Zámecké zahrady Bfietislava torma

mastr_44-48.qxd

16.2.2012

9:18

Stránka 44

Zámecké zahrady Bfietislava ·torma Vojtûch STORM A NOTACE: Text

pfiedstavuje návrhy a realizace úprav nûkter˘ch na‰ich v˘znamn˘ch zámeck˘ch zahrad z let 1950–1959 od architekta Bfietislava ·torma. âlánek vychází ke 105. v˘roãí narození Bfietislava ·torma dne 21. 6. 1907. Autorem v‰ech fotografií je Vojtûch Storm. V‰echny plány pocházejí z archivu Bfietislava ·torma. Obr. 1. Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), státní zámek, pohled do zámecké zahrady. Obr. 2. Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), státní zámek, návrh parteru.

tvarÛ ve stylu konce 19. století. Ikonografie (pokud se dochovala) mohla b˘t pouze orientaãním podkladem rekonstrukcí, buì pro neúplnost, slohovou odli‰nost od vlastního objektu, ale pfiedev‰ím pro nároãnost v˘sadby a údrÏby, které si vy1

nutily lapidárnûj‰í pojetí tvarÛ a prvkÛ. Jak to ·torm sám formuloval, „nov˘mi komposicemi na dané téma ov‰em se zfietelem k slohovému tvarosloví toho období, které se v dochovan˘ch torzech zdûné architektury nejv˘raznûji uplatnilo“.

1

Svou roli zde hrála i pfiirozená ctiÏádost uplatnit vlastní v˘tvarn˘ projev, kter˘ nebyl teoretizujícími kolegy pfiijímán bez v˘hrad. Ze star‰ích úprav bylo moÏné navázat na zámecké zahrady Du‰ana Jurkoviãe v Novém Mûstû nad Metují, které pfiedstavovaly novou koncepci pravidelné dispozice v terasovém uspofiádání se stfiíhanou vegetací z roku 1913. Z téÏe doby byla Touretova zahrada v rokokovém stylu na Dobfií‰i a RubliãÛv pater v Libochovicích. Jednou z prvních moderních úprav historického prostfiedí byly jiÏní zahrady PraÏského hradu Josipa Pleãnika

2

(1921–1924), pfiírodní park na pravoúhlé osnovû cest a voln˘ch ploch, s pohledov˘mi akcenty, paPoslední a pracovnû velice intenzivní desetiletí

slu‰n˘ odborník tehdy v ústavu nebyl, ale bylo

vilony a odpoãívadly, které doplÀují ostfie ohrani-

svého Ïivota se architekt Bfietislav ·torm

motivováno pfiedev‰ím vlastním zájmem a láka-

ãené travnaté plochy se star˘mi stromy. Jeho dal-

(1907–1960) vûnoval se zvlá‰tním zájmem návr-

vostí realizace uspofiádání velk˘ch prostorÛ ãas-

‰í zahrada Na Ba‰tû (1932) je v˘razná skupinou

hÛm zámeck˘ch zahrad. Bylo to v dobû, kdy sou-

to urbanistického charakteru nebo jako prostfiedí

sloupcovit˘ch zeravÛ západních v pravidelném ro-

ãasnû pfiipravoval své kompendium památkov˘ch

v˘znamn˘ch architektur. Bfietislav ·torm k tomu

zestupu, vyrÛstající v pra‰né úpravû pochozí plo-

technologií, posmrtnû vydan˘ch jako Základy pé-

mûl zvlá‰tní pfiedpoklady architektonické, grafic-

chy nad kruhov˘m serliánsk˘m schodi‰tûm. Je‰tû

ãe o stavební památky. Obojímu se vûnoval nad

ké a ornamentální s rozsáhlou praxí tvorby heral-

pfiedváleãné byly Janákova a Fierlingerova zahra-

bûÏné sluÏební povinnosti pracovníka památkové

dick˘ch stylizací.

da âernínského paláce (1929) a JanákÛv první

péãe, pfieváÏnû ve svém volném ãase, kter˘ je‰tû

Ve znaãnû zdevastovan˘ch zámeck˘ch zahra-

návrh giardinetta pfied Belvederem v Královské

dûlil mezi ostatní své aktivity – drobnou architek-

dách pováleãné doby byly zbytky pÛvodních alejí,

zahradû (1938). Ne‰lo o rekonstrukce podle iko-

turu, uÏité umûní, grafické a literární. Zahradní

teras a náznakÛ terénních úprav, osamocené ka‰-

tvorbû, která je dnes pfieváÏnû specializací, se

ny i sochafiská v˘zdoba. Vût‰ina byla zmûnûna na

pfiedtím nikdy nevûnoval. Toto nasazení nesouvi-

pfiírodní parky s nepravidelnou sítí cest. V˘jimeã-

■ Poznámky

selo pouze s povinnostmi pracovníka povûfieného

nû byl centrální prostor vyzdoben kvûtinov˘mi

1 ·TORM, Bfietislav. Péãe o staré zámecké zahrady. Zprá-

péãí o památky první kategorie nebo proto, Ïe pfií-

kompozicemi kuriózních, plasticky zv˘raznûn˘ch

vy památkové péãe. 1953, roã. 13, ã. 9/10, s. 259–261.

