13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY LIBEREC Základní psychosomatická péče, teorie a praxe

2010 Psychosomatická sekce PS ČLS, Sdružení pro psychosomatiku, o. s., ČPS ČLS, LIRTAPS, o.p.s.

13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY LIBEREC Základní psychosomatická péče, teorie a praxe

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec

2


ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE TEORIE A PRAXE PSYCHOSOMATISCHE GRUNDVERSORGUN THEORIE UND PRAXIS LIBEREC 8. – 10. DUBNA 2010 Krajská vědecká knihovna v Liberci, příspěvková organizace, Rumjancevova 1 460 53 Liberec

POŘÁDAJÍ: Psychosomatická sekce Psychiatrické společnosti ČLS J.E.P. Sdružení pro psychosomatiku, o.s. Česká psychoterapeutická společnost ČLS J.E.P. Ve spolupráci s Institutem rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, o.p.s. (LIRTAPS)

ORGANIZAČNÍ VÝBOR MUDr. Vladislav Chvála Mgr. Jan Knop MUDr. Ondřej Masner PhDr. Ludmila Trapková

PROGRAMOVÝ VÝBOR Prezident konference: Doc. MUDr. Jiří Šimek. CSc. Sekretář konference: MUDr. Vladislav Chvála Doc. PhDr. K. Balcar, CSc. Doc. MUD. J. Beran, CSc. Doc. MUDr. J. Boleloucký, CSc. MUDr. R. Honzák, CSc. MUDr. et PhDr. J. Poněšický, PhD. Doc. PhDr. J. Růžička, PhD. MUDr. M. Konečný prof. PhDr. S. Kratochvíl, CSc. MUDr. J. Šavlík, CSc.

3


TÉMATA 13. KONFERENCE: 1. Základní psychosomatická péče, teorie a praxe. Prostor pro diskusi o praxi somatických lékařů obohacenou o psycho-sociální aspekty stonání, o identitě psychosomaticky orientovaného lékaře, odlišení od psychoterapie i od běžného informačního poradenství. Techniky základní psychosomatické péče, kazuistiky, příklady praktického využití psychosomatického přístupu. Pozvaní jsou také kolegové z Německa, kde segment základní psychosomatické péče existuje již dvacet let. Jejich přednášky s překladem. (dr. Rothe, dr. Niedzilski, prof. Shüffel) 2. Týmová spolupráce v oblasti psychosomatiky, možnosti organizace týmů, výměna zkušeností, možnosti a meze týmové spolupráce, význam supervize týmu. Týmová spolupráce při řešení poruch příjmu potravy. První zkušenosti s organizací lůžkového psychosomatického pracoviště v Ostrově nad Ohří, první zkušenosti se stacionářem zaměřeným na psychosomatické pacienty v České Lípě, týmová spolupráce na Psychosomatické klinice v Praze, nebo v Centru komplexní péče v Dobřichovicích. 3. Zdraví společnosti jako výsledek průniku politiky, etiky a filosofie aneb reflexe současného stavu naší společnosti s ohledem na zdraví rodiny a jednotlivce a postavení lékaře v ní. Je lékař nástrojem komerčních a politických zájmů nebo občanem se svobodným povoláním? 4. Výuka základní psychosomatické péče. Obsah, forma, zkušenosti. Diskuse.

PŘIHLÁŠKY , TERMÍNY A KONFERENČNÍ POPLATKY : Přihlášky posílejte na adresu technického sekretariátu konference

Do 31. 12. 2009

Do 27. února 2010

Registrační poplatek

1200 Kč

1600 Kč

Reg. poplatek studenti

600 Kč

1200 Kč

Reg. poplatek 1 den

-

600 Kč

Přednášející a členové 0 Kč organizačního výboru

0 Kč

4


THEMEN DER 13. KONFERENZ: 1. Psychosomatische Grundversorgung, Theorie und Praxis. Raum für die Diskussion über die Praxis somatisch orientierter Ärzte, unter Berücksichtigung psycho-sozialer Aspekte der Erkrankung, über die Identität psychosomatisch orientierter Ärzte, über Unterschiede zur Psychotherapie und zur üblichen informativen Beratung. Techniken der psychosomatischen Basis-Behandlung, Kasuistik, Beispiele aus der Praxis der Anwendung der psychosomatischen Zugangsweise. Eingeladen sind auch Kollegen aus Deutschland, wo der Bereich der psychosomatischen Grundversorgung bereits seit zwanzig Jahren existiert. Die Vorträge dieser Kollegen (Dr. Rothe, Dr. Niedzilski, Prof. Schüffel) werden übersetzt.

2. Teamarbeit im Bereich der Psychosomatik, Möglichkeiten der Teamorganisation, Erfahrungsaustausch, Möglichkeiten und Grenzen der Teamarbeit, Bedeutung der Supervision eines Teams. Teamarbeit bei der Behandlung von Ernährungsstörungen. Erste Erfahrungen mit der Organisation einer stationären psychosomatischen Praxis in Ostrov nad Ohří, erste Erfahrungen mit einer Bettenabteilung für Patienten mit psychsomatischen Störungen in Česká Lípa, Teamarbeit in der Psychosomatischen Klinik in Prag oder im Zentrum für komplexe Therapie in Dobřichovice.

3. Die Gesundheit der Gesellschaft als Folge des Einflusses der Politik, der Ethik und Philosophie bzw. Einfluss des gegenwärtigen Zustandes unserer Gesellschaft auf Gesundheit der Familie und des Einzelnen sowie die Position des Arztes. Ist der Arzt Werkzeug zur Durchsetzung wirtschaftlicher und politischer Interessen oder ein Bürger einem freien Beruf?

der die ein mit

4. Lehre der psychosomatischen Grundversorgung. Inhalt, Form, Erfahrungen. Diskussion.

5


PROGRAM A INFORMACE: •

Čtvrtek 8. 4. 2010

9:00 –10:00 10:00 – 11:30 11:30 – 12:00 12:00 – 13:30 13:30 – 15:00 15:00 – 16:30 16:30 – 17:00 17:00 – 19:00 •

18:00 – 19:00 19.00 – 20.30

•

• • • •

PŘEDNÁŠKY + DISKUSE PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE ZDRAVÍ A SPOLEČNOST TĚLESNOST A KOMUNIKACE

(3x30 min) (30 min) (3x30 min) (90 min) (3x30min) (30 min) (4x30 min) (3x30 min)

registrace 4. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE přestávka 5. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE přestávka na oběd 6. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE přestávka, káva diskusní skupiny, paralelně 3 sály A: Pracovní nástroje psychosomatika B: Možnosti týmu C: Vzdělávání v psychosomatice 7. plenární: DISKUSE společenský večer KONCERT a POHOŠTĚNÍ

(2x45 min) (30 min) (90 min) (90 min) (120 min) (30 min) (3x 90 min)

(60 min)

Sobota 10. 4. 2010

8:00 – 9:00 9:00 –10:30 10:30 – 11:00 11:00 – 12:30 • •

ZAHÁJENÍ+ PŘEDNÁŠKY

Pátek 9. 4. 2010

8:00 – 9:00 9:00 –10:30 10:30 – 11:00 11:00 – 12:30 12:30 – 14:00 14:00 – 16:00 16:00 – 16:30 16:30 – 18:00

•

registrace 1. plenární: přestávka 2. plenární: přestávka na oběd 3. plenární: přestávka, káva subplenární A: subplenární B:

registrace 8. plenární: přestávka 9. plenární:

ZKUŠENOSTI Z PRACOVIŠŤ

(3x30 min) (30 min) PŘEDNÁŠKY, DISKUSE + ZÁVĚR (3x30 min)

Moderují Vladislav Chvála a Ludmila Trapková V posledním bloku bude předána Cena Jana Poněšického za přínos pro psychosomatiku Během konference budou pořizovány profesionální audionahrávky přednášek a diskuse v hlavním sále. CD nosiče s nahrávkami, se kterými budou přednášející souhlasit, bude možné si pořídit během konference. Zapište se do objednávkového listu. Každý den budeme zpracovávat a distribuovat zvlášť. Cena jednoho CD 100 Kč. Potvrzení o účasti pro lékaře, psychology i zdravotní sestry jsou součástí této tiskoviny. Po doplnění svého jména vhodně použijte. Všichni účastníci jsou vítáni na pátečním koncertu a pohoštění Konferenci finančně podpořila Nadace Zdraví Preciosy a.s. Tato konference je nezávislá na farmaceutických firmách

6

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec OBSAH: Témata 13. konference: .......................................................................................................... 4 Přihlášky, termíny a konferenční poplatky: ...................................................................... 4 Themen der 13. Konferenz: ..................................................................................................... 5 PROGRAM A INFORMACE:...................................................................................................... 6 OBSAH: .................................................................................................................................... 7 SOUHRNY PŘEDNÁŠEK/ POSTERŮ ......................................................................................... 11 1. PLENÁRNÍ ČTVRTEK 10:00-11:30: 1. Jiří Šimek: Psychosomatika je integrující obor. Co všechno má integrovat?... 11 2. Vladislav Chvála: Neptejme se zda, ale JAK ........................................................... 11 3. Jiří Šavlík: Postmoderní pohled na psychosomatiku ............................................... 12 2. PLENÁRNÍ 12:00-13:30: 4. Radkin Honzák: Historie hysterie .................................................................................. 13 5. Taťjána Horká: Rodinná terapie v kombinaci s TPO dle PhDr. Jiřiny Prekopové14 6. Kateřina Rusinová: Konec života na ARO- jak vznikl prostor a čas pro truchlení blízkých.................................................................................................................................. 14 3. PLENÁRNÍ 15:00- 16:30: 7. Papežová H., Tomanová J., Štěpánková T.: Patří psychosomatika do psychiatrie? Zamyšlení k otázce z Čs. a Slov. Psychiatrii (ze srpna 2009)................ 15 8. Pelková L., Papežová H.: Poruchy příjmu potravy – ambulance pro první kontakt s odborníkem ........................................................................................................ 15 9. David Skorunka: Mnoho tváří psychosomatiky. Kritický příspěvek do diskuse .. 16 SUBPLENÁRNÍ (A) 17:00-19:00: ZDRAVÍ A SPOLEČNOST 10. Anna Hogenová: Člověk není předmět .................................................................. 16 11. Ingrid Strobachová: Tělo a filosofie jako zaujetí ..................................................... 17 12. Helena Klímová: Dítě, intimita, totalita .................................................................... 18 13. Stanislav Komárek: Věda ve službách medicínsko-průmyslového komplexu, aneb proč je žádoucí, abychom nebyli dospělí…...................................................... 18 SUBPLENÁRNÍ B 17:00- 18:30: TĚLESNOST A KOMUNIKACE 14. Daniela Stackeová: Využití fyzioterapie v terapii úzkostných poruch............... 18 15. Jiří Růžička: Tělesnost a tělo jako základní psychosomatický problém ............ 19 16. M. Bendová, K. Skřivanová, J. Libra, H. Mihulová, H. Jahnová: Výuka komunikace a sebezkušenosti na LF MU- jak ji vnímají studenti a jak učitelé ........ 20

7

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 4. PLENÁRNÍ PÁTEK 9:00- 10:30 BLOK NĚMECKÝCH KOLEGŮ (S PŘEKLADEM) 17. Hans-Martin Rothe: Zusammen fuer den Patienten - psychosomatische Grundversorgung und psychosomatische Klinik (s překladem) ............................... 21 18. Christoph Niedzielski: Základní psychosomatická péče, zkušenosti z Německa (s překladem) + diskuse ..................................................................................................... 21 5. PLENÁRNÍ 11:00- 12:30: 19. Wolfram Schüffel: Gesundheitsgespraech (s překladem) ................................... 22 6. PLENÁRNÍ 14:00- 16:00: 20. J. Kabát, S. Dudová, O. Masner, P. Roubal: Tým Psychosomatické kliniky v Praze ................................................................................................................................... 22 20. a) Kabát Jaromír: Psychosomatická klinika Praha ................................................ 22 20. b) Stanislava Dudová: Mezi-světy ............................................................................. 23 20. c) Ondřej Masner: Současný stav spolupráce se somatickými lékaři ............... 23 20. d) Pavel Roubal: Naše první zkušenost s pregraduální výukou psychosomatiky ................................................................................................................................................ 23 21. Tamara Tošnerová: Rizika vyhoření při základní psychosomatické péči aneb tělo pohledem lékaře duše .............................................................................................. 23 22. Ludmila Trapková, Jan Knop, Vladislav Chvála: Čtyřletý výcvik RT zaměřený na psychosomatiku akreditovaný pro zdravotnictví................................................... 24 23. Bohumila Baštecká: Tým, skupina a spolupráce ................................................... 25 7. PLENÁRNÍ SOBOTA 9:00-10:30 24. Jarmila Podrapská, Jana Týkalová, Dana Jandourková: Centrum komplexní péče Dobřichovice – psychosomatické pracoviště?................................................. 26 25. Martin Konečný, Petr Bitnar: Lůžkové psychosomatické oddělení v nemocnici v Ostrově nad Ohří ............................................................................................................. 26 26. Iva Vindušková: Stacionář a psychiatrická ordinace zaměřená na psychosomatiku .................................................................................................................. 27 8. PLENÁRNÍ 11:00- 12:30: ZÁVĚR KONFERENCE 27. Jan Poněšický: Empatie, intersubjektivita a ovlivňování v psychoterapii ........ 28 28. Radim Karpíšek: Odezva pacienta na léčbu v psychoterapii (obecně) pomocí dotazníku OQ-45.................................................................................................. 28 POSTERY: budou vystaveny v předsálí po celou dobu konference 29. Henrieta Tondlová: Rozhodnutí v šoku je neplatné (poster) ............................... 29

8

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 30. Felix Irmiš: Příčiny stresových situací při komunikaci lékař a pacient (poster) ................................................................................................................................................ 30 31. Galina Krejčová a tým: Pozvání do Ordinace léčby bolesti / video/............... 31 Diskusní skupina A: Pracovní nástroje psychosomatického lékaře .............................. 34 Diskusní skupina B: Pracovní týmy ...................................................................................... 36 Diskusní skupina C: Výuka v psychosomatice .................................................................. 38 PROGRAM KONCERTU ........................................................................................................ 40 Ubytování v centru Liberce .................................................................................................. 41 Parkování v centru Liberce................................................................................................... 42 POTVRZENÍ O ÚČASTI .......................................................................................................... 44 Příloha 1: Kurz IPVZ: Základní psychosomatická péče ................................................ 50 SEZNAM ÚČASTNÍKŮ 13. celostátní konference v Liberci ............................................ 54 VĚDECKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE.............................................................................. 58 TECHNICKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE .......................................................................... 58 STORNOVACÍ PODMÍNKY .................................................................................................. 58

9


REALIZACE KONFERENCE:

Prezident konference Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc.

