- 1 -
Syrena 234
- 2 Vlaková pošta č.134 z období 1921-1939. Tato vlaková pošta v tomto období vystřídala v období 1921-139 celkem 4 trati: 1) KRAKÓW – DZIEDICE / 134, od 15. 2. 1921 do 31. 3. 1922. Z této vlakové pošty jsme zatím v Syreně nic nepublikovali. 2) KRAKÓW – PETROVICE / 134, od 1. 4. 1922 do 14. 5. 1929.
Zásilka s razítkem vlakové pošty pro opačný směr PETROVICE – KRAKÓW /134 /*b* s datem na můstku razítka 22.VI.28 (22.6.1928). Zásilka – blahopřání, je poslána na poštu ŁÓDŹ. Frankatura známkou Fi:č.210 I, 15 gr. (červená, šrafování až k číslu nominální hodnoty). Zásilka vlakové pošty zapadá do období, po kterou byla tato vlaková pošta provozována. Pro tento směr jsme dosud v Syreně zásilku vlakové pošty č.134 nepublikovali. 3) KRAKÓW – ZEBRZYDOWICE / 134. od 15.5.1929 do 14.5.1939.
Syrena 234
- 3 Dopisnice na předcházející straně je vydána v roce 1935 (5.VIII.) v rámci série 32 obrazových dopisnic. Dopisnice má v sérii pořadové číslo 17, „SPISZ / Niedzica. Zamek“. Její signatura nákladu je „M.P.iT.(III-1935) 9.600.000.Ser.III-17“. Dopisnice má katalogové číslo Fi: Cp 68. Katalog Fischer Díl II, vydání z r.2010 oceňuje poštovně použitou dopisnici na 40 zł. (asi 270 Kč). Do této ceny není započteno to, že se zde jedná o zásilku vlakové pošty. Expediční razítko je pro opačný směr ZEBRZYDOWICE – KRAKÓW / 134 / -a- s datem na můstku razítka 20.II.37 (20.2.1937). Datum expedice zásilky odpovídá době, po kterou byla tato vlaková pošta pro tento směr používána. V minulosti jsme v Syreně pro tento směr a trať vlakové pošty č.134 publikovali dvě zásilky, a to v Syreně č.207 na str.2-3: - ZEBRZYDOWICE – KRAKÓW /134 / -a- s datem 22.6.1934. Zásilka byla poslána do Varšavy, - ZEBRZYDOWICE – KRAKÓW / 134 /-a- s datem 15.5.1939. Zásilka byla poslána na poštu Tenszynek u Krzeszowic. Obě zásilky dobou expedice odpovídají době, po kterou byla tato vlaková pošta pro daný směr používána. 4) KRAKÓW – BOGUMIN / 134, od 15.5.1939 do vypuknutí II.světové války, tedy jen něco přes tři měsíce.
Zásilka je poslána do Krakova. Nalepená známka je nominální hodnoty 15 gr. (červeně hnědá), datum vydání 1.4.1937 v rámci série „Různé pohledy, doplněné vydání“, katal.č. Fi: 296. Expediční razítko vlakové pošty č.134 BOGUMIN – KRAKÓW / a / *134* s datem na můstku razítka 29.VI.39 (29.6.1939). V Syreně jsme dosud s razítkem vlakové pošty č.134 pro tento směr publikovali: - BOGUMIN – KRAKÓW / a / *134* s datem 18.7.1939, zásilka poslána do Protektorátu do Přerova, - BOGUMIN – KRAKÓW / a / *134* s datem 3.7.1939, zásilka poslána do Krakova. I tyto dvě zásilky datem expedice odpovídají datu provozování vlakové pošty pro tento směr. Za dnešní tři ukázky vlakové pošty č.134 děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vlaková pošta č.135 z období 1921 do 1939. Tato vlaková pošta byla v období 1921-1939 provozována celkem na třech tratích:
Syrena 234
- 4 1) KRAKÓW – PETROVICE / 135, od 15.2.1921 do 14.5.1929. Zásilku s touto vlakovou poštou jsme v Syreně ještě nepublikovali. 2) KRAKÓW – ZEBRZYDOWICE / 135, jen od 22.5.1937 do 14.5.1939. I zásilku s touto vlakovou poštou jsme dosud v Syreně nepublikovali. 3) KRAKÓW – BOGUMIN / 135 Jen od 15.5.1939 do vypuknutí II. světové války, Tolik o vlakové poště č.135 uvádí polská literatura (SPIS POCZTOWYCH AMBULANSÓW KOLEJOWYCH RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ 1921-1939, autor Krzysztof P. Jankowski z r.1999). Zásilku s vlakovou poštou 135 jsme publikovali v Syreně č.92 na str.19 a č.196 na str.17. Expediční razítko bylo s textem KRAKÓW – BOGUMIN / 135 s datem -5.IX.24 (5.9.1924). Zásilka tehdy vyvolala diskusi na stránkách Syreny, zda tato vlaková pošta na této trati vůbec existovala. Informace o tom jsou v Syreně č.116 na str.4-6. Mgr. Manterys publikoval výše uvedenou zásilku s tím, že v polských výkazech MPiT od r.1920 tuto vlakovou poštu nenajdeme. Poslední zápis o vlakové poště KRAKÓW – BOGUMIN /135 je z r.1919. Ve věstnících se psalo, že VP č.62 byla přejmenována na VP č.135. Od r.1920 se ve věstnících uvádí jen VP KRAKÓW - PETROVICE /135. tak je tomu ve všech věstnících až do roku 1929 (včetně). V letech 1930-1932 je VP č.135 dokonce zcela vynechána. Ve věstníku z r.1933 se pod VP 135 uvádí trať KRAKÓW – ZEBRZYDOWICE. Teprve ve věstníku z r.1939 se u VP 135 objevuje trať KRAKÓW – BOGUMIN /135. Kolega Mgr.Manterys pouze konstatoval stav informací v polských věstnících, nikdy nepsal o tom, zda VP č.135 byla či nebyla. V polemice kolega Otík Šrubař citoval údaje z časopisu Filatelie č.20 z roku 1989 ze str.626 o VP z ČSR do POLSKA a z POLSKA do ČSR. Autorem zmíněného článku byl Dr.Alois Těšitel. V jeho článku (i kolega Mgr.Manterys), píší o VP č.135 na trati KRAKÓW – BOGUMIN. V materiálu Dr.Těšitele je VP 135 uváděná s datem 31.1.1924 (Mgr.Manterys uvádí zásilku s datem 5.9.1924). Z Polska do ČSR jezdily VP od 15.2.1921, i když k jejich realizaci dal základ již „reskript“ z 15.11.1919. Příčinou tohoto skluzu bylo diplomatické řešení hraničních otázek a válka mezi Polskem a SSSR v letech 1919-1920. V Syreně č.116 jsou pak uvedeny VP , které mezi Polskem a ČSR v období 1918-1920 jezdily. Z práce Dr.Těšitele kolega Šrubař uvádí VP, které mezi ČSR a POLSKEM jezdily. Je to i přeshraniční VP KRAKÓW – PETROVICE (později PETROVICE u BOHUMÍNA), jako VP 134 a 135. Dále pak KRAKÓW-BOGUMIN /135. Jsou uváděna i další čísla VP, informujeme jen o těch „sporných“(VP č.134 a 135). Tolik tedy k polemice na stránkách Syreny č.116. Obdrželi jsme ukázku zásilky nahoře na straně 5 této Syreny od Mgr.ing.Karola MICZE. Děkujeme mu za ni! Jedná se o doporučenou zásilku (zásilka má R-razítko R/ Amb.841 / N 1245). Expediční razítko je československé od pošty PETROVICE u FRYŠTÁTU ve SLEZ. / b / *Č.S.P. s datem na můstku razítka 18.III.23 XII- Razítko je typu M 41 a bylo s rozlišením „a“, „b“ i „c“, Razítka byla používaná poštou v období 1921- 1925. Zásilka je bez frankatury známkami??? Měly by tam být vylepeny československé známky podle platného tarifu pro doporučenou zásilku do zahraničí. Pro doporučenou zásilku je použito R-razítko, které tato pošta v březnu 1923 nepoužívala. R-razítko pošta používala pouze v období, dokud pošta patřila Polsku (do 10.8.1920) s výjimkou obsazení Petrovic čs.vojskem za tak zvané Šnejdárkovy 7-denní války počátkem roku 1919 (od 23.1. do 25.2.1919). Platný československý tarif v mezinárodním poštovním styku byl k datu expedice zásilky z Petrovic (od 1.1.1922 do 28.2.1937): dopisnice 1,50 Kč + příplatek DOPORUČENĚ 2,50 Kč, celkem tarif 4 Kč. Navíc otisk razítka vlakové pošty č.135 ze zásilky publikované v Syreně č.92 na str.19 a v Syreně č.196 str.17 a otisk razítka na naší ukázce na následující straně se diametrálně liší. Naše ukázka má tedy těch nejasných otázek hned několik!!! Problematiku této sporné ukázky na str. 5 této Syreny jsem prodiskutoval přes internet i s Mgr.ing.KAROLEM MICZEM. Nakonec mi sdělil na věc svůj názor a prozradil mi některé souvislosti s odesláním zásilky od současného majitele zásilky. Zásilku posílal známý filatelista Stanislav Sikora. Chtěl udělat radost svému kolegovi Józefowi Bujakowi, později známému filatelistovi z Goleszowa. Zásilku dal orazítkovat expedičním razítkem pošty Petrovice u Fryštátu. Zásilka byla původně v průhledné obálce a PORTO bylo nalepeno na tuto průhlednou obálku a poštovně odbavena na podací poště v Petrovicích. Měla být pozorností pro
Syrena 234
- 5 kolegu JÓZEFA, proto zásilku ručně označil datem 19.III.1923 (ten den slaví své jmeniny Josefové). Jelikož chtěl, aby byla zásilka doručena adresátovi v den jeho svátku, proto v textu je datum 19.III. a na expedičním razítku je datum 18.III. Tuto zásilku osobně předal vlakové poště na trati BOGUMINKRAKÓW / *№ 135 *. Tam ji razítkem vlakové pošty orazítkovali. Jelikož zásilka měla být doručena jako DOPORUČENÁ, tak ji vlakovou poštou orazítkovali R-razítkem Amb. 841 s podacím číslem 1445. Vlaková pošta, protože byla polská, měla i své R-razítko (Amb. 841 čili Ambulans= vlaková pošta). Toto je vysvětlení současného majitele zásilky, údajně podle informace přímo od odesilatele zásilky pana Sikory. Co jej vedlo k tomu, že takto postupoval? Byla to snaha udělat dárek kolegovi-filatelistovi. Kdyby měla zásilka ale i československou frankaturu, bylo by to daleko cennější. Proč ale zásilka VP 135 z 5.IX.1924, poslaná mnohem později, má jiné razítko VP 135, to neumíme vysvětlit? Druhé razítko VP 135 z r.1924 je ale bez rozlišení. Že by byla razítka dvě?
