RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 21. srpna 2013 (OR. en) 13083/13
AGRI 527 AGRIORG 104
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 16. srpna 2013 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2013) 593 final Předmět: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění opatření týkajících se odvětví včelařství podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Delegace naleznou v příloze dokument Komise COM(2013) 593 final.
Příloha: COM(2013) 593 final
13083/13
bl DG B 1
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.8.2013 COM(2013) 593 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění opatření týkajících se odvětví včelařství podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění opatření týkajících se odvětví včelařství podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 1.
ÚVOD Článek 184 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)1, uvádí, že Evropskému parlamentu a Radě se každé tři roky předkládá zpráva o provádění opatření v odvětví včelařských produktů podle článku 105 a následujících článků uvedeného nařízení. Tato zpráva naplňuje uvedenou povinnost, pokud jde o roky 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012. To odpovídá poslednímu roku předchozího tříletého včelařského programu (2008–2010) a prvním dvěma letům programu současného (2011–2013). Jde o pátou zprávu Komise o provádění vnitrostátních včelařských programů v členských státech. Čtvrtá zpráva, KOM(2010) 267 v konečném znění2, byla přijata v květnu 2010 a týkala se předchozích tří let provádění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Na období 2008–2010 a 2011–2013 oznámily vnitrostátní včelařský program všechny členské státy. To poukazuje na silný zájem členských států, jakož i na potřeby evropského včelařství, malého odvětví, v němž převládají neprofesionální včelaři a které čelí závažným problémům, zejména v důsledku úbytku včelstev, zvýšených výrobních nákladů a levného dovozu. V roce 2012 požádala Komise o externí hodnocení opatření pro odvětví včelařství. Tato zpráva zahrnuje hlavní výsledky uvedeného hodnocení.
2.
METODIKA Východiskem pro tuto zprávu jsou tyto zdroje informací: Vnitrostátní včelařské programy oznámené 27 členskými státy Komisi na období 2008–2010 a 2011–2013 podle článku 108 jednotného nařízení o společné organizaci trhů a článku 1 nařízení Komise (ES) č. 917/20043, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Vnitrostátní programy zahrnují studie o struktuře odvětví včelařství, jak stanoví články 1 a 9 nařízení (ES) č. 917/2004. Výdaje členských států v souvislosti s opatřeními přijatými v rámci včelařských programů podle článku 108 jednotného nařízení o společné organizaci trhů. Údaje o produkci medu a mezinárodním obchodu z databází EUROSTAT, COMEXT a FAO. Příspěvky od členských států a evropského odvětví včelařství.
1 2 3
CS
2
Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0267:FIN:CS:PDF . Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 83.
CS
Studie vypracovaná externím poradcem v rámci hodnocení opatření pro odvětví včelařství4. Podrobné číselné údaje a souhrnné tabulky týkající se trhu s medem a včelařských programů jsou k dispozici na internetových stránkách Komise5. 3.
SITUACE NA TRHU V ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ
3.1.
Světový trh
3.1.1.
Produkce V roce 2011 představovala podle FAO světová produkce medu 1 636 000 tun. V posledních deseti letech produkce pomalu, ale pravidelně rostla, se dvěma výjimkami v letech 2007 a 2009. Největším producentem medu je Čína s 446 000 tunami, což představuje 27,3 % celkové světové produkce, a následuje ji EU s 217 000 tunami (13,3 %). Dalšími významnými producenty medu jsou Turecko, kde objem výroby vytrvale roste, Ukrajina a Spojené státy americké. Podíl Jižní a Střední Ameriky se snížil, a to zejména kvůli značnému poklesu produkce v Argentině od roku 2005.
3.1.2.
Obchod Přibližně jedna pětina světové produkce medu se podle údajů z databází FAO a COMEXT obchoduje na mezinárodním trhu. Světový vývoz se již po několik let pohybuje mezi 300 000 a 360 000 tunami; v roce 2011 dosáhl asi 335 000 tun. Čína svůj vývoz zvýšila a za poslední čtyři roky byla největším vývozcem na světě, přičemž v roce 2011 vyvezla přibližně 100 000 tun. Druhým největším vývozcem je Argentina, avšak objem vývozu se snižuje a v roce 2011 činil asi 72 000 tun. Dvěma hlavními dovozci medu jsou EU a USA.