Realizační tým konference: Jan Knop, Ludmila Trapková, Vladislav Chvála, Radka Menclová

A vy všichni ostatní, posluchači a přednášející. Znělka konference: Miloslav Novák, Filmové studio 12 opic, Praha. Projekt, design, grafická úprava, foto © V. Chvála, tisk www.knihovnicka.cz Překlad Lubor Špís, organizace konference, korespondence, R.Menclová,© LIRTAPS o.p.s. Zvuk, audiozáznam, úprava © Jiří Václavek

10


SOUHRNY PŘEDNÁŠEK/ POSTERŮ 1. JIŘÍ ŠIMEK : PSYCHOSOMATIKA JE INTEGRUJÍCÍ OBOR. CO VŠECHNO MÁ ALE INTEGROVAT ? Psychosomatika je „second order discipline“ tedy integrativní obor, který do sebe absorbuje řadu oborů základních. Mezi obory, setkávající se v psychosomatické medicíně bývají řazeny všechny medicínské obory včetně psychiatrie, psychologie, fyziologie, patofyziologie, moderní zobrazovací techniky, ale i filosofie, sociologie, politologie/politika, pedagogika. Výčet oborů ale ještě neodpovídá na otázku, jakým způsobem vyjmenované obory přispívají k psychosomatice, co všechno z nich má psychosomatika do sebe adsorbovat a jak je možné to všechno integrovat. Odpověď na tuto otázku si vyžaduje definici, co je psychosomatická medicína a co je v ní jednotícím prvkem. Avšak základním problémem disciplín vyššího řádu („second order discipline“) jsou obtíže při jejich vymezení. Co je a co není psychosomatika, zůstává předmětem nekončící debaty. Každý odborník vstupující do oblasti má své vlastní vymezení odpovídající jeho rozhledu a zájmům. S tím bude nutné se smířit. První odpovědí na otázku v nadpisu je tedy konstatování, že psychosomatika v první řadě integruje nejrůznější pojetí sebe sama. Základním integrujícím prvkem je nepochybně otázka vztahu těla a duše, tělesných a psychických mechanizmů. A k tomuto vztahu se mohou vyjadřovat nejrůznější obory. Medicína, psychologie, psychiatrie, filosofie, sociologie, indické védy, čínská medicína, a mnoho dalších. Je někde nějaká mez, za kterou již nelze jít? Protože psychosomatika obsahuje různá pojetí sebe sama, i odpověď na tuto otázku bude různá podle situace a podle aktérů. Přece jej se pokusím o nějaká vymezení aplikovatelná v naší psychosomatické obci. DOC. MUDR. JIŘÍ ŠIMEK, CSC., INTERNA, PSYCHOANALYTICKÁ PSYCHOTERAPIE, JIHOČESKÁ UNIVERZITA, ČESKÉ BUDĚJOVICE, [email protected]

2. V LADISLAV CHVÁLA : N EPTEJME SE ZDA , ALE JAK Sejdou-li se nad jedním pacientem dva lékaři orientovaní na psychosomatiku, určitě mají aspoň tři rozdílné názory. Za ta léta, co se psychosomatikou zabývám, jsem si na to zvykl. Pokračovat v diskusi, zda zavést do lékařské praxe alespoň základní psychosomatickou péči, nebo ne, zda má být rovnou celá medicína bio-psycho-sociálně orientovaná, nebo jen někteří

11

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec lékaři, zda je to vůbec dobrý pojem a zda není lepší nějaký jiný, nebo zda vůbec něco takového jako psycho-somatické vztahy existuje, to všechno je nezábavná intelektuální hra, která nemá konce. Pojďme se raději zabývat otázkou, JAK to udělat, abychom podobně jako němečtí kolegové měli možnost se vzdělávat a lege artis pracovat také s psycho-sociální realitou našich pacientů do té míry, jak nám běžný provoz našich ambulancí dovolí. MUDR. VLADISLAV CHVÁLA, SEXUOLOGIE, RODINNÁ TERAPIE, AKUPUNKTURA, STŘEDISKO KOMPLEXNÍ TERAPIE PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH LIBEREC, JÁCHYMOVSKÁ 350, LIBEREC 10, WWW.SKTLIB.CZ, [email protected]

3. JIŘÍ ŠAVLÍK : POSTMODERNÍ POHLED NA PSYCHOSOMATIKU V postmoderní filozofii nejsou ojedinělé hlasy, které zpochybňují racionalitu a „Já“ jako nedostačivé k pojetí komplexity člověka. Nietzsche se o „Já“ vyslovuje jako o konstruktu, který zavedl Descartes a rozvíjela gnozeologická filozofie, filozofie „Já“. V kritice „logocentrizmu“ je důsledný a člověka chápe tak, že rozhodující jsou síly nevědomí, tedy instinkty, a zvědomitelné jsou někdy skrze intuici. Nevědomí je primárně aktivní, zatím co vědomí je sekundárně reaktivní. Skutečnost chápe jako dynamický proces, stávání, vznikání (viz Prigogine „from beeng to becoming“ či „vom Sein zu Werden“). Dění je způsobem bytí, děje se ve střetech sil a Nietzsche pro něj má termín „vůle k moci“. Genealogickou metodou zkoumá morálku jako životní postoj, filozofii, tedy způsobem immorálním a dochází ke dvěma typům, k morálce panská a otrocké (poddanské). Zde vytváří specifický pojem „resentiment“. Je životním principem odvety, neustálého boje proti zevním vlivům, které jsou škodlivé, je negací, říká ne. Luc Ferry označuje Nietzscheho za prvního „dekonstruktéra“ moderní filozofie, za prvního postmoderního myslitele, za „mistra podezření“. Vedle něho staví Freuda. Mají společné to, že přijímají za princip analýzy tušení, že za tradičními vírami, za dobrými starými hodnotami jsou nějaké skryté zájmy, nevědomé volby, hlubší pravdy.“ Nietzsche je opravdu zhusta považován za prvního postmoderního filozofa. Hledám v psychosomatice způsob, jak uplatnit dynamický princip vůle k moci, dění, skrze aktivní a reaktivní pojetí sil. Jak zformulovat metapsychologickou pozici v pojetí člověka. MUDR. JIŘÍ ŠAVLÍK, CSC., INTERNA, PSYCHOSOMATIKA, PRAHA, [email protected]

12

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 4. RADKIN H ONZÁK : HISTORIE HYSTERIE Hysterie - primadona* psychiatrické scény se svými nezapomenutelnými spektakulárními projevy panovala neohrozitelně čtyři tisíciletí a zdálo se, že odolá času i psychoanalýzání tatíčka Freuda. Od samého začátku etiologicky vázána k sexu, nejprve k děloze, což jí přiřkl již papyrus Kahun 1825 př. Kr., od Galéna také k mužským sexuálním výměškům. Hysterické obrny, ať motorické, nebo senzorické a zejména velký hysterický záchvat končící opistotonem, patřily neodmyslitelně ke koloritu všech pomíjejících dob. Jako kdyby diktovala Apollinairovi ty nádherné verše: „Přijď, noci hodino a zazni úderem / dny odcházejí, já tu jsem.“ Diferenciální diagnostika epileptického a hysterického záchvatu se před padesáti roky zkoušela v interně, neurologii i psychiatrii již v pregraduálním studiu. V blázinci, kam jsem po promoci nastoupil, jsme přijímali několik hysterických pacientek do měsíce. Její cesta historií je lemována slavnými jmény: Hippokrates, Galénos, ale omočil si i jeho učitel Platon, Heinrich Kramer, Jakob Sprenger, Urban Grandier, Ambrois Parré, Thomas Trotter, Jean Martin Charcot, Joseph Babinski, Sigmund Freud. Neukojené libido bylo syceno nejrůznějšími způsoby, viktoriánská Anglie ani puritánská Amerika nenamítaly nic proti mechanickému dráždění ženských pohlavních orgánů, leč pouze v jednoznačně terapeuticky zadaném kontextu. Jakmile se v USA objevily vibrátory, do té doby prodávané běžně v odděleních drobného zboží, v porno filmech, byly jako léčivý prostředek staženy z prodeje. Půl století později tento osud postihl LSD; jak se dostala na ulici, skončil medicínský výzkum. Velkou hysterii nezničila psychoanalýza, ale globalizace (Kirmayer používá termínu „westernalizace“ a v posledních letech přichází flagelantsky z USA „amerikanizace“), stejně jako tu pestrou sbírku motýlů, kaleidoskop kuriozit a potěšení slavných psychiatrů na penzi: amok, woodoo, lykantropii, hexes, windigo, dhat, koro-koro a další bizardní projevy místního folkloru, jimiž občanstvo projevovalo svůj diskomfort. Vše se rozplizlo v beztvaré šedi somatoformních poruch a nemastných-neslaných plochých depresí, sociálně tolerovaná část projevů se zakuklila mezi úzkostnými poruchami a jen sporadicky se objeví pravá a nefalšovaná obrna, která už také nese název „dissociativní“, protože termín „hysterický“, urážel nejen jejich nositelky/nositele, ale celou postmoderní společnost. A tak s jazykem se mění i klinické obrazy a s klinickými obrazy se mění jazyk. Už nemáme kádrováka, ale ejčára, zmizely sekretářky a objevily se asistentky, ani v Liberci se nescházíme na seminářích, ale na workshopech. Uvidíme, co to udělá s jejich obsahem a formou za deset let. Co je na tom nejzajímavější, je skutečnost, že paralelně ubylo katatonií, jako kdyby píárové schizofreniků postmoderně učesali jejich symptomy. MUDR. RADKIN HONZÁK, CSC., ÚSTAV VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ 1. LF UK, IKEM, PSYCHIATRIE, PSYCHOSOMATIKA, PRAHA [email protected]

Legendarily, these "prima donnas" (prime donne in Italian) were often regarded as egoistical, unreasonable and irritable, with a rather high opinion of themselves not shared by others. Although whether they are truly more vain or more hot-tempered than other singers (or than any other people in the opera houses) is not substantiated, the term often describes a vain, obnoxious and temperamental person who, although irritating, cannot be done without. *

13

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 5. TAŤJÁNA HORKÁ : R ODINNÁ TERAPIE V KOMBINACI S TPO DLE PH DR. J IŘINY PREKOPOVÉ Na příběhu klientky Dáši se ukazuje, jak významnou roli hrají v životě člověka emocionální zážitky, které si neseme ze svého dětství a máme snahu je opakovat ve chvílích, kdy to nejméně očekáváme. Naše tělo je úžasný chrám, který si pamatuje potlačené a neprožité emoce a při terapeutickém vedení je dokáže „propustit“, aby došlo k osvobození nebo alespoň přiblížení k vnitřní svobodě. Dáša zažila ve svém dětství opakovaně stavy plné strachu, opuštění, nejistoty a samoty. Tyto stavy se začaly „nenáhodně“objevovat i v jejím partnerském životě a zasáhly do průběhu celého těhotenství, porodu a období po něm. Kazuistika ukazuje možnosti psychoterapeutické práce v kombinaci s prací s tělem. MUDR. TAŤJÁNA HORKÁ, PSYCHIATRIE, PSYCHOTERAPIE, PSYCHOPROFI S.R.O., MRKOSOVA 35, BRNO, www.psychoprofi.cz [email protected]

6. KATEŘINA R USINOVÁ : KONEC ŽIVOTA NA ARO- JAK VZNIKL PROSTOR A ČAS PRO TRUCHLENÍ BLÍZKÝCH

Přes rychlý pokrok medicíny a dostupnost přístrojů, které jsou schopny nahradit funkci jednotlivých orgánů (plíce, ledviny, srdce, játra), každý pátý pacient, který byl přijat na lůžko intenzivní péče, umírá. V březnu 2010 vstoupila v platnost nová doporučení ČLK týkající se “postupu při rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svou vůli”. Jak se vlastně v intenzivní péči umírá? Jak a kdy se umírá „na přístrojích“? Kdo je bezprostředně přítomen v okamžiku smrti? Jakou roli hraje rodina pacienta? Je umožněno příbuzným rozloučit se? Na rozdíl od ambulantní a standardní lůžkové péče jsou pacienti na jednotkách intenzivní péče často v bezvědomí a/nebo na řízeném dýchání a nemohou proto vyjádřit svá přání. V těchto situacích se do popředí dostává komunikace mezi ošetřujícím personálem a rodinnými příslušníky. Sdělení se zaměřuje na čtyři základní aspekty umírání v intenzivní péči z pohledu rodiny: 1. Jaká je role poskytování informací a jak vést komunikaci s rodinou od přijetí na ARO/JIP? 2. Jak probíhá truchlení u příbuzných pacientů, kteří zemřou na ARO/JIP? V čem je umírání „na přístrojích“ specifické? 3. Co to je „end-of-life family conference“ a jak se dělá? 4. Jaké jsou nejčastější dotazy a problémy, se kterými se rodina v souvislosti s oznámením o přechodu na paliativní péči setkává?