Zásilka s razítkem VP KRAKÓW-BOGUMIN / 135 z -5.IX.24. Razítko VP je ale jiné než na ukázce nahoře! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
Syrena 234
- 6 Vlaková pošta č.12 v období 1925-1939. V tomto období byla VP č.12 provozována celkem na třech tratích: 1) WARSZAWA – BIELSKO / 12, od 5.6.1925 do 14.5.1931. S touto vlakovou poštou jsme dosud nepublikovali žádnou zásilku. 2) WARSZAWA – ZEBRZYDOWICE / 12, od 15.5.1931 do 14.5.1939. Zde jsme v Syreně publikovali hned několik zásilek. byly to: - Zásilka poslaná do Plzně, razítko s rozlišením 12/a z 8.VII.1931 a zásilka poslaná do Grenoble s rozlišenín 12/c z 19.VI.1935. (Viz Syrena č.177, str.3). - Zásilka poslaná do Annabergu (Rakousko), razítko s rozlišením 12/b z 18.VII.1937 (Viz Syrena č.177, str.4). - Zásilka – okénkován obálka, razítko s rozlišením 12b z 23.VI.1937 (Viz Syrena č 181, str.33). Všechna razítka VP č.12 pro směr WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE.
Dnešní ukázka je opět VP č.12/a WARSZAWA – ZEBRZYDOWICE s datem 25.IX.1931. Všechny námi publikované ukázky v Syreně jsou pro směr WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE a jejich data souhlasí na dobu, kdy byla tato vlaková pošta pro daný směr v provozu. Je vidět, že tato vlaková pošta pro uvedený směr používala celkem 3 razítka (s rozlišením 12/a, 12/b a 12/c. 3) WARSZAWA - BOGUMIN / 12, od 15.5.1939 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939. V tento den byl Bohumín již obsazen německou armádou. Z tohoto poměrně krátkého období provozování vlakové pošty WARSZAWA – BOGUMIN / 12 (tři a půl měsíce) jsme žádnou zásilku v Syreně nepublikovali. Má-li někdo zásilku s VP č.12 z trati WARSZAWA – BIELSKO nebo WARSZAWA – BOGUMIN, pošlete nám její ukázku. Za dnešní ukázku nahoře děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Od kdy byl v provozu poštovní úřad Těšín / 2? Datum zahájení provozu poštovního úřadu v Těšíně, který byl umístěn v nádražní budově, dnešním Českém Těšíně, není přesně uveden. V Monografii č. 14 a publikaci kolegy Manteryse je uveden rok 1886 s otazníkem. Tato pošta byla uvedena do provozu po vybudování železniční trati Bohumín Košice.
Syrena 234
- 7 Železniční trať byla dána do provozu 1. II. 1869 v úseku Bohumín-Těšín a 1. VIII. 1871 pokračovala dále z Těšína na Jablunkov do Žiliny. První nádražní budova byla umístěna na Jablunkovské ulici, bývalé Uherské, a byla dána do provozu 8. I. 1871. Poštovní úřad byl postupně umístněn od r. 1885 – 1888 v nádražní budově na ulici Jablunkovská, od roku 1889 v nově vystavěné nádražní budově na opačné straně kolejiště (v jeho severní části) a od roku 1932 v nově vybudované budově pošty vedle nádraží. Na fotografii je stará přízemní budova na ulici Jablunkovské, která sloužila jako nádraží a poštovní úřad. Snímek zachycuje zřejmě stav z 30. let 20. století, protože na opačné straně kolejiště je vidět 1. patro budovy nového nádraží. Nad jeho střechou ční atika hotelu Polonia (dnes je to Piast), který byl otevřen 29.12.1931. Nádraží neslo název TESCHEN od svého zprovoznění. Budova byla opuštěna v roce 1888. Nová budova, která byla vybudována na straně města a dána do provozu v roce 1889, sloužila také jako provozní ředitelství, které zde bylo do Těšína přeloženo od 1.V.1873 z Bohumína a zůstalo zde do roku 1921. V budově byl provozován poštovní úřad a telegraf. Od r. 1920 nesla pošta název Český Těšín.
Pohled z ulice na vchod do nádražní budovy kolem roku 1910. Na pohlednici je po pravé straně vozovky vidět jak se již budovaly koleje pro tramvaje.
Syrena 234
- 8 -
Dobová fotografie zachycuje severní trakt budovy nádraží, kde sídlila pošta od r. 1889 do roku 1932. Prostranství před ní sloužilo jako parkoviště pro poštovní vozy a drožky. Poštovní úřad byl do provozu uveden pod názvem TESCHEN BAHNHOF a první používané razítko bylo dle Monografie č. 14, str. 213 typu E-82. Jedná se o jednokruhové razítko o průměru 25mm.
Na přiložené celistvosti je doklad, že tato pošta byla v provozu již dříve, než v roce 1886. Na korespondenčním lístku odeslaném z Těšína je v textu datum 20.12.1885 a na razítku je datum 21/12/85. Lístek byl adresován do Brna a má příchozí razítko BRÜN STADT / BRNO MĚSTO o průměru 28 mm, s datem 22/12/1-6 N/85 Monografie č. 13 str. 159 typ E 196. Doručeno odpoledne mezi první a šestou hodinou. Na lístku je rovněž razítko z poštovního úřadu, průchozí z Vídně, přes
Syrena 234
- 9 kterou byl lístek vlakem přeposlán s datem WIEN / 22/12/ 8 F/85. Do Vídně byl lístek doručen v osm hodin ráno.
Razítko TESCHEN BAHNHOF – druhého typu.
Ukázka je s razítkem II. typu TESCHEN BAHNHOF s datem 21/9/V-IXV/96, Monografie č. 14, str. 213, typ E. 189. Jedná se o jednokruhové razítko o průměru 27 mm s časovým údajem. Lístek byl odeslán mezi pátou a devátou hodinou odpolední z Těšína do Bludovic s příchozím kruhovým razítkem NIEDER BLUDOWITZ / 22/9/96, Monografie č. 13, str. 508, typ E-86. Na celistvosti je také razítko průchozí pošty TESCHEN. Jedná se o poštu, která se nachází na náměstí dnes v polském Cieszynie. Tato pošta od data 17. 2. 1896 používala v razítku název CIESZYN 1 / TESCHEN 1. Zásilky odesílané z pošty TESCHEN BAHNHOF, které nebyly dopravovány vlakovou poštou, byly přeposílány přes poštu Těšín 1. Razítko (nahoře zcela vlevo) má otisk TESCHEN/21/9/9-12M/96, podle Monografie č. 14, str. 213, typ razítka E. 186. V publikaci kolegy Manteryse je razítko uvedeno na str. 65 pod katalogovým číslem F 15. 2. Uváděné použití razítka je od 15. 1. 1889 – do 29. 7. 1892. Zde je použití tohoto razítka doloženo o čtyři roky později!
Syrena 234
- 10 Od 17. 2. 1896 bylo pak v názvu razítka používáno CIESZYN 2 / TESCHEN 2. Novému nádraží TESCHEN 2 se také říkalo "Centrální nádraží" (viz obrázek na předcházející straně dole), protože tvořilo železniční křižovatku Košicko - Bohumínské dráhy s dráhou moravskoslezských měst Kojetín – Hulín – Frýdek – Těšín – Bielsko. Končila na něm i "suchovská dráha" Kunčice n. Ostravicí - Suchá - Těšín uvedená do provozu 1.9.1914. Hlavním důvodem změny názvu však bylo otevření dalšího nádraží Teschen-Boberthal v r. 1889 na pravobřežní části Těšína v dnešním polském Cieszynie. Po rozdělení města mezi ČSR a POLSKO v roce 1920 původní nádraží CIESZYN 2 / TESCHEN 2 („Centrální nádraží“) dostalo nový název ČESKÝ TĚŠÍN. Pro Syrenu připravil Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Poštovna Bażanowice. Bażanowice leží mezi Cieszynem a Goleszowem, severně od Třince, co by kamenem dohodil od státní hranice s Polskem (asi 4 km východně od Cieszyna). Poštovna byla uvedena do provozu 1.12.1913. Prvním poštovným byl od r.1913 Jan Josiek (na dokumentech uvidíme, že byl poštovným ještě v r.1919). Vpú pro poštovnu byl poštovní úřad Teschen 2 / Cieszyn 2. Poštovna používala jen jedno razítko (německo-polské) *BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE*. Razítko má rozměr 30,5x15 mm, (po změření na celistvostech!). Otisk razítka je známý jen ve fialové barvě. Poštovna dostala své razítko až v roce 1914, zda pracovala již v prosinci 1913 není dosud doloženo. V publikaci pana Tovačovského je doložena zásilka s tímto razítkem s datem 1.srpna 1915. (viz ukázka dole).
Zásilka je poslána do obce Koszarzyska, poslední pošta Jablunkov. Expediční razítko pošty je německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b s datem na můstku razítka 1.VIII.15. (I v textu je datum 1.VIII.15). Razítko poštovny je německo-polské *BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE*, otisk razítka je v barvě fialové. Na zásilce je otištěno razítko těšínské vojenské cenzury WEITERLEITEN v obdélníkovém rámečku, otisk cenzurního razítka je fialový. V práci Mgr.Manteryse je toto cenzurní razítko vedeno pod katalogovým číslem 22, jeho rozměr je 54x14 mm, otisky jsou známy ve fialové barvě, ale i v barvě červené. Známá doba výskytu tohoto cenzurního razítka je od března 1915 do listopadu 1915. Doba expedice naší zásilky nahoře odpovídá tomuto rozpětí data jeho použití. Dosud byla s tímto razítkem poštovny známá jen tato jedna zásilka. Pro publikaci v Syreně nám ji zapůjčil MUDr.Adrián JUNGA, který je současným vlastníkem této zásilky.
Syrena 234
- 11 Výskyt razítka poštovny na peněžních poukázkách ze srpna 1919.
