Rozkvět Krakonošovy zahrady

Rozkvět Krakonošovy zahrady

Strategický plán Leader na období 2009 – 2013

Strana 2 (celkem 57)

„Rozkvět Krakonošovy zahrady“

Strategie

Stručný obsah: 1. Žadatel/předkladatel SPL …………………………..………………………………………………… Strana 3 2. Základní údaje o území MAS ………………………………………………………………………… Strana 3 3. Zpracování SPL MAS …………………………………………………………………………….…… Strana 4 4. Analýza území MAS ……………………………………………………………………………...…… Strana 5 4.1. Hodnocení území …………………………………………………………………………………… Strana 5 4.2. Zdroje území pro realizaci SPL …………………………………………………….......………… Strana 9 5. SWOT analýza …………………………………………………………………………..…..…… … Strana 18 5.1. Vymezení SWOT analýzy ………………………………………………………………………… Strana 18 5.2. Metodika SWOT analýzy ………………………………………………………...…………..…… Strana 22 6. Strategie ……………………………………………………………………………..…………...…… Strana 22 6.1. Priority a cíle …………………………………………………………………..…………………… Strana 22 6.2. Způsob dosahování cílů a priorit …………………………………………..…….……….……… Strana 26 6.3. Zapojení inovačních prvků ………………………………………………..……………...……… Strana 27 6.4. Finanční plán (režim financování strategie, plán pro období 2007-13 včetně přehledu pro jednotlivé roky a pro jednotlivá opatření) …………………………………………………..…………....………… Strana 28 6.5. Integrovaná strategie území ………………………………………………..…………………..… Strana 30 6.6 Monitoring naplňování cílů SPL ……………………………………………..………...……….… Strana 30 7. Partnerství MAS …………………………………………………………………..………….….…… Strana 30 7.1. Historie MAS ……………………………………………………………………....……………… Strana 31 7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL ………………………………………….…......…………… Strana 31 7.3. Vztah k obyvatelstvu ………………………………………………………….….……..………… Strana 31 7.4. Otevřenost MAS ……………………………………………………………….….……….……… Strana 33 8. Zkušenosti a spolupráce ………………………………………………………………..…………… Strana 33 8.1. Zkušenosti ……………………………………………………………………………..…………… Strana 33 8.2. Spolupráce …………………………………………………………………………….….………… Strana 33 9. Organizace a zdroje MAS ………………………………………………………….………..……… Strana 36 9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností …………………………….….….………… Strana 36 9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL …………….………………….….………… Strana 41 10. Administrativní postupy ………………………………………………………….……..…………… Strana 43 10.1. Registrace projektů ………………………………………………………………….…...….…… Strana 43 10.2. Způsob výběru projektů ……………………………………………………………….…….…… Strana 46 10.3. Realizační část ………………………………………………………………………....………… Strana 48 10.4. Kontrola činnosti MAS …………………………………………………………..…….…….…… Strana 50 10.5. Archivace ………………………………………………………………………………….….…… Strana 52 10.6. Monitoring ………………………………………………………………………..….…….….…… Strana 52 10.7. Vyhodnocení SPL (evaluace) ……………………………………………………...…….……… Strana 54 10.8. Propagace MAS ………………………………………………………………….…….…….…… Strana 55 11. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců ………………………….……………………….……… Strana 57



Strategie

1. Žadatel/předkladatel SPL Identifikace žadatele •

Přesný název místní akční skupiny (dále jen „MAS“)

Místní akční skupina Krkonoše o.s., Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí, IČ: 270 05 844 Bankovní spojení: 1975373389/0800 – Česká spořitelna, a.s. Statutární zástupce: Jan Franta (předseda MAS) – tel.: 732 659 009 Manažer: Eva Říhová: tel.: 732 494 146 www.mas-krkonose.cz •

Právní forma MAS

Občanské sdružení

2. Základní údaje o území MAS MAS Krkonoše sdružuje celkem 24 obcí na území Královéhradeckého kraje, okresu Trutnov, v rámci NUTS II Severovýchod

• •

Rozloha v km² Počet obyvatel celkem za poslední uzavřený kalendářní rok (dle údajů ČSÚ)


obec


Strategie

počet obyvatel k 31.12.2007

rozloha (km²)

hustota osídlení (počet obyv./km²)

Bernatice

17,93

912

51

Černý Důl

22,19

799

36

7,91

963

122

15,31

250

16

Dolní Kalná

9,70

637

66

Dolní Lánov

15,77

711

45

Horní Kalná

8,92

335

38

28,47

1 146

40

8,06

4 750

589

13,73

832

61

Klášterská Lhota

3,01

188

62

Kunčice nad Labem

3,06

586

192

Dolní Branná Dolní Dvůr

Horní Maršov Hostinné Janské Lázně

Lampertice

5,84

462

79

Lánov

16,95

1 598

94

Malá Úpa

26,65

132

5

Mladé Buky

26,78

2 269

85

Pec pod Sněžkou

52,14

647

12

8,34

538

65

Rudník

42,67

2 256

53

Strážné

17,67

166

9

Prosečné

Svoboda nad Úpou

7,75

2 141

276

Špindlerův Mlýn

76,91

1 292

17

Vrchlabí

27,67

13 056

472

Žacléř

21,82

3 612

166

Celkem

485,25

40 278

83

Zdroj: ČSÚ

3. Zpracování SPL MAS •

Uveďte způsob zpracování SPL MAS; jaké jste využívali metody; zda jste při zpracování SPL vycházeli z dříve zpracovaných dokumentů a pokud ano, z jakých, apod.

SPL „Rozkvět Krakonošovy zahrady“ je koncepčním dokumentem Místní akční skupiny Krkonoše - místního rozvojového partnerství pracujícího metodou Leader. Při zpracování SPL byl kombinován expertní a komunitní způsob se zapojením veřejnosti. SPL vychází z Integrované strategie území na období 2007 – 2013 a z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013. •

Popište způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL



Strategie

Při zpracování jsme oslovili více než 3.000 subjektů působících na území MAS. Zapojeno bylo všech 24 obcí působících na území MAS a Svazek měst a obcí Krkonoše, který se taktéž významným dílem podílel na zpracování a připomínkování SPL. Vznikla databáze podnikatelských subjektů zemědělské i nezemědělské povahy, škol, neziskových organizací a dalších subjektů působících na území MAS, které jsme oslovili telefonicky, e-mailem, nebo poštou, seznámili je s možností podílet se na zpracování strategie, vyzvali je k vyplnění dotazníků, sdělení svých podnikatelských záměrů a účasti na přípravných seminářích ke zpracování SPL. Nedílnou součást zpracovatelského týmu tvořila i členská základna. V rámci příprav strategie MAS Krkonoše vznikly čtyři pracovní skupiny tématicky zaměřené

A.

na rozvoj cestovního ruchu, péči o přírodní a kulturní dědictví, organizaci kulturních a sportovních akcí v souvislosti s cestovním ruchem → tuto problematiku řeší fiše č. 1 - NÁVŠTĚVA a fiše č. 8 – CESTOVNÍ RUCH

B.

na ochranu a obnovu životního prostředí, lesů a krajiny, využití biomasy, bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů energie → tuto problematiku řeší fiše č. 5 – EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ a fiše č. 6 - KRAJINA

C.

na podporu a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, využití nových technologií a vzdělávání → tuto problematiku řeší fiše č. 3 – FIRMA a fiše č. 7 - ZNAČKA

D.

na vybavenost a vybrané služby v obcích → tuto problematiku řeší fiše č. 2 – VZHLED OBCÍ a fiše č. 4 – VYBAVENÍ OBCÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Pracovní verze strategie byla rozeslána všem členům MAS k připomínkování. Zkrácená verze byla představena na veřejném projednávání. Konečná verze SPL byla schválena 21.10.2008. •

Pokud se na zpracování SPL MAS podíleli expertní odborníci, uveďte jejich identifikační údaje a způsob spolupráce

Na ISÚ MAS Krkonoše, ze které SPL „Rozkvět Krakonošovy zahrady“ vychází spolupracovala mimo jiné Tima Liberec, kontaktní údaje: Erbenova 376/2 , 460 08 Liberec 8, tel./fax: 485 151 742, e-mail: [email protected] – IČO: 13343432, který působil jako facilitátor a přednášející na seminářích, pomáhal s vytvořením dotazníků a zpracováním dat. SPL připomínkovala pohledem zvenčí Středomoravská agentura rozvoje venkova – SMARV, o.p.s., kontaktní údaje: Kostelec u Holešova 58, 768 43, tel.: 775 949 142, e-mail: [email protected], IČO: 28279069

4. Analýza území MAS 4.1. Hodnocení území (Analýza má být konkrétní a bude obsahovat pouze relevantní údaje. Analýza nemá být popisná, ale hodnotící) • • • •

Uveďte hodnocení území Důvod výběru daného území Shodné či styčné charakteristiky území Jaké jsou zvláštnosti oproti jiným územím



Strategie

Region MAS Krkonoše se nachází v severní části Královéhradeckého kraje, celé území spadá dle kategorizace MMR do turistického regionu Krkonoše. Území působnosti je souvislé, ekonomicky propojené, administrativně jednotné, s významným potenciálem pro další rozvoj cestovního ruchu. Většina území regionu má převážně venkovský charakter, s malými městy jako středisky místních institucí, zaměstnanosti a služeb. Přírodní podmínky jsou hlavním pojítkem celého území.

Místní akční skupina působí v oblasti, která se vyznačuje atraktivním potenciálem zejména přírodních hodnot. Horská část je vyhledávanou turistickou destinací. V rámci území pracuje dlouhodobě několik sdružení, které mají zkušenosti se společnými projekty a aktivitami. Jedná se o spolupráci v rámci obcí – Svazek měst a obcí Krkonoše, Svazek obcí Východní Krkonoše - a o spolupráci výrobců místních produktů (dříve Sdružení pro krkonošské produkty). Z jejich iniciativy také místní akční skupina vznikla. Podrobněji viz. www.domaci-vyrobky.cz.

Pro zájmové území MAS Krkonoše byly zpracovány následující rozvojové dokumenty: - Strategie rozvoje oblasti Krkonoš (SURPMO, a.s, září 2001), - Program rozvoje cestovního ruchu Turistického regionu Krkonoše (GaREP spol. s r. o., duben 2003), - Generel rozvojového potenciálu Krkonoš (SURPMO, a.s., listopad 2006).

Tyto dokumenty prokázaly organickou jednotu území z hlediska přírodních podmínek, dopravy, osídlení, socioekonomických problémů a rozvojových potřeb.

Celé území MAS Krkonoše tvoří kopcovitý terén (viz. mapka Krkonošského národního parku), který můžeme pomyslně rozdělit na horskou a podhorskou část. Horskou oblastí se rozumí část regionu s rozvinutým cestovním ruchem, podhorskou oblastí je část regionu s méně rozvinutým cestovním ruchem. Jde o organické, funkční propojení, protože podhorská část poskytuje potřebné zázemí horské oblasti (pracovníci, dodavatelé atd.), v níž probíhá intenzivní cestovní ruch. Naopak horská část regionu zvyšuje atraktivitu celého regionu. Nedostatečně rozvinuté jsou například stravovací kapacity na přístupových cestách a potenciál alternativních atraktivit cestovního ruchu (např. při „špatném počasí“). MAS Krkonoše se ztotožňuje s potřebou posílit atraktivitu podhorské oblasti rozšířením služeb cestovního ruchu a nových příležitostí pro trávení dovolené a volného času. V horské části regionu zůstává jedním z hlavních cílů zkvalitnit služby, prodloužit návštěvnost do jarní a podzimní sezóny s cílem odlehčit regionu v hlavní sezóně a v průběhu roku rovnoměrněji využít kapacity služeb CR. V rámci dělení katastrů obcí tvoří horskou část MAS (do které zasahuje KRNAP) obce Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Janské Lázně, Lánov, Malá Úpa, Pec po Sněžkou, Strážné, Svoboda nad Úpou a Špindlerův Mlýn. Podhorskou část tvoří obce Bernartice, Dolní Braná, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Horní Kalná, Hostinné, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lampertice, Mladé Buky, Prosečné, Rudník, Vrchlabí a Žacléř.

Přehledová mapka území Krkonošského národního parku:



Strategie

Kulturní zařízení se v obcích nacházejí v závislosti na velikosti obce a počtu jejích obyvatel. Ve většině obcí najdeme veřejnou knihovnu, různá kulturní zařízení (např. kulturní dům) a církevní stavby (např. kostely) – viz. graf. Kino se nachází ve Vrchlabí, v Hostinném, v Janských Lázních, ve Špindlerově Mlýně a v Žacléři. V obcích je rozvinutá spolková činnost (zejména hasiči, sportovci, myslivci). Spolky jsou důležitým hybatelem kulturního života v obcích, protože organizují různé společenské akce (plesy, dětský den, čarodějnice, divadelní představení, různé kroužky a akce pro děti), které pomáhají udržovat kontakt mezi občany obcí a zachovávat tradice.

Zdroj: MOS 2004

Zařízení a objekty pro sportovní vyžití a aktivní trávení volného času jsou jak v horských, tak v podhorských obcích. Ve většině je obyvatelům, příp. i návštěvníkům k dispozici hřiště a tělocvična, téměř v polovině obcí je možnost koupání (koupaliště, vodní nádrž, rybník, bazén). Zimní stadion se nachází pouze ve Vrchlabí.



Strategie

Zdroj: MOS 2004

Bohužel některá kulturní a sportovní zařízení jsou zastaralá a nesplňují normy EU, proto by byla potřeba jejich rekonstrukce, modernizace a doplnění vybavení. Vybavenost obcí S velikostí obcí souvisí jejich základní občanská vybavenost. Základní přehled vybavenosti obcí na území MAS je v tabulce: Obec Bernartice Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Horní Maršov Hostinné Janské Lázně Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Prosečné Rudník Strážné Svoboda nad Úpou Špindlerův Mlýn Vrchlabí Žacléř zdroj: MOS 2005 * malotřídní škola

Pošta

Škola

Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano* Ano* Ne Ano* Ano* Ne Ano Ano Ano* Ne Ano* Ne Ano Ano* Ano Ano* Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ano

Zdrav. zařízení Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Policie

Hasiči

KanalizaceVoda

Plyn

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano



Strategie

Z tabulky je patrné, že v některých obcích není vybavenost na potřebné úrovni, často chybí kanalizace, v Klášterské Lhotě i vodovod. Skládky komunálních odpadů jsou v Dolní Brané, Horním Maršově a Mladých Bukách. Vybaveností obcí se v rámci MAS Krkonoše zabývá tématická pracovní skupina.

Charakter osídlení, kapacity bydlení a ubytování Na území převažuje osídlení venkovského, podhorského typu. Při posledním sčítání (2001) bylo v regionu 6 808 trvale obydlených domů. Městy v regionu jsou: Hostinné, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř.

Z hlediska zaměření strategie je důležitý dostatek ubytovacích kapacit pro cestovní ruch. K 31.12.2005 bylo na území MAS 638 ubytovacích zařízení s 9 048 pokoji a 24 689 lůžky. Na území je 1428 míst pro karavany a stany – kromě Špindlerova Mlýna jsou situovány do podhůří. Mezi obce s největším počtem ubytovacích zařízeních patří v horské oblasti Pec pod Sněžkou (197 ubyt. zařízení) a Špindlerův Mlýn (145 ubyt. zařízení). V podhorské oblasti je to především Vrchlabí s 25 ubytovacími zařízeními. Obce s nejmenším počtem ubyt. zařízení jsou v horské oblasti v obcích Lánov (6) a Svoboda nad Úpou (8), v podhorské oblasti je to Dolní Kalná (3) a Dolní Branná (4).

4.2. Zdroje území pro realizaci SPL (jaké možnosti dané území má nebo jaké je možné generovat) •

Zdůrazněte existenci vnitřního potenciálu území (regionální tradice, krajové speciality, prvky zvyšující kapacitu území pro cestovní ruch apod.

Lidské zdroje MAS Na území místní akční skupiny žije v současné době 40 278 obyvatel. Největším městem v regionu je Vrchlabí (13 056 obyvatel), následuje Hostinné (4 750 obyvatel), k nejmenším obcím patří Malá Úpa (132 obyvatel) a Strážné (166 obyvatel) – viz. graf. (zdroj: ČSÚ). Hustota obyvatel je 83 obyvatel/km2. V rámci příprav a zpracování strategie jsme se přesvědčili o tom, že v regionu je dostatečná kapacita aktivních obyvatel ochotných podílet se na rozvoji regionu a zapojit se vlastním nápadem či projektem.



Strategie

V regionu mírně převažují ženy (viz. graf), k 31.12.2007 žilo na území MAS 19 969 mužů a 20 309 žen (zdroj ČSÚ)

Finanční zdroje MAS Obce, svazky obcí, neziskové organizace i podnikatelé (zejména zemědělci) působící na území MAS mají zkušenosti s přípravou a realizací svých projektů s následným čerpáním dotací. Žadatelé jsou seznámeni s podmínkami poskytnutí dotace a nezbytností předfinancování a finanční spoluúčasti. MAS při realizaci svých záměrů nespoléhá pouze na prostředky Programu rozvoje venkova. Bude využívat i další finanční zdroje, zejména:



Strategie

•

operační programy ČR vč. ROP NUTS II Severovýchod a OP Přeshraniční spolupráce,

•

krajský Program obnovy venkova, příp. zvláštní grantový program pro MAS a jiné formy pomoci ze strany kraje,

•

granty nadací

•

členské příspěvky MAS na výdaje, které nelze krýt z jiných zdrojů,

•

příspěvky a půjčky měst a obcí – motivace pro obce, protože i peníze na rozvoj živností, vznik nových pracovních míst a rozvoj podnikání vedou k vyšší stabilitě obyvatelstva, k lepšímu vzhledu obcí a tím pádem i k větší spokojenosti obyvatel obcí, tento fakt může do budoucna zamezit odlivu mladých lidí z obcí regionu.

•

na předfinancování je možné využít úvěru banky. Tuto možnost jsme využili již na předfinancování Osvojování schopností v rámci OP Zemědělství, úvěr jsme řádně splatili a další spolupráci by neměly bránit žádné okolnosti, pro krytí úroků z úvěru je předběžně přislíbena pomoc Královéhradeckého kraje.

