13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Obsah:

ZMČ 7/5

Rada městské části Brno-Židenice

ZMČ 7/5.11

jednání Zastupitelstva městské části Brno-Židenice konané dne 16.06.2015

Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Obsah: Důvodová zpráva Oznámení Odůvodnění návrhu Obsah změn Koordinační výkres

(str. 2 - 3) (str. 4 - 5) (str. 6 – 24) (str. 25 – 28) (str. 29)

Návrh usnesení: Zastupitelstvo městské části Brno-Židenice: souhlasí s Návrhem změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Stanoviska dotčených orgánů: Rada MČ Brno-Židenice na svém 7/15. zasedání dne 08.06.2015 doporučila Zastupitelstvu MČ Brno-Židenice souhlasit s Návrhem změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území:

Zpracoval: Ing. Anna Provazníková vedoucí OVÚP Zpracováno dne: 10.06.2015

Předkládá: Rada městské části Brno - Židenice

Důvodová zpráva k materiálu ZMČ 7/5.11 Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna (OÚPR MMB) jako pořizovatel územně plánovací dokumentace doručil MČ Brno-Židenice dle § 188 odst. 3 a § 50 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 25 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je vystaven v budově Magistrátu města Brna, v zasedací místnosti č. 360 ve III. podlaží, Kounicova 67, Brno, a je přístupný od 20. 5. 2015 do 7. 7. 2015, a dále na internetové adrese: www.brno.cz→Územní plán→Pořizované změny ÚPmB→Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 Obsah změny ÚPmB - B1/13 - 0 Obsah změny B1/13 - 0 je v části území dotčené rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 (v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43) definován následujícími požadavky na řešení:

- Prověřit a nově navrhnout takové využití, které neztíží a neznemožní záměr na budoucí využití řešeného území prověřovaný v Územně analytických podkladech Jihomoravského kraje 2011 (ÚAP JMK 2011). -

Při vymezování podmínek využití území je třeba vycházet v souladu s ust. § 25 a § 26 stavebního zákona z podkladů obsažených v ÚAP JMK 2011, které se dotýkají města Brna. Dle uvedeného dokumentu vymezit ochranu území pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, na kterém je založena urbanistická koncepce rozvoje města Brna v Územním plánu města Brna (ÚPmB). Stanovit pro takto vymezenou ochranu území zvláštní podmínky využití do doby než bude rozhodnuto o výsledné variantě vedení R 43 v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK).

- Zohlednit v návrhu změny požadavky vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) statutárního města Brna 2012 tj: - zohlednit dotčení řešeného území: - limity využití území a informacemi o specifických vlastnostech území: EVL NATURA 2000, VKP, MZCHÚ, stanoveným záplavovým územím, archeologickou

lokalitou, sesuvným územím, OP vodních zdrojů, BP plynovodu, OP VVN, biokoridorem, biocentrem, rekreační oblastí Brněnské přehrady, koridorem horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, navrhovaným VKP, rizikovou oblastí neogenních vod, bývalými skládkami, velmi složitými základovými poměry - hodnotami v území: pohledovými svahy, pohledovými plošinami, zeleným systémem zeleně, přírodními a rekreačními hodnotami, ZPF I a II třídy. Návrh využití území bude zohledňovat krajinný ráz řešeného území s minimálním dotčením hodnot území a zásahům do pohledových svahů. - V případě návrhu nových zastavitelných ploch prověřit a prokázat nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch (dané funkce) a prověřit a prokázat potřebu vymezení nových zastavitelných ploch - Prověřit vymezení veřejně prospěšných staveb či opatření ve smyslu § 2 odst.1 písm. l), m), a §43 odst. 1 a §101 a §170 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu změny ÚPmB B2/13-0 a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: Invariantní návrh změny B1/13-0 bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v rozsahu dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. V Komisi pro územní rozvoj, životní prostředí a dopravu RMČ Brno-Židenice nebyl materiál z důvodu časové tísně před zasedáním RMČ Brno-Židenice dne 08.06.2015 projednán. Členové komise budou na 7. zasedání dne 10.06.205 o projednání Návrhu změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v RMČ dne 08.06.2015 informováni.

ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE, KOUNICOVA 67, 601 67 BRNO VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ČJ.: SPIS. ZN.:

MMB/0192909/2015 4100/OÚPR/MMB/0192148/2015/4

VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL:

Ing. arch. Monika Jašková 542 174 143 542 174 425 [email protected]

DATUM: POČET LISTŮ:

2015-05-19 002

Dle rozdělovníku - DS

Oznámení o doručení návrhu změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna (OÚPR MMB) jako pořizovatel územně plánovací dokumentace doručuje dle § 188 odst. 3 a § 50 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 25 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bude vystaven v budově Magistrátu města Brna, v zasedací místnosti č. 360 ve III. podlaží, Kounicova 67, Brno, a bude přístupný od 20. 5. 2015 do 7. 7. 2015, a dále na internetové adrese: www.brno.cz→Územní plán →Pořizované změny ÚPmB→Návrh změny Územního plánu města Brna B1/13-0. V případě změny Územního plánu města Brna B1/13-0 se jedná o změnu, která řeší území dotčené rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č.j. 9 Ao 1/2010-84, kterým došlo ke zrušení Územního plánu města Brna v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech souvisejících ochranných pásem. Žádáme Vás tímto o vyvěšení veřejné vyhlášky č. j. MMB/0192148/2015 na úřední desce Vaší městské části a případně i o její zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup v co nejkratším termínu (nejlépe od 20. 5. 2015 do 7. 7. 2015 včetně). Veřejnou vyhlášku nám po uvedeném termínu prosím vraťte spolu s potvrzením o vyvěšení na úřední desce Děkujeme za spolupráci. S pozdravem Mgr. Ing. Kateřina Leopoldová vedoucí odboru Příloha: Veřejná vyhláška č.j. MMB/0192148/2015 Na vědomí: 1) Městské části + stavební úřady 2) OÚPR MMB – Ing. Pelikánová, Ing. Kepáková, Mgr. Fischerová, Ing. arch. Jašková, spis – změny ÚPmB

ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE, KOUNICOVA 67, 601 67 BRNO