14

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec MUDR. MGA. KATEŘINA RUSINOVÁ, KLINIKA ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZIVNÍ MEDICÍNY, VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE A 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. [email protected]

7. PAPEŽOVÁ H., TOMANOVÁ J., Š TĚPÁNKOVÁ T.: PATŘÍ PSYCHOSOMATIKA DO PSYCHIATRIE? ZAMYŠLENÍ K OTÁZCE Z Č S. A SLOV . PSYCHIATRII (ZE SRPNA 2009) Odpověď se soustředí na ukázky konziliární služby, výuku psychosomatické problematiky na Psychiatrické klinice 1. LF UK a nové terapie např. vícerodinné terapii Centra pro PPP na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN, na jejich podmínky a srovnání se zahraničím. Existence i dostupnost kvalitní psychosomatické péče závisí na vytvořených organizačních a ekonomických podmínkách a na ochotě k interdisciplinární komunikaci více než na odpovědnosti jediného oboru nebo specifického výcviku… Motivace a schopnosti odborníků učit se nové přístupy a pracovat podle současných klinických doporučení a ověřených výsledků mezinárodních výzkumů je předmětem diskutovaným i oblasti poruch příjmu potravy ve světě. PROF. MUDR. HANA PAPEŽOVÁ, PHD., PSYCHIATRIE, LÉČBA PORUCH PŘÍJMU POTRAVY, PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, KE KARLOVU 11, PRAHA II, [email protected]

8. PELKOVÁ L., PAPEŽOVÁ H.: PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY – AMBULANCE PRO PRVNÍ KONTAKT S ODBORNÍKEM

V lednu 2009 byla uvedena do provozu nová forma pomoci ženám trpícím problémy s příjmem potravy. Poptávka po konzultacích jídelní problematiky totiž značně převyšovala možnosti personálu a zasahovala do programu Denního stacionáře i lůžkové jednotky. V ambulanci v současnosti pracuje psycholog, provádí cílené psychologické vyšetření, mapující závažnost a specifika onemocnění, poskytuje edukaci týkající se zejména zdravotních rizik a doporučeného jídelního režimu, doporučuje ve spolupráci s vedoucím lékařem Centra vhodnou formu somatické či psychiatrické péče. Hlavním cílem práce v ambulanci je posílit motivaci k léčbě a ke změně. Pomáháme pacientkám dospět k vlastnímu rozhodnutí zlepšit svůj zdravotní stav, nabýt zdravější kontroly nad příjmem potravy a měnit chybné postoje k jídlu i sobě samé i k životním otázkám. Přijmout rozhodnutí např. o intenzivní léčbě na lůžku, bývá totiž psychologicky náročný krok jak pro pacientku, tak pro její blízké a způsob a logika podávání informací hrají v ambivalenci motivů důležitou roli (dokumentujeme kazuisticky). PHDR. LUCIE PELKOVÁ, PHD., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, CENTRUM PRO PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY, PSYCHIATRICKÁ KLINIKA VFN PRAHA, [email protected]

15

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 9. DAVID SKORUNKA : M NOHO TVÁŘÍ PSYCHOSOMATIKY . K RITICKÝ PŘÍSPĚVEK DO DISKUSE

Pojmy jako psychosomatická medicína či psychosomatické onemocnění jsou v posledních letech často skloňovány jak odbornou komunitou, tak širokou veřejností. Některé diskuse na toto téma navozují dojem samozřejmosti, že existuje shoda v tom, co je a co není psychosomatickou medicínou, jaké potíže jsou jednoznačně psychosomatické a jaké nikoli. Praxe, úroveň poznání, rozmanitost přístupů a situace různých klinických pracovišť spíše ukazují, že proklamovaná jistota a jednoznačnost je v tomto případě spíše iluzorní. Součástí diskusí je i téma budoucnosti psychosomatického pojetí medicíny a rozvoje tzv. základní psychosomatické péče. Zde již nejde o pouhé teoretické debaty, ale o místy bouřlivou polemiku, která může ovlivnit další vývoj v této oblasti. Vytvoření základní psychosomatické péče jako standardní součásti zdravotnického systému, nejen ostrůvků pozitivní deviace v podobě několika pracovišť, představuje náročný úkol, jehož naplnění vyžaduje dlouhodobé úsilí a koordinovanou spolupráci napříč různými kontexty. Klíčová se jeví komunikace s odborníky, kteří se k tzv. psychosomatickému pojetí nehlásí nebo působí ve zcela jiných oborech, ale svým vlivem mohou rozvoj psychosomatiky podpořit či brzdit. Neméně významná je i komunikace s veřejností, respektive s pacienty, pro které by mohlo být psychosomatického pojetí přínosné. Příspěvek vychází z vlastní zkušenosti s aplikací komplexní bio-psycho-sociální perspektivy v běžné psychiatrické praxi a z pravidelné, leč rozmanité a nesystematické, spolupráce či diskuse s některými psychosomaticky uvažujícími kolegy. Zaměřuje se na nejednoznačné situace v praxi, na některé jevy ztěžující přijetí psychosomatické perspektivy v tvz. vědecké medicíně a také na význam zachování základního psychosomatického uvažování ve smyslu uznání provázanosti bio-psycho-sociálních jevů v ordinaci specialisty a praktického lékaře. AUTOR: MUDR. DAVID SKORUNKA, PHD., PSYCHIATRIE, RODINNÁ TERAPIE, VÝUKA PRACOVIŠTĚ: 1) ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ, KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE, PRACOVIŠTĚ 2) PSYCHIATRICKÁ AMBULANCE, RYCHNOV NAD KNĚŽNOU [email protected]

10. ANNA HOGENOVÁ : ČLOVĚK NENÍ PŘEDMĚT Člověk a jeho úloha ve čtveřině světa (bozi, lidé, svět a Země), předměty jsou novověká záležitost, Řekové je neznali. Nemoci jako projevy Dasein, člověk nekončí kůží, jeho tělo se v tělesnění prodlužuje za hranice kůže, za hranice jsoucen. Řeč a její funkce u člověka. Člověk je bytost mající řeč. Je chybou vidět člověka jen jako chemický, fyzikální, biologický či sociologický předmět. Je chybou vidět řeč jen jako vlastnost člověka, naopak řeč je tím, co člověka zakládá a kotví. Člověk není jsoucno mezi jinými, je odpovědí na otázky, které k němu přicházejí z

16

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec transcendence. Pokud na tyto otázky odpovídá, mluví, tj. používá slov anebo něco říká, tj. nějak se chová beze slov, ale vždy jde o odpověď. Pokud chceme porozumět nemocnému člověku, musíme se na něj dívat jako na tuto odpověď, už vzniklou a hotovou odpověď, která se nám ukazuje v mluvení (pomocí slov) ale i beze slov "říkáním", tj. v tom, co dělá, či nedělá. I mlčení je druhem odpovědi, i nicnedělání je druhem dělání, tj. odpovědi. Člověk není věc, res extensa či cogitans je odpovědí, živou odpovědí na otázky, které musíme poznat, pak jej můžeme léčit. Jeho zmučenou duši, ale i jeho zmučené tělo. Gyges měl prsten, který mu zaručoval neviditelnost, tj. stal se předmětem, ale my viditelní lidé neustále vysíláme i ze své mlčící a nicnedělající bytosti spoustu otázek a proseb. Jen jsme se odnaučili tomu porozumět. Roz-umění je klíč k nemocnému. Není to jen popis předmětu, věci, chemického, fyzikálního či sociálního jsoucna. PROF. PHDR. ANNA HOGENOVÁ, PHD., FILOSOF, VÝUKA, PF UK PRAHA, PVŠPS PRAHA [email protected]

11. INGRID S TROBACHOVÁ : TĚLO A FILOSOFIE JAKO ZAUJETÍ Chci se pokusit – aniž by se tím pochopitelně rušily ostatní možnosti – zvážit místa, kterými chápání, rozumění, předvedení přichází, tedy místa možného filosofického otázání i otevření. Zvážit znamená učinit vážným i nevážným, předvést možnosti předvedení, zahrát si v okamžiku otevřenosti hru, zasnít se a básnivě proslovit. Tělo – moje i tvé i jeho a její – jsou zde při-tom, přítomny, bez nich si nemohu a nechci hrát ani snít a báseň mi uniká. Tělo je pak mocné či ne-mocné. Je tedy filosofie takto úžasným zaujetím, tělesným zaujetím, které otevírá či nechává otevřenu v básni, snu i hře jako důležitých místech odkrytí možnost pobývat v tomto časovém horizontu našeho života s bezprostředním chápajícím odkazem k celku, který není svazující, není „totalitou“, ale je právě hravým, snovým a básnivým ukazováním. Ani nemoc nic nezruší, jí se právě báseň, sen, hra dostávají k dalšímu vytváření a vyjádření a v hraničních okamžicích se prokazují nečekané souvislosti. Je takto filosofie etikou, ale etikou, jejíž pochopení musíme teprve více projasnit. DOC. PHDR. INGRID STROBACHOVÁ, PHD. PSYCHOLOGIE, FILOSOFIE, VÝUKA, ÚSTAV LÉKAŘSKÉ ETIKY A HUMANITNÍCH ZÁKLADŮ MEDICÍNY 2. LF UK PRAHA, [email protected]

17

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 12. HELENA KLÍMOVÁ : DÍTĚ, INTIMITA , TOTALITA V tématu DÍTĚ se spojuje téma existenciální, psychoterapeutické a občanské. Životní styl i hodnoty naší soudobé civilizace mění životní, rodinné fyzické podmínky dětí způsobem dosud nevídaným. Zatímco objevy techniky, komunikace a novinky životního stylu přicházejí ze západu, naše kultura obsahuje historickou zkušenost, jejíž reflexe by mohla přinést prevenci různých nebezpečí, která mohou náš společný svět ohrožovat. DÍTĚ je též symbolem všeho živoucího, intimního, tvořivého, jedinečného a také ohroženého v každém z nás v každém jedinci. Jak se k DÍTĚTI zachováme? PHDR. HELENA KLÍMOVÁ, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, PRAHA, [email protected]

13. STANISLAV K OMÁREK : V ĚDA VE SLUŽBÁCH MEDICÍNSKO - PRŮMYSLOVÉHO KOMPLEXU, ANEB PROČ JE ŽÁDOUCÍ , ABYCHOM NEBYLI DOSPĚLÍ… Co je to MPK? Je skutečně pokračovatelem společenské úlohy církví evropského středověku? K čemu slouží infantilizace většiny obyvatelstva? Jak je MPK napojen na sociální stát? Asi takhle nějak... PROF. RNDR. STANISLAV KOMÁREK, PHD., BIOLOGIE, HISTORIE VĚDY, FILOSOFIE, VÝUKA, KATEDRA ANTROPOLOGIE FHS UK, PRAHA, [email protected]

14. DANIELA STACKEOVÁ : VYUŽITÍ FYZIOTERAPIE V TERAPII ÚZKOSTNÝCH PORUCH

Jednou ze složek komplexní terapie úzkostných poruch je fyzioterapie. Prožitek úzkosti má svoje fyziologické koreláty, kromě vegetativních změn je to i změna funkčního stavu pohybového systému: změna svalového napětí a jeho redistribuce (zvýšené napětí v posturálních svalech a specifické reakce, tzv. obranná gesta) a zhoršení funkce posturálního svalového systému, které souvisí se zhoršením stability. K akutním potížím dochází zpravidla v oblasti šíje, krční páteře, hlavových kloubů a temporomandibulárního skloubení. Respirační změny související s úzkostí se odráží na funkci svalového systému a tak potencují problémy