Předkládaný dokument je však určen právě k financování ze IV. osy Programu rozvoje venkova ČR. Záměry na financování potřeb regionu MAS Krkonoše z jiných zdrojů budou pouze doplňkem k finančnímu zdroji, který MAS chce získat na základě této strategie.

Hospodářské zdroje MAS Zaměstnanost, ekonomický potenciál – zaměstnavatelé Větší či menší města jsou středisky místních institucí, zaměstnanosti a služeb. Rozvojový, příp. střídavě problémový venkov je územně koncentrován spíše do východní hornaté části kraje, do oblastí s nižší intenzitou zemědělské výroby, příp. i do horských oblastí Krkonoš s nezemědělskou funkcí.

Údaje o věkové struktuře obyvatelstva k 31.12.2007 Vzhledem ke zvýšené porodnosti v posledních dvou letech mírně převyšuje počet předproduktivních občanů (5 801) oproti počtu občanů v poproduktivním věku (5 583). Tato skutečnost je pro region optimistickou vizí do budoucna. Počet občanů v produktivním věku je 28 894 (viz. graf). (zdroj ČSÚ)



Strategie

Nezaměstnanost Nezaměstnanost na území MAS Krkonoše dosahuje 6,56% (údaj k 31.12.2007 – zdroj ČSÚ). Ze statistik nezaměstnanosti k 31.12.2007 vyplývá, že nezaměstnanost v obcích MAS Krkonoše je vyšší, než celková nezaměstnanost v celé ČR, která dosahuje 5,98% a v Královéhradeckém kraji, kde dosahuje 4,70%. Pohybuje se v širokém rozmezí od 2,67% (Špindlerův Mlýn) do 18,23 % (Lampertice). Nezaměstnaností je postižena především již výše zmíněná východní část regionu – obce Lampertice, Žacléř, Bernatice, Horní Maršov – viz. graf. Nízká nezaměstnanost je registrována vzhledem k existenci velkých podniků ve Vrchlabí a spádových obcích, odkud je zajištěna autobusová, případně vlaková doprava – tedy možnost dojížďky do zaměstnání, ale velká část obyvatelů MAS je odkázána na dojížďku do zaměstnání vlastním automobilem.

Struktura ekonomiky oblasti Krkonoš je ovlivněna historickým vývojem, strukturou osídlení a přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let 20. století prošla ekonomika významnými transformačními změnami, spojenými s rychlou privatizací, krachem zemědělské velkovýroby v podhůří a také s restrukturalizací činností (úpadek textilního odvětví, nárůst služeb atd.). Došlo k značnému rozvoji malého a středního podnikání zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Od poloviny 90. let výrazně roste podíl zahraničních firem na ekonomice oblasti, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle, zvláště v oborech elektrotechnického, automobilového a strojírenského průmyslu a výroby a zpracování plastů.

Oblast Krkonoš se ve srovnání s průměrem České republiky i Královéhradeckého kraje vyznačuje nadprůměrným zastoupením subjektů registrovaných v obchodě, pohostinství a ubytování, v dopravě a souvisejících činnostech a



Strategie

v ostatních veřejných službách (ve všech uvedených skupinách je patrná výrazná vazba na aktivity spojené s cestovním ruchem) a podprůměrným zastoupením registrovaných subjektů v ostatních obchodních službách.

Zemědělství se na území regionu Krkonoše orientuje v závislosti na místních, převážně méně příznivých přírodních podmínkách spíše na extenzivnější formy hospodaření.

Největšími zaměstnavateli v regionu jsou: •

AGRO Kunčice, a. s.- zemědělská činnost

•

ARGO-HYTOS a.s.Vrchlabí – výroba hydraulických zařízení

•

Avon Automotive a.s. Rudník - výroba pryžových výrobků pro automobilový průmysl

•

Grund Mladé Buky – výroba doplňků do koupelen

•

JHT CZ, s. r. o., Mladé Buky - autodoprava

•

KABLO ELEKTRO, a.s. Vrchlabí - výroba izolovaných vodičů a kabelů

•

Kalenská zemědělská, a. s., Dolní Kalná - především zemědělská činnost

•

KVK a. s. Kunčice nad Labem – výroba stavebních hmot

•

L T M Vrchlabí, spol. s r.o., Kunčice nad Labem - stavební činnost

•

MEGA PLUS, s.r.o., Janské Lázně - provoz lanové dráhy, ubytování, tělovýchovná zařízení

•

OPTREX Czech a.s. Vrchlabí - vývoj a výroba optoelektronických prvků a modulů na bázi LCD

•

Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí

•

Státní léčebné lázně Janské Lázně s.p.

•

Škoda Auto, a. s. Vrchlabí - automobilový průmysl

•

TAKATA - PETRI PARTS, s.r.o. Dolní Kalná - výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla

•

AEG Trans ID Vrchlabí - výroba bezkontaktních identifikačních systémů

•

Krkonošské papírny a.s. Hostinné - jedna z největších papírenských firem v České republice

•

DD elektromont s.r.o. - elektromontážní firma

•

KAD, spol. s r.o. - automobilová doprava Vrchlabí

•

COFINEC Bohemia, a.s. Hostinné - výrobce obalů z hladké skládačkové lepenky

Tyto podniky jsou v regionu výrazným zdrojem zaměstnanosti a jejich ukončení činnosti by určitě negativně ovlivnilo celkovou ekonomickou situaci regionu a snížení životní úrovně obyvatel, avšak pro realizaci strategie počítáme spíš se spoluprácí s menšími podniky do 10, případně 50 zaměstnanců.

Celkově je v regionu registrováno 9 756 podniků a podnikatelů. Ekonomický potenciál území (tj. podnikatelské subjekty dle odvětví) lze opět rozdělit na – horskou a podhorskou oblast . V horské oblasti je registrováno nejvíce podnikatelů v obcích Špindlerův Mlýn (648) a Svoboda nad Úpou (602), nejméně naopak v Dolním Dvoře (85) a Malé Úpě (87). V odvětví jasně převažuje obchod – prodej a pohostinství. Nejvíce zemědělských podniků a samostatně hospodařících rolníků je registrováno v Lánově (54 a 19), jakož i firem podnikajících v průmyslu (63). V podhorské oblasti je nejvíce zaregistrovaných podnikatelů ve Vrchlabí (3 177) a v Hostinném (863), nejzastupovanější odvětví: podnikatelé - fyzické osoby (5 008), obchod - prodej (2 221), nezanedbatelnou část tvoří také průmysl (901) a



Strategie

stavebnictví (892). Zkoumání podniků podle počtu zaměstnanců přineslo tyto výsledky. Nejvíce podnikatelských subjektů bez zaměstnanců je ve Vrchlabí (1 029) a v Hostinném (278), naopak nejmenší počet je v Klášterské Lhotě (7). Města Vrchlabí a Hostinné také zaujímají přední místa v počtu mikropodniků, malých podniků a středních podniků. Velké podniky zaměstnávající více jak 249 zaměstnanců jsou zastoupeny především ve Vrchlabí (4).

Jiné zdroje MAS Území MAS Krkonoše má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. K nejpřitažlivějším místům regionu patří množství přírodních zajímavostí. Z přehledu je zřejmé, že většina z nich je situována do horské části území MAS Krkonoše. Přehled přírodních zajímavostí

Přírodní zajímavost pod Sněžka

Město (obec)

Charakteristika

Pec Sněžkou

Nejvyšší hora Čech (1602 m).

Úpské rašeliniště

Luční hora

Obří důl Studniční hora

Úpský vodopád Špindlerův Mlýn

Pramen Labe

Labský vodopád

Pančavský vodopád Harrachovy kameny Bílé Labe

Od roku 1952 přírodní rezervace nacházející se v mělké proláklině mezi Sněžkou, Hraničním hřbetem a Studniční horou ve výšce 1400 - 1425 m. Pramení zde Úpa a Bílé Labe. Její vrchol je dokonale vymodelován mrazovými procesy. Výrazné stupně na svazích Luční hory, připomínající stupně pyramidy, nejsou dílem lidským, nýbrž přírodním, způsobeným opakovaným zmrzáním a rozmrzáním terénu v dobách ledových, působením větru, sněhu a odtoku vody. Na mírně skloněném svahu tak docházelo ke zvětrávání, třídění a sesuvu kamenitých sutí a půdy a vzniku takovýchto teras. Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky, je přírodní rezervací s cennou flórou a výskytem vzácných rud. Vrchol 4,5 km severozápadně od Pece pod Sněžkou a 1,8 km východně od Luční hory. Studniční hora je s 1554 m třetí nejvyšší horou v České republice, ve východní stěně jsou ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy Dělí se na Horní a Dolní Úpský vodopád. Horní (120 m) patří mezi nejvyšší vodopády v Krkonoších. Pramen v nadmořské výšce 1386 m je pro svou symboliku vyhledávaným turistickým cílem. Je opatřen betonovou skruží, skutečný pramen však leží o něco výše. Vodopád na Labi nedaleko Labské boudy, spadá v nejsevernější části Labské rokle. Je 45 m vysoký, má peřejnatý charakter, dalších 200 m spadá voda stěnou Labské rokle do Labského dolu. Nejvyšší vodopád (148 m) v České republice, v několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nápadné žulové bloky na hraně Velké Kotelní jámy (1421 m n.m.) při cestě od Vrbatovy boudy na Kotel. 8 km dlouhá bystřina pramenící na Úpském rašeliništi 1432 m n. m, levý přítok Labe U Dívčích lávek.



Strategie

Skalní útvar na hraničním hřebenu hor. Výchozy žuly, tzv. tory, vznikly nestejnoměrným zvětráváním horniny. V době ledové zaledněn. Dlouhým dolem protéká Dolský potok. Dlouhý důl 6,5 km dlouhé údolí erozně ledovcového původu. Důl Bílého Labe Bílé Labe 8 km dlouhé. Harrachova jáma Terénní útvar severně od osady Horní Mísečky. Strmý hřeben, chůze po hřebenu zakázána. Kozí hřbety Horská silnička z r. 1936 je nejvýše položenou v Čechách. Zlaté návrší Labská soutěska Chráněné území v řečišti Labe jižně od Přední Labské, začíná u Kukačky. Úsek je dlouhý 3 km a Labe v něm vytváří četné proudy, peřeje a tůně. Horské údolí ledovcového původu, kterým protéká Labe s četnými meandry. Labský důl Mechové jezírko Přírodní památka, lesnatá deprese s bohatými mechovými společenstvy. Jezírko je ledovcového původu se zbytky morény, jediné na území české části Krkonoš Charakteristický vrchol v Hraničním hřbetu mezi Petrovou boudou a sedlem Mužské kameny nad Martinovkou. Pančavská louka Náhorní plošina severovýchodně od osady Rokytno, obec Rokytnice nad Jizerou a jihozápadně od vrchu Vysoké kolo. Rašeliniště se zbytky původní ledovcové květeny, prameniště Pančavy. Horní Maršov Dvorský les Nejvyšší místo na hřebeni Rýchor, chráněné území se zbytky tzv. bukového pralesa, zakrslými a do bizarních tvarů pokroucenými stromy, s větvemi porostlými mechem. Janské Lázně Černá hora Majestátní 1299 m vysoká hora SZ od Janských Lázních odkud vede kabinová lanovka na vrchol. Černohorské rašeliniště je největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Leží Černohorské v sedle mezi Černou horou a Světlou v pramenné oblasti Černohorského rašeliniště potoka na ploše asi 60 ha. Starostův pramen Historická památka Rudník Minerální pramen je k dispozici všem kolemjdoucím. Do roku 1922 lázně. Minerální pramen Žacléř Královecký Špičák je součástí Vraních hor. Jde o nevelké, ale velmi členité Královecký pohoří, které je pozůstatkem prvohorní sopky. Špičák Dívčí kameny

Kulturní památky Území MAS Krkonoše ve srovnání s ostatními regiony České republiky nedisponuje v širším rozsahu mezinárodně či republikově významnými kulturně historickými památkami a objekty. V místech větší koncentrace kulturních památek byly vyhlášeny městské památkové zóny (v regionu celkem dvě: ve Vrchlabí a v Hostinném). V zájmovém území se nenachází žádné veřejnosti přístupné hrady a

zámky.

institucím,

K které

zvyšují atraktivitu území a zároveň je možné zařadit je do potenciálu kulturně historických předpokladů patří muzea a galerie. Tyto instituce přibližují přírodovědné, historické, společenské, umělecké i další aspekty

území,

případně

připomínají

významné

rodáky

a

návštěvníky regionu. V regionu sídlí: Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, Galerie antického umění v Hostinném a



Strategie

Městské muzeum v Žacléři. K zajímavým stavbám patří rozhledny. Jedná se o dominanty krajiny, které zároveň slouží jako významné orientační body. Ve vymezené části MAS Krkonoše se nachází rozhledna na Černé hoře u Janských Lázní. Jako atraktivita cestovního ruchu pro specifické skupiny návštěvníků může být chápáno i tzv. Československé pohraniční opevnění, které bylo budováno v letech 1935 až 1938 proti možné agresi tehdejšího nacistického Německa. V Krkonoších se s řadou těchto objektů setkáváme i v nejexponovanějších horských lokalitách. Důležitou památku tohoto druhu reprezentuje největší československá dělostřelecká tvrz Stachelberg, v níž dnes sídlí muzeum Československého opevnění. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu mají také kulturní, sportovní a další společenské akce, které se mohou stát, mají-li opakovaný charakter a přiměřenou úroveň publicity, významnými atraktivitami schopnými do území přilákat velké množství často i zahraničních návštěvníků – mezi nejvýznamnější v regionu můžeme zařadit Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí a Porcinkuli v Hostinném.

Cílovými skupinami pro horskou i podhorskou část regionu jsou jak návštěvnici z ČR, tak ze zahraničí (podle průzkumů zejména z Německa, Polska a Nizozemí). Ukazuje to jak zkušenost poskytovatelů služeb CR, tak analýzy MMR ČR. Cestovní

ruch v regionu se zaměřuje především na jeho aktivní formy (zejména lyžování, pěší turistika,

cykloturistika, postupně i adrenalinové sporty, jízda na koních aj.). V rámci některých aktivit cestovního ruchu (zejména cykloturistika, běžecké lyžování a agroturistika) je třeba zdůraznit nutnost spolupráce se sousední MAS Přiďte pobejt, protože území obou MAS je v těchto aktivitách poměrně úzce propojené a v rámci těchto aktivit již delší dobu působí Svazek měst a obcí Krkonoše, který řeší problematiku cestovního ruchu v Krkonoších jako celek. Od roku 2000 se mu daří realizovat projekty, které výrazně zatraktivnily území Krkonoš, SMO Krkonoše má bohaté zkušenosti se získáváním a čerpáním dotací a výrazně se podílel i na zpracování strategie MAS, především pro oblast „vybavenost a služby v obcích“ a „cestovní ruch“. Nejúspěšnějšími relizovanými projekty SMO Krkonoše jsou „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“, „Krkonoše ze sedla kola“, „Krkonošské cyklobusy“ a „Krkonošské zimobusy“, v případě schvánení žádosti se v rámci CR předpokládá úzká spolupráce s SMO Krkonoše, navázání aktivit na stávající projekty a zkvalitnění doplňkových služeb CR.

Projekt Krkonoše – lyžařský běžecký ráj propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše. Projekt úspěšně propaguje Krkonoše doma i v zahraničí a je postaven na spolupráci velkých i malých podnikatelů, měst a obcí, Správy krkonošského národního parku, Horské služby a mnoha dalších subjektů. Praktické informace o upravovaných trasách lze získat na webových stránkách www.holidayinfo.cz. Na veřejných místech v celých Krkonoších jsou instalovány tři desítky velkoplošných panoramatických map, kde jsou trasy vyobrazeny. V infocentrech je k dispozici i podrobněji provedený propagační materiál. Projekt „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ funguje již od roku 2000. V každé zimní sezóně je díky péči lyžařských areálů a klubů a některých měst a obcí připraveno pro návštěvníky Krkonoš několik set kilometrů vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras. Podle kvalifikovaného odhadu návštěvnosti se dá předpokládat, že nabídky svést se v kvalitně



Strategie

upravených a nádhernou přírodou vedených lyžařských stopách využívá, v zimní sezóně až kolem jednoho milionu návštěvníků Krkonoš. „Krkonoše ze sedla kola“ je projekt, jehož cílem je podstatným způsobem zlepšovat v horských, ale zvláště v podhorských oblastech Krkonoš podmínky pro cykloturistiku. Jedná se o aktualizaci tzv. mateřské mapy cyklotras v turistickém regionu Krkonoše, která je v péči Správy Krkonošského národního parku, o projekt vedení a postupné realizace páteřní cyklotrasy, která bude v některých úsecích řešena jako cyklostezka, dále o projekt a realizaci cca 200 km cyklotras vedených v podhorské části regionu, včetně jejich vybavení lavičkami a mapami, zpracování velké letní mapy cyklotras a vydávání informačních materiálů. Součástí projektu je i propagace tzv. dlouhých sjezdů z krkonošských vrcholků do podhůří. Projekt podpořil informovanost cykloturistů na území národního parku doplněním stávajícího dřevěného cykloznačení dostatečným počtem žlutých plechových směrovek na výchozích místech a křižovatkách cest pro lepší orientaci v terénu. Navazujícím projektem jsou „Krkonošské cyklobusy“, které propojují celé pohoří páteřní autobusovou linkou umožňující přepravu kol, s návaznostmi do jednotlivých údolí i do podhůří. Podstatným způsobem zlepšuje dopravní obslužnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku tak i pro trvale žijící obyvatele. Zahájení provozu linek v létě 2004 se setkalo s mimořádným ohlasem. V roce 2005 došlo k rozšíření tras a dalších možností kombinací. Nejdůležitější změnou však bylo zavedení každodenního

provozu

o

prázdninových

měsících. Úspěch projektu je také výsledkem informační kampaně v mediích, na internetu, veletrzích cestovního ruchu, postavené na dostatku kvalitních propagačních a informačních materiálů a zajištění jejich dostupnosti pro veřejnost. Od roku 2006 mohou příznivci výletů na kolech nově využít přímé autobusové spojení z Trutnova na Pomezní Boudy a z Vrchlabí na Špindlerovu boudu. Díky tomu pohodlně

projet

i

polské

je možné

Krkonoše.