3.2.
Trh v EU
3.2.1.
Produkce Podle Eurostatu činila v roce 2011 produkce medu v EU 217 366 tun. Produkce v EU v posledních deseti letech mírně rostla (+6 % od roku 2010), přičemž docházelo k negativním či pozitivním ročním výkyvům v závislosti na povětrnostních podmínkách. Prodejní cena medu závisí na druhu a jakosti medu a obchodním kanále; stolní med (85 % medu, který se v EU prodává) dosahuje vyšších cen než med průmyslový a vyšší ceny jsou u medů jednodruhových. Pokud jde o obchodní kanál, včelaři získají nejvyšší cenu při prodeji přímo spotřebitelům; druhou nejvýhodnější možností je prodej upraveného medu maloobchodníkům a na třetím místě je prodej do balíren a distributorům. Většinu medu v EU prodávají včelaři přímo spotřebitelům; to souvisí také s převážně neprofesionálním charakterem včelařství ve většině členských států. Mezi obchodními kanály v EU však existují určité rozdíly; například ve Španělsku se
4 5
CS
3
http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/market-and-income-reports/index_en.htm. http://wcmcom-ec-europa-eu-wip.wcm3vue.cec.eu.int:8080/agriculture/honey/index_en.htm.
CS
v souladu s tamní vyšší mírou profesionalizace odvětví rozhodující část produkce prodává do zpracovatelského/balírenského sektoru. 3.2.2.
Obchod Evropská unie je čistým dovozcem medu, jelikož produkce EU pokrývá pouze 61,6 % místní spotřeby. Úroveň spotřeby je v průběhu let poměrně stabilní s průměrnou hodnotou asi 0,70 kg na hlavu. Tři největší producenti medu v Unii jsou Španělsko, Německo a Rumunsko, které v roce 2011 vyrobily 34 000, 25 831 a 24 127 tun. Dalšími významnými producenty z řad členských států jsou Maďarsko (19 800 tun), Francie (16 000 tun), Řecko (14 300 tun) a Polsko (13 369 tun). Dovoz medu do EU se od roku 2000 pohybuje v rozmezí od 120 000 do 150 000 tun. V roce 2012 se do Evropské unie dovezlo 149 248 tun medu, zejména z Číny (63 961 tun, tedy 43 % celkového objemu) a Argentiny (22 344 tun). Podíl čínských dovozů se od roku 2008 díky velmi nízkým cenám trvale zvyšuje, zatímco podíl argentinských dovozů zároveň klesá. Mexiko je s 21 249 tunami třetím největším dodavatelem a Ukrajina je s 8 949 tunami čtvrtá. Hlavním dovážejícím členským státem je Německo, kam v roce 2012 směřovala více než třetina celkového objemu. Průměrná jednotková hodnota dováženého medu v EU od roku 2010 vzrostla a v roce 2012 dosáhla 2,08 EUR/kg. Nejnižší jednotkovou hodnotu má čínský med, a to 1,44 EUR/kg. Průměrné jednotkové hodnoty dováženého medu u dalších hlavních dodavatelů do EU činí: 1,83 EUR/kg pro Ukrajinu, 2,23 EUR/kg pro Argentinu a 2,44 EUR/kg pro Mexiko. Vývoz z Unie od roku 2010 rostl a v roce 2012 dosáhl objemu 14 275 tun (+33 %). Nadále však představuje méně než 7 % produkce. Hlavní destinace vývozů z EU se od roku 2010 nezměnily: Švýcarsko, Japonsko, Saúdská Arábie a Spojené státy americké. Hlavními vývozci v EU jsou Německo a Španělsko; jen tyto dva členské státy společně tvoří více než polovinu vývozu Unie. Průměrná jednotková hodnota vyváženého medu z EU od roku 2010 stále rostla a v roce 2012 dosáhla 5,14 EUR/kg. V důsledku toho se rozdíl mezi jednotkovou hodnotou dovozu a vývozu výrazně zvětšil a činí přibližně 3 EUR/kg. Tento rozdíl v hodnotách lze vysvětlit skutečností, že z EU se vyváží především vysoce jakostní balený med, zatímco dovoz zahrnuje velké objemy levnějšího medu ve větších nádobách, který se používá do směsí a v potravinářském průmyslu.
