KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Čj.: ŽP/4566/13 Vyřizuje: Ing. Jiří Peterka
Plzeň 21.06.2013
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný odvolací orgán podle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), přezkoumal na základě odvolání pana Václava Křivance, nar. 26.09.1951, bytem U Penzionu 1997, 347 01 Tachov, a odvolání uživatele honitby Damnov, MS ZÁLESÁK Damnov, IČ 18253041, se sídlem Damnov 1, 348 02 Bor, v celém rozsahu napadené rozhodnutí Městského úřadu Stříbro, odboru životního prostředí ze dne 25.02.2013, čj. 1539/ŽP/12, kterým městský úřad podle ust. § 31 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) provedl změnu honiteb č. 22 Damnov a č. 31 Ošelín - pole, a po provedeném odvolacím řízení, jehož účastníky dle § 27 odst. 1 správního řádu jsou Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, IČ 00016918, se sídlem Karlovarská 7, 252 61 Jeneč, Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, Lesní správa Stříbro, se sídlem Na Vinici 1453, 349 01 Stříbro, Státní pozemkový úřad, IČ 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 69797111, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, Povodí Vltavy, s.p., IČ 70889953, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, Město Bor, IČ 00299713, se sídlem náměstí Republiky 1, 348 02 Bor, Honební společenstvo Damnov, IČ 71249834, se sídlem Damnov 78, 348 02 Bor, MS ZÁLESÁK Damnov, IČ 18253041, se sídlem Damnov 1, 348 02 Bor, Honební společenstvo „Ošelín“, IČ 75062739, se sídlem Nádražní 554, 349 01 Stříbro, Václav Šmolík, nar. 20.09.1956, bytem Svojšín 103, 349 01 Stříbro, Václav Šik, nar. 19.06.1981, bytem Lobzy 1, Ošelín, 348 02 Bor, Miloš Nedvěd, nar. 03.05.1969, bytem Jílová 335, 349 61 Kladruby, Jaroslav Nedvěd, nar. 30.11.1963, bytem Jílová 336, 349 61 Kladruby, Ing. Lenka Mauksová, nar. 01.05.1982, bytem Lidická 323, 345 43 Koloveč, Eva Jíchová, nar. 20.05.1944, bytem Sukova 2598/34, 312 00 Plzeň, Anna Nováková, nar. 10.11.1940, bytem Bernartice 32, 348 02 Bor, Ing. Václav Vracovský, CSc., nar. 06.12.1937, bytem Školní 468, 348 02 Bor, JUDr. Miloslav Puchta, nar. 05.06.1951, bytem Javorná 37, 339 01 Klatovy, Václav Křivanec, nar. 26.09.1951, bytem U Penzionu 1997, 347 01 Tachov, Ing. Michaela Velíšková, nar. 25.06.1975, bytem Nebílovy 32, 332 04 Nezvěstice, Ludmila Balvínová, nar. 23.08.1961, bytem Americká 1315, 349 01 Stříbro, Josef Rozhoň, nar. 02.06.1948, bytem Nerudova 166, 349 58 Černošín, Jaroslav Rozhoň, nar. 06.04.1956, bytem Žlutická 1654/54, 323 00 Plzeň, Marie Dohová, nar. 01.01.1950, bytem Boženy Němcové 121, 349 01 Stříbro,
Dagmar Mičulková, nar. 24.11.1963, bytem Kunčice pod Ondřejníkem 701, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem, Josef Ryšavý, nar. 15.08.1958, bytem Stráž 265, 348 02 Bor, Ing. František Havel, nar. 17.11.1952, bytem Bělojarská 1473, 347 01 Tachov, Jaroslav Kadaně, nar. 12.04.1943, bytem Školní 476, 348 02 Bor, Václav Rožánek, nar. 19.11.1956, bytem Kurojedy 48, 348 02 Bor, Věra Rožánková, nar. 22.01.1960, bytem Ošelín 91, 349 01 Stříbro, Jaroslav Folejtar, nar. 24.12.1965, bytem Přimdská 537, 348 02 Bor, František Petrovič, nar. 17.01.1972, bytem Prostřední 122/40, 318 00 Plzeň, Jana Petrovičová, nar. 04.12.1972, bytem Prostřední 122/40, 318 00 Plzeň, Lucie Heimlichová, nar. 25.02.1980, bytem Plezom 7, Ošelín, 348 02 Bor, Růžena Fürbachová, nar. 24.11.1930, bytem Rogačevská 671, 383 01 Prachatice, Jaroslav Fuchs, nar. 24.11.1973, bytem Svojšín 138, 349 01 Stříbro, Terezie Rice, nar. 28.02.1976, bytem Svojšín 127, 349 01 Stříbro, Roman Kovařík, nar. 16.02.1971, bytem Pařížská 1695/3, 301 00 Plzeň, Květoslav Válek, nar. 02.03.1975, bytem Holyně 3, 349 01 Stříbro, Marie Bártová, nar. 01.02.1923, bytem Frantoly 15, Mičovice, 383 01 Prachatice, Matagro s.r.o., IČ 48360856, se sídlem Želetavská 1447/5, 140 00 Praha 4, zastoupená zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, F - farma s.r.o., IČ 28057287, se sídlem Lidická 310, 345 43 Koloveč, zastoupená zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, Květoslav Válek, nar. 02.03.1975, bytem Holyně 3, 349 01 Stříbro, zastoupen zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, AGRONED plus s.r.o., IČ 29098611, se sídlem Milevská 407, Kladruby, 349 01 Stříbro, zastoupená zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, Pavel Malkovský, nar. 15.06.1975, bytem Štolbova 1288/10, 162 00 Praha, zastoupen zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, Obec Ošelín, IČ 00573612, se sídlem Ošelín 36, 349 01 Stříbro, zastoupená zmocněncem Václavem Šmolíkem, Svojšín 103, 349 01 Stříbro, rozhodl takto: rozhodnutí Městského úřadu Stříbro, odboru životního prostředí ze dne 25.02.2013, čj. 1539/ŽP/12, se na základě odvolání pana Václava Křivance, nar. 26.09.1951, bytem U Penzionu 1997, 347 01 Tachov, a odvolání MS ZÁLESÁK Damnov, IČ 18253041, se sídlem Damnov 1, 348 02 Bor, podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání.
Odůvodnění Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru životního prostředí (dále jen „krajský úřad“) bylo dne 09.05.2013 postoupeno spolu se spisem prvoinstančního správního orgánu odvolání pana Václava Křivance, nar. 26.09.1951, bytem U Penzionu 1997, 347 01 Tachov, a odvolání uživatele honitby Damnov, MS ZÁLESÁK Damnov, IČ 18253041, se sídlem Damnov 1, 348 02 Bor (dále jen „MS“). Obě odvolání byla podána proti rozhodnutí Městského úřadu Stříbro, odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“) ze dne 25.02.2013, čj. 1539/ŽP/12, kterým městský úřad podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti provedl změnu honiteb č. 22 Damnov a č. 31 Ošelín - pole. Prostudováním správního spisu prvoinstančního správního orgánu zjistil krajský úřad následující skutečnosti.