Ze

Špindlerovy boudy přes Szklarskou Porebu do Harrachova nebo přes Karpacz na Pomezní Boudy a večer z obou míst zase zpět krkonošskými cyklobusy. V roce 2007 využilo „Krkonošské cyklobusy“ bezmála 40 tisíc pasažérů. Dalším cílem je napojení Podkrkonoší a krajského města Hradec Králové. Krkonošské zimobusy navazují na úspěšný projekt Krkonošských cyklobusů. Tento nový projekt Krkonoš – svazku měst a obcí na podporu lepší dopravní obslužnosti místních obyvatel i návštěvníků turistického regionu nejvyšších českých hor byl zahájen v zimní sezoně 2007/2008. První zimobus vyje1 26.12.2007. Poslední jízdou ukončil zimní sezonu o Velikonocích 2008. Krkonoše křižoval celkem 13 týdnů a to každou středu a neděli. Krkonošské zimobusy umožní zájemcům projet na lyžích Krkonoše tak, jak nebylo dosud bez dopravního propojení možné. Projekt Krkonošských zimních turistických autobusů nemá charakter tradičních skibusů. Je třeba upozornit, že do běžných skibusů, na které jsou lyžaři zvyklí ve většině krkonošských středisek, mohou



Strategie

nastupovat v lyžařských sjezdových botách. V zimobusech, určených převážně pro běžkaře, vstup v „přezkáčích“ z bezpečnostních důvodů nedoporučujeme.

Na

území

MAS

je

rozvinutá spolupráce výrobců tradičních místních produktů.

Udělování

značky

Krkonoše – originální produkt je aktivitou MAS Krkonoše, na které spolupracuje se sousední MAS Přiďte pobejt. Mezi certifikované výrobky patří např. ručně dělané šperky ze stříbra a z mědi (Daniela Roudná), ozdoby z kůže a provazů a provázků (Pavel Tomeš), fotografie Krkonoš (Radek Drahný), ručně malované dekorativní předměty (Ateliér Duhový domov manželů Liškových), výroba pravé krkonošské medoviny (Apicor), výroba selských mléčných výrobků (Rodinná farma Mejsnar), stavba tradičních roubenek (Stavby Roubal) a další.

Mezi krajové speciality patří například sejkory, bez kterých se neobejdou žádné slavnosti pořádané v Krkonoších (speciální bramboráky pečené na sucho, poté se mažou máslem a podávají se s podmáslím), kyselo (hustá polévka z chlebového kvasu s míchanými vejci, vařeným bramborem, cibulkou a houbami), hubanec (mimo jiné oblíbený vánoční pokrm z rohlíků namočených v mléce, s houbami, uzeným masem a devaterem koření), brambory na loupačku (uvařené brambory ve slupce s máslem, solí, slaným tvarohem, případně podmáslím).

5. SWOT analýza 5.1. Vymezení SWOT analýzy • •

Jednotlivé body musí být jasně a konkrétně definovány V případě platnosti jen na část území vysvětlete

V rámci příprav strategie MAS Krkonoše vznikly čtyři tématicky zaměřené pracovní skupiny. V rámci těchto čtyř témat byla vydefinovaná i SWOT analýza.



Strategie

A. Rozvoj cestovního ruchu, péče o přírodní a kulturní dědictví, organizace kulturních a sportovních akcí v souvislosti s cestovním ruchem Silné stránky

Slabé stránky

•

Vysoká atraktivita území pro rekreaci a sport

•

•

Významný potenciál zejména přírodních památek na

ruchu

území a v blízkém okolí

stravovacích kapacit v horských částech regionu •

Nedostatečná orientace na služby cestovního kromě

lyžování

a

ubytovacích

a

•

Hustá síť turistických a cykloturistických tras

•

Cestovní ruch jako významný zdroj příjmů

•

Vzrůstající tlak vnitřního konkurenčního prostředí na

•

Špatná dopravní dostupnost z tuzemska

rozvoj a zkvalitnění poskytovaných služeb jako

•

Sezónně extrémní automobilová doprava a

období

omezená parkovací kapacita

příležitost pro další rozvoj různých forem rekreace •

Dobrá ekonomická a geografická dostupnost služeb

•

•

Vhodné podmínky pro agroturistiku v horských a

Často nižší kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení

CR pro zahraniční klientelu •

Přetíženost horských částí regionu v zimním

•

Málo rozmanitá nabídka rekreace včetně služeb,

podhorských oblastech

absence ucelených produktů a nedokončený

Dostatečná kapacita stravovacích a ubytovacích

informační a orientační systém pro návštěvníky

služeb v horských částech regionu

•

Každoročně rostoucí ceny služeb

Příležitosti

Ohrožení

•

Rostoucí zájem návštěvníků a cestovních kanceláří o

•

Nedostatek sněhu v zimní sezóně

produktové balíčky v CR (uplatní se v podhorské

•

Rostoucí konkurence tuzemských i zahraničních

oblasti a mimo lyžařské pobyty, kdy se tradičně

horských turistických oblastí

nehledá doplňkový program) •

Rostoucí zájem o vlastní zdraví tuzemských i zahraničních turistů (orientace na rekreační a kondiční pobyty)

B. Ochrana a obnova životního prostředí, lesů a krajiny, využití biomasy, bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů energie Silné stránky

Slabé stránky

•

Zachovalé přírodní prostředí

•

•

Velmi hodnotný přírodní potenciál a unikátnost území

trvalého bezlesí, snížená

(geomorfologie Krkonoš, fauna a flóra, existence

pestrost fauny i flóry

biosférické rezervace UNESCO) •

lesních

krajiny, včetně národního parku a chráněných

monokultur

Vysoký podíl lesních ploch, zejména v horských

•

původní druhová

Nevhodná druhová a věková skladba dřevin

Velká rozloha s legislativní ochranou přírody a

krajinných oblastí •

•

Značný podíl neudržovaných lučních enkláv a

porostů,

vysoký

podíl

smrkových

Dlouhodobě oslabené, resp. poškozené souvislé lesní

ekosystémy

zejména

v pohraničních



oblastech •

Strategie

oblastech v důsledku průmyslových exhalací

Vzrůstající povědomí obyvatel a podnikatelů o

•

Vysoký stupeň negativního zatížení krajiny a

jedinečnosti území a potřebě aktivní ochrany přírody

přírody

•

Dlouhodobě klesající trend znečištění ovzduší

lokalitách

•

Úspěšné zavádění separace komunálního odpadu

•

Bohaté zdroje pitné vody a zlepšování kvality

•

Existence

Správy

KRNAP

jako

•

Špatný vzhled některých částí obcí, prostranství,

Nedostatečná

údržba

pozemků

kolem

Značný podíl individuálních zdrojů znečištění ovzduší

neregionálního

koordinačního partnera (vzdělávání, informace, péče o

horských

komunikací I. a II. třídy

Rozsáhlé plochy vhodné pro pěstování energetických plodin a přirozenou biomasu (louky) v podhorské části

atraktivních

objektů, opakovaný vznik černých skládek •

povrchových vod •

•

v turisticky

•

Pokles investic do sektoru zemědělství a životního prostředí

krajinu)

Příležitosti

Ohrožení

•

Vládní a evropská podpora využívání obnovitelných

•

Rozsáhlé polomy a další lesní kalamity

zdrojů energie (energetické plodiny, dřevný odpad

•

Redukce

finančních

jako piliny, štěpka, kůra, využití další biomasy k

Programu

rozvoje

výrobě tepla a plynu)

zemědělských produkčních aktivit a izolovaných

Využití záměru Královéhradeckého kraje na produkci

žadatelů

•

prostředků venkova

z

ve

osy

II

prospěch

biomasy v regionu

C. Podpora a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, využití nových technologií a vzdělávání Silné stránky

Slabé stránky

•

•

Dostatečné množství rozvojových ploch a nevyužitých objektů (brownfields)

•

pracovních příležitostí

Zájem samospráv o rozvoj malých a středních

•

výrobních provozů • • •

Lokálně úplné nebo dostupné inženýrské sítě pro

•

Útlum některých tradičních výrobních činností

rozvoj podnikání

•

Chybí

perspektiva

a

strategie

zemědělské

Lokálně vhodné podmínky pro chov skotu, koní, ovcí

činnosti při současné nízké efektivnosti, absence

a agroturistiku

kapitálu,

Ochota některých podnikatelů rozšiřovat své aktivity,

zemědělství •

elektrotechnického

a

strojírenského

Malý

odchod

zájem

o

manažerů

náročné

ze

sektoru

farmaření

a

obhospodařování těžko přístupných ploch

Diverzifikovaná místní ekonomika – silné zastoupení textilního,

•

průmyslu •

Pokles investic do sektoru zemědělství a životního prostředí

služby návštěvníkům apod. •

Značný podíl dočasných a sezónních prací a

Malý

zájem

dostatečně

silných

investorů

investovat do opuštěných provozů a ploch

V mezinárodním měřítku cenově dostupná a přitom

•

Značný podíl vyjížďky a dojížďky za prací

kvalifikovaná pracovní síla

•

Rozvojové limity přímo či nepřímo prosazované

Strana 21 (celkem 57) •

V

podhůří


různorodá

zemědělská

•

Nízká

efektivnost

a

nejistá

perspektiva

rostlinnou výrobou převážně v nížinných oblastech a

zemědělské prvovýroby, absence kapitálu na

živočišnou

rozvoj činnosti, nákup mechanizace apod.

výrobou

převážně

ve

vrchovinných

oblastech •

Správou KRNAP

produkce

v závislosti na přírodních podmínkách s intenzivní

Strategie

•

Omezená kapacita a špatný technický stav

Využitelná poptávka místních obyvatel po nových

silniční sítě pro nákladní přepravu, malé využití

pracovních příležitostech

železniční nákladní přepravy •

Nedořešené

majetkoprávní

vztahy,

pomalý

převod státních pozemků •

Mzdy,

tvorba

HDP

a

daňová

výtěžnost

nedosahují průměrů ČR Příležitosti

Ohrožení

•

•

Rostoucí obliba produktů zdravé výživy a zdravého

nedostatečná podpora ovocnářství, včelařství a

životního stylu - využití chráněné přírody KRNAP k

produkce

biopotravin

produkci bylin, ovoce, medu a zdravých potravin

Královéhradeckého kraje

ze

strany

D. Vybavenost a vybrané služby v obcích Silné stránky

Slabé stránky

•

Postupně se zlepšující vzhled obcí, zájem o obnovu a

•

Nedostatek financí v rozpočtech malých obcí

údržbu drobných staveb v krajině a technických

•

Zastaralost některých kulturních a sportovních

památek • • •

Uchování významné části kulturních, sportovních a

zařízení •

V řadě obcí a měst malý zájem místních obyvatel

společenských tradic

o veřejný, kulturní a společenský život a

Dobrá dopravní dostupnost všech obcí (vzhledem k

přijímání

přírodním podmínkám)

komunit

nových

obyvatel

do

stávajících

Vysoký podíl zásobování obyvatel vodou z veřejných

•

Horší dostupnost krajského města

vodovodů

•

Omezené možnosti podpory bytové výstavby

•

Napojení většiny obcí na kanalizační řády a ČOV

•

Nevyhovující infrastruktura v některých obcích

•

Lokálně úplné nebo dostupné inženýrské sítě

•

Kabelová televize, využívání internetu

•

Lokálně zastaralé nebo chybějící inženýrské sítě

•

Rozvoj digitalizace telekomunikačních sítí

•

Nízká kvalita místních komunikací

•

Převažující dostupnost základních zdravotnických

•

Nedostatečné pokrytí signály mobilních telefonů

zařízení a služeb sociální péče

•

Nedostatek

•

Rozmanitá nabídka středních škol

•

Aktivní spolková činnost

Příležitosti

(dopravní, technická, občanská i sociální)

vysokoškolsky

vzdělaných

zejména s technickým zaměřením •

Nedostatek bytů pro seniory

Ohrožení

lidí,



Zájem vlády ČR a kraje o výstavbu rychlostní

•

komunikace R-11 východní částí regionu do Polska

Strategie

Malý zájem investorů mimo region, resp. rostoucí konkurence mezi regiony o externí investice

•

Úbytek volných finančních zdrojů v obecních rozpočtech na rozvoj a údržbu obcí

5.2. Metodika SWOT analýzy • •

Uveďte, jaká byla použita metoda stanovení SWOT analýzy Uveďte, z jakých zdrojů byly čerpány informace pro SWOT analýzu

SWOT analýza byla zpracována komunitní metodou – jednotlivé body silných stránek, slabých stránek, příležitostí a ohrožení vznikly jako výstup dotazníkového šetření a pracovních jednání MAS, kterých se účastnili místní aktéři z řad obcí, podnikatelů, neziskové sféry a aktivní občané z území MAS se zájmem podílet se na zpracování strategie. Na jejím dopracování

se

podílely především pracovní skupiny.

6. Strategie

„Rozkvět Krakonošovy zahrady“ Celkové tematické zaměření strategie vyplynulo z výsledků dotazníkového šetření, analýzy území, SWOT analýzy, ze společných setkávání a jednání s občany a jako výsledek jednání pracovních skupin. Celkově se strategie zaměřuje na:

Využití přírodního a kulturního dědictví regionu pro rozvoj cestovního ruchu, podnikání a kvality venkovského života. 6.1. Priority a cíle • •

Vymezte své konkrétní priority a cíle SPL. (A uveďte jejich specifičnost pro dané území) Uveďte vztah SPL ke struktuře PRV – uveďte přehledně vybrané osy/opatření/podopatření z PRV, které budou v rámci SPL implementovány.

Čtyři zvolené priority – zkráceně: CESTOVNÍ RUCH, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PODNIKÁNÍ a ŽIVOT V OBCÍCH – tvoří vzájemně skloubenou soustavu opatření a aktivit:



Strategie

Cílem SPL je zlepšení života v obcích, jednotlivé opatření se prolínají s rozvojem CR, opatření na podporu CR se prolínají s opatřeními na podporu podnikání, podpora podnikání s využitím obnovitelných zdrojů a šetrného hospodaření atd. Souvislosti mezi prioritami lze znázornit graficky:

Představení jednotlivých priorit, opatření a fiší a jejich vymezení v souladu s opatřeními PRV:

Priorita I.

CESTOVNÍ RUCH

Cíl priority

Rozšířit služby v cestovním ruchu, rozvinout aktivity CR, které lze provozovat v průběhu celého roku, zatraktivnit části území s méně rozvinutým CR, reagovat na rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů na rekreační a kondiční pobyty, využít potenciálu zemědělských podniků směrem k nezemědělským činnostem v cestovním ruchu, podpořit zakládání podniků pro rozvoj CR, orientovat CR na agroturistiku, zážitkovou turistiku a místní produkty, podporovat CR s využitím atraktivit regionu.

→ Fiše č. 1 – NÁVŠTĚVA Opatření III.1.3. PRV - Podpora cestovního ruchu, Záměr b) ubytování, sport Fiše bude realizována na podporu individuálních a společných projektů CR uskutečňovaných s ohledem na venkovský charakter regionu. Záměr vychází z potřeb vytvořit služby, které by zatraktivnili méně navštěvované části regionu a vytvořili zde nová pracovní místa po celý rok. Fiše zároveň nabízí nové možnosti vyžití i pro místní obyvatele.

V rámci této fiše bude podporována zejména výstavba, rekonstrukce a vybavení malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovně rekreační vyžití.

→ Fiše č. 8 – CESTOVNÍ RUCH Opatření III.1.3. PRV - Podpora cestovního ruchu, Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hipostezky



Strategie

Prostřednictvím individuálních a společných projektů rozvíjet podíl šetrné turistiky na cestovním ruchu vytvořením hipostezek, pěších a lyžařských tras, doplněním značení a vytvořením odpočinkových míst.

Vrámci této fiše bude podporováno vybudování pěších a lyžařských tras, vinařských stezek a hippostezek mimo území lesů.

Priorita II.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Cíl priority

Chránit a obnovovat životní prostředí a krajinu, transformovat dosavadní zemědělství na zemědělství ekologicky orientované, podporovat technologie produkující minimum odpadů, podporovat šetrné hospodaření v krajině a využívání obnovitelných zdrojů energie, obnovovat poškozené souvislé lesní ekosystémy po kalamitách vhodnou skladbou dřevin, posílení rekreační funkce lesa, usměrňování návštěvnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na lesní prostředí.

→ Fiše č. 5 - EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ Opatření I.1.1.1. PRV – Modernizace zemědělských podniků Prostřednictvím individuálních projektů dojde k odstranění nevyhovujících a zastaralých technologií doposud využívaných zemědělskými podniky. V rámci této modernizace dojde ke zlepšení jejich ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti.

V rámci této fiše bude podporována investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu, dále na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu.

→ Fiše č. 6 – KRAJINA Opatření II.2.4.1 PRV – Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření a II.2.4.2. PRV – Neproduktivní investice v lesích Podmínky pro tuto fiši budou upřesněny po schválení specifické části Pravidel tohoto opatření. Do doby spuštění podopatření II.2.4.1. v rámci PRV není možné na toto podopatření přijímat a registrovat projekty.

Priorita III. PODNIKÁNÍ Cíl priority

Rozvíjet malé a střední podnikaní, vytvořit nové pracovní příležitosti, podporovat odbyt místních produktů, podporovat tradiční řemesla, podporovat certifikaci produktů značkou „Krkonoše – originální produkt“, podporovat podnikání, které lze provozovat celoročně a které není závislé na počasí, využívat obnovitelné zdroje paliv a energie.



Strategie

→ Fiše č. 3 – FIRMA Opatření III.1.2. PRV – Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje a Opatření III.1.1. PRV – Diverzifikace činností nezemědělské povahy Fiše bude zaměřena na rozvoj stávajících podniků rekonstrukcí budov, nákupem nové technologie a modernizací výroby, bude podporovat nové investory pro opuštěné a nevyužívané objekty a efektivní využívání brownfields a zakládání malých firem do 10 zaměstnanců. V rámci této fiše bude podporován rozvoj existujících podniků nejmenší velikosti – mikropodniků (podniky do 10 zaměstnanců) včetně nových živností v oblasti výroby a zpracování. Cílem opatření je především vytváření nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských aktivit a rozvoj aktivit se zaměřením na oblast doplňkové a řemeslné výroby, novou výstavbu a modernizaci zařízení na výrobu a využití energie z biomasy a diverzifikaci činností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem, na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) pro vytápění nebo výrobu elektrické energie a tepla a zařízení pro zpracování biomasy za účelem výroby alternativních paliv (např. tvarovaná biopaliva – pelety, peletky, brikety…) s cílem dosažení výrazného posílení ekonomického potenciálu a zajištění podmínek pro kvalitní život místních obyvatel a stability venkovského prostoru.