18

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec ve zmíněné oblasti. Působení fyzioterapeuta je zaměřeno jednak na tyto lokální funkční změny pohybového systému, jednak na zlepšení vnímání těla, uvědomění si souvislosti prožitků úzkosti a tělesných příznaků, dále na nácvik relaxace, dechová cvičení a specifické metody kinezioterapie pracující s pohybem a svalovým systémem jako je např. Feldenkreisova metoda, jógová cvičení a další. Silný terapeutický potenciál mají všechny manuální fyzioterapeutické techniky, při kterých dochází k doteku. Možno též využít techniku kontaktní relaxace nebo koncentrativní pohybovou terapii s využitím prvků, při kterých dochází k tělesnému kontaktu pacientů ve skupině. Klasická masáž stejně jako další fyzikální procedury (nejčastěji využívaná hydroterapie) a obecně doporučení týkající se životního stylu jsou zaměřeny na obnovení rovnováhy neurovegetativního systému. PHDR. D.STACKEOVÁ, PHD., REHABILITACE, VÝUKA, FTVS PRAHA, [email protected]

15. JIŘÍ R ŮŽIČKA: T ĚLESNOST A TĚLO JAKO ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÝ PROBLÉM

Autor ve svém příspěvku poukazuje na dvojí, zcela odlišný diskurs, se kterým pracuje medicína i psychoterapie a dovozuje, že tzv. psychosomatika visí mezi oběma. Neopomíná ovšem zdůraznit, že tzv. objektivní, medicínská skutečnost je odvozena z přirozeného světa, a její pojetí i praxe jsou předmětné. I když většina psychoterapeutických teorií tuto předmětnost a subjekt-objektový vztah ve svých teoriích rovněž drží, psychoterapeutická praxe se pohybuje v bezprostřední zkušenosti přirozeného světa. Autor rovněž poukazuje na to, že vyložit přirozený svět pomocí z něj abstrahovaného subjekt objektového diskurzu je metodologický omyl, předmětné vymezení člověka charakterizuje jako krajně zužující a pro celostní antropologii nepřiléhavé Na příkladech analýzy šamanizmu, léčitelství, klasické medicíny a psychoterapie předkládá odlišná a pojetí člověka a nemoci a z nich plynoucí rozdíly v léčebných metodách. Definuje psychoterapii jako zcela svébytný a samostatný antropologický obor, který nemůže být převeden na žádnou disciplinu, ani na přírodovědu a zároveň ukazuje, v čem jeho jedinečnost spočívá. Neodmítá užitečnost objektivizace v medicíně, ale upozorňuje na její limity ve výkladu člověka. Rovněž nezamítá šamanismus či léčitelství, i když se domnívá, že pro naši civilizaci se jedná o přežité formy pojetí člověka i nemoci. Domnívá se, že současná tzv. psychosomatická medicína má mnohem blíže k psychoterapii, nežli ke klasické medicíně, zároveň však hledá otevřené pole pro teoretickou diskusi i pro další využití pro nemocné lidi. Domnívá se například, že nově vzniknou „somatopsychické“ metody, které budou např. s použitím počítačových zobrazovacích, simulačních a jiných

19

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec korelačních metod využívány v medicíně mnohem více, než nyní. Zároveň však upozorňuje, že jejich přiměřený výklad je nezbytný. Ani to však základní tzv. psychosomatický problém neřeší, protože ten stojí v rozdílu mezi tělem jako předmětem a tělesností, jako tělesňujícím výkonem lidského vezdejšího života, jeho existence. V celostním přístupu, který nevychází z redukce je žel bohu pojem psychosomatika matoucí a zavádějící. DOC.

PHDR.

JIŘÍ RŮŽIČKA, PHD., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, DASEINSANALÝZA, VEDOUCÍ PSYCHOSOMATICKÉ KLINIKY ESET PRAHA, VÝUKA, PRAŽSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA PSYCHOSOCIÁLNÍCH STUDIÍ, PRAHA [email protected]

16. M. BENDOVÁ, K. SKŘIVANOVÁ, J. LIBRA, H. MIHULOVÁ, H. J AHNOVÁ : VÝUKA KOMUNIKACE A SEBEZKUŠENOSTI NA LF MU- JAK JI VNÍMAJÍ STUDENTI A JAK UČITELÉ

Autoři referují výsledky pilotní analýzy očekávání a hodnocení kvality nově zavedené povinné výuky předmětu „Komunikace a sebezkušenost“ posluchačů studijních programů Všeobecné lékařství (VL) a zubní lékařství (ZL) ve druhém ročníku studia. Výuku zajišťují odborní asistenti (psychiatři a kliničtí psychologové) s psychoterapeutickým vzděláním ve formě atestace a výcviku. Analýza očekávání studentů byla provedena u 436 posluchačů formou kvalitativního dotazování, k vyhodnocení dat byla použita základní deskriptivní statistika a metoda obsahové analýzy. Výuka lékařské psychologie a psychosomatiky vyučovaná ve 4. ročníku v rozsahu 30 hod, byla od r. 2008 rozšířena o 30 hodin povinné výuky komunikace a sebezkušenostního cvičení v ročníku druhém. Obsahuje část teoretickou a část praktickou zážitkové semináře a nácvik modelových situací v uzavřených skupinách. Předmět „Lékařská psychologie a psychosomatika“ končí zápočtem a zkouškou, výuka „Komunikace a sebezkušenosti“ kolokviem a vypracováním seminární práce. Vzhledem k vysokému počtu posluchačů v jednom ročníku (436) byli rozděleni do 27 skupin. Cílem výuky je připravit budoucí lékaře na optimální zvládání běžné i náročnější komunikace s nemocnými a jejich rodinnými příslušníky i jejich praktický nácvik, rozšíření jejich pohledu o sebereflexi a uvědomění si všech proměnných, které do našeho jednání nejen s pacienty, vstupují. Autoři uvádí jednotlivá témata výuky, která směřují do kontextu práce s pacientem, čímž je vymezen i způsob práce v rámci sebezkušenostního tréninku. Závěr sdělení patří postřehům učitelů, jejich připomínkám a návrhům. DOC. PHDR. MARCELA BENDOVÁ, PH.D., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PŘEDNOSTKA ÚSTAVU PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY LF MU V BRNĚ, ČERNOPOLNÍ 22 A, /PSC 62500, / TEL 602513185,532238292/ZÁZN/ EMAIL:[email protected]

20

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec HANS-M ARTIN R OTHE : ZUSAMMEN FUER DEN PATIENTEN PSYCHOSOMATISCHE G RUNDVERSORGUNG UND PSYCHOSOMATISCHE K LINIK ( S PŘEKLADEM)

17.

Herr Dr.Rothe ist Leitender Arzt der psychosomatischen Klinik in Goerlitz. Aus dieser Position beschreibt er in seinem Beitrag die wechselseitigen Erwartungen im Spannungsfeld einweisender Arzt - Patient - psychosomatische Klinik. Was erwartet der Praktiker oder ambulante Spezialist von der Klinik wenn er seinen Patienten mit psychosomatischen Beschwerden dort einweist? Was erhofft er sich und was kann er eventuell befuerchten? Auf welche Vorarbeit des Praktikers ist wiederum die Klinik angewiesen, damit die Arbeit mit dem Patienten gut gelingen kann? Und vor allem, wie sehen die wechselseitigen Erwartungen zwischen Patient und Klinik aus? Der Referent versucht diese Fragen mit seinen Erfahrungen zu konfrontieren und bemueht sich um einen ausgewogenen Blick auf diese komplexen Beziehungsverhaeltnisse. Přednášející je vedoucím lékařem psychosomatické kliniky v německém Görlitz. Z této perspektivy popisuje vzájemná očekávání a s tím spojená možná úskalí v trojúhelníku doporučující lékař - pacient – psychosomatická klinika. Jaká očekávání má ambulantní lékař na psychosomatickou kliniku, když tam pacienta posílá? V co doufá a čeho se možná obává? Co zase očekává klinika od lékaře, který pacienta k přijetí doporučil? A hlavně, jaká jsou vzájemná očekávání mezi zdravotním personálem kliniky a pacientem? Referent konfrontuje tyto otázky se svými zkušenostmi a snaží se o vyvážený pohled na toto křehké silové pole. DR.MED.H-M.ROTHE STÄDTISCHES KLINIKUM GÖRLITZ GMBH KLINIK FUER PSYCHOSOMATIK GIRBIGSDORFER STRAßE 1 – 3 02828 GÖRLITZ DEUTSCHLAND

CHRISTOPH NIEDZIELSKI : ZÁKLADNÍ ZKUŠENOSTI Z N ĚMECKA ( S PŘEKLADEM)

18.

PSYCHOSOMATICKÁ

PÉČE ,

Der Vortrag von Herrn Niedzielski trägt den Titel „ Psychosomatische Grundversorgung, Erfahrungsbericht aus Deutschland“. Herr Niedzielski ist ein in Dresden niedergelassener Allgemeinmediziner und Psychotherapeut. Er berichtet aus der Sicht eines Praktikers über die Integration des psychosmotatischen Gedankengutes in die medizinische Praxis. Welche psychischen Leiden gehören zu den häufigsten im Praxisalltag, welche verbalen Interventionen finden die meiste Anwendung, wie ist die Versorgung und Vernetzung im gesamten System, wie wird die Psychosomatische Grundversorgung in Deutschland vergütet sind nur die wichtigsten Themen des Vortrages. Der Referent erhofft sich im Anschluß einen regen kollegialen Erfahrungs- und Ideenaustausch.

Přednáška pana dr. Niedzielského se jmenuje "Základní psychosomatická péče, zkušenosti z Německa". Dr. Niedzielski je praktický lékař a psychoterapeut, který ordinuje v Drážďanech. Z pohledu praktického lékaře popisuje integraci psychosomatického přístupu do ordinace praktického lékaře. Jaké duševní nemoci patří k nejčastějším poruchám v ordinaci PL? Jaké

21

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec verbální intervence se používají nejčastěji? Jak vypadá systém lékařské péče a jak je vzájemně propojena? Jakým způsobem se proplácí základní psychosomatická péče v Německu? To jsou jen ta nejdůležitější témata přednášky. Po přednášce se referent těší na živou diskusi a výměnu zkušeností. DR.MED. CHRISTOPH NIEDZIELSKI, MSC (LONDON) FACHARZT FÜR ALLGEMEINMEDIZIN, PSYCHOTHERAPIE, NATURHEILVERFAHREN, NOTFALLMEDIZIN ERNÄHRUNGSMEDIZINER EMIL-EUBERALL-STR. 21, 01159 DRESDEN, Tel/Fax. 0049 3514245174

19. WOLFRAM S CHÜFFEL : GESUNDHEITSGESPRAECH . UKÁZKA ROZHOVORU S PACIENTEM + DISKUSE (S PŘEKLADEM) Herr Prof. Wolfram Schueffel ist der ehemalige Chefarzt der psychosomatischen Klinik in Marburg und Verantwortlicher fuer die Weiterbildung in den psychosomatischen Grundversorgung des Landes Hessen. Er gibt uns eine Einfuehrung in eine anthropologische Sichtweise der Medizin mit spezieller Betonung der Stellung des Patienten als Subjekt und der Fokussierung auf einen salutogenetischen Ansatz. PROF. WOLFRAM SCHUEFFEL JE BÝVALÝM PRIMÁŘEM PSYCHOSOMATICKÉ KLINIKY V MARBURGU A VEDOUCÍM LÉKAŘEM POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ V ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÉ PÉČI VE SPOLKOVÉ ZEMI HESENSKO. V PŘEDNÁŠCE NÁM PŘIBLÍŽÍ ZAJÍMAVÝ POHLED NA MEDICÍNU Z ANTROPOLOGICKÉHO ÚHLU S DŮRAZEM NA VNÍMÁNÍ PACIENTA JAKO SUBJEKT A DŮSLEDNÉ SLEDOVÁNÍ SALUTOGENETICKÝCH PRINCIPŮ.

20. J. KABÁT, S. D UDOVÁ, PSYCHOSOMATICKÉ KLINIKY V PRAZE

O.

MASNER,

P.

R OUBAL :

TÝM

20. A) KABÁT JAROMÍR : PSYCHOSOMATICKÁ KLINIKA PRAHA Není pochyb o tom, že účinná léčba v prostředí stále specializovanější biologické medicíny vyžaduje týmovou spolupráci. Představy o ní se ale velmi liší a tím i její efektivita. V příspěvku uvažujeme nad různými aspekty ještě složitější spolupráce v psycho-somatickém týmu, jehož značná různorodost přináší výhody i komplikace. Zamýšlíme se nad složitou cestou vývoje pracovního týmu Psychosomatické kliniky, i nad problematikou hledání multioborové tolerance, společných cílů a zájmů při léčbě, posuzování prospěšnosti zvolené terapie a nacházení společného jazyka týmu. Využíváme našich zkušeností i při hledání nových řešení efektivní týmové spolupráce, o kterých informujeme stručně v závěru sdělení. [email protected]

22

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 20. B) STANISLAVA D UDOVÁ : M EZI - SVĚTY Příspěvek vychází z praktických zkušeností se studenty medicíny a psychologie, kteří se, v rámci sebezkušenostní části společné pregraduální výuky, seznamují s psychosomatickou perspektivou. Poukazuje na myšlenkově a emocionálně obtížná místa v procesu přemosťování medicínského a psychologického světa. Při hledání řešení uvažuje o inspiraci integrativními modely z příbuzných oborů.