44

Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 1 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | Vo j t û c h S T O R M / Z á m e c k é z a h r a d y B fi e t i s l a v a · t o r m a

mastr_44-48.qxd

16.2.2012

9:18

Stránka 45

nografií, ale o ideové stylizace, jejichÏ úspû‰nost

6

b˘t vÛdãí a nadfiazené vÛãi tomu, co je sázeno“.

závisela na prostorové invenci s historickou pou-

Tento pfiíspûvek se chronologicky zab˘vá pou-

ãeností a na grafické, ornamentální zruãnosti, dí-

ze návrhy, které jsou doloÏeny signovan˘mi v˘kre-

lo podfiízené prostfiedí, av‰ak soudobé svou es-

sy z osobního archivu a v men‰í ãásti z archivu

tetikou. V pováleãné dobû vznikají úpravy

odborné dokumentace ÚP NPÚ v Praze. Jde v˘-

Vald‰tejnské zahrady v Praze od Milo‰e Vincíka

hradnû o zahrady pravidelné dispozice. Jak bylo

a Julie Pecánkové (1954–1955) a druh˘ JanákÛv

zvykem u v‰ech ·tormov˘ch památkov˘ch návrhÛ,

návrh giardinetta pfied Belvederem (1955–1956).

vypracoval zpravidla pouze úvodní studii (jinak to

Je tfieba zdÛraznit, Ïe neb˘val˘ rozvoj památkové

nebylo pfii mnoÏství ostatní práce moÏné), kdeÏto

péãe, a tedy i rekonstrukcí zahrad v té dobû byl

provádûcí plány kreslil vût‰inou architekt Josef Bu-

umoÏnûn skuteãností, Ïe se v roce 1947 stala

‰ek (1901–1993) v SÚRPMO a v pfiípadû Liblice

správcem nejv˘znamnûj‰ích památkov˘ch objek-

a Mûlníka to byl arch. Jaroslav Vebr (* 1920). Tak

tÛ se v‰emi právy, povinnostmi a zodpovûdností

se stalo, Ïe jsou dnes jako autofii ãasto uvádûni

za údrÏbu, vûdeck˘ v˘zkum a rekonstrukci (na

jen tito finální zpracovatelé. Na fiadû jin˘ch návrhÛ

rozdíl od pfiedchozího Památkového ústavu), kte-

se z úfiední povinnosti podílel konzultacemi.

ré tehdej‰í reÏim pomûrnû ‰tûdfie podporoval.

2

Náchod – nedatováno, nejstar‰í fotografie je

Bfietislav ·torm uÏ roku 1953 v ãlánku Péãe

z roku 1951 po v˘sadbû, návrh byl publikován ro-

o staré zámecké zahrady podává pfiehled o teh-

3

ku 1953. Jde o pÛvabné giardinetto, takzvanou

dej‰ím stavu zámeck˘ch zahrad a popisuje re-

Piccolominku, na hradní terase s vyhlídkou do

konstrukãní zámûr y, které dokumentuje pfiede-

údolí, na místû star‰í dispozice s osov˘m prÛhle-

Obr. 3. Jemni‰tû (okres Bene‰ov), zámek, návrh parteru

v‰ím sv˘mi návrhy na obnovu. Ty byly inspirovány

dem od vstupního pavilonku (saletu) na protûj‰í

ãestného dvora.

zãásti ikonografiemi a obecnû také dobov˘mi

plastiku v edikule. Kruhov˘ pÛdor ys kfiíÏem roz-

vzorníky, napfi. Cahiers des jardins Anglo–Chinois

dûleného par teru s fontánkou uprostfied, lemo-

radoxnû „pfiírodní útvar s regionálním ekologick˘m, vû-

od Georgese-Louise le Rouge z let 1770–1788,

van˘ buxusem s dekorativním motivem lomené-

deck˘m nebo estetick˘m v˘znamem“) a národní park,

ve kter˘ch byly namnoze i pfiíklady star‰í. SvÛj ná-

ho meandru zároveÀ s okrajem trávníku, zãásti

kter ˘ není parkem, ale rozsáhl˘m chránûn˘m územím.