→ Fiše č. 7 - ZNAČKA Opatření I.1.3.1. PRV – Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Prostřednictvím individuálních či společných projektů dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských produktů.

Fiše je zaměřena na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, zlepšování kvality výrobků a podporu vývoje aplikace nových produktů, postupů a technologií.

Priorita IV. ŽIVOT V OBCÍCH Cíl priority

Zlepšit základní dopravní a technickou infrastrukturu, zvyšovat vybavenost obcí a kvalitu služeb, podporovat rozvoj spolkových činností a zachování tradic, rozvíjet život v obcích podporováním místních akraktivit, obnovovat a udržovat veřejná prostranství, podporovat vzdělávání obyvatel, zachovat kulturní dědictví venkova, budovat sounáležitost obyvatel s regionem a tím zamezit stěhování do měst a odlivu mladých lidí.

→ Fiše č. 4 - VYBAVENÍ OBCÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Opatření III.2.1.2. PRV – Občanské vybavení a služby a III.3.1. PRV – Vzdělávání a informace Fiše bude zaměřena na obnovu a novou výstavbu objektů v obcích související se zachováním základních služeb občanům a jejich lepší život v obcích. Cílem bude také motivovat obyvatele obcí a místní občanské organizace



Strategie

k většímu zájmu o kulturní a společenský život a využívání sportovních, volnočasových a kulturních zařízení v obcích k různým akcím.

Dotace je zaměřena na zajištění občanského vybavení a služeb v oblasti veřejné správy, školství, zdravotnictví, kultury a sociálních služeb, spolkových činností, předškolní a mimoškolní péče o děti, základní obchodní infrastruktury, tělovýchovy a sportu. Dotace bude poskytnuta také na zřizování integrovaných informačních a školících center s využíváním ICT. V zájmu posílení sounáležitosti místních obyvatel s místním prostředím je podpora zaměřena také na zajištění zázemí pro aktivity místních společenských, kulturních, zájmových a sportovních organizací, spolků, církví a jejich organizací, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokální identitu a mezilidské vztahy. Dále na vzdělávání a informování fyzických a právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozšířit podnikání, případně jiné působení, na venkově v rámci aktivit podporovaných v ose III (tzn. v oblastech diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic, občanského vybavení a služeb a ochrany a rozvoje kulturního dědictví venkova).

→ Fiše č. 2 - VZHLED OBCÍ Opatření III.2.1.1. PRV – Obnova a rozvoj vesnic a III.2.2. – Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Realizací individuálních i společných projektů dojde ke zlepšení základních služeb a vyšší atraktivitě venkovských oblastí. Předmětem podopatření je podpora malých obcí v oblasti základní dopravní a technické infrastruktury včetně vodohospodářské, zajištění územních plánů a zlepšení vzhledu obcí, vypracování studií nebo programů a na investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví venkova, jako například kulturních památek (s výjimkou památek UNESCO, národních kulturních památek nebo kulturních památek, již využívaných pro účely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, muzea), památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, zahrad a alejí, a dále na budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu a tím zlepšení životních podmínek a zvýšení atraktivity vesnic pro bydlení, podnikání i relaxaci. ______________________________________________________________________________________________ Budou zvýhodněny projekty, které jsou založeny na spolupráci partnerů (tam, kde je to možné a vhodné) a na integraci projektů do nových celků.

6.2. Způsob dosahování cílů a priorit • • •

Uveďte, jakým způsobem hodláte dosahovat naplnění cílů a priorit Uveďte, jaké předpokládáte dopady SPL a jeho přínosy pro dané území v dlouhodobější perspektivě Jak jsou tyto cíle a priority v souladu s trvale udržitelným rozvojem

Naplňování stanovených cílů a priorit bude probíhat tímto způsobem: Informovanost občanů – potenciálních žadatelů



Strategie

Seznámení široké veřejnosti s obsahem SPL, vyhledání vhodných potenciálních žadatelů, kteří mají záměry v souladu se strategií MAS, pomoc žadatelům při vyhledání vhodných dotačních titulů na realizaci projektů v rámci i mimo PRV, proškolení žadatelů v oblasti přípravy a realizace projektů. Přímý dopad na obyvatele a návštěvníky území Finanční podporou místních žadatelů pomůžeme k realizaci projektů, které by bez podpory třeba nikdy nebyly zrealizovány, tím přispějeme ke zlepšení kvality života realizátorů projektů a jejich rodin a motivujeme další žadatele a dosud nezapojenou část veřejnosti v iniciativě programu LEADER. Budou vybírány takové projekty, které budou mít dopad na kvalitu života v regionu, např. •

projekty, které poskytnou nové pracovní příležitostí

•

podnikatelské aktivity vycházejících z místních a tradičních zdrojů

•

vznik místních produktů s přidanou hodnotou

•

vznik nových zemědělských produktů s přidanou hodnotou využívajících regionální zdroje

•

rozvoj drobného podnikání jako doplňkové činnosti k činnosti zemědělské

•

rozvoj šetrného a celoročního cestovního ruchu

Vytvářením nových vazeb mezi subjekty a propojováním dosud izolovaných projektů a aktivit dojde k novým způsobům spolupráce venkovské společnosti, vzniku sociálních sítí a nových trendů ve společnosti vedoucích ke zkvalitnění života na venkově. Zejména: • propojení společných zájmů aktérů v území, jejich komunikace a navázání spolupráce • rozvíjení vzájemných vztahů mezi obcemi, aktivními subjekty a významnými aktéry v regionu • růst spolupráce, výměny informací, produktů a služeb s jinými venkovskými oblastmi v ČR, příp. v dalších zemích EU. Tento způsob bude nástrojem k posílení zdrojů území a tím i k trvalé udržitelnosti regionu v oblasti ekonomiky, kultury, vzdělávání, sociální sféře a zvýšení celkové kvality života v horských a podhorských obcích a městech. Jejich zatraktivnění přiláká do podhorské části regionu více turistů, vzniknou nová pracovní místa a obyvatelé nebudou nuceni se stěhovat do měst. Kromě vlastní realizace projektů je prioritním úkolem maximální účast veřejnosti na naplňování strategie tak, aby se veřejnost cítila odpovědnost za směřování regionu a podílela se na rozhodovacích procesech. Toto posílení vnitřních vazeb regionu se odrazí i v aktivnější spolupráci s vnějšími partnery, což opět upevní stabilitu a atraktivitu celé oblasti.

6.3. Zapojení inovačních prvků • • • •

Popište změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů Výčet inovačních aktivit Způsob využití místního potenciálu k inovacím Uveďte, jakým způsobem jsou tyto inovace nebo inovační postupy přínosné, účinné a udržitelné na území MAS.

Změny oproti dosavadní praxi v řešení místních problémů



dříve

nyní

udržitelnost

izolovaní žadatelé o spolufinancování z veřejných zdrojů menší rozmanitost finančních zdrojů pro obce a svazek měst a obcí Krkonoše malá spolupráce podnikatelů, jejich vzájemná izolovanost

spolupráce místních subjektů – podstata metody Leader

výborná

PRV a metoda Leader jako další zdroj financování záměrů měst a obcí

dobrá

větší spolupráce díky existenci mezisektorového partnerství v MAS a partnerským projektům místních žadatelů společná propagace podhůří a vytváření nových produktů CR díky principu „zdola-nahoru“ mají občané možnost zapojit se do rozhodování o rozvoji regionu (např. na principu komunitního plánování)

dobrá

malá návštěvnost krkonošského podhůří malá spolupráce občanů

Strategie

dobrá výborná

Příklady inovací a inovačních postupů Inovační přístup je v MAS Krkonoše jedním z vůdčích principů. Za základní inovaci považujeme integraci záměrů do nových celků: a)

územní integrace – rozšíření záměrů na další obce nebo celou horskou nebo podhorskou část regionu,

b) časová integrace – prodloužení původně jednorázového záměru do dalších let c)

tematická integrace – obohacení původního záměru nebo jeho multiplikace

d) technologická integrace – navázání záměrů do technologického řetězce (např., výroba – zpracování – prodej)

Integrované projekty bude MAS zvýhodňovat. Zde jsou příklady dalších inovací a inovačních postupů: druh inovace

příklad

uvedení na trh nových výrobků a služeb, které odrážejí specifičnost území netradiční způsoby řízení a zapojení místního obyvatelstva v rozhodovacím procesu a realizaci projektů zavádění nových metod při využívání potenciálu území nová akce či aktivita prováděná v území poprvé

rozšiřování celostátně uznávaného značení místních výrobků „Krkonoše – originální produkt“ společný projekt MAS Krkonoše a obce Lánov „Stromy do Krakonošovy zahrady“ založený na metodách komunitního plánování spolupráce poskytovatelů služeb cestovního ruchu (dosud podnikali jen samostatně) Využití odpadního tepla z bioplynové stanice (BPS) projekt „DOTEK - Dům obnovy tradice, ekologie a kultury“

Tyto inovace a inovační postupy jsou udržitelné, neboť závisejí na uplatňování metody Leader, která se v regionu postupně stává progresivní metodou spolupráce místních subjektů.

6.4. Finanční plán •

Transparentní finanční plán včetně zdůvodnění a rozvržení finančních prostředků do let mezi fiše v procentrickém vyjádření

Rozdělení finančních prostředků v rámci jednotlivých priorit stanovených MAS:



Číslo fiše NÁZEV FIŠE

alokace

2009

Fiše č. 1 NÁVŠTĚVA

5 400 000

3%

Fiše č. 8 CESTOVNÍ RUCH

1 200 000

Fiše č. 6 KRAJINA

1 200 000

Fiše č. 5 EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ

6 600 000

2%

3%

Fiše č. 3 FIRMA

7 200 000

2%

3%

Fiše č. 7 ZNAČKA

4 800 000

Fiše č. 4 VYBAVENÍ OBCÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

12 000 000

4%

4%

Fiše č. 2 VZHLED OBCÍ

9 600 000

3%

Režijní výdaje

12 000 000

CELKEM

60 000 000

2010

2011

Strategie

2012

3%

2013

celkem

3%

9%

2% 1%

2% 1%

2%

3%

3%

11%

3%

2%

2%

12%

2%

3%

8%

4%

4%

4%

20%

3%

3%

4%

3%

16%

4%

4%

4%

4%

4%

20%

18%

21%

22%

20%

19%

100%

3%

Rozdělení fin. prostředků mezi jednotlivé fiše vychází z výsledků příprav strategie, SWOT analýzy, analýzy území a zásobníku projektových záměrů. MAS se ztotožňuje s myšlenkou, že hnacím motorem celého regionu je podnikání, přesto jsou ve finančním plánu potlačené potřeby zemědělských podnikatelů, které jsou vzhledem k zastaralosti zemědělské infrastruktury mnohem vyšší, ale dá se předpokládat, že zemědělci se nebudou spoléhat na MAS a budou



Strategie

na svoje záměry žádat přímo, proto tvoří nejvyšší podíl podpory priorita č. 4 - Život v obcích. Tato skutečnost však nemá negativní vliv na situaci v regionu, protože MAS by stejně nemohla uspokojit potřeby zemědělců v plném rozsahu, proto předpokládáme, že projekty zemědělců realizované v rámci MAS budou tvořit doplněk k projektům, které budou realizovat samostatně. Nejmenší alokace je počítána na prioritu 1 – Cestovní ruch, kterým se v regionu zabývají z velké části obce v součinnosti se svazky obcí, kteří v rámci PRV nejsou oprávněnými žadateli. Aktivity podporované MAS budou tedy tvořit doplněk k těmto projektům a pomohou k jejich funkčnímu propojení.

6.5. Integrovaná strategie území (celková strategie) •

• • •

Je SPL součástí nějaké Integrované strategie území (dále ISÚ) pro danou oblast na období 2007-2013? (ISÚ zde znamená: ucelený rozvojový dokument vztahující se na území MAS, který vznikl ve spolupráci veřejné a soukromé sféry. Podporuje subjekty, záměry a zdroje. Nesmí se jednat o strategii mikroregionu/svazku obcí) Pokud ano, popište zde stručně tuto strategii, její cíle a záměry. Popište soulad a souvislosti SPL s touto ISÚ Uveďte také, zda má MAS zpracovaný na období 2007-2013 další rozvojový dokument (strategii) vedle SPL, který by byl zaměřen na jinou problematiku nebo cíle.

Integrovaná strategie území na období 2007 – 2013 pro území MAS Krkonoše vznikla v souvislosti s formováním MAS, k jejímu vzniku přispěla i finanční pomoc z OP Zemědělství - osvojování schopností. ISÚ vychází z mnoha již dříve zpracovaných strategických dokumentů a do jejího zpracování byli zapojeni aktéři z celého regionu z oblasti soukromého, veřejného i neziskového sektoru, při tvorbě byla uplatněna komunitní metoda se zapojováním veřejnosti. Hlavní priority a cíle ISÚ se promítli do SPL, zaměření ISÚ je však mnohem rozsáhlejšího charakteru.

6.6 Monitoring naplňování cílů SPL •

•

Uveďte návrh min. 5 monitorovacích indikátorů a jejich výstupních hodnot, které budou sloužit k hodnocení míry plnění realizace SPL a stanovování bonusů. Tyto indikátory stanovuje sama MAS a nemusí být v souladu s indikátory stanovenými v PRV. Výstupní hodnoty pro každý indikátor stanoví MAS jako plánovaný stav pro konec roku 2010). Dále bude MAS tyto indikátory včetně jejich výstupních hodnot stanovovat pro každý rok. Míra, do jaké byly indikátory naplněny, bude sloužit pro stanovení bonusu pro rok následující. MAS může v závislosti na naplňování cílů SPL v časové ose stanovit pro jednotlivé roky různé indikátory. V případě výběru SPL bude vybráno 5 indikátorů pro každý rok realizace SPL (pouze první 2 roky budou hodnoceny společně)

Monitorovací indikátor

Celkem 2010

Podpořené projekty místních žadatelů celkem

13

Počet podpořených projektů zaměřených na mladé lidi

2

Počet nově zřízených lůžek pro CR

8

Počet místních produktů nově certifikovaných značkou „Krkonoše – originální produkt“

10

Uspořádané akce pro potenciální žadatele s účastí min. 5 žadatelů

6

Počet podpořených partnerských projektů

2

Počet zrekonstruovaných budov

1

7. Partnerství MAS



Strategie

7.1. Historie MAS • •

Uveďte historii vzájemné spolupráce, resp. jak vzniklo partnerství mezi subjekty, na základě jakých kritérií docházelo k volbě partnerů. Jakým způsobem oslovovala MAS veřejnost a jednotlivé sektory, cílové či zájmové skupiny. Popište propojení veřejného a soukromého sektoru v souvislosti s historií MAS a jak docházelo k rozšíření propojení

Místní akční skupina (MAS) Krkonoše je občanským sdružením, které vzniklo v srpnu 2005 s původním názvem „Sdružení pro krkonošské produkty“ za účelem vytváření projektů, které jsou prospěšné celému regionu Krkonoš. Dlouhodobým projektem MAS Krkonoše je značení místních výrobků a udělování značky „Krkonoše – originální produkt“ pro výrobky z celého turistického regionu Krkonoše (tzn. s přesahem mimo hranice samotné MAS). Více informací o tomto projektu je k dispozici na internetových stránkách www.domaci-vyrobky.cz

Členská schůze odhlasovala na svém řádném zasedání změnu názvu organizace. Od října 2006 sdružení používá oficiální název „Místní akční skupina Krkonoše, o.s.“. Důvodem bylo jasné odlišení činnosti MAS od projektu značení místních produktů, zjednodušení a zkrácení předchozího názvu a zvýšení zájmu obcí o činnost MAS. •

Datum vzniku MAS

5.8.2005

7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL • • •

Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování SPL. Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období.

Hlavní odpovědnost za zpracování SPL nesla sama MAS, shromážděné materiály pomáhala vyhodnocovat firma Tima Liberec. Obce jsme se snažili oslovit přímo, podnikatelé byli o činnosti MAS informováni prostřednictvím dopisu, který přiblížil činnost MAS a přípravu strategie regionu, byli vyzváni k účasti na veřejném semináři, vyplnění dotazníku a formuláře s projektovým záměrem. Široká veřejnost byla informovaná prostřednistvím volně dostupných letáčků a pořádaných akcí. Za partnera jsme považovali každého aktivního občana, který měl zájem přispět svojí myšlenkou, vyplněným dotazníkem, účastí na přípravě a projednávání SPL, či sděleným podnikatelským záměrem. Vzhledem k tomu, že činnost MAS není závislá pouze na finančních prostředcích z PRV, ale pomáháme rozvíjet spolupráci soukromého a veřejného sektoru a hledat i jiné vhodné dotační tituly pro členy MAS i subjekty působící na území MAS např. z nadací, předpokládáme, že se spolupráce v budoucím období bude vyvíjet pozitivním směrem, samozřejmostí však je, že s větším objemem financí, s kterými lze disponovat lze i lépe spolupracovat.

7.3. Vztah k obyvatelstvu • •

•

Jaké byly vyvinuty snahy o zapojení obyvatel do MAS a její činnosti? Jak byly zjišťovány potřeby místního obyvatelstva? Jak je informováno obyvatelstvo o MAS, o SPL?

Do přípravy SPL bylo zapojeno mnoho podnikatelských subjektů, zemědělců, i jednotlivců – aktivních občanů, prostřednictvím seminářů jsme získali hodně nových kontaktů, které nám pomohly získat nové náměty a myšlenky.



