13. Speciální zahrady "Kindness is the language which the deaf can hear and the blind can see" " Laskavost je jazyk, díky nìmuž hluší mohou slyšet a slepí mohou vidìt" Mark Twain (moto projektu slepecké zahrady Kalpetta, Wayanad District, Kerala, Indie)
S
peciální zahrady, vìtšinou nazývány jako zahrady slepecké nebo zahrady smyslù jsou menší rozmìrovì menší celky speciálnì utváøené pro potøeby nevidomých a slabozrakých. Zahrady jsou projektovány tak, aby byly pøístupné i osobám na vozíku. Speciální zahrady jsou vìtšinou souèástí botanických zahrad, nebo samostatné uzavøené celky. Charakteristickými znaky tìchto zahrad jsou pøedevším vyvýšené záhony, popø. zeleò v nádobách, prvky pro echolokaci a pøedevším specifický výbìr rostlin. Pro speciální zahrady se používají pøedevším vytrvalé druhy bylin, které jsou hmatovì zajímavé a pøedevším rostliny aromatické. Dále se sem èasto umisují skalnièky (pro svou odolnost a pøirozené pùsobení ve vyvýšených záhonech), rostliny sukulentní a bod. Ve speciálních zahradách jsou rostliny oznaèeny jmenovkami, a to v latince (pokud možno velkým a kontrastní písmem, aby bylo èitelné i slabozrakými) a v písmu slepeckém.
Rostliny
271
Slepecká zahrada v BZA MZLU Brno je velmi zdaøilým èeským pøíkladem slepecké zahrady. Jsou zde umístìny hmatovì zajímavé a aromatiké rostliny, samozøejmì se jmenovkami. A to i v brailovì písmu.
Pùdorysné èlenìní bývá vìtšinou kruhové pøíp. oválné. Ménì èastìji pak ètvercové uspoøádání zahrady (Indie, USA). Výjimkou jsou rozsáhlé speciální zahrady, které se již pohybují na rozmezí speciální zahrady a veøejného parku. Jejich pøíklady jsem však zaøadila do této kapitoly, protože jsou uvádìny jako èistì speciální zahrady.
Pùdorysné uspoøádání
Realizovaných speciálních zahrad je celosvìtovì pomìrnì velké množství. Jsou souèástí témìø všech významných svìtových botanických zahrad. Jsou velmi populární, a to mezi zrakovì postiženými.
272
Ke speciálním zahradám neodmyslitelnì patøí jmenovky ve slepeckém písmu. Zde je navíc i hmatovì èitelná latinka. Botanická zahrada Brooklyn. 101
Speciální zahrady vùní vznikají od poloviny 20. století. Nejstarší zahradou vùní, o níž se mi podaøily najít informace, je Fragrance garden v Brooklynské botanické zahradì v New Yorku. Tato nejstarší americká zahrada byla otevøena v roce 1955. Navrhla ji zahradní architektka Alice Recknagel Ireys. Zahrada má tvar oválu, celkové rozmìry jsou 100 x 60 stop (cca 30,5 x 18,3 m). Zahrada je orámována vyvýšenými kamennými záhony (28 palcù - cca 71 cm), v nìmž jsou umístìny rostliny, které jsou oznaèeny jmenovkami v brailovì písmu. Do ètyø hlavních záhonù jsou rostliny rozdìleny, a to na rostliny pro dotyk, tedy se zajímavou strukturou a povrchem listù, rostliny s aromatickými listy, rostliny s vonnými kvìty a bylinkový záhon. Vnitøní plochu vyplòuje trávník, v samotném støedu je umístìna malá fontána. Již tato zahrada stanovuje nejjasnìjší a nejzákladnìjší schéma, dle nìhož dodnes vzniká vìtšina slepeckých zahrad. Tyto slepecké zahrady jsou nejèistším pøíkladem zahradní architektury pro tìlesnì postižené. A také pøíkladem nejèastìjším, který zažívá v posledním desetiletí opravdu obrovský rozvoj.