Syrena 234
- 12 -
Syrena 234
- 13 Na str.11 této Syreny je přední a zadní strana peněžní poukázky na 38 K poslaných z pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 do Bażanowic. Expediční razítko je s datem 6 / 8 / 2-6 / 19 (6.8.1919). Na přední straně poukázky dole je ještě otisk okresního razítka pošty Těšín 2 XI/179. Tarif za poslání peněz je 70 h (známka Fi:č.79 nominál 50 h, perforovaná, hnědě červená a známka Fi:č:77 20 h, perforovaná, hnědá). Datum vydání známek je 27.I.1919. Platnost známek do 15.2.1920, platnost známek byla obnovena opět 29.9.1920 a definitivně skončila 5.6.1922. Na zadní straně peněžní poukázky ze strany č.11 této Syreny je otisk příchozího razítka Vpú TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem na můstku razítka 7 / 8 / III-XII / 19. Vedle otisku razítka vpravo je otisk razítka poštovny * BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE *, otisk fialový. Pod razítkem poštovny je ručně vepsáno datum 7.8.1919 a podpis poštovného Jana Josieka. Vyplacení částky je stvrzeno otiskem razítka pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem 10 / 8 / VIII-XII / 19. Zcela vlevo na zadní straně peněžní poukázky je nalepena doplatní známka za doručení částky s přetiskem PORTO pošty Těšín 2. Známka s přetiskem PORTO je o nominální hodnotě 15 h. Známka s přetiskem PORTO je orazítkovaná razítkem pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem dne vyplacení zásilky, to je 10 / 8 / VIII – XII/ 19. Razítka pošty Těšín 2 na str.11 jsou všechna typu G115. Na poště byla používaná od r. 1897. (Katal. č.2418/3, Monografie Díl 14). Razítka typu G115 byla s rozlišením „a“, „b“, „c“ a „d“. Peněžní poukázka na str.12 je rovněž ze srpna 1919. Je na částku 49,98 K. Posláno z pošty Třinec do Bažanovic. Expediční razítko je německo-polské TRZYNIETZ * TRZYNIEC / C. Razítko je typu G137 a na poště bylo v používání od r.1908. V Monografii Díl 14 má razítko číslo 2469/4. Razítko má datum na můstku razítka 25.VIII.19 6. Dole na přední straně poukázky je okresní razítko pošty v Třinci XI/184. Dole na straně 12 této Syreny je zadní část peněžní poukázky poslané z Třince do Bažanovic. Nahoře je vlevo příchozí razítko pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / a s datem na můstku razítka 26/8/2-6/19. Razítko je typu G 115, v Monografii Díl 14 má číslo 2418/3 a na poště bylo v používání od r.1897. Vpravo nahoře jsou dvě známky s přetiskem PORTO pošty Těšín 2. Nominální hodnota každé známky je 15 h. (Doplatné celkem 30 h). Známky jsou orazítkovány razítkem TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /C s datem na můstku razítka 27.VIII.19 IX - . Razítko má v Monografii Díl 14 č.2418/4 a je typu G 134. Na poště bylo v používání od r.1906. Dole v kolonce pro vyplacení zásilky je otisk razítka poštovny v Bažanovicích * BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE *. Pod razítkem poštovny je ručně poznámka: 27.8.1919 a podpis poštovného Jana Josieka (poznámka je slabě čitelná, je napsaná inkoustovou tužkou). Poukázka má na zadní straně ručně vepsané příchozí číslo zásilky (53) a výplatní číslo zásilky (6). Zásilka byla v aukci „znaczki-pl.com.“, která skončila 3.3.2015. Byla vydražena za 800 zł. (Více jak 5.500 Kč !!!!). Obě poštovní poukázky na str.11 a 12 této Syreny jsou důkazem toho, že poštovna Bažanovice byla v provozu ještě v srpnu 1919, že používala razítko č.1 poštovny, že toto razítko bylo na zásilky otiskováno ve fialové barvě a že poštovným na poštovně Bažanovice byl od r.1913 do r.1919 Jan Josiek! Kdy byl provoz poštovny přesně ukončen není zatím známo! Přetisk PORTO na poště Těšín 2 byl použit u typu 27-30. Typ 27: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59, 60, 62-63. 74-79B. Používaný v době březen-září 1919. Gumové razítko o rozměru 19,5x4 mm. Katal.č.přetisku Pd 1- Pd 11. Typ 28: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59-63, 65, 7379B. Používaný v době od dubna do června 1919. Gumové razítko o rozměru 19,5 x 4 mm. Katal.č.přetisku Pd 12 – Pd 25. Typ 29: byl proveden na známkách Fi:č.75 - 76B. Používaný v dubnu – září 1919. Gumové razítko o rozměru 20 x 4,5 mm. Katal.č.přetisku Pd 26 – Pd 27. Viz reprodukce přetisku vlevo nahoře. Charakteristickým znakem přetisku je zprava zeseknutá podstava písmene „T“ a nahoře přerušené písmeno „O“ (TO). Oba přetisky na str.11 i 12 jsou na známce Fi:č.76, 15 h (červená), katal.č.přetisku je Pd 27.
Syrena 234
- 14 Typ 30: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59 – 61, 63 a 73 – 79B. Používaný v dubnu až srpnu 1919. Gumové razítko o rozměru 13,5 x 13,5 mm. Katal.č.přetisku Pd 28 – Pd 39. V minulosti katalogy Fischer uváděly přehledy všech typů přetisků PORTO i s jejich oceněním. V poslední době toto autoři katalogu neuvádějí, proto jde jen těžce ocenit ten který přetisk na celistvostech. Zvláště, když za poslední roky prošel polský zlotý řadou změn. Ocenění podle starších katalogů by proto našim členům klubu nic neříkalo, a když tak velice zkresleně! Za dnes publikované ukázky použití razítka poštovny na celistvostech děkujeme kolegům MUDr.Adrianowi JUNGOWI a Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Cenné psaní poslané z Třince do Jablunkova 8.2.1887.
Přední a zadní strana cenného psaní poslaného z Třince z hlavní pokladny hutí do Jablunkova 8. 2. 1887 na Okresní soud. Expediční razítka pošty TRZYNIETZ / BAHNHOF s datem 8/2/87. Razítko jednokruhové, jen německý text, průměr razítka 26 mm. Známá doba použití razítka od 2. 2. 1887 do 29. 12. 1889. Razítko má podle Monografie díl 14 č.2469/2. Je typu E 80. Zásilka byla váhy 84 g.
Syrena 234
- 15 Porto bylo 30 krejcarů. Obsah zásilky byly peníze ve výši 756 florénů a 93 krejcarů. (15x bankovka 50 florénů, 1x bankovka 5 florénů, 1x bankovka 1 florén + mince za 93 krejcarů. Na zadní straně zásilky jsou dvě hezky zachovalé pečeti hlavní pokladny Třineckých hutí. Na přední straně zásilky je v levém horním rohu rakouská orlice s vyznačením prodejní ceny obálky na cenné psaní ve výši 1 krejcaru. Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************
Má někdo celý otisk razítka (asi) COLNÝ ÚRAD BRATISLAVA / 15 z roku 1933? Otisk razítka (jeho torzo) je na ústřižku podacího lístku na zásilku poslanou z Gdańska do Československa. Posláno s nálepkou 1000 Danzig 5/Ausland /267. Odesláno z Gdańska 8.6.33 10-11 hodin dopoledne. Expediční razítka pošty DANZIG 5 /(AUSLAND = cizina) s datem na můstku razítka -8.6.33 10-11V. Z ústřižku lze vyčíst, že zásilka šla přes Drážďany, razítko německého typu, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží DRESDEN / * ALTST.7 c s datem na můstku razítka 10. 6. 33.18-19 . Frankatura známkami Gdańska: 5 Pf. (pomerančová) Fi:č.67, 20 Pf. (červená), Fi:č.70, obě vydání z 3.6. 1921, 3 Guldeny (modro černá), Fi:č.203, a 5 Guldenů (fialově červená / černá) Fi:č.204, obě vydání z 28.11.1924. Porto za zásilku celkem 8 Guldenů a 25 Pfg. Z ústřižku již nevyčteme, kde do Československa byla zásilka poslána? Zajímavé by bylo získat otisk celého razítka Celního úřadu (?) v Bratislavě s číslem 15 v horní úseči razítka. Zkoušeli jsme to u kolegů na Slovensku, ale bohužel!!¨ Teodor WILCZEK, Karviná ********************************************
Padělek přetisku 3000/10 zł. známky Fi: č.3030 z roku 1988 (4.XII) ke škodě pošty.
Syrena 234
- 16 Padělatel přetisku jistě nezůstal jen u padělání dvojice známek na ukázce na předcházející straně. Známka nominální hodnoty 10 zł. na novou nominální hodnotu 3000 zł. (přetisk černý) nebyla oficielně přetištěna. Padělatel využil toho, že přetisky jiných známek s novou nominální hodnotou v těch letech, kdy zlotý „na očích“ ztrácel svoji hodnotu, existovaly. Až do konce roku 1984 byly totiž nominální hodnoty vydávaných známek v tisících zlotých. Původní známka má číslo Fi: č. 330, je z víceleté série Polští králové a knížata (III). Je na ni RYCHEZA. Na zásilce není pochopitelně uveden odesilatel zásilky, je uveden jen adresát v Německu. Zásilka nemá ani příchozí razítko v místě doručení zásilky adresátovi. To se běžně u obyčejných zásilek při příchodu nerazítkovalo. I expediční razítko je na zásilku otištěno velice slabě (snad KIELCE 1 *AC* s datem na můstku razítka 25 10 94 13). Otisk expedičního razítka byl tedy na zásilku proveden asi také záměrně slabě, pak by to ukazovalo asi na některého pracovníka pošty, který se zásilkami přicházel do styku. Dokud se nenajdou další zásilky s tímto přetiskem, lze o padělku jen diskutovat. Snad se kolegové v Polsku ozvou a pomohou nám padělek blíže objasnit. Jinak je padělek proveden velice zdařile, původní nominální hodnota 10 zł. je přeškrtnuta dvěmi přerušovanými vodorovnými čarami složenými každá ze čtyř kratších čárek. Teodor WILCZEK, Karviná **********************************************************************************
Frankatura známkami s přetiskem S.O. / 1920. před jejich oficielním vydáním 31.3.1920. Zásilka EXPRÉS poslaná do Żywce (Seibusch) z pošty Těšín 2.
Polské známky s přetiskem S.O. / 1920. byly oficielně vydány 15.4.1920. Jsou známy z použití na zásilkách s dřívějším datem (katalog Fischer uvádí např. datum 23.3.1920). Naše ukázka je poslána z pošty Těšín 2, jako zásilka EXPRESS. Expediční razítko je porakouské, německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /C. Datum na můstku razítka je 31.III.20 X -. Zásilka je poslána do ŻYWCE (Siebusch,Galizien). Příplatek Express byl ke dni expedice zásilky 1 Mk. (od 15.4.1919), PORTO za obyčejnou zásilku do 20g bylo 25 h (od 29.12.1919). Dne 1.5.1920 došlo ke sjednocení valuty na Marku polskou, do té doby platily marky rakouské nebo německé. Frankatura zásilky 2x 50 f. s přetiskem S.O./1920. typ I (vzdálenost mezi S.O. a 1920. je 2,7 mm). Známky Fi: č. SO 5 (zelená), + známka 25 h Fi:č.78 B (modrá). Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************
Syrena 234
- 17 Zásilka služební, osvobozená od PORTA poslaná z Evangelického farního úřadu v Bystřici ve Slezsku na C.K. okresní soud v Jablunkově 5.7.1886.
Nahoře je přední, dole vlevo zadní strana zásilky poslané 5. 7. 1886 z Bystřice ve Slezsku do Jablunkova. Na přední straně vlevo nahoře je slabý otisk razítka odesilatele (Evangelický farní úřad v Bystřici). Uprostřed nahoře na přední straně zásilky je expediční razítko, jednokruhové, průměr 27 mm, BISTRITZ / SCHLESIEN s datem 5/7/86. Podle Monografie Díl 13 má razítko číslo 147/1 a je typu E 82. Mgr.Manterys uvádí jemu známou dobu použití razítka od 16.10.1877 do 17.6.1881. Naše použití je ještě později, to je 5.7.1886! Zásilka je poslána jako úřední, proto je osvobozená od PORTA, což je na ní dole vlevo vyznačeno ručně. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko v místě adresáta, jednokruhové, jen německý text JABLUNKAU / ÖSTERR.SCHLESIEN, průměr 26 mm, známá doba použití razítka podle Mgr.Manteryse je od 26.5.1879 do 24.1.1901. Razítko je typu E 82 a v Monografii Díl 13 má číslo 883/4. Na zadní straně zásilky je ještě zálepka odesilatele, Evangelický farní úřad v Bystřici. Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************
Poukázka na 35 Marek poslaných z pošty Těšín 1 do HERMANICE (Ustroń), vyplaceno známkou s přetiskem S.O./1920. a s razítkem poštovny * HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ) 20.5.1920. Hermanice (Ustroń) leží v Polsku, severně od USTRONIE mezi USTRONIEM a SKOCZOWEM. O poštovně se ve své práci o poštovnách zmiňuje i pan Tovačovský. Poštovnu vede mezi polskými poštovnami jako P7 Heřmanice. Uvádí reprodukci razítka poštovny včetně rozměru razítka, ale v poznámce píše, že …“výskyt razítka nebyl dosud doložen.“ Odkud tedy vzal rozměry razítka 44 x 12 mm? V minulosti v Syreně č.160 na str.28 jsme s razítkem z této poštovny uvedli zásilku poslanou z Vídně do Cisownice pošta Ustroň. Zásilka je datována v textu 20.VII.1915. Jelikož na ní byl nekvalitní otisk expedičního razítka ve Vídni, orazili ještě jednou známku při příchodu na poštu v Ustroniu (a zase nečitelně!!).