Strategie

První seminář se uskutečnil 12. října 2006 ve Vrchlabí. Semináře se zúčastnili zástupci zemědělců, hospodářské i agrární komory, podnikatelé i zástupci KRNAP a Svazku měst a obcí Krkonoše. Hojnou účastí a zájmem občanů jsme byli mile překvapeni. Hlavním bodem programu semináře bylo informovat o činnosti naší MAS a o činnosti místních akčních skupin v jiných

regionech,

seznámení

zainteresovaných

organizací

i

jednotlivců v regionu se záměrem zpracování ucelené rozvojové strategie a o možnosti čerpání finančních prostředků z PRV v období 2007-2013. Program semináře obsahoval i některá závažná témata k diskusi, byly zhodnoceny silné a slabé stránky území, na jejichž základě se vytvořili tématické skupiny pro cestovní ruch, životní prostředí, podnikání a vybavenost a služby v obcích. Tyto čtyři pracovní skupiny na sebe nabalovaly další zájemce o danou tématiku. Výstupy z jednání pracovních skupin byly nedílnou součástí při tvorbě strategie. Aby však nedocházelo k jednostrannému pohledu na věc, proběhlo několik dotazníkových akcí, které se po vyhodnocení staly námětem k diskusi.

Dne 14. prosince 2006 se uskutečnil druhý veřejný seminář ke zpracování strategie regionu Krkonoše. Zaplněná zasedací síň potvrdila zájem získat informace a zapojit se do tvorby strategie regionu Krkonoše, na jejíž tvorbu jsme získali finanční prostředky z programu Leader+. Mezi občany se dostal dotazník pro záměry, do kterého podnikatelé, zemědělci, neziskové společnosti i obce vyplnili svoje projektové záměry, které nám napomohly k dalšímu jednání a podnítili nás oslovit více než 3.000 organizací ze soukromého i veřejného sektoru, kterým jsme dali možnost vyjádřit se k situaci na území naší MAS. Mezitím proběhlo poměrně rozsáhlé jednání s obcemi, které nám částečně pomohly rozšířit povědomí o MAS a získat zpětnou vazbu od občanů – nepodnikatelů, ke kterým bychom se sami dostávali poměrně obtížně. 27. února 2007 jsme představili první - prozatím pracovní verzi strategie, která byla připomínkována na třetím veřejném semináři. 10. května 2007 proběhlo druhé připomínkování, připomínky byly zapracovány a vznikla konečná verze. Informovanost obyvatel o MAS a strategii probíhala již výše zmíněnými veřejnými semináři, prostřednictvím dotazníků, informativních letáků, webových stránek www.mas-krkonose.cz, formou telefonických konzultací a osobních schůzek s manažerkou MAS, prezentací na různých akcích, např. na Semináři o obnovitelných zdrojích energie, jednání Svazků obcí, jednání zastupitelstev, na jarmarcích a různých akcích v regionu. Na projednávání strategie se účastnili jak starostové, zástupci obcí, běžní občané, podnikatelé z různých odvětví, zemědělci, podnikatelé v cestovním ruchu, drobní živnostníci, výrobci tradičních krkonošských výrobků, tak i zástupci neziskových společností a zájmových svazků.

Na základě vyhlášení výzvy k předkládání žádostí do PRV se sešel programový výbor MAS (PV) a dohodly se postupy zpracování SPL. Hlavním aktérem v procesu zpracování SPL byla manažerka MAS, která konzultovala jednotlivé body s programovým výborem. Finální verze SPL byla odsouhlasena členskou schůzí v prosinci 2007. Jelikož jsme v prvním kole neuspěli, došlo k dalším úpravám doprovázeným projednáváním především v rámci pracovních skupin, členské základny a následně s programovým výborem MAS. Zaměření SPL je však stále v souladu s cíly definovanými v ISÚ. Priority a cíle SPL byly zveřejněny i v novinách „Doma v Krkonoších“. Konečná verze SPL byla schválena 21.10.2008.



Strategie

7.4. Otevřenost MAS • •

Jakým způsobem lze vstoupit do MAS? Jaké skupiny členů/partnerů mohou vstoupit do MAS?

MAS Krkonoše je otevřené sdružení a vítá všechny nové členy, kteří mají zájem spolupracovat. Členy se mohou stát fyzické i právnické osoby – výrobci, sdružení a neziskové organizace, subjekty státní správy, zástupci místní samosprávy i aktivní občané. Přihláška ke členství je k dispozici na webových stránkách MAS, nebo na požádání u manažerky MAS. O přijetí nového člena rozhoduje Rada MAS.

8. Zkušenosti a spolupráce 8.1. Zkušenosti • •

Účast MAS v programech založených na principech LEADER, v případě, že předložená žádost vedla k poskytnutí dotace, popsání zkušeností a způsobu jejich využití. Shrnutí ex-post hodnocení předchozích strategických plánů MAS (pokud již existovaly).

MAS Krkonoše (původní název Sdružení pro krkonošské produkty) získala dotaci na osvojování schopností v programu Leader+, tyto finance byly řádně profinancovány a použity na budování mezisektorového partnerství, které vedlo k zahájení spolupráce MAS s mnoha subjekty. MAS začala fungovat v určitých ohledech jako rozvojová agentura a ve spolupráci s dalšími subjekty byly podány projektové žádosti např. na projekt Stromy do Krakonošovy zahrady, na Zvýšení povědomí o značce Krkonoše – originální produkt do Nadace partnerství, do Nadace Via, Nadace Auxilia a na Ministerstvo životního prostředí – kde jsme byli jako žadatelé úspěšní a v letošním roce probíhá realizace projektu, ke které

přispěl i Královéhradecký kraj, který

všem MAS v kraji přispěl jednorázovou dotací 150.000 Kč, tato částka mohla tedy být použita na spolufinancování projektu MŽP. Prostřednictvím

žádostí

a

realizovaných

projektů dochází k využívání metody Leader v praxi

a

k vyhodnocení

úspěchů

a

neúspěchů, které slouží jako ponaučení do dalších žádostí.

8.2. Spolupráce Popis národní (neboli meziregionální) nebo mezinárodní (neboli přeshraniční) spolupráce, nikoliv spolupráce v rámci jedné MAS. • Příprava, realizace nebo účast v projektech spolupráce založených na principech LEADER. • Soulad SPL a záměrů spolupráce. Dále uveďte současné a plánované aktivity MAS v rámci vytváření sítí místních partnerství.



MAS Krkonoše spolupracuje se sousední MAS Přiďte pobejt v rámci projektu značení místních výrobků na území turistického regionu Krkonoše. Území působnosti obou MAS v TR Krkonoše je pomyslně rozděleno modrou čarou. MAS Krkonoše má v tomto projektu funkci koordinátora.

Dále spolupracujeme s ostatními regiony, které využívají systému značení místních výrobků, dochází k výměnám zkušeností a určité soudržnosti těchto regionů, společně s těmito regiony jsme sdruženi v Asociaci regionálních značek, společně se účastníme různých

akcí,

jako

jsou

veletrhy,

spolupracujeme na aktualizaci webových stránek www.domaci-vyrobky.cz a vydávání společné propagace.

Strategie



Strategie

V rámci kraje spolupracujeme s ostatními MAS a přestože je tato spolupráce neformální (neexistuje partnerská smlouva), pravidelně se setkáváme a společně řešíme problematiku MAS v rámci Královéhradeckého kraje. Společnými silami se nám podařilo přesvědčit krajské zastupitele o nutnosti poskytnutí dotace na činnost MAS v letech 2007 a 2008 a MAS úspěšné v programu Leader dostaly příslib na proplacení úroků z úvěru na předfinancování projektu.

MAS Krkonoše je členem Národní sítě MAS, avšak toto členství nepřináší jednotlivci

MAS

Krkonoše

mimořádný

jako užitek,

protože v rámci ČR jsou velké rozdíly ve vyspělosti jednotlivých MAS a zájmy jedné malé méně zkušené MAS jsou potlačené zájmy větších a zkušenějších MAS.



Strategie

9. Organizace a zdroje MAS 9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností • • • • • • • •

Struktura a organizace MAS (“organizační schéma MAS”) - přehled vnitřního členění MAS, orgánů, komisí, pracovních skupin apod. včetně seznamu členů těchto orgánů, komisí, pracovních skupin apod. spolu s údajem, jaký subjekt zastupují. Orgán pro přípravu SPL a orgán pro dozor nad jeho realizací. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL a jednotlivých organizačních složek. Způsob sestavení výběrové komise a důvody výběru členů. Existence jiných komisí či pracovních skupin, jejich zaměření a pravomoci. Způsob delegování zástupců skupin do orgánů místní akční skupiny (volby, jmenování, prostý zájem). Existuje-li, rotace členů kolektivních orgánů místní akční skupiny. Osoba/osoby, která/é bude/budou řídit realizaci SPL a popis její/jejich role a pravomocí v MAS.

Struktura a organizace MAS

Místní akční skupina Krkonoše je tvořena následujícími orgány: • • •

Členská schůze Rada sdružení Předseda

• • • •

Kontrolní komise Programový výbor Výběrová komise Monitorovací výbor

Dalšími orgány jsou: • • • •

Certifikační komise Pracovní skupiny Manažer Účetní



Strategie

Členská schůze (často se označuje jako valná hromada) - je nejvyšším orgánem sdružení, rozhoduje o nejdůležitějších otázkách sdružení a zejména: a)

přijímá stanovy a základní programové dokumenty sdružení a kontroluje jejich plnění,

b) schvaluje plán činnosti sdružení na nadcházející období, schvaluje zprávu o činnosti Rady sdružení a zprávu Kontrolní komise,

c)

d) schvaluje roční rozpočet a roční účetní uzávěrku sdružení a rozhoduje o použití volných finančních prostředků, e)

rozhoduje o výši a způsobu úhrady členských příspěvků,

f)

volí a odvolává předsedu sdružení,

g) ze svých členů volí Radu sdružení a Programový výbor, h) ze svých členů volí Kontrolní komisi a Monitorovací výbor i)

ze svých členů volí Výběrovou komisi

j)

odvolává Radu sdružení a Kontrolní komisi, popř. jejich jednotlivé členy,

k) rozhoduje o nákupu, využití a prodeji majetku v hodnotě nad pět set tisíc Kč, rozhoduje o vyloučení člena sdružení při hrubém nebo opětovném porušení stanov nebo pokud člen jedná proti zájmům sdružení

l)

Každý člen má právo: •

účastnit se akcí pořádaných sdružením,

•

předkládat podněty a návrhy orgánům sdružení,

•

účastnit se jednání orgánů sdružení,

•

volit a být volen do orgánů sdružení,

•

být informován o činnosti sdružení a rozhodnutích jeho orgánů.

Každý člen je povinen dodržovat stanovy sdružení. Členská schůze se usnáší nadpoloviční většinou přítomných hlasů. Každý člen sdružení má jeden hlas. Členové MAS: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Správa Krkonošského národního parku, zástupce – PhDr. Josef Pivoňka Apus, o.s. – Mgr. Iva Dyková Krkonoše – svazek měst a obcí, zástupce – PhDr. Michal Vávra Svazek obcí Východní Krkonoše, zástupce – Ivana Drejslarová Člověk a Krkonoše občanské sdružení, zástupce – Ing. Hana Petříková Okresní agrární komora Trutnov, zástupce – Ing. Marcela Beranová Hana Boháčová – Apicor (výrobce – Krkonošská medovina), zástupce – Petr Boháč ARNI (výrobce – sněžnice), zástupce – Tomáš Hanuš Emba, s.r.o. (výrobce – výrobky z recyklované lepenky), zástupce – Jiří Šťastný Jan Lebloch (výrobce – med) Informační centrum Veselý výlet (zástupce – Ing. Lenka Klimešová) Tojiba, s.r.o. (výrobce – nábytek) zástupce – Josef Brádler Rautis, a.s. (výrobce – perličkové vánoční ozdoby), zástupce – Marek Kulhavý Ateliér Duhový domov (výrobce – malované dekorační předměty), zástupce – Pavel Liška Yellow point s.r.o. (sportovní a vzdělávací agentura), zástupce – Ota Černý Muzeum krkonošských řemesel, o.s., zástupce - Jana Pičmanová Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory-SEVER, Brontosaurus Krkonoše, zástupce – RNDr. Jiří Kulich Daniela Roudná (výroba šperků) Radek Drahný (fotograf) Jan Franta (chovatel koz) Ota Černý ( regionální rozvoj a cestovní ruch)

Strana 38 (celkem 57) • • • • • • • • • • • • • • •


Strategie

Jan Basař ( soukromý zemědělec) Dáša Palátková Golf Country Club Prosečné, zástupce- Pavel Zeman Jan Hrdlička (výrobce) Radim Beran (zemědělec) Kamil Kocúr (zemědělec) Diakonie ČCE – středisko Světlo ve Vrchlabí Ing. Jiří Vancl /zastupující obec Lánov/ Pavel Tomeš (výrobce) Ing. Miroslav Sazeček /zastupující obec Strážné/ Ing. Eva Šimková, Ph.D. (výuka CR na UHK) Agrointeg s.r.o., (zástupce Ing. Josef Štefl, CSc) Roubenky Roubal (stavby) – zástupce Martin Roubal Alois Mejsnar (zemědělec) Tomáš Brejša (řezbář)

Rada sdružení - je výkonným orgánem sdružení. Má nejméně 3 a nejvíce 15 členů, kteří jsou voleni Členskou schůzí na dva roky. Člen Rady může být volen opakovaně. Rada sdružení zejména: a)

podává informace o činnosti sdružení členům a veřejnosti,

b) zajišťuje vedení účetnictví, evidenci a archivaci písemností sdružení, c)

svolává Členskou schůzi a zajišťuje její konání,

d) sestavuje návrh rozpočtu a návrh roční účetní uzávěrky sdružení, e)

zpracovává souhrnné zprávy o činnosti sdružení,

f)

zřizuje komise, pracovní a jiné iniciativní skupiny,

g) plní usnesení Členské schůze, h) rozhoduje o nákupu, využití a prodeji majetku v hodnotě do pěti set tisíc Kč, i)

rozhoduje o přijetí nového člena,

j)

rozhoduje o změně Certifikačních kritérií předložených Certifikační komisí.

Rada sdružení se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Rada sdružení je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny členů Rady sdružení. Rada sdružení se usnáší nadpoloviční většinou přítomných hlasů. Každý člen Rady sdružení má jeden hlas. Členové Rady sdružení mohou být rozhodnutím Rady sdružení zplnomocněni k zastupování sdružení v dílčích záležitostech realizace projektů a úkolů sdružení. Mandát člena Rady sdružení zaniká odstoupením člena nebo odnětím mandátu člena Členskou schůzí nebo uplynutím doby, na kterou byl zvolen. Členy Rady sdružení jsou: Daniela Roudná (zvolena jako zástupce podnikatelské sféry), Mgr. Iva Dyková (zvolena za NNO), Mgr. Michal Vávra (výkonný ředitel Krkonoše – svazek měst a obcí, zástupce za obce), Ing. Marcela Beranová (Okresní agrární komora Trutnov, zástupce za zemědělskou sféru), Jan Franta (soukromá osoba) Předseda - zastupuje sdružení navenek Předsedu sdružení volí z členů Rady sdružení Členská schůze. Předseda sdružení je statutárním orgánem sdružení, podepisuje veškeré oficiální dokumenty MAS. Předseda: Jan Franta



Strategie

Kontrolní komise - má nejméně 3 členy. 1.

Členy Kontrolní komise volí Členská schůze z členů sdružení na dva roky.

2.

Kontrolní komise má právo nahlížet do všech písemností sdružení. Ve své práci je Kontrolní komise odpovědná Členské schůzi.

3.

Člen Kontrolní komise nemůže být členem Rady sdružení, Certifikační komise ani zaměstnancem sdružení.

4.

Do působnosti Kontrolní komise patří: a)

sledování a kontrola veškeré činnosti sdružení, zejména s důrazem na hospodaření, účelné vynakládání prostředků a ochranu majetku ve vlastnictví sdružení,

b) hodnocení projektů a programů realizovaných sdružením, c)

předkládání zpráv o kontrole Členské schůzi, a to minimálně jedenkrát ročně,

d) projednávání stížností členů na orgány sdružení. Mandát člena Kontrolní komise zaniká odstoupením člena nebo odnětím mandátu člena Členskou schůzí nebo uplynutím doby, na kterou byl zvolen. Členy kontrolní komise jsou: Ing. Jiří Vancl, Ivana Drejslarová, RNDr. Jiří Kulich Programový výbor Hlavní náplní programového výboru jsou především následující činnosti: 1.

Zpracování strategie a její aktualizace

2.

Zpracování a schválení kriterií hodnocení projektu pro výběrovou komisi

3.

Příprava výzvy pro podání žádostí zájemců z regionu Krkonoš

4.

Konzultace výběru projektů s výběrovou komisí

5.

Schválení výběru projektů, provedeného výběrovou komisí

6.

Zpracování přihlášky do programu LEADER

Členy Programového výboru jsou členové Rady sdružení. Výběrová komise - je volena valnou hromadou na dva roky. Ze svého středu volí předsedu. Hlavní náplní Výběrové komise jsou především následující činnosti: 1.

Třídění, hodnocení a výběr projektů předložených zájemci.

2.

Předkládání výběru projektů ke schválení programovému výběru.

3.

Konzultace výběru projektů s Programovým výborem.

Mandát člena Výběrové komise zaniká odstoupením člena nebo odnětím mandátu člena Členskou schůzí nebo uplynutím doby, na kterou byl zvolen. Členy Výběrové komise jsou: Ota Černý, Dáša Palátková, Jan Basař, Ing. Lenka Klimešová, Ing. Miroslav Sazeček, Pavel Zeman

Monitorovací výbor



Strategie

Tato komise je zřizována za účelem kontroly, hodnocení a monitorování projektů realizovaných prostřednictvím poskytnutých dotací. 1.

Monitoruje realizaci projektů (zjišťuje naplňování vyčíslených cílů dle stanovených kritérií)

2.

Sleduje naplňování, resp. realizaci dopadů projektů

3.

Spolupracuje s příslušnými orgány při provádění kontrol v průběhu čerpání podpory

4.

Spolupracuje s příslušnými orgány při provádění následných kontrol po vyúčtování operací

5.

Zpracovává souhrnná hlášení, která předkládá valné hromadě

6.

V součinnosti s příslušnými orgány zpracovává souhrnné zprávy a hlášení.

Členy Monitorovacího výboru jsou členové Kontrolní komise.