Rozdělovník : 1. MČ Brno-střed 2. MČ Brno-Žabovřesky 3. MČ Brno-Královo Pole 4. MČ Brno-sever 5. MČ Brno-Židenice 6. MČ Brno-Černovice 7. MČ Brno-jih 8. MČ Brno-Bohunice 9. MČ Brno-Starý Lískovec 10. MČ Brno-Nový Lískovec 11. MČ Brno-Kohoutovice 12. MČ Brno-Jundrov 13. MČ Brno-Bystrc 14. MČ Brno-Kníničky 15. MČ Brno-Komín 16. MČ Brno-Medlánky 17. MČ Brno-Řečkovice a Mokrá H. 18. MČ Brno-Maloměřice a Obřany 19. MČ Brno-Vinohrady 20. MČ Brno-Líšeň 21. MČ Brno-Slatina 22. MČ Brno-Tuřany 23. MČ Brno-Chrlice 24. MČ Brno-Bosonohy 25. MČ Brno-Žebětín 26. MČ Brno-Ivanovice 27. MČ Brno-Jehnice 28. MČ Brno-Ořešín 29. MČ Brno-Útěchov

Dominikánská ul. 2, 601 69 Brno Horova 28, 616 00 Brno Palackého 59, 612 00 Brno Bratislavská 70, 601 47 Brno Gajdošova 7, 615 00 Brno Bolzanova 1, 618 00 Brno Mariánské nám. 13, 617 00 Brno Dlouhá 3, 625 00 Brno Oderská 4, 625 00 Brno Oblá 75a. 634 00 Brno Bašného 36, 623 00 Brno Veslařská 56, 637 00 Brno nám. 28.dubna 60, 635 00 Brno Nová 11, 635 00 Brno Vavřinecká 15, 624 00 Brno Hudcova 7, 621 00 Brno Palackého nám.11, 621 00 Brno Selská 66, 614 00 Brno Velkopavlovická 25, 628 00 Brno Jírova 2, 628 00 Brno Budínská 2, 627 00 Brno Tuřanské nám.1, 620 00 Brno Chrlické nám. 4, 643 00, Brno Bosonožské nám. 1, 642 00 Brno Křivánkovo nám. 35, 641 00 Brno Mácova 3, 621 00 Brno Nám. 3. května 5, 621 00 Brno Ronovská 10, 621 00 Brno Adamovská 6, 644 00 Brno

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRNA 1994 ZMĚNA - B1/13 – 0 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU SMLOUVA č. 4114053716 POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA BRNA, ODBOR ÚZEMNÍO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE KOUNICOVA 67, 601 67 BRNO ZPRACOVATEL: URBANISMUS, ARCHITEKTURA, DESIGN - STUDIO, spol. s r.o. MOŠNOVA 3, 615 00 BRNO

2015

1

ZMĚNA ÚPmB B1/13 – 0

URBANISMUS ARCHITEKTURA DESIGN-STUDIO, spol.s r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRNA 1994 ZMĚNA - B1/13 – 0 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU SMLOUVA č. 4114053716

TEXTOVÁ ČÁST ŘEŠITELSKÝ TÝM ZPRACOVATELE: URBANISTICKÁ KONCEPCE A KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY: Ing.arch. Antonín Hladík Ing.arch Miloš Kabela Ing.arch. Eva Brunnerová URBANISMUS, ARCHITEKTURA, DESIGN - STUDIO, spol. s r.o. DOPRAVA: Ing. Vlastislav Novák Ing. Tomáš Hruban PK OSSENDORF s. r.o.

2



OBSAH ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ČÁST I Obsah 1. Postup při pořizování změny 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 5.1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů 5.2 Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.1 Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) – shrnutí 6.2 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí 7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona (stanovisko SEA) 8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky nebyly zohledněny 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení v rozsahu kapitol výroku A Zdůvodnění zásad navrhovaného řešení B Koncepce rozvoje území města Brna, ochrany a rozvoje jeho hodnot C Urbanistická koncepce C.1 Širší vztahy C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby D Koncepce veřejné infrastruktury D.1 Občanské vybavení D.2 Dopravní infrastruktura D.3 Komunikace a prostranství místního významu D.4 Technická infrastruktura E Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití E.2 Územní systém ekologické stability krajiny E.3 Prostupnost krajiny E.4 Protierozní opatření E.5 Vodní toky, ochrana před povodněmi E.6 Rekreace E.7 Dobývání nerostů

3

5 5

7 8

8 8 10

10 10 11 11 11 11 12 13 13 13 13 14 14 14 14 14

14 14 15 15 15 15 15 15



F Podmínky pro využití funkčních ploch a jejich prostorového uspořádání F.1.1 Vymezení územní rezervy F.1.2 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání (obsahu) 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 15. Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny 16. Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu změny

ČÁST II Změna obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů včetně přílohy

GRAFICKÁ ČÁST Koordinační výkres Širší vztahy

1:5000 1:50000

4

16 16

16 16 16 16 18 18 18 18



ČÁST I 1.

Postup při pořizování změny Zpracovává pořizovatel

2.

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Navrhovaná změna, která vymezuje koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 (dále jen změna), není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen PÚR), protože vymezený koridor je jednou z možností jak vytvořit územní předpoklady pro realizaci rozvojových záměrů silniční dopravy navazujících na existující, případně rozestavěné části příslušných silnic, u kterých již byly parametry stanoveny. PÚR vymezuje koridor Brno – Moravská Třebová (E 461) odůvodněný provázáním silničních tahů D1 a R35 a zkvalitněním silničního spojení Brno – Moravská Třebová jako součást TEN-T (Oddíl „Silniční doprava“). SCHÉMA - DOPRAVA SILNIČNÍ – PÚR

Jihomoravský kraj (JMK) zveřejnil 23. 3. 2015 návrh „Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ (dále jen ZÚR JMK) a „Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“. Do doby vydání zveřejněných ZÚR JMK není krajem vydána žádná územně plánovací dokumentace.

5

Z hlediska koordinace se záměry na provedení změn v území nadmístního významu a koordinace širších vztahů byly jako základ využity Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2013 (Dále jen ÚAP JMK), které vymezují koridor R43 pod označením D3-A.