20. C) O NDŘEJ MASNER : S OUČASNÝ STAV SPOLUPRÁCE SE SOMATICKÝMI LÉKAŘI Obeslali jsme dotazníkem vybrané praktické lékaře a ambulantní specialisty (ca. 30), o kterých víme, že pracují mimo jiné i s psychosomatickým přístupem. Prozkoumali jsme detailněji jejich praktické zkušenosti s používáním tohoto přístupu v terénu a zajímali jsme se o jejich potřeby v souvislosti s možnou nebo již uskutečněnou spoluprací se specializovaným centrem pro psychosomatiku. Ptali jsme se jich také na jejich názor na nabídku prohloubené výuky v psychosomatické teorii a dovednostech (základní psychosomatická péče). V příspěvku shrneme získané informace. [email protected]

20. D) PAVEL R OUBAL : NAŠE PRVNÍ ZKUŠENOST S PREGRADUÁLNÍ VÝUKOU PSYCHOSOMATIKY Shrnujeme první zkušenosti, podněty a inspirace z výuky mediků první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v povinně volitelném předmětu Psychosomatický přístup k pacientovi. [email protected]

VŠICHNI PŘEDNÁŠEJÍCÍ JSOU ČLENY TÝMU PSYCHOSOMATICKÉ KLINIKY V PRAZE, PATOČKOVA 3, PRAHA 6,

WWW .PSYCHOSOMATIKA.CZ

21. TAMARA TOŠNEROVÁ : RIZIKA VYHOŘENÍ PŘI ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÉ PÉČI ANEB TĚLO POHLEDEM LÉKAŘE DUŠE

Příspěvek soustřeďuje pozornost především na pohled na nemocné v nemocnicích, jejich rodin očima zdravotníků v současnosti v ČR. Nastiňuje historický přehled vývoje nemocí souhru tělesných a duševních procesů, jejich upřednostňování od těla přes duši s dnešní až technokratickou interpretací somatických obtíží, především akutní medicíny na jednotkách intenzivní péče. I když teoretický základ ve výuce tvoří bio-psycho-sociální model nemoci, nebývá s ním v akutní praxi pracováno. Současná hlediska psychosomatiky nehodlají přisuzovat menší význam tělesným faktorům, chtějí zdůraznit význam duševních faktorů. V riziku syndromu vyhoření je rozebrán podíl duševních faktorů u zdravotníka, popírání obrazu psychiky při rozboru nemocí u pacienta, v závěru nastiňující poněkud dehumanizovaný pohled na medicínu. MUDR. T. TOŠNEROVÁ, PSYCHIATRIE, AMBULANCE PRO PORUCHY PAMĚTI FNKV, ÚO 3. LF UK [email protected]

23

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 22. LUDMILA TRAPKOVÁ, JAN K NOP, V LADISLAV CHVÁLA : ČTYŘLETÝ VÝCVIK RT ZAMĚŘENÝ NA PSYCHOSOMATIKU AKREDITOVANÝ PRO ZDRAVOTNICTVÍ V Libereckém institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny (LIRTAPS) jsme v lednu 2009 otevřeli již čtvrtý běh tohoto výcviku. Vznikl v devadesátých letech z potřeb, které jsme zaznamenávali při práci s časovou osou. Víkendový seminář ‚O časové ose‘ poskytujeme od začátku devadesátých let, později se stal podmínkou výběru do výcviku. Ten byl původně zamýšlený především pro lékaře, kteří si mohli ve výcviku rozšiřovat své vzdělání o psychosociální aspekty stonání. Brzy jsme pochopili, že hlavním nástrojem výuky je dialog lékařů s nelékaři pracujícími ve zdravotnictví (klinickými psychology, sociálními pedagogy a dalšími odborníky z oblasti sociální péče). Kromě vyvažování lékařů a nelékařů je dalším z podstatných témat, které jsme nuceni stále promýšlet a reflektovat, otázka, jak koordinovat výukovou a sebezkušenostní součást výcviku. Během 13 let trvání výcviku se nerozvíjeli jen frekventanti, ale proměňovali jsme se i my ve čtyřčlenném týmu vedoucích. Nejen to, také koncept psychosomatického příznaku v rodině vznikal a stále se rozvíjí na základě klinické zkušenosti. Průběžně se i výuka rodinné terapie psychosomatických poruch zpřesňuje, diferencuje podle toho, co se ve výcviku děje, daří nebo nedaří. V každém běhu jsme objevili něco podstatného, co v minulém „chybělo“ a čím se obohatil ten následující. 1. běh (1997-2000): Projasnila se a zpevnila hranice mezi „terapeuty“ (vedoucí sebezkušenostních skupin) a „učiteli“ (vedoucí výuky teorie a dovedností) 2. běh (2000-04): Pod vlivem práce s klinickými rodinami jsme propracovávali metaforu rodiny jako sociální dělohy, vyšla kniha Trapková, L., Chvála, V.: Rodinná terapie psychosomatických poruch, Portál 2004. 3. běh (2004-2008): Zařazovali jsme a dozrávalo téma mužsko-ženský princip v rodině, kniha Chvála, V., Trapková, L.: Rodinná terapie teorie jin-jangu, Portál, 2008. 4. běh (od 2009): Podpořili jsme význam sebezkušenostní části výcviku a zvýšili počet výcvikových hodin v malých skupinách. Zkušenosti s komplexním výcvikem ukázaly vedle toho ještě také potřebu kratších výcviků zaměřených na kultivaci terapeutických dovedností pro ty kolegy v pomáhajících profesích, zejména ve zdravotnictví, kteří neaspirují na získání funkční specializace v systematické psychoterapii. Proto jsme otevřeli dvouletý výcvik v modu gestalt terapie (vedoucí J. Knop). Letos bude zahájen jeho čtvrtý běh. A dále se ukázala nutnost zavést ještě kratší teoreticko-praktický cyklus, podpořit výuku v základní psychosomatické péči pod IPVZ určený pro lékaře, kteří se chtějí se stát ke svému medicínskému oboru více erudovanými také v psycho-sociální složce stonání svých pacientů. Pro tento účel jsme přispěli k vydání překladu učebnice Tress a kol.: Základní psychosomatická péče (Portál, 2008) z německé oblasti. PHDR. LUDMILA TRAPKOVÁ, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, RODINNÁ TERAPIE, SUPERVIZE, SOUKROMÁ AMBULANCE PRAHA, [email protected]

24

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec MGR. JAN KNOP, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, GESTALT,SUPERVIZE, [email protected] MUDR. VLADISLAV CHVÁLA, SEXUOLOGIE, RODINNÁ TERAPIE, SUPERVIZE, AKUPUNKTURA VŠICHNI AUTOŘI JSOU ČLENY TÝMU STŘEDISKA KOMPLEXNÍ TERAPIE PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH V LIBERCI, WWW.SKTLIB.CZ, A LEKTORY INSTITUTU RODINNÉ TERAPIE A PSYCHOSOMATIKY V LIBERCI O.P.S. LIRTAPS. (WWW.LIRTAPS.CZ )

23. BOHUMILA BAŠTECKÁ : TÝM, SKUPINA A SPOLUPRÁCE Základním uspořádáním pro člověka je skupina; jako příklad malé skupiny můžeme použít rodinu. Žili jsme v ní téměř každý, takže dobře známe, co to je mít různé zájmy a různé cíle, a přesto se držet pohromadě a vědět, kdo jsme „my“. S týmem se člověk setkává později, zhruba tehdy, kdy začne hrát kolektivní hry (přesněji sporty, kde k vítězství je třeba spolupráce více než dvou a méně než dvanácti lidí). Tým je novodobé slovo ze sportovní oblasti, ačkoli např. nositelé mušketýrského hesla „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ by z dnešního pohledu byli pravděpodobně nazíráni jako tým. Tým je utvářen společným cílem (což znamená i vizí). Jde o cíl, k jehož dosažení je třeba synergické spolupráce, to znamená otevřenosti pro druhé a nadšení pro věc. Pak mají lidé za samozřejmé, že druhého zastoupí, je-li třeba, a že jejich názor se týmovým zpracováním mění jako obohacený uran. V podnikání i pomáhajících profesích se dnes předpokládá, že týmová práce má pro určitý typ úkolů svoje (velké) výhody. Důležité je proto určit, zda plnění našich úkolů či cílů může těžit z týmového uspořádání nebo je užitečnější pracovat skupinově. Vznik týmu a jeho udržení vyžaduje energii a stálé vyvažování zájmu o cíl – procesy – lidi (včetně vedoucí/ho). Rozhodne-li se psychosomatické pracoviště, že je pro něj dobré pracovat týmově, mělo by si říci proč. Jakmile se týmovost stane hodnotou, začne vyžadovat přizpůsobení všech. Ovlivní komunikaci, prezentaci navenek, spolupráci s ostatními pracovišti. Těžké je uvěřit, že pracoviště myslí týmovost vážně, nedovede-li například nadcenit zájem o věc nad zájem o soutěž, nebo začne-li v důsledku úzkosti vedoucí/ho produkovat obrazy vnějších nepřátel. Prostředků, jak podpořit vznik týmu a jak podporovat jeho existenci, je řada. Patří mezi ně i supervize jako jedna z metod tradičně používaných pro péči o kvalitu práce rozvojem pracovníka. Podporuje především sebereflexi a reflexi. Za základní tvar týmové supervize v pomáhajících profesích považujeme týmovou supervizi případovou. Zaměření týmové supervize na vztahy anebo spolupráci v týmu je v současnosti předmětem četných debat. Užitečné může pravděpodobně být, neztratí-li se zřetele zájem klienta a jeho prostředí. PHDR. BOHUMILA BAŠTECKÁ, PH.D., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, SUPERVIZE, VÝUKA, EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UK, PRAHA, [email protected]

25

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 24. JARMILA PODRAPSKÁ , JANA TÝKALOVÁ , DANA J ANDOURKOVÁ : CENTRUM KOMPLEXNÍ PÉČE DOBŘICHOVICE – PSYCHOSOMATICKÉ PRACOVIŠTĚ? Rádi bychom představili Centrum komplexní péče Dobřichovice, pracoviště zaměřené z velké části na fyzioterapii a rehabilitaci, kde se pokoušíme o společné potkávání se nad příběhy našich pacientů. Tým tvoří většinou rehabilitační lékař, fyzioterapeut a psycholog. Skrze presentovanou kazuistiku pacienta nabízíme k diskusi zamyšlení nad tím, zda se jedná o psychosomatickou péči, co by bylo třeba udělat proto, aby se jednalo o psychosomatickou péči (co je to psychosomatická péče). Nabízíme naši zkušenost s komunikací s odborníky jiných lékařských oborů. MGR. JARMILA PODRABSKÁ, MGR. JANA TÝKALOVÁ, MGR. DANA JANDOURKOVÁ, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, CENTRUM KOMPLEXNÍ PÉČE DOBŘICHOVICE [email protected]

25. MARTIN KONEČNÝ, PETR B ITNAR : LŮŽKOVÉ PSYCHOSOMATICKÉ ODDĚLENÍ V NEMOCNICI V O STROVĚ NAD O HŘÍ Obsahem sdělení primáře oddělení a fyzioterapeuta z kliniky, která s nemocnicí v Ostrově nad Ohří úzce spolupracuje, je prezentace programu psychosomatické léčby na Psychiatrickém oddělení. Prezentovány budou probíhající části programu, zároveň bude věnována pozornost návaznostem mezi Gestalt terapií a dechovou fyzioterapii, na nichž je psychosomatický léčebný program postupně utvářen. MUDR. MARTIN KONEČNÝ, PRIMÁŘ PSYCHIATRICKÉHO ODDĚLENÍ NEMOCNICE OSTROV NAD OHŘÍ, PSYCHIATRIE, PSYCHOTERAPIE, RODINNÁ TERAPIE, HOMEOPATIE, WWW.PSYCHOSOMATIKA.NET, [email protected] MGR PETR BITNAR, REHABILITACE, MYOSKELATÁLNÍ MEDICÍNA KLINIKA REHABILITACE A TĚLOVÝCHOVNÉHO LÉKAŘSTVÍ, FN MOTOL

26

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 26. IVA VINDUŠKOVÁ : STACIONÁŘ A PSYCHIATRICKÁ ORDINACE ZAMĚŘENÁ NA PSYCHOSOMATIKU

„Vesmír stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohly zdát. Jsou to naše sny a jenom my víme, jakou cenu za ně platíme.“ Výňatek z knihy: U řeky Piedra jsem usedla a plakala Paulo Coelho.