4.
PROVÁDĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH VČELAŘSKÝCH PROGRAMŮ
4.1.
Cíle a způsobilá opatření Hlavním cílem programu je zlepšit obecné podmínky produkce a uvádění včelařských produktů na trh v Unii. Pro podporu je způsobilých šest opatření se specifickými cíli, která mohou být zahrnuta do vnitrostátních včelařských programů členských států; opatření jsou uvedena v článku 106 nařízení o jednotné společné organizaci trhů a od vydání minulé zprávy se nezměnila.
CS
4
CS
Technická pomoc má zvýšit účinnost produkce a uvádění na trh zavedením lepších postupů. Patří sem pořádání základních kurzů pro nové účastníky a další vzdělávání pro zkušené včelaře a osoby, které odpovídají za včelařská sdružení nebo družstva; vzdělávání se týká zejména oblastí, jako je chov a prevence nákaz, sklizeň a balení, skladování a přeprava medu a jeho uvádění na trh. Výukové včelíny a síť včelařských poradců/techniků umožňují šířit praktické technické poznatky. Opatření lze rovněž použít k podpoře modernizace odvětví prostřednictvím nákupu extrakčních zařízení včelaři. Cílem prevence varroázy je kontrola napadení včelstev tímto endemickým parazitem. Varroázu způsobuje roztoč, který oslabuje imunitní systém včel a zvyšuje sekundární infekce včel způsobené viry. Varroáza výrazně snižuje výnosy medu v EU, a pokud není léčena, vede k úbytku včelstev. Protože varroázu nelze úplně vymýtit, jediným způsobem, jak zabránit jejím následkům, je ošetřovat úly schválenými metodami a produkty. Finanční příspěvek je nutný k tomu, aby si producenti mohli dovolit výdaje na vhodné ošetřování úlů (produkty, vybavení jako např. krycí síťky). Podpora na racionalizaci sezónního přesunu včelstev je určena na pomoc při řízení pohybu včelstev v Unii a poskytování stanovišť pro včelaře během období květu. Řízení sezónního přesunu lze usnadnit opatřeními, jako je identifikace úlů a rámků, registr sezónních přesunů včelstev, investice do materiálu usnadňujícího sezónní přesun a mapování odrůd medu. V několika členských státech je sezónní přesun zásadní pro uspokojení nutričních potřeb včel a zajištění opylování rostlin. Podpůrná opatření na provádění analýz medu mají zlepšit uvádění medu na trh. Financování analýz medu umožní včelařům zajistit, aby med uvedený na trh splňoval fyzikálně-chemické vlastnosti stanovené ve směrnici Rady 2001/110/ES o medu6; analýzy botanického původu medu poskytnou včelařům přesné poznatky o sklizeném medu, které jim umožní získat za jejich produkt vyšší cenu. Finanční podpora na analýzy medu má zásadní význam pro to, aby tato služba byla dostupná velkému počtu včelařů. Podpora na obnovu včelstev umožňuje odškodnit včelaře za ztráty včel, a tím se vyhnout ztrátám produkce; může zahrnovat činnosti v oblasti financování na podporu chovu včelích matek nebo nákupu včelstev. Možnost zahrnout podle nařízení do včelařských programů specializované projekty aplikovaného výzkumu s cílem zlepšit jakost medu a šířit výsledky těchto projektů může přispět k lepším znalostem producentů o specifických včelařských postupech. 4.2.