Syrena 234
- 18 -
Zásilka s razítkem poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ* ze Syreny č.160. str.28. Zásilka je datována v textu 20.VII.15. Je poslána do Cisownice, p.Ustroń.
Dnešní ukázka, složenka na 35 Marek poslaná z pošty Těšín 1 do Hermanice (Ustroń), expediční razítko TESCHEN 1 /CIESZYN 1 /b s datem na můstku razítka 20/5/3-6/20. Razítko je podle Mono-
Syrena 234
- 19 grafie Díl 14 vedeno pod číslem 2417/16, typ G 115. Bylo ještě s rozlišením „a“, „c“ (velké a malé „c“), “d“, „e“ (velké a malé „e“), „f“, „g“, „h“, “i“. Razítko je dvoukruhové, německo-polské. Razítko s rozlišením „b“ má průměr 30 mm a je známé z použití od 7.11.1918 do 20.5.1920. Po r.1918 je používala jak polská, tak československá pošta. Frankatura zásilky celkem 70 (f + H). V tom: známka s přetiskem S.O./1920. Fi:č.5, typ I., vzdálenost mezi S.O. a 1920. je 2,7 mm. Platnost známek s přetiskem S.O./1920. od 15.4.1920. Dále použita známka 2x Fi: č.75 10 H, (pomerančová), vydání z 27.I.1919. Dole na přední straně je okresní razítko pošty Těšín 1 XI/178, ručně dopsané podací číslo 4194 a podpis úředníka, který zásilku vyřizoval.
Zadní strana složenky. Vpravo dole je otisk příchozího razítka Vpú USTRON * USTROŃ / b s datem na můstku razítka 22.V.20 XII -. Razítko je dvoukruhové, německo-polské, průměr 30 mm. Bylo s rozlišením „b“ a „c“. Razítko s rozlišením „b“ je známo z použití od 21.12.1911 do 25.5.1920. Po roce 1918 razítko používala ještě i polská pošta. Poslaná částka byla adresátovi vyplacena 25.V.1920. Adresát zaplatil za doručení Doplatné ve výši 30 h (3x doplatní známka 10 h, Fi:D 16 (modrá), vydání z 10.9.1919. Vyřízení zásilky i oražení doplatních známek je provedeno opět razítkem USTRON * USTROŃ /b s datem 25.V.20 XII -. Uprostřed zadní strany složenky je otisk německo-polského razítka poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ)*. Otisk razítka poštovny je zde černý. Skutečný rozměr razítka na obou ukázkách je 45,5x14,5 mm! Je tedy dokázáno použití razítka poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ)* s daty 20.VII.1915 a 25.V.1920. Otisky razítka poštovny jsou známy v barvě fialové a černé. Za ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL Poštovna HERMANICE (USTROŃ) byla v provozu od 1.11.1910 (?) do minimálně 25.5.1920. Vpú pro poštovnu byla pošta USTRON / USTROŃ. Datum zrušení poštovny není zatím známo!
Syrena 234
- 20 Zajímavá doporučená zásilka z Rudy Śląské poslaná do Mukačeva 19.12.1936 se zajímavou frankaturou známky Fi:č.291 a s polskou devizovou kontrolou!
Doporučená zásilka s R-razítkem R/RUDA ŚLĄSKA, pod. číslo 835 poslaná do tehdy ještě neokleštěného Československa do Mukačeva na okresní soud. Na pozdějším okleštění se podílelo ve II.pololetí 1938 rukou stejnou a nerozdílnou Německo, Polsko i Maďarsko. Zásilka má vlevo ručně vyznačeno „Kontrola dewizowa / przeprowadzona + podpis + otisk expedičního razítka pošty RUDA ŚLĄSKA / b s datem na můstku razítka 19 XII 36-8. (Devizová kontrola provedena + podpis + otisk exp. razítka). Na zásilce je nalepena známka Fi:č. 291, 1 zł. (modrá), vydání z 3. 6. 1936. Podle údajů Katalogu FISCHER Díl I z r. 2015, platnost (známky skončila dnem 15.XI.1937 (!!!). Na zásilce je v současném katalogu poznámka: „użyty na dokumentacji sądowej“- použitý na soudní (dokumentaci), zásilkách, cena takové zásilky je od 100 zł. (skoro 700 Kč!) podle toho, kde byla zásilka poslána. Zásilka je ještě zajímavější tím, že byla „poslána“ na tehdejší Podkarpatskou Ukrajinu do Mukačeva (v adrese je uvedeno: „Mukačevo, okr. soud Podkatp. Rus“). Zvýšení zajímavosti zásilky je i uvedením na zásilce provedení devizové kontroly. Na levé straně zásilky otiskem expedičního razítka zásilky. Na zásilce je použito expediční razítko i R-razítko pošty RUDA ŚLĄSKA a pak zásilka odpovídá i informaci zmiňovanou katalogem. Poznámka o zásilkách poslaných na soudy je totiž až v katalogu FISCHER z r. 2015 (v r. 2012 ještě není, uvedena). Je uvedeno jen použití známky s cenou na zásilkách 100 zł. To je cena na zásilkách všeobecně! Uvedená cena zásilky s cenou od 100 zł. (cena vyšší) je uvedena až v posledním vydaném katalogu Fischer z roku 2015. Za ukázku děkujeme Jaroslavovi TEREŠKOVI Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Jak to vlastně bylo s vlakovou poštou č.340 Bielsko-Cieszyn a 340 Cieszyn-Bielsko v meziválečném období. Problematice jsme se věnovali v článku v Syreně č.190 na str.190/str.5. Doposud jsme zásilku s vlakovou poštou č.340 neměli možnost publikovat.
Syrena 234
- 21 Literatura o vlakových poštách v Polsku v období 1921-1939 vlakovou poštu č.340 vede na 4 tratích od r.1928 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939. Je to vydání zpracované autorem Krzysztofem P.Jankowskim pod redakcí Kristiana Żurawskiego, vydání z r.1999. zatím údaje tam uvedené byly ve všech námi sledovaných údajích 100%! O vlakové poště č.340 se v uvedené poště píše následující: 1)Trať VP č.340 BIELSKO-CIESZYN byla provozována od 15.5.1928 do 14.5.1929. 2)Trať VP č.340 BIELSKO-CZESKI CIESZYN byla provozována od 15.5.1929 do 19.5.1934 a následně ještě rok od 15.5.1935 do 14.5.1936. 3)Trať VP č.340 CIESZYN-BIELSKO (KRAKÓW) byla provozována od 20.5.1934 do 14.5.1935 Podle uvedené literatury Trať VP č.340 od 15.5.1936 do 14.5.1939 nebyla provozována. 4)Trať VP č.340 BOGUMIN-CIESZYN ZACHODNI byla provozována od 10.11.1938 do vypuknutí II.světové války. Tato trať byla provozována po záboru české části Těšínského Slezska. Původní česká stanice Bohumín byla přejmenována na Bogumin a stanice Český Těšín na Cieszyn Zachodni. V roce 1936 začaly vztahy mezi ČSR a Polskem „skřípat“, a proto na trati BIELSKO-CZESKI CIESZYN VP 340 již nejezdila. VP.341 BIELSKO-CZESKI CIESZYN, která původně jezdila od 15.5.1929 do 21.5.1937 také do Českého Těšína, již po 22.5.1937 jezdila jen do CIESZYNA (Polského). Stav trval až do 10.11.1938 kdy byla i trať č.341 BIELSKO-CIESZYN prodloužena do CIESZYNA ZACHODNIEGO (Polskem obsazený Český Těšín). Od 10.11.1938 začala pak znovu jezdit VP č.340, jak je výše uvedeno na trati BOGUMIN - CIESZYN-ZACHODNI. Informovali jsme o tom v Syreně č.178 na str.14. Doposud jsme neměli v Syreně publikovanou zásilku s VP.č.340. Dostala se nám ale na publikaci zásilka s VP CIESZYN-BIELSKO*№ 340* z 10.IV.37. Podle výše uvedené literatury by v té době VP č.340 na této trati jezdit neměla. U vlastníka zásilky jsme si proto ověřili špatně čitelný rok a je to skutečně rok „37“ (1937)! Tehdy podle uvedené literatury o VP tato trať VP č.340 neměla být provozována. Podle literatury byla provozována, jak je v bodě č.3 nahoře uvedeno trať VP č.340 na úseku CIESZYN-BIELSKO (KRAKÓW) od 20.5.1934 do 14.5.1935. Jsou proto dvě možnosti, jestliže je datum 10.IV.37 na ukázce správné:
1) Na razítku je špatně nastavený rok „37“ místo „35“ (i v textu je ručně vepsáno 9.IV., ale bez roku! 10.IV.1935 byla VP na trati CIESZYN-BIELSKO *№ 340* (KRAKÓV) a zpět provozována! 2) Na razítku je datum 10.IV.37 nastaveno správně a autor publikace, ze které čerpáme nevěděl, že původní trať do Českého Těšína byla stejně jako u VP č.341 zkrácena jen do CIESZYNA (Polské-
Syrena 234
- 22 ho). V tom případě by bylo třeba údaje v publikaci K.P. Jankowskiego opravit a doplnit. Jasno do případu mohou přinést pouze další nálezy zásilek s razítky VP č.340. A těch, jak je vidět, je jako „šafránu“. Za 34 let existence naší Syreny je to první zásilka VP s č.340, která se nám dostala k publikování. A to byla VP č.340 provozována od r.1928 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939! Dáváme zde zapravdu kolegovi Teodorovi Wilczkowi, který se pozastavuje nad tím, jak málo se těchto dokumentů zachovalo a z období Polského záboru české části Těšínského Slezska už skoro z vlakových pošt vůbec nic. Je pravda, že polský zábor trval jen 11 měsíců, což je velice krátké období, ale co období do záboru? I tam jsou zásilky s vlakovými poštami málo se vyskytující. My také nemáme patent je publikovat, pro naši potřebu se nám těchto zásilek dostane málo. Dnešní naši ukázku jsme našli náhodou v exponátu kolegy Mgr.Manteryse a on sám nevěděl 100% zodpovědět, jak to bylo s tím datem 10.IV.37, které nám sám podle originálu potvrdil. V exponátu má u zásilky zde publikované poznámku, (cituji): „Zgodnie z Dziennikami urzędowymi Ministerstva Poczt i Telegrafów ambulans № 340 kursował w 1934 roku z Czeskiego Cieszyna do Bielska“. (V souladu s Úředními denníky Ministerstva pošt a telegrafů, vlaková pošta č.340 v roce 1934 jezdila z Českého Těšína do Bielska). O datu zásilky pod tímto sdělením není ale nic uvedeno! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