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JMK 2013 A.3. VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ / výřez

Návrh změny, který vymezuje územní rezervu pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení trasy rychlostní komunikace R 43 a řeší uspořádání území v koridoru územní rezervy, je v souladu se záměrem - prověřit proveditelnost rozvojového záměru variantním umístěním vedení trasy R43, protože umožňuje vytvořit územní podmínky pro vedení dálkové tranzitní i zdrojové a cílové dopravy mezi dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35, zajištění návazností na nižší silniční infrastrukturu a zkvalitnění obsluhy území v metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno:  zpřesňuje záměr vymezení koridoru kapacitní silnice R43 Brno – Svitavy / Moravská Třebová (E461),  v prostoru metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno na území Statutárního města Brna (k.ú. Kníničky, Bystrc, Žebětín a Bosonohy) vymezuje územní rezervu v souladu s ÚAP JMK, případně v současné době projednávaným návrhem ZÚR JMK.

6

NÁVRH ZÚR JMK 2015 VÝKRES PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, VČETNĚ ÚSES /výřez

3.

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Navržená změna, je v souladu s cíli územního plánování, protože vymezuje rezervu pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43, a tím vytváří předpoklady pro výstavbu silniční sítě jako nezbytné podmínky hospodářského rozvoje a ochrany životního prostředí, resp. udržitelného rozvoje území regionu (v kontextu republikových záměrů specifikovaných v PÚR, a současně v urbanistické koncepci města Brna). Návrh změny je v souladu s obecnými úkoly územního plánování, reflektuje plochy stávajících dopravních těles včetně ploch s terénními úpravami dlouhodobě fixovanými v území, které jsou zahrnuty do územní rezervy pro koridor který:  je v poloze, ve které lze minimalizovat dopady na obytnou zástavbu, včetně splnění hlukových limitů například technickými opatřeními; (prostorové řešení urbanistické koncepce obytných souborů Bystrc bylo založeno na vytvoření uzavřených obytných celků se samostatnými centry vybavenosti uvnitř souborů Bystrc I - viz Směrný územní plán 1968; Bystrc II - viz Směrný územní plán 1982, které respektují koridor významné komunikace zakotvené v územních plánech města Brna od r.1947)

7



 je mimo chráněná území přírody a nadmístní systémy ÚSES  umožní minimalizovat zábor ZPF s ohledem na stávající využití ploch v koridoru a kultury pozemků. Na základě posouzení stavu území, jeho přírodních a civilizačních hodnot a prozkoumání současného charakteru pozemků včetně jejich polohy a vztahů k okolí je navržená struktura ploch optimální, protože funkce odpovídají dlouhodobému využití pozemků (nejsou doplněny plochy se stavbami dočasnými a provizorními), proto aby pro koridor mohl být uplatněn institut územní rezervy. Současně se kromě funkční struktury města doplňuje územní rozsah platnosti územního plánu. Vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit podmínky pro naplnění urbanistické koncepce města včetně stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb včetně staveb dopravních, je v rozsahu řešeného území vymezena územní rezerva jako nástroj pro:  prověření a posouzení potřeby změn v území, tj. pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43, na základě posouzení variant trasy vymezených v ÚAPJMK (případně ZÚR JMK), které odrážejí veřejný zájem na jejich provedení, tj. doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, na kterém je založena urbanistická koncepce rozvoje města Brna.  cílový návrh podmínek pro umístění a uspořádání staveb v řešeném území s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, dopravní funkci a ochranu nezastavěného území 4.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Bude doplněno po přezkoumání pořizovatelem viz § 53 odst. 4c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Změna je v souladu s požadavky stavebního zákona a prováděcích předpisů, zejména:  je respektován postup pro pořízení a zpracování změny stanovený stavebním zákonem a jeho vyhláškami,  je obsahově zpracována v souladu se stavebním zákonem a jeho vyhláškou č. 500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů,  vychází z obecných požadavků na využívání území konkretizovanými regulativy ÚPmB a tím vytváří předpoklady pro dodržení urbanistické koncepce,  nově vymezuje územní rezervu pro možné budoucí využití dopravním koridorem pro silniční dopravu a pro stanovení podmínek prověření tohoto budoucího využití; za tím účelem stabilizuje dosavadní využití ploch tak, aby mohla být splněna podmínka, že ve vymezeném koridoru nesmí být využití ploch měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. 5.

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

5.1

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

Bude doplněno po přezkoumání pořizovatelem viz. § 53 odst. 4c) Stavebního zákona

8



Změna byla posouzena z hlediska věcného řešení s požadavky zejména následujících zvláštních právních předpisů, přičemž nebyly shledány žádné rozpory navrhované změny s požadavky uvedených zvláštních právních předpisů: Zákon č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) V řešeném území jsou vyznačeny dva útvary povrchových vod - Svratka a Vrbovec. Oba útvary jsou vymezeny jako stabilizované plochy vodní (V), nejsou dotčeny změnou, resp. funkčním uspořádáním ostatních funkčních ploch souvisejících s vymezením územní rezervy a není dotčena ochrana povrchových vod a souvisejících ekosystémů, ani podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní. V řešeném území nejsou registrovány zdroje podzemních vod. Část řešeného území bude ohrožena zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla Vír a Brno na řece Svratce (dle § 69 zákona). Na funkční uspořádání území navržené změnou nebude mít ohrožení průlomovou vlnou vliv. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Uplatnění ustanovení zákona ve změně je vyjádřeno v kapitole „E - Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití“. Vlivy vyplývající z řešení změny jsou současně posuzovány v hodnocení SEA. Případné podmínky vyplývající z hodnocení SEA budou do návrhu změny zapracovány. Zákon 201/2012Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší) Vzhledem k tomu, že v řešeném území nejsou vymezeny zastavitelné plochy a ve stávajících plochách nebyly identifikovány žádné „vyjmenované stacionární zdroje“ viz Příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., nebude změnou ovlivněna kvalita ovzduší. Mobilní zdroje znečištění jsou součástí provozu na komunikacích v plochách vymezených pro dopravu a na komunikacích a prostranstvích místního významu a s ohledem na dlouhodobě stabilizovanou síť komunikací se nepředpokládá zvětšení počtu mobilních zdrojů do doby případného využití územní rezervy. Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Není navrhováno takové funkční využití, které by narušovalo stávající organizaci zemědělského půdního fondu. V řešeném území nedochází k záboru ZPF. Zákon č.289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) Les tj. lesní porosty s jejich prostředím a pozemky plnící funkci lesa v řešeném území nejsou - jsou s ním pouze v kontaktu; k záboru PUPFL nedochází. Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči V řešeném území nejsou kulturní památky. Zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně Územní řešení - funkční a prostorové uspořádání navrhované změnou nepředpokládá, že v plochách budou provozovány činnosti se zvýšeným či vysokým požárním nebezpečím. Zdroje vody pro hašení požárů resp. přehled zdrojů vody pro hašení požárů na území města Brna je obsažen v Obecně závazné vyhlášce č. 17/2011 – požární řád města Brna a netýká se funkčního a prostorového uspořádání území. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů a 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