-2-
Žádost o změnu honitby Ošelín-pole vyplývající ze změny vlastnictví honebních pozemků podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti byla u městského úřadu podána dne 28.12.2011. Po obdržení žádosti vyzval městský úřad pana Václava Šmolíka, nar. 20.09.1956, bytem Svojšín 103, 349 01 Stříbro (dále jen „žadatel“), zmocněnce vlastníků honebních pozemků se změnou vlastnictví, k doplnění a upřesnění žádosti. Požadované doplňující informace obdržel městský úřad od žadatele dne 19.03.2012, přičemž zjistil, že požadovanou změnou je dotčena také honitba Damnov, která spadá do správního obvodu Městského úřadu Tachov, odboru životního prostředí (dále jen „MěÚ Tachov“). Z toho důvodu usnesením čj. 1868/ŽP/11 ze dne 26.04.2012 postoupil podání MěÚ Tachov. Písemností čj. 1501/2012-OŽP ze dne 13.07.2012 oznámil MěÚ Tachov účastníkům zahájení správního řízení ve věci a současně jim stanovil lhůtu k uplatnění procesních práv. V souvislosti s tím mu bylo doručeno vyjádření pěti účastníků řízení. Dne 30.07.2012 obdržel MěÚ Tachov vyjádření pana Ing. Václava Vracovského, CSc., který coby zmocněnec paní Novákové a pánů Kadaně, Havaše, Ryšavého a Ing. Havla (plná moc však není součástí spisu – pozn. krajského úřadu) vyslovil nesouhlas se začleněním pozemků v k.ú. Kurojedy v jejich vlastnictví do honitby Ošelín – pole. Překážkou je dle pana Vracovského nesouvislost honebních pozemků. Návrh nového uspořádání honiteb navíc nenaplňuje zásady řádného mysliveckého hospodaření, přičemž důvodem je vedení nové společné hranice honiteb. Dne 31.07.2012 se k navrhované změně vyjádřilo město Bor, které v území dotčeném navrhovanou změnou vlastní více než 60 ha honebních pozemků a trvá na jejich ponechání v honitbě Damnov. Navíc pozemky ve vlastnictví města rozdělují celé řešené území na dvě nesouvislé části; výjimkou je pás pozemku p.č. 2875 ve vlastnictví pana Fronka propojující obě tyto části, který je dlouhý 690 m a v nejširším místě široký jen 4,86 m. Nově navržená hranice je v terénu neznatelná a nezajišťuje tak zásady řádného mysliveckého hospodaření. Dne 31.07.2012 oznámil pan Miloš Nedvěd správnímu orgánu, že bere zpět plnou moc udělenou panu Šmolíkovi dne 27.12.2011 a současně nesouhlasí, aby byla tato plná moc použita k začlenění pozemků v jeho vlastnictví do honitby Ošelín – pole. Dne 31.07.2012 vzneslo námitku do řízení Honební společenstvo Damnov, které obdobně jako pan Vracovský napadá souvislost honebních pozemků dotčených změnou vlastnictví a rozpor nové hranice se zásadami řádného mysliveckého hospodaření. U některých pozemků obsažených v žádosti došlo navíc ke změně vlastnictví už před účinností zákona o myslivosti. Vyjádření o stejném obsahu jako Honební společenstvo Damnov zaslal dne 31.07.2012 také pan Václav Křivanec. Dalším krokem obou správních orgánů bylo až opětovné převzetí věci městským úřadem, kdy na základě žádosti MěÚ Tachov o předchozí souhlas s postoupením z důvodu vhodnosti podle § 131 odst. 5 správního řádu (písemnost ze dne 18.10.2012, čj. 2224/2012-OŽP) vydal městský úřad dne 26.10.2012 usnesení, kterým „převzal“ předmětné správní řízení. Poté bylo městskému úřadu dne 12.11.2012 doručeno stanovisko Honebního společenstva Damnov, které jako držitel společenstevní honitby Damnov nemá námitek k návrhu hranice s honitbou Ošelín – pole, tak jak je navržena v příloze dopisu (popis společné hranice koresponduje s navrženou změnou honiteb – pozn. krajského úřadu). Písemností čj. 1868/ŽP/11 ze dne 15.11.2012 městský úřad účastníkům oznámil, že převzal správní řízení ve výše uvedené věci od MěÚ Tachov, odboru životního prostředí. Spolu s tím oznámil účastníkům zahájení správního řízení a stanovil jim -3-
desetidenní lhůtu, během níž mohou nahlédnout do spisu, pořizovat si z něho výpisy a uplatnit své připomínky či námitky. Rovněž uvedl, že po uplynutí stanovené lhůty bude ve věci rozhodnuto. Současně v téže písemnosti stanovil usnesením další 15denní lhůtu, během níž mohou účastníci uplatnit své právo vyplývající z ust. § 36 odst. 3 správního řádu, tedy vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům. V odůvodnění usnesení městský úřad uvedl, že dle jeho názoru již byly shromážděny podklady prokazující skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Pokud účastníci nevyužijí svého práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, eventuelně nenavrhnou jiné důkazy či neučiní jiné návrhy, přistoupí městský úřad k vydání rozhodnutí ve věci na základě těchto shromážděných podkladů. V reakci na písemnost ze dne 15.11.2012 obdržel městský úřad vyjádření dvou účastníků řízení – města Bor a pana Václava Křivance. Starosta města Bor ve svém vyjádření ze dne 26.11.2012, doručeném městskému úřadu dne 28.11.2012, uvedl, že město Bor nadále trvá na své námitce z 27.07.2012 k zahájenému řízení o změně honiteb, adresované MěÚ Tachov. K vyjádření byl přiložen ještě snímek grafické části územního plánu Bor, kde je vymezeno zastavěné území osady Kurojedy. Dne 03.12.2012 obdržel městský úřad vyjádření pana Křivance nazvané „Námitka k zahájení řízení na změnu společenstevní honitby č. 22 Damnov“. Z jeho obsahu vyplývá, že podle pana Křivance nesplňuje navrhovaná změna honiteb základní podmínku, kterou je souvislost honebních pozemků přičleňovaných k honitbě Ošelín - pole. Podaný návrh navíc s ohledem na nově vznikající hranici mezi oběma společenstevními honitbami nezajišťuje zásady řádného mysliveckého hospodaření. Pro realizaci navržené změny honiteb z titulu změny vlastnických vztahů jsou pak podmínky splněny jen částečně, neboť u některých pozemků nedošlo ke změně vlastnictví po účinnosti zákona o myslivosti. Dne 04.01.2013 obdržel městský úřad dopis MS nazvaný „Žádost o doplnění údajů“. MS v něm uvedlo, že aby se mohlo k navržené změně obou honiteb vyjádřit, požaduje doplnění či upřesnění následujících údajů: - pozemky p.č. 841/10 v k.ú. Kurojedy a p.č. 125/15 v k.ú. Horní Plezom nebyly nalezeny a podle vyjádření pracovníků katastrálního úřadu ani neexistují, - z přiložených dokumentů není patrné, kdy žadatelé získali pozemky do vlastnictví, - není patrná souvislost mezi pozemky p.č. 187/1 v k.ú. Velká Ves u Damnova a p.č. 121 v k.ú. Horní Plezom; není dokument o tom, že by došlo ke změně hranic mezi honitbami Damnov a Ošelín – pole. V závěru MS uvedlo, že odpověď správního orgánu očekává co nejdříve. Městský úřad s ohledem na žádost MS přerušil usnesením čj. 1868/P/ŽP/11 ze dne 09.01.2013 správní řízení; učinil tak současně s výzvou adresovanou žadateli, v níž žadatele vyzval, aby ve stanovené lhůtě doložil: - kdy došlo ke změně vlastnictví pozemků zahrnutých do návrhu na změnu honiteb, - existenci pozemků p.č. 841/10 v k.ú. Kurojedy a p.č. 125/15 v k.ú. Horní Plezom. Zároveň žadatele upozornil, že po doložení požadovaných náležitostí bude v řízení pokračovat, přičemž nebudou-li závažné nedostatky podání ve lhůtě odstraněny, městský úřad řízení zastaví. Usnesení o přerušení řízení bylo adresováno pouze žadateli a pouze jemu bylo zřejmě také doručeno (o čemž vypovídá obsah spisu). Dne 21.01.2013 žadatel doručil městskému úřadu požadované podklady. Konkrétně se jednalo o přílohu souhrnné žádosti doplněnou o data vzniku vlastnického vztahu -4-