Sčítání včelstev a včelařů V souladu s články 1 a 9 nařízení (ES) č. 917/2004 členské státy poskytly v souvislosti s programy na období 2011–2013 informace o struktuře odvětví včelařství. Podle těchto informací činil v roce 2010 celkový počet včelařů v Unii 506 038, z čehož pouze 5,2 % (26 318) bylo považováno za profesionální včelaře (více než 150 úlů). V roce 2010 byl celkový počet úlů v EU zhruba 14 milionů (13 985 091), z čehož asi 6 milionů (5 659 551) patří profesionálním včelařům, kteří tedy vlastní 40 % úlů. Je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje právní povinnost registrace včelstev, shromažďování údajů o celkovém počtu úlů není mezi členskými
6
CS
5
Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.
CS
státy harmonizováno a nemusí poskytovat přesné výsledky. Ačkoli procentní podíl profesionálních včelařů a počet úlů, které spravují, se od roku 2007 (33 % úlů) zvýšil, odvětví stále z velké části tvoří včelaři neprofesionální. Míra profesionalizace je v EU obecně nízká, ale v jednotlivých členských státech se může značně lišit; například v Německu je více než 99 % včelařů neprofesionálních, zatímco ve Španělsku je 23 % profesionálních včelařů. Počet úlů v EU se v roce 2010 oproti sčítání z roku 2007 zvýšil o 3 % (382 372). Podle včelařů je tento nárůst nezbytný pro vyrovnání úhynu včel. Ve stejném období však zároveň došlo i k 6% zvýšení produkce medu. Mezi pět členských států s nejvyšším počtem úlů se řadí Španělsko (19,3 %), Řecko (11,8 %), Francie (10,5 %), Rumunsko (10 %) a Itálie (8,8 %). Ovšem země s větším počtem úlů nejsou vždy zeměmi s vyšší produkcí medu. To lze vysvětlit rozdíly v oblasti životního prostředí (podnebí, množství nektaru, hustoty včelstev atd.), jakož i neexistencí harmonizované metody sledování počtu včelstev na úrovni EU, což vede k výrazným rozdílům mezi členskými státy ve výnosu na jeden úl (v roce 2010 šlo v EU o rozmezí 9 až 51 kg). V důsledku toho má Německo nižší počet úlů (5,6 %) než Řecko, Itálie, Francie a Rumunsko, ale produkuje více medu než kterákoli z těchto zemí vzhledem k vyšším výnosům (až 37,2 kg na jeden úl v roce 2011). Maďarsko rovněž vykazuje vysoké průměrné výnosy na jeden úl (27,4 kg v roce 2010), a je proto čtvrtým největším producentem v EU, ačkoli má pouze 7,1 % úlů. 4.3.
Rozdělení výdajů
4.3.1.
Rozpočet na členský stát V souladu s článkem 108 jednotného nařízení o společné organizaci trhů Unie poskytuje spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy. Je třeba poznamenat, že roční finanční prostředky Unie určené na odvětví včelařství od roku 2007 vzrostly, aby se zohlednil vyšší počet včelstev a rostoucí potřeby odvětví včelařství. V roce 2011 se rozpočet navýšil na 32 milionů EUR ročně. Členské státy oznamují své vnitrostátní včelařské programy Komisi jednou za tři roky před 15. dubnem, jak stanoví článek 2 nařízení (ES) č. 917/2004 (oznámení provedená v roce 2010 se vztahují na programy na roky 2011, 2012 a 2013). Na základě prognóz výdajů členských států, které se uvádí v jejich vnitrostátních včelařských programech, se rozdělují prostředky Unie, které jsou k dispozici (na období 2011–2013 je to 32 milionů EUR ročně), v souladu s podílem každého členského státu na celkovém počtu úlů v Unii, přičemž však výše přidělených peněžních prostředků pro každý členský stát nesmí přesáhnout 50 % plánovaných výdajů. Pokud je polovina výdajů ve vnitrostátním programu nižší než částka odpovídající počtu úlů, zbývající dostupné finanční prostředky jsou přerozděleny mezi členské státy, u nichž očekávané výdaje přesahují jejich poměrnou část rozpočtu (v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 917/2004). Celkový počet úlů v jednotlivých členských státech a v Unii se aktualizuje a zveřejňuje každé tři roky v příloze I nařízení (ES) č. 917/2004. V roce 2011 předpokládalo výdaje nižší než příslušný rozpočet podle počtu úlů šest členských států (Bulharsko, Dánsko, Německo, Řecko, Finsko a Švédsko).