zor na vztah stavby a vegetace formuloval ve

uzavírá stfiíhaná stûna. PÛvabnû a vtipnû pÛsobí

Historické zahrady a parky jsou tak dnes chránûny pfiede-

sv˘ch Základech péãe o stavební památky, v ka-

‰ikmé zkosení profilu broderie a podobná iluze

v‰ím jako pfiíslu‰enství památkov˘ch objektÛ, nikoli samy

pitole Úãinky pfiírodního prostfiedí, kde vedle me-

obvodové stûny, které pomûrnû mal˘ prostor ro-

o sobû, a zákon o státní památkové péãi ã. 20/1987 je

chanick˘ch vlivÛ na vlastní stavbu uvádí: „… je

zevírají vzhÛru. Návrh je zachováván.

v˘slovnû neuvádí, odvozenû mohou b˘t prohlá‰eny za pa-

3

tfieba si pamatovat, Ïe architektura pÛsobí jen

Liblice, 1950 – signovaná skica v katastrálním

tehdy, vidíme-li, Ïe opravdu spoãívá na pevné ze-

mûfiítku, ãlení parkovou ãást (pro autora ponûkud

kona na ochranu pfiírody není praktikováno.

mi a nevyrÛstá jako vûtrn˘ zámek z kfioví, ani ne-

nezvykle stroh˘m zpÛsobem) ‰ikm˘m (trapézo-

3 ·TORM, B. Cit. v pozn. 1.

plyne volnû nad korunami stromÛ. MnoÏství vege-

v˘m) uspofiádáním stfiíhan˘ch ‰palírÛ opakovanû

4 ·TORM, Bfietislav. Základy péãe o stavební památky.

tace, kterou bychom mûli z blízkosti architektur y

za sebou. Ty mûly jako kulisy perspektivnû umoc-

2. vydání. Praha : NPÚ – ÚP 2007, s. 50–52. Prof. Jan

odstranit, nám bezpeãnû prozradí matnice fotogra-

mátkovou zónu. Zafiazení mezi pfiírodní památky podle zá-

Sokol ve své knize Dlouhá léta s architekturou (Praha :

fického aparátu. KaÏd˘ strom, kter˘ se v zorném

V·UP, 1996, s. 123) vedle nedÛtkliv˘ch stíÏností na pa-

poli aparátu objeví a nelze jej nijak obejít ani do ob-

■ Poznámky

mátkov˘ dohled tehdej‰í Národní kulturní komise vyãítavû

razu architektury vkomponovat, je pochybnou pro-

2 Organizaãní uspofiádání památkové péãe té doby bylo:

poznamenává, Ïe ·torm „ve své marotû odstraÀovat

storovou sloÏkou v okolí stavby. Av‰ak dfiíve neÏ bu-

Státní památková správa vzniklá roku 1953 (od roku

stromy z blízkosti staveb“ nechal na Sázavû „skácet fiadu

de vyÈat, je tfieba moudré rozvahy a rozhovoru

1958 Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody)

star ˘ch lip dotvofiujících v˘mluvnû nedokonãenou loì“.

s pracovníkem ochrany pfiírody, protoÏe mohou b˘t

spojovala památkovou péãi s ochranou pfiírody. V prvním

·torm v‰ak ve svém ãlánku z roku 1953 vysvûtluje: „¤a-

jiné, zcela zvlá‰tní dÛvody pro jeho zachování nebo

zákonû o státní ochranû pfiírody ã. 40/1956 byly mezi

da ãtyfi zchátral˘ch lip byla odstranûna proto, Ïe z polovi-

pro odklad kácení.“ Samozfiejmû odmítal vegetaci

chránûná území zafiazeny chránûné parky a zahrady a v zá-

ny zakr ˘vala ranû barokové prÛãelí kostela, ohroÏovala

parazitující na architektufie: „… av‰ak i z tohoto

konû o kulturních památkách ã. 22/1958 bylo v dÛvodové

empirov˘ náhrobek LindenkronÛ a chránila li‰ejníky pro-

pravidla jsou jako vÏdy v˘jimky. Tak napfiíklad bo-

zprávû uvedeno, Ïe pod pojem památka (§ 2) spadají také

tûj‰í arkádové nedostavûné lodi.“ Dnes s odstupem ãasu

rovice na terase pfied kaplí hradu Kfiivoklátu nebo

památkovû cenné parky a architektonicky fie‰ené krajiny.