k jednotlivým pozemkům a čísla řízení, kterými byl vlastnický vztah zapsán do katastru nemovitostí. Co se týče pozemků p.č. 841/10 v k.ú. Kurojedy a p.č. 125/15 v k.ú. Horní Plezom, podle žadatele došlo k chybnému opisu parcelních čísel; ve skutečnosti se jedná o pozemky p.č. 841/40 a 128/15, přičemž katastrální území, výměra a listy vlastnictví, na nichž jsou pozemky zapsány, zůstávají beze změny. Písemností ze dne 28.01.2013, čj. 1539/ŽP/12, seznámil městský úřad MS s novými skutečnostmi, které obdržel od žadatele na základě učiněné výzvy. Současně s tím stanovil MS lhůtu pro uplatnění případných připomínek. Dne 25.02.2013 vydal městský úřad pod čj. 1539/ŽP/12 rozhodnutí, kterým podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti provedl změnu honiteb č. 22 Damnov a č. 31 Ošelín - pole v rozsahu 429,6641 ha honebních pozemků. Honební pozemky o výměře 291,5457 ha posoudil jako způsobilé k provedení změny podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, zbylých 138,1184 ha honebních pozemků bylo městským úřadem přičleněno k honitbě Ošelín - pole podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti. Ve výroku rozhodnutí uvedl městský úřad nové výměry obou honiteb v členění dle kultur. V přílohách č. 1 až 3, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí, pak uvedl výčet a výměry jednotlivých honebních pozemků dotčených změnou honiteb, mapový zákres nově vzniklé hranice a její slovní popis. V odůvodnění rozhodnutí městský úřad nejprve popsal průběh správního řízení počínaje převzetím věci od MěÚ Tachov až po vydání rozhodnutí. Přitom se vypořádal s námitkou města Bor ze dne 26.11.2012 (s podrobnou argumentací odkázalo město Bor na svou původní námitku doručenou MěÚ Tachov dne 31.07.2012). Po jejím prostudování městský úřad shledal, že nelze městu Bor vyhovět a ponechat jeho pozemky nadále v honitbě Damnov, neboť je zcela obklopují pozemky se změnou vlastnictví a je tak přerušena jejich souvislost s dosavadní honitbou. Rovněž námitku poukazující na nesouvislost pozemků se změnou vlastnictví posoudil městský úřad jako nedůvodnou, neboť skutečnost, že pozemky propojuje pouze úzký pozemek p.č. 2875 v k.ú. Kurojedy ve vlastnictví pana Fronka, jehož šíře je cca 5 m, není dle stávající legislativy možno chápat jako jejich nesouvislost. K samotné podstatě řízení se městský úřad vyjádřil pouze tak, že do řízení zahrnul honební pozemky vlastníků zastoupených na základě plné moci panem Šmolíkem a pozemky jiných vlastníků, které se provedením navržené změny stávají nezařazenými, tzn., že nově nejsou souvislé s jinou uznanou honitbou a jsou proto zahrnuty do provedené změny. Podle městského úřadu není v jeho kompetenci požadovanou změnu honiteb podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti neprovést, splňuje-li žádost vlastníka příslušné podmínky. Pokud v důsledku změny honiteb dojde ke vzniku nevhodných enkláv, které ztěžují podmínky pro výkon práva myslivosti, a současně nedošlo v průběhu řízení k dohodě o novém vedení společné hranice, je možné po provedené změně požádat o úpravu hranic honiteb z důvodu řádného mysliveckého hospodaření (§ 31 odst. 1 zákona o myslivosti). V závěru odůvodnění pak městský úřad zmínil účinnost svého rozhodnutí, k níž dojde nabytím právní moci. Žádost o změnu honiteb byla totiž podána už v roce 2011, přičemž zákon o myslivosti ukládá provést změnu k 31.12. roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal. Dosavadní průběh řízení neumožnil provedení požadované změny k tomuto datu, změna honiteb bude tedy účinná nabytím právní moci rozhodnutí. Dne 07.03.2013 podal proti výše uvedenému rozhodnutí odvolání pan Václav Křivanec. Důvody, pro něž shledává napadené rozhodnutí nezákonným, shrnul do třech bodů. -5-
1. Ust. § 30 odst. 1 zákona o myslivosti nelze dle pana Křivance v tomto řízení uplatnit, neboť se jedná o honební pozemky, které byly v minulosti začleněny do společenstevní honitby Damnov a zákonodárce míní tímto ustanovením pozemky při tvorbě HS. 2. V napadeném rozhodnutí městský úřad uvedl, že provedl ve smyslu § 31 odst. 4 a § 30 odst. 1 zákona o myslivosti změnu hranic vlastní honitby č. 22 Damnov, v držení HS Ošelín. Tato formulace je chybná a její smysl není jednoznačný, protože honitba č. 22 Damnov je v držení HS Damnov. 3. Napadené rozhodnutí nerespektuje požadavek zákonodárce na zřetelnou hranici honitby uvedený v § 17 odst. 4 zákona o myslivosti. Proto bylo navrženo orgánu státní správy myslivosti i žadateli, aby hranici honiteb tvořila v terénu zřetelná asfaltová silnice; předmětné pozemky vlastníků totiž přesahují tuto silnici v řádech stovek metrů. Uvedený návrh je podle pana Křivance zcela v souladu se zákonem o myslivosti a především by zajišťoval řádné myslivecké hospodaření. Rozhodnutím městského úřadu vznikla hranice pole-pole a pole-les, která je naprosto nevyhovující nejen pro svůj rozpor s ust. § 17 odst. 4 zákona o myslivosti, ale i pro výkon práva myslivosti oběma stranami. Pan Křivanec se domnívá, že v takovém případě nelze zákon nerespektovat na základě jakéhokoliv výkladu, naopak je nutné respektovat pouze zákon nadřazený, tedy Listinu základních práv a svobod. Dne 20.03.2013 pan Křivanec své odvolání doplnil o další důvody, které dle svých slov v původním odvolání opomněl uvést a zdůraznit. Jako člen Honebního společenstva Ošelín, v jehož prospěch je změna honiteb prováděna, se změnou nesouhlasí z následujících důvodů. a) O změnu požádal vlastník honebních pozemků jako fyzická osoba, aniž by svůj záměr nechal schválit valnou hromadou Honebního společenstva Ošelín. b) Honitba Ošelín – pole měla doposud výměru 1150 ha. Po změně honiteb, kterou pan Křivanec napadá, bude její výměra přesahovat 1500 ha. Úměrně s touto změnou může dojít i k nárůstu škod, za které nese honební společenstvo odpovědnost. c) Za škody honebního společenstva ručí jeho člen celým svým majetkem – tedy čím větší možnost prohospodaření, tím větší možnost odpovědnosti jednotlivých členů za škody. Z výše uvedených důvodů pan Křivanec navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání. Nově je třeba rozhodnout tak, aby byly respektovány názory a zájmy členů Honebního společenstva Ošelín, nikoliv pouze přání jednotlivce. Dne 20.03.2013 podalo další odvolání MS, které uvedlo, že se odvolává do všech částí napadeného rozhodnutí, jak procesních, tak i meritorních. Hned v úvodu napadeného rozhodnutí se vyskytují procesní chyby, kdy honitba č. 22 Damnov je označena jako honitba vlastní a navíc je zde uvedeno, že je v držení HS Ošelín. Dle MS se jedná o zásadní procesní pochybení, pro které nemůže napadené rozhodnutí nabýt právní moci. Další zásadní skutečnost shledává MS v tom, že návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně; v případě, že jej podává jeden z účastníků sám, musí být přesvědčivě odůvodněn včetně informace o tom, proč není podáván společně. Takové odůvodnění však v rozhodnutí chybí. V daném případě podal návrh na změnu honiteb vlastník honebních pozemků ze sousedního honebního společenstva, což by bylo možné jen v případě, že by takovým dělením vznikala honitba vlastní, tzn., oddělovalo by se více než 500 ha honebních pozemků. Jelikož tomu tak není, mělo být součástí návrhu i předchozí schválení Honebním společenstvem Ošelín, k jehož honitbě mají být honební pozemky nově přičleněny.