9



V řešeném území nejsou realizovány ani připravovány pozemkové úpravy. Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Řešení dopravní infrastruktury je založeno na vymezení průmětu skutečného stavu ploch dopravy pro část vybrané komunikační sítě ve stabilizovaných plochách silniční dopravy liniové (ul. Rakovecká, Přístavní, Stará dálnice). Tím se nemění současná kategorizace pozemních komunikací, jejich stavby, podmínky užívání, ani jejich ochrana. Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) V území se nenacházejí ložiska vyhrazených nerostů - "výhradní ložiska", která tvoří . nerostné bohatství. Zákon č.62/1988 Sb., o geologických pracích. V řešeném území nejsou předpoklady pro provádění průzkumu ložisek nerostů; nejsou také zjištěny aktivity, které by směřovaly k provádění geologického výzkumu za jakýmkoli účelem. Plochy dotčené výše uvedenými geologickými pracemi nejsou v řešeném území registrovány. Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Ochranou veřejného zdraví se v případě řešeného území míní „ochrana před hlukem“ zejména vymezení ploch, ve kterých lze předpokládat umístění staveb, které vyžadují chráněné venkovní prostory. Plochy s nezastavěnými pozemky staveb, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce a jsou v kontaktu se zdrojem hluku (pozemní komunikace) nejsou v řešeném území vymezeny. Zájmy armády Řešené území se celé nachází v „ochranném pásmu leteckých zabezpečovacích zařízení – OP radaru MO - § 37 zákona č. 49/1997 Sb., § 175 stavebního zákona. Přes řešené území prochází koridor, který je součástí „vymezených zájmových území sítí elektronických komunikací ministerstva obrany“, § 175 stavebního zákona; řešení funkčního a prostorového uspořádání nemá vliv na výše uvedená pásma a zájmové území MO. Koridor kříží řešené území v prostoru, kde již je stabilizovaná plocha pro silniční dopravu. 5.2

Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů

Bude doplněno po přezkoumání pořizovatelem viz. § 53 odst. 4c) Stavebního zákona 6.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

6.1

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) – shrnutí

Na úrovni posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) pro změnu územního plánu B1/13-0 lze konstatovat, že předkládaná změna je vzhledem ke svému charakteru většinou bez přímého vztahu vůči ostatním strategickým dokumentům přijatým na evropské, národní a místní úrovně a jejich cílům v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví s výjimkou strategických dokumentů v oblasti územního plánování resp. přípravy nadřazené dopravní infrastruktury (Politika územního rozvoje, Dopravní politika ČR), které jsou základním rámcem pro vymezení územní rezervy R43. Na základě této změny územního plánu nedojde k vymezení žádných nových zastavitelných ploch, a tedy ani k žádným 10



zásahům do území. Případná aktivace územní rezervy a realizace stavby je možná až na základě prověření variant dopravního řešení a vymezení koridoru R43 v ZÚR Jihomoravského kraje a následné změny Územního plánu města Brna resp. pořízení územního plánu nového. Ze SEA vyhodnocení nevyplynuly žádné střety s cíli ochrany životního prostředí přijatých na vnitrostátní úrovni do územně plánovací dokumentace, varianty řešení nebyly zpracovány. Realizací koncepce nedojde k žádným změnám ve stávajícím využití území. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu změny územního plánu na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristik na území města nejsou navrženy. Z celkového pojetí změny ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že vzhledem k tomu, že předkládanou změnou územního plánu nedojde k vymezení žádných nových zastavitelných ploch nad rámec stávajícího využití území, Změna B1/13-0 Územního plánu města Brna nevyvolá žádné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch bez dalších podmínek. 6.2

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí

Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že Návrh Změny B1/13-0 územního plánu vytváří dostatečné předpoklady pro budoucí vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak bylo zjištěno v rozboru udržitelného rozvoje. 7.

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona (stanovisko SEA) Vkládá pořizovatel ve fázi projednání s dotčenými orgány

8.

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky nebyly zohledněny Bude zpracováno ve fázi projednání s dotčenými orgány

9.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení v rozsahu kapitol výroku

Vymezení územní rezervy, jako nového institutu, který v ÚPmB nebyl dosud uplatněn (ÚPmB byl zpracován v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., který nepředpokládal vymezení územních rezerv), bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější řešení, které oproti v ÚPmB dosud uplatňovaným „specifickým podmínkám využití území“ lépe vyjadřuje principy ochrany území nezbytné pro případné provedení změn v území. Současně byla zohledněna skutečnost, že má pořizovatel ve své pořizovací činnosti zohledňovat jak zájmy veřejné, tak soukromé. Bylo navrženo takové vymezení funkčního uspořádání území, které nejlépe odpovídá fyzickému charakteru ploch, jejich dlouhodobému způsobu využití a kontextu s kontaktním územím tzn., že změna vymezuje pouze plochy, ve kterých se nepředpokládá územní rozvoj. Odůvodnění změny obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního Plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů (dále OZV č. 2/2004)