mÛÏeme jen potvrdit, Ïe lípy sv˘m vzrÛstem musely ne-

na ústupku zdiva ve druhém nádvofií hradu Buch-

Z následujícího zákona ã. 114/1992, o ochranû pfiírody

vhodnû zuÏovat prostor pohledu jak na gotickou arkádu,

lova si tu svá místa vyslouÏily…“ Na starém,

a krajiny, v‰ak byly z kategorie zvlá‰tû chránûn˘ch území

tak na barokní prÛãelí kostela a stûÏí mohly evokovat pro-

snad pfiedváleãném útrÏku se na‰la tato jeho je‰-

chránûné parky a zahrady vypu‰tûny, pouze s moÏností

stor a rytmus nedostavûné lodi. Námitku lze chápat jako

tû mladicky radikální sentence, kterou je moÏno

zafiazení jako v˘znamn˘ krajinn˘ prvek (§ 3), zfiejmû v dÛ-

vyjádfiení obecné nepopulárnosti kácení z v˘chovn˘ch ne-

vztáhnout i na památkové prostfiedí: „NechÈ ka-

sledku administrativního rozdûlení do té doby dobfie fun-

bo prostorov˘ch dÛvodÛ, v tomto pfiípadû ov‰em nepo-

mení zÛstává vûrno kamení. NechÈ nûÏná a poe-

gující spolupráce památkové péãe a ochrany pfiírody vzni-

chopitelnou, stûÏuje-li si právû architekt.

tická zeleÀ neplete se do mûst, jeÏ mají zÛstat

kem samostatného âeského ústavu ochrany pfiírody od

5 Úvaha byla rozvinuta v ãlánku ·TORM, Bfietislav. Les ve

tvrdá, pustá a kamenná.“ K tomu lze pfiipome-

1. 1. 1991. V zákonû ã. 114/1992 byly namísto toho za-

mûstû aneb mûsto v lese? Obnova. 1938, ã. 1, s. 3.

nout i v˘rok renesanãního sochafie Baccia Bandi-

fiazeny mezi zvlá‰tû chránûná území pfiírodní památky

6 NAUMAN, Pavel. Zámeck˘ park ve Veltrusech. Praha :

nelliho (1493–1560), Ïe „to co je zdûné, musí

a národní pfiírodní památky (památkou se zde rozumí pa-

STN, 1955, s. 4.

4

5


45

mastr_44-48.qxd

16.2.2012

9:18

Stránka 46

Àovat prÛãelí zámku na mírném návr‰í, které se

pohled z roku 1710. TûÏi‰tûm návrhu je kfiíÏem

promenádní plochy s pfiíãnou prÛbûÏnou cestou.

odráÏí dole na hladinû ‰irokého bazénu. Diago-

dûlená plocha s bazénem uprostfied, v jednotli-

Travnaté plochy roz‰ífiené ãásti mûly b˘t pÛvodnû

nálnû v opaãném smûru vedené cesty ústily do

v˘ch polích zdobená ornamentální broderií ze zi-

vroubeny odsazen˘m svahováním do mírnû sníÏe-

promenádní plochy uprostfied nad bazénem. ¤e-

mostrázu v bílé kamenné drti. Po stranách stfie-

né úrovnû, vytvofiením jakéhosi zrcadla; dnes jsou,

‰ení bylo inspirováno stavem z poãátku 19. sto-

dového parteru jsou pfiibliÏnû ãtvercová, pÛvodnû

asi pro malou v˘raznost, lemovány stfiíhan˘m zimo-

letí podle stabilního katastru, kter˘ byl kolem ro-

hvûzdicovû ãlenûná travnatá pole, do jejichÏ stfie-

strázem. Vnûj‰í okraje jsou na nároÏích celkem

ku 1920 upraven za úãasti Camilla Schneidera.

dÛ mûly b˘t pfieneseny dva obelisky od proscenia

zbyteãnû zv˘raznûny nízk˘mi pyramidálními habry.

Návrh Jaroslava Vebra z roku 1952 zachovává

divadla situovaného v ose zámeckého prÛãelí za

Uspofiádání s v˘razn˘m dostfiedn˘m smyslem pÛ-

koncepci pÛvodní skici, av‰ak zkracuje délku ba-

fiekou. Tato pole byla oddûlena pfiíãn˘mi travnat˘-

sobí kompaktnû a ústí do krajinné pohledové osy.