-6-
Podle názoru MS by neměl orgán státní správy myslivosti změnu hranic honiteb povolit, neboť vede ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. Závěrem MS uvedlo, že napadené rozhodnutí je proti zájmu řádného mysliveckého hospodaření, které se osvědčilo ve více než desetiletém provozu. Nově vznikající hranice odporuje všem zásadám, probíhá po rozhranní zemědělských a lesních pozemků a vzniká hranice neurčitá, nejasná a v přírodě nehmatatelná. Oddělena je výseč nevhodného tvaru, porušující přirozené trasy migrace zvěře. Proto MS požaduje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit městskému úřadu k novému projednání tak, aby nebyly porušeny zásady platných právních předpisů. Městský úřad poté, co obě odvolání obdržel, seznámil písemností ze dne 03.04.2013 ostatní účastníky s jejich obsahem a současně je vyzval, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřili. Žádný z účastníků tohoto práva nevyužil. Dne 09.05.2013 bylo odvolání předáno spolu se spisovým materiálem krajskému úřadu. Krajský úřad v prvé řadě zkoumal, zda odvolání podaly osoby oprávněné a zda byla podána včas. Pan Václav Křivanec je vlastníkem honebního pozemku figurujícího v napadeném rozhodnutí a je proto bezpochyby účastníkem řízení oprávněným podat odvolání. MS je uživatelem honitby dotčené navrhovanou změnou a je tudíž rovněž účastníkem řízení oprávněným podat odvolání. Co se týče včasnosti odvolání, pan Křivanec převzal napadené rozhodnutí prokazatelně dne 01.03.2013, MS tak učinilo dne 07.03.2013 (dle doručenek obsažených ve spisu). Odvolání pana Křivance bylo městskému úřadu doručeno dne 07.03.2013, odvolání MS dne 20.03.2013, obě tedy v patnáctidenní odvolací lhůtě dané ust. § 83 odst. 1 správního řádu. Krajský úřad proto konstatuje, že výše uvedená odvolání byla podána osobami oprávněnými a byla podána včas. Po vlastním přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, musel krajský úřad učinit závěr, že rozhodnutí je nesprávné a v rozporu s právními předpisy. Jelikož nebylo možné všechna zjištěná pochybení zhojit v rámci odvolacího řízení, bylo nezbytné napadené rozhodnutí městského úřadu zrušit podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a věc vrátil městskému úřadu k novému projednání. Argumenty, které vedly krajský úřad k takovému rozhodnutí, jsou následující. Podle § 31 odst. 1 zákona o myslivosti vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné. Podle § 31 odst. 2 zákona o myslivosti návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo. Podle § 31 odst. 3 zákona o myslivosti změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra
-7-
i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán. Konečně podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal. Na základě výše citovaných ustanovení lze v obecné rovině konstatovat, že změna honiteb může probíhat prakticky ve dvou rovinách. První variantou je provedení změny sousedních honiteb vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků za situace, vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření (§ 31 odst. 1 až 3 zákona o myslivosti). O takovou změnu žádají držitelé dotčených honiteb společně; nedohodnou-li se na podání společného návrhu, může tak učinit pouze jeden z nich. Orgán státní správy myslivosti změnu povolí jen tehdy, jestliže se v průběhu správního řízení jednoznačně prokáže, že zásady řádného mysliveckého hospodaření provedení takové změny vyžadují; v opačném případě změnu honitby nepovolí. Rozsah změny honiteb podle § 31 odst. 1 až 3 zákona o myslivosti nesmí přesáhnout 10 % výměry menší z obou honiteb. Druhým případem je změna honiteb vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků (§ 31 odst. 4 zákona o myslivosti). O tuto změnu žádá vždy vlastník předmětných honebních pozemků se změnou vlastnictví, případně jeho oprávněný zástupce (viz § 31 správního řádu). Pozemky se změnou vlastnictví jsou pro účely § 31 odst. 4 zákona o myslivosti myšleny pozemky nabyté po účinnosti rozhodnutí o uznání či změně honitby, jejíž jsou součástí, a zároveň po rozhodném datu 01.07.2002, kdy nabyl účinnosti zákon o myslivosti, který možnost změny honiteb na základě změny vlastnictví nově zavedl. Změna podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti není limitována žádnou výměrou, a aby mohlo ke změně hranic honiteb dojít, musí se jednat o změnu ve vlastnictví honebních pozemků na hranicích, tzn., honební pozemky se změnou vlastnictví musí být souvislé s honitbou, k níž má jejich výměra přirůst. Změnu honitby podle uvedeného paragrafu musí orgán státní správy myslivosti při splnění všech výše uvedených podmínek provést (v citovaném ustanovení je kogentně uvedeno, že změnu honitby orgán státní správy myslivosti „provede“, nikoliv „může provést“). Co se týče obecných zásad tvorby honiteb zakotvených v ust. § 17 zákona o myslivosti (především v odst. 4 až 6), k jejichž porušení může provedením změny honiteb vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků dojít, ty mohou být překážkou pouze tehdy, jednalo by se o porušení zásad kogentního charakteru, které by byly v přímé konkurenci s ust. § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Překážkou proto nemůže být např. skutečnost, že by provedením změny vznikla hranice honiteb v terénu nezřetelná, případně by novou hranici honiteb tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Tyto zásady uvedené v ust. § 17 odst. 4 a 6 zákona o myslivosti totiž nejsou kogentní právní normou, která by byla v přímé konkurenci s oprávněným postupem vlastníků honebních pozemků podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Ostatně z pohledu mysliveckého hospodaření se nevhodná hranice pole – les v praxi vyskytuje velmi často, a to i přesto, že dle § 17 odst. 6 zákona o myslivosti je třeba vzniku takové hranice bránit; nejinak je tomu ve značné míře i u obou dotčených honiteb. Pokud tedy taková hranice vznikne jako důsledek změny honiteb provedené z titulu změny vlastnických vztahů, je možné pouze postupovat dle § 31 odst. 1 až 3 zákona o myslivosti - nevyhovující hranici posoudit z pohledu řádného mysliveckého hospodaření a navrhnout její změnu vyrovnáním či výměnou honebních pozemků.