11



Viz samostatný text / ČÁST II A

Zdůvodnění zásad navrhovaného řešení

Změna řeší část území dotčeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 (Opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna dne 3. 11. 1994, se zrušuje v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech souvisejících ochranných pásem, a to dnem vyhlášení tohoto rozsudku.) Změnou se vymezuje územní rezerva pro koridor v rozsahu řešeného území. Důvodem je případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, na kterém je založena urbanistická koncepce rozvoje města Brna v Územním plánu města Brna. Je v souladu se záměrem na provedení změny v území vymezeném v ÚAP JMK, tj. prověřit proveditelnost rozvojového záměru variantním umístěním vedení trasy R43, protože umožňuje vytvořit územní podmínky pro vedení dálkové tranzitní i zdrojové a cílové dopravy mezi dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35, tím jsou současně plněny požadavky PÚR ČR; pro úplnost lze uvést, že je změna v souladu s v současné době projednávaným návrhem ZÚR JMK. Změnou se doplňuje struktura území; důvodem je  vymezení funkcí, které odpovídají dlouhodobému využití pozemků na základě zjištění současného charakteru jejich využití, a na základě: - územně analytických podkladů města Brna 2014 (ÚAPmB), které vymezují zemědělský půdní fond včetně jeho ochrany, - Územního plánu města Brna, který vymezuje funkční využití v kontaktním území, - průzkumu půdního pokryvu a stavebního využití území, - polohy ploch a jejich vztahů k okolí, kterými se nemění koncepce rozvoje území města ani urbanistická koncepce, a které neznemožní nebo podstatně neztíží prověřované možné budoucí využití území; specifikace funkcí a funkčních typů odpovídá funkcím a funkčním typům ÚPmB viz OZV č. 2/2004 Zásady regulace území; změna nereflektuje plochy se stavbami dočasnými a provizorními, které územní plán nevymezuje jako plochy stavební);  doplnění územního rozsahu platnosti územního plánu; Změnou se tedy vymezuje nové funkční využití území tak, aby souvisle navazovalo na funkční využití v kontaktním území a tvořilo s ním jednotný celek; vzhledem k této skutečnosti bylo podrobeno průzkumu, zda nově vymezené funkční využití reflektuje současný stav v území nebo zda logicky navazuje na stávající funkční využití v kontaktním území. Při novém vymezení funkčního využití byl tedy kladen důraz na aspekt současného využití území a na návaznost na kontaktní funkční využití, z čehož plyne, že v konkrétních případech mohl jeden aspekt nad druhým převážit, pokud byl vyhodnocen jako věcně správnější a pokud takto vzniklo logičtější funkční využití daného území. Územní rezerva je tedy ve vztahu k navrženému využití ploch překryvnou (doplňující) vlastností. Územní rezerva v rozsahu řešeného území „překrývá“ navržené funkční plochy a současně omezuje svými nadřazenými regulativy jednotlivé regulativy navržených funkčních ploch tak, aby nebylo znemožněno nebo ztíženo budoucí prověřované využití.

12



Koncepce rozvoje území města Brna, ochrany a rozvoje jeho hodnot

B

Rozvoj území města, směřuje k vytvoření moderní metropole, s podmínkami nezbytnými pro všestranné uspokojování potřeb vlastních obyvatel a obyvatel brněnské aglomerace; koncepce rozvoje území města byla založena na demografické prognóze, která predikuje růst celkového počtu obyvatel až na 420 tis. obyvatel. Tento rozvoj společně s intenzivní suburbanizací vyžaduje mimo jiné dobudování dopravního skeletu města, jehož součástí bude vedení rychlostní komunikace R 43. Změna vymezuje územní rezervu pro možné budoucí využití dopravním koridorem pro trasu silniční dopravy a pro stanovení podmínek prověření tohoto budoucího využití a tím podporuje proces stabilizace koncepce rozvoje města. Současně jsou respektovány hodnoty území; zejména byl ověřován vztah řešeného území a návrhu funkčního uspořádání k hodnotám přírodním (např.: EVL- Natura 2000, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, oblasti vysoké kvality přírodního prostředí) a nebyly shledány střety, které by mohly ovlivnit řešení. Územní systém ekologické stability území byl vymezen způsobem, který reflektuje současný stav využívání území zejména stabilizované plochy pro silniční dopravu. V případě zachování přírodních hodnot v prostoru křížení regionálního biokoridoru řeky Svratky s územní rezervou lze, v případě využití územní rezervy, očekávat technické řešení, které vyloučí nebo bude minimalizovat zásah do biokoridoru, který se ztotožňuje pouze s regulovaným tokem. Urbanistická koncepce

C

Urbanistická koncepce se nemění, protože funkční využití ploch, které byly doplněny a odpovídají dlouhodobému využití pozemků na základě zjištění současného charakteru jejich využití (změna nereflektuje plochy se stavbami dočasnými a provizorními, které územní plán nevymezuje jako plochy stavební), ani vymezení těchto ploch nemá vliv na celkovou urbanistickou koncepci města. Případné využití rezervy pro koridor (trasu) komunikace by umožnilo doplnit podstatnou část dopravního skeletu města a tím i systém ochrany vnitřního území města před nadměrnou dopravní zátěží v souladu se stávající urbanistickou koncepcí; současně by se zlepšila dostupnost severovýchodního sektoru města. Urbanistická koncepce, která je založena na vyváženém vztahu urbanizovaného území (území zastavěného a zastavitelných ploch) a území nezastavěného – volného, s významnou ochranou „krajinných klínů“, které zahrnují komunikační koridory zajišťující prostupnost nezastavěného území, se změnou územního plánu nemění. C.1

Širší vztahy

Řešení širších vztahů je založeno na vymezení budoucího vedení trasy rychlostní komunikace R 43 jako součásti koridoru Brno -Svitavy / Moravská Třebová (E 461) odůvodněném provázáním silničních tahů D1 a R35 a zkvalitněním silničního spojení Brno– Svitavy / Moravská Třebová jako součásti TEN-T, ve smyslu PÚR ČR. Územní rezerva navazuje na zpřesnění koridoru v ÚAP JMK (2013), kde je vymezena v poloze označené „D3-A“. C.2

Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby

Zastavitelné plochy se nevymezují. Plochy přestavby se nevymezují.