Možná tak nějak by se dala popsat moje cesta na poli psychosomatické medicíny, která nakonec vedla k otevření Psychosomatická ambulance ISIDA a následně Denního stacionáře (pro 7 pacientů) v České Lípě. Nejtěžší ze všeho pro mě bylo veřejně se přihlásit, že profesi psychosomatické lékařky chci vykonávat na plný úvazek. Rodina i kolegové mě od toho odrazovali. Vyžadovalo to skloubit roli matky živitelky, finančně, psychicky i časově zvládnout psychoterapeutické a další medicínské vzdělání. Otevření soukromé praxe v roce 2005 bylo těžkou zkouškou. Nejprve jsem narazila na tvrdou byrokracii, ale díky lékařské komoře a podpoře VZP, která jako jediná byla ochotná se mnou uzavřít smlouvu, jsem mohla svůj sen začít naplňovat. Do registrace jsem tedy dostala napsáno vedle psychiatrie - i psychoterapie a psychosomatika. Postupně jsem získala smlouvy s dalšími pojišťovnami. Podobnou zkouškou jsem prošla minulý rok 2009, kdy jsem otevírala Denní stacionář. Opět jsem narazila na tu samou byrokracii se stejnými názory o nadbytečnosti psychosomatiky i Denního stacionáře na Českolipsku. Výběrové řízení jsem vyhrála, ale průběh řízení ovlivnil uzavření smluv s pojišťovnami. V Lékařském domě v České Lípě se uvolnily prostory, které jsem na vlastní náklady zrekonstruovala. Vlastní víra, že se jedná o dobrou věc, mi pomohla překonat finanční a profesní nejistotu spojenou s vysokým úvěrem u banky a nasmlouvanými výkony pouze u dvou pojišťoven. Velkou podporou mi byla důvěra mnohých lékařů a zdravotníků z České Lípy, především MUDr. Anny Novákové, předsedkyně praktických lékařů. Dále pracovníků SKT Liberec v čele s MUDr. Vladislavem Chválou a bývalé revizní lékařky VZP MUDr. Elišky Daďové z České Lípy. Psychiatrie, psychoterapie a psychosomatika jsou velmi náročné obory, které bez podpory spolupracovníků a rodinného zázemí, můžou vést ke ztrátě životní energie nebo dokonce profesnímu vyhoření. Pokud máte u sebe spolehlivý tým, pochopení pro širší souvislosti, pokoru a úctu k životnímu příběhu člověka, pak je toto povolání nesmírně obohacující, kreativní a naplňující. MUDR. IVA VINDUŠKOVÁ, NEUROLOGIE, PSYCHIATRIE, PSYCHOTERAPIE, PSYCHOSOMATICKÁ AMBULANCE ISIDA A DENNÍ STACIONÁŘ, ČESKÁ LÍPA, [email protected]

27

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 27. J AN PONĚŠICKÝ: EMPATIE , INTERSUBJEKTIVITA A OVLIVŇOVÁNÍ V PSYCHOTERAPII

Autor zdůrazňuje účinnost aktivního terapeutického postoje k pacientovi, způsobu jak terapeut zachází s pacientem během psychoterapie. Aby pacient tuto novou interakci přejal, musí tato být dostatečně vnímatelná jak prostřednictvím empatického zrcadlení tak i selektivně-autentických reakcí (odpovědí). Teprve poté to vede k nové zkušenosti ve vztahu k lidem i k sobě. Stejně důležitá je i přiměřená reprezentace pacienta (obraz o něm) v mysli terapeuta, jež poskytuje větší či menší prostor pro jeho vývoj. Zároveň se jedná v uvedené stati o spojení teorie mentalizace (theory of mind) s psychoanalyticky fundovanou interakční psychoterapií (Heigl, Heigl-Evers a Ott,1997, a Streeck 2007), zvl. u časných strukturálních poruch osobnosti. MUDR. ET PHDR. JAN PONĚŠICKÝ, PHD., INTERNA, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOANALÝZA, SUPERVIZE, VÝUKA, MEDIAN KLINIK, BERGGIESHUBEL, DEUTSCHLAND, [email protected]

28. RADIM KARPÍŠEK : O DEZVA PACIENTA NA LÉČBU V PSYCHOTERAPII ( OBECNĚ) POMOCÍ DOTAZNÍKU OQ-45 Cíl: Prezentace metody zvyšování efektivity léčby pomocí monitorovacího systému s využitím dotazníku OQ-45 (Outcome Questionnaire- 45) Efektivita psychoterapie byla ověřována výzkumem zaměřeným především na účinnost jednotlivých metod u konkrétních diagnostických skupin pacientů. Na pacienta orientovaný výzkum si však klade otázku, jak zvýšit efektivitu poskytované intervence u konkrétního pacienta. Rozsáhlý výzkum dr. Lamberta a kol. vedl k empiricky doloženým zjištěním, že pravidelné monitorování průběhu léčby spojené s bezprostředním poskytováním zpětné vazby terapeutovi a jeho pacientovi zvyšuje efektivitu léčby. Vychází z postupu predikce možného negativního vývoje léčby pacienta (droup-out, stagnace, deteriorace). Křivka vývoje léčby pacienta (trend) je srovnávána s normativní křivkou a podle toho, zda se léčba vyvíjí v očekávatelném směru (pozitivní a přiměřeně rychlá změna) či nikoliv, obdrží terapeut zprávu. To umožňuje terapeutovi případně změnit strategii léčby. Tento systém používá jako vyhodnocovacího nástroje klinickou škálu (OQ-45 a další), která zachycuje změnu v rovině symptomů, interpersonálních vztahů a fungování pacienta v sociálních rolích. Škály jsou administrovány pacientovi před zahájením léčby, pravidelně během léčby a po jejím skončení. Systém umožňuje rovněž sledování rizikových signálů týkajících se vztahu pacienta s terapeutem (pracovní aliance), motivace k léčbě, sociální podpory a rizikové životní události, které by mohly další průběh léčby výrazně ovlivnit. Systém slouží jako podpora pro

28

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec klinické rozhodování (nikoliv jeho náhrada) a také umožňuje srovnání výsledků léčby (outcome) u různých pacientů, mezi terapeuty a zařízeními. Tato metodika je podpořena rozsáhlým výzkumem a používána v klinické praxi v řadě zemí. Tento systém je pilotně používán v České republice na Psychosomatické klinice v Praze a na Psychiatrickém oddělení v Ostrově nad Ohří. PHDR. R. KARPÍŠEK, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOANALYTICKÁ PSYCHOTERAPIE, PSYCHOSOMATICKÁ KLINIKA S.R.O., PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA, WWW.PSYCHOSOMATIKA.CZ [email protected]

29. HENRIETA TONDLOVÁ :

ROZHODNUTÍ V ŠOKU JE NEPLATNÉ

(POSTER ) Při sdělení závažné, život přímo ohrožující nemoci, je pacient v první řadě v šoku. Bohužel se může stát, že tohoto stavu může být zneužito k získání hmotného prospěchu blízkého člověka, jak vyplývá z kazuistiky, kterou si dovoluji ve formě posteru se souhlasem pacientky nabídnout. Jedná se o poměrně mladou ženu, majitelku domu, který sdílela se svým přítelem. Ten ji rozmluvil navrženou operaci i léčbu, že ji sám pomůže a aby se zbavila starostí o majetek a společného podnikání, chtěl její souhlas o převodu majetku na něj. Krátce poté si přivedl jinou partnerku a pacientka se musela vystěhovat. Mezitím nemoc velice pokročila a v této fázi byla přivedena ke mně do tehdejší ordinace. Byla operována a klasicky onkologicky s úspěchem léčena. Otázky majetkové byly řešeny soudně ve prospěch pacientky. Soud uznal, že rozhodnutí v šoku bylo neplatné. MUDR. H. TONDLOVÁ, KOZILIÁRNÍ PSYCHIATR, OLU ONKOLOGIE A PNEUMOLOGIE, NOVÁ VES POD PLEŠÍ, [email protected]

29

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 30. F ELIX IRMIŠ: PŘÍČINY STRESOVÝCH SITUACÍ PŘI KOMUNIKACI LÉKAŘ A PACIENT ( POSTER) I když technizace medicíny (laboratoř, zobrazovací metody aj.) je nutná a důležitá, potlačuje vnímání psychosociálních souvislostí, subjektivní zkušenost pacienta (stonání). Lékař při negativním nálezu v pomocných objektivních metodách může přestat pacientovi podrobně naslouchat. Referát navazuje na některé předchozí práce o stresových výrocích mezi pacientem a lékařem (Prakt. Lék). 1/ Objektivní metody nezachytí v latentním stádiu dobře nemoc („než se nemoc projeví“). Jen z putování po různých vyšetřeních a lékařích může pacient ještě somatizovat. 2/ Laboratoř nezachycuje menší kolísání nemoci, které se odráží v nepříjemném subjektivním stavu pacienta, na který lékař nereaguje ani ho nezaznamená („opět mi potíže nepopsal“). U subjektivních potíží se nepopisuje kvantitativně intenzita, což vede k mnoha nedorozuměním. Uvedení, že pacient je zlepšen, neříká nic o tom, zda o 20% nebo 80%. 3/ Jsou případy, kdy objektivní nález jedna metoda prokazuje, jiná nikoliv. Přiznáváme nedokonalost jen starých metod. Existují případy vyšetření, kdy jedna laboratoř má jiné (tvrdší) mezinárodní meze normality, než druhá. Záleží, kam je krev odeslána, zda pacient bude nemocný nebo zdravý. 4/ Je mnoho případů disociace (nesouladu) mezi subjektivním, klinickým a objektivním vyšetřením. Stabilizovaný pacient jen z jednoho hlediska či metody, však může být zítra v kritickém stavu. 5/ Nemoc u pacientů o stejné diagnóze neprobíhá vždy učebnicově a i na léčbu reaguje odlišně. Různí odborníci se v řadě případů neshodnou a pacient je rozporně ovlivňován. Často musí nalézt svého lékaře. 6/ Jsou funkční potíže konstituční a funkční potíže získané při psychosociální zátěži a různých stresech (dispozice a stav). Obojí může být ještě u pacienta vážně somaticky nemocného nebo doprovázet psychické nemoci. Somatické nemoci jsou někdy spuštěné psychosociální zátěží. Ve všech případech jsou tito pacient středem zájmu psychosomatické medicíny, která má různé přístupy. V „běhu“ rutinní medicíny nemusí nemocný nacházet pochopení. V různorodosti nejasných oboustranných názorů se zhoršují různé poruchy komunikace, zvyšuje se stres, roste počet nespokojených a obtížných pacientů. Některé nejasnosti a nesoulady mezi objektivním a subjektivním může upřesnit kvalitativně-kvantitativní analýza průběhu nemoci se zřetelem na různé fyzické a psychické zátěže. MUDR. F. IRMIŠ, PSYCHIATR SE ZAMĚŘENÍM NA PSYCHOSOMATIKU A NA PROPOJENÍ PSYCHIATRIE K NĚKTERÝM DRUHŮM NEKONVENČNÍ MEDICÍNY. ORDINACE PSYCHIATRIE A PSYCHOSOMATIKY, PRAHA 5 [email protected]

30

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec 31. GALINA KREJČOVÁ A TÝM: POZVÁNÍ DO O RDINACE LÉČBY BOLESTI / POSTER- VIDEO/ Pracovní tým: MUDr. Galina Krejčová, základní obor AR / I. A II. atestace/, léčba bolesti, homeopatie, akupunktura, EAV, systemický výcvik a Gestalt terapie /„matka pluku“/ MUDr. Michaela Petišková, základní obor psychiatrie, psychoterapie, rodinná terapie, psychosomatická medicína MUDr. Robert Pleskot, základní obor AR/ I. A II. atestace/ thajské masáže, psychoterapie, akupunktura, školitel PP, záchranná služba MUDr. Daniela Klášterecká, základní obor geriatrie, psychoterapie, gestalt terapie, focusing. MUDr. Radomír Růžička, základní obor praktický lékař, homeopatie, lektor buddhistických nauk MUDr. Petra Kukanová, základní obor psychiatrie, psychoterapie MUDr. Josef Schuster, základní obor chirurgie, homeopatie Ing. Karolina Rutová, kineziologie, školitel techniky One Brain, konststelace MUDr. Marek Orendáč, základní obor pediatrie, rehabilitace, akupunktura, aurikulomedicína Karel Trnavský, thajské masáže Jindřiška Achtnerová, zdravotní sestra, vakuum terapie, laseroterapie, BT Naši pacienti: Na naše pracoviště přichází pestrá skupina pacientů, převážně chronických, s barvitými bolestivými příznaky, poruchami spánku, zažívání, urogenitálními obtížemi, chronickou únavou atd. Většina jich prošla klasickou terapií a tak přinášejí i kompletní vyšetření a diagnózy, které se z „nějakých důvodů“ nelepší. Mnohdy jsou cíleně motivováni klasickými kolegy k léčbě akupunkturou nebo homeopatií. Většina absolvuje jednu z metod jako úvodní a z podrobného prozkoumání příběhu jsou mnozí dále motivováni k psychoterapii, imaginaci, focusingu, párové terapii, kineziologii i thajské masáži. Velkou skupinu tvoří dětští pacienti s dermorespiračním syndromem, alergiemi nebo s poruchami chování. Děti většinou „zatáhnou do terapie“ celou rodinu. Řada pacientů k nám přichází na doporučení přátel, kteří naši ordinaci navštívili nebo prostřednictvím internetu / www.homeopatiecz.com/, kde hledají některou z metod, které naše pracoviště poskytuje. Tým se setkává každé poslední úterý v měsíci nad společnými pacienty. Pohledy z různých stran, postřehy z jednotlivých terapií jsou pro nás všechny velmi důležitou inspirativní součástí terapie našich pacientů. Ohromnou výhodou je i lokalita našeho pracoviště. V areálu ÚVN jsme zabydleni již 12. rok a dá se říci, že po začáteční drobné nelibosti některých úhlavních odpůrců nekonvenční a psychosomatické medicíny si na nás zvykli a stále častěji našich služeb využívají. Řada hlavně mladých lékařů chápe, že v tryskových provozech klasických postupů nemají na pacienty tolik času, jak by potřebovali, ale současně chápou, že je něco „za příznaky“. Kompletně je vyšetří