-8-
Pro úplnost krajský úřad dodává, že výše uvedený právní názor vychází z názoru ústředního orgánu státní správy myslivosti a je podle něj také postupováno ve všech správních řízeních vedených krajským úřadem. V daném případě požádal o změnu honiteb podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti žadatel, který k tomu byl zmocněn vlastníky honebních pozemků se změnou vlastnictví. S ohledem na výše uvedené proto neobstojí námitka MS, že v návrhu chybí odůvodnění, proč není návrh na změnu honiteb podáván společně, neboť tuto povinnost žadatel nemá. MS směšuje dva výše popsané případy, za nichž může ke změně honitby dojít, přičemž na změnu honiteb prováděnou z titulu změny vlastnických vztahů, o níž se v daném případě jedná, nesprávně aplikuje požadavky zákona o myslivosti stanovené pro změnu honiteb z titulu řádného mysliveckého hospodaření. Návrh na změnu honiteb vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků podává vždy vlastník těchto pozemků. Neopodstatněná je i námitka MS, že orgán státní správy myslivosti neměl změnu hranic honiteb povolit, neboť vede ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. Tento limit stanovený v § 31 odst. 3 zákona o myslivosti se týká toliko změn honiteb prováděných z důvodu řádného mysliveckého hospodaření, nikoliv však změn prováděných podle § 31 odst. 4 uvedeného právního předpisu, které nejsou limitovány žádnou výměrou. Jako nedůvodnou musí krajský úřad hodnotit i námitku MS, že součástí návrhu na změnu honiteb Ošelín – pole a Damnov mělo být předchozí schválení tohoto záměru valnou hromadou Honebního společenstva Ošelín, k jehož honitbě mají být honební pozemky nově přičleněny. Tento postup nemá v platné legislativě žádnou oporu; naopak, z ust. § 31 odst. 4 zákona o myslivosti jednoznačně vyplývá, že je zcela na vůli vlastníka honebního pozemku se změnou vlastnictví, zda o změnu honiteb požádá či nikoliv. Ať už se jedná o vytvoření zcela nové honitby nebo o začlenění nově nabytých honebních pozemků do honitby sousední. S výše uvedeným souvisí i důvody, jimiž pan Křivanec doplnil dne 20.03.2013 své odvolání. Jak už bylo uvedeno - skutečnost, že žadatel nenechal svůj záměr schválit valnou hromadou Honebního společenstva Ošelín, není možné posoudit jako pochybení, neboť takovou povinnost mu zákon o myslivosti neukládá. Co se týče nárůstu výměry honitby Ošelín – pole v důsledku provedení navržené změny a možné riziko vyšších škod následně hrazených členy honebního společenstva (větší možnost „prohospodaření“), tato námitka jde už zcela mimo předmět daného správního řízení a je tudíž pro posouzení otázky správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí zcela irelevantní. Další námitkou, kterou pan Křivanec ve svém odvolání uplatnil, byl nesprávný postup městského úřadu podle ust. § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, neboť v řízení nebylo rozhodováno o pozemcích bezprizorních, nýbrž o honebních pozemcích již v minulosti začleněných do společenstevní honitby Damnov. Ani v tomto postupu městského úřadu neshledal odvolací orgán procesní pochybení. Z podaného návrhu a z mapy obsažené ve spisu je zřejmé, že navržená změna nezahrnuje všechny honební pozemky v dotčeném území. Pozemky se změnou vlastnictví nevytvářejí jednolitý celek, ale v jejich středu se nacházejí pozemky jiných vlastníků. Ty jsou zcela obklopeny pozemky se změnou vlastnictví a provedením navržené změny by ztratily souvislost s původní honitbou. Za takové situace je vhodné, resp. nutné postupovat právě podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti a zmíněné pozemky, které v důsledku provedené změny už netvoří honitbu Damnov (dle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti totiž spolu musí honební pozemky tvořící honitbu souviset), přičlenit k honitbě Ošelín – pole. Ostatně nastalá situace jejich jiné přičlenění ani neumožňuje, neboť tyto pozemky nově zcela obklopuje honitba Ošelín – -9-
pole. Jen pro úplnost krajský úřad uvádí, že stejným způsobem je postupováno ve všech správních řízeních týkajících se změn honiteb podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Krajský úřad se ztotožňuje s názorem pana Křivance a MS, že nově vzniklá hranice obou honiteb, která vede po rozhranní zemědělských a lesních pozemků a která není v terénu zcela zřetelná, příliš neodpovídá zásadám řádného mysliveckého hospodaření, potažmo je v rozporu s obecnými zásadami tvorby honiteb uvedenými v § 17 zákona o myslivosti. Jak už bylo ale krajským úřadem sděleno výše, tato skutečnost nemůže být překážkou k provedení změny honiteb podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Jedinou možností, jak takto vzniklou situaci řešit, je následně hranici upravit postupem dle § 31 odst. 1 až 3 zákona o myslivosti tak, aby byl zajištěn bezproblémový výkon práva myslivosti v obou dotčených honitbách. Na druhou stranu je však třeba upozornit na fakt, že držitel honitby Damnov nemá proti nově vzniklé hranici námitek (viz jeho vyjádření doručené městskému úřadu dne 12.11.2012). Důvodná je námitka uvedená shodně v obou podaných odvoláních, že ve výroku napadeného rozhodnutí je nesprávně honitba č. 22 Damnov označena jako honitba vlastní. Navíc je uvedeno, že je v držení HS Ošelín. Ve skutečnosti je honitba Damnov honitbou společenstevní a jejím držitelem je Honební společenstvo Damnov. Jedná se tedy o prokazatelnou chybu ve výroku napadeného rozhodnutí, která vznikla zřejmě v důsledku nedostatečné kontroly psaného textu městským úřadem. Navíc z celého znění výroku napadeného rozhodnutí vyplývá, že městský úřad měl zřejmě na mysli honitbu č. 31 Ošelín – pole, i když ani tato honitba není honitbou vlastní. Každopádně lze dát za pravdu odvolatelům, že napadené rozhodnutí je v této části výroku zmatečné. Shrne-li krajský úřad všechny výše uvedené námitky odvolatelů, pochybení městského úřadu shledal pouze v chybném označení honitby a jejího držitele, ostatní námitky uvedené v podaných odvoláních posoudil krajský úřad jako nedůvodné. Takové zjištění by krajský úřad opravňovalo k postupu dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, tzn. napadené rozhodnutí v chybné části výroku změnit a ve zbytku jej potvrdit. Krajský úřad je ale povinen v odvolacím řízení mimo jiné přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy. V rámci tohoto postupu dospěl krajský úřad ještě k dalším závažným zjištěním, které už nelze odvolacím řízením zhojit. Zásadní chyby, mající podstatný vliv na určení nové výměry obou honiteb, zjistil krajský úřad v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí, která obsahuje výčet pozemků dotčených navrženou změnou. Pomine-li krajský úřad skutečnost, že nejsou nikterak odlišeny pozemky katastru nemovitostí (KN) a pozemky vedené ve zjednodušené evidenci (EN a GP), což značně znesnadňuje orientaci, jedná se o tyto další chyby: - pozemek p.