13


D

Koncepce veřejné infrastruktury

D.1

Občanské vybavení


Plochy veřejného občanského vybavení se nevymezují. D.2

Dopravní infrastruktura

Plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny jako průmět skutečného stavu části vybrané komunikační sítě v plochách těles dopravních staveb a skutečného stavu trasy kolejové MHD, protože se jedná o stabilizované plochy a funkční části dopravních systémů Plocha pro dopravu DP – významná parkoviště je navržena proto, že se jedná o skutečný stav využití stabilizované plochy. Koridor územní rezervy v rozsahu řešeného území je vymezen pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43; tato změna je podstatou návrhu v souladu se záměrem - prověřit proveditelnost rozvojového záměru variantním umístěním vedení trasy R43. Územní rezerva je tedy ve vztahu k navrženému využití ploch překryvnou (doplňující) vlastností. Územní rezerva v rozsahu řešeného území „překrývá“ navržené funkční plochy a současně omezuje svými nadřazenými regulativy jednotlivé regulativy navržených funkčních ploch tak, aby nebylo znemožněno nebo ztíženo budoucí prověřované využití. Ostatní dopravní systémy nejsou v území zastoupeny. D.3

Komunikace a prostranství místního významu

Komunikace a prostranství místního významu (veřejná prostranství) jsou vymezena, protože zajišťují zpřístupnění funkčních ploch a zabezpečují prostupnost území, slouží především pro pěší a cyklistickou dopravu případně dopravu motorovou, která přímo obsluhuje území v ul. Šikulova, Přehradní a Přístavní. D.4

Technická infrastruktura

Návrhem územní rezervy ani funkčním uspořádáním nedochází ke změně v žádném z vymezených systémů technické infrastruktury. E

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů

E.1

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití

Krajinu v řešeném území tvoří ve smyslu nezastavěného území funkční plochy - krajinné zeleně, plochy zemědělského půdního fondu (ZPF), plochy s objekty pro individuální rekreaci na zemědělském půdním fondu a plochy vodní, tj. plochy vodních toků. Uvedené funkce jsou zastoupeny také v kontaktu s řešeným územím, na které navazují. Koncepce uspořádání krajiny se nemění; zemní těleso v poloze ul. Stará dálnice a jeho pokračování v k. ú. Kníničky je již desítky let vnímáno jako součást krajiny; klíčové prvky uspořádání krajiny – územní systém ekologické stability krajiny, zelené osy, uzly a zelené horizonty nejsou dotčeny, protože jsou mimo řešené území. Změna v řešeném území:

14



 vymezuje v lokalitách severně od ul. Okružní, na základě vyhodnocení fyzického charakteru ploch a kontextu s kontaktním nezastavěným územím logicky navazující plochy krajinné zeleně, ZPF a plochy s objekty pro individuální rekreaci na ZPF, které jsou vymezeny jako doplnění struktury území, protože jsou buď součástí zahrádkářské resp. chatové lokality, nebo na ni navazují;  v lokalitách ostatních vymezuje obdobně, na základě vyhodnocení fyzického charakteru ploch a kontextu s kontaktním nezastavěným územím logicky navazující plochy ZPF, protože se jedná o kontinuitu ploch; Podkladem pro vymezení funkcí ploch volných byly:  ÚAPmB (územně analytické podklady), které v území specifikují rozsah a hodnoty zemědělského půdního fondu, včetně jeho ochrany prostřednictvím BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek);  Územní plán Města Brna, který vymezuje funkční využití ploch volných v kontaktním území bezprostředně navazujícím na řešené území;  průzkum půdního pokryvu. E.2

Územní systém ekologické stability krajiny

ÚSES je vztažený vesměs k základním plochám s některou z funkcí ploch pro území volné; ÚSES je vymezen jako ochranný režim – chráněných území přírody, krajiny a zeleně; změny jejich uspořádání nejsou žádoucí a změnou nejsou dotčeny, protože plochy stavební byly vymezeny mimo hranice ÚSES, průchody vodních toků, které samy tvoří ÚSES jsou již ve stávajícím stavu vedeny v plochách těles dopravních staveb mimoúrovňově. E.3

Prostupnost krajiny

Prostupnost krajiny v řešeném území zajišťují navržené komunikace a prostranství místního významu, protože navazují na stávající komunikace a prostranství místního významu a zajišťují tak kontinuitu provozu zejména pěších a cyklistů. E.4

Protierozní opatření

Protierozní opatření nebyla vymezena, protože terén s ohledem na využití pozemků je dostatečně stabilní a eroze se v řešeném území neprojevuje v rozsahu, který vyžaduje provedení protierozních opatření. E.5

Vodní toky, ochrana před povodněmi

Opatření pro ochranu před povodněmi nejsou v řešeném území navržena, protože dosud není systém ochrany před povodněmi do ÚPmB začleněn. E.6

Rekreace

Území rekreační oblasti Brněnské přehrady není změnou dotčeno, protože hranice rezervy nezasahuje do rekreační oblasti. Zvláštní plochy pro rekreaci a plochy s objekty pro individuální rekreaci jsou vymezeny jako doplnění struktury území, a to na základě zjištění skutečného stavu využití ploch. V případě objektů pro individuální rekreaci jsou buď součástí zahrádkářské resp. chatové lokality, nebo na ni navazují. E.7

Dobývání nerostů

V řešeném území není žádný dobývací prostor, ložisko nerostných surovin ani chráněné ložiskové území; proto není dobývání nerostů změnou řešeno.

15



Podmínky pro využití funkčních ploch a jejich prostorového uspořádání

F

Podmínky pro využití funkčních ploch a jejich prostorového uspořádání, specifikované v ÚPmB se změnou nemění, protože jejich specifikace odpovídá všem funkčním typům uplatněným ve změně. F.1.1 Vymezení územní rezervy V platném ÚPmB nebyly územní rezervy vymezovány. Touto změnou je územní rezerva vymezena, protože stavební zákon institut „územní rezervy“ specifikuje a pro potřebu prověření a posouzení změn využití území je územní rezerva vhodnějším územně plánovacím nástrojem než dosud uplatňované „specifické podmínky využití území“. F.1.2 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt „Změna nevymezuje stavby architektonicky nebo urbanisticky významné, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt., protože v území nejsou navrhovány zastavitelné plochy.