CS
6
CS
Odpovídající částka finančních prostředků EU byla přerozdělena mezi ostatní členské státy. Pět členských států s největším počtem úlů dostalo v roce 2011 přiděleno dohromady celkem 55 % dostupného rozpočtu EU. Členské státy, které mají největší počet úlů, jsou tedy největšími uživateli programu. 4.3.2.
Plnění rozpočtu Podle údajů sdělených členskými státy o plnění rozpočtu podle druhu opatření je celková míra využití ve 27 členských státech velmi vysoká (93 % v roce 2010, 89 % v roce 2011 a 89 % v roce 2012). Pokles míry plnění mezi roky 2010 a 2011 lze vysvětlit skutečností, že rozpočet přidělený na včelařský program se mezi těmito dvěma roky zvýšil z 26,3 milionu EUR na 32 milionů EUR. Obecně bývá míra v prvním roce provádění programu nižší a směrem ke třetímu roku se zvyšuje. Největší příjemci (Španělsko (93 %, 84 %), Řecko (97 %, 92 %), Francie (90 %, 88 %), Itálie (96 %, 92 %) a Rumunsko (100 %, 85 %)) byli v letech 2010 a 2011 ve využívání rozpočtu velmi efektivní. Stejně tomu bylo i v roce 2012 (Řecko (97 %), Francie (92 %), Itálie (93 %) a Rumunsko (98 %)) s výjimkou Španělska, kde bylo využito jen 69 % rozpočtu.
4.4.
Vzniklé výdaje podle druhu opatření na členský stát Analýza vzniklých výdajů vychází z údajů poskytovaných členskými státy každý rok podle požadavku čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 917/2004. V období 2010–2012 byly dvěma nejvíce podporovanými opatřeními kontrola varroázy a technická pomoc. Výdaje na tato dvě opatření byly systematicky nejvyšší a v jednotlivých programech jsou relativně stabilní, přičemž průměrně činí 27–30 % na kontrolu varroázy a 24– 28 % na technickou pomoc. Konkrétně opatření na kontrolu varroázy využily v roce 2010 všechny členské státy; to je odrazem skutečnosti, že varroáza se v Unii vyskytuje endemicky a je vnímána jako hlavní hrozba pro přežití včel, jak vyplývá z odpovědí na dotazník vytvořený referenční laboratoří EU pro zdraví včel7. Souvisí to rovněž s poměrně vysokými náklady na ošetření proti roztoči Varroa, které se podle včelařů odhadují na 10 až 20 % výrobních nákladů. Toto opatření nejvíce využívaly Španělsko, Maďarsko a Polsko. Je však třeba uvést, že Řecko přestalo v letech 2011 a 2012 toto opatření využívat z důvodu zvýšení nákladů na ošetření, odolnosti roztoče vůči ošetření, rizika přítomnosti reziduí ve včelařských produktech a velmi teplého klimatu, které je příznivé pro vývoj plodu v průběhu celého roku a trvalý výskyt roztoče. Opatření technické pomoci využívá velká většina členských států. Vzhledem k počtu neprofesionální včelařů a měnícím se podmínkám v odvětví je třeba zajistit soustavnou činnost zaměřenou na šíření informací. Jak odvětví včelařství, tak i členské státy jsou toho názoru, že opatření technické pomoci mají velmi příznivý dopad na produkci. Hlavními uživateli tohoto opatření v letech 2011 a 2012 byly Itálie, Řecko, Francie, Německo, Česká republika, Polsko a Španělsko. Je třeba poznamenat, že mezi oběma včelařskými programy došlo ke změnám v rozdělení výdajů na technickou pomoc jednotlivým státům: Nizozemsko, Bulharsko a Rumunsko toto opatření v roce 2010 vůbec nevyužily, zatímco v letech 2011 a 2012 ho Bulharsko a Rumunsko využívat začaly. Polsko mezi lety 2010 a 2011–
7
CS
7
http://ec.europa.eu/food/animal/liveanimals/bees/eu_ref_lab_bee_health_en.htm .