Fragrance garden v Brooklynu
273
274
Vstupní brána do zahrady vùní v New Yorku. Vyvýšené záhony nejstarší americké slepecké zahrady. První èeská slepecká zahrada v arboretu MZLU v Brnì
275
102
13.1 Výbìr rostlin pro speciální zahrady
R
ostliny pro speciální zahrady vybíráme tak, aby kromì zraku stimulovaly i ostatní smysly. Smysl èichu stimulujeme jednoduše, tedy aroma tickými rostlinami. Pøílišné používání aromatických rostlin a jejich nevhodné kombinace mohou však zahradu uèinit až neobyvatelnou. Proto musíme být vždy opatrní na rostliny s výraznou tìžkou vùní v dobì kvìtu a nekombinovat pøílišné množství tìchto rostlin (Caplan). Dalším smyslem, mùžeme ve speciálních zahradách snadno potìšit je hmat. Vyvýšené záhony umožòují každému dotýkat se rostlin. Používáme tedy rostliny s listy plstnatými, vrásèitými, chlupatými, listy dužnaté, rùznì tvrdé a rùzných tvarù. Nìkdy jsou doporuèovány i listy ostnité. Dle mého názory však ani ostnité ani žahavé rostliny do speciálních zahrad nepatøí. Pro hmat jsou zajímavá i suchomázdøitá kvìtenství nìkterých rostlin, napø. slamìnky, statice,.. Další spornou otázkou v dostupných pramenech je, zda je možné použít rostliny jedovaté èi nikoliv. Vìtšina evropských autorù používání jedovatých rostlin nevyluèuje, právì pro to, že jsou mnohdy tvarovì zajímavé èi aromatické. Dle mého názoru však nebezpeèí použití tìchto rostlin, plynoucí z pøímého kontaktu s nimi, zdaleka nemùže vyvážit jejich zajímavost. Proto v žádném pøípadì nedoporuèuji používání jedovatých rostlin v tomto typu zahrad. Chu mùžeme potìšit umístìní jedlých rostlin, a to pøedevším drobného ovoce a zelenin. Ve speciálních zahradách to není tak èasté, a protože pøi ochutnávání rostlin dochází k poškození celistvosti rostliny èi k jejímu úplnému odstranìní. Proto je vhodné spíše umístìní drobných bobulovin, jahod, okrasných kapust i rùžièkové kapusty. A to spíše do tìch èástí, které svým charakterem pøipomínají venkovskou zahradu èi zeleninovou zahrádku. Rostliny mohou pùsobit i na smysl sluchu, a to pøedevším nìkteré druhy trav, keøe a stromy s plody, které rùznì chrastí a pod. I tyto druhy by nemìly ve speciálních zahradách chybìt.
276
277
Salvia officinalis je zajímavá nejen vùní, ale i povrchem listù Stachys byantina patøí díky svým sametovým listùm k velmi oblíbeným
278
279
Mateøídouška je díky své specifické vùni nezbytnou souèástí každé speciální zahrady Okrasné kapusty jsou zajímavé nejen pro hmat, ale i svou chutí. I obyèejný kopr má pøíjemné aroma a jemnou strukturu.
280
103
13. 1.1 Doporuèované druhy rostlin Aceana buchananii Agastache sp. Achillea tomentosa Ajuga reptans Alyssum saxatile Antenaria dioica Armeria maritima Artemisia lanata Artemisia schmidtiana Aruncus dioicus Aurinia saxatilis Bergenia cordifolia Calamantha nepetoides Calamintha nepeta Cerastium beibersteinii Cerastium tomentosum Dianthus cyryophyllus Dryas octopetala Echinacea purpurea Erica carnea Erigeron hybridus Fragaria x ananassa Geranium macrorhizum Geranium maculatum Geranium x cantabrigiense Geum montanum
T
Gypsophilla repens Helianthemum vulgaris Helleborus purpurascens Hosta plantaginea Hyssopus officinalis Iberis sempervirens Inula ensifolia Iris pumila Lamium maculatum Lavandula angustifolia Levisticum offiinalis Melissa officinalis Mentha arvensis Mentha piperita Mentha spicata Mentha suaveolens Minuartia stellata Monarda dydyma Monarda citriodora Monarda didyma Nepeta x faassenii Nepeta mussinii Nepeta racemosa Origanum vulgare Origanum vulgare ´Aurea´ Pachysandra terminalis
Phlox subulata Potentilla fragiformi Primula elatior Pulmonaria sacharata Rudbeckia purpurea Ruta graveolensis Salvia officinalis Santolina rosmarinifolia Santolina rosmarinifolia Satureja montana Sedum spurium ´Album´ Sedum telephium Sempervivum tectorum Silene schafta Silene coronaria Stachys byzantina Stachys lanata Thumus vulgaris Thymus citridorus Thymus fagantisimus Thymus praecox Thymus serpyllum Thymus vulgaris Veronica gentianoides Vinca minor
ento výèet obsahuje pouze nejpoužívanìjší rostliny pro speciální zahrady, mnphem úplnìjší seznam uvádí ve své práci K. Èernohorská.