31

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec pro jistotu, že „to nic není“, a posílají k nám. My pak hledáme „co to je“. A naopak - náš tým má možnost vyšetření pacientů na špičkových odborných pracovištích ÚVN v případech, kdy se pacienti úpěnlivě drží „psychiky“. Příznaky těla mnohdy podceňují, většinou ze strachu, že se něco najde. Zdánlivě paradoxně tak na poli nekonvenční léčby mohou překročit svou nedůvěru v medicínu konvenční. Oba pohledy tak nestojí proti sobě, ale dobře se propojují ve prospěch našich pacientů. Vítejte na našem pracovišti /video/. ADRESA: AREÁL ÚVN STŘEŠOVICE, PAVILON B2, 1. PATRO, U VOJENSKÉ NEMOCNICE 1200 162 00 PRAHA 6 TELEFON 973 20 82 82, 777169 278

32


VYHLÁŠENÍ CENY JANA PONĚŠICKÉHO 2010

Na 13. celostátní konferenci psychosomatické medicíny v Liberci bude předána cena Jana Poněšického, kterou vyhlásil na 12. celostátní konferenci v Liberci 24. - 26. dubna 2008 u příležitosti svého životního jubilea. Cena za rozvoj psychosomatiky, dotovaná MUDr. PhDr. Janem Poněšickým, Ph.D. částkou 1000 euro, má být udělována ve spolupráci s výborem psychosomatické sekce Psychiatrické společnosti JEP každý druhý rok u příležitosti konání psychosomatických konferencí. Výbor psychosomatické sekce ČLS JEP ve spolupráci s Janem Poněšickým rozhodl udělit letošní cenu Sdružení pro psychosomatiku o.s. Cena bude předána zástupcům Sdružení osobně na 13. celostátní konferenci.

33


DISKUSNÍ SKUPINA A: PRACOVNÍ NÁSTROJE PSYCHOSOMATICKÉHO LÉKAŘE Vedoucí diskusní skupiny MUDr. Vondřich, Mgr. Vondřichová Budeme se v rámci diskusní skupiny zabývat konkrétními terapeutickými nástroji a postupy, které zúčastnění diskutující lékaři zabývající se psychosomatikou používají nebo o kterých vědí, že je některý jiný psychosomatik při práci používá či je lze použít teoreticky. Těžko říct dopředu, co kdo přinese. Rozhodně to po proběhnutí diskuse zpracujeme a předáme ke zveřejnění.

34


35


DISKUSNÍ SKUPINA B: PRACOVNÍ TÝMY Vedoucí pracovní skupiny: Bohumila Baštecká Pracovní skupina se bude věnovat problematice týmů, týmové spolupráce rovnocenných a svébytných oborů ve zdravotnictví.

36


37


DISKUSNÍ SKUPINA C: VÝUKA V PSYCHOSOMATICE Vedoucí diskusní skupiny: MUDr. Chvála, PhDr. Trapková Diskusní skupina se bude zabývat problematikou výuky v psychosomatice, obsahem i formou, výstupy. Jako základ k diskusi dáváme k nahlédnutí program současně probíhající výuky v základní psychosomatické péči katedry psychiatrie IPVZ (příloha).

38


39


PĚVECKÝ SBOR

charmoné

M NICH OVO H RADI ŠT Ě

Pěvecký sbor Charmoné navazuje na tradici sborového zpívání v Mnichově Hradišti. Byl založen na počátku roku 2008 a v jeho čele stojí sbormistr Divadla F. X. Šaldy v Liberci Martin Veselý. Členové sboru jsou nadšení amatérští zpěváci, kteří chtějí svým zpěvem rozdávat radost blízkým lidem. Od toho se odvíjí i repertoár sboru, který obsahuje lidové písně, swingové evergreeny i skladby duchovního obsahu. O individuální hlasovou výchovu členů sboru pečuje paní Blanka Černá, sólistka opery Šaldova divadla. Charmoné se spolupořadatelsky podílí na sérii koncertů Africké mše Normana Luboffa, kterou spolu s Charmoné nastudovaly přední liberecké komorní sbory.

PROGRAM KONCERTU pro 13. celostátní konferenci psychosomatické medicíny v Liberci 9. dubna 2010

Lara Hoggart . PERSONENT HODIE Gordon Young . ALLELUIA Carl Orff . ODI ET AMO

František Kumpera . KDYŽ JÁ SI ZAZPÍVÁM Milan Uherek . AŽ JÁ SMUTNÝ PŮJDU Josef Říha . KDYŽ SE HORY ZELENALY Miroslav Raichl . MILOVÁNÍ BEZ VÍDÁNÍ Karel Cón . MOŘENA

Paul Haulley . SOLDIER, WON´T YOU MARRY ME Duke Ellington . SATIN DOLL Nacio Herb Brown . SINGING IN THE RAIN Leonard Bernstein . TONIGHT, SOMEWHERE

40


UBYTOVÁNÍ V CENTRU LIBERCE 1. Uni Hotel Liberec, Voroněžská 13, Liberec, telefon 485352211, www.unihotel.tul.cz, [email protected] Cena za pokoj – jednolůžkový Kč 400,- dvoulůžkový Kč 660,- třílůžkový Kč 870,2.

Hotel Liberec, Šaldovo náměstí 1345/6, Liberec, telefon 482710028, www.hotelliberec.eu, [email protected] Cena za pokoj včetně snídaně – jednolůžkový Kč 930-1030, dvoulůžkový Kč 13501650,- třílůžkový Kč 1750-2100,-

3. Penzion U Muzea, Vítězná 24, 460 01 Liberec, telefon 485102693, www.penzionumuzea.cz Cena za jednu noc jedno lůžko se sociálním zařízením Kč 400,Cena za jednu noc jedno lůžko bez sociálního zařízení Kč 300,Cena za jednu noc jedna osoba ve dvoulůžkovém pokoji se soc. zařízení Kč 500,Cena za jednu noc jedna osoba ve dvoulůžkovém pokoji bez soc. zařízení Kč 400,4. Pension Bambino, Heliova 18/287, Liberec, telefon 844468359, www.hotely.cz/liberec/pension-bambino Cena za pokoj – jednolůžkový Kč 550,- dvoulůžkový Kč 900,- třílůžkový Kč 1200,5. Hotel Praha, Železná 2/1, Liberec, telefon 485102655, www.hotelpraha.net, [email protected] Cena za pokoj včetně snídaně – jednolůžkový Kč 1490,- dvoulůžkový Kč 1990,6.

Hotel Radnice, Moskevská 11, Liberec, telefon 485105257, www.hotelradnice.cz, [email protected] Cena za pokoj – jednolůžkový Kč 1850,- dvoulůžkový Kč 2100,-

Ubytování dále od knihovny – přibližně do 1,5 km

7.

Ubytovna Košická, Košická 471, Liberec, telefon 486131470, mobil 608001168, www.ubytovna-liberec/ubytovna-kosicka.php, [email protected] Cena za osobu/den Kč 170,-

8. Ubytovna U Babylonu, U Opatrovny 522, Liberec, telefon 485130053, mobil 774484001, www.ubytovna-liberec.net Cena za osobu/den Kč 199,-

Další kontakty na stránkách www.ubytovani.cz

41


PARKOVÁNÍ V CENTRU LIBERCE Neparkujte dlouhodobě v knihovně. Zde je to výhodné jen při půjčování knih. Nemají konferenční- levnější režim. Nejlépe bude nechat auto v místě ubytování. Musíte-li autem, využijte na 2 hodiny parkování zdarma v obchodním domě Plazza, nebo velkého parkoviště u obchodního domu Interspare v blízkosti bazénu, odtud to není do knihovny daleko a je to zdarma (sice jen pro návštěvníky OD, ale lízátko si tam můžete koupit každý).

42


43


POTVRZENÍ O ÚČASTI

Pan, paní……………………………………………………… se zúčastnil/a

13. celostátní konference psychosomatické medicíny na téma:

Základní psychosomatická péče – Teorie a praxe konané dne 8-10. 4. 2010 v Liberci Odborná konference je garantována a ohodnocena: Českou lékařskou komorou 18 kredity pod registračním číslem 0004/16/2006, číslo akce 22673. Českou asociací sester v rozsahu 18 hodin teorie 12 kredity za 3 dny účasti, pod registračním číslem KK/914/2010.

MUDr. Vladislav Chvála garant akce

44


45


INSTITUT RODINNÉ TERAPIE A PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY V L IBERCI, O.P .S . J ÁCHYMOVSKÁ 385/25, LIBEREC 10, 460 10 IČO: 27280411, DIČ: NEPLÁTCI DPH TEL: 485 150 890, 485 151 398 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 2242330001/5500 E MAIL: SKT @SKTLIB.CZ WWW .LIRTAPS .CZ

Potvrzení o účasti Potvrzujeme, že pan (paní)………………………………………………………………. datum narození ………………………………………………………………………………. se zúčastnil/a ve dnech 8-10. 4. 2010 13.

CELOSTÁTNÍ

KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE – TEORIE A PRAXE “.

MEDICÍNY

V LIBERCI

„ZÁKLADNÍ

V systému vzdělávání AKP je tato konference ohodnocena 12 kredity a bylo jí přiřazeno č.j. AKPCR/SC/OK/019/2010

Pořadatelem této akce jsou: Psychosomatická sekce Psychiatrické společnosti a Česká psychoterapeutická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Sdružení pro psychosomatiku o.p.s. a Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci. Odbornými garanty jsou MUDr. Vladislav Chvála a PhDr. Ludmila Trapková.

Mudr. Vladislav Chvála garant akce

46


47

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec INSTITUT RODINNÉ TERAPIE A PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY V L IBERCI, O.P .S . J ÁCHYMOVSKÁ 385/25, LIBEREC 10, 460 10 IČO: 27280411, DIČ: NEPLÁTCI DPH TEL: 485 150 890, 485 151 398 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 2242330001/5500 E MAIL: SKT @SKTLIB.CZ WWW .LIRTAPS .CZ

Potvrzení o platbě

Potvrzujeme, že pan (paní)…………………………………. společnost ….............................................................. uhradil (a) na bankovní účet Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci konferenční poplatek ve výši Kč 600,Kč 1200,Kč 1600,- (nehodící škrtněte) za účast na 13. celostátní konferenci psychosomatické medicíny v Liberci. Konference se uskutečnila v Krajské vědecké knihovně Liberec, ve dnech 8-10. 4. 2010.

v Liberci, dne 8. 4. 2010

Menclová Radka sekretářka

48


49

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec PŘÍLOHA 1: KURZ IPVZ: ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE Katedra psychiatrie Celkem 72 hodin, 6 kurzů po 12 hodinách, čtvrtek+ pátek, 2-3x ročně (2-3 roky) Vedoucí kurzu: MUDr. V. Chvála Lektoři: v případě schválení uzavřeme s nimi na stanovené termíny smlouvu a upřesníme je

Z ÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE 1: ÚVOD DO PROBLEMATIKY Termín: 15.- 16. 10. 2009 Čtvrtek 15. 10. 8:00- 16:00 (4 vyučovací hodiny dopoledne, 2 odpoledne) Úvod do psychosomatické medicíny, historický přehled 2 hod. doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc. Interpersonální medicína 4 hod. MUDr. Vladislav Chvála • Patogeneze a salutogeneze • Komunikace a nemoc- cyklický maladaptivní vztahový kruh • Symptom jako výraz interpersonálních procesů • Manifestace komunikačních napětí v tělesných, duševních a sociálně- komunikačních interpersonálních symptomech Pátek 16. 10. 8:00- 16:00 Rozhovor lékaře a pacienta Rámcové podmínky a teorie lékařského rozhovoru 1 hod. MUDr. Vladislav Chvála Práce s časovou osou, praktické ukázky, rozbor 3 hod. Chvála+ Trapková Balintovská skupina 2 hod. PhDr. Ludmila Trapková

Z ÁKLADNÍ

PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE

TĚLESNOU SYMPTOMATIKOU ČÁST

2: O NEMOCNĚNÍ

S PRIMÁRNĚ

1

Termín: 11. -12. 3. 2010 1. Psychosomatické aspekty klinických obrazů nemoci 1 hod. 2. Somatoformní poruchy 1 hod. 3. Oběhový systém 1 hod. a. Koronární srdeční onemocnění b. Srdeční neuróza c. Esenciální hypertenze 4. Dýchací orgány 1 hod. a. Hyperventilační syndrom a astma bronchiale 5. Trávicí trakt 2 hod. a. Funkční abdomin. potíže b. Žaludeční a duoden vřed, Colitis ulceroza, Morbus Crohn Pátek 12. 3. 2010 6. Funkční sexuální poruchy, vedení rozhovoru o sexu 2 hod. 7. Poruchy příjmu potravy 2 hod. 8. Balintovská skupina 2 hod.