Poštovna MALENOVICE pod Lysou Horou (Frýdlant u Místku). K problematice poštovny v Malenovicích uvádí pan Tovačovský trochu obšírnější výklad, který je ale natolik zajímavý a problematiku poštovny vysvětlující, že si tento výklad ocitujeme v celku. „Poštovna v Malenovicích pod Lysou Horou byla otevřena 1.srpna 1903. Prvním poštovným se stal učitel Eduard Karas z Malenovic a jeho odměna činila 144 Kč za vedení poštovny a 120 Kč za doručování a pochůzky k poštovnímu úřadu Frýdlant u Místku. Šlo o poštovnu s omezenou působností, poštovný nedoručoval a poštovní zásilky roznášely školní děti. Na dotaz ředitelství PaT v Opavě, jakým způsobem dostávají občané doporučené dopisy a jiné zapsané zásilky , odpověděl poštovní úřad ve Frýdlantě, že poštovna v Malenovicích sice avizuje zapsané zásilky, ale vyzvednout si je musí adresáti sami na poštovním úřadě. A právě nedostatek peněz na zaplacení posla , který by zajistil pravidelné doručování v obci 8 km dlouhé a 5 km široké, kde jednotlivé domy v kopcovitém terénu jsou vzdáleny způsobil, že poštovný Karas se vzdal 31.7.1923 vedení poštovny. Ředitelství PaT v Opavě bylo proto nuceno upravit poštovnému platební podmínky. Přeměnit jeho úřad na poštovnu s rozšířenou působností, s povinností přijímat zapsané listovní zásilky i peněžní dopisy, balíky s udanou cenou, soudní psaní a jiné úřední zásilky, poštovna byla opětně zprovozněna 1.října 1923. Učitel Karas však zde již dlouho nesloužil. Pro stáří se vzdal 1.ledna 1926 vedení poštovny ve prospěch svého zetě, hostinského v Malenovicích, Karla Drabiny, jemuž byla poštovna 1.března 1926 definitivně svěřena. Nový poštovný Karel Drabina umístil poštovnu v hostinci v Malenovicícch vzdáleném 3 km od poštovního úřadu ve Frýdlantě. Posel potřeboval na pochůzku k poštovnímu úřadu v letním období 30 minut, po čtvrť hodině se vracel zpět, cesta do kopce trvala nejméně 50 minut. V zimním období mnohem déle. Potom následovalo předávání zásilek v Malenovicích, roztřídění a doručování vyžadující času o hodně déle. Práce to nebyla snadná a navíc zodpovědná. Výdaje poštovného spojené s výkonem služby nebyly také malé. Poslem mohl být jen člověk schopný a spolehlivý, který uměl číst a psát. Poštovný mu musel poskytovat celodenní stravu a peněžitou odměnu za ztracený čas. Měl-li poštovný vetší obnos peněz k vyzvednutí nebo odeslání, musel jít na poštu sám. Pro veřejnou hovornu musel uvolnit menší místnost, kterou nemohl pro diskrétnost telefonních hovorů používat k osobní potřebě, ani pro hosty. Musel čelit i různým nepříjemnostem či stížnostem. Například na skřínku umístěnou za obchodním pultem, kam ukládal přinesené zásilky, že jsou tyto vystaveny ve veřejné místnosti a každý si je může z povzdálí prohlížet (skřínku mu k tomuto účelu dodala obec). Někdy docházelo k opožděnému dodání zásilky, ale týkalo se to vesměs občanů, co bydleli daleko v horách a poštovný jim posílal oznámení o zásilkách po školních dětech nebo po sousedech. Stav to nebyl jistě ideální, ale je třeba si uvědomit, že při klasickém způsobu doručování by ani dobrý chodec nestačil za celý den obejít všechny domy (celkem 103) roztroušené po stráních Lysé Hory, Tanečnice, Ostrého a Hradové. Poselkyně, která zajišťovala roznášení zapsaných zásilek a soudních dopisů a bylo jich denně kolem 10 kusů, tedy měla opravdu co dělat! Přesto, že tato situace trvala již 30 let, domácí lidé si nestěžovali. Věděli, že doručování jinak zvládnout nejde. Nově přistěhovalým se ovšem stávající praxe nelíbila a také příslušné nadřízené
Syrena 234
- 23 úřady stále upozorňovaly na nutnost denního doručování v celém obvodu. Dlouholetá praxe však ukázala, že pro rozlehlost obce Malenovice to prostě není možné provést. Mnoho usedlostí a pasekářů bylo například pod Lysou Horou, to je ve vzdálenosti asi dvou hodin chůze od poštovny a další zase pod Ivančenou ve vzdálenosti asi půldruhé hodiny chůze, ale zase na opačnou stranu. Poštovný Drabina nakonec v reakci na tento spor kategoricky prohlásil, že co poštovna existuje, doručuje se jen v nejbližším okolí, a kdyby měl postupovat podle nařízení, musel by požadovat pro doručovatele nejméně 500 Kč na měsíc. Za stávajících podmínek prý nelze na tomto stavu nic měnit. Jestli se tato doručovací praxe zachovala až do zrušení poštovny v roce 1950, se nepodařilo zjistit. Tolik k problematice poštovny píše pan Tovačovský. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Poštovna v Malenovicích byla v provozu od 1.8.1903 do 31.7.1950. Poštovným byl od r.1903 Eduard Karas, od 1.3.1926 Karel Drabina. Vpú pro poštovnu byly pošty: -1903 Frydland bei Mistek / Frýdlant u Místku, -1920 Frýdlant nad Ostravicí, -1940 Friedland an der Ostrawitza / Frýdlant nad Ostravicí, -1945 Frýdlant nad Ostravicí Poštovna během svého provozu používala následující razítka. 1) *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SCHLES.)*, rozměr razítka 46 x 15 mm, otisky v barvě fialové. Známá doba použití razítka na zásilkách od května 1904 do března 1916. Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka č.1 na zásilce z 27.12.1906 (fialové). Ocenění zásilky s razítkem poštovny č.1. 50 euro.
Dopisnice poslaná do Frenštátu pod Radhoštěm. Expediční razítko poštovny č.1. *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SLEZS.)*, otisk fialový, Frankatura známkou 5 hal. císař F.J.I., pohled vlevo (zelenomodrá), Mi:č.72, vydání z 1.12.1899, razítko Vpú FRIEDLAND bei MISTEK / FRÝDLANT u MÍSTKU, razítko jednokruhové, německo-český text, datum 2/10/04. typ E 171, v používání bylo na poště od r.1891, v Monografii Díl 13 má číslo 570/3. Příchozí razítko pošty FRANKSTADT AM RADHOST / FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, razítko jednokruhové, německo-český text, datum 2/10/04, typ E 171, na poště bylo v používání od r.1888. V Monografii Díl 13 má číslo 546/7. Na následující straně nahoře je pohlednice poslaná ze severní Itálie do Borové, poslední pošta Frýdlant u Místku. Razítko poštovny č.1 *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SLEZS.)*.
Syrena 234
- 24 Razítko poštovny je zde jako příchozí. Frankatura známkou 5 hal. (zelená) císař F.J.I. Mi:č.142, vydání z roku 1908. Expediční razítko je na zásilce otištěno nedokonale (2x) přečíst z něj jde jen SESANA , a to ještě za pomoci razítka vojenské cenzury. Vlevo od známky jsou otisky hned dvou razítek vojenské cenzury, opět ledabyle provedeno: jedno razítko „Zensuriert! / K.u.k. Militärzensur..“ druhé pod ním „K.U.k……/SESANA“. V textu zásilky je uvedeno ručně datum 21/3/1916.
2) *MALENOVICE * (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ). Razítko v obdélníkovém rámečku, rozměr 53x10 mm, známé otisky razítka v barvách fialová, modrá a zelená. Známá doba použití razítka z července 1921 do ledna 1928. Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka na zásilce z 9.7.1921 (otisk fialový) a na recepise z 1.1.1928. Ocenění zásilky s razítkem poštovny č.2. 15 euro.
Zásilka poslaná z Obecního úřadu v Malenovicích na Okresní politickou správu do Frýdku s otiskem
Syrena 234
- 25 razítka poštovny č.2 *MALENOVICE* (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ). Otisk razítka poštovny v barvě fialové. Původně označeno jako „Věc úřední, porta prosta“. Jedná se o doporučenou zásilku s R-nálepkou pošty Frýdlant nad Ostravicí, podací č.91. Frankatura dvěmi známkami Hospodářství a věda, nominál 100 h. (červená), Pofis č.173, vydání z r.1923. Platnost známek do 15.1.1926. Tarif za psaní (ostatní) není započten, jen příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč. (od 1.1.1922 do 28.2.1937). Expediční razítko pošty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.*/a s datem na můstku razítka 9 VII 24 III 6. Razítko je typu M 41, s rozlišením „a“ bylo v používání od 1920 do 1930. V Monografii Díl 17 I. je vedeno pod číslem 538/1. Toto razítko bylo ještě s rozlišením „b“ a „c“.
Korespondenční lístek s natištěnou známkou 50 hal. „Osvobozená republika“ (zelená), CDV 28, vydání z 30.9.1924 (jednoduchá dopisnice pro tuzemsko, bez vytištěné prodejní ceny dopisnice, malý státní znak, řídce svisle šrafován). Knihtisk, platnost do 15.8.1928. Poslána soukromou osobou do Prahy. Razítko poštovny č.2 *MALENOVICE* (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ), otisk razítka v barvě zelené. Otisk razítka Vpú FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.* /b. Typ razítka M 41. Razítko s rozlišením „b“ bylo na poště v používání od r.1920 do r.1930. Datum na můstku razítka 14 VIII 26 XI -. V Monografii Díl 17 I. je razítko vedeno pod č.538/1. Platný tarif od 1.1.1922 do 28.2.1937 za dopisnici-tuzemsko 50 hal. 3) * MALENOVICE * / P. LYSOU HOROU (FRÝDLANT n.OSTRAVICÍ). Rozměr razítka je 58x15 mm. Známé otisky razítka v barvách: fialová, modrá a zelená. Pan Tovačovský uvádí mu známý otisk razítka č.3 poštovny na zásilce z 2.12.1931 (otisk zelený), na recepise s datem 25.9.1931 (otisk modrý), na recepise ze 4.10.1935 (otisk fialový) a na zásilce z 26.9.1938 (otisk fialový). Razítko poštovny č.3 je známo z použití od března 1929 do ledna 1940. Ocenění zásilky s otiskem razítka poštovny č. 3. 5 euro. Na následující straně je otisk razítka poštovny č. 3. *MALENOVICE* / P. LYSOU HOROU (FRÝD-LANT n. OSTRAVICÍ), otisk v barvě zelené. Zásilkou je korespondenční lístek CDV 42, natištěná známka 50 hal. „Střední státní znak 1931“, vydání z 1.1.1931 pro tuzemsko. Formát 148 x 105 mm, papír nahnědlý, knihtisk, potisk v barvě zelené. Poštovní platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána soukromou osobou z Malenovic do Opavy na Finanční ředitelství, a to DOPORUČENĚ. Razítko poštovny je zde použito jako expediční. R-nálepka pošty Frýdlant / nad Ostravicí, podací číslo 11. Razítka Vpú FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ /***/d s datem na můstku razítek -2 XII 31 – 18. Razítko je typu M 45. Jeho číslo je v Monografii Díl 17/I 538/2. Razítko
Syrena 234
- 26 s rozlišením „d“ bylo na poště v používání od r.1930 do r.1939. Bylo ještě s rozlišením „a“, „b“, „c“ (dvě různá).