Dále mùžeme do tìchto zahrad umisovat i okrasné keøe, které mají aromatické kvìty (Philadelphus coronarius, Syringa vulgaris, Viburnum fareri, Buddleja davidii, druhy rodu Lonicera, Wisteria,Robinia ...) nebo druhy se zajímavými listy (druhy rodu Viburnum, Cotoneaster, Deutzia,...) i døeviny aromatické (vìtšinou jehliènany, lze použít nízké kultivary rodu Pinus, Picea, Abies, Juniperus,...) Zvuk do zahrady vnáší pøedevším okrasné traviny napø. Briza media, Miscanthus sp., bambusy, ale také nìkteré letnièky (Papaver, Nigella) ale i døeviny (Staphylea pinna ta, Betula, Populus tremula,...)
Rostliny vnášející zvuk do zahrady. Staphylea pinnata a Briza media
281
282
104
13.2 Pøíklady realizací speciálních zahrad 13. 2.1 Slepecká zahada, Városligét, Budapest, Maïarsko
P
rvní východo (nebo støedo) evropská slepecká zahrada vznikla v polovinì 70tých let v maïarské Budapešti díky velmi silné místní organizaci zrakovì postižených.. Kolem nejstaršího mìstského parku Városligét, kde je zahrada umístìna, stojí hned nìkolik slepeckých ústavù a slepecká škola. Díky typické maïarské centralizaci jsou v Budapešti soustøedìna všechna speciální zaøízení pro zrakovì postižené v zemi. Zahradu dnes využívají pøedevším dìti všech 283 vìkových kategorií z nedaleké š k o l y. Z a h r a d a j e v e ø e j n ì nepøístupná a každou návštìvu je Pohled na vstupní èást zahrady. Vlevo "stolek" s reliéfním zobrazením zahrady, zcela vpravo je centrální kruh s potøeba pøedem dohodnout. fontánou. Nepøíliš velká zahrada (zabírá V pozadí menší dìtské høištì. plochu cca 800 m2) je kompoziènì uspoøádána do nìkolika kruhù, V centru je umístìná fontánka dùležitá kvùli echolokaci. Kolem se rozprostírají nevelké plochy trávníku èlenìné paprsky cest.
284
Reliefní mapa zahrady. Pøírodní podmínky se na mramorové desce již podepsaly, pøesto je reliéf stále snadno èitelný..
105
V dalších kruzích pak navazují vyvýšené záhony s aromatickými rostlinami èi rostlinami se zajímavým tvarem listù nebo výraznou vùní kvìtù. Jsou sem zaøazeny i nìkteré rostliny ostnité a jedovaté. Èasem se to neukázalo pøíliš vhodné. Tyto rostliny, aè pro hmat i èich velmi zajímavé, s sebou nesou drobná nepøíjemná zranìní nebo i mírné otravy. Pøedevším tisy (Taxus bacata) umístìné nedaleko budovy správce, v minulosti pøivodily již nìkolik mírných otrav a alergických reakcí, proto jsou na tyto rostliny dìti pøedem upozoròovány a nebezpeèným rostlinám musí být vìnována zvýšená pozornost dozoru dìtí. Rostliny v záhonech byly oznaèeny jmenovkami v Brailovì písmu. Vzhledem k èastým krádežím mìdìných tabulek s názvy (zlodìji v noci pøelézali plot do zahrady) byly tyto tabulky odstranìny. Jsou zde rozmisovány jen pøi pobytu a výuce dìtí. Mìdìné tabulky se pøipevòují na døevìné hranoly umístìné v záhonech. Vlevo: Pohled na vyvýšené záhony. Zdi záhonù jsou zhotoveny z kamene, na horní stranì je umístìna vodící kovová tyè.
285
Døevìný hranol v levanduli. Na nìm by mìla být umístna mìdìná tabulka s názvem rostliny ve slepeckém písmu.
286
287
Vodní støik v samém srdci zahrady slouží k orientaci podle sluchu, tedy k echolokaci. I tento je ohranièen jakýmsi "zábradlím" korespondujícím s materiálem a barvou vodících linií záhonù.