zénu. Novû se v nûm objevuje detailní návrh ãest-

mi pásy ãlenûn˘mi dvûma fiadami nízk˘ch kuÏelÛ

Buãovice – nedatováno, návrh publikován roku

ného dvora (star‰í fie‰ení Franti‰ka Thomayera)

zimostrázu. SvaÏitá plocha terasy pfii vstupu nad

1953. Zahradní par ter pfiedstavuje jen formální

s vloÏen˘m parterem okolo nového bazénu v ose

stfiedov˘m par terem byla rozdûlena dvûma pfii-

pravidelné rozdûlení se ãtyfimi bazény bez detai-

prÛãelí. Pro parter ãlenûn˘ kruÏnicovou kompozicí

bliÏnû ãtvercov˘mi poli s hvûzdicov˘m dekorem

lÛ, odli‰né od prÛzkumu Dobroslavy Menclové

s ornamentální, pro autora typickou rostlinnou

ze zimostrázu, terasa byla zakonãena prost˘mi

i od dne‰ního stavu. âestn˘ dvÛr s poru‰enou sy-

broderií navrhuje vodorovnû vyrovnat mírn˘ svah

travnat˘mi záhony, lemovan˘mi kamenn˘mi pásy

metrií jinak nevzhledn˘ch hospodáfisk˘ch objektÛ

terénu vloÏením obloukové opûrné zdi se schodi‰-

a pra‰nou úpravou po obou stranách zapu‰tûné-

navrhuje autor zakr˘t a uzavfiít vloÏením stromo-

tûm uprostfied. PÛvodní návrh dnes pfiipomínají

ho schodi‰tû, takÏe hrana terasy byla v˘raznûj‰í.

fiadí pyramidálních topolÛ. Prostfiedí ka‰ny a ná-

pouze dvû ‰ikmé lipové aleje pod zámkem. Diago-

Kamenné orámování bylo osazeno kuÏelovitû stfií-

stupu na zámecké schodi‰tû uprostfied dotváfií

nální uspofiádání cest bylo roku 2009 nahrazeno

han˘mi zimostrázy v pfienosn˘ch kbelících.

kvûtinov˘mi a travnat˘mi záhony. Z celé úpravy

7

zcela odli‰n˘m pásov˘m fie‰ením v ose prÛãelí, parter ãestného dvora nebyl vÛbec realizován.

Realizace byla následnû v letech 1962–1965

se zachovalo jen nûkolik topolÛ na severní stra-

podle návrhu Du‰ana Riedla v detailech zjedno-

nû a v obvodovém zdivu obnovená jihov˘chodní ba‰ta (oreillon).

Mnichovo Hradi‰tû, 1950 – signovan˘ náãr t

du‰ena (ãlenûní terasy, zapu‰tûní schodi‰tû a zi-

fie‰í prostor mezi zámkem a zahradním pavilo-

mostrázové kuÏely, které jako v˘razné body kores-

Jemni‰tû u Bene‰ova, 1950 – skica úprav

nem dvûma hvûzdicovû ãlenûn˘mi travnat˘mi plo-

pondovaly s podobn˘mi po stranách dolního

ãestného dvora v malém mûfiítku a návrh z roku

chami s barokními ka‰nami uprostfied po obou

parteru, byly odstranûny) pfii zachování pÛvodního

1953 pfiedstavují ãtvercov˘ parter ãestného dvo-

stranách pÛsobivû ‰irokého koridoru lemované-

základního rozvrhu. Stfiední podélná osa byla pro-

ra dûlen˘ kfiíÏem s velkou vázou na vysokém sok-

ho rÛÏemi polyantkami namísto ka‰tanové aleje,

taÏena pfies oddûlující pásy a obû boãní pole, kde

lu uprostfied a s kruÏnicovou kompozicí okrajÛ.

která zakr˘vala pohled na pavilon. Obû plochy by-

bylo zru‰eno hvûzdicové ãlenûní; pole byla uza-

Od stfiedu vybíhají diagonální pû‰iny k dal‰ím ãty-

ly do té doby protkány nepravideln˘mi pû‰inami.

vfiena stfiíhan˘mi stûnami, které odstranily plo‰-

fiem men‰ím barokním vázám. Toto ãlenûní mûlo

Stranou, na pozadí jiÏního kfiídla zámku, byla

nost pÛvodního fie‰ení a jsou pomûrnû úspû‰n˘m

b˘t lemováno polyantkami v odsazení a vytváfielo

umístûna socha Václava Budovce od Karla Lidic-

zásahem. Ornamentální broderie stfiedního parte-

zajímavou, i kdyÏ ponûkud plochou kompozici. Re-

kého, pfienesená z námûstí. NavrÏená koncepce

ru, dnes ponûkud nepfiehlednû pfierostlá, je pfies-

alizace byla dlouho nedokonãená, namísto váz by-

byla zachována, hvûzdicové plochy byly vhodnû

to dosud pÛsobiv˘m tûÏi‰tûm zahrady.