č. 2909/5 v k.ú. Kurojedy – výměra pozemku nesprávně zařazena mezi ornou půdu, jedná se o ostatní plochu, - pozemek p.č. 841/1 v k.ú. Kurojedy – je uveden dvakrát (mezi pozemky se změnou vlastnictví i mezi pozemky přičleňovanými dle § 30 odst. 1), dvakrát je tedy započítána i jeho výměra 25,9413 ha; pro úplnost krajský úřad uvádí, že zařazení tohoto pozemku mezi pozemky se změnou vlastnictví brání zpětvzetí plné moci panem Nedvědem ze dne 27.12.2011. - pozemek p.č. 1345/13 v k.ú. Kurojedy – dle katastru nemovitostí tento pozemek neexistuje, podle výměry a čísla LV se zřejmě jedná o pozemek p.č. 1345/16, - pozemek p.č. 2880/2 v k.ú. Kurojedy - je uveden dvakrát (dokonce v rámci jedné tabulky), dvakrát je tedy započítána i jeho výměra 0,1033 ha, - 10 -
- pozemek p.č. 189/2 v k.ú. Velká Ves u Damnova – uvedena výměra 0,2503 ha, ve skutečnosti je výměra tohoto pozemku 0,2502 ha, - pozemek p.č. 226d1 v k.ú. Horní Plezom - dle katastru nemovitostí tento pozemek neexistuje, podle výměry a čísla LV se zřejmě jedná o pozemek GP p.č. 336 díl 1, - pozemek p.č. 59 v k.ú. Horní Plezom – nesprávně uvedena a započítána výměra 30,9449 ha; zřejmě se dle čísla pozemku a LV jedná o pozemek GP p.č. 59, jehož skutečná výměra ale činí 3,0949 ha, - pozemky p.č. 329/1, 329/3, 378/2, 395, 1235/3, 2871, 2872/1, 2878/1 a 2878/3 v k.ú. Kurojedy – výměry pozemků nesprávně zařazeny mezi trvalý travní porost, ve skutečnosti se jedná o ostatní plochu, - pozemek p.č. 408/4 v k.ú. Kurojedy – nesprávně započítána výměra orné půdy 0,7626 ha (jedná se o lesní pozemek o výměře 0,0964 ha), - pozemek p.č. 408/5 v k.ú. Kurojedy – nesprávně započítána výměra orné půdy 0,9395 ha (jedná se o lesní pozemek o výměře 0,0532 ha), - pozemek p.č. 84182 v k.ú. Kurojedy – nesprávné označení pozemku, zřejmě se má jednat o pozemek p.č. 841/2, - pozemek p.č. 143/58 v k.ú. Kurojedy - dle katastru nemovitostí tento pozemek neexistuje, podle výměry a čísla LV se zřejmě jedná o pozemek p.č. 1443/58, - pozemek p.č. 2905/60 v k.ú. Kurojedy – uvedena výměra 0,0106 ha, ve skutečnosti je výměra tohoto pozemku 0,0102 ha, - pozemek p.č. 188/4 v k.ú. Velká Ves u Damnova – nesprávně započítána výměra orné půdy 0,0173 ha (jedná se o lesní pozemek o výměře 5,1721 ha), - pozemek p.č. 552/7 v k.ú. Kurojedy – není uvedeno LV (vlastník město Bor), - pozemky p.č. 548/1, 552/1, 1443/1, 1443/53 a 2350/8 v k.ú. Kurojedy – jedná se o parcely katastru nemovitostí, u nichž ale není znám vlastník, neboť vlastnické právo je doposud vedeno k pozemkům ve zjednodušené evidenci (evidence nemovitostí či přídělový plán nebo jiný podklad); městský úřad tak prakticky opakovaně započetl výměru některých pozemků (např. pozemek EN p.č. 552 v k.ú. Kurojedy o výměře 3,5838 ha je součástí pozemku KN p.č. 552/1 v k.ú. Kurojedy o výměře 5,6598 ha, výměra pozemku KN p.č. 552/1 je však započítána celá), nehledě na možné opomenutí dalších účastníků řízení, jimiž jsou vlastníci pozemků vedených ve zjednodušené evidenci. V příloze č. 1 napadeného rozhodnutí je pak dále uvedeno, že podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti se přičleňují pozemky jiných vlastníků nacházející se v k.ú. Kurojedy a v k.ú.Velká Ves u Damnova. Městský úřad však opomněl do tohoto výčtu zařadit i další pozemky nacházející se v k.ú. Horní Plezom. Namátkou krajský úřad jmenuje pozemky KN p.č. 128/13 a 128/14 ve vlastnictví Obce Ošelín či pozemek KN p.č. 76/1 ve vlastnictví společnosti Matagro s.r.o. Přitom z mapového podkladu, který je součástí spisu, jednoznačně vyplývá, že tyto pozemky jsou navrženou změnou rovněž dotčeny, konkrétně se jedná o pozemky doposud náležející do honitby Damnov, které provedením změny ztratí s touto honitbou souvislost. Shrnutím všech popsaných zjištění lze učinit jednoznačný závěr, že výměra honebních pozemků vyplývající z přílohy č. 1, s níž městský úřad následně pracoval i ve výroku napadeného rozhodnutí, se výrazně liší od skutečnosti. Navíc i nové stanovení výměr obou honiteb je dosti zmatečné. Rozsah změny honiteb Damnov a Ošelín – pole činí dle městského úřadu 429,6641 ha honebních pozemků (podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti 291,5457 ha, podle § 30 odst. 1 tohoto právního předpisu 138,1184 ha). Pak ale není jasné, proč městský úřad navýšil výměru honitby Ošelín – pole o 523,3927 ha, resp. o jaké další honební pozemky se v daném případě jedná. Také samotné členění výměry honebních pozemků dle kultur v podání městského úřadu je značně nestandardní – - 11 -
zemědělskou půdu nepochopitelně dělí na zemědělský půdní fond a trvalý travní porost a současně úplně ignoruje ostatní plochu (čemuž odpovídají i některé chyby v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí). U honitby Damnov dokonce ponížil dosavadní výměru ostatní plochy právě o výměru pozemků s trvalým travním porostem. Nové výměry obou honiteb uvedené v napadeném rozhodnutí tak logicky nemohou korespondovat se skutečným stavem. V rozporu s obsahem spisového materiálu je podle zjištění krajského úřadu rovněž okruh účastníků řízení, které městský úřad označil ve výroku napadeného rozhodnutí v souladu s ust. § 68 odst. 2 správního řádu. Především není zřejmé, na základě jakých plných mocí zastupuje pan Václav Šmolík společnosti Matagro s.r.o, F – farma s.r.o. a AGRONED plus s.r.o., a pány Květoslava Válka a Pavla Malkovského. Takové plné moci obsahem spisového materiálu nejsou, navíc není vůbec zřejmé, proč jsou tyto osoby městským úřadem považovány za účastníky řízení. Obecně totiž platí, že účastníky řízení vedených ve věci změny honiteb jsou držitelé a uživatelé dotčených honiteb a také vlastníci či spoluvlastníci všech honebních pozemků, jichž se změna dotýká. V daném případě však zmíněné osoby nejsou držitelem ani uživatelem honitby Damnov či Ošelín – pole, a nejsou ani vlastníky pozemků, které jsou uvedeny v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí. Obdobně je tomu i u dalších osob, které jsou ve výroku napadeného rozhodnutí označeni jako účastníci řízení – např. Povodí Vltavy, s.p., Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, Václav Šik, Jaroslav Folejtar, František a Jana