Certifikační komise – posuzuje výrobky předložené k Žádosti o udělení certifikátu „Krkonoše – originální produkt®“, předává podklady Radě MAS na úpravu Certifikačních kritérií, svolává se dle potřeby, ale min. 2x ročně, prostřednictvím Certifikační komise bylo již posouzeno 21 výrobků, které získali certifikát „Krkonoše – originální produkt®“.

Je sestavena z členů i nečlenů MAS, především ze zástupců Asociace regionálních značek, Správy

KRNAP, Agrární komory, Hospodářské komory, krajských úřadů, Krkonoše - svazku měst a obcí, Muzea krkonošských řemesel, ministerstev (MMR, MŽP), CzechTourism. Zastoupení členů sdružení v certifikační komisi bude nejméně 50% z celkového počtu jejích členů. Členy Certifikační komise jsou: Mgr. Iva Dyková, PhDr. Michal Vávra, Daniela Roudná, Ing. Marcela Beranová, Jan Franta, Ota Černý, Jiří Šťastný, Jana Pičmanová, Petr Boháč, PhDr. Josef Pivoňka, Olga Hartmanová, Tomáš Brejša.

Pracovní skupiny – pracovní skupiny vznikly především za účelem zpracování strategie, jejich výstupy jsou např. SWOT analýza, vymezení priorit a cílů a z toho vycházejících jednotlivých fiší. Členy mohou být členové i nečlenové MAS z regionu nebo místně příšlušní. 1) Rozvoj cestovního ruchu, péče o přírodní a kulturní dědictví, organizace kulturních a sportovních akcí. Koordinátor – PhDr. Michal Vávra 2) Ochrana životního prostředí a krajiny, biomasa, bioplyn, obnovitelné zdroje, ochrana a obnova lesů. Koordinátor – Bc. Radek Drahný 3) Podpora a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, nové technologie, vzdělávání. Koordinátoři - Ing. Tomáš Kažmierski, Mgr. Iva Dyková 4) Vybavenost a služby v obcích - nová pracovní skupina složená ze zástupců obcí a dalších zájemců. Koordinátor – PhDr. Michal Vávra

Manažer MAS - organizační a manažerské zajištění činnosti MAS, zpracování projektů a řízení jejich realizace. Manažer: Eva Říhová Manažera vybírá Rada MAS.

Účetní 1) Vede evidenci projektů 2) Vede záznamy o jejich realizaci 3) Vede záznamy o kontrolách



Strategie

4) Vede záznamy o čerpání dotace a financování z vlastních zdrojů. 5) Vypracovává finančí uzávěrku Účetní: Jana Šírová Účetní vybírá Rada MAS.

9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL Lidské zdroje MAS • zaměstnanci MAS (manažer, administrativní síla apod.) a jejich úloha a odbornost (např. vzdělání, certifikát, praxe), • účetní a jeho/její odbornost (např. vzdělání, certifikát, praxe), • odbornost členů/partnerů MAS, • systém vzdělávání členů/partnerů MAS, • schopnost komunikace v cizích jazycích a v kterých. Technické prostředky • provozní podmínky (budovy, kanceláře, dopravní prostředky apod.), • technické vybavení, • počítačové a programové vybavení, • způsoby a možnosti informování členů MAS a obyvatelstva. Finanční prostředky MAS • zajištění předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL, • jiné finanční zdroje (kromě osy IV PRV).

Lidské zdroje MAS MAS Krkonoše v současné době nemá žádné zaměstnance v pracovně právním vztahu, avšak má dostatečné lidské zdroje především v Radě MAS, předsedu, manažera, účetní.

Eva Říhová - manažer MAS Absolventka Gymnázia, od r. 2003 manažer marketingu TROPICO PLUS CZ a.s. (HPP), od září 2006 zajišťuje činnost MAS. Působila jako hlavní koordinátor projektu financovaného z programu LAEDER+, podílela na tvorbě strategie rozvoje regionu Krkonoše, na komunikaci s obcemi, podnikateli, neziskovými společnostmi, sbírání podkladů pro strategii, analýze území, analýze potřeb obyvatelstva, informování a vzdělávání populace k aktivní účasti v procesu rozvoje, administrativní činnosti MAS, organizaci seminářů a členských schůzí, spolupracuje na propagaci a rozvíjení značky „KRKONOŠE originální produkt“, vyhledává nové výrobce, účastní se na veletrzích a výstavách. Přípravuje žádosti a vyúčtování dotačních titulů. Absolvované kurzy, semináře a školení zaměřené na problematiku rozvoje venkova (2006 – 2008): Seminář k programu Leader (Ministerstvo zemědělství) – jednodenní kurz Proškolení potenciálních zájemců o Iniciativu Leader+ (Agrární komora) – dvoudenní kurz (úvod do problematiky EU a LEADER, založení místní akční skupiny (MAS), příprava strateg. materiálů, marketing MAS, postavení MAS v rámci kraje, marketing MAS v regionu, možnosti a zkušenosti s mezinárodní spoluprací s LAG (local action group) v EU, zahraniční zkušenosti s iniciativou LEADER, Praktické zkušenosti z výběru a administrace projektů, představení vybraných realizovaných projektů v rámci MAS a komunikace mezi partnery, Informatika a informovanost v rámci regionu působnosti MAS) - získání Osvědčení o absolvování kurzu Kurz Ekologicky šetrné způsoby hospodaření (AGT Consulting o.s.) – jednodenní kurz (Osa I + III, jak postupovat při zpracování projektu a podání žádosti v rámci operačních programů včetně problematiky zadávání veřejných zakázek) - získání Osvědčení



Strategie

Kurz Profesionálové v místních akčních skupinách (Tima Liberec) – (komplexní školení pro manažery MAS v rozsahu 150 hodin, kurz je certifikován MŠMT) - závěrečná zkouška a získání Certifikátu. Kurz pro MAS připravující SPL (NOV) – tři dvoudenní kurzy na téma zpracování SPL.

Mgr. Iva Dyková - člen Rady MAS, Programového výboru (Asociace regionálních značek, APUS) Absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor ochrana a tvorba životního prostředí (19992004). V letech 2003-4 se podílela jako externí pracovník na projektu Ústavu pro ekopolitiku „Turismus v pražských příměstských lesích“, od ledna 2005 zaměstnána v REC ČR na plný úvazek, nejprve jako projektová asistentka, od března 2006 jako projektová manažerka. V REC ČR se podílela na managementu a vedení projektů ve dvou hlavních oblastech: a) ekologická výchova (program Za naturou na túru), b) značení místních výrobků v územích Natura 2000 a efektivní komunikace v ochraně přírody. V současné době ředitelkou a projektovou manažerkou obč. sdružení APUS a hlavní koordinátorkou Asociace regionálních značek.

PhDr. Michal Vávra - člen Rady MAS, Programového výboru (SMO Krkonoše) Absolvent Univerzity Hradec Králové, Fakulty humanitních studií, obor politické vědy (Bc.), Filozofická fakulta Trnavské univerzity, katedra politologie, obor Regionální rozvoj v České republice a na Slovensku v rámci EU (PhDr.), v současné době pracuje jako výkonný ředitel SMO Krkonoše, angažuje se v mnoha oblastech, působí jako předseda dozorčí rady Asociace turistických regionů České republiky, místopředseda Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji, člen Zastupitelstva města Vrchlabí, člen Komise obchodu a cestovního ruchu Rady města Vrchlabí. Má bohaté zkušenosti z přípravy, realizace a ukončení projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie: např. Pilotní projekt – Destinační management turistického regionu Krkonoše, Krkonoše – od jara do podzimu, Medializace turistického regionu Krkonoše, Krkonoše – lyžařský běžecký ráj a další.

Schopnost komunikace v cizích jazycích Téměř polovina členů MAS (17) je schopná aktivně komunikovat minimálně v jednom světovém jazyce, převažuje znalost angličtiny (10 členů), která je uváděna jako aktivní, znalost němčiny je uváděna spíše jako pasivní (pouze 2 členové jsou aktivní), 4 členové jsou schopni aktivně komunikovat v ruštině. Konaktní osoby pro komunikaci v cizím jazyce (angličtina): PhDr. Michal Vávra – tel.: 731 196 703 Mgr. Iva Dyková – tel.: 724 159 439

Technické prostředky MAS Krkonoše prozatím nemá žádné zázemí, které by bylo majetkem MAS (kancelář, technické a programové vybavení, automobil). Z důvodu nedostatku finančních prostředků používají členové, rada, manažer a účetní vlastní zázemí. Sídlo MAS je v budově Správy KRNAP. Zázemí pro pořádání schůzí, seminářů a dalších akcí pořádaných MAS poskytuje město Vrchlabí v budově Zámku – Městského úřadu Vrchlabí. V případě schválení žádosti bude nutné zřídit kancelář MAS, která se stane zároveň i sídlem MAS, zázemím pro manažera MAS a další pracovníky sekretariátu, zde budou probíhat veškerá jednání týkající se činnosti MAS (programového a monitorovacího výboru), individuální konzultace s žadateli, příjem a hodnocení žádostí a archivace všech dokumentů MAS.



Strategie

Finanční prostředky MAS MAS Krkonoše má určité finanční zdroje z členských příspěvků, z poplatků za užívání značky „Krkonoše - originální produkt“, v současné době využíváme dotaci na podporu MAS z Královéhradeckého kraje, vyhledáváme vhodné dotační tituly, do kterých příležitostně podáváme žádosti např. na tisk propagačních materiálů, podporu značení místních výrobků, apod. Poradenská činnost je poskytována bezplatně.

10. Administrativní postupy 10.1. Registrace projektů Propagace SPL v území MAS •

Internet – MAS Krkonoše má vlastní internetové stránky www.mas-krkonose.cz, na kterých bude zveřejněn SPL, jednotlivé fiche, výzvy, pokyny pro příjemce, podmínky k předkládání žádostí o financování a další související dokumenty.

•

Zpravodaje obcí – informace o SPL budou předány obcím pro umístění do zpravodajů obcí. Bude uveden kontakt na pracovníky MAS, od kterých bude možné získat podrobnější informace a odkaz na internetové stránky.

•

Zpravodaj Doma v Krkonoších – MAS Krkonoše vydává vlastní zpravodaj. V současnosti vychází přibližně 1x ročně, v případě schválení k financování by tento zpravodaj vycházel 2x – 3x ročně. Distribuce na obce, informační centra, veřejně přístupná místa – pošta, obchody na území MAS, elektronickou formou na e-mailové adresy, které jsou v databázi MAS.

•

Vydání jednoduchého propagačního materiálu – karta, pravděpodobně formátu DL, který bude upozorňovat na existenci SPL. Distribuce na obce, informační centra, veřejně přístupná místa – pošta, obchody na území MAS, elektronickou formou na e-mailové adresy, které jsou v databázi MAS.

•

Semináře – MAS bude pořádat informační semináře pro žadatele související s realizací SPL, tyto semináře budou pořádány v souvislosti s jednotlivými výzvami. Mimo tyto veřejné semináře budou probíhat individuální konzultace s potenciálními žadateli.

•

Tištěná verze SPL bude distribuována na všechny obecní a městské úřady v zájmovém území MAS Krkonoše.

Postup a časový plán při vyhlášení příjmu Žádostí Programový výbor v dostatečném předstihu rozhodne, které výzvy budou v daném roce vyhlášeny a tuto informaci zveřejní na webu MAS. Výzvy budou vyhlašovány max. 2x ročně (prosinec/leden, srpen/září), případně může Programový výbor vyhlásit mimořádné kolo příjmu žádostí (duben/květen). O vyhlášení výzvy rozhodne Programový výbor, ten předá zadání k sestavení výzvy sekretariátu MAS – především výběr fiší, na které bude v dané výzvě možné podávat žádosti. Sekretariát vypracuje výzvu a předá ji Programovému výboru ke schválení. Výzva musí být v souladu s pravidly pro opatření IV.1.2. Výzva bude odeslána sekretariátem MAS na RO SZIF ke schválení. V okamžiku schválení výzvy ze strany SZIFu vyhlásí Programový výbor výzvu k předkládání projektů. Sekretariát MAS tuto výzvu do 5 pracovních dnů zveřejní způsobem popsaným v kapitole „Informování konečných příjemců o možnosti předkládání projektů v rámci dané SPL“. Mezi vyhlášením výzvy a uzávěrkou přijmu žádostí bude min. 30 dnů. V tomto období proběhne školení



Strategie

potenciálních žadatelů. Zaměstnanci sekretariátu MAS a Výběrové komise budou seznámeni s harmonogramem administrativního procesu a činnostmi, které budou v souvislosti s výzvou vykonávat. •

Vytvořte jednoduché schéma nastavení administrativních postupů v časové ose (vyhlášení výzvy, příjem Žádostí, kontroly, hodnocení atd.).

Časový plán 1

příprava textu výzvy, zaslání k odsouhlasení na CP SZIF, oddělení metodiky osy 4 PRV, schválení výzvy CP SZIF

2

vyhlášení výzvy - zveřejnění na internetu, úředních deskách a dalšími dostupnými způsoby

+ 5 dnů

3

informační seminář - školení potenciálních žadatelů, konzultace záměrů

+ 10 dnů

4

uzávěrka příjmu žádostí od předkladatelů projektů

+ 20 dnů

5

administrativní kontrola

+ 5 dnů

6

výzva k doplnění Žádosti

+ 5 dnů

7

kontrola přijatelnosti

+ 10 dnů

8

schválení výsledků administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti Programovým výborem

+ 14 dnů

9

písemná informace pro konečného žadatele o výsledku kontroly

+ 2 dny

10

hodnocení, seřazení dle počtu bodů a výběr projektů Výběrovou komisí MAS

+ 14 dnů

11

vytvoření seznamu vybraných/nevybraných žádostí Výběrovou komisí, schválení seznamu PV

+ 5 dnů

12

předání Žádosti k zaregistrování a kontrole na RO SZIF (únor, říjen, příp. červen)

+ 5 dnů

13

administrativní kontrola a kontrola přijatelnosti na RO SZIF

Celkem

max. 95 dnů

Jak budou informováni koneční příjemci o možnosti předkládání projektů v rámci dané SPL •

výzva bude zveřejněna internetových stránkách www.mas-krkonose.cz

•

výzva bude zveřejněna na internetových stránkách www.ecn.cz a www.neziskovky.cz, kde je zveřejněna databáze vyhlášených grantů, jedná se o bezplatnou službu, která navíc přihlášeným uživatelům rozesílá aktualizovaný seznam vyhlášených grantů.

•

V tištěné podobě (jako leták) bude doručena na všechny obecní a městské úřady v zájmovém území MAS Krkonoše, které ji v rámci možností umístí na svoje internetové stránky, leták s výzvou bude umístěn na vývěskách a úředních deskách obcí, případně bude tato informace zveřejněna ve zpravodajích obcí (rovněž bude zaslaná elektronická verze výzvy).

•

V tištěné podobě (jako leták) bude doručena do Agrární komory Trutnov, Okresní hospodářské komory a dalším místům, kde se soustřeďují potenciální žadatelé, tyto instituce ji v rámci možností umístí na svoje webové stránky, případně rozešlou e-mailem na adresy, které mají ve svých databázích (rovněž bude zaslaná elektronická verze výzvy).

•

e-mailem budou obesláni všichni členové MAS a zájemci o činnost MAS (viz. mailing list s kontakty z pořádaných seminářů a dalších akcí MAS souvisejících s přípravou strategie).

•

bude vydána tisková zpráva a poskytnuta médiím, které působí na území regionu.



Strategie

Zda bude docházet ke školení samotných potencionálních předkladatelů projektů a pokud ano, tak jakým způsobem Školení potenciálních předkladatelů bude probíhat dvěma způsoby: •

Informační seminář, kde budou potenciální žadatelé seznámeni s pravidly pro předkládání a realizaci projektů a konzultace záměrů. Tento seminář proběhne do 10 dnů od vyhlášení výzvy. Termín semináře bude součástí výzvy.

•

Individuální konzultace a poradenství potenciálním žadatelům s pověřeným pracovníkem MAS v předem sjednaném termínu – tato služba bude nabízena celoročně.

Administrativní postupy příjmu a registrace projektů MAS uvede ve výzvě místo a termín příjmu žádostí. Žádost se bude předkládat na standardizovaném formuláři vydaném SZIF. K formuláři žádosti se bude přikládat 4 x výtisk projektu s očíslovanými stránkami, všechny předepsané povinné přílohy (1x pro RO SZIF, 3x pro MAS) + CD. Žadatel může předložit nepovinné přílohy, které jsou uvedeny v jednotlivých fiších. Veškeré požadované přílohy musí být alespoň v jednom paré originálem nebo úředně ověřenou kopií. Předložení veškerých povinných příloh je podmínkou pro zaevidování žádosti u MAS. Předložení nepovinných příloh nemá vliv na zaevidování žádosti (má vliv pouze na výši bodového ohodnocení projektu). Příjem žádosti sekretariátem MAS Čtyři paré žádosti, projektu, povinných a nepovinných příloh se budou předkládat do určeného data a hodiny v kanceláři sekretariátu MAS. Pokud žadatel přinese projekt později, nebude jeho žádost přijata a zaevidována. Při předkládání žádosti bude ověřena oprávněnost předkladatele projektu nebo pověřené osoby. Pokud nepředkládá žádost žadatel osobně, ale prostřednictvím pověřené osoby, musí mít formu úředně ověřené plné moci s vymezením rozsahu zmocnění i časové platnosti. Kontrola úplnosti žádosti a postup při neúplné žádosti Kontrola žádostí je prováděna dvěma pracovníky pověřenými a proškolenými MAS (manažer + projektový manažer). MAS na základě kontrolního listu provede kontrolu úplnosti žádosti o dotaci. Neúplná Žádost o dotaci (neobsahující všechny požadované náležitosti a povinné přílohy) nebude zaevidována a žadatel bude na místě o této skutečnosti a jejích důvodech písemně informován. V takovém případě vyzve MAS žadatele k doplnění Žádosti v termínu do pěti pracovních dnů, nejpozději však do uzávěrky přijmu žádostí. V případě nedoplnění ve stanoveném termínu ukončí MAS administraci žádosti z důvodu nesplnění podmínek administrativní kontroly. Zaevidování žádosti Shledají-li pracovníci MAS, že žádost včetně příloh je úplná vyzvou žadatele či jím pověřenou osobu k podpisu žádosti, ta bude předkladatelem projektu podepsána až na místě před pověřenými pracovníky MAS. Projektový manažer po podpisu žádosti a předání celého kompletu žádosti zaeviduje žádost do evidenčního listu a vystaví potvrzení o zaevidování. Toto potvrzení bude kromě jiného obsahovat i přesný čas zaevidování žádosti a podpis manažera MAS a předkladatele projektu. Pro přijaté a zaevidované žádosti vytvoří sekretariát složku projektu, vloží do ní kompletní žádost s projektem včetně potvrzení o zaevidování.