106
Zídky vyvýšených záhonù jsou zhotoveny z kamene, nahoøe opatøeny kovovou vodící tyèí. Povrchy cest jednotlivých úsekù jsou rùzné, od klasických betonových dlažeb pøes kamennou kostku, cihlové dlaždice, keramickou dlažbu, asfalt i štìrk. Podle zmìny povrchu se dìti dokáží v zahradì velmi dobøe orientovat pouze nášlapnou metodou. V zadní èásti zahrady je umístìna pergola a malý bazének sloužící k osvìžení dìtí v parném létì. V diplomové práci....je zmínìno, že na volnì stojící stromy upozoròuje podsadba pùdopokryvnými rostlinami. Dnes to již není pravda, mnohé stromy stojí volnì v trávníku. To samozøejmì není vhodné (lepší by bylo upozornit na stromy napø. oblázky). Na druhou stranu v zahradì se pohybují pouze dìti, které toto prostøedí dobøe znají, brzy si tedy zapamatují, kde který strom stojí. Lze to tedy prominout, ale pouze v takto výjimeèném pøípadì. Zahrada slouží nejen k odpoèinku dìtí, ale umožòuje jim pobyt venku v dùvìrnì známém a víceménì bezpeèném prostøedí, kde si zrakovì postižené dìti mohou dovolit to, co bìžnì dìti zdravé, tedy bìhat, hrát si s míèem a pod. Pobyt venku spoleènì s tìmito aktivitami výraznì prospívá psychické pohodì dìtí. V zahradì se každoroènì konají soutìže tìlesnì postižených dìtí z celého Maïarska, a již závody vozíèkáøù èi bìh zrakovì postižených dìtí, ale i turnaje ve stolním tenise. Mezi oblíbené akce patøí i pikniky, kdy se do zahrady pøinese jídlo a konzumuje se na dekách na trávníkové ploše. Jaká tedy budapešská zahrada je v kostce? Centrální proslunìnou travnatou plochu obklopují vyvýšené záhony chránìné korunami stromù, z nichž vìtšina se nachází již mimo oplocení zahrady. A v samém srdci tryská jemný vodotrysk. Malý bazének se v létì tává místem osvìžení slepých dìtí. V jeho tìsné blízkosti je i sbírka trav.
288
289
Pùvodní mobiliáø zahrady je umístìn napevno, v nikách. Vìtšinou je doplnìn i náhradní vodící linií .
290
Za informace uvedené v této kapitole bych ráda podìkovala správci zahrady a jedné z uèitelekvychovatelek slepecké školy. Ani jeden z nich si však nepøál být jmenován. Pøedevším však moje vdìènost patøí maïarské studentce Martì Fisher, která mi pomohla zahradu nalézt a ochotnì všechny informace z maïarštiny pøekládala do angliètiny.
107
13.2. 2 Sansehaven, Pindstrub Center, Dánsko
Z
ahrada z rukou dánské zahradní architektky Helle Nebenlong, která se na tvorbu zahrad pro nevidomé specializuje. Byla otevøena 12 èervna 2002. Zahrada 2 zabírá 150 m . Cesta skrz zahradu je dlouhá 48 metrù. Jedná se o speciální zahradu záhon pro slepce a vozíèkáøe. Zahrada kompoziènì vychází z tvaru kruhu, avšak návštìvníci se nepohybují okružnì, nýbrž procházejí celou trasu a vycházejí jinudy, než vešli. I když vchod a východ jsou v tìsném sousedství. Støedem cesty jde vodící linie pro slepé. Vyvýšené záhony jsou jak jednostranné (vnìjší okraj zahrady), tak oboustranné. Zahrada je ohranièena živým plotem. V centru je umístìna fontána, nedaleko ní dvì lavièky ve výklenku mimo hlavní cestu, jedna i s odpoèinkovým místem pro vozíèkáøe. Souèástí zahrady je i jakási pergola s popínavými rostlinami. Na o hranièení záhonù je použito pøírodního kamene - vápence
291
292
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://www.sansehaver.dk/asp/side/pindstrup.html, volnì pøeloženo z dánštiny, stav ke dni 12. 10. 2005
108
13.2.3 Sepecká zahrada ve Valbyparken, Kobenhaven
A
ještì jedna zahrada Dánské autorky. Kruho vá za hrada pro tìlesnì postižená byla otevøena v roce 1996 v e v e ø e j n é m p a r k u Va l b y p a r k e n v Kobenhavenu. V kruhové zahradì s vyvýšenými záhony se našlo místo i pro zahradní altán a posezení u stolu. Nechybí ani fontána pro echolokaci a vertikální konstrukce pro popínavé rostliny.