Platný tarif za dopisnici (tuzemsko byl k expedici zásilky 50 hal., příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč. Do tarifu (od 1.1.1922 do 28.2.1937) byly na zásilku dolepeny 4 známky, vydání T.G.Masaryk 50 hal. zelená, Pof.č.252 I., nový portrét, vydání z 2.1.1930. Platnost známek do 15.3.1937.
Druhá ukázka s razítkem poštovny č. 3, otisk razítka poštovny je v barvě zelené.Zásilka poslaná z Berního úřadu ve Frýdku na soukromou osobu. Zásilka byla vrácena odesilateli s poznámkou, že osoba již v obci nebydlí. Jednalo se o úřední zásilku, porta prostou. Na zásilce je otisk razítka Vpů pro Malenovice, razítko FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ / *** /c. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka 29.IX.31-12. Na následující straně jsou dvě zásilky s razítkem poštovny č.3., otisk razítka je fialový. Nahoře je to zásilka poslaná z Malenovic do Petřvaldu na Těšínsko a dole zásilka poslaná z Malenovic na Kancelář prezidenta republiky. Obě zásilky mají razítka poštovny jako expediční. Na obou jsou otisky Vpú
Syrena 234
- 27 FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ /***/C. Horní má na razítku datum 25.VII.32-12, dolní má datum 3.1.38-13. Dolní zásilka poslaná na Kancelář prezidenta republiky má otisk příchozího razítka této kanceláře s datem 4.1.38. Obě razítka Vpú jsou typu M 45. Na horní zásilce je v textu ručně dopsané datum 25/VII 1932. Horní zásilka je pohlednice, tarif 50 hal. vylepena známka TGM 50 hal.zelená, č.Pof.258 I. Dolní zásilka je dopis, frankatura 2x známky Pof.č.314 E.Beneš, vydání z r.1937. Tarif za dopis (ostatní) ve vnitrostátní přepravě činil ke dni expedice zásilky 1 Kč. (od 1.3.1937 do 15.3.1939).
4) *MALENOWITZ* (FRIEDLAND a.d.OSTR.) / *MALENOVICE p.LYS.HOROU* FRÝDLAND n.OSTR). Německo-české obdélníkové razítko poštovny, rozměr 91 x 15 mm, známé otisky jsou v barvě fialové (odstíny). Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka č.4. na zásilce z 18.8.1944. Známé zásilky s otisky tohoto razítka jsou z května 1940 až z listopadu 1944. Ocenění otisku razítka na zásilce 15 euro.
Syrena 234
- 28 S razítkem poštovny č.4. jsme v Syreně publikovali jedinou zásilku, a to v Syreně č.120 na str.14. Byla to zásilka poslaná do Krásné Mohelnice, poslední pošta Pražmo, Frýdek. Razítko poštovny č.4. je na zásilce jako expediční. Frankatura pohlednice z Malenovic s protektorátní známkou 60 hal. ze série „Třešňová ratolest“, Razítko Vpú je německo-české pošty Frýdlant nad Ostravicí. Datum na razítku je nečitelné, v textu datum není, je to asi z r.1942.
Dvě zásilky s razítkem poštovny č.4. na obou jsou razítka poštovny jako expediční. Nahoře je to dopisnice poslaná do Kunčiček u Bašky. Otisk razítka poštovny je světle fialový. Na zásilce je
Syrena 234
- 29 nalepena doplatní známka 1 Kč (modrá), definitivní vydání z r.1928, Pof.č. DL 62. Razítko na známce je od Vpú FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ / *** / b. razítko je ještě československé, typ M 45. Razítko s rozlišením „b“ bylo na poště používáno od r.1930 do r.1939. Datum na můstku razítka je 25.IV.39-12. (Použito den po mém narození). Na předcházející straně dole je druhá zásilka s razítkem poštovny č. 4., psaní poslané do Freibergu (Příbor). Na zásilce je nalepena protektorátní známka 60 hal. (hnědá), vydání z 1. července 1942, Mi:č.93. Přes známku je otištěno razítko poštovny č. 4., otisk tmavě fialový. Pod známkou je otisk německo-českého, protektorátního razítka nádražních poštovních schránek FRIEDLAND a.d. OSTRAWITZA / FRÝDLANT n. OSTAVICÍ s datem 18.VIII.44-12. Publikace „České a slovenské poštovny 1900-1958“ autorů Dr.Petr Gebauer a Jozef Tekel z r.2005 na tomto u poštovny Malenovice končí. V publikaci pana Tovačovského o poštovnách na Těšínsku (Filatelistická příručka č.71) je úvaha o tom, že razítko poštovny č.4. mohlo být znárodněno, to je odstraněn jeho německý text a ponechán pouze český text razítka č.4. 4z) * MALENOVICE p.LYS.HOROU * (FRÝDLANT n.OSTR). Obdélníkové razítko, jen český text. Razítko vzniklo odstraněním německého textu z původního razítka poštovny č.4. Rozměr 91 x 8 mm. Otisk razítka poštovny č.4z. je v barvě černo šedé. Známé použití na zásilce (pohlednice z Malenovic). Na zásilce je nalepena známka TGM 1,20 Kč (červenofialová. Pof.č.419, vydání z 28.10.1945). Platnost známky do 31.10.1949. Známka je orazítkována razítkem pošty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ /***/a. Na můstku razítka je datum -4 VIII 47-12. Pan Tovačovský ve své publikaci ještě uvažuje o možnosti používání ještě jednoho razítka (mimo č.4z.) v období než byla poštovna úředně zrušena. K ukončení činnosti poštovny došlo 31.10.1950.
Dnešní ukázky nám pro publikaci v Syreně zapůjčil MUDr.Adrian JUNGA z Karviné. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Zásilka, cenné psaní poslané z TARNOWA do CIESZYNA, cena 10.000 marek polských, odesláno z Tarnova 8.IX.1920. Cenné psaní je v originální obálce na cenná psaní. V levém horním rohu přední strany obálky je vytištěna rakousko-uherská orlice s označením pod orlicí „2h“ (prodejní cena obálky na Cps).
Syrena 234
- 30 Signatura vydání je v levém dolním rohu obálky na přední straně. Jedná se o 3-jazyčné vydání z r.1918 (německo-polsko-ukrajinsky).Udaná cena zásilky je 10.000 marek polských. V obálce bylo Přední a zadní strana obálky s Cps poslaným z Tarnowa do Cieszyna 8.IX.1920.
Syrena 234
- 31 10 kusů bankovek , každá po 1000 polských marek. Váha zásilky a Porto za zásilku jsou na přední straně obálky nahoře, vyznačeno ručně inkoustovou tužkou. Váha 42 gr., Porto za zásilku 44 marek polských + podpis úředníka pošty, který zásilku k expedici do Těšína přijímal. Na přední straně zásilky jsou nalepeny dvě známky, vydání z 27.1.1919, Fi:č.94, (nominální hodnota po 2 marky polské, barva olivově hnědá-odstíny).. Známky na zásilce jsou orazítkovány expedičním razítkem pošty TARNÓW 1 / *C*. datum na můstku razítek je -8.IX.20. Razítko je německého typů s můstkem přesahujícím do mezikruží razítka. Zbytek PORTA za zásilku je nalepen známkami na zadní straně zásilky. Na zadní straně zásilky je nalepeno 8 kusů známek nominální hodnoty po 5 marek polských Fi:č.96 (fialová). Známky na zadní straně zásilky jsou orazítkovány stejným razítkem expediční pošty v Tarnově jako známky na straně přední. Na zadní straně zásilky je ještě 6 kusů poměrně dobře zachovalých pečetí soukromé osoby, zástupce Żywieckého pivovaru v Tarnově. Zásilka je adresována na vedení pivovaru v Cieszynie. Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************
Balíková průvodka na balík poslaný na Polní poštu č.16 z 14.IV.1919.
Balíková průvodka na balík o váze 5 kg poslaný na podporučíka Kazimierza Wilstrzyckiego, 31. pluk pěchoty, I.prapor. Posláno na polskou Polní poštu č.16. Zásilka je odeslána z pošty RYCHWAŁ. Expediční razítko je dvoukruhové, jen polský text RYCHWAŁ / *a* s datem na můstku razítka 15 IV.919 (15.4.1919). Pošta Rychwał ležela asi 15 km na jih od KONINA (Velkopolsko). Potisk balíkové průvodky je jen německý. Polská pošta tehdy převzala řadu formulářů po rakouské poště do doby, než pro ni byly natištěny formuláře v polštině. Bylo to z části nouzové řešení, ale mělo to i účel šetření výdajů na tisk. Nový polský stát, který po
Syrena 234
- 32 rozpadu Rakousko-Uherska vznikl, neměl finančních prostředků nazbyt. V dolní části na přední straně průvodky je ručně vyznačen spojový směr pro doručení zásilky (Włodzimierz Wołyński). Polní pošta č.16 tehdy obsluhovala jednotky majora Bończy-Uznadowskiego, které měly ve Włodzimierzu Wołyńskim (dnes Ukrajina, Volodymir Volins´kij, kousek za hranicemi východně od Hrubieszowa) svou polní poštu.
Zadní strana průvodky s podpisem o převzetí zásilky a s otiskem fialového, kulatého razítka POCZTA POLOWA *N 16*. Uprostřed razítka je polský orel. Mgr.Janusz MANTERYS **********************************************************************************
Expediční razítka polské polní pošty č.12 a cenzura těchto zásilek ze září a listopadu 1919. Tyto zásilky polní pošty z roku 1919 v době bojů se sověty na východě nově vzniklého Polska jsou velmi vzácné. Mnoho se jich nezachovalo a každá, která se ukáže, jistě vzbudí zájem sběratelů této problematiky. Zásilkám je již 96. let! Kolik se jich tedy zachovalo (a hlavně kolik jich bylo zničeno?). Na následující straně jsou dvě zásilky s expedičními razítky POCZTA POLOWA W. P. / 12. Obě zásilky jsou od stejného odesilatele a poslané jsou na stejnou adresu do Varšavy, i když každá na jiného, asi rodinného příslušníka. Na následující straně nahoře jsou korespondenční lístky původně pro rakousko-uherskou armádu s vícejazyčným textem. Německý nápis na zásilkách nahoře je přeškrtnutý, rovněž i maďarský a inkoustovou tužkou je na horním okraji napsán polský název „poczta polowa“. Obě zásilky odesílá stejná osoba, desátník Hykiel, 5.pěší divize, 5 telegrafická rota. Jedná se o válečné území Lwowa. Horní zásilka má expediční razítko POCZTA POLOWA W.P. / * 12 *. Dolní zásilka má razítko stejné, ale s jiným rozlišením * 12 a. Na jedné je na můstku expedičního razítka datum 11.IX.19, na
Syrena 234
- 33 druhé pak datum 20.XI.19. Horní zásilka má otisk útvarového razítka s jednořádkovým textem v barvě fialové „Kompania telegraficzna nr.5“ (telegrafická rota č.5). Dolní zásilka má útvarové razítko 3-řádkové: „W. + orel + P. / Dowództwo dywizyi lwowskiej / Kompania telegraficzna“. Otisk útvarového razítka druhé zásilky je v barvě červené. Obě zásilky mají ještě otisk razítka cenzury „Cenzurowano“ (fialový, horní zásilka a červený, dolní zásilka). Cenzurní razítka mají délku 40 mm. Obě zásilky jsou ve vlastnictví Prof. Juliana AULEITNERA , původně byly ve sbírce kolegy Stefana PETRIUKA z Německa. Oba touto cestou srdečně zdravíme!