CS
2012 výdaje na technickou pomoc zvýšilo šestinásobně. Španělsko své výdaje mezi lety 2010 a 2011–2012 téměř zdvojnásobilo. Opatření, jejichž cílem je zajistit racionalizaci sezónního přesunu včelstev, zůstávají nadále třetími nejčastěji podporovanými a představují 16 až 20 % výdajů. Toto opatření využívají převážně jihoevropské země, jako je Řecko, Španělsko a Rumunsko, které se vyznačují různorodou vegetací a dlouhým obdobím květu. Jiné členské státy jako například Německo podporují sezónní přesun včelstev vzhledem k jeho významu pro opylování. Na čtvrtém místě jsou opatření na obnovu včelstev. Využívání tohoto opatření v roce 2010 představovalo 19 % výdajů a v roce 2012 pokleslo na 16 %. Hlavními uživateli jsou Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Včelařské organizace, které jsou zapojeny do přípravy programů, mají o tato opatření velký zájem, protože mohou kompenzovat úbytek včelstev a rostoucí ceny rojů. V odvětví včelařství však panuje názor, že podpora obnovy včelstev je do určité míry jen krátkodobým řešením a že příčiny úhynu včel by se měly více prozkoumat a řešit. Páté místo zaujímala opatření na aplikovaný výzkum (4–6 % výdajů). Členským státem, který má největší rozpočet na aplikovaný výzkum, zůstává nadále Francie s přibližně 1,4 milionu EUR v roce 2012; to představuje více než polovinu celkové částky přidělené na toto opatření v Unii. Opatření v oblasti aplikovaného výzkumu byla ve Francii použita například k provedení studie o expozici včel neonikotinoidním systémovým pesticidům8. Nejméně členské státy využívají výdaje na analýzu medu, které se snižovaly. V roce 2010 tvořily 6 % výdajů, v roce 2011 klesly na 4 % a v roce 2012 na 3 %. Španělsko, které v letech 2007 až 2009 patřilo k zemím s nejvyšším rozpočtem na analýzy medu, výdaje v roce 2010 snížilo a další snížení provedlo v letech 2011 a 2012. Polsko mezi lety 2010 a 2011 rovněž výdaje snížilo, zatímco Bulharsko své výdaje v letech 2011 a 2012 v porovnání s rokem 2010 zvýšilo. Tyto rozdíly by mohly být způsobeny skutečností, že jakmile je vytvořena síť laboratoří, tyto výdaje začnou být méně významné. Je třeba uvést, že podporu na laboratorní analýzy obzvláště oceňují balírny a distributoři medu, protože umožňuje včelařům tyto náklady internalizovat. 5.
HODNOCENÍ OPATŘENÍ PRO ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ V roce 2012 pověřila Komise externí konzultantskou společnost, aby provedla hodnocení opatření pro odvětví včelařství. Studie hodnotila: do jaké míry šest opatření včelařských programů ovlivnilo produkci medu, jeho uvádění na trh a obchodování s ním, jakož i chov včel a obchod s nimi, do jaké míry přispěla opatření profesionálních včelařů,
k podpoře
hospodářské
činnosti
a příjmů
do jaké míry opatření přispěla ke stabilitě ceny medu. Studie byla dokončena v červenci 2013.
8
CS
8
„A common pesticide decreases foraging success and survival in honey bees“, Science Express, http://sciencemag.org/content/early/recent/ 29March 2012/ Page 1/ 10.1126/science.1215039.