ly zkou‰eny také mu‰le odráÏející vodu (Otakar Ku-

9

lemovány stfiíhanou meruzalkou alpskou (dnes

Mûlník, 1952 – návrh zahrádky na terase pfii

ãa), aÏ v poslední dobû do‰lo k osazení komerãní

Ïel z velké ãásti vyschlou), ale v rozích na okraji

severní stranû zámku zvané Peklo pfiedstavuje

fontány a puttÛ z bílého cementu a k lemování ne-

byly, snad pro zv˘‰ení plasticity, ponûkud neorga-

jednoduchou prostfiídanou v˘sadbu ze zákrskÛ,

zmûnûného obr ysu v˘raznûj‰ím zimostrázem,

nicky vzhledem k bordufie vysazeny pyramidální

s r ybízy podél zdi. Dnes je to prÛchozí souãást

ov‰em bez diagonál. V rozích kompozice v‰ak byly

habry. Nûkolik vzrostl˘ch stromÛ v parteru bylo

restaurace s komerãní fontánkou a hustou kefio-

vysazeny sloupcové zeravy, které ru‰í pfiehlednost

ponecháno na doÏití, coÏ pÛsobí pÛvabnû.

vou v˘sadbou.

ornamentálního ãlenûní. Návrh také obnovoval par-

8

Rájec nad Svitavou – podle studie z roku 1951

Námû‰È nad Oslavou, 1952 – návrh par teru

ter na opaãné, jihov˘chodní stranû zámku, mezi

byla na místû nepfiehledného par teru ãestného

s jednoduch˘m pásov˘m uspofiádáním na jiÏní

dvûma ãtyfifiad˘mi lipov˘mi alejemi, které vymezo-

dvora, posetého velk˘mi kulovit˘mi zimostrázy ko-

stranû zámku, v místech b˘valého hradebního

valy jeho plochu vÛãi pfiírodnímu parku. Travnatá

lem bazénu (pfiíznaãnû pro 19. století nepfiístup-

pfiíkopu sledujícího zalomen˘m tvarem terén,

plocha ve dvou ãtvercích za sebou byla jednodu‰e

ného), navrÏena kruÏnicová kompozice s vnitfiními

s pravideln˘m stfiídáním ãtvercÛ na koso a kru-

hvûzdicovû a kfiíÏem dûlená s prodlouÏením hlavní

esovkami podél bazénu, pÛvodnû lemovaná rÛÏe-

hov˘ch bazénÛ, je zakonãen vyhlídkou do údolí.

osy do pfiírodního parku. Pod terasou zámku v ‰ífi-

mi, pozdûji rud˘mi salviemi (Salvia splendens)

Návrh nebyl realizován.

ce obou pfiedsazen˘ch pavilonÛ byl navrÏen pás

v kontrastu se zelení trávníkÛ, dnes trvale nahra-

Veltrusy, 1952 – zahradní parter uÏ‰ího pûtiú-

zen˘mi kompaktnûj‰ími afrikány (Tagetes patula).

helného prostoru pod schodi‰tûm je paprsãitû

Z ústfiední kompozice vypl˘vá i ãlenûní doplÀko-

uspofiádán okolo stfiedového bazénu. Plochy mûly

■ Poznámky

v˘ch ploch pfii oplocení a u objektÛ, lemovan˘ch

b˘t opût lemovány rÛÏemi, které byly pozdûji zmû-

7 V pozÛstalosti je písemné potvrzení arch. Vebra z roku

v‰ak zimostrázem. Návrh je zachováván.

nûny na salvie a dnes jsou trvale nahrazeny afri-

1957, Ïe projekty zahrad v Liblicích a v Mûlníku vznikly v˘-

Jaromûfiice nad Rokytnou – podle návrhu z let

kány. Dále se ãestn˘ dvÛr roz‰ifiuje ve ãtvrtkruzích

tvarnou spoluprací s arch. ·tormem.

1951–1952 je parter zahradního prÛãelí zámku

postranních kfiídel k oplocení s barokními sochami

8 ·TORM, Bfietislav. Úprava zámecké zahrady v Mnichovû

pfiipomínkou mnohem bohat‰í kompozice fran-

dvanácti mûsícÛ, za kter˘m se rozkládá „ferme or-

Hradi‰ti. Mnichovo Hradi‰tû, státní zámek a okolí. Praha

couzského parku po obou bfiezích fiíãky Rokytné

née“ s lipovou alejí uprostfied. Obû ãásti jsou

: âedok, 1952.

s alejov˘m prospektem do krajiny, jak ji zachytil

v kfiivkách propojeny a ústí uprostfied do prostorné

9 Archiv ÚP NPÚ, ã. PPOP 992-5-1864.

46


mastr_44-48.qxd

16.2.2012

9:18

Stránka 47

5

4

6

7

Obr. 4. Rájec nad Svitavou (okres Blansko), státní zámek,

·torm pravoúhlou ro‰tovou osnovu cest (na kte-

sportovní a dûtské hfii‰tû. Z celkového návrhu byla

návrh ãestného dvora.