**********************************************************************************
Oprava známého použití razítka v Těšíně. Určeno těm, kdo sledují data použití razítek na Těšínsku. Razítko pošty TESCHEN s označením expedice razítka Mg.Manterysem v jeho práci o razítkách na Těšínském Slezsku na str.64, razítko
Syrena 234
- 34 -
označené 11.F6 / 11.1. s rozlišením expedice I E (je ještě II E, III E a IV E) uvádí toto razítko o průměru 26 mm se známou dobou použití od 20.6.1875 do 1.3.1876. Jak je vidět na ukázce na následující straně, existuje ra-zítko s rozlišením I E s datem použití o něco dřívějším, a to právě o měsíc (20.5.1875). Je to maličkost, ale někdo to jako já rovněž sleduje a právě pro něj je tato informace určena. Podle Čs. Monografie díl 14 se jedná o číslo razítka 2417/10, typ E 186. Razítko bylo v používání od r.1875, ale Čs.Monografie toto razítko nerozlišuje dále podle označení expedice (I E, II E, III E a IV E). V rozlišení tohoto razítka je Mgr.Manterys preciznější! Expediční razítko pošty TROPPAU je podle Monografie díl 14 pod č.2460/11 jako typ A.1g. Doba použití razítka na této poště je od r.1870. Je otázka, zda nesledovat použití tohoto typu razítka jen podle data použití, nebo jak to rozlišuje Mgr.Manterys i podle označení expedice. Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Polský zábor české části Těšínského Slezska, R-zásilka z Orlové.
Syrena 234
- 35 Orlová byla zabrána v roce 1938 Polskem 10.října 1938. Literatura (Filatelie č.14/1991, Filatelistické sešity) uvádějí, že v době záboru (11.10.1938 – 1.9.1939) používala Polská pošta v Orlové razítko jednokruhové s textem ORŁOWA s rozlišením „a“, „b“, „c“, „e“ „f“. V Syreně č.67 na str.30 jsme publikovali z této pošty i expediční razítko s rozlišením „i“ (!!!). Mimo uvedených expedičních razítek používala pošta i R-razítka ( v té době místo R-nálepek používaly polské pošty R-razítka). Všechna výše uvedená expediční razítka jsme již v Syreně na zásilkách publikovali, některá i několikrát na různých zásilkách. R-zásilku z této pošty jsme v Syreně dosud nepublikovali, jen samostatná R-razítka R/ ORŁOWA (publikováno v časopise Filatelistyka č.10/1992 a str.344) a R/a ORŁOWA (v Syreně č.114/str.16-19). Výše uvedený článek v časopise Filatelie č.14/1991 uvažuje o tom, že by se měla vyskytnout i R-zásilka. Jelikož to byla jedna z větších pošt, měla tato pošta Rrazítka dvě. Jedno jen „R“ a jedno „R/a“. Dnes můžeme doporučenou zásilku s razítkem R/a uvést i na stránkách Syreny. Přesto, že razítko jen samostatné „R ORŁOWA“ polská literatura uváděla, dosud jsem je ještě na zásilce neviděl! Dnešní doporučená zásilka z Orlové je hlavně zajímavá tím, že na její frankaturu byla použita hned polovina aršíku (Blok č.7 , vydání z 11.11.1938). Zásilka je adresována do Krakova a do tarifu za doporučenou zásilku ke dni expedice zásilky (55 gr.) byla na zásilku dolepena známka Fi: č.294, 5 gr. Częstochowa, vydání z 1.4.1937. Expediční razítko ORŁOWA /*b* s datem 30 I 39-12 je na zásilce otištěno hned 3x. Dosud jsme neměli k dispozici expediční razítko ORŁOWA / *d* na zásilce. I Filatelie uvádí, že jeho otisk na zásilce není známý. Přivítáme i R- zásilku z pošty ORŁOWA s R-razítkem jen samostatné R / ORŁOWA. Za ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Cenzurní zálepky cenzury STANISŁAWÓW s vojenskou cenzurou Stanisławowa,r.1921
Doporučená zásilka, R-razítko pošty SKOLE, podací číslo 550. Posláno původně na Michala Bubňá-
Syrena 234
- 36 ka, Čs. náhradní rota p.pluků č.14, 7 rota, Prešov-Slovensko. Asi pro nedoručitelnost na původní adrese přeposláno na „ukr.prac.oddíl“ do Liberce v Čechách. Frankatura známkou 50 Mk Fi:č.136, karmínově červená, vydání z 30.8.1921. Poštovní platnost známky do 15.1.1924. Jedná se o zahraniční zásilku, tarif celkem 50 Mk (dopis do 20g 25 Mk a příplatek DOPORUČENĚ také 25 Mk.. tarif platil od 15.9.1921 do 30.4.1922). Expediční razítko pošty SKOLE /*b* s datem na můstku razítka 20.11.21 -. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží razítka. Jelikož se jedná o zahraniční zásilku, podléhala vojenské cenzuře. Cenzurní razítko je kruhové, průměr 30 mm, otisk jen fialový. Nápis podél obvodu razítka „Urząd dozoru Korespondencji *Stanisławów *. Uvnitř razítka nápis „Cenzor 1.“. Razítko je známo i s nápisem „Cenzor 6,“. Známá doba použití od XI/1921 do I/1922. Cenzurní razítko je hodnoceno na zásilce 100 body. Na přední straně zásilky v pravém dolním rohu zásilky je zkušební značka znalce S.PETRIUK.
Na zadní straně zásilky je na klopě adresa odesilatelky zásilky ve Skole, po povedené cenzuře zásilky zalepení zásilky zálepkou vojenské cenzury č. 1. používanou vojenskou cenzurou ve Stanisławowie. Text zálepky je v obdélníkovém rámečku. „Stanisławów 1. / Poddano cenzurze“. Potisk černý, formát 53 x 24 mm, známá doba použití zálepky je z listopadu 1921. Katalog o Polských, vojenských cenzurách 1918-1922 oceňuje zálepku na zásilce „Cenou záliby“ (c.a. = cena amatorska). Na zadní straně zásilky je ještě datum a podpis cenzora, který zásilku cenzuroval (21/XI 921). Zajímavá zásilka a ještě s vazbou na Československo. Původní Stanisławów je dnes na Ukrajině na území o které Polsko přišlo ve prospěch SSSR po II.světové válce a jmenuje se dnes Ivano-Frankivsk (IBAHO – ФPAHKИBCЬK). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na následující straně nahoře je doporučená zásilka poslaná ze Stanisławowa do Vídně. R-nálepka je ještě porakouská, nápis jen v němčině R / Stanislau 1 / pod.číslo zásilky 2125. Potisk R-nálepky je černý, papír žlutý. R-nálepka je na všech čtyřech stranách s perforací. Expediční razítko pošty je již s polským textem STANISŁAWÓW 1 / *6C* s datem na můstku razítka 24.I.22. ■ ■. Otisk razítka je modro šedý. Razítko je německého typu s můstkem, který přesahuje do mezikruží razítka. Zásilka je poslána na adresu Stephan Polański, Vídeň VIII do Rakouska. Na zásilce je otisk cenzurního razítka vojenské cenzury ve Stanisławowie, otisk fialový, průměr 30 mm. Razítko cenzury Stanisławowa je
Syrena 234
- 37 č.4 s nápisem „Urząd dozoru Korespondencji * Stanisławów *. Uvnitř razítka je již výše zmiňovaný nápis razítka cenzury č. 4 s nápisem „Cenzor 6“. (Razitko bylo i s nápisem Cenzor l). Známá doba použití tohoto cenzurního razítka je od listopadu 1921 do ledna 1922. Cenzurní razítko na zásilce je ohodnoceno 100 body. Vlevo na přední straně zásilky jsou stopy po zálepce č.2 cenzury Stanisławowa.
Dole je zadní strana zásilky poslané doporučeně do Vídně. Na zadní straně je frankatura zásilky: 2x
Syrena 234
- 38 známka Fi:č.127 I , nominál po 20 Mk (červená), vydání z 11.8.1921, platnost známek do 12.10.1923. Výše na zadní straně zásilky je známka Fi:č.125I (10 Mk modrá), vydání z 29.3.1921, platnost známky do 12.10.1923. Tarif celkem za zásilku ke dni její expedice 50 Mk (Dopis do 20 g do zahraničí 25 Mk, příplatek DOPORUČENĚ 25 Mk. Tarif platil od 15.9.1921 do 30.4.1922). Na zadní straně zásilky je zbytek druhé zálepky vojenské cenzury Stanisławowa. Zálepka má rozměr 73 x 27 mm. Potisk černý, papír bílý. Známé použití zálepky č.2 je z ledna 1922. Ocenění zálepky na zásilce je „ca“ (cena amatorska=cena záliby). Známé použití obou zálepek cenzury na zásilkách je opravdu vzácné! ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Existuje ale ještě třetí zálepka vojenské cenzury ve Stanisławowie. Je na zásilce opět s vazbou na
Syrena 234
- 39 České země, poslaná na adresu Margaretenbad u Prachatic v Jižních Čechách. Jedná se opět o doporučenou zásilku s porakouskou R-nálepkou pošty Stanisławów (R / Stanislau 1 / Ex offo s podacím číslem 2775. Potisk R-nálepky je černý, papír žlutý. Všechny čtyři strany R-nálepky jsou operforovány. Frankatura zásilky jako zahraniční do 20g, tarif ke dni expedice byl 75 h. (zásilka do 20 gramů 50 h a příplatek Doporučeně 25 h. Tarif platil od 25.2.1919 do 14.4.1920). Na zásilce jsou vylepeny známky: 1x Fi:č.75, 10 h (pomerančová), 1x Fi:č.76, 15 h (červená), 2x Fi:č.78, 25 h (modrá). Všechny známky vydání z 27.1.1919. Platnost známek do 25.2.1920, znovu obnovená platnost 29.9.1920 a definitivně skončená platnost 5.6.1922. Zásilka má zkušební značku S.Petriuk. Expediční razítka jsou původně porakouská, znárodněná (odstraněn německý text), pošty STANISŁAWÓW 1 /4c s datem expedice zásilky na můstku razítka 21.VIII.19 -. Na zadní straně zásilky je zálepka vojenské cenzury ve Stanisławowie. Potisk zálepky je v obdélníku černý CENZURA WOJSKOWA / w Stanisławowie. (Viz reprodukce zálepky níže vlevo). Papír zálepky je červený. Tato zálepka cenzury není vedena v práci o polských vojenských cenzurách Stanisławów. Její výskyt je znám jen na této námi publikované zásilce.V pravém horním rohu zásilky je otisk razítka vojenské cenzury Stanisławowa č.3: CENZURA WOJSKOWA / STANISŁAWÓW. Rozměr razítka cenzury č.3. je 47x11 mm, razítko vojenské cenzury č.3 je někdy doprovázeno parafou cenzora, který zásilku cenzuroval. Jeho reprodukce je níže vpravo (ale s parafou jiného cenzora). Na naší zásilce je bez parafy cenzora. Barva otisku razítka cenzury č.3. je černá, červená, fialová, na naší ukázce je zeleně modrá. Známá doba použití je srpen 1919 až únor 1920 (publikace o cenzurách uvádí listopad 1919únor 1920). Naše ukázka použití razítka č.3 rozšiřuje o tři měsíce dříve a doplňuje i použitou barvu otisku razítka cenzury. Razítko cenzury č.3. je na zásilce hodnoceno v publikaci o cenzurách 30 body!