293
294
295
109
297
296
Vyvýšené záhony dávají šanci každému dotknout se kvìtù, detailnì si prohlédnout jejich tvar, zblízka ucítit vùni. Vyvýšené záhony také usnadòují péèi, jsou vhodné nejen pro vozíèkáøe, ale i pro starší osoby, jimž dolova šetøí záda.
Zajímavé je i použití døevìné palisády jako materiálu na vyvýšené záhony. Vhodným prvkem je i støídání výèek jednotlivých záhonù. to umožòuje vozíèkáøùm i zrakovì postiženým bezproblémovì vnímat rostliny rùzného vzrùstu. Kromì aromatických bylin jsou tedy v kruhovì uspoøádaných záhonech prezentovány i zajímavé keøe. V této zahradì, krom jiného, probíhají i kurzy v poznávání kvìtin a rùzné soutìže.
298
299
Staré výraznì vonné odrùdy tzv. stolistých rùží jsou pøedevší díky silnì vonným kvìtùm vhodné pro speciální záhony
Vstup do zahrady. Pøi použití pergoly musíme dbát nejen na samotnou výšku pergoly, ale poèítáme i s tím, kolik nám zaberou rostliny, které hodláme použít. Zvláštì u trnitých rostlin je nebezpeèí zranšní vysoké, pøedevším u zrakovì postižených.
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://www.sansehaver.dk, volnì pøeloženo z dánštiny, stav ke dni 12. 10. 2005
110
13. 2. 4 Enabling garden, Botanická zahrada Chicago
P
ùdorys této zahrady pùsobí spíše orientálnì, avšak jedná se o nejznámìjší bezbariérovou zahradu v USA. V doslovném pøekladu zahradu pro lidi každého vìku a všech možností. Zahrada je již více než dvacet let i ukázkou, jak praktikovat zahradní terapii. Je rozdìlena do nìkolika èástí. Najdeme tu závìsné nádoby, rùzné typy vyvýšených záhonù, vyvýšený trávník pro posezení. Celému prostoru dominují taktéž vyvýšené bazény s vodotrysky. Prostor je èlenìn rùznými typy vertikálních zahrad.
300
Zajímavým nápadem je i tzv. dlaždicový záhon, vyvýšený záhon pro zrakovì postižené, kde jsou jednotlivé rostliny umístìny v plochách kovové møíže, aby bylo umožnìno jednodušší orientace v záhonu. Souèástí zahrady je i ukázka bezbariérového zahradního náøadí a vzdìlávací centrum. Tato zahrada se stává inspirací pro terapeutické i soukromé zahrady.
301
Obrázky z bezbariérové zahrady v Chicagu Plán zahrady
Overlook
302
303 Teaching Pavilion
304
Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://www.chicagobg.org, stav ke dni 1. 4. 2006
111
13.2.5 Zahrada dotykù a vùní, Kalpetta, Wayanad District, Kerala, Indie
O
dlišnost kultur se projevuje i v zahradní tvorbì. Proto není od vìci se podívat na to, jak se k dané problematice staví i v jiných kulturních oblastech svìta. Velmi zajímavý je projekt slepecké zahrady v Indické Kerale. Zahrada vznikla v rámci projektu "Každé dítì je vìdec" nadace M.S. Swaminathan Research Foundation. V Indii žije celá jedna tøetina svìtové populace zrakovì postižených, což je témìø 10 milionù lidí. Zahrada je souèástí botanické zahrady NBRI a má rozlohu 0,1 ha. Je první svého druhu v Indii. Byla otevøena 21. èervna 2001 Zahrada je rozdìlena do ètyø identických èástí. Každá z tìchto èástí obsahuje 8 vyvýšených záhonù. Nad hlavním vstupem voní jasmínový oblouk (Jasminum flexile) a stojí tu dvì informaèní tabule v Brailovì písmu. Jedna vysvìtluje místopis zahrady a dává dìtem instrukce, jak se zde pohybovat, druhá pojednává o zahradì jako celku. Kromì toho jsou ještì v každé èásti umístìny další informaèní tabulky se jmény rostlin (místní, anglické a latinské), jejich významu a hospodáøském využití, pøírodních podmínkách a požadavkù pro ochranu.