rou navazuje okruÏní cesta parkem), se stfiedy

pro Museum asijsk˘ch kultur Náprstkova muzea

Obr. 5. Náchod, státní zámek, návrh giardineta.

zv˘raznûn˘mi ováln˘m bazénkem a vázou. S ká-

v roce 1974 snad provedena jen vstupní ãást bez

Obr. 6. Rájec nad Svitavou (okres Blansko), státní zámek,

cením vzrostl˘ch stromÛ se tehdy nepoãítalo,

obelisku. Cel˘ areál je dnes po povodních pust˘.

pohled do ãestného dvora.

dnes je pravoúhlá osnova volná a na konci hlavní

Obr. 7. Náchod, státní zámek, detail giardineta.

osy je umístûna socha Persea z dílny M. B. Brau11

na.

Lednice, nedatovan˘ v˘kres publikovan˘ roku 1955.

12

PÛdor ys zámku se zákresem stavební-

Ponûkud stranou je empírová oranÏerie, jiÏ

ho v˘voje v letech 1700–1800 a s rekonstrukcí

tehdy polorozbofiená, z které návrh zachovává jen

barokního parteru na severní stranû, podle rytiny

trojdílné ornamentální broderie s fontánou upro-

stfiední zdûnou ãást s reliéfem Václava Levého

J. A. Delsenbacha z poãátku 18. století. S reali-

stfied. Návrh na této stranû nebyl realizován.

v tympanonu a namísto skleníku po obou stra-

zací se pravdûpodobnû nepoãítalo.

Libûchov, 1954–1956 – velmi podrobná doku-

nách vkládá dvû fiady pyramidálních topolÛ, které

Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, 1959 –

mentace doplnûná rozvinut˘mi pohledy a per-

by z dálky pÛsobily jako souvislá kolonádová fron-

návrh parteru na terase pfied empírovou oranÏerií

spektivou úprav pfied oranÏerií. Návrh nejprve

ta. LichobûÏníkov˘ prostor pfied oranÏerií dûlí ve

pfiedstavuje kruÏnicovou kompozici hvûzdicového

uzavírá prostranství pfied vstupem do zámku od

tvaru písmene T stûnami ze stfiíhaného habru

uspofiádání, lemovanou odsazen˘m stfiíhan˘m zi-

hospodáfisk˘ch budov stfiíhanou stûnou. Oblou

pfies ãtyfii metr y vysok˘mi. Vstupní obdéln˘ pro-

mostrázem s v˘plní letniãek a s fontánkou upro-

ãást podkovovitého pÛdor ysu zámku doprovází

stor usmûrnûn˘ dvûma fiadami kuÏelov˘ch zimo-

stfied. Po stranách oranÏerie, pod opûrnou zdí

pás dekorativních záhonÛ lemovan˘ch stfiíhan˘m

strázÛ s prost˘mi travnat˘mi obdélníky po stra-

v místech, kde stával skleník, jsou stfiídavû (na

zimostrázem. V ose proti vstupu mûl b˘t situován

nách ukonãuje nízkou terasou se schodi‰tûm

kruhov˘ záhon ãlenûn˘ osmicípou hvûzdou, opût

mezi pfienesen˘mi pÛvodními plastikami mofiské

dekorativnû lemovanou zimostrázem, s obelis-

panny a mofiského muÏe. Na terase pfied trojo-

■ Poznámky

kem uprostfied vûnovan˘m TvÛrcÛm ãeskosloven-

s˘m objektem, pojat˘m jako sala terrena, vytváfií

10 Zámek Libûchov, Náprstkovo muzeum Praha, prÛvod-

ského filmového umûní; v té dobû byl totiÏ zámek

uÏ‰í centrální prostor s kvûtinov˘mi záhony okolo

ce, nedatováno (po roce 1974).

pronajat âeskoslovenskému státnímu filmu jako

ka‰ny a s Levého sochami Jaro a Podzim, vsaze-

11 Tento v˘kres se dochoval jen v tuÏkovém konceptu.

Odlehl˘ kout tohoto

n˘mi po stranách do stfiíhan˘ch stûn. Po obou

12 ·TORM, Bfietislav. Stavby pfiírodního parku v Lednici,

prostranství oÏivoval okrouhlou besídkou ze stfií-

stranách, oddûlenû od topolového stromofiadí,

Sbírky na státních hradech a zámcích. Praha : âedok,

hané vegetace, propojenou paprsãitou osnovou

uzavírá frontu dvûma uzavfien˘mi zahrádkami

1953. CHARVÁTOVÁ, Ema; ·TORM, Bfietislav. Státní zá-

cest. Do prostoru na opaãné, jihozápadní stranû

s kvûtinov˘mi záhony a barokními vázami upro-

mek v Lednici. Publikace Státní památkové správy, Praha

zámku, tehdy promûnûného v pfiírodní park, vloÏil

stfied. Ve zb˘vajících prostorech mûlo b˘t ukryto

: STN, 1955.

spoleãenské stfiedisko.

