirického týdeníku v Paříži, válka na Ukrajině, rozpínání Islámského státu, neustálý růst xenofobie v České republice podporovaný i některými čelními politiky. Upozorňuje zároveň, že takový pasivní postoj je zvlášť v dnešní globalizované době nebezpečný. Právě proto Jeden svět vyzýval českou veřejnost, aby praskla své ochranné bubliny a otevřela tak prostor pro diskusi, třeba i jen tím, že navštíví projekce dokumentárních filmů s aktuálními tématy a po nich následující debaty. „Symbolem letošního ročníku se stala ochranná bublinková fólie, která zdobila vstupní chodbu na Základní škole Bernarda Bolzana a vstup do Caffe & Gallery Mp7. Tyto prostory byly letos opět hlavními promítacími místy,“ říká David Andrlíček koordinátor festivalu v Táboře. Téma ročníku se letos neodráželo v jedné konkrétní filmové kategorii, ale procházelo napříč celým programem. Novinkami byly kategorie V zajetí mysli - ta nabídla filmy o duševním zdraví, v Táboře konkrétně film Snili jsme o životě a kategorie Co se v mládí naučíš, která představila dokumenty o vzdělávání, ta do Tábora přinesla film Piráti ze Salé. 11. ročník Jednoho světa v Táboře přinesl
16
2 premiéry českých filmů: Zatajené dopisy, které zahájily celý festival 19. března od 19 hodin
David Andrlíček terénní pracovník, koordinátor festivalu Jeden svět v Táboře
na základní škole Bernarda Bolzana a Cukr Blog. Po obou filmech měli návštěvníci možnost zapojit se do debaty s režiséry snímku Andreou Culkovou a Tomášem Kudrnou. Záštitu nad festivalem přijal, tak jako v uplynulém roce, starosta města Tábor Jiří Fišer a bývalý český politik Jan Ruml. „Jsme velice rádi, že se festival v Táboře může těšit podpory města a že jej zaštiťují zrovna takoví lidé jako je pan Fišer s panem Rumlem,“ dodává Andrlíček. „Jeden svět sice začal až koncem března, ale již od začátku března jsme si připravili bohatý doprovodný program. Návštěvníci předfestivalových akcí se mohli těšit na výstavu tematických plakátů studentů uměleckoprůmyslové školy z Bechyně, koncert skupiny The Schwarzprior a skupiny Iglú nebo například tematické literární čtení. Letos opět nechyběl happening, který se uskutečnil 18. března na náměstí TGM,“ lákal Andrlíček. Více informací o festivalu naleznete na oficiálním facebooku Jeden svět Tábor a na internetových stránkách Jeden svět pod sekcí regiony na facebook Jeden svět Tábor.
17
V rámci dvouletého celorepublikového projektu „Pojďte do školky!“, který realizujeme ve spolupráci se společností Člověk v tísni a dalšími devíti organizacemi, jsme se začali intenzivně zabývat tématem předškolního vzdělávání.
J
ak říká ve své knize Robert Fulghum: „Všechno, co potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.“ Věk do šesti let je zcela prioritní pro zdravý vývoj dítěte a proto jsme v rámci tohoto projektu otevřeli předškolní klub pro kluky a holky ze sociálně znevýhodněných rodin. Jedná se o děti, které jsou ohroženy školním neúspěchem. To znamená, že většinou nedochází do mateřské školy, přicházejí z nepodnětného prostředí a již při nástupu do první třídy zaostávají za svými spolužáky, což snižuje jejich motivaci do dalšího učení. V tomto směru se věnujeme také efektivní komunikaci a spolupráci mezi odborníky a institucemi, které mají ve své kompetenci děti předškolního věku. Šance na školní úspěch dítěte je mnohem
18
vyšší, pokud na jeho předškolním vzdělávání participuje jak mateřská škola, pedagogicko-psychologická poradna, tak například orgán sociálně právní ochrany dětí či logoped. Třetí aktivitou pak jsou vzdělávací kurzy pro pedagogy z mateřských škol, které nabízejí různé způsoby vzdělávání dětí se specifickými potřebami. A to je dnes poměrně velká část dětí v mateřských školách. Nejsou to jen děti se zdravotním postižením, ale také například děti s poruchou soustředění, s poruchou čtení (dyslexie) a psaní (dysgrafie), jsou to děti z cizojazyčných rodin, kde český jazyk není jejich rodným jazykem a rodiče jím často ani nemluví, anebo se to týká dětí, jejichž rodinné zázemí jim nabízí příliš málo podnětů, což se