Administrativní kontrola projektů



Strategie

Po zaevidování všech žádostí a projektů žadatelů provede manažer a projektový manažer (pravidlo „čtyř očí“) administrativní kontrolu žádosti, projektu a povinných a nepovinných příloh požadovaných ve fiši a výzvě. Kontrolovat se bude zejména správnost údajů v žádosti, způsobilost nákladů, na jejichž podporu je žádáno, platnost povinných a nepovinných příloh, a splnění dalších podmínek, pokud jsou pro projekt a etapu předkládání projektu relevantní. Manažer MAS provede zápis o administrativní kontrole, podepíše jej a spolu s podpisem projektového manažera jej vloží do složky projektu. V případě, že nebyla shledána závada projekt postupuje ke kontrole přijatelnosti. Zjištění nedostatků při administrativní kontrole Zjistí-li se při administrativní kontrole, že žádost, projekt či přílohy vykazují nedostatky, manažer MAS oznámí žadateli do 5 pracovních dnů od dne uzávěrky příslušné výzvy konkrétní závady s výzvou k jejich odstranění. Toto oznámení proběhne způsobem, který umožní prokázání obdržení této výzvy žadatelem, tj. musí být zajištěno potvrzení o převzetí. Rozhodné je však datum odeslání této výzvy. Příjem opravených či doplněných žádostí Opravenou a doplněnou žádost, projekt a přílohy musí žadatel doručit na sekretariát MAS osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby (pro pověřené osoby platí stejná pravidla jako u příjmu žádostí). Manažer nebo projektový manažer provede jejich okamžitou kontrolu a v případě jejich správnosti vydá potvrzení o převzetí opravených či doplněných částí žádosti, projektu nebo příloh. Vyřazení žádosti a projektu z evidence Nedojde-li k odstranění závad žádosti, projektu či příloh do 5 pracovních dnů ode dne odeslání výzvy k doplnění, považuje se žádost za neúplnou a bude z evidence vyřazena. Tato skutečnost bude doporučeným dopisem s podpisem předsedy MAS oznámena žadateli. Všechny žádosti, které úspěšně projdou administrativní kontrolou postupují ke kontrole přijatelnosti. Za limitní datum ukončení administrativní kontroly se považuje uplynutí 5 denní lhůty určené na provedení oprav posledního obeslaného projektu. Všechna potvrzení, kopie korespondence a další protokoly, které vzniknou v průběhu administrativní kontroly budou uloženy do složky projektu.

Způsob zajištění osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů Příjem, administrativní kontrolu a evidenci projektů budou zajišťovat pracovníci sekretariátu MAS, konkrétně manažer a projektový manažer. Manažer bude v pracovně právním vztahu, projektový manažer bude jmenován programovým výborem a bude v pracovně právním vztahu nebo zajištěn smluvně. Obě osoby budou procházet pravidelným školením a vzdělávacími kurzy.

10.2. Způsob výběru projektů Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti Po administrativní kontrole následuje kontrola přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti dané fiše. Hodnocení přijatelnosti provede manažer MAS, který předloží výsledky hodnocení Výběrové komisi (VK), která je odsouhlasí. Ke každému projektu bude zpracována zpráva o hodnocení přijatelnosti s odůvodněním. Projekty, které projdou hodnocením přijatelnosti předá VK Programovému výboru k odsouhlasení, poté postupují k bodovému hodnocení, které provádí Výběrová komise.



Strategie

U projektů, které nesplní kritéria přijatelnosti bude ukončena administrace a nebudou hodnoceny. O této skutečnosti bude žadatel písemně informován doporučeným dopisem s podpisem předsedy MAS. Proti tomuto rozhodnutí se žadatel může odvolat a to do 7 pracovních dnů ode dne následujícího po odeslání zásilky a podat žádost na přezkoumání postupu. V takovém případě je MAS povinna nejpozději do 3 pracovních dnů námitku přezkoumat a o výsledku neprodleně informovat žadatele, a to písemnou formou. V případě, že žadatel nebude souhlasit s výsledkem přezkoumání, má právo podat žádost na přezkoumání na příslušný RO SZIF, pokud tak učiní, musí o této skutečnosti neprodleně informovat MAS.

Způsob bodování v návaznosti na preferenční kriteria U žádostí, které projdou kladně kontrolou přijatelnosti, provede Výběrová komise (VK) bodové hodnocení projektu. Každý projekt budou hodnotit 3 členové Výběrová komise. Rozdělení projektových žádostí provede předseda VK s přihlédnutím na možný střet zájmů. Každý člen Výběrové komise podepíše prohlášení o nepodjatosti, v opačném případě bude projekt přidělen jinému hodnotiteli (členovi VK). Podkladem pro hodnocení bude žádost, projekt, povinné a nepovinné přílohy. Člen Výběrové komise následně provede hodnocení přiděleného projektu a to za každou fiši zvlášt dle předem stanovených preferenčních kritérií a bodový součet. Svoje hodnocení včetně bodového součtu zapíše do protokolu pro hodnocení projektů.

Postupy při výběru projektů Z výsledků bodových součtů jednotlivých hodnotitelů se vypočítá aritmetický průměr. Výběrová komise sestaví seznam projektů v pořadí dle bodového ohodnocení. V případe shodného počtu získaných bodů bude upřednostněna žádost s dřívějším datem zaregistrování. Žádosti, které nedosáhnou min. 50% z maximálního možného počtu získaných bodů mohou být navrženy

k vyřazení z možnosti získat finanční podporu. Na základě alokace

na

jednotlivou výzvu a fiši budou postupně přiřazovány finanční prostředky projektům s nejvyšším počtem bodů až do vyčerpání této částky. V případě, že se nedostane na všechny projekty, nebo jen částečně, budou označeny jako náhradní projekty a v daném kole nebudou podpořeny. V případě, že částka alokovaná pro danou fiši a dané kolo přijmu žádostí nebude vyčerpána, Programový výbor MAS navrhne její převod do následujícího kola přijmu žádostí. Bude vyhotoven seznam projektů schválených k financování a seznam projektů neschválených k financování. Oba tyto seznamy a originály žádostí s projekty a přílohami, které byly schváleny k financování budou následně předány na RO SZIF. Administrativní procedury prováděné RO SZIF RO SZIF provede kontrolu projektů dle svých pravidel pro kontroly a výběr projektů a vyrozumí o tomto výsledku MAS. Neschválené projekty k financování V případě, že projekt nebyl vybrán ke spolufinancování z PRV z důvodu nedostatku finančních prostředků, sdělí tuto skutečnost MAS písemně žadateli doporučeným dopisem. Schválené projekty k financování V případě, že projekt byl vybrán ke spolufinancování z PRV, sdělí tuto skutečnost MAS písemně žadateli s upozorněním, že následně bude vyzván RO SZIF k převzetí a podpisu Dohody o poskytnutí dotace.



Strategie

Všechny protokoly, kopie korespondence a další dokumenty, které vzniknou v průběhu výběru projektů budou uloženy do složky projektu.

Způsob zajištění osob, které se budou podílet na hodnocení a výběru projektů Kontrolu přijatelnosti provádí manažer MAS, její odsouhlasení provádí členové Výběrové komise. Hodnocení projektů provádí taktéž členové Výběrové komise, výsledky kontrol předkládají Programovému výboru. Výběrovou komisi a Programový výbor volí členská schůze MAS. Zajištění manažera MAS je popsáno již v kapitole 10.1.

Opravné postupy Proti rozhodnutí MAS se žadatel může odvolat a to do 7 pracovních dnů ode dne následujícího po odeslání zásilky a podat žádost na přezkoumání postupu. V takovém případě je MAS povinna nejpozději do 3 pracovních dnů námitku žadatele přezkoumat a o výsledku neprodleně informovat žadatele, a to písemnou formou. V případě, že žadatel nebude souhlasit s výsledkem přezkoumání, má právo podat žádost na přezkoumání na příslušný RO SZIF, pokud tak učiní, musí o této skutečnosti neprodleně informovat MAS. Dojde-li RO SZIF k závěru, že byl projekt neoprávněně vyřazen z procesu administrace, bude MAS písemně vyzvána k nápravě.

10.3. Realizační část Administrace v průběhu realizace projektů Sběr, evidence a kontrola Hlášení o změnách projektu a následné doručení tohoto Hlášení na RO SZIF Kontrolu Hlášení provede sekretariát MAS – manažer, příp. projektový manažer, pokud to bude vyžadovat povaha změny, provedou i kontrolu realizace projektu na místě. O kontrole bude sepsán protokol, který MAS přiloží k Hlášení o změně a vše pošle doporučeně či osobně předá na RO SZIF. Do složky projektu založí kopii Hlášení o změně a protokol z kontroly. Sběr a evidence Monitorovacích zpráv Na straně příjemce bude stanovena povinnost jednou za 4 měsíce realizace projektu vyhotovit stručnou Monitorovací zprávu a předat ji na sekretariát MAS. Manažer, příp. projektový manažer tuto zprávu převezme, zkontroluje, zaeviduje a uloží do složky projektu. Smysl podávání monitorovacích zpráv je v tom, že je udržován kontakt s příjemci dotace. V případě, že žadatel nedodá v termínu sekretariátu MAS monitorovací zprávu, může to být impulsem k provedení kontroly realizace projektu na místě. Kontrola realizace projektů MAS bude provádět průběžné kontroly realizace projektů, které vzejdou z analýzy rizik projektu. Kontrola Žádostí o proplacení MAS bude provádět kontrolu žádostí o proplacení konečných příjemců včetně jejích příloh, tj. především účetních dokladů. Kontrolu provede dle kontrolního listu, poté potvrdí formulář Žádosti o proplacení, kterou příjemce předá na RO SZIF.

Vedení složek projektů



Strategie

Pro každý projekt, který bude MAS zaevidován bude vytvořena složka projektu (vkládání do šanonu by mělo zamezit možné ztrátě dokumentů), do této složky se kromě kompletní žádosti, projektu, povinných a nepovinných příloh budou vkládat všechny dokumenty a korespondence, která se bude vázat k danému projektu až do jeho proplacení. Součástí složky projektu bude Evidenční list Složky projektu, kde budou vypsány všechny dokumenty a materiály, které byly uloženy do Složky projektu. K nim pak bude uvedeno datum uložení, kdo je uložil, počet jejich stran, jestli se jedná o kopie, originály či ověřené kopie a současně zde bude zaznamenáván pohyb těchto dokumentů, tj. kdo si Složku projektu či jednotlivé dokumenty vypůjčil pro svoji práci, kdy zapůjčené vrátil a v jakém stavu. Složky projektů budou uloženy v kanceláři MAS. Pro jejich uložení bude vymezena uzamykatelná skříň. Složky projektů, které již byly proplaceny je možné umístit do archivu, který musí být zabezpečen proti možné ztrátě nebo poškození dokumentů. Správu složek projektů bude vykonávat manažer (příp. asistent manažera) MAS.

Administrace proplácení projektů Dotace se poskytuje na základě Žádosti o proplacení a příslušné dokumentace dle podmínek jednotlivých fiší. Žádost o proplacení nejprve předkládá příjemce dotace MAS, kde je kontrolována Žádost včetně příloh dle kontrolního listu. V případě kladného výsledku kontroly dokumentace místní akční skupinou je formulář Žádosti o proplacení potvrzen pracovníkem MAS a teprve poté může příjemce dotace předložit Žádost na příslušný RO SZIF. Následně příjemce dotace předkládá a podepisuje Žádost o proplacení před pracovníkem RO SZIF osobně i s dokladem o kontrole MAS (v případě právnických osob předkládá Žádost prostřednictvím jejich statutárního orgánu v souladu se stanoveným způsobem právoplatného jednání a podepisování za příslušnou právnickou osobu) nebo prostřednictvím zmocněného zástupce/zástupců. V případě, že je Žádost o proplacení předložena před smluvním termínem, je na ni pohlíženo, jako by byla předložena v termínu uvedeném v dohodě. V rámci kontroly Žádosti o proplacení vč. příloh prováděné při jejím předložení, může RO SZIF uložit lhůtu pro doplnění chybějící dokumentace k Žádosti o proplacení, a to maximálně 14 kalendářních dnů. Nedojde-li k odstranění závad v Žádosti o proplacení ve stanovené lhůtě, považuje se Žádost o proplacení uplynutím této lhůty automaticky za chybnou a z tohoto důvodu také bude ukončena administrace Žádosti o dotaci, o této skutečnosti je žadatel informován doporučeným dopisem s podpisem statutárního zástupce. Žádost o proplacení se předkládá samostatně za každý projekt, resp. za každé registrační číslo projektu. Předloží-li příjemce dotace k proplacení účetní/daňové doklady, jejichž konečný součet překročí dohodou přiznanou výši dotace, nebude finanční částka nad rámec přiznané dotace proplacena (nelze finanční částku nad rámec přiznané dotace započítat do způsobilých výdajů). Do složky projektu bude uložena kopie a) žádosti o proplacení, b) protokol o provedené kontrole na místě před proplacením dotace, c) datum a výše proplacené dotace. V tomto okamžiku je možné umístit složku projektu do archivu MAS.

Metodika plánování a provádění kontrol projektů V případě, že MAS má nějaké pochybnosti o žadateli, či předloženém projektu, může si ještě před schválením žádosti vyžádat prohlídku místa předpokládané realizace a to ještě před předáním Žádosti k zaregistrování a kontrole na RO SZIF. V průběhu realizace jednotlivých projektů budou u všech žadatelů probíhat kontroly, které mohou předcházet možným rizikům spojeným s realizací projektu. Kontroly budou přizpůsobeny počtu žadatelů a charakteru projektů (náročnost projektu, délka realizace projektu, výše příspěvku atd.). Průběžně se bude sledovat průběh realizace projektů v souladu s předloženou dokumentací, na kterou byla dotace přidělena, jako např. dodržování časového



Strategie

harmonogramu, překročení limitu pro proplácení v hotovosti, nebo nesrovnalosti v účetních dokladech. Zároveň bude průběžně sledováno naplňování monitorovacích ukazatelů tak, aby byla strategie MAS naplňována jako celek. Kontrolu povede vždy některý z členů monitorovacího výboru, dle potřeby za účasti pracovníka sekretariátu MAS. Každá kontrola bude žadateli oznámena min. 5 dnů předem, aby se na kontrolu mohl připravit a mohl být kontrole přítomen. Z každé kontroly bude pořízen zápis, včetně případného uložení nápravných opatření se stanovením termínu odstranění nedostatků. Zápis bude podepsán členem monitorovacího výboru a příjemcem dotace. V případě, že nebude na kontrole přítomen žádný z pracovníků sekretariátu MAS, má člen monitorovacího výboru povinnost předat sekretariátu MAS zápis o provedené kontrole, o uložených nápravných opatřeních a sekretariát zajistí založení zápisu do složky projektů. Součástí procesu je i následná kontrola realizacie nápravných opatření. V případě, že nedojde k nápravě v předem stanoveném termínu, oznámí MAS tuto informaci RO SZIF. Impulsem pro mimořádnou kontrolu na místě mohou být např. skutečnosti uvedené v monitorovací zprávě – např. informace o nečekaných potížích s realizací, opožďování dohodnutých plateb, podezření na nesprávnosti v evidenci realizace nebo v účetnictví projektu apod. Mimo kontroly realizované MAS budou probíhat neplánované kontroly pracovníky RO SZIF, kterých se MAS bude taktéž účastnit. Do Složky projektů bude uloženo: a) oznámení o provedení kontroly b) zápis o provedené kontrole c) protokol z následné kontroly uložených nápravných opatřeních.

Způsob zajištění osob, které se budou podílet na administraci a kontrole realizace projektů Těmito osobami bude sekretariát MAS, především manažer MAS a členové monitorovacího výboru. Manažer MAS a projektový manažer budou osoby odpovědné za řízení realizace strategie a priorit od počátku až do konce. Budou odpovídat za: •

celkové vedení projektu a jeho správu

•

operativní plánování projektu, dohled nad ním a jeho řízení

•

vedení koordinačních schůzek

•

komunikaci s vedením MAS (rada, programový výbor, monitorovací výbor) a manažer MAS též za komunikaci s RO SZIF

•

dokumentaci a její archivaci

•

podávání informací o stavu realizace

•

administraci smluv a kontrolu plnění smluvních vztahů (dodavatelé a partneři)

•

kontrolu nákladů a spotřeby časového fondu

•

vedení změnových řízení

•

prezentaci projektu

•

manažer MAS též za personální a mzdovou agendu

10.4. Kontrola činnosti MAS Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS Kontrola činnosti pracovníků MAS bude zajištěna v rámci smluvních či pracovněprávních vztahů, bude se řídit interními pravidly, které MAS vytvoří poté, co bude schválena její projektová žádost na realizace této strategie. Toto rozhodnutí povede k realizaci řady přípravných kroků, mezi něž patří přijetí dalších pracovníků sekretariátu, školení



Strategie

členů komisí a výborů, tvorba materiálních podmínek pro práci, návrh organizační struktury sekretariátu MAS, jasné vymezení pravomocí a odpovědnosti (podrobných popisů práce) jednotlivých zaměstnanců MAS, členů komisí, výborů a dalších osob, které se v MAS budou angažovat. Nad kvalitou provádění svěřených projektů bude dohlížet monitorovací výbor MAS. Monitorovací výbor bude zkoumat a hodnotit především dodržování a účinnost těchto postupů: •

Pravidel pro monitoring a evaluaci SPL

•

Pravidel pro administraci projektů, tj. od okamžiku příjmu žádostí a projektů do okamžiku podání žádosti o proplacení

•

Školicího plánu pro členy a zaměstnance MAS

•

Archivačního řádu

Zajištění kontroly účetnictví MAS Vzhledem k tomu, že MAS bude žádat spolu s prostředky na podporu individuálních projektů podávaných do jednotlivých fiší také na výdaje spojené s realizací celého SPL (20%) bude jednou za čtyři měsíce zpracovávat průběžnou zprávu se žádostí o proplacení způsobilých nákladů vydaných za prošlé čtyřměsíční období. V rámci této procedury bude RO SZIF zkontrolována oprávněnost všech výdajů, bude zkontrolováno jejich zaúčtování a v případě, že zde nebudou shledány nedostatky budou vykazované způsobilé náklady proplaceny. Kromě těchto kontrol, které budou prováděny RO SZIF, bude vždy nejpozději do 31. ledna následujícího roku provedena kontrola hospodaření MAS. Tuto kontrolu provede Kontrolní komise. Následně o této kontrole sepíše zápis, který předloží k projednání Programovému výboru a následně členské schůzi MAS. V případě zjištěných nedostatků přijme členská schůze MAS taková opatření, která zajistí včasnou nápravu a neopakování. Zpráva kontrolní komise bude součástí výroční zprávy MAS, která bude vydávána každým rokem nejpozději do 31. března roku následujícího. V souvislosti s případnou doplňkovou hospodářskou činností MAS bude účetnictví MAS jednou za dva roky kontrolováno externím auditem, tedy firmou, která má oprávnění k provádění účetního auditu.