CS
Studie dospěla k závěru, že vnitrostátní včelařské programy přispěly ke stabilizaci úrovně produkce medu v EU v kontextu rostoucích výrobních nákladů, hrozeb pro přežití včel a silné mezinárodní konkurence medu dováženého ze třetích zemí. Opatření přispěla k omezení prudkého nárůstu výrobních nákladů (zejména v případě ošetření proti varroáze a obnovy včelstev), a snížila tedy dopad těchto nákladů na příjmy včelařů. Uvedených šest opatření se vzájemně doplňuje; závěry o účincích každého z nich by měly být interpretovány opatrně a měly by zohledňovat synergie mezi jednotlivými opatřeními. Zvýšila se produktivita včelařství díky strukturálním zlepšením v odvětví dosaženým prostřednictvím technické pomoci, racionalizace sezónního přesunu včelstev, kontroly varroázy, modernizace a mechanizace včelařských činností, školení a šíření informací. Opatření umožnila podporu produkce vysoce jakostního medu v EU a zároveň zajistila, že výroba méně kvalitních produktů je i nadále konkurenceschopná. Velký rozdíl mezi průměrnou jednotkovou hodnotou medu vyváženého z EU a průměrnou jednotkovou hodnotou medu dováženého ze třetích zemí je dána vysokou jakostí a přidanou hodnotou medu vyráběného v EU. Kromě toho měla opatření nepřímý pozitivní dopad na rozvoj venkova i na životní prostředí. Snížením nákladů, zaváděním strukturálních zlepšení a podporou příjmů včelařů pomohla opatření zachovat včelařskou činnost ve venkovských oblastech, což má zásadní význam pro opylování, a tudíž pro zemědělství. Opatření také motivovala k udržitelnějším včelařským postupům, zejména pro kontrolu varroázy. Konečně studie zdůraznila, že odvětví včelařství, odvětví medu i členské státy se shodují na tom, že vnitrostátní včelařské programy jsou pro podporu tohoto odvětví velice užitečné. Přesto studie dospěla k závěru, že by mohlo dojít k dalšímu pokroku, kdyby se optimalizovalo využívání stávajících opatření k propagaci medu, podpoře další spolupráce mezi včelaři, lepšímu šíření informací o projektech aplikovaného výzkumu a diverzifikaci zdrojů příjmů včelařů prostřednictvím rozvoje včelařských produktů vysoké hodnoty, jako je mateří kašička, pyl a propolis. Vzhledem k potřebám odvětví a rozdílům mezi členskými státy společnost doporučila rovněž jasnější pokyny pro včelařské programy ze strany Unie, jelikož volba konkrétních opatření v současnosti probíhá na vnitrostátní nebo dokonce regionální úrovni. Měly by se také nalézat synergie mezi výzkumnými programy Unie a vnitrostátním aplikovaným výzkumem, aby se zajistilo lepší propojení mezi základním a aplikovaným výzkumem a zabránilo se případnému překrývání činností. 6.
NÁVRHY ČLENSKÝCH STÁTŮ A ODVĚTVÍ V říjnu 2012 Komise požádala členské státy a zástupce odvětví, aby jí pro účely přípravy této zprávy sdělili své názory na včelařské programy. Jak ukázala hodnotící studie, celkově vyjádřily členské státy spokojenost se způsobem vedení programů a přimlouvaly se za jejich pokračování, neboť podle jejich názoru jsou tato opatření velmi užitečná pro včelařství a produkci medu. Členské státy navrhly tyto úpravy opatření:
CS
9
CS
– Německo a Lucembursko navrhly sladit včelařský rok s rokem kalendářním. V současné době je každoroční provádění včelařských programů stanoveno na období od 16. října každého roku do 15. října roku následujícího (čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 917/2004), přičemž opatření způsobilá pro spolufinancování musí být provedena do 31. srpna příslušného roku (čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 917/2004); je proto obtížné financovat činnosti prováděné během měsíce září a v první polovině října. Pro včelařské programy na roky 2014–2016 chce Komise tento problém vyřešit tím, že navrhne změnit data pro provádění opatření v nařízení (ES) č. 917/2004, a tak zajistí, aby se opatření v oblasti včelařství mohla provádět po celý rok. – Německo požádalo o zjednodušení správních a kontrolních opatření, jelikož požadované kontrolní úsilí se jeví jako nepřiměřené. Za sledování a hodnocení programů jsou odpovědné členské