vzdělávaCÍ KURZY PRO PEDAGOGY MŠ mimo jiné odrazí na jejich chudé slovní zásobě. V rámci vzdělávacího kurzu „Naučte děti učit se“ se pedagogové z MŠ seznámili s norskou metodou konceptuálního učení Grunnlaget, která pracuje s pojmovými kategoriemi (tvar, poloha, velikost) a vede tak děti k učení v souvislostech. „V praxi to znamená, že děti rozlišují, na základě čeho jsou si dvě věci podobné či zda-li jsou stejné. S těmito informacemi děti dále pracují, učí se přemýšlet a logicky dojít ke správnému řešení,“ řekla pracovnice předškolního klubu Lenka Řeháková. Kurz „Otevíráme dveře ke čtení“ se věnoval především práci s obrázkovou knihou, daným příběhem a s rozvojem kritického myšlení u dětí v mateřské škole. Jak překonat jazykovou bariéru, jak si rozšířit slovní zásobu českého jazyka či jak si připravit vlastní lekci jazykové podpory pro děti pomocí metody Kikus se pedagogové dozvěděli na kurzu „Ve školce se spolu domluvíme“. Kurz „Nikdo nejde z kola ven“ se více zaměřoval na skupinovou dynamiku s využitím prvků dramaterapie a na jednotlivé typy dětí, z nichž každé má individuální specifické potřeby, kterým je potřeba naslouchat. „Líbilo se mi, že nám lektoři pouštěli ukázky vlastní práce s dětmi v jedné mateřské škole, na čemž jsme mohli sami objevovat, jak je těžké zaujmout nesourodou skupinu, v níž jedna holčička musí být pokaždé všude první, zatímco jiný chlapeček umí jen několik českých slov, jelikož jeho rodiče mluví ukrajinsky a třetímu chlapečkovi není skoro vůbec rozumět, takže se často stane, že mu dospělí i ostatní děti slova napovídají, zatímco on se vzteká, jelikož chtěl sdělit
něco úplně jiného,“ doplnila účastnice kurzu Zuzana Kozinská. Pátý kurz „Chceme si rozumět, nejen spolu mluvit“ se zaměřil, jak již název vypovídá, na komunikaci mezi pedagogy mateřských škol a rodiči dětí. Vycházelo se zde hodně z praxe každé paní učitelky. Jedna z účastnic na otázku, co si odnáší z kurzu, odpověděla: „Jak se vzájemně respektovat, jak sobě i rodičům zachovat důstojnost a jak neztratit úsměv na tváři.“ Vzdělávací kurzy jsou akreditované u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zúčastnilo se jich celkem 162 pedagogů mateřských škol, pracovníků neziskových organizací a výchovně-vzdělávacích institucí. Pavla Kohelová
19
Kluby
rodičů J
ednou z příjemných externalit projektu Pojďte do školky, který byl naším komunitním centrem realizován od června roku 2013 byly kluby rodičů. Aktivity zaměřené na rodiče dětí, které navštěvovaly předškolní klub, probíhaly především formou workshopů a poznávacích výletů. Smyslem tvořivých dílen bylo umožnit dětem a odičům vytvořit společně výrobek, kterým mohli zkrášlit svůj domov či obdarovat své blízké. Témata jednotlivých workshopů vycházela z námětů rodičů, kterým byl tímto způsobem umožněn odpočinek od každodenních rutinních povinností, a mohli uspokojit také své vyšší kreativní potřeby. Nápady rodičů jsme se nechali rovněž inspirovat při plánování společných výletů, jejichž cílem bylo zejména umožnit rodičům a jejich dětem zažít krásné společné chvíle
14 20
při poznávání nových míst. Nové zážitky a informace, které se staly Mgr. Lenka Řeháková pracovnice tématy rozhovorů Klubu pro mladší, rodičů a dětí, byly předškolní klub pro rodiče také inspirací, jak příjemně trávit volný čas se svými dětmi. Velmi nás potěšilo, když se v rámci společných komunitních kroužků, které jsou součástí pravidelného dopoledního programu v předškolním klubu, začaly objevovat informace o procházkách a výletech, které začali rodiče s dětmi podnikat. Za velký přínos pořádání společných setkání s rodiči dětí považujeme vytvoření a posílení dobrých vztahů mezi rodinami a pracovníky, které umožňují efektivnější spolupráci s komunitou.
sobě blíž
P
oslední březnový den otevřel dveře památníku v Letech, kde byli za 2. světové války internováni Romové v tzv. cikánském pracovním táboře. Akci pořádal Památník Lidice ve spolupráci s naší organizací Cheiron T a byla určena především žákům a studentům základních a středních škol. Jak už z názvu akce vyplývá, naší snahou bylo překonat vzdálenosti a z toho vyplývající nedorozumění a předsudky, které se objevují jak na straně majoritní společnosti, tak na straně romské minority. Memento holocaustu se netýká pouze židovského národa či romského etnika, ale nás všech v kontextu společných dějin československého státu.