10


47

mastr_44-48.qxd

16.2.2012

9:18

Stránka 48

8

9

10

11 14

Obr. 8. Veltrusy (okres Mûlník), státní zámek, návrh par-

stûny nebyly realizovány. Pfiístupová cesta probíhá

není dílem ukonãen˘m a nemûnn˘m.

teru ãestného dvora.

podél oranÏerie a pro provoz obfiadní sínû byla zru-

v dobfie odÛvodnûném pfiípadû lze pfiistoupit ke

Obr. 9. Veltrusy (okres Mûlník), státní zámek, detail zá-

‰ena pfiední ãást parteru, takÏe úprava je torzem.

zcela novému fie‰ení. VÏdy by mûla rozhodovat

mecké zahrady.

âast˘m ne‰varem, zde zvlá‰È patrn˘m, je nepfies-

kvalita a vztah k prostfiedí. Posoudit a pfiedstavit

Obr. 10. Libûchov (okres Mûlník), zámek, návrh parteru

né ohraniãení vegetaãních ploch, nízk˘, se‰lapan˘

si reálnû v˘sledn˘ úãin je v‰ak úkol nejobtíÏnûj‰í.

pfied vstupem.

drn a zaoblená nároÏí, které rozru‰ují geometric-

Takovou zodpovûdnost a pokoru by mûl mít zvlá‰-

Obr. 11. Liblice (okres Mûlník), státní zámek, návrh ãest-

kou pfiesnost a potlaãují tak plastick˘ dojem.

tû v památkové péãi investor a tvÛrce úpravy

KdyÏ dnes, po více neÏ padesáti letech, popi-

ného dvora a parku.

Pouze

sám, aby neniãil práci objektivnû lep‰í.

sujeme zahradní díla Bfietislava ·torma, shledáquincuncs) vysázeny zeravy, stfiíhané do velké ku-

váme, Ïe podle pÛvodního návrhu se udrÏují jen

Prameny:

lové formy. Oproti pfiírodnímu parku mûl b˘t par-

zahrady ve Veltrusech, Rájci nad Svitavou a v Ná-

HIEKE, Karel. âeské zámecké parky a jejich dfieviny. Pra-

ter uzavfien stûnami ze stfiíhaného habru, které

chodû, jisté odchylky má zahrada v Mnichovû

ha : SZN, 1984.

po stranách vytváfiely kóje s laviãkami, a pfiedsa-

Hradi‰ti, vût‰í v Jaromûfiicích nad Rokytnou

HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a jejich dfieviny.

zenou ãelní stûnou na okraji terasy, podél níÏ,

a v Chlumci nad Cidlinou, zcela zmûnûn byl návrh

Praha : SZN, 1985.

s odstupem od architektur y, mûla probíhat pfií-

pro Liblice. Mnohé ze zahrad vznikly aÏ po auto-

PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ, BoÏena et al. Zahrady a parky

stupová cesta. Uprostfied v ose terasy ústí scho-

rovû smrti a ostatní pravdûpodobnû vÛbec reali-

v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999.

di‰tû z niÏ‰ího, oválnû stfiíhaného bosketu, od-

zovány nebyly. KaÏdé architektonické dílo prochá-

kud se rozvûtvovaly cesty do parku. My‰lenka

zí procesem pfiizpÛsobování nov˘m poÏadavkÛm

prostorovû uzavfieného par teru byla aplikována

provozu a v˘stavby. Zvlá‰tû pfiírodní prvky, které

■ Poznámky

autorem také pfied oranÏerií v Libûchovû a v Ná-

se neustále vyvíjejí a promûÀují, provází snaha

13 Archiv ÚP NPÚ, ã. PPOP 992-2-0197, 992-2-0198.

chodû. Souãástí návrhu byla nerealizovaná kovo-

o zjednodu‰ování údrÏby, ãasto nepochopení

14 DOKOUPIL, Z.; NAUMAN, P.; RIEDL, D.; VESEL¯, I. His-

dnes je tam

a rozmary zahradníkÛ, ale také invenãní dotváfie-

torické zahrady v âechách a na Moravû. Praha : NâSVU,

kovová socha Nymfy z roku 1820. RovnûÏ habrové

ní pÛvodní koncepce pozitivními nápady. Zahrada

1957, s. 43.

vá, n˘tovaná fontánka s mísou,

48

13


Zámecké zahrady Bfietislava torma

Recommend Documents