Razítko cenzury č.3. s parafou. Podle materiálu Prof. Juliana AULEITNERA, který nám na požádání svoje zásilky i ochotně naskenoval. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL. Zásilky byly původně publikovány v rámci exponátu kolegy Stefana PETRIUKA z Německa. Oba srdečně zdravíme a za možnost publikovat v Syreně děkujeme. **********************************************************************************
Polská vojenská cenzura korespondence 1918-1922, Cenzura wojskowa STRYJ. O této cenzuře jsme již kdysi dávno v Syreně psali, a to v Syreně č.123 na str.16-20. Tehdy jsme se mohli „opřít“ pouze o článek kolegy Bronisława Brzozowského v časopise Filatelista č.3 str.51 z roku 1991. Zmíněný kolega shodou okolností před několika týdny zemřel. Ještě na posledních PRYMUSECH v r.2014 jsme se s ním setkali. Byl to později spoluautor publikace o vojenských cenzurách (vydání z prosince 2001). Ve zmíněném článku se zmiňuje o jen jednom známém razítku této cenzury. Druhou informací byl článek Przemysława Drzewieckiego v Łódźskim Biuletynu Filatelistycznym z r.1996, č.3/4 str.114. Tam se již píše o existenci dvou razítek této cenzury, která se liší trochu v detailech a rozměrech nápisů razítek cenzury. Autor ale neuvedl přesné rozměry razítek cenzury. Konečně v prosinci 2001 vyšla publikace autorů B.Brzozowski-J.Tokar. Tam již se píše o dvou různých razítkách této cenzury. Na základě informací z této publikace můžeme dnes uvést poslední známé skutečnosti o této vojenské cenzuře. Místo vojenské cenzury STRYJ se nachází mezi městy RADOM a SIEDLCE jihovýchodně od Varšavy. Vojenská cenzura STRYJ používala dvě různá, cenzurní razítka. 1) první razítko cenzury má rozměr 48x10 mm. Známé barvy otisku razítka jsou černá, modrá a fialová. Známé použití z července 1919 až února 1920. Razítko je na zásilce hodnoceno 30 body.
Syrena 234
- 40 Díky kolegovi Brzozowskému jsme již v Syreně č.123 na str.17 publikovali obě zásilky, které publikoval Przemysław Drzewiecki v ŁBF č.3-4 z r.1996. Oba skany nám tehdy kolega Brzozowský poslal, ale reprodukce byly poměrně nedokonalé a černobílé.
Zásilky publikované v ŁBF č.3-4 z r.1996 a v Syreně č.123/str.17. Vlevo je zásilka poslaná ze STRYJA do Lwowa s datem 2.6.1920, vpravo pak zásilka poslaná ze STRYJA do Żywca s datem 2.2.1920. Levá zásilka má zdvojený otisk razítka cenzury. Je to razítko podle nového označení jako razítko č.2 a vpravo je razítko č.1.
Syrena 234
- 41 Na předcházející straně je zásilka s razítkem CENZURA WOJSKOWA / STRYJ. Je to cenzurní razítko č. 1., otisk v barvě černé (48x10 mm).. Nápis STRYJ velká písmena. Zásilka byla původně poslána do Nowego Sącza, jelikož se ale adresátka odstěhovala (nahoře „wyjechała“), byla původní adresa přeškrtána a napsaná nová: Prachatice u Budějovic, Čechy. Expediční razítko je porakouské, německo – polské, znárodněné, vylámaný německý text. Zůstal jen polský text NOWY SĄCZ s datem v textu 26.VI.919. Na razítku je datum dosti nečitelné! Frankatura známkou 15 h Fi:č.76 (červená, vydání z 27.I.1919). tarif pro zahraniční pohlednici 15 h od 29.12.1918 do 14.4.1920. Zásilka má i krakovskou cenzuru (K1 v kruhu, otisk fialový).
Zásilka nahoře je dopisnicí s natištěnou známkou 15 h, potisk fialový. Zásilka je poslána z pošty MIKOŁAJEW nad DNIESTREM (dnes Ukrajina MIKOЛAЇB) do Sambora). Na expedičním razítku lze přečíst jen rok expedice 1919. Dopisnice z vydání „Orel na barokovém štítě“. Dělící linka dopisnice směřuje mezi písmena „PO“ nápisu POCZTOWA. Cp 25, vydání z r.1919. Linkování dopisnice pomocí bodů, I.typ (všechny linky adresy jsou vytvořeny body hustě). Další zásilka s cenzurním razítkem STRYJ (razítko č. 1, velká písmena nápisu Stryj) je na následující straně nahoře. Otisk razítka č.1. je zase černý. Zásilka je poslána DOPORUČENĚ, otisk R-razítka DOLINA s podacím číslem 191. Otisk R-razítka je v barvě modré. Zásilka je adresována do obce LISZKI u Krakova (západně od Krakova). Frankatura zásilky je známkou Fi:č.79, 50 h (hnědě červená, vydání z 27.1.1919. Expediční razítko je již jen s polským textem DOLINA /*a*. Datum na můstku razítka je 15.XII.19. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím přes mezikruží. Tarif za dopis do 20g ve vnitrostátní poštovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 20 h, příplatek DOPORUČENĚ 30 h. Tarif platil do 14.4.1920. Skan zásilky jsme kdysi dostali od B.Brzozovského, který je dnes již bohužel ve filatelistickém nebi. Byl to moc příjemný kolega, který vždy hýřil dobrou náladou! Razítko cenzury CENZURA WOJSKOWA / STRYJ, otisk černý, nápis STRYJ velká písmena, rozměr otisku cenzurního razítka 48 x 10 mm. Naše ukázky s razítkem č. 1 souhlasí na uváděnou dobu použití razítka, to je od červenece 1919 do února 1920. 2) Druhé razítko cenzury má rozměr 53 x 10 mm. Známé otisky jsou v barvě modré, červené nebo světle fialové. Známá doba použití druhého cenzurního razítka je od července 1919 do června 1920. Razítko je na zásilce hodnoceno 35 body!. Ve výrazu STRYJ jsou menší písmena než u
Syrena 234
- 42 razítka č.1. Druhé razítko cenzury STRYJ je o 3 mm delší než razítko první. Ukázka zásilky s razítkem č.2 je na této straně dole.
tato zásilka je poslána do Drohobycza. Expediční razítko je zcela nečitelné, je to ale již razítko s polským textem, rozlišení *b*. Z data na můstku razítka lze rozluštit 12.VII.19 - -. Podle adresy odesilatele zásilky uvádí odesilatel ve své adrese 14. pluk pěchoty, 2 rota, polní pošta č.22. Frankatura známkou Fi:č.76 15 h, červená, datum vydání z 27.I.1919. Platný tarif ke dni expedice zásilky za pohlednici byl od 10.12.1918 do 14.4.1920 ve výši 15 h ve vnitrostátní přepravě. Na zásilce je
Syrena 234
- 43 otištěno cenzurní razítko CENZURA WOJSKOWA / STRYJ, razítko č.2 (53 x 10 mm) nápis STRYJ je s menšími písmeny. Otisk razítka je zde světle fialový. Dnešní ukázky zásilek k problematice vojenské cenzury STRYJ jsou ve vlastnictví Prof. Juliana AULEITNERA. Dříve byly v exponátu kolegy Stefana PETRIUKA. Oběma za umožnění publikace v Syreně děkujeme! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************
Vojenská cenzura STRYJ, ale rakouská 1916-1917!
Razítko rakouské vojenské cenzury ze STRYJE je podobné svou stavbou pozdějším razítkům vojenské cenzury v Polsku (viz předcházející článek). Reprodukce cenzurního razítka rakouského je vlevo. Rozměr razítka je 53 x 9,5 mm. Razítko je známo s otisky v barvách: fialová, červená a černá. Zásilka s tímto razítkem má otisk v barvě fialově černé je na reprodukci nahoře. Pro zásilku je použita rakouská dopisnice s natištěnou známkou 5 h (zelená). Zásilka (dopisnice) byla poslána z pošty ZYDACZÓW do Nového Města nad Metují v Čechách. Do platného tarifu ke dni expedice dopisnice 8 h je na zásilku dolepena známka 3 h. Mi:č.141 (červeně fialová, portrét Josefa II.). Expediční razítko pošty ZYDACZÓW / *a* je s datem na můstku razítka 30.X.16 VIII-. (v textu je datum 29/10 1916.). Razítko vojenské, rakouské cenzury je známo z použití na zásilkách z období od září 1916 do března 1917. Pod zásilkou nahoře je pro upřesnění data expedice zásilky použit fragment textu zadní strany zásilky s ručně vepsaným datem 29/10 1916. MUDr. Adrian JUNGA, Karviná **********************************************************************************
Syrena 234
- 44 Československá cenzura zásilek z Polska po obsazení české části Těšínského Slezska Polskem v říjnu 1938.
Zásilky z Polska do Československa po obsazení české části Těšínského Slezska Polskem v říjnu 1938 byly v Československu cenzurovány. Zásilka poslaná z Jablunkova do Olomouce. Nalepena polská známka Fi:č.286, 45 gr. karmínová. Tarif za dopis váhy do 20g činil do Československa jen do 31.12.1938 45 gr. Po tomto datu byl tarif do Československa již bez slevy (55 gr.). Zásilky z Polska byly cenzurovány do konce roku 1938. Expediční razítko JABŁONKÓW / *b* s datem 2 XI.38 18. Dosud s touto cenzurou byly v Syreně publikovány zásilky z: Třince 179/27, Mostů 194/7-8, Darkova 199/34, Těšína 200/4 a z Orlové 207/7. První číslo je číslo Syreny, druhé číslo je strana v Syreně. Teodor WILCZEK, Karviná ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing.Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing.Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr.Stanisław FOŁTA, Mgr.ing.Karol MICZA, MUDr.Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing.Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing.Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 20.dubna 2015. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 234. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se od č.224 netiskne, ale rozesílá se pomocí internetu. Tisk nejsme schopni za přijatelnou cenu zařídit. Omlouváme se našim členům, kteří nevlastní počítač, a proto Syrenu zatím nedostávají. Syrena je na internetu pod adresou www.zgpzf.pl. pod okénkem Biblioteka, + Syrena-nómery archiwalne + příslušné číslo.
Syrena 234