10.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Zastavěné území tvoří součást funkčních ploch navazujícího území, jedná se o plochy bez objektů. Účel využití zastavěného území je tedy zřejmý a lze ho hodnotit z hlediska funkčního využití jako účelný, protože se jedná o soustavně využívané stabilizované plochy. Zastavitelné plochy změna nevymezuje, protože smyslem vymezení územní rezervy je, aby využití ploch ve vymezeném koridoru nebylo měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. 11.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Návrh změny vymezuje územní rezervu pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení trasy rychlostní komunikace R 43 také proto, aby byly vytvořeny územní podmínky pro vedení dálkové tranzitní i zdrojové a cílové dopravy mezi dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35. Pro koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů jsou základním podkladem sledované záměry na změnu využití území pro dopravní infrastrukturu, viz ÚAP JMK; koordinace je tedy vymezena těmito širšími vztahy. 12.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání (obsahu)

požadavek zadání

plnění

prověřit a nově navrhnout takové využití, které neztíží a neznemožní záměr na budoucí využití řešeného území prověřovaný v ÚAP JMK.

jako nejvhodnější řešení bylo navrženo takové vymezení funkčního uspořádání území, které nejlépe odpovídá fyzickému charakteru ploch, jejich dlouhodobému způsobu využití a kontextu s kontaktním územím tzn., změna vymezuje pouze plochy, ve kterých se nepředpokládá územní rozvoj

16



vycházet v souladu s ust. § 25 a § 26 stavebního zákona z podkladů obsažených v ÚAP JMK, které se dotýkají města Brna. Dle uvedeného dokumentu vymezit ochranu území pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy

základními podklady pro návrh změny jsou sledované „Záměry na změnu využití území“ pro dopravní infrastrukturu obsažené v ÚAP JMK (2013). Záměr je vymezen jako jedna z prověřovaných variant územní rezervy pro trasu rychlostní komunikace. Ochrana koridoru pro případné (možné) budoucí vedení rychlostní komunikace R 43 je zajištěna vymezením územní rezervy

zohlednit v návrhu změny požadavky vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) statutárního města Brna tj.  limity využití území a informacemi o specifických vlastnostech území  hodnotami v území

informace o území před vymezením funkčního uspořádání byly konfrontovány s ÚAPmB  limity využití území a specifické vlastnosti neovlivňují funkční ani prostorové uspořádání území navržené změnou  jsou respektovány hodnoty území; zejména byl ověřován vztah řešeného území a návrhu funkčního uspořádání k hodnotám přírodním (např.: EVL- Natura 2000, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, oblasti vysoké kvality přírodního prostředí, ÚSES apod.) a nebyly shledány střety, které by mohly ovlivnit řešení

v případě návrhu nových zastavitelných zastavitelné plochy se nenavrhují ploch prověřit a prokázat nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch (dané funkce) a prověřit a prokázat potřebu vymezení nových zastavitelných ploch prověřit vymezení veřejně prospěšných veřejně prospěšné stavby se nevymezují staveb či opatření ve smyslu § 2 odst. 1 písm. l), m), a §43 odst. 1 a §101 a §170 obsah návrhu a odůvodnění změny

grafická část návrhu a odůvodnění je omezena na výkresy, ve kterých lze změnu vyjádřit tzn., že výkresy systémů technické infrastruktury T1-T9, jejichž koncepce není změnou měněna, nejsou součástí projednávané dokumentace, v těchto výkresech se promítá pouze změna podkresu urbanistické struktury (zvláštní plochy, které slouží k rekreaci (pol.č.3) a plochy dopravy (pol. č. 18) viz Plán využití území – výkres změn 17


13.


Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení

S výjimkou rezervy pro koridor, ve kterém je případné (možné) budoucí vedení rychlostní komunikace R 43, nebyly žádné další záležitosti nadmístního významu identifikovány a proto takové záležitosti změna nevymezuje. 14.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Ze změny nevyplývá žádný zábor ZPF. 15.

Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny

Zpracovává pořizovatel po projednání 16.

Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu změny

Zpracovává pořizovatel po projednání

18

ČÁST II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 2/2004 o závazných částech Územního Plánu města Brna, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ VČETNĚ PŘÍLOHY

Územní rezervy nebyly v ÚPmB 94 vymezovány, v období zpracování ÚPmB platný stavební zákon č. 50/1976 Sb. nepředpokládal vymezování územních rezerv. Tato praxe byla respektována po celou dobu platnosti ÚPmB. Vzhledem k tomu, že stavební zákon institut územní rezervy zavádí, bylo na podnět Ministerstva dopravy ČR doporučeno, aby ve změně ÚPmB B1/13 – 0 byla „územní rezerva“ pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 vymezena. Důvodem je především význam, který tento institut oproti v ÚPmB dosud uplatňovaným „specifickým podmínkám využití území“ má. Stavební zákon jednoznačným způsobem vymezuje pojem „územní rezerva“, přičemž nevylučuje upřesnění podmínek, podle kterých bude využívání území v územní rezervě řízeno. Navrženou změnou OZV č. 2/2004 se upravuje článek 4. – doplněním bodu 4.1.9. a textem Územní rezervy, kterým se uplatnění institutu územní rezervy všeobecně připouští pro případy, které vyžadují omezení využití území za účelem stanovaní možného budoucího využití území a jeho prověření. Ve výše uvedeném smyslu se navrženou změnou Přílohy č. 1 OZV č. 2/2004 vkládá do Výkladu pojmů nový bod 18. Územní rezerva a text, kterým se územní rezerva vymezuje. Vzhledem k tomu, že každá z případných územních rezerv, které budou v ÚPmB vymezeny, může vyjadřovat specifický záměr budoucího využití území i prověření jeho využití, se dále vkládá nová kapitola č. 11. ÚZEMNÍ REZERVY, ve které je přesně specifikováno vymezení konkrétních územních rezerv, včetně regulativů omezujících využití dotčeného území.