Petrovičovi atd. Lze se jen domnívat, že tyto osoby jsou vlastníky pozemků nacházejících se v řešeném území, které městský úřad opomněl v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí uvést (viz problematika pozemků ve zjednodušené evidenci a městským úřadem uváděné pozemky v evidenci KN bez vlastnického práva), nicméně jedná se pouze o předpoklad, který nemá reálný základ v obsahu spisového materiálu. Pod pořadovým číslem 2 jsou ve spisu městského úřadu vedeny plné moci udělené vlastníky honebních pozemků k zastupování panem Šmolíkem, které spíše odpovídají průběhu daného správního řízení. Jedná se o plné moci udělené Milošem Nedvědem, Jaroslavem Nedvědem, Ing. Markem Fronkem, Ing. Lenkou Mauksovou, Václavem Martanem a Danou Matějkovou, Ivanou Léblovou a obcí Ošelín. Pozemky těchto osob figurují v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí jako honební pozemky se změnou vlastnictví, které jsou zahrnuty do příslušné změny honiteb. Městský úřad však tyto plné moci nikterak nezohlednil a v řízení doručoval přímo uvedeným osobám. Ing. Marka Fronka, vlastníka největší výměry pozemků se změnou vlastnictví, dokonce ve výčtu účastníků řízení neuvedl vůbec. Okruh účastníků stanovený městským úřadem vykazuje ještě další vady. Není například jasné, proč městský úřad zahrnul mezi účastníky pana Václava Šmolíka, nar. 16.04.1930, který zemřel v říjnu roku 2012. Přitom v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí není uveden žádný pozemek, jehož by byl pan Václav Šmolík nar. 1930, vlastníkem. Obdobně je tomu v případě pana Štěpána Havaše, který zemřel v srpnu roku 2012, pouze s tím rozdílem, že jemu městský úřad písemnosti po celou dobu řízení neúspěšně doručoval. Přitom z výpisu katastru nemovitostí (LV 116, k.ú. Kurojedy) vyplývá, že už dne 07.12.2012 došlo k přechodu vlastnických práv na paní Miluši Havašovou, která je tak prakticky opomenutým účastníkem řízení. Pana Květoslava Válka uvedl městský úřad ve výroku napadeného rozhodnutí rovnou dvakrát – jednou jako účastníka řízení a podruhé jako vlastníka honebních pozemků zastoupeného panem Šmolíkem na základě plné moci. Jak už ale bylo uvedeno výše, důvod účastenství pana Válka v přezkoumávaném správním řízení zůstává pro odvolací správní orgán otázkou. Větší pozornost musí být ze strany městského úřadu věnována i označování jednotlivých účastníků řízení ve výroku rozhodnutí, ať už se jedná o náležitosti vyžadované ust. § 68 - 12 -
odst. 2 ve spojení s § 18 odst. 2 správního řádu (v několika případech chybějící data narození) nebo chybně uvedených jmen či názvů některých osob (paní Lucie Heimlichová, paní Růžena Fürbachová či společnost AGRONED plus s.r.o.). Vady shledal krajský úřad nejen v napadeném rozhodnutí, ale i v řízení, které jeho vydání předcházelo. Stranou ponechává odvolací orgán rozporuplný postup obou prvoinstančních správních orgánů, kdy městský úřad nejprve věc postoupil MěÚ Tachov pro údajnou místní nepříslušnost a následně věc „převzal“ zpět z důvodu vhodnosti ve smyslu § 131 odst. 5 správního řádu. Přitom za místně příslušné lze v daném případě fakticky považovat oba správní orgány, neboť navrhovaná změna zahrnuje katastrální území Horní a Dolní Plezom, Kurojedy a Velká Ves u Damnova a dotýká se honiteb Ošelín – pole a Damnov. Honitba Ošelín – pole a katastrální území Horní a Dolní Plezom se nacházejí ve správním obvodu městského úřadu, honitba Damnov a katastrální území Kurojedy a Velká Ves u Damnova naopak ve správním obvodu MěÚ Tachov. S ohledem na § 11 odst. 2 správního řádu se krajský úřad kloní k názoru, že řízení měl bez dalšího provést sám městský úřad coby správní orgán, u něhož byla podána žádost jako první. A došlo-li přesto k situaci, že si správní orgány nebyly místní příslušností jisti, měly požádat krajský úřad o její určení. Každopádně postup, který nakonec samy zvolily, vedl v důsledku pouze k neopodstatněným průtahům správního řízení. Co se však zákonnosti napadeného rozhodnutí týče, podle krajského úřadu nemohly mít výše uvedené skutečnosti zásadní vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, neboť městský úřad je místně příslušný k provedení navržené změny honiteb a účastníci byli o tom, že řízení bude probíhat opět u městského úřadu, prokazatelně informováni jeho dopisem ze dne 15.11.2012. Krajský úřad se o této věci zmínil především z toho důvodu, aby se městský úřad v dalším řízení (ale i v jiných řízeních zahajovaných v budoucnu) takových kroků vyvaroval. Za procesní pochybení, kterého se městský úřad v řízení dopustil, a které negativně ovlivnilo zákonnost rozhodnutí, lze ale považovat skutečnost, že účastníkům nebyla prakticky dána možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům. Městský úřad sice postupoval podle § 36 odst. 3 správního řádu současně s oznámením o zahájení řízení (viz písemnost městského úřadu ze dne 15.11.2012), ale poté činil další kroky za účelem shromáždění důkazů, aniž by následně znovu účastníkům umožnil se k novým důkazům vyjádřit (vyjma MS, které jako jediné informoval dopisem ze dne 28.01.2013). Ona již samotná písemnost ze dne 15.11.2012 je do jisté míry zmatečná. Městský úřad jejím prostřednictvím oznámil účastníkům zahájení správního řízení (což je už samo o sobě s ohledem na průběh řízení zavádějící) a k uplatnění zákonných práv jim stanovil lhůtu 10 dnů s tím, že poté bude ve věci rozhodnuto. Současně ale zmíněnou písemností stanovil další 15denní lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí (tu již stanovil usnesením), neboť dospěl k závěru, že veškeré podklady prokazující skutečný stav věci jsou už shromážděny, což správnímu orgánu umožňuje ve věci rozhodnout. Pomine-li krajský úřad protichůdnost obou postupů a nelogický překryv stanovených lhůt (u obou stanovil městský úřad počátek dnem doručení písemnosti), je otázkou, proč městský úřad následně činil další dokazování a především vyzýval žadatele k odstranění nedostatků podání. Navíc tak činil na základě písemnosti MS, kterou obdržel až dne 04.01.2013, tedy po uplynutí obou stanovených lhůt (MS převzalo oznámení dne 27.11.2012). Každopádně podstatné je, že bylo-li v řízení prováděno jakékoliv další dokazování, mělo být před vydáním napadeného rozhodnutí opětovně postupováno dle § 36 odst. 3 správního řádu. Protože se tak nestalo, byla výrazným způsobem porušena práva účastníků řízení. - 13 -