305
V centru je umístìna pergola, která poskytuje stín a místo pro odpoèinek. Cesty jsou vydláždìné, jen na zmìny smìru a dùležité vìci je upozoròováno povrchem s oblázky. 306
Celkový pohled na slepeckou zahradu V našich konèinách pro slepeckou zahradu nezvyklé použití závìsných nádob. Separace rostlin je vhodnìjší pøedevším kvùli jednoznaènému urèení, samostatné nádoby jsou však nároènìjší na údržbu. Dùležitá je správná výška umístìní nádoby
307
Ve s t ø e d u z a h r a d y j e jednoduchý altán poskytující stín i úkryt pøed náhlým deštìm.
112
Rozdíl od evropských zahrad není jen v pùdorysném èlenìní (místo typického západního kruhu je zahrada èlenìna do ètyø ètvercù - hinduistická symbolika), ale i v umístìní rostlin. Rostliny jsou totiž umístìny v závìsných kvìtináèích, nebo v kvìtináèích na sloupech. To umožòuje detailní prozkoumání a nièím nerušené vnímání a rozlišování jednotlivých druhù. 308
V zahradì jsou umístìny aromatické a léèivé rostliny, rostliny se zajímavými listy. Jsou vylouèeny veškeré rostliny s trny a jedovaté (na rozdíl od evropských zahrad, kde je umisování tìchto rostlin ospravedlòováno jejich zajímavostí, si v Indii uvìdomují možné nebezpeèí) Pro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://mssrf.org/iec/605/t_s_garden_more.htm,
309
stav ke dni 02. 12. 2005
13.2.6 Zahrada smyslù, Oizumi Ryokuchi Park, Osaka, Japonsko
D
alší ze zajímavých nahlédnutí do jiné kultury je pøíklad Zahrady smyslù v Osace Tato zahrada je svou rozlohou opravdu velká (na rozdíl od klasických speciálních zahrad), je však zahradou èistì specializovanou a není souèástí veøejné zelenì, proto byla zaøazena do této kapitoly. . Zahrada smyslù se soustøedí pøedevším na vnímání hmatem, èichem, zrakem a sluchem. Díky japonské preciznosti je promyšlena do posledního detailu. Kromì barevnì a povrchovì kontrastní vodící linie v dlažbì jsou návštìvníci upozoròováni na zajímavosti zmìnou struktury dlažby, v orientaci napomáhají sloupky, vodící kovové linie. Rozdílný je i materiál stìn vyvýšených záhonù a jezírek. Veškeré záhony jsou vyvýšené, stejnì tak i jezírka. "Vyvýšené záhony a jezírka jsou umístìny tak, aby umožnily stejný požitek stojícím lidem, tak i lidem sedícím a neomezovaly sedící uživatele nebo návštìvníky s omezenou pohyblivostí" (pøeklad z AJ). Informaèní systém je nejen v Japonštinì a Angliètinì a v Brailovì písmu, ale je tu i zvukový informaèní systém.
Tradièní japonské "okno" umožòuje zvenèí nahlédnou do zahrady a zve ke vstupu. 210
113
Byl kladen dùraz na jednoduchost a srozumitelnost celého prostoru (prostor má sloužit k odpoèinku, relaxaci), cesty jsou krátké, pøímé, jednoduché je i èlenìní záhonù a jezírek. Do zahrady bylo zajímavì zaèlenìno i jezero, které dominuje celému parku. A to díky vyvýšeným bøehùm - zdem. V tìsné blízkosti jezera pak byly umístìny odpoèinkové plochy s lavièkami. Nejen, že se každý mùže dotknout vody, ale díky bezprostøední blízkosti mohou návštìvníci vnímat jezero opravdu všemi smysly.
311
Pùvodní menší a jednoduchá slepecká zahrada byla v tomto parku založena v roce 1974. Nová Zahrada smyslù navržena architektem Yoshisuke Miyake byla otevøena v roce 1997. Pøi její tvorbì bylo využito zkušeností více než 500 slepých a tìlesnì postižených lidí.
312
314
313
Zcela nahoøe: Vstupní brána do zahrady. Nahoøe vlevo: Landmarks - jakési znaèky sloužící pro snadnou orientaci v prostoru jako jsou sloupy èi zmìna povrchu cest. Nahoøe vpravo: Mapa zahrady snadno èitelná zrako vì postiženými, snadno dostupná pro vozíèkáøe i dìti. Vlevo: Posezení v bezprostøední blízkosti jezera. Ještì nikdy nebylo jezero tak blízko pro vozíèkáøe i nevidoPro napsání této kapitoly byly použity materiály ze stránky http://www.design.ncsu.edu/cud/nightsky/sensory/principles.html, stav ke dni 08. 12. 2005
114