Postup při sebehodnocení MAS •

(zpětné hodnocení činnosti MAS, které je dále využito k zefektivnění následných činností)

Sebehodnocení bude důležitým prostředkem pro sebezdokonalování. Účelem sebehodnocení MAS Krkonoše budou zejména následující témata: •

hodnocení fungování MAS - definování problémů v dosavadním fungování MAS. (komunikační a organizační problémy)

•

hodnocení úspěšnosti MAS - zjišťování, nakolik MAS plní své cíle, a to jak v rámci realizace strategického plánu Leader, tak mimo něj (v souladu se svým posláním a dlouhodobými cíli – viz též Stanovy MAS) – periodicita dle potřeby, alespoň 1x ročně

•

hodnocení vyspělosti (rozvinutosti) MAS - zjišťování pokroku v rozvoji vnitřních podmínek a kapacit pro další činnost MAS - periodicita alespoň 1x ročně



Strategie

hodnocení image MAS - zjišťování postavení MAS v regionu a image na veřejnosti a v okolí MAS – periodicita 1x ročně

V případě, že budou zjištěny nějaké nedostatky fungování MAS, budou navrhnuty postupy řešení, příp. termín pro jejich nápravu. Na sebehodnocení by se měly podílet orgány občanského sdružení MAS Krkonoše, zejména Členská schůze, Rada a kontrolní komise (která pro účely PRV plní funkci monitorovacího výboru) .

10.5. Archivace Plán archivace dokumentace Veškerá dokumentace z realizace strategie, dokumentace přijatých a nepřijatých projektů, dokumentace z činnosti MAS, smlouvy a další dokumenty budou zajištěny běžnými způsoby. Zčásti jsou plánované způsoby popsány v oddíle Vedení složek projektů. Při archivaci písemných dokumentů projektu bude MAS plnit požadavky § 31 zákona o účetnictví č.563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebudou stanoveny jiné lhůty, uvažuje MAS o těchto:

Dokument Strategický plán Leader a jeho změny Smluvní dokumenty Harmonogram a rozpočet (v aktuální podobě) Databáze kontaktů Zápisy z jednání a porad Finanční dokumentace vč. fin. auditu a mzd. dokladů Monitorovací zprávy a další klíčové výstupy vůči MZe a SZIF Vnější kontroly, audit a hodnocení Dokumentace k realizovaným projektům místních žadatelů Korespondence MAS

Doba archivace (roky) 5 5 3 1 3 10 5 3 5 3

Technické zázemí pro archivaci Archivace bude fyzicky zajištěna •

v úložných prostorách sekretariátu MAS – zejména dokumentace k projektům, které ještě nejsou ukončeny, aktuální účetní doklady, smlouvy atd. – uzamykatelná skříň

•

v archivu MAS zabezpečeném proti krádeži či požáru – zejména dokumenty k projektům, které jsou ukončeny, účetní doklady za uzavřené období apod.

•

na CD (zálohování). Datové zálohy na CD budou archivovány mimo objekt MAS (opatření proti důsledkům požáru nebo loupeže).

10.6. Monitoring Plán monitoringu Monitoring, neboli řízené a předem plánované sledování toho, jak jsou naplňovány cíle jednotlivých fichí je vymezen v monitorovacích indikátorech a každý žadatel má povinnost si ve svém projektu stanovit takové monitorovací



Strategie

indikátory, které je schopen splnit, aby přispěl k naplňování cílů příslušné fiche. Sledování toho, jestli příjemce svůj závazek ve formě monitorovacích indikátorů je schopen splnit je proto velmi důležité a je nedílnou součástí činnosti MAS. Vzhledem k tomu, že některé indikátory lze stanovit až po ukončení projektu a jeho přechodu do provozní fáze, budeme rozlišovat monitoring během realizace a po ukončení realizace projektů. Postupy během realizace Příjemce bude mít za povinnost podávat po celou dobu realizace projektu pravidelně jednou za 4 měsíce zprávu o postupu prací při realizaci projektu, tzv. Monitorovací zprávu. Zprávy budou zpracovávány na standardizovaném formuláři a budou obsahovat především tyto informace: •

název projektu a jméno příjemce

•

období, za které je zpráva podávána

•

monitorovací tabulka

•

neplánované situace v průběhu realizace projektu

•

datum vyplnění a podpis příjemce

Sekretariát MAS, konkrétně manažer nebo projektový manažer po obdržení monitorovací zprávy zaeviduje její přijetí, zkontroluje soulad skutečného postupu realizace s plánovaným, vyhodnotí stav plnění monitorovacích indikátorů a v případě, že shledá odlišnosti od plánovaného stavu či vyhodnotí stav projektu jako rizikový navrhne provedení kontroly na místě. Monitorovací zpráva bude uložena do složky projektu. Na základě došlých monitorovacích zpráv manažer nebo projektový manažer připraví souhrnné monitorovací tabulky za všechny realizované projekty spolu se čtvrtletní zprávou místní akční skupiny. Po ukončení projektu sepíše příjemce závěrečnou monitorovací zprávu (stejný formulář, pouze zpracovaný za celé období realizace) a přiloží ji k Žádosti o proplacení dotace. Po ukončení projektu vždy proběhne kontrola na místě. V případě nesplnění monitorovacích indikátorů bude postupováno v souladu se sankčním systémem nastaveným v PRV. Postupy po skončené realizaci Příjemce bude podávat monitorovací zprávy, které budou dokládat dopad projektu po jeho skončení a to po dobu 3 let vždy na konci každého kalendářního roku. Tyto indikátory budou rovněž vycházet z projektu, který příjemce předkládal. Ze souhrnu monitorovacích zpráv bude manažer připravovat podklady pro výroční zprávu MAS a bude navrhovat případné změny v záměru či ve strategii území.

Způsoby ověřování monitorovacích kriterií Vzhledem k tomu, že v převážné většině jde o projekty investiční, jsou indikátory výstupu nejčastěji představovány počtem realizovaných investičních akcí, počtem m² zrekonstruované plochy, počtem zrekonstruovaných budov, nebo počtem revitalizovaných veřejných prostranství. Tyto indikátory jsou snadno změřitelné v okamžiku ukončení projektu. Ověřování těchto indikátorů proběhne v rámci kontroly na místě. Indikátory, jako například počet účastníků vzdělávacího programu či počet hodin dobrovolné práce odvedené při realizaci projektu bude MAS ověřovat na základě průkazné evidence, kterou bude mít za povinnost vést příjemce již v průběhu realizace projektu. Indikátor, který sleduje míru finanční spoluúčasti bude ověřován v rámci podkladů přiložených k Žádosti o proplacení. Indikátory, jako např. nově vytvořená pracovní místa, zvýšení tržeb podnikatelů, nebo zvýšení počtu návštěvníků budou ověřovány až po skončení realizace projektu v souladu s postupy stanovenými SZIF.



Strategie

10.7. Vyhodnocení SPL (evaluace) Plán vyhodnocování MAS bude hodnotit plnění SPL sledováním vybraných ukazatelů v různých obdobích realizace strategie. Hodnotit se budou především tyto ukazatele: •

plnění monitorovacích indikátorů

•

administrativní procesy spojené s příjmem a vyhodnocováním projektů

•

činnost MAS v oblasti komunikace a proškolování

•

zapojení členů, především žen, mladých lidí a zemědělců do realizace SPL

Evaluaci budou provádět členové Rady (programový výbor) spolu s manažerem MAS (tzv. „evaluační skupina“). Evaluační plán vyplývá z následujících subkapitol.

Postupy vyhodnocování Evaluační postupy budou obdobné jako v kapitole Metodika plánování a provádění kontrol projektů. Lidé, kteří budou evaluaci provádět, budou především sledovat plnění celkových monitorovacích ukazatelů v průběhu realizace strategie. V případě, že by hrozilo, že vybraný ukazatel nebude včas naplněn (podle vnitřního plánu MAS), učiní evaluační skupina příslušné návrhy a opatření, aby byly splněny stanovené cíle (např. změnou pořadí jednotlivých výzev, zvláštní propagační akcí apod.).

Zajištění evaluace (před zahájením/ex-ante, nahodile/ad-hoc, v průběhu/on-going, po skončení/ex-post) •

ex-ante - provede evaluační skupina před podáním žádosti (zváží splnitelnost vybraných cílů ve vztahu ke kapacitě území a finanční alokaci)

•

ad-hoc - (případ od případu), tento druh evaluace bude zajištěn jen v případě potřeby (při zjištění nedostatků)

•

on-giong - evaluaci v průběhu realizace strategie bude zajišťovat evaluační skupina za přispění informací od výběrové komise nebo monitorovacího výboru. Budou průběžně sledovány a vyhodnocovány cíle, které jsou plněny SPL – hodnocení jednotlivých realizovaných projektů, SPL v rámci jednotlivých fiší a plnění SPL jako celku

•

ex-post - po skončení realizace strategie provede evaluační skupina závěrečné vyhodnocení plnění všech stanovených cílů a indikátorů

Návrh způsobu zapracování výsledků evaluace do SPL Po zjištění aktuálního stavu vypracuje MAS písemnou zprávu se závěry o plnění strategie a s návrhy nápravných opatření. Písemnou zprávu přeloží na požádání kontrolním orgánům.

Návrhy na změny SPL bude projednávat programový výbor a o svých návrzích bude informovat všechny členy MAS, členská schůze následně rozhodne o zapracování do SPL. Tyto změny nesmí v žádném případě ovlivnit probíhající výzvu, proces hodnocení či výběr projektů.



Strategie

Způsoby zveřejňování výsledků SPL a vyhodnocování Vyhodnocování SPL bude každoročně součástí výroční zprávy, výroční zpráva bude vydávána každoročně do 31.3. a bude distribuována v tištěné podobě na obce, v elektronické podobě bude rozeslána členům MAS, bude k dispozici na webových stránkách MAS a výtah z výroční zprávy bude zveřejněn ve zpravodaji Doma v Krkonoších. Příprava závěrečné zprávy bude zahájena po reálném ukončení aktivit spolufinancovaných prostřednictvím PRV a bude sledovat jak věcnou, tak procesní část práce MAS s poučením do budoucna („paměť MAS“).

10.8. Propagace MAS Způsob zajištění propagace činnosti MAS MAS bude využívat každou příležitost, aby propagovala svou činnost. Mimo to bude spolupracovat s jinými MAS v ČR (případně i v zahraničí) a bude účastníkem nejrůznějších veletrhů a výstav zaměřených na propagaci regionu, k tomuto účelu budou vydány letáčky propagující činnost MAS. Jednou z vizí je i vytvoření jednotného grafického stylu, který bude provázet veškeré dokumenty a propagační materiály reprezentující MAS, jako jsou vizitky, pozvánky, hlavičkový papír, propagační materiály a další. Většina aktivit způsobu zajištění propagace činnosti MAS je shodná s aktivitami popsanými v následující kapitole, protože tyto dvě aktivity spolu úzce souvisí. Cílem je propagovat činnost, ale zároveň informovat.

Způsob informování obyvatelstva, zájmových skupin, oborových sdružení apod. MAS bude pokračovat v informování obyvatelstva způsoby, které jsou již vyzkoušené, pouze bude tato činnost posílena vzhledem k většímu objemu aktivity a nutnosti informovat obyvatele a mobilizovat je k činnosti. •

webové stránky – jsou určeny pro širokou veřejnost i členy MAS, informují o její činnosti, pořádaných akcích atd. V případě schválení SPL bude nutné jejich rozšíření o informace pro žadatele a další důležité informace týkající se realizace strategie, jednotlivých výzev atd.

•

vydávání zpravodaje Doma v Krkonoších – tištěná i elektronická verze zpravodaje s prezentací realizace projektů, informace o výzvách, systému značení domácích výrobků, ukázky certifikovaných výrobků, kontakty na výrobce, seznam členů atd. – distribuce na



Strategie

veřejně přístupná místa - obce, infocentra, kina, obchody, pošty •

Elektronická verze bude rozesílána e-mailem na adresy, které máme v databázi. Vydávání zpravodaje se předpokládá 2x ročně před každou výzvou.

•

zajištění stálé prezentace ve všech obcích (informativní letáček umístěný na úřední desce OÚ)

•

organizace informačních seminářů pro veřejnost – seznámení nezasvěcených osob s činností MAS, se strategií, pravidly pro předkládání projektů atd.

•

tiskové zprávy v médiích, zpravodajích obcí

Zhodnocení účinnosti propagace MAS Propagace akcí a projektů, které pořádá (a bude nadále pořádat) MAS lez zhodnotit např. účastí na různých setkáních, písemnými i ústními ohlasy (připomínky, podněty, návrhy na další činnost). Určitým ukazatelem jsou také např. počty návštěv www stránek, nové přihlášky do MAS, počet podaných projektů apod. Pokud některá z uvedených forem propagace nebude mít dostatečný rozsah, MAS změní formu tak, aby se požadované informace dostaly k cílovým skupinám.

Jak často a jakým způsobem bude probíhat aktualizace www stránek Aktualizace www stránek MAS Krkonoše probíhá průběžně. V případě schválení SPL k financování budou na internetové stránky umístěny veškeré informace týkající se MAS - plánované výzvy, vyhlášené

výzvy,

informací

pro

včetně

žadatele,

všech žádosti

potřebných schválené

k financování, veškeré propagační materiály v el. podobě, pozvánky na akce pořádané MAS, veletrhy, atd.

Plán informovanosti o své činnosti a výsledcích do budoucna (členy/partnery MAS, obyvatelstvo) Veškeré informace o činnosti MAS budou veřejně dostupné v elektronické formě, příp. v tištěné formě. MAS již nyní pravidelně informuje své členy, partnery i obyvatele v regionu o své činnosti a záměrech. V současném systému bude pokračovat. Lidé, kterých se požadované informace týkají dostávají dostatečně dopředu vědět, kdy se koná jaká akce. Následně jsou všichni informováni o výsledcích jednání apod. Členové MAS jsou navíc informováni na členských schůzích, je jim k dispozici Výroční zpráva. Obyvatelstvo je informováno prostřednictvím členů MAS, www stránek, letáčků, 1x ročně vydáváme noviny Doma v Krkonoších, v případě schválení SPL budeme využívat i další způsoby - tiskové zprávy, informace ve vývěskách a zpravodajích obcí.



Strategie

11. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců Popis, zda dochází, případně jakým způsobem, k zapojení žen, mladých lidí do 30 let a zemědělců do SPL, např: • zapojení žen, mladých lidí a zemědělců mezi členy/partnery MAS, • účast žen, mladých lidí a zemědělců osobně při činnostech MAS (zastává určitou pozici, má na starosti určité úkoly) a v orgánech MAS, • existence komisí či pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku, popis jejich činností, navrhovaných způsobu řešení.

Zapojení žen do činnosti MAS Krkonoše Eva Říhová – manažer MAS Daniela Roudná – člen Rady MAS, člen Programového výboru, člen Certifikační komise Mgr. Iva Dyková - člen Rady MAS, člen Programového výboru, člen Certifikační komise, zastupující Apus, o.s. Ing. Marcela Beranová – člen Rady MAS, člen Programového výboru, člen Certifikační komise, zastupující Okresní agrární komoru Trutnov Ing. Lenka Klimešová – člen MAS, člen Výběrové komise, zastupující Informační centrum Veselý výlet Ing. Hana Petříková – člen MAS, zastupující občanské sdružení Člověk a Krkonoše Jana Pičmanová – člen MAS, člen Certifikační komise, zastupující Muzeum krkonošských řemesel, o.s. Věra Lišková – člen MAS, zastupující Ateliér Duhový domov Hana Boháčová – člen MAS, zastupující Apicor Dáša Palátková – člen MAS, člen Výběrové komise, Ing. Eva Šimková Ph.D. – člen MAS Ivana Drejslarová – člen MAS, člen Kontrolní komise, zastupující Svazek obcí Východní Krkonoše Z celkového počtu 36 členů tvoří ženy 31 % Zapojení mladých lidí do 30 let do činnosti MAS Krkonoše Eva Říhová – manažer MAS Mgr. Iva Dyková - člen Rady MAS, zastupující Apus, o.s. Jan Basař – zemědělec Daniela Roudná – člen Rady MAS Z celkového počtu 36 členů tvoří mladí lidé 8 % Zapojení zemědělců do činnosti MAS Krkonoše Jan Basař (provozování zemědělské činnosti, živočišná výroba - chov krav bez tržní produkce mléka, rostlinná výroba - ošetřování TTP, pěstování obilnin) Radim Beran (masná plemena skotu) Kamil Kocúr (zemědělská výroba) Jan Franta (chovatel koz) – předseda MAS Alois Mejsnar (chov krav, výroba mléčných výrobků) Okresní agrární komora Trutnov – člen Rady MAS, zastupující zemědělce v regionu Z celkového počtu 36 členů tvoří zemědělci 17 %

Rozkvět Krakonošovy zahrady

Recommend Documents