V dopoledním programu vystoupil hudebník Mário Biháry s herečkou Pavla Kohelová Bárou Hrzánozástupkyně ředitele vou, dále náš taneční soubor Čiriklore z Tábora, Anna Dunčeková a Klára Berkyová ze společnosti Český západ přiblížily příběh putování Romů z Indie do Evropy a ředitel Památníků Lidice JUDR. Milouš Červencl podal svědectví o romském holokaustu. Cílem bylo nahlédnout naše dějiny v širších souvislostech a odejít s pocitem, že jinakosti se nemusíme bát, a že s lidmi jiné kultury se můžeme navzájem velmi obohatit.
15 21
poděkování Děkujeme institucím, nadacím, našim partnerům a dárcům za dotace, finanční dary, projevenou důvěru a morální podporu. Instituce - státní správa a samospráva:
MPSV ČR, Evropský sociální fond v ČR, Úřad vlády ČR - Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Jihočeský kraj, Město Tábor
Firemní dárci a partneři: Finanční dary:
Autosklo K+M s.r.o., Briklis s.r.o., Dobrá optika, Ekan servis s.r.o., Elektro Stela, GS Technik s.r.o., Janev – Jan Nevšímal, Kasto s.r.o., Kovosvit MAS a.s., Led Multimedia s.r.o., Ma-Dona s.r.o., Obchodní akademie Tábor, Postelia s.r.o., Rotary Club Tábor, Pila Pasák a.s., RSt market a.s., SC Metal s.r.o., Simopt s.r.o., Střechy Vaníček s.r.o., Teplárna Tábor a.s., Zahradní architektura Tábor s.r.o., ZŠ Bernarda Bolzana
Materiální dary a jiná forma podpory:
Ambrozia s.r.o., Auta Tábor, Hotel Nautilus, Hotel Palcát, Housův mlýn, Interspar Tábor, Kocis, Reklamní studio Mašina, Natural Tábor, Papírnictví Martin Turlík, Pro effect s.r.o., Rengl, Restaurace Střelnice, Tiskárna Rudi a.s., Swing Band Tábor, Tiskárna Chrt, Vinotéka U černého kocoura a zeleného stromu, Zahradnictví Mateřídouška
22
Individuální dárci a partneři:
David Andrlíček, Petra Basíková, Olga a Zdeněk Bílý, Tomáš Bílý, Miloslav Brada, John Brent, Susan Briggs, Vítězslav Dohnal, Václav Doubrava, Martina Douchová, Martina Dvořáková, Aleš Fiala, Jiří Fišer, Jaroslav Eremiáš, Andrea Freitová, Jana a Karel Havlíčkovi, Petr Havránek, Marian Hejný, Jitka Hlaváčková, Bohumil Chomát, Ondřej Chotovinský, Jaroslava Klejmová, Lenka Knotková, Pavla Kohelová, František Korbel, Jan Kostečka, Eva Kotrčková, Jan Kroupa, Patrik Kučera, Pavla Kultová, Tomáš Kupsa, Tereza Kůsová, Jiří Loskot, Anna a Sergey Mayzusovi, Zdena Miňhová, Michal Pacalaj, Stanislav Pazderka, Zdeněk Pikhart, Jitka Podvalská, Ludmila Pokorná, Jan Procházka, Martin Procházka, Kateřina Růžičková, Vladimír Procházka, Alice Řeháková, Lenka Řeháková, Petr Smažík, Dana Stupková, Michala Stupková, Jiřina Svobodová, Jaroslava Tkadlecová, Miloš Vaněček, Monika Vaníčková, Roman Varga, Josef Vintr, Aneta Vomlelová, Jaroslav Zeman.
Umělecké soubory a skupiny:
Swing Band Tábor, Divadlo Sklep, Divadlo Víti Marčíka
spolky a sdružení:
Cesta žije, z.s., Český západ, o.p.s., Ponton o.s.
Mediální partneři:
Kulturne.com, Deník, Český rozhlas České Budějovice, Romano Hangos, Česká televize Děkujeme i všem ostatním médiím, která o nás psala články, tiskla naše tiskové zprávy a zprostředkovala nám možnost informovat veřejnost o naší činnosti. Speciální dík patří Davidu Peltánovi!
Rádi bychom také poděkovali všem spolupracujícím organizacím a kulturním zařízením, externím spolupracovníkům a lektorům, dobrovolníkům, stážistům, členům Správní a Dozorčí rady, institucím a odborům, dětem, mladým lidem a jejich rodinám, školám i jednotlivým lidem za podporu, spolupráci a projevenou důvěru. Pokud jsme na někoho z Vás ve výčtu jmen pozapomněli, velmi se omlouváme!
děkujeme, moc si vás vážíme! 19 23