státy. Nařízení (ES) č. 917/2004 ukládá členským státům povinnost oznamovat tato opatření podle přesného časového rámce, ale ponechává členským státům velkou pružnost pro provádění kontroly v souladu s obecnou zásadou subsidiarity a posuzování rizik. Pro včelařské programy v období 2014–2016 je oznamování Komisi zjednodušeno a provádí se přímo prostřednictvím Informačního systému pro řízení a sledování zemědělského trhu. – Německo navrhuje podporovat další opatření týkající se včelařství, zlepšování zdraví včel, kontroly škod způsobených varroázou, uvádění medu na trh a medonosných rostlin. Veškerá tato opatření již lze do určité míry podporovat v rámci stávajících včelařských programů. Další specifická opatření na zlepšení zdraví včel9 financuje EU mimo včelařské programy. – Pokud jde o technickou pomoc, Německo požádalo o jasnější popis způsobilosti pro podporu na vybavení pro včelaře, např. v podobě seznamu zboží způsobilého pro podporu, který by vypracovala Komise. Komise se domnívá, že pevně daný seznam zboží by omezil pružnost, která je nezbytná vzhledem k rozmanitosti struktur odvětví v členských státech. Investice včelařů je navíc možné financovat již v rámci programů rozvoje venkova, které zahrnují opatření na modernizaci zemědělských podniků a na inovace. Konečně Litva navrhla poskytovat podporu, která by umožnila drobným včelařům obnovu zařízení pro stáčení medu a tvorbu plástů. Tato podpora je již k dispozici v rámci opatření pro technickou pomoc. Komise v reakci na svou žádost z října 2012 neobdržela žádné písemné připomínky od zástupců odvětví. Externí hodnotitel však v odvětví provedl rozsáhlé konzultace prostřednictvím případových studií ve čtyřech členských státech10, rozhovorů a internetových průzkumů a dospěl k závěru, že podporu poskytovanou v rámci opatření včelaři i včelařská sdružení velmi oceňují, jelikož umožňuje v tomto odvětví, které je vystaveno značnému tlaku, snížit výrobní náklady. Včelaři a jejich sdružení nicméně zdůrazňovali, že je třeba vyvinout účinnější metody pro boj proti roztoči Varroa a snížit náklady na ně. Rovněž uváděli, že ačkoliv opatření na obnovu včelstev umožňují částečnou kompenzaci úbytku včelstev, jde pouze o krátkodobé řešení a měly by se prozkoumat a řešit příčiny úhynu včel.
9 10
CS
10
http://ec.europa.eu/food/animal/liveanimals/bees/bee_health_en.htm . Španělsko, Německo, Maďarsko a Řecko.
CS
7.
ZÁVĚR Cílem vnitrostátních včelařských programů je zlepšení produkce medu a jeho uvádění na trh v Evropské unii. Ve všech členských státech poskytují přímou podporu včelařství, což je odvětví objemem produkce malé, ale vzhledem k opylování nezbytné pro zemědělství. Z pohledu členských států i hospodářských subjektů jsou vnitrostátní včelařské programy pro odvětví včelařství přínosné. Opatření umožňují zachovat produkci vysoce jakostního medu v EU navzdory složité situaci související s rostoucími výrobními náklady, hrozbami pro přežití včel a silnou mezinárodní konkurencí dovozu levného medu ze třetích zemí. S ohledem na informace uvedené v této zprávě a výsledky hodnocení včelařských opatření nemá Komise v úmyslu změnit seznam způsobilých opatření v odvětví včelařství v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Komise však navrhne změnu prováděcího nařízení (ES) č. 917/2004, aby se zajistilo, že včelařská opatření bude možno provádět a financovat po celý rok, a aby se zlepšilo jejich řízení. Kromě toho bude Komise usilovat o lepší koordinaci mezi vnitrostátními projekty aplikovaného výzkumu a výzkumnými projekty Unie s cílem optimalizovat využití jejich výsledků a zlepšit jejich šíření v odvětví včelařství. V neposlední řadě bude Komise usilovat o další zlepšení účinnosti stávajících opatření tím, že bude hledat možné synergie mezi včelařskými opatřeními a programy rozvoje venkova. To by se mohlo týkat opatření pro rozvoj venkova, jako je podpora na zahájení činnosti mladých včelařů a na modernizaci podniků, jakož i využívání agro-environmentálních opatření ke zvýšení dostupnosti medonosných rostlin pro včely.
CS
11
CS