Pochybení zjistil krajský úřad v případě usnesení o přerušení řízení ze dne 09.01.2013, čj. 1868/P/ŽP/11, které městský úřad vydal spolu s výzvou adresovanou žadateli k odstranění nedostatků podání. Městský úřad toto usnesení doručoval jen žadateli, ostatní účastníky řízení ignoroval. Ti tak nebyli o přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu vůbec informováni, čímž došlo k porušení zásady rovnosti účastníků zakotvené v § 7 správního řádu. Přitom ust. § 76 odst. 3 věta první správního řádu jasně stanoví, že usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Písemné vyhotovení usnesení tak mělo být doručeno všem účastníkům do vlastních rukou, neboť obsahem spisu není žádný doklad o tom, že by se některý z účastníků tohoto nároku vzdal. V poučení daného usnesení pak městský úřad uvedl, že se proti němu nelze odvolat, a své tvrzení podpořil odkazem na ust. § 76 správního řádu. Podle § 76 odst. 5 správního řádu se proti usnesení může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat. Usnesení vydávané podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu není usnesením poznamenaným do spisu a ani zákon nestanoví, že se proti takovému usnesení nelze odvolat. Poučení, které městský úřad ve svém usnesení ze dne 09.01.2013 uvedl, nebylo tedy v souladu s citovaným procesním předpisem. S ohledem na výše uvedené je především třeba, aby městský úřad v dalším řízení postupoval striktně podle správního řádu a obdobných procesních pochybení se vyvaroval. Závěrem považuje krajský úřad za nutné vyjádřit se k souvislosti honebních pozemků, která byla v řízení některými účastníky zpochybňována. Konkrétně se jednalo o to, že dvě téměř oddělené části pozemků se změnou vlastnictví jsou propojeny pouze úzkým pozemkem p.č. 2875 v k.ú. Kurojedy, jehož šíře činní cca 5 m. Městský úřad se s námitkami účastníků vypořádal tak, že podle stávající legislativy nelze tuto skutečnost považovat za přerušení souvislosti honebních pozemků. S takovým tvrzením se ale krajský úřad nemůže zcela ztotožnit; zásadní otázkou totiž je, zda lze uvedený pozemek označit za úzký pozemkový pruh či nikoliv. Podle § 2 písm. g) zákona o myslivosti se rozumí souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami. A právě pozemek p.č. 2875 v k.ú. Kurojedy je zřejmě možné za úzký pozemkový pruh ležící v podélném směru považovat. Přestože se jedná podle katastru nemovitostí o ornou půdu, svými parametry (délkou a šířkou) odpovídá tento pozemek spíše liniovým pozemkům typu ostatní komunikace či vodní tok, které orgány státní správy myslivosti běžně posuzují jako úzké pozemkové pruhy. V tom případě by ale souvislost pozemků se změnou vlastnictví založena nebyla. Nicméně otázka pozemku p.č. 2875 v k.ú. Kurojedy není pro dané správní řízení zásadní. Souvislost „druhé“ části pozemků se změnou vlastnictví s honitbou Ošelín – pole je zajištěna rovněž prostřednictvím pozemku p.č. 187/1 v k.ú. Velká Ves u Damnova, jak vyplývá z mapového podkladu obsaženého ve spisu. Shrnutím veškerých výše popsaných zjištění dospěl krajský úřad k závěru, že napadené rozhodnutí městského úřadu bylo v podstatě věcně správné a navržená změna honiteb vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků je v daném případě opodstatněná. Pro zásadní vady napadeného rozhodnutí a zjištěná procesní pochybení - 14 -
však krajskému úřadu nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit městskému úřadu k novému projednání. V něm městský úřad nejprve odstraní nedostatky, které jsou mu krajským úřadem vytýkány, řádně stanoví okruh účastníků řízení s ohledem na pozemky dotčené navrženou změnou a umožní jim v řízení uplatnit veškerá procesní práva. Následně postupem a ve lhůtách daných správním řádem o věci znovu rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru vysloveného krajským úřadem v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Krajský úřad přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, v plném rozsahu, a rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka Mgr. Martin Plíhal vedoucí odboru životního prostředí
- 15 -
Rozdělovník Účastníci řízení (doporučeně do vlastních rukou či prostřednictvím datové schránky) 1) Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, Karlovarská 7, 252 61 Jeneč 2) Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 3) Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Stříbro, Na Vinici 1453, 349 01 Stříbro 4) Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 5) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 6) Povodí Vltavy, s.p., Holečkova 8, 150 24 Praha 5 7) Město Bor, náměstí Republiky 1, 348 02 Bor 8) Honební společenstvo Damnov, Ing. Josef Bartoš, Nádražní 740, 348 15 Planá 9) MS ZÁLESÁK Damnov, Mgr. Libor soukup, Lužická 543/5, 353 01 Mariánské Lázně 10) Honební společenstvo „Ošelín“, Václav Šmolík, Svojšín 103, 349 01 Stříbro 11) Václav Šmolík, Svojšín 103, 349 01 Stříbro 12) Václav Šik, Lobzy 1, Ošelín, 348 02 Bor 13) Miloš Nedvěd, Jílová 335, 349 61 Kladruby 14) Jaroslav Nedvěd, Jílová 336, 349 61 Kladruby 15) Ing. Lenka Mauksová, Lidická 323, 345 43 Koloveč 16) Eva Jíchová, Sukova 2598/34, 312 00 Plzeň 17) Anna Nováková, Bernartice 32, 348 02 Bor 18) Ing. Václav Vracovský, CSc., Školní 468, 348 02 Bor 19) JUDr. Miloslav Puchta, Javorná 37, 339 01 Klatovy 20) Václav Křivanec, U Penzionu 1997, 347 01 Tachov 21) Ing. Michaela Velíšková, Nebílovy 32, 332 04 Nezvěstice 22) Ludmila Balvínová, Americká 1315, 349 01 Stříbro 23) Josef Rozhoň, Nerudova 166, 349 58 Černošín 24) Jaroslav Rozhoň, Žlutická 1654/54, 323 00 Plzeň 25) Marie Dohová, Boženy Němcové 121, 349 01 Stříbro 26) Dagmar Mičulková, Kunčice pod Ondřejníkem 701, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem 27) Josef Ryšavý, Stráž 265, 348 02 Bor 28) Ing. František Havel, Bělojarská 1473, 347 01 Tachov 29) Jaroslav Kadaně, Školní 476, 348 02 Bor 30) Václav Rožánek, Kurojedy 48, 348 02 Bor 31) Věra Rožánková, Ošelín 91, 349 01 Stříbro 32) Jaroslav Folejtar, Přimdská 537, 348 02 Bor 33) František Petrovič, Prostřední 122/40, 318 00 Plzeň 34) Jana Petrovičová, Prostřední 122/40, 318 00 Plzeň 35) Lucie Heimlichová, Plezom 7, Ošelín, 348 02 Bor 36) Růžena Fürbachová, Rogačevská 671, 383 01 Prachatice 37) Jaroslav Fuchs, Svojšín 138, 349 01 Stříbro 38) Terezie Rice, Svojšín 127, 349 01 Stříbro 39) Roman Kovařík, Pařížská 1695/3, 301 00 Plzeň 40) Květoslav Válek, Holyně 3, 349 01 Stříbro 41) Marie Bártová, Frantoly 15, Mičovice, 383 01 Prachatice Na vědomí (doporučeně na dodejku po nabytí právní moci rozhodnutí spolu se správním spisem) Městský úřad Stříbro, odbor životního prostředí, Masarykovo nám. 63, 349 01 Stříbro
- 16 -