19

1 Obsah změny ÚPmB - B1/13 - 0 Obsah změny B1/13 - 0 je v části území dotčené rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 (v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43) definován následujícími požadavky na řešení: -

-

-

-

-

Prověřit a nově navrhnout takové využití, které neztíží a neznemožní záměr na budoucí využití řešeného území prověřovaný v Územně analytických podkladech Jihomoravského kraje 2011 (ÚAP JMK 2011). Při vymezování podmínek využití území je třeba vycházet v souladu s ust. § 25 a § 26 stavebního zákona z podkladů obsažených v ÚAP JMK 2011, které se dotýkají města Brna. Dle uvedeného dokumentu vymezit ochranu území pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, na kterém je založena urbanistická koncepce rozvoje města Brna v Územním plánu města Brna (ÚPmB). Stanovit pro takto vymezenou ochranu území zvláštní podmínky využití do doby než bude rozhodnuto o výsledné variantě vedení R 43 v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK). Zohlednit v návrhu změny požadavky vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) statutárního města Brna 2012 tj: - zohlednit dotčení řešeného území: - limity využití území a informacemi o specifických vlastnostech území: EVL NATURA 2000, VKP, MZCHÚ, stanoveným záplavovým územím, archeologickou lokalitou, sesuvným územím, OP vodních zdrojů, BP plynovodu, OP VVN, biokoridorem, biocentrem, rekreační oblastí Brněnské přehrady, koridorem horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, navrhovaným VKP, rizikovou oblastí neogenních vod, bývalými skládkami, velmi složitými základovými poměry - hodnotami v území: pohledovými svahy, pohledovými plošinami, zeleným systémem zeleně, přírodními a rekreačními hodnotami, ZPF I a II třídy. Návrh využití území bude zohledňovat krajinný ráz řešeného území s minimálním dotčením hodnot území a zásahům do pohledových svahů. V případě návrhu nových zastavitelných ploch prověřit a prokázat nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch (dané funkce) a prověřit a prokázat potřebu vymezení nových zastavitelných ploch Prověřit vymezení veřejně prospěšných staveb či opatření ve smyslu § 2 odst.1 písm. l), m), a §43 odst. 1 a §101 a §170 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu změny ÚPmB B2/13-0 a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: Invariantní návrh změny B1/13-0 bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v rozsahu dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Návrh změny (případně též upravený návrh podle § 51 a § 53 stavebního zákona) bude mít tyto samostatné části: I. Návrh změny B1/13 -0 Textová část Průvodní zpráva členěná dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Grafická část Návrh změny promítnutý do odpovídajících výkresů ÚPmB

1: 25 000, 1:5000

2 Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření (podle potřeby) 1 : 5 000 II. Odůvodnění změny B1/13 -0 Textová část Zpráva s obsahem dle § 53 odst. 5 stavebního zákona a dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Grafická část Koordinační výkres změny 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu a záboru PUPFL 1 : 5 000 (podle potřeby) Návrh bude zpracován ve 2 vyhotoveních v tištěné podobě a v 1 vyhotovení na CD nosiči. Upravený návrh podle § 51 stavebního zákona bude zpracován ve 2 vyhotoveních v tištěné podobě a v 1 vyhotovení na CD nosiči. Návrh upravený podle § 53 stavebního zákona bude zpracován ve 4 vyhotoveních v tištěné podobě a ve 2 ks digitálního zpracování na CD nosiči. Grafická část dokumentace bude zpracována digitálně ve formátu DGN programu Microstation/J. Bude provedeno vyhodnocení vlivů změny B1/13 - 0 ÚPmB na udržitelný rozvoj území neboť dotčený orgán - odbor životního prostředí KrÚ JMK uplatnil k předloženému Obsahu změny ÚPmB - B1/13 - 0: - z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko v tom smyslu, že u něj vylučuje významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Závěr orgánu ochrany přírody vychází z úvah, že přestože je vymezování ochrany území pro případné budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R43 ve změně B1/13 – 0 situováno v blízkosti hranic evropsky významné lokality Bosonožský hájek (CZ0624094) a evropsky významné lokality Hobrtenky (CZ0623807) nelze s ohledem na jejich předmět ochrany předpokládat, že by byly danou koncepcí významně ovlivněny. Krajský úřad JMK upozorňuje, že se v řešeném území nachází zvláště chráněné území – přírodní památka Skalky u přehrady, přírodní památka Pekárna a přírodní rezervace Bosonožský hájek. Všechna tato zvláště chráněná území mají vymezeno ochranné pásmo podle § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, jakožto území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Vymezení ochrany území pro případné budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R43 ve změně ÚPmB B1/13 – 0 také protíná regionální biokoridor RK 059 regionálního územního systému ekologické stability. Dále pak orgán ochrany přírody upozorňuje, že v řešeném území nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, tj. v případě realizace záměru považuje orgán ochrany přírody za nezbytné provedení biologického hodnocení ve smyslu ustanovení § 67 zákona o ochraně přírody, jehož výsledkem by mělo být vyloučení nebo identifikace škodlivých zásahů do přirozeného vývoje chráněných druhů, které je možné uskutečnit jen s výjimkou z jejich ochranných podmínek podle ustanovení § 46 zákona o ochraně přírody. (Biologické hodnocení se nepožaduje na úrovni změny územního plánu. Je to pouze upozornění, že pokud konkrétní stavební záměr R43 dospěje do nějaké fáze projektové přípravy, pak bude toto hodnocení ze strany orgánu ochrany přírody požadováno). - z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně

3 některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odbor životního prostředí KÚ JMK ve svém stanovisku k Obsahu změny ÚPmB - B1/13 - 0 uplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů Změny Územního plánu města Brna B1/13-0 na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů je uveden v příloze stavebního zákona. Ve změně územního plánu (B1/13 - 0) mají být mimo jiné prověřeny nové plochy pro ochranu území pro případné budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. U změny B1/13 - 0 jde o území značného rozsahu, ve kterém jsou již nyní situovány významné dopravní trasy, část řešeného území je v bezprostředním kontaktu s bytovou zástavbou, významná část pak v kontaktu s lesními pozemky. Obsah změny ÚP je formulován obecně a neumožňuje dopředu vyloučit možnost negativních vlivů na životní prostředí, proto je uplatněn požadavek na vyhodnocení. Vyhodnocení bude zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter změny územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení zaměří zejména na problematiku krajinného rázu, ochranu přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, hluku, ochrany ovzduší a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. OŽP neuplatňuje požadavek na variantní řešení. Vyhodnocení bude obsahovat návrh stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení návrhových ploch a schválení změny jako celku, případně budou navrženy a doporučeny podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. OŽP požaduje, aby v příslušné části odůvodnění návrhu změny územního plánu bylo uvedeno, jak byly do návrhu změny zapracovány podmínky a opatření navržené pro jednotlivé plochy a koridory ve vyhodnocení, případně bylo odůvodněno, proč podmínky a opatření uvedené ve vyhodnocení zapracovány nebyly.

Příloha: Vymezené území pořizované změny B1/13 - 0

13-0 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Obsah:

Recommend Documents