MUDr. R.Honzák MUDr. R.Honzák MUDr. R.Honzák

MUDr. R.Honzák MUDr. Jiří Šavlík

MUDr.V.Chvála Chvála+ Trapková PhDr. L. Trapková

50

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec Z ÁKLADNÍ



3: ONEMOCNĚNÍ

S PRIMÁRNĚ-

2

Termín: 20.-21.května 2010 Číslo kurzu: prosím přidělit po schválení 1. Pohybový aparát v bio-psycho-sociálním pohledu 3 hod. MUDr. J.Hnízdil a. Psychosomatika poruch pohybového aparátu. Léčba funkční sterility prostředky fyzioterapie. Metoda Ludmily Mojžíšové jako intuitivní model komplexního psychosomatického přístupu. b. Bolesti zad a artróza, mýty a realita. Iracionalita v diagnostice a terapii, psychosomatický přístup. c. Příběhy pacientů. 2. Pokožka jako hraniční orgán a vztahové pole 3 hod. doc. R. Pánková a. Neurodermatitida b. Urtikaria c. Psoriáza d. Akné e. Artificiální dermatózy 3. Onemocněn í v oblasti ušní, nosní, krční 2 hod. MUDr. Zina Hánová a. Psychosociální souvislosti u: tinnitu, poruch hlasu, poruch sluchu, poruch řeči, zánětů HCD a zánětů středouší či dyskomfortu v krční oblasti. b. Lékař somatik je ohrožen psychosociální energií svých pacientů aneb Lékař jako psychoterapeut amatér. 4. Časté neurologické klinické obrazy nemoci 2 hod. MUDr. E. Rys 5. Balintovská skupina 2 hod. PhDr. L. Trapková

Z ÁKLADNÍ



4: O NEMOCNĚNÍ

S PRIMÁRNĚ-

3

Termín: podzim 2010 (návrh)

2. 3. 4.

5.

a. Psychosociální souvislosti některých gynekologických symptomů: poruchy krvácení a cyklu, dysmenorea, klimakterický syndrom, chronický recidivující bolesti v podbřišku, pruritus vulvae a fluor, urogynekologické poruchy, kontexty sterility, b. psychosomatika poruch těhotenství a porodu 4 hod. MUDr. V. Chvála Zneužívání, jeho rozpoznání, následky a léčba 2 hod. MUDr. V. Chvála Trauma, akutní a chronický posttraumat. syndrom 2 hod. MUDr. R. Honzák chronicky nemocný pacient s malignitou a ledvin. Insuf. 2 hod. MUDr. R. Honzák a. Zpracovávání a vypořádávání se s onkol. onemocněním b. Zpracování a vypořádávání se s chron. terminální ledvin. Insuficiencí Balintovská skupina 2 hod. PhDr. L. Trapková

51



5: O NEMOCNĚNÍ

S PRIMÁRNĚ

VNITŘNÍ DUŠEVNÍ SYMPTOMATIKOU Termín: jaro 2011 (návrh) 1. Úzkostné a nutkavé poruchy 2 hod. MUDr. R. Honzák a. Úzkostná onemocnění b. Nutkavé poruchy 2. Deprese a sebevražednost 2 hod. MUDr. R. Honzák a. Symptomatika b. Etiologie a systematika depresivních poruch c. Těžká deprese d. Kombinace farmakoterapie a psychoterapie e. Sebevražednost, protisuicid. kontrakt f. Závislostní onemocnění 2 hod. doc. M. Miovský g. Symptomatika (alkohol, sedativa, hypnotika, drogy h. Etiologie a psychodynamika i. Práce se závislými osobami, systém péče 3. Ob tížný pacient- problémy ve vztahu mezi lékařem a pac. 2 hod. doc. J. Šimek a. Vyžadující a závislý pacient b. Problémy ve vztahu s pseudozávislými pacienty c. Problémy ve vztahu s pasivně agresivními pacienty 4. Systemická rodinná terapie 2 hod. MUDr. D. Skorunka 5. Balintovská skupina 2 hod. PhDr. L. Trapková

Z ÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE 6: ŽIVOTNÍ CYKLUS , LÉČBA Termín: léto 2011 (návrh) 1. Rodina jako sociální děloha 2 hod. Chvála+Trapková a. Dětství, dospívání a rodina b. Krize v rodině jako příležitost 2. Starší pacient 2 hod. MUDr. Z. Kalvach 3. Umírající pacient a smrt 2 hod. MUDr. Z. Kalvach a. Rozhovor s umírajícím b. Poslední úkoly a práce ke smrti c. Péče o umírající v praktické rodinné péči d. Kontakt s umírajícími 4. Všeobecná psychoterapie v rámci zákl. psychosom. péči 2 hod. MUDr. V. Chvála a. Indikace a prognóza b. Psychoterapeutický rozhovor c. Kombinace somatických a psychoterapeutických metod 5. Přehled odborných psychoterapeutických metod, indikace 2 hod. MUDr. V. Chvála 6. Balintovská skupina 2 hod. PhDr. L. Trapková

52



7: PSYCHOSOMATIKA

LÉKAŘE,

ALTERNATIVNÍ POSTUPY A INDIKACE Termín: podzim 2011 (návrh) 1. Psychosomatika lékaře a burning- out syndrom 2 hod. a. Role lékaře a konflikty rolí b. Pracovní zatížení lékaře a zdraví lékaře c. Vypořádávání se se zatížením v lékařské profesi 2. Alternativní postupy vhodné pro ZPP 4 hod. a. Akupunktura z pohledu rodinné terapie b. Tělová terapie, hypnoterapie 3. Etika a terapie 2 hod. 4. Psychoanalýza a její postavení dnes 2 hod. 5. Balintovská skupina 2 hod.

MUDr. R. Honzák

MUDr. V. Chvála

doc. J. Šimek doc. J. Šimek PhDr. L. Trapková

53

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec SEZNAM ÚČASTNÍKŮ 13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE V LIBERCI Příjmení, jméno, titul Baran Daniel Baštecká Bohumila, PhDr. PhD. Bendová Marcela, Doc. PhDr. Ph.D. Běláková Helena, MUDr. Bílková Lenka, MUDr. Blažek Josef, MUDr. Bobotová Sylva, MUDr. Bolfík Michal, Mgr. Branná Barbora, MUDr. Brožková Zdeňka Býmová Milana, PhDr. Čapek Jiří, MUDr. Čapková Kateřina Čápová Michaela, Mgr. Čermáková Libuše, Mgr. Červenka Vít Danielová Barbora, MUDr. Debef Tomáš, MUDr. Debefová Božena, PhDr. Dlasková Romana, Mgr. Dotlačilová Elbert Lenka, MUDr. Drozd Milan Dudová Stanislava, PhDr. Fastrová Věra, MUDr. Filasová Katarína Fürst Aleš, MUDr. Habrnalová Jitka, Mgr. Hánová Zina, MUDr. Hanousková Naďa, MUDr. Harcubová Eva, MUDr. Hastíková Jana, MUDr. Havlíková Lenka Hladovcová Jana, Mgr. Hodková Pavla, Mgr. Hogenová Anna, prof. PhDr. PhD. Hoffmann, MUDr. Honzák Radkin, MUDr., CSc. Horká Taťjána, MUDr. Hornová Lucie, Mgr. Houserová Ludmila, MUDr. Hronová Romana, MUDr, Hrdá Ivana, PhDr.

Hüblová Lenka PhDr. Chladová Helena, Mgr. Chladová Helena, Mgr. Chrdlová Michaela, MUDr. Chudobová Jaroslava, PhDr. Chvála Vladislav, MUDr. Chýlková Markéta Irmiš Felix, MUDr. CSc. Ivanovský Michal, MUDr. Jahnová Hana, Mgr. Janovská Kamila, MUDr. Jašková Eva, MUDr. Javorská Magda, PhDr. Jílková Anna, PhDr.Mgr. Jirmanová Ivana, MUDr. Jirušková Vlasta Kabát Jaromír, MUDr. Karpíšek Radim, PhDr. Kinterová Soňa, PhDr. Kleinová Gražina, PhDr. Klímová Helena, PhDr. Knop Jan, Mgr. Koblicová Alena, PhDr. Koblihová Jana, PhDr. Kocábová Zuzana, Mgr. Komárek Stanislav, prof. RNDr. PhD. Konečný Martin, MUDr. Kotková Petra, PhDr. Koudelková Irena, MUDr. Krabec Jan, MUDr. Krpcová Radka, MUDr, Kryl Michal MUDr. Křížová Eva, PhDr. Kulhánková Radka Kulhavá Jaroslava Kuželková Hana, MUDr. Kuželová Blanka, Mgr. Macháček Jiří, Mgr. Manová Eva Marková Aneta, Bc Masner Ondřej, MUDr. Mauer Miloš, Mgr. Mihulová Molešová Jana

54

13. celostátní konference psychosomatické medicíny 2010 Liberec Mothejlová Martina, MUDr. Moosová Hana, MUDr. Mrklasová Nina Mrvová Marie, MUDr. Musilová Věra Niedzielski Christoph, Dr.med. Nosálková Marie, PhDr. Nováková Adéla Nováková Martina, Mgr. Nováková Pavla, MUDr. Nováková Šárka, MUDr. Nováková Veronika, PhDr. Obručová Yvona, PaedDr. Mgr. Pacherová Lucia, MUDr. Paloušová Alena, PhDr. Panovský Evžen, PhDr. Papežová Hana, prof. MUDr. PhD. Pavelčák Igor, Mgr. Peichlová Jana, MUDr. Peldová Markéta Pelková Lucie, PhDr., PhD. Peška Ivan, MUDr. Petišková Michaela, MUDr. Pikousová Jana Písková Kateřina, PhDr. Podhajská Eva, MUDr. Podrazská Jarmila, Mgr. Pohořský Pavel, MUDr. Polách Břetislav, MUDr. Poněšický Jan, MUDr. Pöslová Blanka, PhDr. Poupětová Šárka MUDr. Procházková Marie, MUDr. Průchová Marie, MUDr. Pudík Petr, MUDr. Raszka Michal, MUDr. Rothe Hans-Martin, Dr.med. Roubal Pavel, PhDr. Rusinová Kateřina, MUDr. et MgA Růžička Jiří, Doc. PhDr. PhD. Růžičková Hana, Bc Řeháková Andrea, Mgr. Seidlová Gabriela, MUDr. Schüeffel Wolfram, em.prof.Dr.med. Skorunka David, MUDr.

Skřivánek Miloslav, MUDr. Skřivanová Sládečková Zdeńka, PhDr. Spilková Zdeňka, MUDr. Stackeová Daniela, PhDr. Ph.D. Stárková Vendula Strnadová Jolana, Mgr. Strobachová Ingrid, PhDr. Doc. Šavlík Jiří, MUDr. CSc. Štěpánková Tereza, Mgr. Šimek Jiří, doc. MUDr. CSc. Šroubková Daniela, MUDr. Štěpánová Daniela, MUDr. Štrosová Ivana, PhDr. Šťastná Barbora, MUDr. Šulcová Michaela Švejdová Kateřina, Bc. Teichman David, Mgr. Těšínská Zuzana, Mgr. Tichá Pavla Tichá Helena, PhDr. Tláskalová Pavlína, Mgr. Tomanová Tondlová Henrieta, MUDr. Tošnerová Tamra, MUDr. Trapková Ludmila, PhDr. Trávníčková Milada, PhDr. Trska Jiří, MUDr. Trucková Jana, MUDr. Týkalová Jana, Mgr. Uher Tomáš, MUDr. Vindušková Iva, MUDr. Vedralová Pavlína, Mgr. Vimmer Michal Vlačihová Jitka, MUDr. Voháková Jana, Mgr. Vondřich Ivan, MUDr. Vondřichová Zuzana PhDr. Walterová Kamila, Mgr.

55


56


57


VĚDECKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE MUDr. Vladislav Chvála Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, o.p.s. Jáchymovská 385, 460 10, LIBEREC 10, Česká republika Tel: +420 485151398 E-mail: [email protected]

TECHNICKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE Sekretářka paní Menclová Tel.: +420 485151398 E-mail: [email protected] Informační server: www.lirtaps.cz/konference.htm

STORNOVACÍ PODMÍNKY Zrušení registrace do 31. ledna 2010 1. ledna až 27. února 2010 po 27. únoru 2010

bez stornovacího poplatku, pouze manipulační poplatek 100 Kč 50% ceny registračního poplatku 100% ceny registračního poplatku

58


59

13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY LIBEREC Základní psychosomatická péče, teorie a praxe

Recommend Documents